Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 30. Pflicht und Treue. | 2020/10/18 22:32 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 30. Povinnost a věrnost. | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:povinnost_a_vernost to cs:doznivani:plamen:dil_i:povinnost_a_vernost Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Pflicht und Treue. ======
+====== Povinnost a věrnost. ======
-Die Pflichterfüllung galt immer schon als höchste Tugend eines Menschen. Sie nahm bei allen Völkern einen Rang ein, welcher höher stand als alles andere, höher noch als Leben selbst. Sie wurde so geschätzt, daß sie sogar den ersten Platz behielt auch unter den Verstandesmenschen, denen zuletzt nichts mehr heilig war als eigener Verstand, dem sie sich sklavisch beugten. Das Bewußtsein notwendiger Pflichterfüllung blieb, daran konnte nicht einmal die Verstandesherrschaft rütteln. Aber das Dunkel fand doch einen Angriffspunkt und nagte an der //Wurzel.// Es verschob wie überall auch hierin den //Begriff.// Der Gedanke an die Pflichterfüllung blieb, aber die //Pflichten selbst// wurden von dem Verstande aufgestellt und damit erdgebunden, Stückwerk, unvollkommen.
+Plnění povinností vždy platilo za nejvyšší ctnost člověka. U všech národů bylo považováno za hodnotu, která byla výše než všechno ostatní, výše než život sám. Bylo tak ceněno, že si dokonce udrželo první místo také mezi rozumovými lidmi, kterým nebylo nakonec již nic svaté kromě vlastního rozumu, jemuž se otrocky podrobili. Vědomí nutného plnění povinností zůstalo, čímž nemohla otřást ani nadvláda rozumu. Avšak temnota přece našla bod, jímž pronikla, a zahryzla se do //kořenů.// Posunula v tomto tak jako všude //pojem.// Myšlenka na plnění povinností zůstala, avšak //povinnosti samotné// byly stanoveny rozumem a tím pozemsky vázané, byly kusým dílem a nedokonalé.
-Es ist daher nur selbstverständlich, daß oft ein Empfindungsmensch die ihm bestimmten Pflichten nicht als richtig anerkennen kann. Er kommt in Zwiespalt mit sich selbst. Die Pflichterfüllung gilt auch ihm als eins der obersten Gesetze, die ein Mensch erfüllen soll, und doch muß er sich gleichzeitig sagen, daß er bei der Erfüllung der ihm auferlegten Pflichten gegen seine Überzeugung handelt. Die Folge davon ist, daß nicht nur in dem Inneren des Menschen, der sich also quält, sondern auch in der feinstofflichen Welt durch diesen Zustand Formen auferstehen, welche Unzufriedenheit und Zwietracht stiften auch bei anderen. Es überträgt sich dadurch auf weiteste Kreise Sucht zur Nörgelei und Unzufriedenheit, deren eigentliche Ursache niemand zu finden fähig ist. Sie ist nicht zu erkennen, weil die Wirkung aus der Feinstofflichkeit kommt. Durch die lebenden Formen, die ein Empfindungsmensch in seinem Zwiespalt zwischen seinem Drang zur Pflichterfüllung und der anders wollenden Empfindung schafft.
+Je tudíž jen samozřejmé, že člověk citu často nemůže uznat jemu určené povinnosti za správné. Přichází do rozporu se sebou samým. Plnění povinností platí také pro něj jako jeden z nejvyšších zákonů, který člověk má plnit, a přece si musí současně říci, že při plnění jemu uložených povinností jedná proti svému přesvědčení. Následkem toho je, že nejen v nitru tohoto člověka, který se takto mučí, nýbrž i v jemnohmotném světě povstávají skrze tento stav formy, které také u jiných způsobují nespokojenost a svár. Tím přenáší se nákaza reptání a nespokojenosti na širší kruhy, jejíž vlastní příčinu není nikdo schopen nalézt. Nelze ji poznat, protože toto působení přichází z jemnohmotna. A to skrze živé formy, které vytváří citový člověk ve svém rozporu mezi svým nutkáním k plnění povinností a jinak chtějícím citem.
-Hier soll nun eine Änderung erfolgen, um dem Übel abzuhelfen. Pflicht und innere Überzeugung müssen stets //im Einklang// zueinander stehen. Falsch ist es, wenn ein Mensch sein Leben einsetzt in Erfüllung einer Pflicht, die er nicht in sich selbst als richtig anerkennen kann!
+Nyní má zde nastat změna, aby bylo tomuto zlu zabráněno. Povinnost a vnitřní přesvědčení musí stát vůči sobě vždy //v souladu.// Je to falešné, když člověk nasazuje svůj život v plnění nějaké povinnosti, kterou v sobě nemůže uznat za správnou!
