de:nachklange:1934:weihnachtsklange_schwingen_mahnend_durch_das_all
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 48. Weihnachtsklänge schwingen mahnend durch das All. | 2020/10/20 00:07 | current – angelegt Marek Ištvánek | Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 48. Varovně zní vánoční tóny vesmírem. | 2022/03/05 22:41 | current – ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:varovne_zni_vanocni_tony_vesmirem to cs:doznivani:plamen:dil_i:varovne_zni_vanocni_tony_vesmirem Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | Die Weihnachtsglocken läuten diesmal den Beginn des Endes einer Weltenzeit! Die Menschheit läßt die Töne auf sich wirken in Behaglichkeit bei dem Gedanken, daß sie künden von dem Sein ihres Erlösers, welcher einstens auf die Erde kam und um sie kämpfte, um sie litt und starb. | + | Vánoční zvony vyzvánějí nyní počátek konce jedné světové doby! Lidstvo nechává v pohodlnosti tyto tóny na sebe působit při pomyšlení, že vypráví o bytí jeho Spasitele, který přišel kdysi na zem a bojoval o něj, kvůli němu trpěl a zemřel. |
| - | Sie hören einen //Trost// aus diesen Klängen, eine innere Befriedigung, der sie sich hinzugeben suchen, weil sie Glauben darin ruhend wähnen. | + | Slyší |
| - | Doch das alles ist nichts weiter als ein Dämmerzustand der menschlichen Geistesträgheit, welcher sie hinüberschlummern lassen will in den geistigen Tod, der sie als unbrauchbar aus dieser Schöpfung tilgt. | + | Avšak to všechno není nic jiného než mrákotný stav lidské duchovní lenosti, který je chce nechat usnout k duchovní smrti, která je jako nepotřebné vymaže z tohoto stvoření. |
| - | Und viele von den Erdenmenschen schlummern schon! Andere werden von der Not gehetzt. Sie können keine Freude haben an den Klängen, welche die irdisch Gesättigten | + | A mnozí z těchto pozemských lidí již dřímají! Druzí jsou štváni nouzí. Nemohou mít žádnou radost ze zvuků, které pozemsky nasycené uvádí do stavu blaženého zadostiučinění. Pro ně znamená toto vyzvánění nové starosti, nový žal a novou zášť vůči osudu, který je zjevně neprávem tak zanedbává a mučí. Při tom v nich pozvolna vysoko vzrůstá rozhořčení vůči bližním, kteří se mají podle jejich mínění lépe než oni sami. |
| - | Es gibt auch viele, die in Krankheit liegend hadern gegen jene Unabwendbarkeit der Vorsehung, welche gerade ihnen eine reine Freude an dem Feste nahm. | + | Jsou také mnozí, kteří ležíce v nemoci reptají vůči oné neodvratnosti prozřetelnosti, která právě jim vzala čistou radost ze svátků. |
| - | Und andere denken in Arbeit steckend überhaupt an nichts, höchstens an den Gewinn, den sie aus ihrer Arbeit zu erhalten streben. | + | A jiní zabráni do práce nemyslí vůbec na nic, nanejvýš na zisk, který se snaží ze své práce obdržet. |
| - | Nicht einer unter allen Menschen hört in diesem Läuten jenen bangen Klang, der darin schwingt, den furchtzitternde Wesenhafte damit auszusenden suchen als die letzte Warnung vor dem unheilvollen Sturm! Sie künden an das jähe Ende einer Weltenzeit! | + | Ani jediný mezi všemi lidmi neslyší v tomto vyzvánění onen úzkostlivý zvuk, který se v něm zachvívá a který v bázni se chvějící bytostní snaží se tím vyslat jako poslední varování před neblahou bouří! Zvěstují náhlý konec jedné světové doby! |
| - | Die Menschen aber hören nichts davon, sie sind zu sehr mit sich beschäftigt. Für anderes haben sie keine Zeit, am wenigsten zu innerer Vertiefung und zur Selbsterkenntnis, die so dringend nötig in den Stunden wäre. So bleiben sie verschlossen der Gefahr, und achten der heranbrausenden Wogen nicht, deren zermalmende Gewalt die Wesenhaften ahnend schon empfinden. | + | Lidé však neslyší z toho nic, jsou příliš zaměstnáni sami sebou. Pro něco jiného nemají vůbec čas, nejméně pak k vnitřnímu prohloubení a k poznání sebe, které by bylo v těchto hodinách tak naléhavě nutné. Tak zůstanou slepí vůči nebezpečí a nedbají vln valících se k nim, jejichž drtivou moc bytostní v předtuše již cítí. |
