Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 47. Oblasti Světla a ráj. | 2021/01/24 01:05 | current
– ↷ Stránka přesunuta z 'cs:poselstvi_gralu:1932:oblasti_svetla_a_raj' do 'cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:oblasti_svetla_a_raj' Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 47. Oblasti Světla a ráj. | 2021/03/20 22:57 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Oblasti Světla a ráj. ======
-Zářící Světlo! Oslňující čistota! Oblažující lehkost! To všechno praví samo o sobě již tolik, že jest sotva ještě třeba zmiňovati se o podrobnostech. Čím méně jest jemnohmotné tělo čili plášť lidského ducha v záhrobí zatíženo nějakou náklonností k nízkému, nějakou žádostí po hrubohmotných věcech a požitcích, tím méně ho to k nim vábí. Toto jemnohmotné tělo bude také proto méně hutným a méně těžkým, poněvadž se utváří přiměřeně podle vlastního chtění. Tím rychleji bude svou lehkostí povzneseno do světlejších oblastí, které odpovídají jeho hutnosti.
+Zářící Světlo! Oslňující čistota! Oblažující lehkost! To všechno říká samo o sobě již tolik, že je sotva ještě nutné zmiňovat další podrobnosti. Čím méně je jemnohmotné tělo, tedy plášť lidského ducha na onom světě, zatíženo nějakým sklonem k nízkému, nějakou žádostí po hrubohmotných věcech a požitcích, tím méně ho to k nim stahuje, tím méně hutné, a proto také tím méně těžké bude jeho jemnohmotné tělo, které se vytváří způsobem odpovídajícím jeho chtění, a tím rychleji je skrze svou lehkost pozvednut do světlejších oblastí, které menší hutností odpovídají jeho jemnohmotnému tělu.
-Čím stává se toto jemnohmotné tělo v důsledku oprošťování od nízkých žádostí méně hutným, tedy volnějším a jemnějším, tím světlejší a jasnější musí se také jeviti. Neboť pak jádro duchovně bytostného v lidské duši, které svou podstatou samo o sobě jest zářivé, prozařuje stále více z nitra na venek jemnohmotné tělo. V nižších oblastech toto o sobě zářící jádro zůstává zatemněno a zahaleno větší hutností a tíhou jemnohmotného těla.
+Čím propustnějším, tedy řidším a jemnějším se stává toto jemnohmotné tělo vlivem jeho oproštění se od nízkých žádostí, tím se také musí jevit světlejším a jasnějším, protože pak jádro duchovní podstaty v lidské duši, které je samo o sobě ve své podstatě zářící, stále více prozařuje zevnitř jemnohmotné tělo, které se stalo propustnějším, zatímco v nižších oblastech toto samo o sobě zářící jádro zůstává zakryto a zatemněno vlivem větší hutnosti a tíže jemnohmotného těla.
-I v oblastech Světla najde každá lidská duše podle povahy svého jemnohmotného těla své stejnorodé, tedy stejně smýšlející lidi. Poněvadž jen skutečně ušlechtilá duše, která chce dobro a jest prosta nízkých žádostí, jest schopna usilovati vzhůru, najde jako své stejnorodé zase jen právě tak ušlechtilé duše. Je rovněž lehce pochopitelno, že obyvatel takové oblasti netrpí žádná muka, nýbrž doznává jen požehnání všeho stejnorodě ušlechtilého. Toto požehnání proudí z něho, cítí se v něm blaženým a probouzí a spolucítí také radost v jiných. Může říci, že se prochází na nivách blažených, tedy blaženými se cítících duchů. Tím vzpružena bude jeho radost ze všeho čistého a vznešeného ještě mocněji a bude ho povznášeti dál a dále. Jeho jemnohmotné tělo bude proniknuto tímto cítěním, bude stále jemnějším a méně hutným, takže záře duchovně bytostného jádra bude pronikati stále oslnivěji. Konečně odpadnou i poslední prášky tohoto jemnohmotného těla, jako by shořely v plamenech a pak dokonalý, vědomý a osobností se stavší lidský duch může již jako dokonalý, čistě duchovně bytostný duch překročiti hranice do duchovně bytostného. //Teprve tím vchází do věčné říše Boha Otce, do nepomíjivého ráje.//
+Rovněž v oblastech Světla bude každá lidská duše podle stavu svého jemnohmotného těla nacházet stejný druh, tedy stejně smýšlející. Protože jen ten, kdo je ušlechtilý, tedy chtějící dobro, je schopen usilovat vzhůru, oproštěn od nízkých žádostí, bude tak jako svou stejnorodost potkávat také jen ušlechtilé. Že obyvatel takovýchto oblastí nepodstupuje žádná muka, nýbrž jen požívá požehnání plynoucí od stejně ušlechtilých, cítí se tam blaženě a sám opět rovněž probouzí a spolucítí radost v druhých svým vlastním konáním, je také lehce srozumitelné. Může říci, že kráčí po nivách blažených, tedy blaženě se cítících. Povzbuzen tím, bude jeho radost z čistého a vysokého stále sílit a více a více jej pozvedat. Jeho jemnohmotné tělo bude proniknuto tímto cítěním, stane se jemnějším a stále méně hutným, takže vyzařování duchovně - bytostného jádra bude stále zářivěji pronikat, a nakonec odpadnou také poslední zbytky tohoto jemnohmotného těla, jako by se rozplynuly v plamenech, čímž může pak takto zdokonalený a vědomý lidský duch, který se stal osobností, ve zcela čistě duchovně - bytostném druhu překročit hranici do duchovně - bytostného. //Teprve tím vstupuje do věčné říše Boha Otce, do nepomíjejícího ráje.//
-Jako by nemohl malíř podati na obraze muka skutečného života temných oblastí, právě tak nemůže vylíčiti nadšení, jaké panuje v životě oblastí Světla, i když tyto oblasti patří dosud k pomíjivé jemnohmotnosti a nebyla ještě překročena hranice k věčné říši Boha Otce.
+Tak jako by nemohl malíř obrazem vyjádřit muka skutečného života temných oblastí, stejně tak by nebyl schopen vylíčit nadšení, které spočívá v životě oblastí Světla, i když tyto oblasti ještě patří k pomíjivé jemnohmotnosti a hranice k věčné říši Boha Otce ještě nebyla překročena.
-Každé líčení a každý pokus o obrazné podání tohoto života znamenaly by nezbytně zmenšení, které by proto lidské duši přineslo jen škodu na místo užitku.
+Každé popisování a jakýkoliv pokus zobrazit názorně tento život by znamenalo bezpodmínečné snížení, které by lidské duši proto muselo přinést namísto užitku jen škodu.