-Erst in der Übereinstimmung der Überzeugung mit der Pflicht erhält ein jedes Opfer wirklich Wert. Setzt aber der Mensch nur sein Leben ein für Pflichterfüllung //ohne// Überzeugung, so erniedrigt er sich dadurch zu dem feilen Söldner, der im Dienste eines anderen, ähnlich den Landsknechten um Geldes willen kämpft. Dadurch wird solche Art zu kämpfen Mord!
+Teprve v souhlasu přesvědčení s povinností obdrží každá oběť skutečnou hodnotu. Nasazuje-li však člověk svůj život pro splnění povinnosti //bez// přesvědčení, tak se tím snižuje na prodejného žoldnéře, který v cizích službách bojuje jako žoldák za peníze. Tím stává se takovýto způsob boje vraždou!
-Tritt aber jemand mit dem Leben ein aus Überzeugung, dann trägt er auch die Liebe in sich zu der Sache, für die er freiwillig zu kämpfen sich entschloß.
+Nasazuje-li však někdo život z přesvědčení, pak nese v sobě také lásku k věci, za kterou se dobrovolně rozhodl bojovat.
-Und das allein hat für ihn hohen Wert! Er muß es um der Liebe willen tun. Aus Liebe zu der //Sache!// Dadurch wird auch die Pflicht, die er damit erfüllt, //lebendig// und so hoch gehoben, daß er deren Erfüllung über alles setzt.
+A jedině to má pro něj vysokou hodnotu! Musí to učinit z lásky. Z lásky k //věci!// Tímto stává se také povinnost, kterou tím plní, //živoucí// a tak vysoce povznesenou, že její plnění staví nade všechno.
-Damit scheidet sich ganz von selbst die tote, starre Pflichterfüllung von der lebenden. Und nur das Lebende hat geistig Wert und Wirkung. Alles andere kann nur den Erden- und Verstandeszwekken dienen, diesen Vorteil bringen, und auch das nicht für die Dauer, sondern nur vorübergehend, da das Lebende allein andauernden Bestand erhält.
+Tím se samo od sebe zcela odděluje mrtvé a strnulé plnění povinností od živoucího. A jen živoucí má duchovní hodnotu a účinek. Všechno ostatní může sloužit pouze pozemským a rozumovým účelům, jim přinášet užitek, avšak také ne na dlouho, nýbrž jen dočasně, protože jedině živoucí dostává trvalý stav.
-So wird die Pflichterfüllung, die aus Überzeugung kommt, zur echten, selbstgewollten Treue und dem Ausübenden selbstverständlich. Er will und kann nicht anders handeln, kann dabei nicht straucheln und nicht stürzen; denn die Treue ist ihm echt, ist eng mit ihm verbunden, ja, sogar ein Stück von ihm, das er nicht abzulegen fähig ist.
+Tak stává se plnění povinností, vycházející z přesvědčení, pravou dobrovolnou věrností a je pro vykonávajícího samozřejmou. On nechce a nemůže jednat jinak, nemůže při tom klesnout ani klopýtnout; neboť věrnost je v něm ryzí, je s ním úzce spojena, ba dokonce je jeho částí, kterou není schopen odložit.
-Blinder Gehorsam, blinde Pflichterfüllung ist deshalb so wenig wert wie blinder Glaube! Beiden fehlt das Leben, weil darin die Liebe fehlt!
+Slepá poslušnost, slepé plnění povinností je proto tak málo cenné jako slepá víra! Obojímu schází život, protože v tom chybí láska!
-Daran allein erkennt der Mensch sofort den Unterschied zwischen dem echten Pflichtbewußtsein und dem nur anerzogenen Pflichtgefühle. Das eine bricht aus der Empfindung heraus, das andere ist nur von dem Verstande erfaßt. Liebe und Pflicht kann sich deshalb auch niemals gegenüberstehen, sondern ist //eins// dort, wo sie //echt// empfunden wird, und aus ihr blüht die Treue in dem Sinne des Heiligen Grales!
+Jedině v tom pozná člověk ihned rozdíl mezi pravým vědomím povinností a jen vštípeným smyslem pro povinnost. Jedno tryská z citu, druhé je uchopeno jen rozumem. Láska a povinnost nemohou proto nikdy stát proti sobě, nýbrž jsou //jedno// tam, kde byly //opravdově// prožívány, a z nich vykvétá věrnost ve smyslu Svatého Grálu!
-Wo Liebe fehlt, ist auch kein Leben, dort ist alles tot. Darauf hat Christus oft schon hingewiesen. Das liegt in den Schöpfungsurgesetzen, ist deshalb weltumfassend ohne Ausnahmen.
