Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 56. Und wenn die Menschheit fragt … | 2020/10/20 21:22 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 56. A když se lidstvo zeptá … | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:a_kdyz_se_lidstvo_zepta to cs:doznivani:plamen:dil_i:a_kdyz_se_lidstvo_zepta Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Und wenn die Menschheit fragt … ======
+====== A když se lidstvo zeptá … ======
-Es ist ein Sonderbares um die Erdenmenschheit. Wie eine schwerfällige, träge, faule Masse liegt sie in der Schöpfung. Die //Menschheit,// die am regsten, am beweglichsten, schönsten und lichtesten darinnen weben sollte, wenn sie die Fähigkeiten richtig nützen würde, die ihr gnadenvoll belassen worden sind.
+Je to podivné s tímto pozemským lidstvem. Jako těžkopádná, líná, hnijící masa leží ve stvoření. //Lidstvo,// které v něm mělo nejživěji, nejpohyblivěji, nejkrásněji a nejsvětleji tkát, kdyby správně využilo schopnosti, které mu byly milostivě přenechány.
-Aber wie Blei beschwert sie alles, dunkel, trübe, jederzeit bereit, vergiftend und zersetzend neidvoll auf //das// einzuwirken, was sich über ihre Durchschnittsart erheben will. Lichtfeindlich lauert sie, um alles zu beschmutzen, was nicht ihren selbsterbauten Weg mitwandern will, der in den Abgrund führt, in ewiges Verderben.
+Avšak jako olovo všechno zatěžuje, temné, kalné, kdykoliv připraveno jedovatě, rozkladně a závistiplně působit na //to,// co se chce povznést nad jeho průměrný druh. Světlu nepřátelsky číhá, aby pošpinilo všechno to, co nechce jít jím samým vybudovanou cestou, která vede do hlubin, do věčné zkázy.
-Die Menschen stehen //abseits// von dem Herrn, weil sie selbst Herren werden wollen auf der Erde! Und trotzdem führen sie den Namen Gott jetzt mehr im Munde als zuvor, um ihn für ihre Eigenzwecke zu benützen, als Schild voranzutragen, reines Wollen damit anzuzeigen.
+Lidé stojí //stranou// od Pána, protože oni sami se chtěli stát pány na zemi! A přestože nyní berou jméno Boha do svých úst více než dříve, aby ho využili pro své vlastní účely, nesouce ho před sebou jako štít, aby ukazovali čisté chtění.
-Doch ihr Inneres hat mit dem so gezeigten Schilde nichts zu tun; denn ihre Seelen sind von //Mißtrauen// erfüllt, aus Furcht, es könnte ihnen jemand streitig machen, was sie selbst erstreben: Erdenmacht und Erdeneinfluß.
+Avšak jejich nitro nemá s takto ukazovaným štítem co do činění; neboť jejich duše jsou naplněny //nedůvěrou,// ze strachu, že by jim někdo mohl upřít to, čeho se oni sami domáhají: Pozemskou moc a pozemský vliv. A tato nedůvěra kalí //každé// čisté chtění, strhává dolů, činí nespravedlivým, fanatickým a umocňuje samotné //zneužití// svatosti jména „Bůh“! Po tom se lidé neptají! Vůbec nikdy se neptají po tom, co jim může přinést skutečný užitek a po čem se ptát //mají,// nýbrž jen po tom, co leží ve směru //jejich// myšlení. Protože však nitro veškerého lidstva je dnes naplněno jedině //nedůvěrou,// tak musí být v každé otázce //také// skryta //nedůvěra// jako následek stavu duše, která je zkřivena a zkažena až do nejhlubšího základu.
-Und dieses Mißtrauen trübt //jedes// reine Wollen, es zerrt hinab, macht ungerecht, fanatisch und erhöht allein den //Mißbrauch// des Heiligen Namens „Gott“!
+Co si člověk myslí o bližních, čerpá //ze sebe// a předpokládá to u //sebe sama.// Skutečně //dobrý// člověk bude chtít u druhých nalézt vždy nejprve //dobro,// zatímco špatný člověk u svých bližních jako zcela samozřejmé je schopen předpokládat jen //špatné,// především v //těch// věcech, kterým on sám ještě nemůže rozumět.
-Die Menschen fragen nicht darnach! Sie fragen überhaupt niemals nach dem, was ihnen wirklich Nutzen bringen kann und was sie fragen //sollen,// sondern nur nach dem, was in der Richtung //ihres// Denkens liegt. Da aber aller Menschheit Inneres heute allein von //Mißtrauen// erfüllet ist, so muß in jeder Frage //auch// das //Mißtrauen// verborgen sein als Folge eines Seelenzustandes, welcher bis auf den tiefsten Grund verbogen und verdorben ist.
