Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Hlas, Zlín - 1996 » 23. Mravnost. | 2022/01/07 23:21 | current
– Marek Ištvánek
+++ Plamen - 2021 » 23. Mravnost. | 2021/03/16 22:37 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Mravnost. ======
-Jako temné bouřlivé mračno leží to nad lidstvem. Dusné jest ovzduší. Pod tísnivým tlakem líně pracuje citová schopnost jednotlivce. Vysoce napjaty jsou jen nervy, které působí na pocitový a pudový život těl. Jsou uměle vydražďovány bludem falešné výchovy, falešného stanoviska a sebeklamu. Dnešní člověk není v tom ohledu normální, ale nese s sebou chorobný desateronásobně vystupňovaný pohlavní pud. Ve stonásobných formách a způsobech snaží se vybudovati mu kult uctívání, který nutně musí vésti ke zkáze celého lidstva.
+Jako temné bouřkové mračno leží to nad lidstvem. Dusné je ovzduší. Líně, pod těžkým tlakem pracuje schopnost cítění jednotlivců. Vysoce napjaty jsou jen nervy, které působí na pocitový a pudový život těl. Uměle podněcované omyly falešné výchovy, falešných postojů a sebeklamu. Člověk dneška není po této stránce normální, nýbrž nese v sobě chorobný, až na desetinásobek vystupňovaný pohlavní pud, kterému se snaží ve stonásobných formách a druzích vybudovat kult uctívání, který se musí stát zkázou celého lidstva.
-Nakažlivě přenosně jako morový dech působí to všechno časem i na ty, kdo se ještě snaží křečovitě přimknouti k ideálu, který skrytě před nimi tane v hloubi jejich polovědomí. Rozpínají sice po něm toužebně náruč, ale s povzdechem nechávají opět klesnouti pažím v beznaději a zoufalství, když se rozhlédnou po okolí. V tupé mdlobě vidí s hrůzou, s jakou obrovskou rychlostí kalí se jasný pohled pro mravnost a nemravnost, jak se ztrácí schopnost úsudku a chápavost zbloudila tak, že mnohé, co ještě před krátkou dobou bylo vyloučeno s opovržením a odporem, přijímá se nyní rychle jako něco zcela přirozeného a nikdo se nad tím ani nezarazí. Ale pohár naplní se brzy až po okraj. Nadejde nutně strašlivé probuzení!
+Nakažlivě, přenosně stejně jako morový dech působí toto všechno postupně také na ty, kteří se ještě křečovitě snaží přimknout k ideálu, který jim tane v skrytu jejich polovědomí. Natahují sice po něm toužebně své ruce, avšak nechají je s povzdechem znovu a znovu klesnout, beznadějně, zoufale, když jejich pohled spočine na okolí. V dusné mdlobě s hrůzou vidí, s jakou obrovskou rychlostí se kalí jasný pohled na mravnost a nemravnost, rozlišovací schopnost se ztrácí a schopnost vnímání se tím mění tak, že mnohé, které ještě nedávno vyvolávalo odpor a opovržení, je přijímáno velmi rychle jako zcela přirozené a nikdo se nad tím nezarazí. Avšak pohár bude brzy plný až po okraj. Musí nadejít strašlivé probuzení!
-Již dnes se někdy tyto masy, smysly vybičované, pojednou plaše schoulí, zcela bezmyšlenkovitě a bezděčně. Na okamžik zmocní se nejistota mnohých srdcí, ale nedochází k probuzení a k jasnému vycítění jejich zneuctívajícího konání. Se zdvojenou horlivostí nasadí vše, aby setřásli takovouto „slabost“ nebo „poslední přívěšek“ zastaralých názorů a hledí to vše přehlušiti. Pokrok má býti za každou cenu. Ale pokračovati možno na dvě strany. Nahoru nebo dolů. Podle volby. A jak je tomu dnes jde to dolů příšernou rychlostí. Náraz musí rozdrtiti všechny, kdo se takto řítí dolů, až nadejde hodina, kdy narazí na silný odpor.
