Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Zeitschriften » Die Stimme - 1937 » Heft 2 » Die Sprache des Herrn. | 2022/03/06 13:59 | current
– ↷ Page moved from de:stimme:heft_2:die_sprache_des_herrn to de:zeitschriften:stimme:heft_2:die_sprache_des_herrn Marek Ištvánek
+++ Česky » Časopisy » Hlas - 1937 » Sešit 2 » Řeč Páně. | 2022/03/05 21:46 | current
– ↷ Stránka přesunuta z 'cs:hlas:sesit_2:rec_pane' do 'cs:casopisy:hlas:sesit_2:rec_pane' Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Die Sprache des Herrn. ======
+====== Řeč Páně. ======
-===== von Abd-ru-shin =====
+===== Abd-ru-shin =====
-Heilige Pflicht des Menschengeistes ist es, zu erforschen, wozu er auf der Erde oder überhaupt in dieser Schöpfung lebt, in der er wie an tausend Fäden hängt. So klein dünkt sich kein Mensch, sich einzubilden, daß sein Dasein zwecklos wäre, wenn er es nicht zwecklos macht. Dazu hält er sich selbst auf jeden Fall zu wichtig. Und doch vermögen sich nur wenig Erdenmenschen aus der Trägheit ihrer Geistes mühevoll so weit zu lösen, um sich ernsthaft mit Erforschung ihrer Aufgabe auf Erden zu befassen.
+Je svatou povinností lidského ducha, aby vyzkoumal, k čemu je na této zemi, proč vůbec žije v tomto stvoření, s nímž je spjat tisíci nitkami. A žádný člověk se nepovažuje za tak malého, aby se domníval, že by jeho přítomnost neměla smyslu, jestliže ji ovšem //sám// nečiní nesmyslnou. K tomu se každý považuje za příliš důležitého a přece jen velmi málo pozemských lidí dovede se s velikou námahou //tak// osvoboditi od lenosti svého ducha, aby se mohli vážně zabývati pátráním po svém úkolu na zemi.
-Trägheit des Geistes ist es auch allein, die sie von anderen verfaßte feststehende Lehren anzunehmen willig macht. Und Trägheit liegt in der Beruhigung, zu denken, daß es Größe ist, am Glauben ihrer Eltern festzuhalten, ohne die darin enthaltenen Gedankengänge scharfen, sorgfältigen Eigenprüfungen zu unterziehen.
+Je to také jen lenost ducha, která je učiní ochotnými přijímat od jiných hotová a ustálená učení. Jen lenost se může uspokojiti myšlenkou, že je to něco velikého, přidržuje-li se víry rodičů, aniž by v ní obsažené myšlenkové pochody byly podrobeny pronikavým a pečlivým zkouškám.
-In allen diesen Dingen werden nun die Menschen eifrig unterstützt von den berechnenden und eigensüchtigen Vereinigungen, welche in der Ausdehnung an Zahl der Anhänger den besten Weg zu der Vergrößerung und Sicherung des Einflusses und damit Anwachsens der Macht zu haben glauben.
+Lidé jsou v takovém počínání horlivě podporováni vypočítavými a ziskuchtivými společnostmi, které vidí v rozšíření počtu stoupenců nejlepší cestu k zvětšení a zajištění svého vlivu a tím i vzrůstu své moci.
-Aber sie irren sich und haben dabei nicht mit Gott gerechnet, dem zu dienen sie nur vorgeben, oder im besten Falle sich sogar damit noch selbst zu täuschen suchen. In Wahrheit dienen sie sich allesamt allein.
+Mýlí se však. Nepočítali při tom s Bohem, za jehož služebníky se vydávají. V nejlepších případech klamou jen sami sebe. Ve skutečnosti slouží všichni jen sami sobě.
