Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » 1934-1936 » 65. Siehe, was Dir nützet! | 2022/03/06 14:30 | current
– ↷ Page moved from de:vortrage:veroffentlichte:1934-1936:siehe_was_dir_nutzet to de:nachklange:1934-1936:siehe_was_dir_nutzet Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 65. Pohleď, co ti prospívá. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:pohled_co_ti_prospiva to cs:doznivani:hlas:pohled_co_ti_prospiva Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Siehe, was Dir nützet! ======
+====== Pohleď, co ti prospívá. ======
-Warum, Ihr Menschen, wollt Ihr geistig immer etwas //anderes// als das, was Euch tatsächlich //nötig// ist und //nützt!// Wie eine schwere Seuche wirkt die sonderbare Eigenart verheerend unter allen Suchenden.
+Proč vy, lidé, chcete duchovně vždy něco //jiného// než to, co skutečně //potřebujete// a co by vám //prospělo!// Tato prazvláštní osobivost působí ničivě jako těžká nákaza mezi všemi hledajícími.
-Es würde wenig Zweck haben, wenn ich Euch darum fragen wollte; denn Ihr könnt Euch keine Rechenschaft darüber geben, selbst wenn Ihr Euch bemühtet, Tag und Nacht darüber nachzudenken.
+Sotva by bylo účelné, abych se vás dotazoval na příčiny. Nemůžete dát ani sobě žádného vysvětlení, i kdybyste se namáhali přemýšlet o tom dnem i nocí.
-Beobachtet Euch nur einmal in aller Ruhe, seht die Fragen, die in Euch lebendig werden, verfolgt Euren Gedankengang, wohin er führt, Ihr werdet bald erkennen, dass es zum grössten Teile immer solcherart Gebiete sind, welche Ihr nie erreichen werdet, weil sie über Eurem Ursprung liegen, die Ihr deshalb auch niemals erfassen könnt.
+Pozorujte sami sebe v klidu. Podívejte se na otázky ve vás vyvstávající. Sledujte pochod svých myšlenek, kam vedou a brzy uvidíte, že jsou to z největší části vždy takové úrovně, jichž nikdy nemůžete dosáhnout, protože jsou výše než váš původ. Proto jich také nikdy nemůžete pochopiti.
-Erfassenkönnen aber ist die Grundbedingung alles dessen, was Euch //nützen// soll!
+Má-li vám však něco //prospívati,// je tu základní podmínkou, abyste to vše mohli pochopiti.
-Das macht Euch klar in allem Euren Denken, Eurem Tun, und richtet Euch darnach. Dann wird auch alles für Euch leichter werden. Befasst Euch also nur mit dem, was Ihr wirklich erfassen könnt, was also in dem Rahmen Eures Menschenseins verankert ist.
+To si ujasněte v celém svém myšlení, jednání a zařiďte se podle toho. Pak budete mít také všechno snazší. Zabývejte se tedy jen tím, co opravdu můžete pochopit, co tedy je v rámci vašeho lidského bytí.
-Das Gebiet Eures Bewusstseinkönnens als ein Menschengeist ist nach den lichten Höhen zu zwar scharf begrenzt, aber deshalb nicht etwa klein. Es gibt Euch Raum für alle Ewigkeit und damit auch entsprechend grosse Wirkungsfelder.
+Úroveň vaší schopnosti uvědomění ve směru vzhůru, k světlým výšinám, jest jakožto lidskému duchu ostře ohraničena; proto však není snad malá. Je v ní pro vás dosti místa pro všechny věky a proto také dostatečné pole působení.
-//Ohne// Grenzen für Euch ist allein die Möglichkeit Eurer //Entwickelung,// die sich in der ansteigenden Vervollkommnung Euerer Tätigkeit innerhalb dieser Wirkungsfelder zeigt. Beachtet also sehr genau, was ich Euch hiermit künde:
+//Bez// hranic pro vás jest jedině možnost vašeho //vývoje,// který se v tomto poli působnosti jeví stupňovaným zdokonalováním vaší činnosti. Dbejte proto velmi přesně toho, co vám dnes říkám:
-Der Anstieg Euerer Vervollkommnung im Geistes//wirken// ist ganz unbegrenzt, es gibt dafür kein Ende. Immer stärker könnt Ihr darin werden und mit diesem Stärkerwerden wird sich auch das Wirkungsfeld selbsttätig stets erweitern, wodurch Ihr Frieden findet, Freude, Glück und Seligkeit.