+Již nyní jde to někdy přes tyto smysly vybičované masy jako nečekané bázlivé shrbení se, zcela bezmyšlenkovité a nevědomé. Nejistota zmocní se na okamžik mnohých srdcí; přece však nedochází k probuzení, k jasnému vycítění jejich nedůstojného řádění. Dvojnásobné úsilí nasazují k tomu, aby takovéto „slabosti“ nebo „poslední přívěsky“ zastaralých názorů setřásli nebo zcela překřičeli. Pokrok má být za každou cenu. Pokračovat se však dá na dvě strany. Vzhůru nebo dolů. Podle volby. A jak to stojí nyní, jde to dolů s hrozivou rychlostí. Náraz musí rozdrtit tyto takto se dolů řítící, až nadejde hodina, kdy narazí na silný odpor.
-V tomto dusném okolním světě stahuje se bouřlivé mračno stále hustěji a zkázonosněji. Každým okamžikem možno nyní očekávati první blesk, který projede temnotou a ozáří ji, plamenem osvětlí i to nejskrytější s neúprosností a ostrostí. Přinese s sebou osvobození pro ty, kdo usilují o Světlo a jas, ale zkázu přinese těm, kdo nemají touhy po Světle. Čím déle dopřává se mraku čas, aby zhoustla jeho temnota a tíha, tím oslnivější a děsivější bude i blesk, který mrak zplodí. Zajde měkký uspávající vzduch, který v záhybech své lenosti přináší plíživou chlípnost, neboť po prvním zablesknutí zavane přirozeně svěží drsný proud vzduchu, který přináší nový život. V chladném jasu Světla stanou pojednou před zraky zděšeného lidstva všechny výplody chmurné fantazie, svlečené ze svých licoměrných nepravd. Jako otřes mocného hromobití zapůsobí probuzení v duších, takže se živá pramenitá voda nezkalené Pravdy s hukotem rozleje přes půdu, takto uvolněnou. Svítá den svobody. Osvobození z okovů rozbujnělé nemravnosti, existující již po tisíciletí, která se nyní rozvíjí v plném květu.
+V tomto dusném okolí stahuje se bouřkové mračno stále hustěji, takže zkázonosněji. Každým okamžikem lze očekávat první blesk, který temnotu protrhne a ozáří, plamenně osvětlí to nejskrytější s neúprosností a ostrostí, které v sobě nesou osvobození pro takové, kteří usilují ke Světlu a čistotě; zkázu však přinese těm, kteří žádnou touhu po Světle nemají. Čím delší čas dostává toto mračno, jehož temnota a tíže tak houstne, tím pronikavější a strašnější bude také blesk, který mrak zplodí. Zmizí měkký, uspávající vzduch, který v záhybech své lenosti přináší plíživou smyslnost; neboť s prvním bleskem bude také přirozeně následovat čerstvý a ostrý proud vzduchu, který přináší nový život. V chladném jasu Světla budou stát náhle všechny výplody chmurné fantazie svlečené z jejich pokryteckých lží před zraky zděšeného lidstva. Otřes mocného hromu rovněž způsobí procitnutí v duších, takže se živá voda pramene nezkalené Pravdy může s hukotem rozlít přes takto uvolněnou půdu. Nastává den svobody. Osvobození z pout po tisíciletí trvající nemravnosti a nyní se rozvíjející k plným květům.
-Rozhlédněte se kolem sebe! Pozorujte četbu, tance, obleky! Dnešní doba snaží se více než kdy jindy, aby plánovitě zkalila čistotu citu stržením všech hradeb mezi oběma pohlavími, aby je v tomto zkalení znetvořila a nasadila jim záludné masky a podle možnosti je pod nimi na konec zcela zadusila. Vznikající pochybnosti ohluší lidé povznesenými řečmi. Když však je přísně zkoumáme, vidíme, že stoupají jen z pohlavního pudu, který se uvnitř chvěje. Tyto řeči snaží se tisícerým způsobem, dovedně i nešikovně, skrytě i zevně poskytovati vždy novou potravu žádostem.
+Rozhlédněte se kolem! Pozorujte četbu, tance, oblečení! Nynější doba snaží se, více než kdy jindy, stržením všech zábran mezi oběma pohlavími plánovitě zkalit čistotu cítění, v tomto zkalení je znetvořit a nasadit mu matoucí masku a, pokud možno, je nakonec zcela zadusit. Stoupající pochybnosti lidé ohlušují vznešenými řečmi, které však ostře pozorováno vychází jen z uvnitř se chvějícího pohlavního pudu, aby chlípnosti na tisícero způsobů, šikovně i nešikovně, ve skrytých nebo otevřených způsobech, dávaly vždy novou potravu.
