Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 55. Smrt Syna Božího na kříži a poslední večeře. | 2021/01/24 01:06 | current
– ↷ Stránka přesunuta z 'cs:poselstvi_gralu:1932:smrt_syna_boziho_na_krizi_a_posledni_vecere' do 'cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:smrt_syna_boziho_na_krizi_a_posledni_vecere' Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 55. Smrt Syna Božího na kříži a poslední večeře. | 2021/03/23 21:46 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Smrt Syna Božího na kříži a poslední večeře. ======
-Při smrti Kristově roztrhla se opona chrámová, která dělila Nejsvětější od lidstva. Tato událost považuje se za symbol toho, že obětí smrti Spasitelovy přestalo v téže chvíli odloučení lidstva od Božství a že se vytvořilo přímé spojení.
+Při Kristově smrti se roztrhla opona v chrámu, která oddělovala Nejsvětější od lidstva. Tento děj je považován za symbol toho, že obětí smrti Spasitele skončilo ve stejném okamžiku oddělení mezi lidstvem a Božstvím, a bylo tedy vytvořeno bezprostřední spojení.
-Ale tento výklad jest //nesprávný.// Ukřižováním odmítli lidé Syna Božího jako očekávaného Mesiáše! Tím stalo se odloučení lidstva od Božství //větším!// Opona se roztrhla, protože Nejsvětějšího nebylo pak již třeba. Otevřelo se zrakům a nečistým proudům. Symbolicky vyjádřeno, nevkročilo po tomto skutku Božské již na zemi. Tím stalo se Nejsvětější zbytečným. Tedy právě opak dosavadních výkladů, ve kterých opět jako tak často projevuje se jen veliká vypínavost lidského ducha.
+Tento výklad je však //falešný.// Ukřižováním lidé odmítli Syna Božího jako očekávaného Mesiáše, čímž se oddělení stalo //větším!// Opona se roztrhla, protože Nejsvětější pak již více nebylo zapotřebí. Bylo otevřeno pohledům a nečistým proudům, protože, symbolicky vyjádřeno, Božství po tomto činu již více nevkročilo na zemi, čímž se Nejsvětější stalo zbytečným. Tedy právě opak dosavadních výkladů, ve kterých se opět jako tak často ukazuje jen velká povýšenost lidských duchů.
-Smrt na kříži nebyla také //nutnou// obětí! Byla vraždou, pravidelným zločinem! Každé jiné vysvětlení jest jen opis, který má buď platit jako omluva nebo vznikl z nevědomosti. Kristus nijak nepřišel na zemi s úmyslem nechati se ukřižovat. //V tom také spasení nespočívá!// Vždyť Kristus byl ukřižován jako obtížný hlasatel Pravdy, pro své učení.
+Smrt na kříži nebyla také //nutnou// obětí, nýbrž vraždou, vyloženým zločinem. Každý jiný výklad je zkreslením, které má platit jako omluva nebo vzniklo z nevědomosti. Kristus vůbec nepřišel na zemi v úmyslu se nechat ukřižovat. //V tom také spása nespočívá!// Nýbrž byl ukřižován jako obtížný nositel Pravdy kvůli svému učení.
-Ne jeho smrt na kříži mohla a měla přinésti vykoupení, nýbrž //Pravda,// kterou podával lidstvu ve svých slovech.
+Jeho smrt na kříži nemohla a neměla přinést vykoupení, nýbrž //Pravda,// kterou lidstvu dával //ve svých slovech!//
-Ale Pravda byla tehdejším vůdcům chrámu a náboženství nepohodlná. Byla pro ně pohoršením, protože mocně otřásala jejich vlivem. //Právě tak, jako by tomu bylo na mnohých místech i dnes.// Lidstvo se v tom nezměnilo. Tehdejší vůdcové, právě tak jako dnešní, opírali se sice o staré, dobré tradice, ale tyto tradice staly se vinou těch, kdož je prováděli a vykládali, jenom ztrnulou a prázdnou formou, ve které již nebylo života. Týž obraz, jaký se namnoze jeví opět i dnes.