-Weit liegt von ihnen wahres Gotterkennen; denn sie würden sonst den Menschengeist nicht binden in die Fesseln einer feststehenden Lehre, sondern müßten ihn zu der von Gott bestimmten Selbstverantwortung erziehen, welche //volle Freiheit ihres geistigen Entschlusses// grundsätzlich bedingt! Ein darin freier Geist allein kann zu dem wahren Gotterkennen kommen, das in ihm zu voller Überzeugung reift, die nötig ist für jeden, der zu lichten Höhen aufgehoben werden will; denn nur die freie, aufrichtige Überzeugung kann ihm dazu helfen. –
+Jsou velmi vzdáleni opravdového poznání Boha; jinak by přece nepoutali lidského ducha do pout ztrnulého učení, nýbrž museli by ho vychovávati k plné vlastní zodpovědnosti, jak to Bůh určil. Základní podmínkou této zodpovědnosti jest //naprostá svoboda jejich duchovního rozhodnutí!// Jen tak může svobodný duch přijíti k opravdovému poznání Boha, které v něm dozrává k plnému přesvědčení. Pevné přesvědčení je nutné pro každého, kdo chce být povznesen k světlým výšinám. Jen svobodné, upřímné přesvědčení může mu k tomu dopomoci.
-Ihr Menschen aber, was habt Ihr getan! Wie habt Ihr diese höchste Gnade Gottes unterbunden, frevlerisch verhindert, daß sie sich entwickeln kann und helfend allen Erdenmenschen //den// Weg öffnet, der sie sicher zu dem Frieden, zu der Freude und zum höchsten Glücke führt!
+Co jste však vy, lidé, učinili! Jak jste znemožnili, oklestili tuto největší milost Boží! Rouhavě jste zabránili, aby se mohla vyvinouti a otevříti všem pozemským lidem //tu// cestu, která je jistě přivede k míru, k radosti a nejvyššímu štěstí!
-Bedenkt: auch in der Wahl, Zustimmung oder dem Gehorchen, das als Folge der geistigen Trägheit vielleicht nur gewohnheitsmäßig vor sich geht, oder weil es bei anderen so üblich ist, //liegt ein persönlicher Entschluß,// der für den also Handelnden schöpfungsgesetzmäßige Selbstverantwortungen nach sich zieht!
+Uvažujte: V důsledku duchovní lenosti, snad jen ze zvyku nebo že to ostatní dělají, také volíte, souhlasíte nebo posloucháte. Ale i v této volbě, souhlasu nebo poslušnosti //spočívá vaše osobní rozhodnutí,// které má podle přírodních zákonů za následek vaši zodpovědnost!
-Für die, so einen Menschengeist dazu veranlassen, geht eine Selbstverantwortung natürlich auch als unvermeidbar, unverrückbar Hand in Hand. Es läßt sich nicht das kleinste Denken oder Handeln ohne gleichartige Folgen aus der Schöpfung streichen, in deren Gewebe sich die Fäden für den Einzelnen wie für die Massen spinnen, unbeirrt, der Auslösungen harrend, welche von den Urhebern, also Erzeugern letzten Endes wiederum empfangen werden müssen, sei es nun als Leid oder als Freude, je nach der Art, wie sie von ihm dereinst geboren wurden, nur gewachsen und damit verstärkt.
+I těm, kteří přiměli lidského ducha k takovému přijetí, schází za to zodpovědnost. To je tak přirozené jako nevyhnutelné a nezměnitelné. Ani to nejmenší myšlení nebo jednání nedá se ze stvoření vymazati bez stejnorodých následků. Ve tkaní stvoření se stále předou nitky jak pro jednotlivce tak i pro celé masy. Nitky čekají na své rozuzlení, které se nemůže zmýliti. Jejich původci, kteří je vytvořili, musí je nakonec opět skliditi. Je lhostejné, je-li to utrpení nebo radost, podle druhu, v němž byly kdysi zrozeny, v němž vyrostly a tím zesílily.
-Ihr hängt in dem Gewebe Eures eigenen Wollens, Eures Tuns, und kommt nicht davon los, bevor sie von Euch fallen können in der Ablösung.
+Jste zapleteni do přediva svého vlastního chtění, svého jednání a nemůžete z něj utéci, dokud od vás samo neodpadne odčiněním.
-Unter allen Kreaturen in der Schöpfung hat der Menschengeist als einzige den //Freien Willen,// den er ja bis heute nicht erklären konnte, nicht verstand, weil er in seinen engen Grenzen des Verstandesgrübelns keine Anhaltspunkte als Beweise dafür fand.