| - | Wenn erst das große Wehe über diese Erde rast, gibt es kein Halten mehr und kein Zurück. Es muß das Ende durchgekostet werden, auch wenn es noch so bitter schmeckt. | + | Když se pak přežene nad touto zemí veliká bolest, nebude již více žádného zastavení a žádného návratu. Konec musí být vychutnán, i kdyby byl sebetrpčí. |
| - | Lauscht auf den Klang der Glocken und erkennt, was er Euch //diesmal// sagen will! Es ist etwas darin, was bisher niemals war. Ihr habt jedoch verlernt, etwas daraus zu hören. Ihr habt Euch abgeschlossen gegen alles Weben in der Schöpfung schon seit langer Zeit, und deshalb könnt Ihr alle Warnungen nicht mehr vernehmen, sondern taumelt achtlos an dem todbringenden Abgrunde dahin, wo jeder unsichere Schritt Euch die Vernichtung bringen kann. | + | Naslouchejte zvuku zvonů a poznejte, co vám chce //tentokrát// říci! Je v něm něco, co v něm doposud nikdy nebylo. Odnaučili jste se však něco z toho slyšet. Uzavřeli jste se vůči veškerému tkaní ve stvoření již před dávnou dobou, a proto již více nemůžete zaslechnout všechna varování, nýbrž potácíte se nevšímavě nad smrtící propastí, kde každý nejistý krok vám může přinést zkázu. |
| - | Ihr haltet dabei noch die Augen fest geschlossen, weil Ihr das Licht nicht mehr ertragen könnt, weil es Euch blendet, schmerzt, anstatt Euch zu erlaben und zu stärken. | + | Při tom ještě držíte svůj zrak pevně uzavřený, protože světlo již nemůžete snést, poněvadž vás oslňuje, bolí, místo aby vás osvěžovalo a posilovalo. |
| - | Armselige, die Ihr deshalb das Licht nicht mehr empfangen könnt, und nur das Dunkel Euch als wohltuend erscheint, geht hin, rafft Eure ganze Kraft zusammen und lauscht | + | Ubozí, kteří proto nemůžete již více přijmout světlo a jen temnota se vám jeví jako oblažující; |
| - | Auch wird es Euch jetzt nicht mehr leicht gemacht, weil Ihr auf Gottes Warnungen nicht hören wolltet, sondern Euch verschlossen hieltet jeder Mahnung aus dem Licht, sobald dabei erwartet und gefordert wurde, daß Ihr endlich | + | Také vám to nyní již více nebude ulehčeno, protože jste na Boží varování nechtěli slyšet, nýbrž jste se drželi uzavřeni každému napomenutí ze Světla, jakmile při něm bylo očekáváno a požadováno, abyste se konečně |
| - | Und diese Forderung ist //immer// aus dem Lichte, während alle Lockungen des Dunkels auf die geistige Bequemlichkeit gerichtet bleiben. Da ist das Unterscheiden für Euch nicht so schwer, wenn Ihr nur erst den Willen dazu habt. Doch dieses ist es ja gerade, was Euch fehlt. | + | A tento požadavek je //vždy// ze Světla, zatímco všechna vábení temnot zůstávají namířena na duchovní pohodlí. Rozlišit toto zde není pro vás tak těžké, pokud k tomu jen máte vůli. Avšak to je přece právě to, co vám schází. |
| - | Bequemlichkeit bleibt immer //gegen// das Gesetz der Schöpfung, das den Willen Gottes trägt und die //Bewegung fordert;// denn Bequemlichkeit des Menschengeistes wird zur Trägheit, die zum Todesschlafe führt, und damit zum Versagen in der Schöpfung und zu der Vernichtung. Es gibt //nicht einen// Weg, der diesen Folgen auszuweichen fähig wäre. Geschäftstüchtige Klugheit ist //nicht// geistige Bewegung. | + | Pohodlnost zůstává vždy //proti// zákonu stvoření, který nese vůli Boží a //vyžaduje pohyb;// neboť pohodlnost lidského ducha se stává leností, která vede ke smrtícímu spánku, a tím k selhání ve stvoření a ke zničení. Neexistuje |
| - | Und daß Ihr diesen schwersten Folgen unbedingt verfallen sollt, //das// ist es, was das Dunkel will. Der Ruf vom Lichte aus wird //immer die Lebendigkeit// verlangen; denn sonst ergeht es jedem Menschengeiste in der Schöpfung wie dem Schwimmer auf dem Strome. Hält er sich nicht durch dauernde Bewegung an dem Orte, den er eingenommen hat, so treibt ihn der Strom davon ab, sobald er ruhen will, und er muß dann die Anstrengung vervielfachen, um endlich wieder sehr ermüdet an denselben Ort zurückzukommen, welchen er mit wenig Kraftanstrengung spielend hätte halten können. Und mit Wiedereroberung des //alten// Platzes hat er dann noch nicht einmal etwas dazu gewonnen, trotz der starken Anstrengung. | + | A abyste bezpodmínečně propadli těmto nejtěžším následkům, je //to,// co temno chce. Volání ze Světla však bude požadovat |