+Pravda však byla tehdejším náboženským a chrámovým vůdcům nepohodlná a pohoršovala je, protože silně otřásala jejich vlivem. //Přesně tak, jak by tomu na tak mnohých místech bylo opět i dnes.// V tom se lidstvo nezměnilo. Tehdejší vůdci se sice opírali tak jako i ti dnešní o staré, dobré tradice, avšak ty se staly vlivem těch, co je prováděli a vykládali, jen strnulou, prázdnou formou, aniž by byly v sobě ještě živé. Stejný obraz, jak se dnes často znovu ukazuje.
-Kdo však chtěl vnésti do stávajícího slova tento nutný život, přinášel tím samozřejmě //převrat// ve výkladu i v provádění! Ne však ve slově samém! Osvobozoval lid od snižující ztrnulosti a prázdnoty a zbavoval je toho. To bylo ovšem velkým pohoršením pro ty, kdo mohli záhy poznati, jak energicky bylo zde zasáhnuto do otěží jejich nesprávného vedení.
+Kdo však chtěl přinést do dosavadního slova tento nutný život, přinesl tím samozřejmě //převrat// v provádění a vykládání, ne do slova samotného. Osvobozoval národ od ponižující strnulosti a prázdnoty, zachraňoval ho z toho, a to bylo zcela přirozeně velkým pohoršením pro ty, kteří mohli brzy poznat, jak tím bylo energicky zasaženo do otěží jejich falešného vedení.
-Proto museli podezřívati a pronásledovati zvěstovatele Pravdy a osvobozovatele od břemene mylných výkladů. Když se vzdor vší námaze nepodařilo ho zesměšniti, snažili se prokázati ho nevěrohodným. „Pozemská minulost“ jako syna tesařova musela sloužiti k tomu, aby ho označili jako „neučeného“ a proto pro výklad méněcenného! Jako „laika“. Právě tak, jako se děje dnes každému, kdo se příliš dotkne ztrnulého dogmatu, který všechno volné, živé úsilí vzhůru již v zárodku potlačuje. K jeho výkladům samotným nikdo z odpůrců z opatrnosti nepřistoupil, protože cítili zcela správně, že by při čistě //věcné// odpovědi museli podlehnouti. Zůstali tedy při zlomyslných pomluvách prostřednictvím svých prodejných nástrojů. Konečně pak v příznivém pro ně okamžiku neostýchali se veřejně a falešně ho obžalovati a přivésti na kříž, aby tím unikli nebezpečí pro svou moc a vážnost.
+Proto museli podezřívat a pronásledovat nositele Pravdy a osvoboditele od břemene mylných výkladů. Když se navzdory vší námaze nepodařilo jej zesměšnit, snažili se ho prohlásit nevěrohodným. Musela k tomu posloužit „pozemská minulost“ jako syna tesaře, aby ho označili jako „neučeného, a proto nezpůsobilého k výkladům“! Jako „laika“. Přesně jako je tomu i dnes u každého, kdo se příliš dotkne strnulých dogmat, která všechno svobodné, živé a usilující vzhůru již v zárodku tísní. Na jeho výklady samotné z opatrné chytrosti nikdo z odpůrců nepřistoupil, protože zcela správně cítili, že by při čistě //věcné// odpovědi museli podlehnout. Tak zůstali u zlovolného osočování pomocí svých úplatných nástrojů, až se nakonec nezalekli při pro ně příznivém okamžiku ho veřejně a lživě obvinit a přivést na kříž, aby se spolu s ním zbavili nebezpečí pro svou moc a vážnost.