+Špatný člověk bude všechno to, čemu ještě nerozumí, u jiných chápat jako špatné chtění, protože podle svého druhu přece neočekává vůbec nic jiného.
-Was ein Mensch von den Nebenmenschen denkt, schöpft er //aus sich// und setzt es bei //sich selbst// voraus. Ein wirklich //guter// Mensch wird bei den anderen nur immer zuerst //Gutes// finden wollen, während ein schlechter Mensch bei seinen Nebenmenschen als ganz selbstverständlich //Schlechtes// nur vorauszusetzen fähig ist, vor allem bei //den// Dingen, die er selbst noch nicht verstehen kann.
+U dobrého člověka je tomu však //naopak.// Bude na všechno nahlížet nejprve podle //svého// druhu, který je //dobrý.//
-Ein schlechter Mensch wird alles das, was er noch nicht versteht, bei einem anderen als schlecht gewollt auffassen, weil er ja seiner Art entsprechend gar nichts anderes erwartet.
+Špatný člověk nemůže nikdy uvěřit v dobré chtění, nemůže je položit za základ žádného činu, protože toho sám není schopen. Nezištné jednání odsune do říše pohádek, nebo jej dokonce označí za lež, protože jemu samotnému je cizí a nepochopitelné.
-Bei einem guten Menschen aber ist //das Gegenteil// der Fall. Er wird alles zuerst nach //seiner// Art, die //gut// ist, ansehen.
+Pouze ten, kdo je //dobrý,// může v ně věřit, protože on sám je schopen jednat podobně.
-Ein schlechter Mensch kann nie an gutes Wollen glauben, kann es keinen Handlungen zu Grunde legen, weil er selbst nicht dazu fähig ist. Er wird selbstloses Handeln in das Reich der Märchen werfen, oder gar der Lüge, weil es ihm selbst fremd und unverständlich ist.
+Tak je úsudek člověka o jeho bližních vždy jen //zrcadlovým obrazem jeho vlastní povahy,// kterou tím zcela zřetelně přivádí k vyjádření.
-Der //Gute// nur kann daran glauben, weil er selbst ähnlich zu handeln fähig ist.
+Lidé, kteří o svých bližních mluví a šíří špatnosti, //musí být sami v sobě špatní,// jinak by něco takového nedělali! Je to //zákon// stvoření, který se zachvívá ve //stejném druhu.// Tím ve všemoudrosti donutil váš Stvořitel také každého člověka otevřeně nést před sebou zrcadlo, ve kterém klidný pozorovatel zcela zřetelně poznává jeho vlastní vnitřní život. Tohoto zákona v jeho veliké jednoduchosti účinku jakožto pomoci ze Světla nebylo ještě dosti dbáno, protože si člověk nikdy nedal námahu vypátrat důslednost Božích zákonů ve stvoření.
-So ist das Urteil eines Menschen über seine Nebenmenschen immer nur das //Spiegelbild der eigenen Beschaffenheit,// die er damit ganz klar zum Ausdruck bringt.
+Usiluje vždy jen o to, aby se na pozemské cestě rychle pozemsky dostal kupředu v získávání pozemských statků pro takzvané příjemné věci pozemského bytí, které však ve skutečnosti přináší jen zpovrchnění a tím duchovní úpadek, protože svádějí k línému pohodlí, nikdy však nepřinášejí vzestup.
-Die Menschen, welche über ihre Nebenmenschen Übles reden und verbreiten, //müssen in sich selbst vom Übel sein,// sonst würden sie derartiges nicht tun! Es ist dies ein //Gesetz// der Schöpfung, welches in der //Gleichart// schwingt. Damit hat in Allweisheit Euer Schöpfer jeden Menschen auch gezwungen, offen einen Spiegel vor sich herzutragen, in dem sein eigen Innenleben für den ruhigen Beobachter ganz deutlich zu erkennen ist. Dieses Gesetz in seiner großen Einfachheit der Wirkungen als Hilfe von dem Lichte aus ist nur noch nicht genau beachtet worden, weil sich der Mensch die Mühe niemals nahm, die Folgerichtigkeit der Gottgesetze in der Schöpfung zu ergründen.
+Člověk při tom spěchá milostivě mu poskytnutou dobou, nehledě napravo ani nalevo, jen aby dosáhl //pozemských cílů.// Tím nenaučí se ničeho ze stvoření, které ho obklopuje, ve kterém smí žít a také má podle toho působit.
-Er strebt nur immer darnach, auf dem Erdenwege schnell irdisch voranzukommen im Erwerb von Erdengütern für die sogenannten angenehmen Dinge eines Erdenseins, welche in Wirklichkeit aber Verflachung bringen und damit geistigen Niedergang, weil sie zu der trägen Bequemlichkeit verleiten, aber niemals Aufstieg bringen.