| - | Macht Euch durch eine einzige Bewegung einmal wirklich geistig | + | //Osvoboďte// se jednou skutečně duchovně jediným pohybem! Pak budete všude poznávajíce nacházet jen velikou, nesmírnou lásku Boží, kamkoliv pohlédnete. Jste jí přece zahrnuti, a nedbáte o ni, jako rozmazlené děti, které mrzutě sedí před bohatou tabulí, protože již netouží po pamlscích, které mohou jíst denně, kdykoliv se jim zachce. |
| - | Auch Ihr sitzt an dem gedeckten Tische dieser Schöpfung und habt Euch angewöhnt, nur immer skrupellos davon zu //nehmen!// Zwischen fordernd Nehmen aber und reinwollendem Empfangenkönnen | + | I vy sedíte u prostřeného stolu tohoto stvoření a zvykli jste si z něj pouze bezohledně |
| - | Es ist Euch in der Schöpfung viel zu gut gegangen. Euer freies Wollendürfen hat Euch Erdenmenschen hochmütig gemacht. Ihr habt damit im Übermut gespielt und — habt nunmehr am Ende dieses Spiel //verloren! Jetzt// wird es Euch bald zum Bewußtsein kommen, welchen Wert Ihr mit dem freien Wollendürfen in den Händen hieltet, den Ihr nie beachtetet; vor allen Dingen dachtet Ihr auch nicht daran, daß ein solcher | + | Ve stvoření vedlo se vám příliš dobře. Smět svobodně chtít vás, pozemské lidi, však učinilo pyšnými. Hráli jste si s tím ve své zpupnosti a — nyní na konci jste tuto hru //prohráli! Nyní// vám brzy nastane vědomí, jakou hodnotu jste v možnosti svobodného chtění měli v rukou, které jste nikdy nedbali; především jste také nemysleli na to, že takováto |
| - | Leichtfertig seid Ihr mit dem Wollendürfen umgegangen, nun muß es Euch deshalb genommen werden, bis Ihr Euch würdig erst erweiset, es wiederum von Neuem zu erhalten. Der Mensch vermag in seiner sonderbaren Art leider nur alles //das// erst einzuschätzen, was er sich //mühselig// erwerben mußte, oder nur dann, wenn ihm Langgewohntes jäh entzogen wird. Erst das Entzogene erweckt in ihm den Wertbegriff! | + | Lehkomyslně jste zacházeli s možností chtít, proto vám nyní musí být odebrána, dokud nejdříve nedokážete, že jste hodni ji opět znovu nově obdržet. Člověk žel dovede ve svém zvláštním způsobu ocenit |
| - | Das liegt auch alles mit in den Verbogenheiten seines Wesens, in denen er den Dünkel fand und dabei ganz verlernte, wahrhaft zu //empfangen!// | + | Také toto všechno spočívá v pokřivenostech jeho bytosti, ve kterých nalezl domýšlivost a při tom se zcela odnaučil skutečně |
| - | Es liegt in dem Empfangenkönnen so unschätzbar Großes, wie Ihr zu verstehen heute noch nicht fähig seid, sonst würdet Ihr es nicht andauernd so verachtungsvoll mit Füßen treten oder unbeachtet lassen. //Es liegt darin das eigentliche Menschentum! Bewußt// die Gottesgnaden wahrhaft zu //empfangen, das// macht den Menschen erst zum Mensch! | + | V možnosti přijímat spočívá tak neocenitelná velikost, jakou nejste schopni dnes ještě pochopit,jinak byste ji nemohli trvale tak pohrdavě pošlapávat nebo jí nedbat. //V tom spočívá samotné lidství! Vědomě,// opravdově |
| - | Doch dabei muß der Dünkel völlig ausgeschaltet sein, sonst gibt es kein wahrhaftiges Empfangen. Mit Dünkelhaftigkeit im Hintergrunde würde es nicht möglich werden. Und wer erst einmal richtiges Empfangen lernte, der teilt auch ebenso gern richtig aus. Damit erfüllt er dann das vorherrschende Grundgesetz der reinen Liebe, welches hell und strahlend, sieghaft durch die Schöpfung zieht: daß nur im Geben auch wahrhaftiges Empfangen liegt! | + | Avšak při tom musí být domýšlivost zcela vyloučena, jinak se nejedná o opravdové přijímání. S domýšlivostí v pozadí nebylo by to možné. A kdo se napřed naučil správnému přijímání, ten také právě tak rád správně rozdává. Tím on pak naplňuje převládající základní zákon čisté lásky, který se jasně, zářivě a vítězoslavně táhne celým stvořením: že jen v dávání spočívá také opravdové přijímání! |
| - | Der Vorgang ist in jedem geistigen Geschehen fest verankert, doch er wirkt sich auch bis in die Grobstofflichkeit aus. Sehet das Weihnachtsfest! | + | Tento děj je pevně zakotven v každém duchovním dění, avšak projevuje se také až do hrubohmotnosti. Pohleďte na svátky vánoční! |