-Tato násilná, u Římanů tehdy obvyklá smrt jako taková nebyla vykoupením a také je nepřivodila. //Nevykoupila žádnou vinu lidstva,// neosvobodila od ničeho, nýbrž jen tím více lidstvo zatížila //jako vražda v nejhrubším smyslu!//
+Tato násilná, tehdy u Římanů obvyklá smrt nebyla jako taková vykoupením a také je nepřinesla. //Nevykoupila žádnou vinu lidstva,// od ničeho ho neosvobodila, nýbrž //lidstvo// jen ještě více //zatížila// jako //vražda v nejnižším smyslu!//
-Jestliže se pak vyvinul tu i onde kult, který vidí v této vraždě nutnou hlavní součást vykupitelského díla Syna Božího, pak jest právě tím oddalován člověk od toho nejcennějšího, co jedině může přinésti vykoupení. Odvádí ho to od //vlastního// a skutečného úkolu Spasitelova, od toho, co učinilo nutným jeho příchod z Božského na zemi. Nepřišel však proto, aby vytrpěl smrt na kříži, //nýbrž aby do spousty dogmatické ztrnulosti a prázdnoty,// která strhovala lidského ducha, //hlásal Pravdu!// Aby vylíčil věci mezi Bohem, stvořením a lidmi tak, jak skutečně jsou. Tím muselo samo sebou bezmocně odpadnouti všechno to, co k tomu vymudroval omezený lidský duch a co zakrývalo skutečnost. Teprve pak mohl člověk jasně viděti před sebou cestu, vedoucí vzhůru.
+Jestliže se z toho až dodnes tu a tam rozvinul kult, který v této vraždě vidí nutnou hlavní součást vykupitelského díla Syna Božího, tak je tím člověk přímo odváděn od toho nejcennějšího, co je jedině schopné přinést spásu. Odvrací ho to od //vlastního// úkolu Spasitele, od toho, co učinilo jeho příchod z Božství k zemi nutným. Tím však nebylo to, aby podstoupil smrt na kříži, //nýbrž aby v chaosu,// který strhával lidské duchy do //dogmatické strnulosti a prázdnoty, hlásal Pravdu!// Aby vylíčil věci mezi Bohem, stvořením a lidmi tak, jak skutečně jsou. Tím muselo všechno to, co omezení lidští duchové o tom vymudrovali a co zakrývalo skutečnost, samo od sebe bezmocně odpadnout. Teprve pak mohl člověk jasně před sebou vidět cestu, která ho vede vzhůru.
-//Vykoupení spočívá jedině// v přinášení této Pravdy a s tím spojeného osvobození z bludů!
+Jen v přinesení této Pravdy a s tím spojeným osvobozením z omylů //pouze a jedině spočívá vykoupení!//
-Jest to vykoupení z nejasného nazírání, ze slepé víry. Slovo „slepý“ označuje výstižně nesprávný stav.
+Je to vykoupení od zakaleného nazírání slepé víry. Slovo „slepý“ označuje přece dostatečně falešný stav.
-Večeře před jeho smrtí byla hostinou na rozloučenou. Když Kristus řekl: „Vezměte a jezte, totoť jest tělo mé. Pijte z toho všichni, to jest krev má Nového Zákona, která vylita bude na odpuštění hříchů za mnohé“, prohlásil tím, že jest ochoten vzíti na sebe dokonce tuto smrt na kříži, jen aby měl příležitost přinésti zbloudilému lidstvu ve svých výkladech Pravdu, která jedině ukazuje cestu k odpuštění hříchů.
+Poslední večeře před jeho smrtí byla hostinou na rozloučenou. Jestliže Kristus řekl: „Vezměte, jezte, to je mé tělo. Pijte z toho všichni, to je má krev Nového Zákona, která prolita bude pro mnohé k odpuštění hříchů“, tak tím prohlásil, že je odhodlán na sebe vzít dokonce i tuto smrt na kříži, jen aby měl příležitost přinést zbloudilému lidstvu ve svých vysvětleních Pravdu, která jako jediná ukazuje cestu k odpuštění hříchů.
-Praví také výslovně: „Na odpuštění za //mnohé“.// Nepraví „na odpuštění za //všechny!“// Tedy jen za ty, kdo o jeho výkladech uvažují a užívají jich živě ve svůj prospěch.
+Řekl také výslovně: „k odpuštění pro //mnohé“,// a ne snad „k odpuštění pro //všechny“!// Tedy jen pro ty, kteří si jeho vysvětlení vezmou k srdci a vytěží z nich živý užitek.
-Jeho tělo, zničené smrtí na kříži a jeho prolitá krev mají přispěti k tomu, aby se poznala nutnost a vážnost osvícení, které přinesl. Jen tato naléhavost má býti zdůrazněna //opakováním// poslední večeře!