+Mezi všemi tvory ve stvoření má jedině lidský duch //svobodnou vůli.// Až dodnes jí nerozuměl, nemohl si ji vysvětliti, protože v mezích úzkých hranic rozumového hloubání nenacházel pro to žádných důkazů.
-Sein freier Wille liegt allein in dem //Entschlusse,// deren er ja stündlich viele fassen kann. Den Folgen aber eines jeden seiner eigenen Entschlüsse ist er in dem selbständigen Weben der Schöpfungsgesetze unbeirrbar unterworfen! Darin liegt seine Verantwortung, die untrennbar verbunden ist mit der Gewährung einer Willensfreiheit im Entschlusse, die dem Menschengeiste untrennbar gegeben eigentümlich ist.
+Svobodná vůle člověka jest pouze v jeho //rozhodnutí,// jakých může i v jediné hodině učiniti více. Ale následkům každého svého vlastního rozhodnutí jest v samočinném tkaní zákonů stvoření určitě podroben! V tom je také jeho zodpovědnost, nerozlučně spojená s poskytováním svobodné vůle v rozhodnutí. Svobodná vůle a zodpovědnost v sobě spojeny jsou zvláštností lidského ducha.
-Wo bliebe sonst die göttliche Gerechtigkeit, welche als Stütze, Ausgleich und Erhaltung alles Schöpfungswirkens in der Schöpfung fest verankert ist?
+Kde by jinak byla Božská spravedlnost, která jest ve stvořeni pevně zakotvena jako opora, vyrovnání a udržování veškeré činnosti ve stvoření?
-Sie zählt jedoch in ihren Auswirkungen nicht immer nur nach kurzer Spanne eines Erdenseins für einen Menschengeist, sondern es sind dabei ganz andere Bedingungen, wie Leser meiner Botschaft wissen.
+Božská spravedlnost neměří však svou činnost vždy jen krátkým měřítkem jednoho pozemského bytí. Čtenáři mého Poselství vědí, že jsou lidskému duchu položeny docela jiné podmínky.
-Ihr habt mit vielen oberflächlichen Entschlüssen schon oft Unheil über Euch gebracht und zwingt es manchmal über Eure Kinder. Wenn Ihr auch selbst zu träge Euch erwieset, um die Kraft noch aufzubringen, selber zu entscheiden in dem innersten Empfinden, ohne Rücksicht auf Gelerntes, ob auch jedes Wort, welchem Ihr anzuhängen Euch entschlosset, Wahrheit in sich bergen kann, so solltet Ihr die Folgen Eurer Trägheit nicht noch Euren Kindern aufzuzwingen suchen, die Ihr damit in das Unglück stürzt.
+Již často způsobili jste si mnohými povrchními rozhodnutími utrpení a často je vnutíte i svým dětem. Když jste se vy sami ukázali příliš línými, než abyste mohli se vzchopiti a sami rozhodovati svým vnitřním cítěním, bez ohledu na to čemu jste se naučili, zda každé slovo, pro něž se rozhodujete, může v sobě obsahovat pravdu, pak byste neměli následky své lenosti vnucovati ještě svým dětem, které tím vrháte do neštěstí.
-Was also auf der einen Seite Geistesträgheit nach sich zieht, bewirkt bei anderen berechnender Verstand.
+To, co u jedněch je následkem duchovní lenosti, to u jiných způsobuje vypočítavý rozum.
-Durch diese beiden Feinde der geistigen Freiheit im Entschlusse ist die Menschheit nun gebunden bis auf Wenige, welche den Mut noch aufzubringen sich bemühen, diese Bindung in sich zu zersprengen, um selbst wirklich Mensch zu werden, wie es in Befolgung göttlicher Gesetze liegt.
+Těmito dvěma nepřátelí duchovní svobody v rozhodování je lidstvo nyní spoutáno. Jen někteří snaží se oživiti v sobě odvahu roztrhati tato pouta v sobě, aby mohli býti opravdovými lidmi. To se může státi jen následováním Božských zákonů. Boží zákony jsou ve všem opravdovými přáteli, jsou pomocné milosti z vůle Boží, která každému, kdo se o to snaží, otevírá cesty k spáse.
-Die göttlichen Gesetze sind in allem wahre Freunde, sind helfende Gnaden aus dem Willen Gottes, der die Wege zu dem Heile damit öffnet jedem, welcher sich darum bemüht.