+Vzestup vašeho zdokonalování v duchovním //působení// jest zcela bez hranic, nemá žádného konce. Ve vzestupu můžete se stávat stále silnějšími. Čím budete silnější, tím více se bude samočinně rozšiřovat vaše pole působnosti, a v tom najdete mír, radost, štěstí a blaženost.
-Auch von der Seligkeit haben sich alle Menschen bisher eine falsche Vorstellung gemacht. Sie liegt allein in der strahlenden Freudigkeit des segensreichen Schaffens, nicht etwa in dem trägen Nichtstun und Geniessen, oder, wie das Falsche klug verdeckt wird mit dem Ausdruck eines //„süssen// Nichtstuns“.
+Také o blaženosti dělali si všichni lidé dosud falešnou představu. Blaženost vyplývá pouze ze zářivé radosti požehnaného tvoření, ne snad z lenošného nic nedělání a poživačnosti či jak se tato faleš chytře přikrývá výrazem //„sladká// nečinnost.“
-Aus diesem Grunde nenne ich das Menschenparadies auch oft das „lichte Reich freudigen Schaffens!“
+Z tohoto důvodu nazval jsem lidský ráj již často „světlou říší radostného tvoření!“
-Nicht //anders// kann der Menschengeist die Seligkeit erhalten, als im frohen Schaffen für das Licht! Darin allein wird ihm zuletzt die Krone des ewigen Lebens zugeteilt, welche dem Menschengeiste die Gewähr verbürgt, //ewig// im Kreislaufe der Schöpfung mitwirken zu dürfen, ohne Gefahr, als unbrauchbarer Baustein der Zersetzung zu verfallen.
+V ničem //jiném// nemůže se dostat lidskému duchu blaženosti než v radostném působení pro Světlo! Jen v tomto působení dostane se mu nakonec koruny věčného života, jež dává lidskému duchu možnost smět //věčně// spolupůsobit v koloběhu stvoření, bez nebezpečí propadnout rozkladu jako nepotřebný kámen ve stavbě.
-Die Menschen können also trotz der ihnen gnadenvoll gewährten Möglichkeit einer andauernden Vervollkommnung des Geistes nie den Rahmen ihres Daseinsfeldes in der Schöpfung überschreiten, nie die darin scharfgesetzten Grenzen menschlichen Bewusstseindürfens niederreissen. In dem einfachen Nicht//können// liegt für sie das ganz natürliche Nicht//dürfen,// was sich stets von selbst betätigt, gerade dadurch aber auch unüberwindlich wirkt.
+Vzdor této, jim tak milostivě povolené možnosti trvalého zdokonalování ducha, nemohou lidé překročit rámec pole své působnosti ve stvoření. Nikdy nemohou ostře vytýčené hranice, v nichž smí být vědomí, odstraniti. Právě v tom, že prostě nemohou, je přirozeně i to, že nesmějí. To působí vždy samočinně a právě proto také nepřekonatelně.
-Vervollkommnung liegt in den immer leuchtender werdenden Strahlungen des Geistes, was sich entsprechend in erhöhter Wirkungsstärke zeigt.
+Zdokonalování spočívá ve stále svítivějším vyzařování ducha, což se přiměřeně projeví zvýšenou silou působnosti.
-Das ansteigende Geistesleuchten wiederum ersteht in Läuterung und Reinigung der Seele, wenn sie im Wollen zu dem Guten aufwärts strebt. Eines entwickelt sich hierbei in strenger Folgerichtigkeit stets aus dem anderen.
+Stupňující se svítivost ducha vzniká opět očistěním a zjasněním duše, když ve chtění k dobrému usiluje vzhůru. Jedno vyvíjí se zde v přísné důslednosti z druhého.
-Befasst Ihr Euch //ausschliesslich// ernsthaft mit dem Guten, so folgt das andere alles von selbst. Es ist also gar nicht so schwer. Ihr aber greift in Eurem Wollen immer wieder nur darüber weit hinaus und macht Euch so das Einfachste von vornherein nicht nur sehr schwer, sondern sehr oft sogar unmöglich.
+Zabýváte-li se //výlučně// a opravdově dobrem, pak následuje to ostatní samo sebou. Není to tedy tak těžké. Vy však saháte svým chtěním vždy znovu daleko za to. Tím si již předem to nejjednodušší nejen ztěžujete, ale velmi často dokonce znemožňujete.