+Jinak by již dávno poznal také tento zákon, který mu vždy bližního zřetelně ukazuje takovým, jakým tento //skutečně// je. A takovéto pomáhající poznání přivedlo by ho dále na pozemské cestě než jeho spěch, ušetřilo by ho mnohého utrpení a mnohého zklamání a na zemi by to tím muselo být také jiné než dnes!
-Der Mensch hastet dabei durch die ihm gnadenvoll gewährte Zeit, ohne nach rechts oder nach links zu blicken, nur um die //Erdenziele// zu erreichen. Dadurch lernt er nichts aus der Schöpfung, welche ihn umgibt, in der er leben darf und auch entsprechend wirken soll.
+Naučte se konečně znát Boží zákony ve stvoření, lidé, a bude vám pomoženo!
-Sonst hätte er schon lange auch dieses Gesetz erkannt, das ihm den Nebenmenschen immer deutlich zeigt, wie dieser //wirklich// ist. Und derartige helfende Erkenntnisse würden ihn weiter bringen auf dem Erdenwege als sein Hasten, sie würden ihm viel Leid und viel Enttäuschungen ersparen, und auf der Erde müßte es dadurch auch anders sein als heute!
+Avšak k tomu byste se museli //namáhat// a vzdát se požadujícího chtění, kterému jste navykli v působení vaší Bohu nepřátelské domýšlivosti! Potom by dnes nevládla mezi všemi lidmi //nedůvěra// a její bič by nesvištěl nad vámi! Nedůvěra je však jen ovocem duchovní lenosti. Pokud by byl váš //duch// jen //čilým,// tak, jak to Boží vůle od vás požaduje, a pokud byste na místo vašeho ducha nepostavili pozemsky vázaný rozum, který smí zůstat jen nástrojem vašeho ducha, tak by si nedůvěra nemohla na zemi získat místo, které dnes zaujímá.
-Lernt endlich die Gesetze Gottes in der Schöpfung kennen, Menschen, und Euch wird geholfen sein!
+Nedůvěra je nyní //nejhorším// ovocem falešného chtění a falešných cest tohoto lidstva. Nedůvěra sviští bičem jako //poslední// následek vašeho luciferského trabantství! Nedůvěra dnes hnízdí všude, kamkoliv se podíváte, nejen ve státech a v církvích, v obchodě nebo společenském styku, nýbrž dokonce i v nejvnitřnějším rodinném životě, v posvátném krbu manželství.
-Doch dazu müßtet Ihr Euch //mühen// und das Fordernwollen aufgeben, das Ihr Euch angewöhntet in dem Wirken Eures gottfeindlichen Dünkels! Es würde dann heute nicht das //Mißtrauen// regieren unter allen Menschen und die Geißel schwingen über Euch! Das Mißtrauen aber ist nur die Frucht der Geistesträgheit. Wäre Euer //Geist// nur //rege,// so, wie es der Wille Gottes von Euch fordert, und hättet Ihr an Stelle Eures Geistes nicht den erdgebundenen Verstand gesetzt, der nur ein Werkzeug Eures Geistes bleiben darf, so konnte Mißtrauen auf Erden nicht den Platz erobern, den es heute eingenommen hat.
+Kde také jsou jen //dva// pospolu: Nedůvěra nad vámi sviští bičem! Vyrostla z vás, rozrostla se kolem vás i nad vámi s odpornou žádostivostí, zatnula své drápy hluboko do vašich duší a žene vás ještě k tomu, abyste se vzájemně rozsápali!
-Das Mißtrauen ist nun die //schlimmste// Frucht des falschen Wollens und der falschen Wege dieser Menschheit. Mißtrauen schwingt die Geißel als die //letzte// Folge Eures luziferischen Trabantentumes! Mißtrauen nistet heute überall, wohin Ihr blickt, nicht nur in Staaten und in Kirchen, im Handeln oder im Verkehr, sondern selbst in dem innersten Familiensein, an dem heiligen Herd der Ehe.
+A bude to také tato nedůvěra, která jako ten nejhorší vámi samými vytvořený mor mnohé z tohoto lidstva, ano, největší část z něj, ve svém pádu spolustrhne do hrůzy rozkladu, do věčné smrti!
-Wo auch nur //zwei// beisammen sind: Mißtrauen schwingt die Geißel über Euch! Es ist aus Euch herausgewachsen, brütet um Euch, über Euch mit widerlicher Gier, schlägt seine Krallen tief in Eure Seelen ein und treibt Euch noch dazu, Euch gegenseitig zu zerfleischen!
