Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 39. Pozemské statky. | 2021/01/24 01:06 | current
– ↷ Stránka přesunuta z 'cs:poselstvi_gralu:1932:pozemske_statky' do 'cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:pozemske_statky' Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 39. Pozemský majetek. | 2021/03/20 22:36 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Pozemské statky. ======
+====== Pozemský majetek. ======
-Velmi často vynořuje se otázka, má-li člověk, když usiluje o //duchovní// zisk, zbavovati se pozemských statků nebo jimi pohrdati. Stanoviti takovou zásadu bylo by pošetilé! Tvrdí-li se, že člověk, který usiluje o království nebeské, nesmí lpěti na pozemských statcích, není tím řečeno, že má pozemské statky rozdati nebo zahodit, aby žil v chudobě. Člověk může a má radostně užívati všechno to, co mu Bůh ve svém stvoření učinil přístupným. „Nesměti lpěti“ na pozemských statcích znamená jen tolik, že člověk nemá se nechati strhnout tak daleko, aby hromadění pozemských statků měl za nejvyšší účel svého pozemského života. Aby tedy převážně //nelpěl// na této jediné myšlence. Takové stanovisko muselo by ho samozřejmě odvrátit od vyšších cílů. Neměl by pro ně již času a ulpěl by skutečně všemi vlákny svého bytí jen na tomto jediném cíli: získávání pozemského majetku. Ať již by to bylo pro statky samotné, nebo pro požitky, které majetek umožňuje, nebo pro účely jiné, výsledek by byl v základě týž. Člověk lpí a poutá se tak k čistě pozemskému, ztrácí tím pohled vzhůru a nemůže stoupati.
+Velmi často se vynořuje otázka, zdali se má člověk pozemského majetku zbavovat nebo o něj nedbat, pokud usiluje o //duchovní// zisk. Nerozumné by bylo takovouto zásadu stanovit! Řekne-li se, že člověk nesmí lpět na pozemském majetku, jakmile touží po nebeském království, tak tím není řečeno, že má pozemský majetek rozdat nebo zahodit, aby žil v chudobě. Člověk může a má radostně požívat z toho, co mu Bůh zpřístupnil svým stvořením. To, že na pozemském majetku „nesmí lpět“, pouze znamená, že se člověk nemá nechat unést tak daleko, aby nahlížel na shromažďování pozemského majetku jako na nejvyšší účel svého pozemského života, aby tedy převážně „nelpěl“ na této myšlence. Takovýto postoj by ho zcela samozřejmě musel odchýlit od vyšších cílů. Neměl by pak na ně již žádný čas a ulpěl by skutečně všemi vlákny svého bytí už jen na tomto jediném cíli spočívajícím v nabývání pozemského vlastnictví. Ať již by to bylo kvůli majetku samotnému, nebo kvůli zábavě, kterou jeho vlastnictví umožňuje, nebo také kvůli jiným účelům, na tom nesejde, výsledek by zůstal v podstatě vždy stejný. Člověk lpí a poutá se tím na čistě pozemské, čímž ztrácí výhled směrem vzhůru a nemůže stoupat.
-Toto falešné pojetí, že pozemské statky nepatří k duchovnímu úsilí po vyšším, mělo u většiny lidí za následek také nesmyslnou představu, že všechny duchovní snahy, které se mají bráti vážně, nesmí míti nic společného s pozemskými statky. Jakou škodu si tím lidstvo samo přivodilo, nikdy si neuvědomilo.
+Toto falešné pojetí, že pozemský majetek nepatří k duchovnímu úsilí vzhůru, má přece u většiny lidí za následek také nesmyslnou představu, že veškeré duchovní snahy nesmí mít s pozemským majetkem nic společného, pokud mají být brány vážně. Jakou škodu si tím lidstvo samo přivodilo, nebylo jeho podivnému druhu nikdy známo.
-Lidé si tím znehodnocují duchovní, tedy nejvyšší dary, jichž se jim může dostati. Protože v důsledku tohoto zvláštního stanoviska všechny duchovní snahy musely dosud býti odkázány na oběti a dary jako //žebráci,// vetřelo se tím nepozorovaně i vůči duchovním snahám podobné stanovisko, jaké se zaujímá vůči žebrákům. Tyto duchovní snahu nemohly proto nikdy získat onu vážnost, jaká jim vlastně v první řadě přísluší. Z téhož důvodu musely však předem nésti samy v sobě zárodky smrti, protože nemohly nikdy státi pevně na vlastních nohách, nýbrž zůstávaly vždy odvislými od dobré vůle lidí. Vážně usilující člověk nesmí opovrhovati pozemskými statky právě proto, aby vůči lidstvu chránil a opatroval své nejsvětější //duchovno!// Tyto statky musí mu dnes v hrubohmotném světě sloužiti převážně jako štít, aby mohl odrážeti rovné rovným. Přivodilo by to nezdravý stav, kdyby v době materialistů chtěli lidé usilující vzhůru, opovrhovati nejsilnější zbraní bezohledných protivníků. Byla by to lehkomyslnost, která by se mohla těžce vymstít.