+Kde schází láska, není také žádný život a je tam všechno mrtvé. Na to poukazoval často již Kristus. Spočívá to v prazákonech stvoření, a proto to platí bez výjimky pro celý svět.
-Die Pflichterfüllung, welche freiwillig aus einer Menschenseele strahlend bricht, und solche, die um eines Erdenlohnes willen eingehalten wird, ist niemals miteinander zu verwechseln, sondern sehr leicht zu erkennen. Laßt deshalb echte Treue in Euch auferstehen oder bleibet fern von dem, wo Ihr nicht Treue halten könnt.
+Plnění povinností, které dobrovolně a zářivě tryská z lidské duše, a takové, které je udržováno kvůli pozemskému výdělku, nelze spolu nikdy zaměňovat, nýbrž je lze velmi lehce rozeznat. Nechte proto v sobě povstat pravou věrnost, nebo zůstaňte vzdáleni toho, kde nemůžete věrnost zachovat.
-Treue! Oft besungen und doch nie erfaßt! Wie alles, hat der Erdenmensch auch den Begriff der Treue tief herabgezerrt, beengt, in starre Formen gepreßt. Das Große, Freie, Schöne darin wurde ausdruckslos und kalt. Das Selbstverständliche //gewollt!//
+Věrnost! Často opěvovaná, a přece nikdy nepochopená! Tak jako vše, má pozemský člověk také pojem věrnosti stržen hluboko dolů, zúžený a vtisknutý do strnulých forem. Velikost, svoboda, krása staly se v ní nevýraznými a chladnými. Samozřejmé stalo se //chtěným!//
-Die Treue nach den jetzigen Begriffen hörte auf, zum Seelenadel zu gehören, wurde zur Charaktereigenschaft gemacht. Ein Unterschied wie Tag zur Nacht. Die Treue wurde damit seelenlos. Sie ist zur Pflicht geworden dort, wo sie notwendig ist. Damit hat man sie selbständig erklärt, sie steht auf eignen Füßen, ganz für sich, und deshalb … falsch! Auch sie wurde unter der Menschen Sinn verbogen und entstellt.
+Věrnost podle nynějších pojmů přestala patřit k ušlechtilosti duše a byla z ní učiněna povahová vlastnost. Rozdíl jako den a noc. Věrnost stala se tím bezduchou. Stala se povinností tam, kde to bylo nutné. Tím byla prohlášena za samostatnou, stojí na vlastních nohou, zcela sama pro sebe, a proto … falešně! Byla také v lidském smýšlení pokřivena a zkomolena.
-Treue ist //nicht// etwas Selbständiges, sondern nur die Eigenschaft der Liebe! Der //rechten// Liebe, die alles umfaßt. Alles umfassen aber bedeutet nicht etwa, alles gleichzeitig umfangen nach menschlichem Verstehen, das zum Ausdruck kommt in den bekannten Worten: „die ganze Welt umarmen!“ Alles umfassend heißt: //Auf alles gerichtet werden zu können!// Auf Persönliches wie auch auf Sachliches! Sie ist nicht nur an etwas ganz Bestimmtes gebunden, nicht einseitig zu sein bestimmt. Die rechte Liebe schließt nichts aus, was rein ist oder rein gehalten wird, gleichviel, ob es Personen trifft oder das Vaterland, wie auch die Arbeit oder die Natur. //Darin// liegt das Umfassende. Und //dieser rechten// Liebe //Eigenschaft// ist Treue, die ebensowenig klein und irdisch eingeengt gedacht werden darf wie der Begriff der Keuschheit.
+Věrnost //není// něco samostatného, nýbrž je jen vlastností lásky! //Pravé lásky,// která obsahuje vše. Všechno obsáhnout však neznamená všechno současně pojmout do lidského chápání, jak to vyjadřují známá slova: „obejmout celý svět“! Všechno obsáhnout znamená: //moci směřovat ke všemu!// K osobám, jakož i k věcem! Není vázána snad na něco určitého, není jednostranně určena. Pravá láska nevylučuje nic, co je čisté nebo za čisté bude považováno, lhostejno, zda to obnáší osoby nebo vlast, jakož i práci nebo přírodu. //V tom// spočívá ono obsáhnout. A //vlastnost této opravdové// lásky je věrnost, která nesmí být považována za malou a pozemsky zúženou jako pojem cudnosti.