-Bedenkt, dass in der steigenden Vollendung auch das stärkste Strahlen Eures Geistes dessen //Art// niemals verändern kann, sondern nur dessen //Zustand!//
+Uvažte, že ve stoupajícím zdokonalení ani to nejsilnější záření vašeho ducha nemůže změnit jeho //druh,// vždy jen jeho //stav!//
-Deshalb sind Überschreitungen des Rahmens menschlicher Bewusstseinsgrenze niemals möglich, weil die Grenzen durch die //Art// bestimmt sind und nicht durch den Zustand. Der Zustand aber baut innerhalb dieses grossen Artrahmens noch ganz besonders kleine Teilgrenzen für sich, die mit Veränderung des Zustandes auch überschritten werden können.
+Proto není nikdy možné překročení rámce hranic lidského vědomí, protože hranice určuje //druh// a nikoliv stav. Stav však zase buduje uvnitř tohoto velkého rámce druhu ještě zcela zvlášť malé, částečné stupně pro sebe, které mohou být překročeny změnou stavu.
-Es sind Riesenweiten, die in diesem Rahmen liegen, Welten, die für Euch auch geistig unabsehbar sind, in denen Ihr für alle Ewigkeit verweilen könnt und wirken ohne Ende.
+V tomto rámci jsou obrovské dálky, celé světy, kterých vy ani duchovně nepřehlédnete a v nichž můžete setrvávat celé věky a působit bez konce.
-Befasst Ihr Euch eingehend und auch gründlich //damit, dann// werdet Ihr glücklich sein! In meiner Botschaft gab ich Euch genau zu wissen, womit Ihr zusammenhängt und was mit Euch verbunden ist, wie Ihr durch Euer Denken und durch Euer Tun darinnen wirkt, was Ihr damit erreichen //müsst.//
+Vnikněte do toho a zabývejte se //tím// důkladně. Jen tak můžete být šťastni! V mém Poselství dal jsem vám přesné vědění, s čím souvisíte a co je s vámi spojeno, jak působíte svým myšlením a svým jednáním a čeho tím //musíte// dosáhnout.
-Anstatt sich aber nun diesem Gebotenen mit allem Ernste hinzugeben in dem rechten Sinne und damit den Posten endlich auszufüllen, den der Einzelmensch in dieser Schöpfung einzunehmen hat, gehet all Euer Denken, Euer Fragen und auch Wünschen immer wieder weit darüber weg in Regionen, die der Menschengeist niemals bewußt erreichen kann.
+Měli jste se tomuto vám poskytnutému vědění oddat se vší opravdovostí a tak konečně vyplnit místo, jaké člověk v tomto stvoření má zastávat. Vy jste však místo toho řídili všechno své myšlení, své otázky a také přání vždy daleko za to, do úrovní, kterých lidský duch nemůže vědomě nikdy dosáhnout.
-Dadurch ist es ihm nicht möglich, etwas davon wirklich zu erfassen. Das ganze Weben, Strahlen, Streben, kurz, das ganze Sein in diesen Regionen wird dem Menschen ewig unverständlich bleiben, weit entfernt. Deshalb kann es ihm keinen Nutzen bringen, wenn er sich damit zergrübelt. Er vergeudet nur die Zeit und auch die Kraft, die ihm geboten wird zu seiner eigenen notwendigen Entwickelung und muss zuletzt als unbrauchbar vergehen.
+Proto mu také není možno o tom cokoliv opravdu pochopiti. Všechno to tkaní, záření, usilování, krátce celé bytí v těchto úrovních zůstane lidem věčně nesrozumitelné, neskonale vzdálené. Proto mu nemůže takové hloubání přinést žádného užitku. Promrhá jen čas a také sílu, která je mu poskytnuta k jeho vlastnímu potřebnému vývoji. A na konec musí jako nepotřebný zahynout.
-//Regt// Euch doch endlich erst einmal mit aller Kraft in //dem// Gebiete, das der Schöpfer //Euch// gegeben hat, damit Ihr es zu reinster Schönheit führt, aus ihm dem Paradiese ähnlich einen Garten Gottes schafft, der einem formgewordenen Dankesgebete gleicht, aus dem es jubelnd aufsteigt zu des Gottesthrones Stufen, um den Schöpfer aller Dinge für die reichen Gnaden demutsvoll zu preisen durch die Tat! -
+//Hněte// sebou už konečně se vší silou //v té// úrovni, kterou //vám// Tvůrce dal. Vy ji máte vést k nejčistší kráse. Vy z ní máte vytvořit zahradu Boží, podobnou ráji. Vaše úroveň má být ztělesněnou modlitbou vděčnosti, jásavě vystupující ke stupňům trůnu Božího, aby činem pokorně chválila Tvůrce všech věcí za tak velké bohatství milosti! --
-Menschen, wie klein seid Ihr und doch wie masslos anspruchsvoll und eingebildet. Wenn Ihr Euch nur ein wenig regen wolltet in der //rechten// Art, so, dass Ihr //mit// den Schöpfungsurgesetzen ungetrübt harmonisch schwingt, nicht immer wie bisher nur hemmend wirkt in Eurer Unkenntnis, dann würde reichster Segen spriessen überall, wo Ihr die Hand anlegt, gleichviel, was Ihr zu unternehmen Euch bemüht.