-Mluví o pozdvižení k svobodnému, samostatnému lidství, o vývoji vnitřní pevnosti, o kultuře těla, o kráse nahoty, ušlechtilém sportu a výchově k uskutečnění slov: Čistému jest všechno čisté. Mluví zkrátka o povznesení lidského rodu odložením veškeré pruderie (falešného studu), aby se tak vytvořil ušlechtilý, volný člověk, nositel budoucnosti! Běda, kdo odváží se říci něco proti tomu! Za hlučného povyku je takový odvážlivec ihned kamenován výtkou a tvrzením, že mohly ho pohnouti jedině nečisté jeho myšlenky, aby „na tom něco našel“.
+Mluví o začátku k svobodnému a samostatnému lidství, o vývoji vnitřního utužení, o tělesné výchově, kráse nahoty, ušlechtilém sportu, výchově k uskutečnění slov: „Čistému je všechno čisté!“, krátce: Povznesení lidského rodu odložením veškeré „pruderie“ ((falešného studu)), aby se tak vytvořil ušlechtilý, svobodný člověk, který má nést budoucnost! Běda tomu, který by si troufal říct něco proti tomu! Takový odvážlivec bude ihned při velkém pokřiku kamenován s výčitkou, podobnou tvrzení, že jen nečisté myšlenky mohly ho přimět, aby „na tom něco našel“!
-Je to šílený vír shnilé vody, ze které stoupá omamující otravný pach. Ten předvádí klamy, jež matou smysly jako při opojení morfiem. Tisícové nechávají se tím strhnouti, až v tom ospale zahynou. Bratr snaží se poučiti sestru, dítky poučují své rodiče. Jako vichřice žene se to přes všechny lidi a divoké vlnobití jeví se tam, kde osaměle jako skály v moři stojí několik rozvážných, které pojal hnus. K nim přimykají se mnozí, jimž v burácení hrozí vyčerpání vlastní síly. Je radostný pohled na tyto malé skupiny, které tu stojí jako oasy v poušti. Stejně jako oasy osvěžují a zvou k odpočinku a zotavení poutníka, který se pracně musel prodírat zkázonosným samumem.
+Šílený vír hnilobné vody, z něhož se rozšiřuje omamující, otravný zápach, který vyvolává stejně jako při opojení morfiem smysly matoucí klam, ve kterém se stále tisíce a tisíce nechávají pohltit, až v tom ochable zahynou. Bratr snaží se poučit sestru, děti své rodiče. Jako bouřlivý příval žene se to přes všechny lidi a zběsilý příboj objevuje se tam, kde několik rozvážných, které pojal hnus, ještě osaměle stojí jako skály v moři. K těmto se přimykají mnozí, kterým v burácení hrozí vyčerpání vlastních sil. Je radostné vidět tyto malé skupinky, které tu stojí jako oázy v poušti. Jako takové osvěžují, zvou ke klidu a zotavení poutníka, který se mohl namáhavě probojovat zkázonosným samumem ((horký a suchý pouštní vítr)).
-Co se dnes káže pod všemi těmi krásnými pláštíky pokroku, není nic jiného, než obalené napomáhání k větší nestydatosti, k otravě každého vyššího citu člověka. Je to největší mor, jaký kdy stihl lidstvo. A podivno. Vypadá to, jako by mnozí čekali jen na to, aby se jim poskytla věrohodná záminka, aby se mohli snížiti pod zvíře. Nesčetným lidem jest to velmi vítáno!
+Co je dnes kázáno pod všemi hezkými pláštíky pokroku, není nic jiného než zaobalené podporování velké nestydatosti, otrava jakýchkoliv vyšších citů v člověku. Největší nákaza, která kdy lidstvo postihla. A kupodivu: je to, jako by tak mnozí čekali jen na to, aby jim byla poskytnuta důvěryhodná záminka ke snížení sebe sama na zvíře, což je nesčetným lidem velmi vítané!