+Blesk Světla smrtelně ji zasáhne, avšak ve smrtelné křeči vás nepustí a miliony jejích drápů drží pevně. Sevře se ještě úporněji ve smrtelném ustrnutí a duše jí obalené se již více nemohou vyprostit, ledaže by ony //samy// v zoufalství vyvinuly ještě jednou velké úsilí, aby se za tisícerých bolestí ještě na poslední chvíli vytrhly a osvobodily se. Toto vytržení se však vyžaduje nesmírné vypětí vůle a přinese vašim duším hluboké rány!
-Und dieses Mißtrauen wird es auch sein, das als die ärgste von Euch selbsterzeugte Plage viele unter dieser Menschheit, ja, den größten Teil davon, in seinem Sturze mit sich reißt in der Zersetzung Grauen, den ewigen Tod!
+Nemnozí z tohoto lidstva budou ještě schopni sebrat takovouto sílu a ostatní budou mít obavy z těžkých ran, z bolestí, které odtržení s sebou nese.
-Ein Blitz des Lichtes wird es tödlich treffen, aber in dem Todeskrampfe läßt es Euch nicht los, und seine millionenfachen Klauen halten fest. Sie schließen sich noch härter in der Todesstarre, die davon gepackten Seelen können nicht mehr los, es sei denn, daß sie //selbst// in der Verzweiflung nochmals eine große Anstrengung entfalten, um sich unter tausend Schmerzen noch im letzten Augenblicke loszureißen und sich freizumachen. Dieses Losreißen erfordert aber eine ungeheure Willensentfaltung und bringt Euren Seelen tiefe Wunden!
+A tak propadnou se v líné nečinnosti, klesnou do bezedných hlubin, do věčné noci, kde je však čekají muka //tisíceronásobnější,// než by byly bolesti, které by jim přineslo dobrovolné odtržení. — Pak je však příliš pozdě s konečnou platností! Poskytli této nedůvěře volnost na křižovatce, před kterou je Boží milost ještě //jednou// postavila.
-Nicht viele unter dieser Menschheit werden diese Kraft noch aufzubringen fähig sein, und andere werden sich vor den schweren Wunden fürchten, vor dem Schmerze, den das Losreißen bedingt.
+//Lenost jejich ducha// přivedla nyní lidstvo ke konečnému pádu skrze jejich poslední odporné, člověka nedůstojné, Světlu nepřátelské ovoce: Nedůvěru!
-Und so versinken sie in träger Tatenlosigkeit, sinken ins Bodenlose, in ewige Nacht, wo ihrer aber //tausendfache// Qualen harren, als die Schmerzen sein würden, die ihnen freiwilliges Losreißen bringen würde. — Dann ist es jedoch endgültig zu spät! Sie haben dieses Mißtrauen gewähren lassen an dem Kreuzwege, vor den sie Gottes Gnade //einmal// noch gestellt.
+V tom spočívá soud: //Oni sami// již více nemohou přijmout poslední milost Boží! A všichni //duchovně líní// lidé, kteří jakožto nepoužitelní propadli soudu, budou se ptát:
-//Die Trägheit ihres Geistes// bringt die Menschheit nun zum endgültigen Sturz durch ihre letzte widerliche, menschenunwürdige, lichtfeindliche Frucht: das Mißtrauen!
+„Jak může Abdrushin – Imanuel //dokázat,// že je Syn Člověka?“
-Darin ruhet das Gericht: //Sie selbst// vermögen Gottes letzte Gnade nicht mehr aufzunehmen! Und alle //geistesträgen// Menschen, welche dem Gericht als untauglich verfallen sind, sie werden fragen:
+Avšak takto nebo podobně se budou tázat jen //líní// duchem, ti, kteří se nebudou chtít namáhat kvůli své spáse. Ovládá je přece //nedůvěra!// Jsou jí beznadějně zotročeni. //Sami// hledat ve //Slově// s vážnou hybností ducha, nejen rozumu, to již více nedokáží. K tomu jsou již ve svém duchu příliš znaveni. Duchovně línému však Slovo života, živoucí Slovo, //které také k možnosti přijetí požaduje život,// podle neodsunutelného Božího zákona nemůže nic dát a nedá! Neboť kdo v něm vážně nehledá hodnoty, ten v něm nenajde nic. //Kdo však hledá, ten nalezne!//
-„Wie kann Abdrushin-Imanuel //beweisen,// daß er der Menschensohn ist?“
+Poselství obsahuje a dává //vše.// Ono je pro lidského ducha nevyčerpatelné. Nejprostší člověk, jakož i nejvýznamnější vědec v něm může nalézt to, co hledá. Neexistuje ve stvoření ničeho, co by nenalezl a nepoznal v tomto Poselství, jakmile je v sobě schopen přijmout hodnoty.
