Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 72. Žijte přítomnosti! | 2021/01/24 01:06 | current
– ↷ Page moved from cs:poselstvi_gralu:1932:zijte_pritomnosti to cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:zijte_pritomnosti Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 72. Žijte přítomností! | 2021/03/24 21:50 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Žijte přítomnosti! ======
+====== Žijte přítomností! ======
-Pozorujeme-li lidi, nacházíme různé skupiny. Jedna skupina žije výhradně minulosti. To znamená, že začínají něco chápati teprve tehdy, když to minulo. Tak se stává, že se nedovedou radovati správně nad něčím, co se děje a také nepociťují celou váhu věci. Začínají o ní mluviti, blouzniti, nebo po ní truchliti teprve potom. A tím, že jen trvale o minulosti mluví, v ní si libují, nebo jí litují, přehlížejí vždy znovu přítomné dění. Teprve když toto zase zastaralo a zašlo, začínají je hodnotit.
+Pozorujeme-li lidi, tak nacházíme různé skupiny. Jedna část žije výhradně v minulosti. To znamená, že začíná chápat teprve potom, když něco je již pryč. Tak dochází k tomu, že se neumí správně radovat z něčeho probíhajícího ani necítí celou závažnost věci. Začínají o tom mluvit, o tom bájit nebo toho litovat teprve dodatečně. A v tomto trvalém mluvení pouze o minulosti, libování si v ní nebo jejím litování neustále přehlížejí nové současné události. Teprve když tyto zestárly a minuly, teprve pak je začínají hodnotit.
-Jiná část lidí žije opět v budoucnosti. Přejí si a doufají vždy jen v budoucnost a při tom zapomínají, že jim přítomnost tolik nabízí. Také zapomínají počínati si tak, aby jejich četné sny o budoucnosti mohly se státi skutečností.
+Jiná část zase žije v budoucnosti. Přejí si a doufají vždy jen v něco z budoucnosti a zapomínají při tom, že přítomnost jim má tak mnoho co nabídnout, a zapomínají se také pohnout tak, aby se jejich mnohé sny o budoucnosti mohly také stát skutečností.
-Obě skupiny, k nimž patří největší počet lidí, ve skutečnosti jako by ani nebyly na zemi žily. Promarnily svůj pozemský čas.
+Obě skupiny, k nimž patří největší část lidí, jako by ve skutečnosti na zemi vůbec nežily. Promarnily svůj pozemský čas.
-Jsou také lidé, kteří při zvolání „žijte přítomnosti“ chápou něco zcela nesprávného. Domnívají se, že snad tím chci povzbuditi k užití a vychutnání každého okamžiku a vybízeti k jistému lehkomyslnému životu. Je dosti tlakových, kdo se tak nesmyslně potácejí životem.
+Jsou také lidé, kteří při zvolání: „Žijte přítomností“ to budou chápat jako něco zcela falešného; třeba, že tím chci pobídnout k vychutnání a užití si každého okamžiku, podnícení k jakémusi lehkovážnému životu. Je přece dosti těch, kteří se tomuto způsobu přisvědčujíce nesmyslně potácejí životem.
-Žádám ovšem tímto zvoláním bezpodmínečné využití každé minuty, avšak //niterně,// ne však povrchně a pouze zevně. Každá hodina přítomnosti musí se pro člověka státi skutečným prožitím. Utrpení stejně jako radost. Člověk má býti všemi svými smysly i myšlením a cítěním otevřen každé přítomnosti a býti tím //bdělým.// Jen //tak// má zisk z pozemského života, který jest tu pro něho předurčen. Ani v myšlenkách na minulost, ani ve snech o budoucnosti nemůže najíti skutečné prožití, které by bylo tak silné, aby vtisklo jeho duchu pečeť, kterou si bere s sebou do záhrobí jako zisk.
+Žádám sice tímto zvoláním bezvýhradné využití každé minuty, avšak //vnitřně,// ne povrchně a ne pouze zevně. Každá hodina přítomnosti se musí pro člověka stát skutečným prožitím! Utrpení, tak jako i radost. Má být s celými svými smysly, myšlením a s cítěním otevřen každé přítomnosti a tím být //bdělým.// Jen //tak// má prospěch z pozemského bytí, který je mu v něm předurčen. Ani v myšlenkách na minulost, ani ve snění o budoucnosti nemůže najít skutečné prožití, aby bylo tak silné, že by jeho duchu vtisklo pečeť, kterou s sebou bere jako zisk na onen svět.
-//Nežije-li// sebou přítomnosti, nemůže také //dozráti.// Zrání závisí od prožití.
+//Nežije-li// přítomností, tak nemůže také //uzrávat,// neboť zrání závisí jen na prožití.
-Neprožíval-li v pozemském životě stále //přítomnost,// vrací se prázdný a musí takto zmeškaný čas proputovati ještě jednou znovu, protože při tom nebyl bdělý a nic si prožitím neosvojil.
+Neprožíval-li v sobě v pozemském bytí vždy //přítomnost,// tak se vrací zpět prázdný a musí takto promeškaný čas projít ještě jednou, protože při tom nebyl bdělý a nic si prožitím neosvojil.