| - | Wie wenig Menschen sind vorhanden, welche es verstehen, in der //rechten Form// zu geben, oder überhaupt zu geben! Ein Zeichen der Verbreitung grenzenloser Oberflächlichkeit; denn unbedachtes Schenken geschieht oberflächlich, was nur eine Folge der Geistesträgheit ist, die viele Menschen sich erwarben. Es ist dann gar nicht überraschend, daß ein solches Schenken oft nur wenig Freuden bringt. | + | Existuje jen málo lidí, kteří chápou, v jaké //formě správně// dávat, nebo jak vůbec dávat! Je to známka rozšíření bezmezné povrchnosti; neboť nerozvážné darování děje se povrchně, což je jen následkem duchovní lenosti, kterou si mnozí lidé osvojili. Není pak vůbec překvapující, že takové darování přináší často jen velmi málo radosti. |
| - | Schenkt Ihr jedoch | + | Darujete-li však //uvážlivě,// s vnitřním porozuměním, tak je toto dávání také promíseno s pravou radostí a s láskou, která vám jakožto dárci bude opět bohatě darována v tomto dávání skrze radost, kterou tím probudíte, ať už také jen správným slovem ve správný čas! |
| - | Der richtig Gebende aber ist //streng// in seiner Wahl. Niemals wird ihm zum Beispiel der Gedanke kommen, einem leichtfertigen Menschen Geld als ein Geschenk zu bieten, welches dieser immer nur nach seiner leichtfertigen Art verwendet, sich und vielleicht auch noch anderen zum Schaden, sei es auch nur zum Schaden der Gesundheit ihres Erdenkörpers, indem sie rauchen, trinken oder anderen Ausschweifungen nachgehen, zu denen //Ihr// dann die Veranlassung gegeben habt durch das falsch angewendete Geschenk. | + | Správně dávající je však //přísný// ve své volbě. Nikdy nepřijde například na myšlenku, aby nabídl peníze jako dar lehkomyslnému člověku, který by je použil vždy jen podle svého lehkomyslného způsobu, sobě a snad i jiným ke škodě, ať už jen ke škodě na zdraví jejich pozemského těla tím, že kouří, pijí nebo následují jiné výstřednosti, k nimž jste dali pak podnět vy skrze falešně použitý dar. |
| - | Es ist unglaublich, was gerade | + | Je neuvěřitelné, jak často se hřeší právě |
| - | Gebt deshalb alles mit Bedacht und Liebe, was Ihr geben wollt; denn diese läßt Euch schon empfinden, was das rechte ist. | + | Dávejte proto rozvážně a s láskou všechno, co chcete dát; neboť ona vás již nechá vycítit, co je správné. |
| - | Die Menschen können ihre eigene Verbogenheit am leichtesten | + | Lidé mohou své vlastní pokřivení nejsnáze poznat |
| - | Die Menschen selbst vermögen aber nicht mehr zu //empfangen,// sondern wollen allen Gaben herrisch fordernd gegenübertreten mit dem, was sie sich selbst geschaffen haben: //Mit dem Geld!// | + | Lidé sami však již nemohou |
| - | Sie schätzen es weit mehr als alle Dinge, die sie damit kaufen können, um sich und andere noch daran zu erfreuen. Sie quälen sich //um dieses Geldes// willen, verfolgen sich, bekämpfen und betrügen sich, verleumden, stehlen, rauben, morden, nicht um der Schönheit und der Gaben dieser Schöpfung willen, die ihnen freiwillig und leicht geboten werden, sondern nur des Geldes halber, des damit zu erkaufenden Besitzes, und auch um der //Genüsse// willen, welche sie sich damit schaffen können, Genüsse, die sich ihr Verstand erschuf! | + | Cení si je mnohem víc než všechny věci, které si za ně mohou koupit, aby jimi sebe nebo jiné potěšili. //Kvůli těmto penězům// se mučí, pronásledují, bojují a podvádějí se, pomlouvají, kradou, loupí, vraždí, ne kvůli kráse a darům tohoto stvoření, které jsou jim dobrovolně a snadno poskytovány, nýbrž jen pro peníze, za které se dá koupit majetek, a také kvůli |
| - | Ihr findet bei dem allen keinen Drang nach einem ruhig-arbeitsamen Erdenleben eines Menschen, der in stillem Dank zu Gott sich an dem Schönen dieser Schöpfung noch erfreut! Ein solcher Mensch wird lächelnd mit dem Namen Sonderling bezeichnet, der keinen Trieb in sich zu „Höherem“ besitzt. Mit diesem Höheren jedoch ist alles Niedere gemeint, das in sinnloser Ansammlung von Erdengütern liegt, nur um sie zu besitzen, um sich und vielleicht einigen ihm Nahestehenden damit eine noch üppigere Lebensweise zu verschaffen, die auf alle Fälle geistig großen Schaden bringt in vielerlei Beziehung; denn das Begütertseindürfen | + | V tom všem nenajdete žádnou touhu po klidném pracovitém pozemském životě člověka, který se v tichém díku k Bohu nadto raduje z krásy tohoto stvoření! Takový člověk bude posměšně nazván podivínem, když v sobě nemá žádný popud k něčemu |
