Abd-ru-shin

Abdruschin - Abdrushin - Oskar Ernst Bernhardt

User Tools

Site Tools

You are here: Abd-ru-shin » Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 58. Ich sende Euch!
Trace:
de:nachklange:1934:ich_sende_euch

Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 58. Ich sende Euch! | 2020/10/20 21:37 | current
– angelegt Marek Ištvánek		Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 58. Já posílám vás! | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:ja_posilam_vas to cs:doznivani:plamen:dil_i:ja_posilam_vas Marek Ištvánek
Line 1: Line 1:
-====== Ich sende Euch! ======+====== Já posílám vás! ======
  
-Gehet hinaus, kündet und deutet mein Wort im Lichte der Wahrheit! Damit das Reich Gottes komme auf die Erde.+Jděte, zvěstujte a vykládejte mé Slovo ve Světle Pravdy! S tím přichází království Boží na tuto zemi.
  
-Dein Reich komme! Wie oft sind diese Worte schon gesprochen worden, seit Gottsohn Jesus hier auf dieser Erde war. Gesprochen in Begeisterung, gedacht in heißem Flehen, unsagbarer Sehnsucht von den wahrhaft nach dem Licht und der Erleuchtung Ringenden.+Přijď království Tvé! Jak často byla tato slova již pronášena od doby, kdy byl Syn Boží Ježíš zde na této zemi. Byla pronášena v nadšení, zmiňována v horoucí prosbě, nevýslovné touze upřímně usilujícími o Světlo a osvícení.
  
-Und jetzt, wo diese hohe Stunde in dem großen Weltgeschehen schlägt, daß das Reich Gottes kommen soll zu Euch, Ihr Erdenmenschen, wollt Ihr daran vorübergehen, wollt es sogar bekämpfen, weil es nicht in einer Weise kommt, wie Ihr es Euch in Eurem eingeengten Vorstellungsvermögen dachtet.+A nyní, kdy udeřila ve velikých světových událostech tato vznešená hodina a říše Boží má přijít k vám, tu vy, pozemští lidé, ji chcete obejít, dokonce jí chcete odporovat, protože nepřichází způsobem, jaký jste ve své zúžené představivosti předpokládali.
  
-Ihr wißt nicht, was Ihr damit tut. Aber das schützt Euch nicht davor, daß Ihr die Folgen Eures Handelns tragen müßt bis zu dem letzten Ende jetzt, wenn es auch noch so bitter sein wird und vielleicht auch Euer Ende werden muß!+Nevíte, co tím činíte. Avšak to vás neochrání před tím, že nyní musíte nést následky svého jednání až do posledního konce, i když také bude tak hořký a snad bude muset být také vaším koncem!
  
-Worum Ihr schon Jahrtausende gebeten und gefleht habt, wenn Krankheit, Sorge oder Not mahnend an Eure Türen klopften, Ihr sollet es erhalten, da die Zeit dafür erfüllet ist, und nun achtet Ihr dessen nicht viel mehr als eines Bettlers, der Euch lästig wird.+Oč jste se po tisíciletí modlili, když nemoc, trápení nebo nouze varovně klepaly na vaše dveře, to máte obdržet, protože čas pro to se naplnil, a vy nyní o to nedbáte více než o žebráka, který je vám obtížný.
  
-Heilig aber ist Gott! Und heilig auch das Wort, das er Euch sendet! Er läßt das Heilige nicht ungestraft mehr von den ungetreuen Menschen schänden, die sich mehr dünken, als sie sind ihm gegenüber und der Unantastbarkeit der Schöpfung, seines Werkes, das er ihnen nur aus Gnaden überließ! — Heilig aber ist auch sein Zorn, den die Vermessenheit der Menschheit nun herabgezwungen hat, auf daß er sich entlade und die Weltenteile reinige, die solches falsche Tun verpestet hat.+Svatý jest však Bůh! A svaté i Slovo, které vám posílá! Nenechá více beztrestně hanobit svatost nevěrnými lidmi, kteří se domnívají být vůči Němu a nedotknutelnosti stvoření, jeho dílu, které jim jen z milosti přenechal, více, než jsou! — Svatý je však také jeho hněv, který nyní vynutila opovážlivost lidstva, aby se rozpoutal a očistil světové části, které jsou zamořeny takovýmto falešným jednáním.
  