+K tomu nevede žádná jiná cesta než ta, kterou zřetelně ukazují Boží zákony ve stvoření! Celé stvoření jest řečí Boží. Máte se vážně snažit v ní číst. Není vůbec tak těžká jak vy si myslíte.
-Es gibt nicht einen einzigen anderen Weg dazu als den, welchen die Gottgesetze in der Schöpfung deutlich zeigen! Die gesamte Schöpfung ist die Sprache Gottes, die zu lesen Ihr Euch ernstlich mühen sollt, und die gar nicht so schwer ist als Ihr es Euch denkt.
+Patříte k tomuto stvoření jako jeho část. Musíte se zachvívat s ním, v něm působit a učit se ze stvoření dozrávat. Ve stálém poznávání máte neustále vystupovati vzhůru, z jednoho stupně na druhý, svým vyzařováním přitahovati a zušlechťovati vše, co s vámi přijde na vaší cestě do styku.
-Ihr gehört zu dieser Schöpfung als ein Stück von ihr, müßt deshalb mit ihr schwingen, in ihr wirken, von ihr lernend reifen und dabei erkennend immer mehr emporsteigen, von einer Stufe zu der anderen, mitziehend in der Ausstrahlung, um zu veredeln alles, was auf Eurem Wege mit Euch in Berührung kommt.
+Pak bude kolem vás vznikat samočinně jeden zázrak krásnější než druhý, které vás ve zvratném působení budou stále povznášeti výše.
-Es wird sich dann von selbst ein schönes Wunder nach dem anderen um Euch herum entwickeln, die Euch wechselwirkend immer weiter heben.
+Učte se poznati svou cestu ve stvoření, abyste si uvědomili smysl svého života. Pak vás také naplní jásavá vděčnost a nejvyšší štěstí, jaké je schopen lidský duch snésti. Nejvyšší štěstí, jež vyrůstá jedině z poznání Boha!
-Lernet in der Schöpfung Euren Weg erkennen, damit wißt Ihr auch den Zweck Eures Seins. Dankender Jubel wird Euch dann erfüllen und das höchste Glück, wessen ein Menschengeist zu tragen fähig ist, welches allein im Gotterkennen liegt!
+Blaženost opravdového poznání Boha nemůže však nikdy vyrůst z naučené, slepé víry. Tím méně dojít k rozkvětu. Jen přesvědčující vědění, vědoucí přesvědčení jedině dává lidskému duchu to, čeho je třeba k nejvyššímu štěstí.
-Glückseligkeit des wahren Gotterkennens aber kann niemals aus angelerntem, blinden Glauben wachsen, noch viel weniger erblühen, sondern überzeugtes Wissen, wissende Überzeugung gibt dem Geiste allein das, was er dazu benötigt.
+Vy, pozemští lidé, jste v tomto stvoření proto, abyste //nalezli// blaženost! A to v živé řeči, kterou k vám Bůh promlouvá! Rozumět této řeči, učit se jí a cítit v ní vůli Boží, //to// je vaším //cílem// na pouti tímto stvořením. Jen ve stvoření, k němuž patříte, leží vysvětlení //smyslu// vašeho života a současně také poznání vašeho //cíle!// Nelze tyto dvě věci jinak nalézti.
-Ihr Erdenmenschen seid in dieser Schöpfung, um Glückseligkeit zu //finden!// In der Sprache, welche Gott lebendig zu Euch spricht! Und diese Sprache zu verstehen, sie zu lernen, Gottes Willen darin zu empfinden, //das// ist Euer //Ziel// im Wandel durch die Schöpfung. In der Schöpfung selber, zu der Ihr gehört, liegt die Erklärung Eures Daseins//zweckes// und gleichzeitig auch Erkennung Eures //Zieles!// Anders könnt Ihr beides niemals finden.
+To ovšem vyžaduje, abyste stvořeni //žili.// Žít a prožívat je můžete však teprve tehdy, když je opravdu //znáte.//
-Das verlangt von Euch, daß Ihr die Schöpfung //lebet.// Leben oder Er leben vermögt Ihr sie jedoch erst dann, wenn Ihr sie wirklich //kennt.//
+Mým Poselstvím otevřel jsem před vámi knihu stvoření! Poselství jasně vám ukazuje řeč Boží ve stvoření, jíž se máte učit rozumět, abyste si ji mohli úplně osvojiti.