| - | Es würde mancher dieser Erdenmenschen geistig besser vorwärtskommen, wenn er sein Erdenleben | + | Mnohým z těchto pozemských lidí by se duchovně lépe postupovalo vpřed, pokud by svůj pozemský život |
| - | Den Erdenmenschen wird nun dieser Götze in dem Endgerichte zum Verderben, damit sie im Erleben diese Wahnsinnsjagd als //das// erkennen, was sie //ist:// der Menschheit //unwürdig,// die //ihrem Schöpfer gegenüber// Pflichten hat! | + | V konečném soudu se nyní pozemským lidem stane tato modla zkázou, aby ji v prožití této šílené honby poznali jako //to,// čím //je: nehodnou// lidstva, které má //vůči svému Stvořiteli// povinnosti! |
| - | Wenn das Heilige Wort des Gottessohnes Jesus vor zweitausend Jahren von der Menschheit richtig aufgenommen worden wäre, so müßte alles heute anders aussehen, als wie es leider ist! | + | Kdyby bylo svaté Slovo Syna Božího Ježíše před dvěma tisíci lety lidstvem správně přijato, tak by muselo dnes všechno vypadat jinak, než jak tomu žel je! |
| - | Dem Menschen damals wie auch heute fehlt dazu wie überall das Wollen zum wahren Empfangen! Er //kann// nicht mehr empfangen, weil sein Dünkel den dazu nötigen Boden vollständig vergiftet hat. Und deshalb nahm er auch das Wort von vornherein verbogen auf. Es wurde unterdessen nichts daran verbessert oder wieder gutgemacht, sondern im Gegenteil noch mehr daran geändert in dem Menschenwollen, das nur //ein// Ziel kennt: sich alles //so// zu deuten, wie es am bequemsten Nutzen für ihn bringt, und wie es ihn vor allen Dingen auch auf keinen Fall beunruhigt. | + | Člověku tehdy, tak jako dnes, k tomu scházelo jako ve všem chtění opravdově přijímat! //Nemůže// již více přijímat, protože jeho domýšlivost k tomu nutnou půdu zcela otrávila. A proto přijímal také Slovo již předem zkřivené. Na něm však mezitím nebylo nic zlepšováno nebo znovu napraveno, nýbrž naopak bylo ještě více změněno v lidském chtění, které zná jen //jediný// cíl: vykládat si všechno |
| - | Der Mensch denkt nicht dabei, daß es das //Gottes//wort gewesen ist und nicht ein Menschenwort, daß es deshalb auch nicht nach //Menschensinnen// ausgedeutet werden darf. Es kam von oben herab auf die Erde und ging nicht von dieser Erde aus. | + | Člověk při tom neuvažuje, že to bylo //Boží// Slovo, a ne slovo lidské, a že proto také nesmí být vykládáno podle //lidského smyslu.// Přišlo shůry na tuto zem, a nevyšlo z této země. |
| - | Es fällt mir schwer, darüber viel zu sagen, weil es zu widerwärtig ist, die einengende Starrheit zu beleuchten, mit der die großen Worte Jesu heute noch gelehrt und dabei noch nach Menschheitswünschen ausgelegt werden, während sie //allumfassend// waren. | + | Je pro mne obtížné mnoho o tom mluvit, protože je mi nepříjemné osvětlovat omezenou strnulost, se kterou se ještě dnes učí velkým slovům Ježíše a při tom ještě vykládaných podle přání lidí, zatím co jsou //všeobsáhlá.// |
| - | Die Menschen dieser Erde, die in ihrem Tiefstande des wahren Gotterkennens heute manches übertreffen, worauf sie selbst mit Abscheu blicken, wenn sie in der weiteren Vergangenheit der Erdenvölker Ähnliches verzeichnet finden, nur in anderer Form, sie haben aus dem großen Sinn der Christusworte Zerrbilder geformt, die ihrer geistigen Bequemlichkeit und ihrem Hang nach irdischem Besitz und Erdeneinfluß ganz genau entsprechen, ja, ihn unterstützen und seine Erfüllung außerordentlich erleichtern. Nach //dieser// Richtung hin ist mancher wunderbare Sinn der Christusworte umgeformt. | + | Lidé této země ve svém úpadku opravdového poznání Boha předstihli dnes mnohé, nač sami pohlížejí s odporem, když se najde sepsáno něco podobného v dávné minulosti pozemských národů, jen v jiné formě, přičemž oni sami vytvořili z velkého smyslu Kristových slov karikatury, které zcela přesně vyhovovaly jejich duchovní pohodlnosti, jejich sklonu k pozemskému vlastnictví a pozemskému vlivu, ano, podporují ho a mimořádně ulehčují jeho získávání. V //tomto// směru byl přetvořen mnohý zázračný smysl Kristových slov. |