-In heiliger Gerechtigkeit wird alle Menschen nun Vergeltung treffen in //der// Art, wie sie sich selbst den Boden dazu schufen, und in //der// Stärke, welche sie darnach verdienen.+Ve svaté spravedlnosti budou nyní všichni lidé zasaženi odplatou //takovým// způsobem, pro jaký si sami k tomu vytvořili půdu, a v //té// síle, v jaké si to pak zaslouží.
  
-Gerechtigkeit! Sie wird Euch allen werden, jedem nach dem Maße, das er durch sein bisheriges Wollen in sich formte. — Durch alle Himmel und durch alle Welten hallt kristallklar, ehern, scharf das eine Wort: //Gerechtigkeit!// Und dieses Wort ist Leben, wird Euch zum Gericht! Unmittelbar, ohne Verzögerung braust es heran, durchzieht, umfaßt die ganze Schöpfung mit unwiderstehlicher Gewalt, machtvoll und groß, erhaben über alles Menschendenken … heilig!+Spravedlnost! Dostane se jí vám všem, každému v míře, kterou si skrze své dosavadní chtění v sobě zformoval. —
  
-Und //mit// dieser Gerechtigkeit faßt das Reich Gottes Fuß auf dieser Erde, in der ganzen Schöpfung, damit sich alle die nun glücklich und geborgen fühlen können, welche ernsthaft und in Demut nach dem Lichte streben.+Skrze všechna nebesa a skrze všechny světy zní křišťálově jasně, neúprosně, ostrě, jediné slovo: //Spravedlnost!// A toto slovo je životem a stane se vám soudem! Bezprostředně, bez odkladů se to sem žene, prochází a vyplňuje celé stvoření s neodolatelnou silou, mocnou a velikou, povznesenou nade vše lidské myšlení … svatou!
  
-Es wird sich zeigen, wer dazu gehört! Da gibt es für die Menschen auf der Erde nicht mehr „wenn“ und nicht mehr „aber“, womit sie bisher ihre beste Zeit nur grüblerisch und spielerisch versäumten. Das wird ihnen genommen und damit die Waffe aus der Hand gewunden, die sie mit Beharrlichkeit gegen sich selbst gerichtet haben, klagend und verheerend.+A //s// touto spravedlností vkročila říše Boží na tuto zemi, do celého stvoření, aby se mohli nyní cítit šťastně a bezpečně všichni ti, kteří vážně a v pokoře o Světlo usilují.
  
-Das Wunder bewirkt Gottes Heiliger Zorn! Ihr aber gehet dann hinaus, kündet und deutet meine Botschaft, die den Menschen das Reich Gottes auf die Erde bringt.+Ukáže se, kdo k nim patří! Zde neexistuje pro lidi na zemi již více žádné „kdyby“ ani „ale“, čímž doposud jen rouhavě a hračkářsky zameškávali svůj nejlepší čas. To jim bude odňato a tím z ruky vyražena zbraň, kterou s houževnatostí obraceli sami proti sobě, žalujíce a ničíce.
  
-Kündet und deutet sie aber auch //recht!// Vermischt nicht wiederum den Wein mit Wasser, wie es einst geschah, als Christus Jesus auf der Erde wandelte und noch mehr, als er nicht mehr auf der Erde war.+Tento zázrak způsobí svatý Boží hněv! Vy však jděte, zvěstujte a vykládejte mé Poselství, které lidem na zem přináší říši Boží.
  
-Ihr müßt deshalb die Botschaft selbst erst ganz in Euch erfassen, bevor Ihr anderen davon verkünden könnt! Und wenn Ihr das Wort weitergeben wollt, dann tut es in der Form, wie //ich// sie Euch gegeben habe! Laßt meinen Willen darin bleiben, wie er ist, und legt nicht in die gleichen Worte Euren Willen mit hinein. —+Zvěstujte a vykládejte je však také //správně!// Nemíchejte opět víno s vodou, jak se to kdysi stalo, když Ježíš Kristus putoval na zemi, a ještě více, když již na zemi nebyl.
  