+Znehodnocují si tím duchovní, tedy nejvyšší dary, které jim mohou být propůjčeny; protože však tímto podivným stanoviskem měly být doposud všechny duchovní snahy odkázány na oběti a dary, podobně jako //žebráci,// tak se tím vplížil nepozorovaně také stejný postoj, jaký vzniká vůči žebrákům, rovněž vůči duchovním snahám. Proto nikdy nemohly získat takovou vážnost, která jim vlastně v první řadě přísluší. Avšak samy tyto snahy musely předem v sobě nést ze stejného důvodu zárodek smrti, protože nemohly nikdy pevně stát na vlastních nohách, nýbrž zůstaly vždy závislé na dobré vůli lidí. Právě kvůli nejsvětějšímu, //duchovnímu,// aby je chránil a hájil proti lidstvu, nesmí vážně usilující člověk opovrhovat pozemským majetkem! Musí mu nyní v hrubohmotném světě sloužit převážně jako štít, aby mohl odrážet stejné stejným. Přivodilo by to nezdravý stav, kdyby chtěli ti, co duchovně usilují vzhůru, v době materialistů opovrhovat nejsilnějšími zbraněmi bezohledných protivníků! Byla by to lehkomyslnost, která by se mohla těžce vymstít.
-Proto vy, opravdu věřící, neopovrhujte pozemskými statky, které mohly býti vytvořeny také jen vůlí toho Boha, jehož hledíte uctívati! Nedejte se však uspati pohodlností, kterou s sebou může přinášet majetek pozemských statků, ale užívejte jich zdravě.
+Proto vy, skutečně věřící, nepohrdejte pozemským majetkem, který mohl být vytvořen také jen skrze vůli Boží, kterou se snažíte mít v úctě! Nenechte se však uspat z pohodlnosti, kterou s sebou může přinášet vlastnictví pozemského majetku, nýbrž ho používejte zdravě.
-Stejně je tomu se zvláštními dary takových sil, které slouží k uzdravování různých nemocí, nebo s podobnými požehnanými schopnostmi. Lidé předpokládají nejnaivnějším, nebo správněji nejdrzejším způsobem, že tyto schopnosti mají jim býti dávány k disposici zdarma, protože prý také z duchovna byly uděleny jako zvláštní dar. Jde to dokonce tak daleko, že mnozí lidé ještě očekávají, že jim bude projevena zvláštní vděčnost za to, že se „blahosklonně snížili“ a ve veliké tísni použili pro sebe pomoci takového druhu. Takoví lidé musí býti vyloučeni z veškerého přispění i kdyby to bylo to jediné, které by jim ještě mohlo pomoci!
+Právě tak je tomu se zvláštními dary takových sil, které slouží k léčení rozličných nemocí, nebo s podobnými blahodárnými schopnostmi. Nejnaivnějším způsobem, nebo, chceme-li to říci správně, nejdrzejším způsobem se lidé domnívají, že jim tyto schopnosti mají být zdarma dány k dispozici, protože přece také z duchovna byly poskytnuty jako zvláštní dar k používání. Jde to dokonce tak daleko, že někteří lidé ještě očekávají zvláštní projevy radosti, jestliže se „vlídně“ skloní ve velké nouzi k přijetí pomoci takovéhoto druhu. Takoví lidé musí být vyloučeni od veškeré pomoci, i kdyby to bylo to jediné, co by je ještě mohlo zachránit!
-Lidé nadaní těmito dary měli by se však sami nejdříve naučit odhadovati výše svůj Boží dar, aby se tak neházely opět perly sviním. Ku poskytnutí opravdové pomoci je jim třeba mnohem více tělesné a jemnohmotné síly, tak jako času, než právníkovi k jeho nejlepší obhajovací řeči, nebo lékaři při četných návštěvách u nemocných, či malíři při namalování obrazu. Žádnému člověku by nenapadlo aby požadoval po právníkovi, lékaři nebo malíři bezplatnou činnost. A přece dobrá chápavost, kterou potřebují k svému zaměstnání, jest také pouze „Božím darem“ a ničím jiným.
+Takto obdaření lidé měli by se nejprve sami učit více si cenit svého Božího daru, aby tak opět neházeli perly sviním. K poskytnutí opravdové pomoci potřebují //daleko více// tělesné a jemnohmotné síly, jakož i času, než právník ke své nejlepší obhajovací řeči nebo lékař při častých návštěvách u nemocných či malíř při malování obrazu. Žádného člověka by přece nenapadlo, aby od právníka, lékaře nebo malíře očekával bezplatnou činnost, ačkoliv dobrá schopnost chápání je jako každá jiná vloha také jen „Božím darem“, ničím jiným. Odhoďte konečně tento žebrácký šat a ukažte se v rouchu, které vám náleží.
-Odvrhněte konečně tento žebrácký šat a ukažte se v rouchu, které vám přísluší!