-Doch nur die Geistes//trägen// werden also oder ähnlich fragen, die, die sich selbst nicht mühen wollen um ihr Heil. Ihr //Mißtrauen// regieret sie ja! Sie sind ihm rettungslos versklavt. //Selbst// in dem //Wort// zu forschen mit der ernsten Regsamkeit des Geistes, nicht nur des Verstandes, das vermögen sie nicht mehr. Dazu sind sie bereits zu matt in ihrem Geiste. Den Geistesträgen aber kann und wird das Wort des Lebens, das lebendige Wort, //das auch zum Aufnehmenkönnen Leben verlangt,// nach unverrückbarem Gottesgesetz nichts geben! Denn wer nicht ernsthaft darin suchet nach den Werten, der wird nichts darin finden. //Wer jedoch suchet, der findet!//
+Dokonce i největší dosavadní lidské vědění může se tím ještě rozšířit, aniž někdy narazí na hranici. Lidský duch musí nyní nejprve v něm skutečně hledat, v pokoře a připraven k vděčnému přijetí. Domýšlivost však uzavírá duchu, který se chce donutit k hledání, cestu k jakékoliv možnosti přijímání.
-Die Botschaft enthält und gibt //alles.// Sie ist unausschöpfbar für den Menschengeist. Der einfachste Mensch wie der bedeutendste Gelehrte kann darin finden, was er sucht. Es gibt nichts in der Schöpfung, was er nicht in dieser Botschaft finden und erkennen würde, sobald er in sich fähig ist, die Werte zu empfangen.
+Avšak již není daleka doba, kdy budou zcela netušené poklady ze Slova Poselství jásavě zprostředkovány naslouchajícímu lidstvu skrze lidské duchy //všech// tříd. A ono vám dá vždy něco nového pro každou oblast //skutečného// vědění, pro duši i tělo, také pro vaše myšlení a jednání zde na této zemi.
-Selbst das größte bisherige Menschenwissen kann sich darin noch erweitern, ohne je auf eine Grenze zu stoßen. Der Menschengeist muß nur erst darin wirklich suchen, in Demut und bereit zum dankbaren Empfang. Dünkel jedoch verschließt dem Geiste, der sich zwingen will zum Suchen, den Weg jeglichen Empfangenkönnens.
+Avšak do té doby se musí líní v duchu oddělit od těch, co se hýbou, budou odděleni skrze sebe sama, aby příště již nemohli zdržovat nebo mást to, co je podle vůle Boží.
-Doch die Zeit ist nicht mehr fern, wo ungeahnte Schätze aus dem Wort der Botschaft durch Menschengeister //aller// Klassen jubelnd der lauschenden Menschheit übermittelt werden. Und immer Neues gibt sie Euch für jegliches Gebiet //wirklichen// Wissens, für die Seele und den Körper, auch für Euer Denken und das Tun auf dieser Erde hier.
+Kdo vážně a bez domýšlivosti čte Slovo mého Poselství, kdo v něm tedy skutečně hledá, ten nalézá v něm také pro sebe každého poznání a více se již neptá: „Jak chce Imanuel dokázat, že je Synem Člověka!“ —
-Bis dahin aber müssen sich die Trägen in dem Geiste von den Regen trennen, sie werden durch sich selbst getrennt, um künftig nichts mehr aufhalten zu können oder zu verwirren, was nach dem Willen Gottes ist.
+Je to vůle Boží, aby se lidský duch //probudil// ze spánku a lenosti, kterou si on sám vnutil a která ho vedla stranou od Světla, která ho nechala spadnout do temnot.
-Wer das Wort meiner Botschaft ernsthaft liest und ohne Dünkel, wer also wahrhaft darin suchend ist, der findet darin auch jede Erkenntnis für sich selbst und fragt nicht mehr: „Wie will Imanuel beweisen, daß er der Menschensohn ist!“ —
+Je to jen vina //lidstva// samotného! Pokud by se lehkomyslně nevzdálilo ze spojení se Světlem, neoddělilo se ve svévolném trvání na svém a domýšlivostí směšného chtění vědět vše lépe, tak by nikdo neměl potíže v poznání toho, který je poslán ze Světla.
-Es ist der Wille Gottes, daß der Menschengeist //erwache// aus dem Schlafe und der Trägheit, die er selbst sich aufgezwungen hat, und die ihn abseits führte von dem Licht, die ihn in Dunkel fallen ließ.
+Takto však doposud zůstalo v zarmucující historii vývoje celého pozemského lidstva opět jen několik těch, kteří Vyslance Světla skutečně poznali a tím také uznali.
