Bylo by nesprávné zodpověděti tuto otázku, která se často naskytuje, nějakým zcela určitým pravidlem a říci: Čiň to, a čiň ono! Tím, není ještě ukázána cesta! Nebylo by v tom nic živého a z toho důvodu také z toho nemůže vzejíti nic živoucího, čeho jest nezbytně třeba, k rozmachu vzhůru. Vždyť jedině život chová potřebný klíč k vzestupu.

Avšak řeknu-li: „Čin to a ono, zanech toho“, podávám tím jen slabé, zevní berle, o kterých nemůže nikdo choditi správně a samostatně, protože mu berle neslouží zároveň k tomu, aby „viděl“. A přece musí „cestu“ viděti jasně před sebou, jinak mu nejsou berle nic platny. Takový člověk kulhá bludně jako slepec na neznámé mu cestě. Ne, to není to pravé a vedlo by to znovu jen k novému dogmatu, který jest překážkou každého vzestupu.

Nechť člověk uváží: Chce-li do království ducha, musí přirozeně dojíti až tam. On musí jíti, ono nepřijde k němu. Ale toto království jest až na nejvyšším bodu stvoření, jest samo nejvyšším bodem.

Avšak lidský duch nachází se dosud v nížinách hrubohmotnosti. Proto bude každému srozumitelno, že jest mu zprvu proputovati cesty z těchto nížin až vzhůru ke kýžené výši, aby došel cíle.

Aby nezbloudil, jest také nutno, aby přesně znal celou dráhu, kterou jest mu přeměřiti. A nejen tuto dráhu samu, nýbrž také vše, co ho na ní ještě může potkati. Aby znal jaká nebezpečí mu při tom hrozí a jakou pomoc tam najde. Poněvadž celá tato dráha jest ve stvoření, poněvadž jest to stvoření samo, musí poutník do duchovní říše předem tedy nezbytně poznávati přesně stvoření, které ho tam vede. Neboť on chce skrze ně, jinak nedojde k cíli.

Dosud nebylo žádného člověka, který by dovedl vylíčiti stvoření tak, jak jest nutno je znáti k vzestupu. Jinak řečeno nebylo nikoho, kdo by dovedl učiniti zřejmě viditelnou cestu ke hradu Grálu, k nejvyššímu bodu stvoření. Cestu k onomu hradu, který stojí v říši ducha jako chrám Nejvyššího, v němž jedině koná se čistá Bohoslužba. Není to míněno obrazně, nýbrž trvá to ve vší skutečnosti.

Poselství Syna Božího ukázalo již jednou tuto cestu. Ale protože lidé chtěli býti moudřejší, byla namnoze udána falešně. Tím v bludném vedení nedopustí, aby se některý lidský duch dostal vzhůru. –

Nyní však jest tu hodina, ve které se každý lidský duch musí rozhodnouti sám, má-li pro něho býti ano nebo ne, den nebo noc, vzestup ke světlým výšinám, nebo trvalý a neodvolatelný sestup, bez pozdější možnosti opětovné změny. Proto přichází nové poselství ze světlého hradu. Poselství staví dosud špatně umístěné ukazovatele cesty opět správně, aby vážně hledajícím byla znatelnou pravá cesta. Jest to poselství Grálu, Evangelium Grálu!

Blaze všem těm, kdo se podle něho řídí otevřenou myslí a volným srdcem! Poznají v něm ve stvoření jen to, uvidí jen ty příčle, kterých jejich duch musí použít k vzestupu, aby vešel do říše ducha, do ráje.

Každý jednotlivec najde zde, co sám potřebuje, aby stoupal ke Světlu se schopnostmi, které má.

Teprve to dává život, volnost k stoupání, vývoj potřebných k tomu schopností každého jednotlivce. Nedává to jednotné jho v pevném dogmatu, které činí z lidí bezvolné otroky, potlačuje samostatný vývoj a tím nejen vzestupu překáží, nýbrž pro mnohé ho úplně zničí.

Člověk, který pozná stvoření v jeho tak zákonité činnosti, pochopí v něm také záhy velkou Boží vůli. Zaujme-li k ní správné stanovisko, slouží mu pak stvoření, tedy také cesta, jen k radostnému vzestupu, neboť tím stojí také správně v Boží vůli. Jeho cesta i život musí proto býti Bohu libé! –

Není to pobožnůstkářské obracení očí vzhůru, není to kající kroucení se, klečení, modlení, nýbrž jest to uskutečněná modlitba, živě provedená, ve svěžím, radostném, čistém konání. Neznamená to kňouravě si vyprošovati cestu, nýbrž značí to viděti tuto cestu ve vděčném pohledu vzhůru a po ní radostně jíti.

Zcela jinak, než jak bylo dříve myšleno, vypadá pak všechen život, který jest možno zváti Bohu libým. Mnohem krásněji a volněji! Znamená to státi správně ve stvoření tak, jak tomu chce váš Stvořitel skrze stvoření! Tu člověk, obrazně řečeno, chápe se ruky Boží, kterou tím Bůh lidstvu nabízí.

Volám proto znovu: Berte všechno konečně skutečně a opravdově, ne již obrazně! Pak budete sami skutečnými namístě dnešních mrtvých schemat! Učte se poznávati stvoření správně v jeho zákonech!

V tom spočívá cesta vzhůru ke Světlu!