-Wirkliche Treue ohne Liebe gibt es nicht, wie es auch keine wahre Liebe ohne Treue gibt. Der Erdenmensch von heute bezeichnet aber Pflichterfüllung als Treue! Eine //starre// Form, bei der die Seele nicht mitzuschwingen nötig hat. Das ist falsch. Treue ist //nur// eine Eigenschaft der wahren Liebe, welche verschmolzen ist mit der Gerechtigkeit, aber mit verliebt sein nichts zu tun hat.
+Skutečná věrnost bez lásky neexistuje, jakož ani žádná pravá láska není bez věrnosti. Pozemský člověk dneška však označuje plnění povinností za věrnost! //Strnulou// formu, při které se duše nemusí spoluzachvívat. To je falešné. Věrnost je //jen// vlastnost opravdové lásky, která je spojena se spravedlností, avšak nemá co do činění se zamilovaností.
-Die Treue ruht in den Empfindungsschwingungen des Geistes, wird dadurch zu der Eigenschaft der Seele.
+Věrnost spočívá v citových záchvěvech ducha a stává se tím vlastností duše.
-Ein Mensch dient heute in der Pflichterfüllung zuverlässig oft einem anderen Menschen, den er innerlich verachten muß. Das ist natürlich nicht als Treue zu bezeichnen, sondern es bleibt lediglich Erfüllung übernommener irdischer Pflichten. Es ist eine rein //äußerliche// Angelegenheit, welche dem Menschen wechselwirkend //auch nur äußerlichen// Nutzen bringen kann, sei es nun Nutzen an irdischen Mitteln oder an irdischem Ansehen.
+Člověk dnes spolehlivě slouží v plnění povinností často jiným lidem, kterými musí vnitřně pohrdat. To nelze přirozeně označit za věrnost, nýbrž to zůstává pouze převzatým plněním pozemských povinností. Je to čistě //vnější// záležitost, což může vzájemně působíc přinést člověku //také jen vnější// užitek, ať už užitek v pozemských prostředcích nebo v pozemské vážnosti.
-Wahre Treue kann in solchen Fällen nicht einsetzen, da sie mit der Liebe //freiwillig// dargebracht sein will, von der sie nicht zu trennen ist. Deshalb vermag Treue auch nicht allein zu wirken!
+Pravá věrnost se nemůže v takovýchto případech dostavit, protože ta chce být přinesena //dobrovolně// s láskou, od níž ji nelze odloučit. Proto také věrnost není schopna působit samostatně!
-Würden die Menschen aber der wahren Liebe leben, wie es von Gott gewollt ist, so gäbe dieser Umstand allein den Hebel dazu, unter den Menschen vieles, ja alles zu ändern! Kein innerlich verachtenswerter Mensch vermöchte dann noch zu bestehen, noch weniger Erfolge auf Erden hier zu haben. Es gäbe sofort eine große Reinigung.
+Kdyby však lidé žili opravdovou láskou, jak to Bůh žádá, tak stal by se tento stav sám pákou k tomu, aby se mezi lidmi změnilo mnohé, ba všechno! Žádný vnitřně opovrženíhodný člověk nemohl by pak ještě obstát, tím méně mít zde na zemi úspěchy. Nastala by hned velká očista.
-Innerlich verachtenswerte Menschen würden irdische Ehren nicht genießen, auch nicht Ämter innehaben; denn Verstandeswissen ganz allein darf nicht zu Amtsausübungen berechtigen!
+Vnitřně opovržení lidé by neužívali pozemských poct ani by nezaujímali žádné úřady; neboť samotné rozumové vědění nesmí opravňovat k výkonu úřadu!
-So würde dann die Pflichterfüllung stets zur unbedingten Freude, jede Arbeit zum Genuß, weil alles Denken, alles Tun mit wahrer, gottgewollter Liebe ganz durchzogen ist und neben unbeirrbarem Gerechtigkeitsempfinden auch die Treue mit sich führt. Die Treue, welche aus sich selbst heraus als Selbstverständlichkeit unwandelbar verbleibt und dies nicht als Verdienst betrachtet, das belohnt sein muß.
+Tak by bylo plnění povinností neustále bezpodmínečnou radostí, každá práce požitkem, protože veškeré myšlení, veškeré jednání by bylo zcela proniknuto opravdovou, Bohem chtěnou láskou, která vedle neochvějného cítění pro spravedlnost s sebou nese také věrnost. Věrnost sama ze sebe zůstává neměnná jako samozřejmost a nepovažuje to za zásluhu, která musí být odměněna.
-//So// wird das Wesen alles Wirkens in dem zukünftigen, gottgewollten Friedensreich auf Erden sein, doch erst, nachdem das Dunkel ausgerottet ist. —
+//Taková// je podstata všeho působení v budoucí Bohem chtěné říši míru na zemi, avšak teprve tehdy, když bude temno vyhlazeno. —