| - | Das göttliche Gericht wird hierin nun bald sprechen, besser, deutlicher als Erdenworte es vermögen, und nur was wirklich echt war und echt ist, das wird von dem Bestehenden noch weiterhin verbleiben. — | + | Boží soud do toho nyní brzy promluví, lépe a zřetelněji, než mohou pozemská slova, a jen to, co bylo a je skutečně pravé, zůstane z existujícího ještě nadále zachováno. — |
| - | So war das große Liebesopfer vollständig umsonst, das Jesus brachte, als der Stern von Bethlehem der Menschheit seine Erdgeburt verkündete. Die Menschen waren damals schon nicht mehr befähigt, diese unfaßbare Liebesgabe Gottes wahrhaft und in reiner Demut zu empfangen; denn ihr Dünkel war bereits zu groß! | + | Tak byla veliká oběť lásky, kterou přinesl Ježíš, zcela zbytečná, když hvězda betlémská ohlašovala lidstvu jeho pozemské zrození. Lidé již tehdy nebyli více způsobilí tento nepochopitelný dar lásky Boha skutečně a v čisté pokoře přijmout; neboť jejich domýšlivost byla již příliš velká! |
| - | Ja, die Menschen sind verwöhnt! Sie sehen deshalb in der Überfülle aller Gaben, die sie schöpfen dürfen, nicht die große Gottesliebe mehr, sondern sie werden in der Anmaßung entweder herrisch oder störrisch. In beiden Fällen verderben sie sich selbst die Freuden, welche sie empfinden könnten, weil sie dadurch jeden reinen Genuß, den nur wahrhaftiges Empfangenkönnen bietet, in sich selbst vergiften. | + | Ano, lidé jsou rozmazlení! Nevidí proto již více v nadbytku všech darů, které smějí čerpat, velikou Boží lásku, nýbrž stávají se v domýšlivosti buď panovačnými, nebo vzpurnými. V obou případech si však sami kazí radost, kterou by mohli cítit, protože si tím v sobě otráví každý čistý požitek, který jim může poskytnout jen opravdová schopnost přijímat. |
| - | Die Folge davon wieder ist Kleinmütigkeit, sobald sie einmal nicht mehr aus dem Vollen schöpfen können. Es wird ihnen dann bang, weil sie das Gottvertrauen nicht in //rechtem// Sinne haben, wie es nötig ist für den, der Stürmen mutig gegenübertreten will! Der ist kein vollwertiger Kapitän, welcher sein Schiff noch nicht durch schwere Stürme führen konnte. | + | Následkem toho je opět malomyslnost, jakmile jednou již nemohou čerpat z plnosti. Je jim pak úzko, protože nemají důvěru v Boha v //pravém// smyslu, jak to je nutné pro toho, kdo chce jít odvážně vstříc bouřím! Není žádným plnocenným kapitánem ten, který svou loď ještě nedovede vést těžkými bouřemi. |
| - | Im Gottvertrauen liegt, wenn Ihr es recht betrachtet, Gott//gehorchen!// Und Gottgehorchen hat der Mensch schon ganz und gar verlernt. Es //liegt// ihm nicht in seinem Wahn, daß er der Herrscher dieser Erde ist. Dabei erkennt er nicht, daß er nur ein sehr übles Zerrbild eines rechten Herrschers wurde, wie er ja überall unter dem Drucke des Verstandes engbegrenzte Zerrbilder erschuf an Stelle dessen, was er schaffen sollte. | + | V důvěře v Boha spočívá, pokud to správně pozorujete, //poslušnost// k Bohu! A poslušnosti k Bohu se člověk již naprosto odnaučil. //Spočívá// to v jeho domněnce, že on je pánem této země. Přitom nepoznává, že byl jen velmi špatnou karikaturou pravého vládce, když přece všude pod tlakem rozumu vytvořil úzce omezené karikatury místo toho, co vytvořit měl. |
| - | So wurde er nicht weiser Herrscher in der Schöpfung, sondern unwissender, eigenwilliger Despot, ((Gewaltherrscher, Bedrücker)) gegen den sich nunmehr alles aufbäumt, was im Willen Gottes richtig schwingt und schwingen will. | + | A tak nestal se ve stvoření moudrým vládcem, nýbrž nevědomým, svévolným despotou, proti kterému se nyní vzpírá všechno, co se správně zachvívá ve vůli Boží a co se zachvívat chce. |
| - | Herrisch und störrisch! Das sind Merkmale der Menschen, die sich aufgeschwungen haben über die dahintrottenden geistesträgen Massen. Unter diesen geistesträgen Menschen sind natürlich sehr verstandeskluge, da Verstand und Geist nicht als dasselbe zu betrachten ist. Es gibt sehr rührige Verstandeskluge, die //doch// geistig schlummern, oder deren //Geist// fest //eingemauert// ist, beengt in allerschwerster Form. | + | Panovačný a vzpurný! To jsou vlastnosti lidí, kteří se povznesli nad ztěžkle opožděné duchovně líné masy. Mezi těmito duchovně línými lidmi jsou ovšem velmi rozumově chytří, protože rozum a ducha nelze považovat za totéž. Existují velmi čilí rozumoví chytráci, kteří |