+Jak malí jste vy, lidé a přece tak nezměrně nároční a domýšliví. Kdybyste se jen trochu chtěli pohnout //správným// způsobem, tak, abyste se čistě, harmonicky zachvívali v prazákonech stvoření a ne jako dosud jen všude překáželi svou neznalostí, pak by nejhojnější požehnání tryskalo ze všeho nač položíte ruku, lhostejno při jakém podnikání.
-Es könnte gar nicht anders sein, und mit der gleichen unentwegten Sicherheit, mit der Ihr schon seit langem nun dem Niedergange zugleitet, würdet Ihr aufwärts Euch gehoben sehen von der gleichen Kraft, die Euch zu Geistesreichtum und irdischer Sorglosigkeit führt.
+Nemohlo by to vůbec být ani jiné. Se stejně neomylnou jistotou, s jakou už dávno padáte do záhuby, viděli byste se zvedáni vzhůru se stejnou silou, která vás vede k duchovnímu bohatství a pozemské bezstarostnosti.
-Doch //kennen// müsst Ihr zuerst Eure Heimat in der Schöpfung und darin auch alles, was Euch hilft und fördert. Ihr müsst wissen, wie Ihr selbst darin zu wandeln und zu wirken habt, bevor das Aufblühen beginnen kann.
+Nejdříve však musíte //znát// svůj domov ve stvoření a v něm také vše, co vám prospívá a pomáhá. Vy musíte vědět, jak máte putovat a působit a to ještě dříve než může rozkvět začít.
-Versucht zuerst, Euch einmal //irdisch// richtig einzustellen in die Schwingungen der göttlichen Gesetze, die Ihr nie umgehen könnt, ohne Euch selbst und Euerer Umgebung sehr zu schaden, und lehnt auch //Euere// Gesetze daran an, lasst sie daraus erstehen, dann habt Ihr schnell den Frieden und das Glück, das Euch den Aufbau fördert, den Ihr so ersehnt; denn ohnedem ist alles Mühen ganz umsonst, und selbst das grösste Können des geübtesten Verstandes ist vergebens und bringt Misserfolg.
+Pokuste se nejprve sebe //pozemsky// správně postavit do záchvěvů Božských zákonů, kterých nikdy nemůžete obejít, aniž byste sobě nebo svému okolí ublížili. Opřete také //své// zákony o ně, nechte je z těchto vzniknout a budete mít rychle mír a štěstí. Mír a štěstí pomohou k vaší výstavbě, po které tolik toužíte. Bez toho je všechna námaha marná a i největší schopnosti vycvičeného rozumu nejsou k ničemu a přinesou neúspěch.
-An //Euch// liegt es, an Euch allein, an jedem Einzelnen, und nicht, wie Ihr so gern Euch vorzutäuschen sucht, stets an den anderen. Versucht es nur zuerst mit Euch, aber das wollt Ihr nicht! Denn Ihr dünkt Euch darüber zu erhaben oder es erscheint Euch der Beginn damit zu klein und nebensächlich.
+Na //vás// záleží, na vás samých, na každém jednotlivci a ne, jak jste se dosud tak rádi snažili klamat, že vždy na tom druhém! Zkuste to nejdříve jen na sobě, ale to právě nechcete! Domníváte se být povzneseni nad tím nebo se vám začátek jeví být příliš malým a vedlejší věcí.
-In Wirklichkeit jedoch ist es nur Trägheit Eures Geistes, die Euch davon abzuhalten fähig ist, und der Ihr allesamt Euch schon versklavtet seit Jahrtausenden. Euer Verstand, der Eure Geistesfähigkeiten band, kann Euch jetzt nicht mehr helfen, wenn es gilt, sich nunmehr reiner Gotteskraft zu beugen oder zu vergehen.
+Ve skutečnosti je to jen lenost vašeho ducha, která jest schopna vás zdržovat a jíž jste všichni již zotročeni po tisíciletí; váš rozum, poutající vaše duchovní schopnosti, vám už nemůže pomoci, když jde o to podřídit se nyní čisté síle Boží nebo zahynout.