-Das bedingt wieder, daß Ihr meinen Willen genau kennt! Ihr müßt bei dem Verkünden meiner Botschaft ganz genau dem Aufbau folgen, wie //ich// ihn Euch gab! Es liegt darin eine genau gewollte, weise Führung für die Menschenseelen, die nach Licht sich sehnen. //Das// nehmet Euch zur Richtlinie für die Aufbauarbeit und die Führung. Ihr dürft nicht willkürlich etwas daran verändern, könnt nicht nach Gutdünken den oder jenen Vortrag aus der Mitte nehmen in dem Glauben, daß gerade dieser ganz besonders zu verwenden ist für einen Fragenden.+Musíte proto Poselství sami napřed zcela v sobě pochopit, dříve než o něm můžete hlásat jiným! A když chcete Slovo předávat dál, pak to čiňte ve formě, jakou jsem vám //já// dal! Ponechte v něm mou vůli takovou, jaká jest, a nevkládejte svou vůli do stejných slov. —
  
-Das würde nur im Anfang so //erscheinen,// bald macht sich dann bemerkbar, was Ihr damit unterließet. Schritt für Schritt müßt Ihr die Seelen führen, ohne Überhastung, in Geduld, so wie ich Euch geführet habe; denn sie kommen unwissend wie Kinder über alles, was Euch schon vertraut geworden ist.+To opět vyžaduje, abyste přesně znali mou vůli! Musíte při hlásání mého Poselství zcela přesně následovat výstavbu, jak jsem ji //já// dal vám! Spočívá v tom přesně chtěné, moudré vedení pro lidské duše, které touží po Světle. //To// si vezměte jako vodítko pro výstavbu a vedení. Nesmíte na tom svévolně něco změnit, nemůžete podle dobrého zdání vybírat tu nebo onu přednášku zprostředka ve víře, že právě ta je zcela obzvláště vhodná pro tazatele.
  
-Verlangt nicht das von ihnen, was Ihr geben könnt; denn Ihr dürft nicht vergessen, daß ich Euren Geist emporgehoben habe zu //größerem// Verstehenkönnen, als der Mensch es sonst vermag. Ihr seid //Begnadete,// damit Ihr nun //erfüllen// könnt!+To by se tak //zdálo// jen na začátku, pak by se však brzy stalo patrným, co jste tím opomenuli. Krok za krokem musíte duše vést, bez předbíhání, v trpělivosti, tak, jako já jsem vedl vás; neboť přicházejí nevědomě jako děti ve všem, co se vám již stalo důvěrně známým.
  
-Dinge, die Euch schon lange selbstverständlich wurden, und über die Ihr schon kein Wort mehr redet, sind den Suchenden noch große Offenbarungen, die sie erst voll erfassen lernen müssen, bevor sie weitergehen können in dem Wissen.+Nežádejte od nich toho, co vy můžete dát; neboť nesmíte zapomenout, že jsem pozvedl vašeho ducha k možnosti //většího// porozumění, než by toho byl člověk jinak schopen. Jste //omilostněni,// abyste mohli nyní //splňovat!//
  
-Ihr dürft niemals erwarten, daß die Fragenden sich mühen sollen, hineinzuwachsen in die Höhen //Eueres// Begreifenkönnens, sondern Ihr müßt geistig //zu ihnen// treten, müßt Eure Hände allen Bittenden auf //deren// Ebene ihrer Verständnismöglichkeiten bieten, nur so vermögen diese dann die Hilfen zu ergreifen, sich daran aufwärts zu bewegen.+Věci, které vám byly již dlouho samozřejmé a o kterých již ani nemluvíte, jsou pro hledající ještě velikým zjevením, které se musí teprve učit zcela chápat, dříve než mohou ve vědění pokračovat dál.
  
-Vermischt auch nichts aus Vorträgen jetziger Zeit mit Inhaltsteilen vom Beginn der Botschaft; denn es kann sich nicht vereinen, weil sie //nacheinander// folgen müssen, um die Stufen abzugeben für das richtige Verstehen. Es ist in der von mir bestimmten Folge andauerndes Reifen unbedingt verlangt; denn ich beginne mit den Anfängen bisherigen Verständnisses und steigere das Wissen nach und nach, //so,// daß ein Menschengeist mir darin folgen kann. Dann ziehe ich die Schöpfungsteile immer weiter auseinander, trenne vieles, was bisher noch unter einem Sammelausdrucke verblieb, in neue Teile, die ich vorher noch nicht nannte.+Nesmíte nikdy očekávat, že se tázající mají namáhat dorůst do výšin //vaší// možnosti chápání, nýbrž vy musíte duchovně sestoupit //k nim,// musíte nabídnout své ruce všem prosícím na //této// rovině jejich možnosti porozumění, neboť jen tak se mohou pak chopit pomoci a vykročit po ní vzhůru.
  