| - | Dagegen gibt es geistig starke Menschen, welche äußerst wertvoll | + | Naproti tomu existují duchovně silní lidé, kteří jsou //pro// stvoření a //ve// stvoření nanejvýš cenní, aniž by bližní něco z toho hrubohmotně pozorovali. To je způsobeno tím, že lidé všechno toto nepřímé bohaté ovoce těchto zázračných vyzařování nepovažují za následky duchovní způsobilosti takovýchto lidí, kterých si pozemsky nijak zvlášť vysoce necení, protože se neuplatnili skrze rozumovou činnost. |
| - | Das wirklich Höhere weiß ja der Mensch von heute nicht zu schätzen, weil er es nicht mehr kennt. Und doch würde sich Geist mit dem Verstand sehr gut vertragen, ja, die Zusammenarbeit | + | To, co je skutečně vyšší, neumí přece člověk dneška ocenit, protože to již více nezná. A přece by se mohl duch s rozumem velmi dobře snášet, ano, //mají// na zemi spolupracovat, pokud chce člověk v bezprostředně viditelných následcích vykonat hrubohmotně velké věci. Avšak duch musí při tom stát //nad// rozumem a řídit ho. |
| - | Dann wird die Geistesgüte alle Handlungen des irdischen Verstandes frisch durchpulsen und erwärmen, wodurch auch Strafen bei der allergrößten Strenge Liebe in sich bergen. Liebe, die in jeder Strafe nur den //Weg zur Hilfe// sieht, wie es nach Gottes allweisen Gesetzen allein richtig ist! Es darf nicht unter Strafe etwas angesehen werden, was irgend ein Verschulden nur gleichwertig | + | Pak bude dobrota ducha svěže pulzovat a sálat všemi činy pozemského rozumu, čímž bude také trest při největší přísnosti v sobě skrývat lásku. Lásku, která v každém trestu vidí jen //cestu ku pomoci,// jak je tomu podle všemoudrých zákonů Božích jedině správné! Pod trestem nesmí být viděno něco, co má jen stejně |
| - | Daran müßt Ihr sofort erkennen, daß Ihr //nicht// nach //Gottes// Willen denkt und handelt, sondern gezwungen seid, auch darin Euch nun völlig umzustellen, wenn von einem Gottesreich auf Erden überhaupt gesprochen werden soll! | + | Na tom musíte ihned poznat, že podle //Boží// vůle //nemyslíte a nejednáte,// nýbrž budete nuceni i v tomto zcela se nyní přeměnit, pokud má být vůbec řeč o říši Boží na zemi! |
| - | Viel Arbeit liegt vor Euch, zuerst aber die große Arbeit | + | Mnoho práce leží před vámi, nejprve však veliká práce |
| - | Ich weiß, Ihr seid bereit, das Äußerste dafür zu tun! Ihr würdet Tag und Nächte freudig schaffen, ohne zu ermüden, Ihr würdet auch gern alle Opfer bringen, die Euch möglich sind, mit der Bereitwilligkeit wirklich guter Menschen, die Ihr seid, doch an Euch selbst, //in// Euch //zuerst// zu arbeiten, das fällt Euch bitter schwer! Es fällt Euch schwer, weil Euer ganzes Denken gar nicht darauf eingestellt gewesen ist. | + | Já vím, že jste připraveni pro to udělat i to nejkrajnější! Pracovali byste radostně ve dne v noci, aniž byste se unavili, rádi byste také přinesli každou oběť, která by vám byla možná, s ochotou skutečně dobrých lidí, kterými jste, avšak na sobě samotných, //v// sobě //nejprve// pracovat, to vám připadá hořce obtížné! Připadá vám to těžké, protože celé vaše myšlení na to není vůbec nastaveno. |
| - | Ihr wollt ja alles tun, versucht es auch, doch immer wieder gleitet Ihr dabei in die alten Gewohnheitsbahnen menschlichen Gebarens, die von Jahrtausenden herüber kommend auch noch heute hemmend auf Euch lasten. | + | Chcete to přece všechno vykonat, také se o to pokoušíte, avšak stále znovu sklouzáváte při tom do starých drah setrvačnosti lidských zvyklostí, které sem přicházejí již tisíciletí a také ještě dnes na vás tíživě spočívají. |
| - | Ihr aber, die Ihr meine Botschaft aufgenommen habt, Ihr stehet dicht davor, stehet bereits in dem Erwachen, und es bedarf nur eines kleinen Ruckes in Euch, um Euch für das Große | + | Vy však, kteří jste přijali mé Poselství, stojíte těsně před tím, stojíte již v procitnutí, a je třeba ve vás jen malého trhnutí, abyste se //osvobodili// pro to veliké. |