-Ihr müsst den Geist schon rege machen, in Euch auferwecken, um den Willen Gottes zu erkennen und zu hören, was er von Euch fordert; denn ihm allein ist der Mensch untertan seit Urbeginn, und keinem anderen, ihm muss er Rechenschaft nun geben über alles, was er in dem Schöpfungsteile wirkte, der zur Heimat ihm geliehen ward.
+Musíte svého ducha oživiti, v sobě probuditi, aby poznal vůli Boží a slyšel, čeho od vás požaduje. Jen vůli Boží jest člověk poddán od prapočátku a ničemu jinému. Jen vůli Boží musí skládat nyní počet ze všeho, co způsobil v této části stvoření, jemu propůjčené jako jeho domov.
-Und Euer unseliger Hang, nur immer nach dem Höheren zu greifen, nach dem Fremden sich zu sehnen, anstatt Euch an Euerer Umgebung zu erfreuen, wird als eins der ärgsten Eurer Übel zeugend wider Euch sich richten. Das Übel ist entsprungen aus der Trägheit Eures Geistes, der mit dem Verstand nicht zu verwechseln ist; denn Verstand ist nicht Geist!
+A váš neblahý sklon sahat vždy po něčem vyšším, toužit vždy po cizím, místo radovat se ze svého okolí, postaví se proti vám jako jedno z nejhorších vašich provinění a bude svědčit o zlu. Zlo vzniklo z lenosti vašeho ducha, kterého nemáte zaměňovat s rozumem. Rozum není duch!
-Ihr habt es ja auch irdisch immer so gehalten. Anstatt mit aller Kraft und Freude Euere Umgebung schöner zu gestalten, sie vollkommener zu machen und zu voller Blüte anzuregen, wollt Ihr oft //heraus// aus ihr, weil es Euch so bequemer dünkt und schnelleren Erfolg verspricht. Ihr wollt Euch von ihr lösen, um erwünschte Besserung zu finden, da Ihr in allem Fremden gleichzeitig auch Besserung, Verschönerung erwartet!
+Vždyť vy jste to i pozemsky vždycky takto dělávali, místo, abyste se vší silou a radostí zkrášlovali své okolí, zdokonalovali je a přivedli k plnému rozkvětu, chcete často odtamtud pryč, protože se vám to zdá být pohodlnější a slibující rychlejší úspěch. Chcete se od svého okolí odloučiti, abyste našli žádané zlepšení, protože vždycky očekáváte ve všem cizím současně také zlepšení a zkrášlení!
-Versucht, das Euch //Gegebene// erst einmal //richtig// zu //verwerten!// Ihr werdet dabei Wunder über Wunder finden.
+Zkuste nejdříve //správně zužitkovati// to, co vám bylo //dáno.// Najdete při tom jeden zázrak za druhým.
-Um etwas aber richtig zu verwerten, muss man es auch vorher gründlich //kennen.// Und daran fehlt es bei Euch ganz und gar. Ihr waret stets zu träge, um den Willen Eures Gottes zu erkennen, der Euch aus der Schöpfung klar und deutlich sichtbar wird.
+Aby bylo možno něco správně použít, je nutno to nejdříve důkladně //znát// a to je to, co vám naprosto chybí. Byli jste vždy příliš líní, než abyste poznávali vůli svého Boha, která je jasně a zřetelně viditelná ve stvoření.
-Ich muss immer wieder an die alte Wunde rühren, die Ihr Menschen an Euch tragt, von der ich oft schon alle Hüllen riss, welche Ihr aber immer wieder sorgsam umzulegen sucht. Die Wunde, die den Ursprung alles Übels bildet, unter dem Ihr nunmehr leiden müsst, bis Ihr Euch davon freimacht oder vollständig zusammenbrechen werdet, sie ist und bleibt die freiwillige Trägheit Eures Geistes!
+Vždy znovu musím se dotýkat této staré vaší rány, z níž jsem už tak často strhal všechny obaly a kterou se snažíte stále znovu pečlivě zahalovat. Tato rána je prapůvod všeho zla, pod kterým musíte nyní trpět, až se od něj osvobodíte anebo naprosto zhroutíte. Tato rána jest a zůstane dobrovolnou leností vašeho ducha!
-Viele unter diesen Erdenmenschen werden nicht mehr fähig sein, sich aus der ertötenden Umklammerung des Übels zu befreien; denn zu lange haben sie gesäumt, sich dazu aufzuraffen.
+Mnozí z pozemských lidí nebudou už více schopni osvobodit se ze zabíjejícího objetí zla. Příliš dlouho váhali a nikdy se nevzchopili.
-Es ist natürlich, dass die Klugheit des Verstandes allen Geistesschlummer zu verdecken sucht, weil mit Erwachen Eures Geistes auch die Herrschaft des Verstandes schnell beendet ist.