-Kdo však zná duchovní zákony, jež působí ve vesmíru, odvrátí se s odporem od dnešních snah. Vezměme jen jednu z „nejnevinnějších zábav“: Společné koupání. „Čistému jest všechno čisté!“ To zní tak krásně, že si člověk pod ochranou tohoto libozvuku může mnohé dovolit. Ale pozorujme jednou jen prostší jemnohmotné děje v takové koupeli. Dejme tomu, že jest tu třicet osob obojího pohlaví a z těch jest dvacet devět v každém ohledu skutečně čistých. To jest předpoklad předem úplně vyloučený. Obráceně bylo by to správnějším a to ještě zřídka. Ale připusťme to. Jeden z nich, ten třicátý, podnícen žádostí, má nečisté myšlenky, přesto, že se navenek chová snad úplně bezvadně. Tyto myšlenky ztělesňují se jemnohmotně ihned v živé myšlenkové formě, tíhnou k předmětu jeho dívání a ulpí na něm. Je to poskvrnění, lhostejno, zda dojde k nějakým řečem nebo skutkům! Dotyčná osoba nese si pokálení s sebou a to pak jest schopno přitahovati podobné, kolem těkající myšlenkové formy. Následkem toho ovzduší kolem osoby stále houstne a může na konec působiti na ni tak, že ji uvádí ve zmatek a otravuje ji. Často i nejzdravější strom odumře cizopasnou úponkovitou rostlinou. Takové jsou jemnohmotné děje při tak zvaných „nevinných“ společenských koupelích, společenských hrách, tancích, nebo jiných zábavách. Ale je nutno uvážit, že do těchto lázní a zábav v každém případě jdou právě všichni ti, kdo zúmyslně něco hledají, aby podněcovali své myšlenky a pocity zvláště takovou podívanou! Není těžko vysvětliti, jaká špína se tím takto pěstuje, aniž hrubohmotně zevně lze něco pozorovati. Stejně jest samozřejmo, že tato trvale se množící a houstnoucí mračna smyslných myšlenkových forem nutně pomalu působí na nesčetné lidi, kteří sami o sobě takových věcí nehledají. V takových lidech vynořují se zprvu slabě, pak silněji a živěji podobné myšlenky, jež jsou trvale živeny v jejich okolí dnešním způsobem „pokroku“. Tak jsou po řadě strženi mnozí do hustého, temného proudu, ve kterém se pochopení pro skutečnou čistotu a mravnost stále více kalí a konečně se vše řítí do hlubin úplné temnoty.
+Avšak kdo zná duchovní zákony, které působí ve vesmíru, odvrátí se s odporem od nynějších snah. Vezměme jen jednu z „nejnevinnějších“ zábav: „Společné koupele“. „Čistému je všechno čisté!“ To zní tak pěkně, že pod ochranou tohoto libozvuku může si člověk tak mnohé dovolit. Pozorujme však jednou nejjednodušší jemnohmotné děje při takovýchto koupelích. Předpokládejme, že je tu třicet osob rozdílného pohlaví a z toho dvacet devět ve všech ohledech skutečně čistých. Předpoklad, který je předem úplně vyloučen; neboť naopak by to bylo správnější, dokonce i pak ještě velmi zřídka. Přece to však připusťme. Ten jeden, třicátý, má, podnícen žádostí, nečisté myšlenky, přestože se zevně chová snad úplně bezvadně. Tyto myšlenky ztělesňují se jemnohmotně ihned v živé myšlenkové formy, táhnou se po objektu jeho zájmu a ulpí na něm. Je to poskvrnění, lhostejno, zda dojde k nějakým projevům nebo násilnostem či nikoli! Dotyčná poskvrněná osoba odnáší si s sebou tuto nečistotu, která je schopna přitáhnout podobné bloudící myšlenkové formy. Tímto se její okolí stává hustší, stále hustší, a může jí způsobit nakonec zmatení a otrávit ji, stejně jako cizopasná popínavá rostlina často nechá odumřít nejzdravější strom. To jsou jemnohmotné děje při takzvaných „nevinných“ společných koupelích, společenských hrách, tancích nebo při něčem jiném.
-V první řadě jest nutno, aby opět byly odňaty příležitosti a podněty k takovým bujícím výstřelkům! Jsou to jen pařeniště, do nichž zamořená havěť nemravných lidí může vrhati své myšlenky, které pak bujně vyrůstají a pustošivě se šíří v celém lidstvu. Tvoří pařeniště stále nová, která pak na konec vytvoří obrovský lán hnusných porostlin, z nichž vychází jedovatý dech, který dusí spolu i dobré.