| - | Und diesen Ruck, der ausschlaggebend dabei und so leicht ist, den vermögt Ihr nicht zu tun! Ihr seid darin wie ein ganz kleines Kind, vor dem ein Kreidestrich gezogen ist, den es nicht überschreiten will, weil es vermeint, es nicht zu können! Und mehr wie so ein Kreidestrich liegt nicht mehr vor Euch als ein Hindernis. Ein Kreidestrich, der Euch nur irre macht, der aber nie die kleinste Hemmung werden kann, wenn dieses Zögern nicht von Euch ausgeht, weil Ihr zu zaghaft seid, diesen so notwendigen Schritt zu tun. | + | A toto trhnutí, které je při tom rozhodující a tak snadné, to neumíte udělat! Jste v tom jako úplně malé dítě, před nímž je křídou nakreslená čára, kterou nechce překročit, protože se domnívá, že nemůže! A více než taková křídová čára před vámi jako překážka neleží. Křídová čára, která vás jen mate, která však nikdy nemůže být nejmenší překážkou, pokud toto váhání nevychází od vás, protože jste příliš bázliví tento tak nutný krok udělat. |
| - | Aber Ihr //müßt// es schaffen, und Ihr habt die Kraft bereits in Euch! Der //Schlüssel// dazu ist allein das seltsame und doch so einfache Geheimnis des wahren Empfangenkönnens, welches aus der echten Demut nur erblüht. | + | Avšak |
| - | Ihr braucht dabei nicht das Geringste noch hinzuzulernen, sondern | + | Nepotřebujete se při tom ještě něčemu přiučovat, nýbrž máte //jen odklidit// to, co starého a spotřebovaného na vás visí nebo co vám zahrazuje cestu ležící před vámi. |
| - | Werdet | + | Staňte se //v sobě novými,// vy, kteří mne chcete následovat, pak se bude i vaše okolí nově vytvářet v tlaku, který z vás vychází a skrze vás září! Neboť v //novém bytí// budete nejprve tvořit čistý průplav pro Boží sílu, která vás zaplavuje již dlouhý čas. |
| - | Es ist ein kleiner, nur ganz kleiner Schritt, den Ihr darin noch tun müßt, aber er ist unvermeidbar und //so// wichtig, daß er Euer ganzes Denken umstellt und erstarkt zu wunderbarsten Auswirkungen! | + | Je to malý, jen zcela maličký krok, který v tom ještě musíte udělat, avšak je nevyhnutelný a //tak// důležitý, že celé vaše myšlení přebuduje a posílí k nejzázračnějším účinkům! |
| - | Gott harret Eurer! Und in Gnaden harrte er, damit Ihr nicht zusammenbrechen mußtet in der Stunde Eurer Not! | + | Bůh vás očekává! A v milosti očekával, abyste se nemuseli zřítit v hodině vaší nouze! Pro novou dobu musí být tentokrát vytvořen pevný, neochvějný základ! Základ, který čistě, křišťálově jasně a světle září nade všemi lidmi. Nesmí být opět zploštěn a pokřiven, jak se to kdysi stalo, když Ježíš Kristus přišel na zem a nenašel u lidstva pro svou tak velikou oběť lásky půdu, která by mohla být schopna přijmout v čistotě tento Boží dar! |
| - | Es muß ein fester, unerschütterlicher Grund geschaffen sein diesmal für eine neue Zeit! Ein Grund, der rein, kristallklar leuchtend über alle Menschen strahlt. Es darf nicht wiederum verflachen und verbogen werden können, wie es einst geschah, als Christus Jesus auf die Erde kam und sein so großes Liebesopfer nicht den Boden bei der Menschheit fand, der fähig sein konnte, in Reinheit diese Gottesgabe zu empfangen! | + | Vezměte dnešní vzpomínku na narození Syna Božího Ježíše na zemi jako podnět k učinění tohoto posledního kroku, který je pro vás ještě nutný, k němuž je vaše noha již dlouho pozvednuta. Dejte sebou trhnout a vykročte odvážně vpřed. Není to těžké a trvale na to pak budete vděčně pomýšlet. |
| - | Nehmet das heutige Gedenken der Geburt des Gottessohnes Jesu auf die Erde zum Anlaß, diesen letzten Schritt zu tun, der Euch noch nötig ist, zu dem Ihr Euren Fuß schon lange aufgehoben habt. Gebt Euch den Ruck und schreitet mutig los. Es ist nicht schwer, und dauernd werdet Ihr dann dankend daran denken. | + | Proste Boha, aby nyní tento svátek mohl být také dnem //vašeho// obrození k //vašemu// velkému obratu! |
| - | + | ||
| - | Bittet zu Gott, daß dieses Fest nun auch der Tag //Eurer// Erneuerung zu //Eurer// großen Wende werden kann! | + | |
de:nachklange:1934:weihnachtsklange_schwingen_mahnend_durch_das_all
Last modified: 2020/10/20 00:07 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/10/20 00:07 - Marek Ištvánek