+Je přirozené, že chytrost rozumu snaží se zastírat duchovní mdlobu, protože probuzením ducha nastává rychlý konec panství rozumu.
-Nur Geistesträgheit achtet des Gegebenen zu wenig, sie nimmt sich nicht die Mühe, seine Schönheit zu entdecken und es andauernd vollkommener zu machen, sondern wähnt, in der //Veränderung// nur Besserung zu finden, sucht in allem, was ihm //fremd// erscheint, das Glück.
+Jen duchovní lenost nedbá toho, co bylo dáno, nesnaží se odkrýt krásu toho a stále to zdokonalovat. Lenost ducha se domnívá, že jen ve změně najde zlepšení. Hledá své štěstí ve všem, co se jí zdá být //cizím.//
-Der Mensch denkt nicht dabei, dass die Veränderung zuerst Entwurzelung bedingt, und dann diesen Entwurzelten auf //fremden// Boden stellt, mit dem er noch nichts anzufangen weiss und deshalb sehr leicht grosse Fehler macht, die ungeahnte, schlimme Folgen bringen. Wer auf //Veränderungen// seine Hoffnung setzt, mit dem //Gegebenen// nichts Rechtes anzufangen weiss, dem fehlt das ernste Wollen wie das Können, er steht von vornherein auf dem schwankenden Boden eines Glücksritters!
+Člověk nemyslí při tom na to, že změna je podmíněna vykořeněním a pak postavením takto vykořeněného na //cizí// půdu, s níž si ještě neví co počít. Proto dělá velmi lehce velké chyby, které přinášejí nečekané špatné následky. Kdo vkládá svou naději na //změny,// kdo neví co počít s tím, co mu bylo //dáno,// tomu chybí vážné chtění a schopnost. Staví se sám předem na kolísající půdu dobrodruha!
-Erkennt Euch selbst erst einmal richtig und verwendet das, was Gott Euch zur Benutzung bietet, nützt es in einer Art, dass es auch aufzublühen //fähig// ist, so //wird// und //muss// die Erde und die ganze Schöpfungsebene, welche dem Menschengeiste zur Betätigung belassen ist, zum //Paradiese// werden, wo nur Freude, Frieden wohnt; denn das Schöpfungsgesetz arbeitet mit der gleichen Sicherheit dann //für// Euch, wie es //jetzt// Eurem Tun entgegenwirken muss, und es ist unverrückbar, stärker als der Menschen Wille, denn es ruht in des Urlichtes Strahl!
+Poznejte nejprve správně sami sebe a použijte to, co vám Bůh poskytuje k používání! Použijte to takovým způsobem, aby to bylo //schopné// rozkvětu. Pak se //musí// stát země a celá úroveň stvoření, ponechaná lidskému duchu k vývoji, //rájem,// v němž sídlí jen radost a mír. Zákon stvoření musí pak pracovat //pro// vás se stejnou jistotou, s jakou //nyní// musí být proti vašemu jednání. Přírodní zákon jest neochvějný, silnější než lidská vůle, protože spočívá v paprsku Prasvětla!
-Die Stunde ist nicht ferne mehr, in der die Menschen schon erkennen //müssen,// dass es gar nicht schwer sein wird, anders zu leben als bisher, in //Frieden// mit den Nebenmenschen auszukommen! Der Mensch wird sehend, weil ihm alle Möglichkeit zu seinem bisherigen //falschen// Tun und Denken von Gott nun genommen wird.
+Není již daleko hodina, v níž lidé budou //muset// poznat, že to vůbec není těžké žít jinak než dosud a vycházet se spolulidmi v //míru!// Člověk bude vidoucí, protože mu nyní budou Bohem vzaty všechny možnosti jeho dosavadního //falešného// myšlení a jednání.
-Dann muss er schamvoll anerkennen, wie lächerlich er in dem Hasten seines für das //eigentliche// Leben unwichtigen Treibens sich gebärdet hat, und wie //gefährlich// er dem ganzen Schöpfungsteile war, der ihm in Gnaden zur Benutzung und zu seiner Freude anvertraut gewesen ist.
+S hanbou pak bude muset poznat, jak směšně se choval ve svém shonu za marnými věcmi, a jak byl //nebezpečný// celé části stvoření, která byla mu svěřena z milosti k používání a k radosti.