+Musí se však uvážit, že do těchto koupelí a zábav chodí v každém případě právě všichni ti, kteří úmyslně něco hledají, aby si nechali zvláště podněcovat své myšlenky a pocity takovouto podívanou! Jaká špína se tím tedy pěstuje, aniž by mohlo být něco zevně hrubohmotně postřehnuto, není těžké objasnit. Právě tak je samozřejmé, že toto stálé zvětšování a houstnutí mračna smyslných myšlenkových forem pozvolna musí působit na bezpočet lidí, kteří sami o sobě takovéto věci nevyhledávají. V těchto vynořují se nejdříve slabě, pak silněji a živěji podobné myšlenky, které jsou neustále živené v jejich okolí nynějším druhem „pokroku“, a tak kloužou jeden po druhém do hustého, temného proudu, ve kterém se schopnost vnímání skutečné čistoty a mravnosti stále více zatemňuje a nakonec se vše řítí do hlubin úplné temnoty.
-Vytrhněte se z tohoto opojení, které jako omamující prostředek jen předstírá posilnění, ve skutečnosti však působí ochable a zkázonosně. Je přivozeno, jakkoliv to i zarmucuje, že právě ženské pohlaví v první řadě opět překročuje všecku míru a ve svém odívání kleslo bez rozpaků až ke způsobu nevěstek. Ale jest to jen důkazem správnosti výkladu o jemnohmotných dějích. Právě žena ve své od přírody silnější citové schopnosti přijímá tento jed zamořeného jemnohmotného světa myšlenkových forem nejdříve a hlouběji, zcela neuvědoměle. Je těmto nebezpečím více vydána a je proto také stržena nejdříve. Překročuje nerozumně rychle a nápadně každou hranici. Ne nadarmo se říká: „Je-li žena špatná, je horší než muž!“ To platí ve všem. V ukrutnosti, nenávisti nebo lásce. Jednání ženy bude vždy výsledkem jemnohmotného světa, který ji obklopuje! Ovšem jsou v tom i výjimky. Žena není proto zbavena zodpovědnosti, neboť dovede pozorovati dojmy, jež na ni útočí, a dovede říditi podle své vůle vlastní chtění i konání, jen když … chce! Že se tak u většiny žel neděje, jest chybou ženského pohlaví, za kterou žena děkuje jen neomezené nevědomosti v těchto věcech. Jest však zlým úkazem pro naši dobu, že ve skutečnosti má žena v rukou také budoucnost lidstva. Ona je nositelkou této budoucnosti, protože její duševní stav více rozhoduje o potomstvu, než duševní stav muže. Jaký úpadek musí nám tedy přinésti budoucnost! Neodvratně! Nedá se to zadržeti zbraněmi, penězi ani vynálezy. Také ne dobrou nebo školenou politikou, zde musí se použíti pronikavějších prostředků.
+Tyto příležitosti a podněty k takovýmto bezmezným výstřelkům musí být v první řadě opět odňaty! Nejsou nic než pěstírny, do nichž nakažená havěť nemravných lidí může házet své myšlenky, které pak bujně pučí a vylévají se pustošivě na celé lidstvo, tvoří vždy nové líhně, které nakonec už jen vytvoří obří pole hnusných rostlin, ze kterých vychází jedovatý dech, dusící rovněž i dobré.
-Ale tato ohromná vina nepostihuje jen ženu samotnou. Ona bude vždy jen věrným obrazem onoho světa myšlenkových forem, který spočívá na jejím národě. Na to se nesmí zapomínat. //Ctěte ženu a važte si jí jako takové// a ona se zformuje podle toho. Stane se //tím, co vy v ní vidíte// a tak povznesete celý svůj národ! Ale zprvu musí se mezi ženami uskutečniti veliký proces proměny. Tak, jako jsou dnes, může nastati uzdravení jen důkladným zásahem, násilným, neúprosným řezem, který ostrými noži odstraní všechny nádory a vrhne je do ohně! Jinak by tyto nádory zničily všechny zdravé ještě části.