+Jeho tělo zničené smrtí na kříži a jeho prolitá krev mají přispět k tomu, aby se poznala nutnost a vážnost vysvětlení jím přinesených. Výlučně tato naléhavost má být //opakováním// poslední večeře a při poslední večeři zdůrazněná!
-//Pravděpodobnost// takového nepřátelství lidstva byla již předem poznána před jeho příchodem. Že Syn Boží se toho nezalekl, mělo býti zvláštní výstrahou a poukazem na zoufalé postavení lidského ducha ((Přednáška: [[svetove_deni]])). Lidský duch mohl býti zadržen před zánikem již jen uchopením se záchranného lana nezahalené Pravdy.
+Že se sám Syn Boží nezalekl před takovýmto nepřátelstvím lidstva, jehož //pravděpodobnost// byla poznána předem ještě před jeho příchodem ((Přednáška: [[svetove_deni]])), mělo obzvlášť poukázat na zoufalou situaci lidských duchů, kteří mohli být zadrženi od zániku pouze chopením se záchranného lana nezastřené Pravdy.
-//Poukaz Syna Božího při poslední večeři na jeho smrt na kříži jest jen posledním, výslovným zdůrazněním naléhavé nutnosti jeho učení, které přišel přinésti!//
+//Poukaz Syna Božího při poslední večeři na svou smrt na kříži byl pouze posledním a zřetelným zdůrazněním naléhavé nutnosti jeho učení, které přišel přinést!//
-Při přijímání večeře Páně má si každý člověk vždy znovu uvědomovati, že sám Syn Boží nebál se pravděpodobné smrti na kříži a že pak dal za to život a krev, aby umožnil lidstvu přijetí a pochopení vylíčení skutečného dění ve vesmíru, které jasně ukazuje působení nepošinutelných zákonů stvoření, které nesou Božskou vůli! Tímto poznáním trpké vážnosti, která vyzvedá palčivou nutnost poselství, aby byla umožněna záchrana, má vzejíti v lidech vždy nová síla a nový popud, aby podle jasného učení Kristova //skutečně žili.// Aby mu nejen správně rozuměli, ale ve všem podle něho i jednali. //Tím// dostane se jim pak odpuštění hříchů a vykoupení! Ne jinak. Také ne přímo. Najdou je však určitě na cestě, kterou Kristus ukazuje ve svém poselství.
+Při přijímání poslední večeře si má každý člověk neustále znovu uvědomovat, že sám Syn Boží se nebál smrti na kříži, kterou od lidstva předpokládal, a obětoval tělo i krev proto, aby umožnil lidstvu přijetí vylíčených skutečných událostí ve vesmíru, jejichž účinky, které nesou Boží vůli, zřetelně ukazují neposunutelné zákony stvoření! Tímto poznáním hrozivé vážnosti, která vyzdvihuje palčivou nutnost poselství k vysvobození, má v lidech povstat vždy opět nová síla, nový popud //skutečně žít// podle jasného učení Krista, tedy aby ho nejen správně pochopili, nýbrž aby také ve všem podle něj jednali. //Tím// jim budou pak také odpuštěny jejich hříchy a budou vykoupeni! Nijak jinak. Také ne bezprostředně. Avšak najdou je bezpodmínečně na cestě, kterou Kristus ukazuje ve svém poselství.
-Z toho důvodu má večeře Páně vždy znovu oživovati tyto události a děje, aby v lidech neutuchala jedinečná záchranná horlivost k následování učení, kterému byla přinesena tak veliká oběť. Počínající lhostejností nebo pouhými zevními formami pozbývají lidé záchranného lana a klesají zpět do náruče omylů a zkázy.
+Z tohoto důvodu má večeře Páně vždy opět nově oživovat tento děj, aby nezeslábla jedině zachraňující horlivost k naplnění za tak velké oběti přineseného učení; neboť začínající lhostejností nebo jen vnějšími formami ztrácí člověk toto záchranné lano a klesá zpět do náruče omylů a zkázy.