-Er wird den Nebenmenschen in der Zukunft nur zur //Freude// leben wie auch diese ihm und nicht neidvoll Verlangen tragen immer nur nach dem, was er noch nicht besitzt. Die Fähigkeit erwacht, die Schönheit seiner eigenen Umgebung zur herrlichsten Blüte zu entfalten, sie zu gestalten ganz nach seiner Art, sobald er diese in das grosse segensreiche Schwingen der einfachen Schöpfungsurgesetze stellt, die ich ihm mit der Botschaft lehren konnte durch die Liebe Gottes, welche diesmal strafend hilft, um die zu retten, die noch guten Wollens sind und demutsvoll im Geiste!
+Bude pak v budoucnosti žít svým spolulidem jen k radosti jako oni jemu. Nebude už v sobě nosit závistivou žádostivost toho, co dosud ještě nemá. Probudí se schopnost rozvinout krásu svého vlastního okolí k nejnádhernějšímu rozkvětu. Bude utvářet všechno zcela podle svého druhu, jakmile se postaví do velkého, požehnaného zachvívání nejprostších prazákonů stvoření, jimž jsem vás mohl vyučovati svým Poselstvím, dík lásce Boží, která tentokrát trestajíc pomáhá, aby zachránila ty, jež jsou ještě dobré vůle a pokorní duchem.
-Wenn Ihr aufbauen wollt, so //kläret// zuerst //Euren Geist// und macht ihn stark und rein. //Klärt// ihn, das heisst, lasst ihn zur Reife kommen! Die Schöpfung steht schon in der Zeit der //Ernte,// der Mensch als Kreatur mit ihr.
+Chcete-li budovat, //rozjasněte// nejprve //svého ducha// a učiňte jej silným a čistým. //Zjasniti// znamená nechat ho uzrát! Stvoření stojí již v čase //žní// a člověk jako tvor s ním.
-Er aber blieb darin zurück durch sein hartnäckig falsches Wollen, stellte sich selbst abseits alles lichtgewollten Schwingens und muss in dem nun schon //verstärkten// freudigeren Schöpfungskreisen davon ausgeschleudert werden, weil er sich mit seiner Unreife darin nicht halten kann.
+On však v něm zůstal pozadu svým tvrdošíjně falešným chtěním. Sám se postavil stranou všech k Světlu letících záchvěvů a musí být již nyní //zesíleným,// radostnějším kroužením stvoření odhozen, protože se ve své nezralosti nemůže na něm udržet.
-Der Volksmund spricht ganz richtig von dem //abgeklärten// Geist! Ein reifer oder abgeklärter Mensch ist sehr leicht zu erkennen; denn er steht im Licht und meidet alles Dunkel. Er wird auch Frieden um sich auslösen durch seine Art.
+Zralého či zjasnělého člověka možno velmi lehce poznat, neboť stojí ve Světle a míjí vše temné. Jeho druh vyvolává také mír.
-Da gibt es kein Aufzischen mehr, sondern ruhige Sachlichkeit im grossen Schwung freudigen Schaffens, oder kühle Strenge, die mit Freundlichkeit die Schwächen derer aufklärend beleuchtet, die noch nicht erstarkt sein können in dem Geiste, sondern noch der Gärung unterworfen sind, die Läuterung und Abklärung herbeizuführen hat, oder … Verderben.
+Není tu již žádného vzkypění. Ve velkém vzepětí radostného tvoření vládne jen klidná věcnost, nebo chladná přísnost, která přátelsky osvětluje a zjasňuje chyby těch, kteří ještě nemohli zesílit v duchu, kteří jsou ještě podrobeni kvasu, který má přivoditi očistění a zjasnění, nebo … zkázu.
-Aufzischen kann nur Dunkel, niemals Licht, das immer kühle Reinheit zeigt und friedvolle Besonnenheit in der bewussten Kraft des hohen Wissens.
+Jen temno může vzkypět, nikdy Světlo, jevící vždy chladnou čistotu a míruplnou rozvahu ve vědomé síle vysokého vědění.
-Wo in dem Menschen also noch der Zorn //aufzischen// kann, dort sind noch Schwächen auszubrennen, ein solcher Geist kann auch noch Angriffen des Dunkels unterliegen oder ihm als Werkzeug dienen. Er ist nicht „abgeklärt“, noch nicht genug gereinigt.
+Kde tedy může v lidech ještě //vzkypět// hněv, tam je třeba vypálit ještě nějaké slabosti. Takový duch může také i podlehnout útokům temnot nebo sloužit jim jako nástroj, není ještě zjasnělý, není ještě dost očistěn.
-So geht es Euch mit //allen// Schwächen, die Ihr an Euch traget und anscheinend gar nicht oder doch nur unter grossen Schwierigkeiten lösen könnt.