-Nur //so// war es mir möglich, mit der Zeit ein Bild von großen Dingen zu entrollen, das der Mensch erfassen kann, vorausgesetzt, daß er mir genau folgt, nicht eine Stufe dabei vorher unterläßt oder zu flüchtig nimmt. Die kleinste Lücke würde es ihm ganz unmöglich machen!+Nemíchejte také nic z přednášek nynější doby s obsahovými částmi ze začátku Poselství; neboť to se nemůže slučovat, protože ony musí //po sobě// následovat tak, aby poskytly stupně pro správné chápání. V pořadí mnou určeném je bezpodmínečně požadováno neustálé uzrávání; neboť začínám od počátků dosavadního porozumění a stupňuji vědění pozvolna //tak,// aby mne v tom lidský duch mohl následovat. Pak rozšiřuji části stvoření vždy dále od sebe, odděluji mnohé, co se doposud nacházelo ještě pod jedním společným výrazem, do nových částí, které jsem předtím ještě nejmenoval.
  
-Es ist im Aufbau meiner Botschaft das Geheimnis der Allweisheit mit verbunden, die die Menschengeister und auch deren Fähigkeiten besser kennt als wie Ihr Menschen es vermögt. Und dieser Weisheit müßt Ihr Euch auf alle Fälle fügen, sonst erreicht Ihr nie, was Ihr erstrebt!+Jen //tak// bylo mi možné postupem času rozvinout obraz o velikých věcech, které člověk může pochopit, za předpokladu, že mne přesně následuje a neopomene při tom ani jediný stupeň nebo ho nebere příliš letmo. Nejmenší mezera by mu to zcela znemožnila!
  
-Ich übergebe Euch die Botschaft nicht, damit Ihr nun nach //Eurem// Gutdünken damit verfahren könnt bei ihrer Weitergabe an die Menschen, sondern ich //bedinge,// daß sie //unverrückbar// bleiben muß in allem, was sie birgt und wie sie ist! Wer nur den kleinsten Sinn, das kleinste Wort verändern will, wenn auch im besten Wollen, macht sich schuldig!+Ve výstavbě mého Poselství spočívá tajemství všemoudrosti, která lidské duchy a také jejich schopnosti zná lépe, než jste toho vy lidé schopni. A této moudrosti se musíte v každém případě podrobit, jinak nikdy nedosáhnete toho, oč usilujete!
  
-Es ist Heiliges Gotteswort, an das der Mensch nicht rühren darf, um es vielleicht bequemer für sich herzurichten, oder auch zum leichteren Verstehenkönnen träger Menschengeister!+Nedávám vám Poselství proto, abyste s ním při svém šíření mezi lidstvem mohli nakládat jen podle //svého// dobrého zdání, nýbrž //požaduji,// že musí zůstat //nedotčeno// ve všem, co v sobě skrývá a jaké jest! Kdo chce změnit jen nejmenší smysl, nejmenší slovo, i když v tom nejlepším chtění, ten se proviňuje!
  
-Der Aufbau hat zu bleiben, wie ich ihn Euch gab. Und wer daran zu rütteln sucht, muß ausgeschaltet werden von der Gnade, anderen davon zu reichen. Genug ist darin schon bei Jesus Wort gesündigt worden, wo Menschenklugheit sichten wollte, nur weil sie es nicht verstand, und weil so manches unbequem erschien für irdische Verwirklichung. Man ließ darauf viel lieber //Irdisches// bestehen und verbog das Wort, damit es Einklang fand mit der menschlichen Denkungsart.+Je to svaté Slovo Boží, ve kterém člověk nesmí s ničím pohnout, aby si to snad pro sebe učinil pohodlnějším nebo aby to také ulehčil možnosti chápání líných lidských duchů!
  
-In ihrem Bau bietet die Botschaft für die Menschenseele andauerndes Aufwärtsschreiten bis zu ihrer obersten Vollendung! Achtet darauf, laßt Euch nie verleiten, davon abzugehen.+Výstavba musí zůstat takovou, jakou jsem vám ji dal. A kdo se jí snaží otřást, musí být vyloučen z milosti poskytovat ji ostatním. Dosti bylo v tom již zhřešeno na Ježíšově Slově, kde lidská chytrost chtěla jen přebírat, jen protože mu nerozuměla a poněvadž tak mnohé se zdálo nepohodlným pro pozemské uskutečnění. Nechalo se potom mnohem raději převládat //pozemské// a zkřivilo se Slovo, aby se nalezl soulad s lidským smýšlením.
  
-Bedenkt, es ist von Euch ein //Führen!// Beim Führen geht man unentwegt voran und springt dabei nicht immer wieder rückwärts an die Stellen, die man längst schon überschritten hat.+Poselství ve své stavbě lidské duši nabízí trvalý postup do výše až k jejímu nejvyššímu zdokonalení! Dbejte na to a nenechte se nikdy svést k odbočení od toho.
  
