Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 51. Duch. | 2021/01/24 01:05 | current
– ↷ Stránka přesunuta z 'cs:poselstvi_gralu:1932:duch' do 'cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:duch' Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 51. Duch. | 2021/03/21 20:31 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Duch. ======
-Mnohonásobně používá se slova „duch“. A přece ti, kdo o něm mluví, nejsou si vědomi, co ve skutečnosti duch jest. Jeden jmenuje zkrátka duchem vnitřní život člověka. Jiný shrnuje duši a ducha dohromady. Mluví se také o duchaplných lidech a nemyslí se při tom na nic jiného, než na prostou práci mozku. Mluví se o záblescích ducha a o mnohém jiném. Ale nikdo se nepokusí, aby jednou správně vysvětlil co jest duch. Nejvyšší, co se tím dosud rozumělo, jest ve výrazu: „Bůh jest duch!“ Z toho se pak odvozuje všechno ostatní. Lidé snažili se tímto tvrzením pochopiti i samotného Boha a najíti v tom jeho vysvětlení.
+Slovo „duch“ se používá tak často, aniž by si ti, co o něm mluví, byli vědomi, co vlastně duch je. První nazývá zkrátka duchem vnitřní život člověka, druhý míchá dohromady duši a ducha, rovněž se často mluví o duchaplném člověku, přičemž se nemá na mysli nic jiného než prostá práce mozku. Mluví se o záblescích ducha a o mnohém jiném. Avšak nikdo nedospěl k tomu, aby jednou správně objasnil, co duch je. To nejvyšší, co se pod tím doposud rozumělo, spočívá ve vyjádření: „Bůh je duch!“ Z toho se odvozuje všechno. Je snaha moci tímto tvrzením porozumět také Bohu samotnému a nalézt v tom pro Něj vysvětlení.
-Ale právě to se muselo uchylovati od skutečnosti a přivoditi proto omyly. Jest nesprávné prostě říkat: Bůh jest duch.
+Avšak právě to muselo mít za následek opět odklonění se od skutečnosti, a proto také omyl; neboť je //falešné// prostě říci: Bůh je duch.
-Bůh jest //Božský// a ne duchovní! V tom jest již vysvětlení. Nikdy nesmíme označovati Božské jako ducha. Jen duchovní jest duch. Dosavadní chyba v nazírání jest vysvětlitelna tím, že člověk pochází z duchovna. V důsledku toho nedovede také mysleti dále nad duchovno a je pro něho tedy všechno duchovní to nejvyšší. Je nasnadě, že nejčistší a nejdokonalejší z toho by rád považoval za původ celého stvoření, tedy za Boha. Nesprávný pojem vznikl tedy jednak z potřeby představiti si svého Boha podle vlastního způsobu, byť i v každém ohledu dokonalého, aby se mohlo pociťovati s ním užší spojení. Hlavní příčina však tkví v neschopnosti pro pochopení vlastní velikosti Boží.
+Bůh je //Božský,// a ne duchovní! Již v tom spočívá vysvětlení. Božské se nikdy nesmí označovat jako duch. Jen duchovní je duch. Dosavadní chybný pohled je vysvětlen tím, že člověk pochází z duchovního, tudíž také není schopen uvažovat nad duchovním, takže je pro něj všechno duchovní tím nejvyšším. Není proto dalek toho, aby chtěl to nejnezkalenější a nejdokonalejší z toho považovat za prvopočátek celého stvoření, tedy za Boha. Lze tedy předpokládat, že falešný pojem vyplývá nejen z potřeby představit si svého Boha z hlediska svého druhu, i když také v každém ohledu dokonalého, aby s ním bylo pociťováno vroucí spojení, nýbrž příčina toho spočívá především v neschopnosti chápání samotné výše Boha.
-//Bůh je Božský, jen jeho vůle jest duch!// A z této živé vůle vzniklo jeho nejbližší duchovní okolí, to jest ráj s jeho obyvateli. Z tohoto ráje, //tedy z Božské vůle, která se stala formou,// vyšel člověk, jako duchovní zárodek, aby jako prášek Božské vůle procházel dalším stvořením. Člověk jest tedy ve skutečnosti nositelem Božské vůle, tedy nositelem //ducha// v celém hmotném stvoření. Z toho důvodu jest ve svých činech také vázán na čistou pravůli Boží a musí nésti plnou zodpovědnost za to, nechá-li vnějšími vlivy hmoty tuto vůli nečistě zarůsti býlím, nebo když ji za jistých okolností i dočasně zakope a zahrabe.
+//Bůh je Božský,// jen //Jeho vůle// je Duch. A z této živoucí vůle vzniklo Jemu nejblíže ležící duchovní okolí, ráj s jeho obyvateli. Avšak z tohoto ráje, tedy ze //zformované Boží vůle// vyšel člověk jakožto duchovní semeno, aby započal svou pouť dalším stvořením, jakožto částečka Boží vůle. Člověk je tedy skutečný nositel Boží vůle, tudíž nositelem //ducha// v celém hmotném stvoření. Z tohoto důvodu je ve své činnosti také vázán na čistou pravůli Boží a musí nést plnou zodpovědnost za to, když ji nechá nečistě přerůst vnějšími vlivy hmotného a dopustí případně dočasně i její úplné zahrabání.
-To je ten poklad nebo hřivna, která by v jeho rukou měla nésti úrok a úroky z úroků. Z falešného předpokladu, že Bůh sám jest duch, že jest tedy stejného druhu jako původ člověka, vychází zřejmě najevo, že si člověk nikdy nemohl utvořiti správný obraz o Božství. Nesmí si Božství představovati jen jako nejvyšší dokonalost sebe sama. Musí však jíti daleko nad to k druhu, který mu zůstane provždy nepochopitelným, protože ve svém vlastním duchovním druhu nebude nikdy schopen, aby ho pochopil.
+To je ten poklad nebo hřivna, která by měla přinášet v jeho ruce úrok a úroky z úroků. Z falešného předpokladu, že Bůh sám je duch, tedy stejného druhu jako původ člověka samotného, vychází zřetelně najevo, že si člověk nemohl nikdy udělat správný obraz o Božství. Nesmí si pod ním představovat jen nejvyšší zdokonalení sebe sama, nýbrž musí jít daleko nad to k druhu, který mu zůstane vždy nepochopitelný, protože k jeho pochopení nebude nikdy svým vlastním duchovním druhem uschopněn.
-Duch jest tedy //vůle// Boží. Jest životní elixír celého stvoření, které musí býti prodchnuto duchem, aby se udrželo. Člověk jest částečným nositelem tohoto ducha a sebeuvědoměním má přispěti //k povznesení// a k dalšímu vývoji celého stvoření. K tomu však je zapotřebí, aby se naučil správně používati přírodních sil a upotřebil jich k celkovému pokroku.
+Duch je tedy //vůle// Boží, elixír života celého stvoření, které jím musí být proniknuto, aby zůstalo zachováno. Člověk je částečným nositelem tohoto ducha, který má prostřednictvím sebeuvědomění přispět k //pozvednutí// a dalšímu vývoji celého stvoření. K tomu je však zapotřebí, aby se učil správně používat přírodní síly a použil je k všeobecnému zvelebení.