-Es ist die Schuld //der Menschheit// ganz allein! Hätte sie sich nicht leichtfertig entfernt von der Verbindung mit dem Lichte, abgetrennt in eigenwilligem Beharren und dem Dünkel eines lächerlichen Besserwissenwollens, so würde niemand Schwierigkeiten haben im Erkennen dessen, der vom Licht gesendet ist.
+//Chybou lidstva!// Avšak ne Světla. A toto stejné lidstvo chce nyní od Světla požadovat, aby kvůli jeho chybám změnilo pravěčné zákony, aby ještě setrvávajíc zapleteno ve //svých// chybách mohlo pohodlně poznat toho, kdo je Vyslancem Světla, a nepotřebovalo se teprve o to namáhat!
-So aber blieben es bisher nur immer wenige, in der betrübenden Entwickelungsgeschichte der gesamten Erdenmenschheit, welche Lichtgesandte tatsächlich erkannten und damit auch anerkannten.
+Jakou //troufalost// vůči Bohu v sobě skrývá tato otázka, toho si již v lenosti svého ducha nejsou vědomi.
-//Fehler der Menschheit!// Aber nicht des Lichtes. Und diese selbe Menschheit will nun von dem Licht verlangen, daß es um //ihrer// Fehler willen die urewigen Gesetze ändert, damit sie in den Fehlern noch verstrickt bleibend bequem erkennen könne, wer der Lichtgesandte ist und sich nicht erst darum zu mühen braucht!
+Nechte je jen dál kráčet cestou, která je vede do zkázy. Nechtěli tomu jinak. Odvraťte se od takovýchto tazatelů a myslete na to:
-Welche //Anmaßung// diese Frage in sich birgt Gott gegenüber, dessen werden sie sich in der Trägheit ihres Geistes gar nicht mehr bewußt.
+//Tak// přistoupili také k Ježíši, když ho již přibili na kříž, a požadovali od něj: „Jsi-li Syn Boží, tak si pomoz sám a sestup z kříže!“
-Laßt sie den Weg nur weiter schreiten, der sie ins Verderben führt. Sie wollen es nicht anders. Wendet Euch von derartigen Fragenden, und denkt daran:
+Měl jim //tím// tedy ještě jednou dokázat, že je Synem Božím. Jiní lidé by však potom žádali stále znovu jiné důkazy, aby mohli uvěřit v jeho poslání nebo aby o něm byli přesvědčeni. Přání by se pak tisíceronásobně stupňovala, a nakonec by se navzdory tomu nikdo nevzchopil skutečně tomu uvěřit.
-//So// traten sie einst auch zu Jesus, als sie ihn schon an das Kreuz geschlagen hatten, und forderten von ihm: „Bist Du der Gottessohn, so hilf Dir selbst und steige herab vom Kreuze!“
+Znáte přece lidi dostatečně, abyste to také sami věděli.
-Er sollte also //damit// noch einmal beweisen, daß er Gottes Sohn sei. Andere Menschen hätten dann aber immer wieder neue Beweise gefordert, um an seine Sendung glauben zu wollen, oder um davon überzeugt zu sein. Die Wünsche würden sich dann tausendfältig steigern, und zuletzt hätte trotzdem niemand sich aufgerafft, wirklich daran zu glauben.
+Na //slova,// která Ježíš pronášel a učil, chtěli myslet až v //druhé// řadě a chtěli se snažit namáhat teprve pak, když napřed ještě obdrželi jiné důkazy. Aby se //sám// namáhal, k tomu se chce člověk rozhodnout vždy až //naposled.// Odkládá to, aby to nikdy neudělal, protože nakonec k tomu u něj dobrovolně nikdy nedojde.
-Ihr kennt die Menschen doch genug, um das auch selbst zu wissen.
+//V tom// spočívá jeho nyní smrt mu přinášející slabost! Neboť v //tomto// bodě nastává nyní soud.
-An die //Worte,// die Jesus gesprochen und gelehrt hatte, wollten sie erst in //zweiter// Linie denken, sich erst dann darum bemühen, wenn sie andere Beweise vorher noch erhalten hatten. Um sich //selbst// zu mühen, dazu will der Mensch sich immer erst //zuletzt// entschließen. Das hebt er auf, um es niemals zu tun, weil das zuletzt bei ihm freiwillig gar nicht kommt.
+Pravím vám: Živoucí Slovo, Poselství, které jsem přinesl, //je// takový důkaz, že nemůže být vůbec dán pro lidské duchy lepší nebo přesvědčivější!
-//Darin// ruht seine für ihn nun todbringende Schwäche! Denn in //diesem// Punkte setzt das Gericht nun ein.