-Behandelt das Heilige Wort nicht so, wie es bisher gebräuchlich war in Tempeln und in Kirchen. Nehmt nicht abwechselnd Teile aus der Mitte, dem Anfang oder Ende, um sie dann erläuternd und erklärend zu besprechen, sondern gehet darin immer nur den einen //festen// Weg, den ich Euch in dem Aufbau gab. Das Wort soll sich nicht nach den Menschen richten, sondern alle Menschen nach dem Wort! Denn das Wort //ist,// die Menschen aber sollen erst noch //werden.//+Považte, že je to vaše //vedení!// Při vedení se kráčí neochvějně vpřed a neskáče se při tom vždy opět zpátky na místa, která se již dávno překročila.
  
-Der //Mensch// hat diesmal an das Wort heranzutreten, nicht das Wort an die einzelnen Menschen.+Nezacházejte se svatým Slovem tak, jak se doposud obvykle dělo v chrámech a církvích. Nevybírejte střídavě části zprostředka, začátku nebo konce, abyste je pak objasňujíce a vysvětlujíce pronášeli, nýbrž jděte v tom vždy jen //pevnou// cestou, kterou jsem vám dal ve výstavbě. Slovo se nemá řídit podle lidí, nýbrž lidé se mají řídit podle Slova! Neboť Slovo //jest,// avšak lidé mají teprve ještě //býti.//
  
-Begreift das wohl und prägt es Euch fest ein; denn //darin liegt die Hilfe// für die Menschen und für Euch Erfolg. Zergliedert nicht das //Wort,// sondern teilet //die Menschen// ein in Gruppen, die sich führen lassen müssen von geübtem Geist! //Dann// ist es richtig. Beginnt mit jeder Gruppe stets am Anfang! Nehmt dazwischen niemand auf, der nicht vorher erst alles nachzuholen sich bemühte, um darin in //einer// Reihe mit den anderen zu stehen.+//Člověk// má tentokrát přikročit ke Slovu, nikoliv však Slovo k jednotlivým lidem.
  
-Es wäre falsch, wenn in dem Fortschreiten der Vorträge in einer ernsten Hörergruppe immer wieder wahllos zurückgegriffen würde zur eigenen Bequemlichkeit. Doch wohlgemerkt: Ich meine damit nur die //Lehrenden// und //Führenden,// die, die mein Wort verbreiten, nicht Hörer oder Leser.+Pochopte to dobře a pevně to do sebe vtiskněte; neboť //v tom spočívá pomoc// pro lidi a pro vás úspěch. Nedělte //Slovo,// nýbrž rozdělte //lidi// do skupin, které se musí nechat vést zkušeným duchem! //Pak// je to správné. Začínejte s každou skupinou vždy od začátku! Nepřijímejte mezitím nikoho, kdo se nesnažil napřed všechno dohnat, aby se v tom postavil do //jedné// řady s ostatními.
  
-Die Hörer oder Leser können selbstverständlich immer rückwärts greifen //für sich selbst,// da jeder Satz eigenen und zu wissen notwendigen Inhalt hat //von Anfang an,// und sich in gleicher Art nicht wiederholt. Der Mensch kann ihn nicht missen.+Bylo by falešné, kdyby se v postupu přednášek ve skupině vážně hledajících stále znovu namátkově sahalo nazpět kvůli vlastní pohodlnosti. Dobře si však zapamatujte: Míním tím jen //vyučující// a //vedoucí,// ty, kteří šíří mé Slovo, nikoliv posluchače nebo čtenáře.
  
-Die Menschenseele wird in meinem Wort sorgsam geführt. Gerade in dem Aufbau liegen alle Stützen, die die Seele nötig hat. Deshalb darf sie auch keine Sprünge machen, weder vor- noch rückwärts. Allerdings muß sie auf jeder Stufe sicher stehen, bevor sie den Fuß hebt zur nächsten Stufe. Erfüllt sie das, kommt sie auch ohne Sturz und ohne Aufenthalt zu der Vollendung, ihrem Ziele.+Posluchači nebo čtenáři mohou samozřejmě //sami pro sebe// sáhnout vždy nazpět, protože každá věta má //od začátku// vlastní obsah, který je nutno znát a který se stejným způsobem neopakuje. Člověk se bez něj nemůže obejít.
  