+A tak je to se //všemi// slabostmi, které máte a které, jak se zdá, vůbec nechcete -- nebo jen za velkých těžkostí -- odhoditi.
-In Wirklichkeit würde es nicht schwer sein, sobald Ihr Euch dazu verstehen könnt, endlich mit //dem// vernünftig umzugehen, was Euch Gott gegeben hat, //das richtig// anzuwenden, was Ihr schon in Händen haltet und Euch einfügt in das Schwingen der Gesetze, deren Kenntnis Ihr durch meine Botschaft schon gewinnen konntet. Es ist dann kinderleicht in wahrstem Sinne.
+Ve skutečnosti by to nebylo tak těžké, kdybyste mohli porozumět, že máte rozumně zacházet //s tím,// co vám Bůh dal. //Správně// používat to, co již držíte v rukou a sebe vpraviti do záchvěvů zákonů, jichž znalost jste si mohli z mého Poselství už dávno osvojiti. Pak je to až dětsky lehké v opravdovém slova smyslu.
-Lasst ab davon, Euch vorwiegend mit Fragen zu beschäftigen, die über das Euch angewiesene Gebiet hinausgehen und lernt erst gründlich alles //das// erkennen, was //in// Euch selbst und //um// Euch ist, dann kommt der Aufstieg ganz von selbst; denn Ihr werdet selbsttätig gehoben von den Auswirkungen Eures Tuns.
+Nechte toho zabývání se převážně otázkami, jež přesahují vám vykázané pole a učte se nejprve dokonale znát vše //to,// co je //ve// vás a //kolem// vás. Pak přijde vzestup zcela sám, protože budete samočinně pozdviženi účinky vašeho jednání.
-Seid //einfach// in dem Denken und dem Tun; denn in der Einfachheit liegt Grösse und auch Stärke! Ihr gehet dadurch nicht zurück, sondern voran und füget einen //festen// Bau zu einem neuen Sein, in dem sich jeder Mensch zurechtfindet, weil er nicht mehr verworren und verwickelt ist, sondern in jeder Weise übersehbar, hell und klar, mit einem Wort: Gesund! Natürlich!
+Buďte //prostí// v myšlení a jednání; neboť v prostotě je velikost a také síla! Není to krok zpět nýbrž vpřed a upraví //pevnou// stavbu k novému bytí, v němž najde každý člověk své místo. Pak už nebude zmaten a spoután, nýbrž každým způsobem přehledný, jasný a čistý, jedním slovem: Zdravý! Přirozený!
-Entwickelt Euch als innerlich gerade, wahre //Menschen,// und Ihr habt damit sofort die innige Verbundenheit mit der gesamten Schöpfung, die Euch fördern wird in allem, was Ihr nötig habt und zu dem Aufstieg braucht. Auf keinem andern Wege könnt Ihr das erreichen!
+Vyvíjejte se jako vnitřně přímí, opravdoví //lidé// a budete mít hned nejužší spojení s celým stvořením. Celé stvoření vám bude pomáhat ve všem, čeho potřebujete pro sebe a svůj vzestup. Žádnou jinou cestou toho nemůžete dosáhnout!
-//Dann// strömt Euch alles zu in reicher Fülle, wessen Ihr bedürft und was Euch Freude macht und Frieden bringt, auf keinen Fall bevor, und wenn Ihr Euch auch noch so sehr darum bemühen würdet; denn nun ist die Zeit gekommen, da der Mensch auf Erden sich dem Gottesworte öffnen //muss,// was gleichbedeutend ist mit dem Sicheinfügen in die bestehenden, schöpfungserhaltenden und fördernden Gesetze des Heiligen Willens Gottes!
+//Pak// se vám dostane hojnost všeho, čeho vám bude třeba a co vám udělá radost a přinese mír. Až pak! V žádném případě dřív, i kdybyste se o to nevím jak namáhali. Nyní přišel čas, v němž se člověk na zemi //musí// otevřít slovu Božímu, což je totéž jako vpravení se do stávajících, stvoření udržujících a povzbuzujících zákonů nejsvětější vůle Boží!
-Es gibt für alle Menschheit keinen anderen Weg - noch andere Hilfe! Sie muss //erkennen// und sich fügen oder untergehen; //denn das Gericht ist da!// Kein Mensch vermag Euch nunmehr noch in der kommenden Not zu raten und zu helfen, sondern allein //nur Gott!//
+Není pro celé lidstvo žádné jiné cesty ani jiné pomoci! Musí //poznat// a vpraviti se nebo zahynout; //neboť soud je zde!// Žádný člověk vám nyní již v nadcházející nouzi neporadí ani nepomůže. //Jedině Bůh!//