+A kdo Slovo ve vážném hledání jednou pozná, ten je také bez další jiné pomoci dokonale přesvědčen! //Jedině to// může ho však také zachránit, pomoci mu, aby mohl usilovat vzhůru do světlých Božích zahrad poskytnutého věčného života radostného tvoření podle vůle Boží.
-Ich sage Euch: Das lebendige Wort, die Botschaft, die ich brachte, //ist// der Beweis, wie er für alle Menschengeister besser oder überzeugender gar nicht gegeben werden kann!
+Nic jiného! Jen ten, kdo //Slovo// pozná a skutečně si ho osvojí, tedy podle něj také skutečně //žije,// ten bude zachráněn od věčné smrti. Takový se však také neptá po jiných důkazech. Všechno se to pro něj stalo samozřejmostí v //prožití// mého Slova, které mu v tom poskytlo důkaz!
-Und wer das Wort im ernsten Suchen erst einmal erkennt, der ist auch ohne andere Hilfe vollkommen überzeugt! //Das allein// vermag ihn aber auch zu retten, ihm zu helfen, daß er aufwärts streben kann nach Gottes lichten Gärten des ewigen Lebendürfens in freudigem Schaffen nach dem Willen Gottes.
+//Člověk// se tedy proto musí snažit, s veškerou vážností a v pokoře, bez domýšlivosti, bez předpojatosti. Nesplní-li to, nemůže mu Slovo dát nic. Zůstane mu uzavřeno, zatímco pro každého daleko předstihuje největší očekávání a rozlévá bohatství, které přináší opravdový mír, opravdové vědění a činí šťastným!
-Nichts anderes! Nur wer //das Wort// erkennt und es sich tatsächlich zu eigen macht, also darnach auch wirklich //lebt,// der wird gerettet sein von dem ewigen Tode. Ein solcher aber fragt auch nicht nach anderen Beweisen. Es ist alles für ihn zur Selbstverständlichkeit geworden im //Erleben// meines Wortes, das ihm den Beweis darin erbringt!
+Lidé to //prožijí,// i když se tomu nyní posmívají. Jejich duše mají být v těžkých otřesech uvolněny a tím připraveny k toužebnému chtění přijímat. //Pak// již poznají bohatství mého Poselství, na němž nebude změněno žádné slovo, nýbrž je a zůstane takovým, jakým je nyní ode mne dáno. //Lidé// se však změní ve zcela krátké době, protože jejich duše jsou nyní ještě příliš strnulé ve vlastním chtění zkřiveného rozumu.
-Der //Mensch// muß sich also darum bemühen, mit allem Ernste und in Demut, ohne Dünkel, ohne Voreingenommenheit. Erfüllt er das nicht, kann ihm das Wort nichts geben. Es bleibt ihm verschlossen, während es sonst für jeden die größten Erwartungen weit übertrifft und einen Reichtum ergießt, der wahren Frieden, wahres Wissen bringt und glücklich macht!
+Pošetilí lidé, když se ještě domnívají být si tak jistými a tak velikými! Pravím ještě jednou: Nikoliv //vy// smíte požadovat od všemohoucího Boha, nýbrž //ON// požaduje nyní jednou //od vás,// protože Jeho shovívavost je nyní u konce!
-Die Menschen werden es //erleben,// auch wenn sie jetzt darüber spotten. Ihre Seelen sollen in schweren Erschütterungen gelockert werden und dadurch vorbereitet zu flehendem Empfangenwollen. //Dann// werden sie den Reichtum meiner Botschaft schon erkennen, an der kein Wort verändert wird, sondern es ist und bleibt so, wie es jetzt von mir gegeben ist. Die //Menschen// werden sich aber verändern in ganz kurzer Zeit, weil ihre Seelen jetzt noch zu erstarrt sind in dem Eigenwollen des verbogenen Verstandes.
+On požaduje //důkaz od vás,// že jste schopnosti, které poskytl vašemu duchu, správně použili podle Jeho všesvaté vůle! Že jste čilí v duchu a jste schopni //v Jeho Slově// poznat //toho,// kterého vám nyní posílá!
-Törichte Menschen, wie dünkt Ihr Euch doch gar so sicher und so groß! Ich sage noch einmal: Nicht //Ihr// dürft fordern von dem allmächtigen Gott, sondern //ER// fordert jetzt einmal //von Euch,// da seine Langmut nun zu Ende ist!
+Nedovedete-li to, tak jste nehodni Jeho přízně, nevyužili jste své schopnosti, které vám přenechal ke člověku důstojnému spolupůsobení ve stvoření, zmařili a zasypali jste své lidství a budete proto jako neupotřebitelní ve stvoření vymazáni z Jeho knihy milosti smět se stát vědomým sebe sama a života!