-Jest velikou chybou, domnívají-li se lidé, že smrtí na kříži bylo zaručeno odpuštění jejich hříchů. Tato myšlenka přináší s sebou hroznou škodu. Neboť všichni ti, kdo v to věří, jsou tím //sváděni// z pravé cesty vykoupení. Cesta vykoupení záleží //jedině// v tom, že člověk //žije podle slova// Spasitelova. Že žije podle vysvětlení, které jako vědoucí a vše přehlížející podal. Tato vysvětlení ukazují v praktických obrazech na nutné zachovávání a šetření Boží vůle, která spočívá v zákonech stvoření. Ukazují také na působení a účinky těchto zákonů, když je zachováváme nebo když jich nedbáme.
+Je to velká chyba, když lidé věří, že odpuštění jejich vin je zaručeno skrze smrt na kříži. Tato myšlenka s sebou nese strašlivou škodu, že všichni ti, kteří tomu takto věří, jsou tím //zdržováni// od pravé cesty k vykoupení, která spočívá //pouze a jedině// v tom, že se //žije podle Slova// Spasitele a podle vysvětlení, která jako vědoucí a všepřehlížející podal. A tato vysvětlení ukazují v praktických obrazech nutné zachovávání a dodržování Boží vůle spočívající v zákonech stvoření, jakož i důsledky jejich zachovávání a porušování.
-Jeho vykupitelské dílo záleželo v přinášení tohoto vysvětlení, které muselo zjevovati nedostatky a škodu v provádění náboženství. Neboť v tomto vysvětlení byla Pravda, která šířila Světlo do rostoucího zatemnění lidského ducha. Vykupitelské dílo nebylo ve smrti na kříži. Také večeře Páně nebo posvěcená hostie nemůže poskytnouti přímo odpuštění hříchů. Takové myšlenky jsou proti každému Božskému zákonu! Tím padá také i moc člověka odpouštěti hříchy. Člověk má právo a také moc odpouštěti jenom to, čím mu ublížil druhý. I to však jen tehdy, když ho k tomu neovlivněně pudí jeho srdce.
+Jeho vykupitelské dílo bylo v přinesení těchto vysvětlení, která musela ukazovat chyby a škody ve vykonávání náboženství, protože v sobě nesla Pravdu, a tím vnášela Světlo do rostoucího zatemnění lidských duchů. Nespočívalo tedy ve smrti na kříži, stejně tak jako poslední večeře nebo posvěcená hostie nemůže poskytnout odpuštění hříchů. Tato myšlenka je proti každému Božímu zákonu! Tím odpadá také moc člověka k odpouštění hříchů. Člověk má jen právo a také moc odpustit to, co jemu samotnému učinil někdo druhý, a také pouze tehdy, když k tomu neovlivněně naléhá jeho srdce.
-Kdo vážně přemýšlí, pozná také Pravdu a tím i pravou cestu! Myšlenkově líní lidé a zahaleči, kteří neudržují v pořádku a pohotově s veškerou pozorností a úsilím lampu, kterou jim Bůh svěřil, tedy schopnost zkoumání a osvícení, mohou snadno jako pošetilé panny v podobenství promeškati hodinu, kdy k nim přijde „slovo Pravdy“. Protože se nechali uspati v mdlou pohodlnost a slepou víru, nebudou pro svou lenost schopni uvítati nositele Pravdy nebo ženicha. Musí pak zůstati zpět, když bdělí budou vcházeti do říše radosti.
+Ten, kdo vážně přemýšlí, pozná také Pravdu a tím i pravou cestu! Avšak ti, co jsou líní myslet a pohodlní, kteří neudržují od Stvořitele danou lampu, tedy schopnost zkoumání a prosvěcování, stejně jako pošetilé panny v podobenství s veškerou obezřetností a úsilím trvale v pořádku a připravenou, mohou snadno zmeškat hodinu, když k nim přijde „Slovo Pravdy“. Protože se nechali uspat v mdlé pohodlnosti a slepé víře, tak nebudou schopni následkem své lenosti poznat nositele Pravdy neboli ženicha. Musí pak zůstat zpět, když ti, co jsou bdělí, budou vcházet do říše radosti.