+Vytrhněte se z tohoto opojení, které jako omamný prostředek posílení jen předstírá, ve skutečnosti však oslabuje a působí zkázonosně. Přirozené je to, ačkoliv také zarmucující, že opět právě ženské pohlaví v první řadě překračuje veškerou míru a ve svém odívání kleslo bez rozpaků až ke způsobům nevěstek. To dokazuje však jen správnost vysvětlení o jemnohmotných dějích. Právě žena ve své od přírody silnější citovosti přijímá tento jed, který zamořil jemnohmotný svět myšlenkových forem, nejdříve a hlouběji, sama si toho zcela neuvědomujíc. Ona je tomuto nebezpečí více vydána napospas a je z tohoto důvodu stržena také nejdříve a překračuje nepochopitelně a nápadně rychle každou hranici. Ne nadarmo se říká: „Když je žena špatná, tak je horší než muž!“ To platí v každém druhu, ať již v ukrutnosti, v nenávisti nebo v lásce! Jednání ženy je vždy výsledkem jemnohmotného světa, který ji obklopuje! Ovšem jsou v tom výjimky. Rovněž ji to nezbavuje zodpovědnosti; neboť je schopna pozorovat na ni útočící dojmy a vlastní chtění a konání řídit podle své vůle, jen když … chce! Že se tak u většiny žel neděje, je chybou ženského pohlaví, které může děkovat jen neomezené nevědomosti v těchto věcech. Je to však špatné pro nynější dobu, protože žena má v ruce ve skutečnosti také budoucnost lidstva. Ona ji nese, protože její duševní stav je rozhodující pro potomstvo více než u muže. Jaký úpadek musí nám tudíž přinést budoucnost! Nevyhnutelně! Zbraněmi, penězi nebo vynálezy nedá se to zadržet. Také ne dobročinností nebo školenou politikou. Zde musí přijít daleko pronikavější prostředek.
-K tomuto nutnému zásahu na celém lidstvu spěchá dnešní doba s nezadržitelnou rychlostí, stále rychleji a konečně sama přivodí tento zásah! Bude to bolestné a hrozné, ale konec toho jest uzdravení. Teprve pak je čas mluviti o mravnosti. Dnes by to vyznělo jako slova, mluvená v bouři! Když pak přejde ta hodina, ve které musel zahynout hříšný Babylon, protože se zhroutil prohnilý v sobě, pak dávejte pozor na ženské pohlaví! Co žena učiní a čeho opomene, ukáže vám pak vždy, //jací vy jste,// protože ve své jemnější citové schopnosti prožívá to, co chtějí myšlenkové formy.
+Avšak tato obrovská vina nezasáhne jen ženu samotnou. Ona bude vždy jen věrným zrcadlovým obrazem onoho světa myšlenkových forem, který spočívá na jejím národě. Na to se nesmí zapomínat. //Ctěte// ženu //a važte si jí jako takové// a ona se zformuje podle toho, stane se //tím, co vy v ní vidíte,// a tím pozdvihne celý váš národ! Avšak dříve musí mezi ženami nastat veliký proces přeměny.Tak, jak jsou nyní, může nastat vyléčení jen důkladným zákrokem s násilným, neúprosným řezem, který každé bujení odstraní ostrými noži a vrhne do ohně! Jinak by ještě mohly být zničeny všechny zdravé části.
-Tato okolnost dodává nám též jistoty, že při čistém myšlení a cítění ženskost vyroste první vzhůru k onomu vzoru, na který hledíme jako na vzor ušlechtilého člověka. Pak navrátí se mravnost v plném lesku své čistoty!
+K tomuto nutnému zásahu do celého lidstva řítí se nezadržitelně nynější doba, rychleji, stále rychleji, a nakonec ho sama přivodí! To bude bolestné, strašlivé, avšak koncem je uzdravení. Teprve pak je zde doba mluvit o mravnosti. Dnes by to zaniklo jako slova promluvená v bouři. Když pak uplyne hodina, ve které musel zahynout hříšný Babylon, protože se zhroutil prohnilý v sobě, pak dávejte pozor na ženské pohlaví! Každé jeho jednání a opomenutí ukáže vám vždy, //jací jste vy,// protože ve své jemné citovosti žije to, co chtějí myšlenkové formy.
+Tato skutečnost dává nám rovněž jistotu, že při čistém myšlení a cítění ženství jako první vyletí do výše k onomu předobrazu, který považujeme za ušlechtilého člověka. Pak vrátí se mravnost v plném lesku své čistoty!