-Er fordert den //Beweis von Euch,// daß Ihr die Fähigkeiten, die er Eurem Geist gewährte, gut verwendet habt nach seinem Allheiligen Willen! Daß Ihr im Geiste rege seid und //den// erkennen könnt //in seinem Wort,// den Er Euch nun gesendet hat!
+Jděte do sebe, lidé! Probuďte se duchovně! Budete se //muset// velmi brzy skrze vlastní prožití změnit, každý jednotlivě, protože všemohoucností naplněná ruka Boží již nade vším spočívá a Jeho svatý hněv se nyní vylévá ke spáse těch, kteří se ještě zcela neoddali temnotám a mohou ještě dojít k probuzení.
-Vermögt Ihr dieses nicht, so seid Ihr Unwürdige seiner Huld gewesen, habt Eure Fähigkeiten nicht genützt, die er Euch ließ zu menschenwürdigem Mitwirken in der Schöpfung, habt Euer Menschentum verschüttet und vergeudet und werdet deshalb als die Unbrauchbaren in der Schöpfung ausgelöscht aus seinem Gnadenbuche des Sichselbstbewußtseindürfens und des Lebens!
+Využijte nyní každou hodinu, vy pozemští lidé! V Božím hněvu bude také zcela rozbita nedůstojná nedůvěra jako poslední špatné ovoce falešného chtění těchto lidí, které se podobno moru již rozšířilo po celé zemi. Ta bude opět od ní osvobozena!
-Geht in Euch, Menschen! Wachet geistig auf! Ihr werdet Euch sehr bald durch eigenes Erleben ändern //müssen,// jeder einzelne, da Gottes allmachtsvolle Hand schon über allem ruht, und sein Heiliger Zorn sich nun ergießt zum Heile derer, die sich noch nicht ganz dem Dunkel hingegeben haben und noch zum Erwachen kommen können.
+Napřed však přijde náraz:
-Nützet die Stunden nun, Ihr Erdenmenschen! Es wird im Zorne Gottes auch das unwürdige Mißtrauen als letzte, üble Frucht des falschen Wollens dieser Menschen vollständig zerschlagen, die sich pestartig schon verbreitet hat über die ganze Erde. Diese wird wieder frei davon!
+Lidstvo opět domýšlivě požaduje jako již kdysi u Ježíše: Dokaž, že ty jsi Synem Člověka! Lidstvo to chce požadovat podle vlastních, pozemských, jím samým vytvořených pojmů.
-Vorher aber kommt der Zusammenstoß:
+Bůh však nyní ve svatém hněvu požaduje: Lidstvo, dal jsem ti kdysi schopnost také vždy poznat všechno přicházející z mého Světla! Nyní poznej mého Syna, nebo budiž odsouzeno a zavrženo jako lidsky nedůstojné a Světlu nepřátelské! —
-Die Menschheit verlangt wiederum anmaßend wie schon einst bei Jesus: Beweise, daß Du der Menschensohn bist! Die Menschheit will es nach den eigenen, irdischen, selbstgeschaffenen engen Begriffen fordern.
+Co z toho vyplývá, sami prožijete, brzy! A jestliže se lidstvo ptá //svým// způsobem, pak mu //Bůh// tentokrát dá odpověď //svým// všemohoucím způsobem!
-Gott aber fordert in Heiligem Zorn nun: Menschheit, ich gab Dir einst die Fähigkeit, alles von meinem Lichte Kommende auch immer zu erkennen! Nun erkenne meinen Sohn, oder Du bist als menschenunwürdig und lichtfeindlich gerichtet und verworfen! —
+A všechna směšná domýšlivost těchto pozemských lidí zhroutí se v sobě jako hromádka prachu. —
-Was daraus folgt, werdet Ihr selbst erleben, bald! Und wenn die Menschheit fragt nach //ihrer// Art, dann wird //Gott// ihnen diesmal Antwort geben nach //seiner// allmachtsvollen Art!
+Děkujte Pánu, když vám pomáhá ve svých úderech, které vzájemně působíce musí také na vás dopadnout. Modlete se a buďte připraveni v hodině nejvyšší nouze lidstva zvěstovat Slovo, které jsem vám já dal!
-Und aller lächerliche Dünkel dieser Erdenmenschen bricht in sich zusammen wie ein Häuflein Staub. —
-Danket dem Herrn, wenn Er Euch hilft in seinen Schlägen, die wechselwirkend auch auf Euch herniederfallen müssen. Betet und seid bereit, zur Stunde höchster Menschheitsnot das Wort zu künden, das ich Euch gegeben habe!