-Pozemský život je jako stupeň v celém bytí člověka. Tento stupeň jest tak veliký, že ho člověk nemůže přeskočiti. Nepostaví-li nohu na stupeň pevně a jistě, není nijak možno, aby mohl vystoupiti na stupeň další. K tomu potřebuje předcházející stupeň jako základ. Představuje-li si člověk celý svůj život z této Země zpět ke Světlu ve stupních vedoucích vzhůru, tu musí si ujasniti, že na nejbližší stupeň může vystoupiti teprve tehdy, když správně vyplnil předcházející a když na něm pevně stojí. Jest nutno vyjádřiti se ještě silněji. Teprve z dokonalého a bezpodmínečného splnění stupně, který jest třeba dočasně prožíti, může se vyvinouti nejblíže vyšší. Jedině prožití poslouží člověku k zralosti. Nesplní-li však člověk tímto prožitím stupeň, na kterém se nachází, nebude pro něho nový stupeň viditelným, protože k tomu potřebuje prožití stupně předchozího. Jen s výzbrojí tohoto prožití dostává se mu síly, aby poznal nejblíže vyšší stupeň a vystoupil na něj.
+Pozemský život je v celém bytí člověka jako stupeň, který je tak velký, že ho člověk nemůže přeskočit. Nepostaví-li svou nohu na tento stupeň pevně a jistě, tak je mu zcela nemožné vystoupit na další; neboť ten předcházející k tomu potřebuje jako základ. Když si člověk představí celé své bytí od této země až zpět ke Světlu ve stupních vedoucích vzhůru, tak si tím musí ujasnit, že k dalšímu stupni může pouze tehdy, když je ten předcházející správně naplněn a pevně na něm stojí. Lze to dokonce vyjádřit ještě důrazněji: Teprve z úplného, bezpodmínečného naplnění stupně, který právě prožívá, může se vyvinout stupeň nejblíže vyšší. Nenaplní-li člověk prožitím, které mu slouží jedině ke zrání, stupeň, na kterém se nachází, tak mu nový stupeň nebude viditelný, protože k němu potřebuje prožití stupně předchozího. Jen s výzbrojí tohoto prožití obdrží sílu rozpoznat nejbližší, vyšší stupeň a vystoupit na něj.
-Tak to jde dál, od stupně k stupni. Chce-li hleděti //jen// k vysokému cíli a nedbá-li řádně jednotlivých stupňů, jež ho tam vedou, nedosáhne cíle nikdy. Stupně, které si ke vzestupu musí stavěti sám, byly by pak příliš vrtkavé a také příliš lehké a zhroutily by se při pokusu o vzestup.
+Tak jde to dál, od stupně ke stupni. Pokud chce hledět //jen// k vysokým cílům a nedbá-li správně na jednotlivé stupně, které ho tam vedou, tak cíle nikdy nedosáhne. Stupně, které si ke vzestupu musí vystavět sám, byly by pak příliš nedbalé a také příliš lehké a při pokusu vystoupit vzhůru by se zřítily.
-Tomuto nebezpečí se však přirozeným děním předejde tak, že nejbližší stupeň může se vyvinouti vždy jen z dokonalého splnění stupně přítomného. Kdo nechce tedy zůstati státi půl svého bytí na jednom stupni a nevraceti se vždy znovu na týž stupeň, ten ať se nutí, aby patřil vždy úplně přítomnosti. Aby ji správně v sebe uchopil, ji prožil tak, aby z ní měl duchovně prospěch.
+Tomuto nebezpečí je však zabráněno přirozeným děním tak, že se nejbližší stupeň může rozvinout jen v úplném naplnění stupně přítomného. Kdo tedy nechce půl svého bytí zůstat stát na jednom stupni a opět se na něj vracet, ten ať se nutí k tomu, aby patřil neustále přítomnosti, správně ji v sobě pochopil, prožil, a tím z ní měl duchovní užitek.
-Nebude mu při tom chyběti ani na pozemském zisku, neboť jeho první výhodou z toho jest, že od lidí a doby neočekává nic jiného, než mu //skutečně// mohou dát! Tak nebude nikdy zklamán a bude v souladu s okolím.
+Nebude mu při tom chybět také pozemský zisk; neboť jeho první výhodou z toho je, že nebude očekávat od lidí a doby nic jiného, než mu //skutečně// mohou dát! Proto nebude nikdy zklamán a právě tak bude v harmonii s okolím.
-Nosí-li však v sobě jenom minulost nebo budoucí snění, vypadne v očekávání velmi lehce z rámce své přítomnosti a ocitne se s ní proto v nesouladu. Tím trpí pak //nejen// on, ale i //jeho bližší okolí.// Ovšem, že má také mysleti na minulost a čerpati z ní naučení právě tak, jako sníti o budoucnosti, aby se mu dostalo pobídky. Ale //žíti// má v plném vědomí jen v přítomnosti!
+Nese-li však v sobě jen minulost a budoucí snění, tak se ve svém očekávání velmi lehce odchýlí z rámce své přítomnosti a musí se tím ocitnout s přítomností v nesouladu, čímž utrpí //nejen on,// nýbrž i //jeho nejbližší okolí.// Ovšem že má také myslet na minulost, aby z ní vytěžil poučení, a také snít o budoucnosti, aby obdržel pobídku, avšak //žít// má s plným vědomím jen v přítomnosti!