-Ich schlage Euch mit meiner Botschaft nun das Buch der Schöpfung auf! Die Botschaft zeigt Euch klar die Sprache Gottes in der Schöpfung, die Ihr zu verstehen lernen sollt, damit Ihr sie Euch ganz zu eigen machen könnt.
+Představte si na této zemi dítě, které nemůže rozumět své matce nebo svému otci, protože se nikdy nenaučilo řeči, jíž oni k dítěti mluví. Co by bylo z takového dítěte?
-Stellt Euch einmal ein Menschenkind auf Erden vor, das seinen Vater oder seine Mutter nicht verstehen kann, weil es die Sprache niemals lernte, die sie zu dem Kinde sprechen. Was sollte wohl aus einem solchen Kinde werden?
+Vždyť by vůbec nevědělo, co se po něm žádá a padalo by z jednoho neštěstí do druhého. Způsobovalo by si jedno utrpení za druhým a nakonec by se snad stalo pro jakýkoliv pozemský účel a pro pozemskou radost naprosto nepotřebným.
-Es weiß ja gar nicht, was man von ihm will und wird dadurch aus einem Übel in das andere verfallen, sich ein Leid nach dem anderen zuziehen und zuletzt vielleicht für jeden Erdenzweck wie auch für Erdenfreude ganz unbrauchbar sein.
+Což se nemusí každé dítě //samo// pro sebe naučit řeči svých rodičů, má-li z něho něco být? Nikdo mu nemůže odejmout tuto námahu!
-Muß nicht ein jedes Kind für sich allein die Sprache seiner Eltern //selbst// erlernen, wenn aus ihm etwas werden soll? Niemand kann ihm diese Mühe abnehmen!
+Jinak by se nikdy do světa nevpravilo, nezrálo by a nemohlo by působit na zemi. Zůstávalo by překážkou a břemenem ostatním a nakonec by je bylo nutno odděliti od jiných, aby nezpůsobovalo škody.
-Es würde sich sonst nie zurechtfinden, würde nie reifen und nie wirken können auf der Erde, sondern bliebe Hemmnis, Last für andere und müßte zuletzt abgetrennt werden, damit es nicht Schaden bringt.
+Očekáváte vy nyní něco jiného?
-Erwartet Ihr nun etwas anderes?
+Neodkladné plnění takovéto povinnosti dítěte máte samozřejmě i vy vůči svému Bohu. Vy se musíte naučit rozumět jeho řeči, chcete-li od něho pomoci! Bůh však mluví k vám svým stvořením. Chcete-li se v něm dostat kupředu, musíte dříve poznati tuto jeho řeč. Zameškáte-li to, budete odděleni od těch, kteří tuto řeč znají. Tím se také budete souditi, protože byste jinak překáželi a způsobovali škody, aniž byste to snad opravdu chtěli tak dělat!
-Die unvermeidliche Erfüllung einer solchen Pflicht des Kindes habt Ihr selbstverständlich Eurem Gotte gegenüber, dessen Sprache //Ihr// verstehen lernen müßt, sobald Ihr seine Hilfe wollt. Gott aber spricht zu Euch in seiner Schöpfung. Wenn Ihr darin vorwärts kommen wollt, so müßt Ihr diese seine Sprache erst erkennen. Versäumt Ihr es, so werdet Ihr getrennt von denen, die die Sprache kennen und sich darnach richten, weil Ihr sonst Schaden bringt und Hemmung, ohne daß Ihr vielleicht solches wirklich wollt!
+Musíte to tedy //vy// učiniti! Nezapomeňte na to a starejte se, aby se tak stalo co nejdříve, jinak budete bez pomoci vydáni na pospas všemu, co vám hrozí. Moje Poselství vám bude věrným pomocníkem!
-//Ihr// müßt es also tun! Vergeßt das nicht und sorget dafür, daß es nun geschieht, sonst seid Ihr hilflos allem preisgegeben, was Euch droht.
-Meine Botschaft wird Euch treuer Helfer sein!