-Deshalb folgt mir auch hierin nach: Wie ich in meinen Vorträgen hier oben //Eurer// Gegenwart zu leben suche, so müsset //Ihr// bei //Eurem// Wirken Euch der jeweiligen Gegenwartsreife der Menschen anpassen, wenn Ihr den Bittenden auch wirklich helfen und darin Erfolge haben wollt.+Lidská duše je pečlivě v mém Slově vedena. Právě ve výstavbě spočívají všechny opory, které duše nutně potřebuje. Proto také nesmí dělat žádné skoky, ani vpřed, ani nazpět. Avšak musí stát bezpečně na každém stupni dříve, něž pozvedne nohu ke stupni příštímu. Naplní-li to, přijde také bez upadnutí a bez zdržení ke zdokonalení, svému cíli.
  
-Aus diesem Grunde wurdet Ihr begnadet und fern von der allgemeinen Welt herangebildet, jeder von Euch seiner Art entsprechend.+Proto mne následujte také v tomto: Jako se já snažím v mých přednáškách žít zde nahoře //vaší// přítomností, tak musíte se //vy// při //svém// působení přizpůsobit jednotlivé současné zralosti lidí, pokud chcete prosícím také skutečně pomoci a chcete-li v tom mít úspěch.
  
-Hütet Euch also davor, für jeweilige Reife schon Zurückliegendes zu verwenden. Vermeidet aber auch Vorauseilen in Eueren Erklärungen. Beides wirkt störend, hemmend und zurückstoßend, anstatt zu fördern, auch wenn es noch so gut gemeint sein sollte. Ihr richtet damit immer Schaden an statt Nutzen, gebt Steine statt des Brotes.+Z tohoto důvodu jste byli obdařeni a vychováni daleko od všedního světa, každý z vás podle svého druhu.
  
-Deshalb bleibet //lebendig// in dem Wort //und// in den Menschen, müht Euch, andauernd Harmonie zu halten zwischen diesen beiden Polen, Ausgleich schaffend //in Euch// selbst, wenn Ihr das Wort wahrhaft verkünden wollt in meinem Sinn!+Střezte se tedy před tím, abyste pro současnou zralost používali to, co již leží nazpět. Vyvarujte se však pospíchání vpřed ve vašich vysvětleních. Obojí působí rušivě, brzdivě a vrhá zpět, místo aby pomáhalo, i když to mělo být tak dobře míněno. Zakládáte tím vždy škodu namísto užitku, dáváte kameny místo chleba.
  
-Macht es Euch dabei nie bequem, sondern bleibet beweglich //in// Euch und auch //um// Euch; denn das Heilige Wort //ist// Leben!+Proto zůstaňte //živoucími// ve Slově //a// v lidech, namáhejte se udržet trvalou harmonii mezi oběma těmito póly, tvoříce vyrovnání //v sobě// samých, pokud chcete Slovo skutečně hlásat v mém smyslu!
  
-Verkündungen des Wortes sollen //nicht// behagliche //Erbauungsstunden// für die Menschen werden, sondern //stärkste Arbeitsstunden// ihres Geistes, und auch Arbeitsstunden für Euch selbst, die Ihr das Wort verbreiten wollt!+Nečiňte si to při tom nikdy pohodlným, nýbrž zůstaňte pohyblivými //v// sobě a také //kolem// sebe; neboť svaté Slovo //jest// Život!
  
-Ihr sollt die Menschen nicht erbauen, sondern führen! Aufwärts leiten einen Weg zu lichten Höhen. Das fordert Anstrengung! Dabei darf es weder Zurück- noch Vorwärtsspringen geben, noch zielloses Durcheinander, um nur schöne Stellen sich nach Wahl herauszunehmen. Wer zu einer schönen Aussichtsstelle kommen will, der muß auch stets den ganzen Weg dahin zurücklegen, sonst kann er diese Aussicht nicht genießen! Achtet nur auf solche Gleichnisse in der Natur, die Euch die beste Richtschnur geben können zu so manchem, ja zu allem Tun.+Hlásání Slova //nemá// být pro lidi poklidnými //hodinami vzdělávání,// nýbrž //nejintenzivnějšími hodinami práce// jejich ducha a také hodinami práce pro vás samotné, kteří chcete Slovo šířit!
  
-Und wenn Ihr redet, wählt //einfache// Ausdrucksweise! Nur in der Einfachheit liegt Größe. Doch immer denkt daran, daß Einfachheit niemals verwechselt werden darf mit der Bequemlichkeit. Das wäre falsch. Gerade alles wirklich Einfache erfordert größte Kraftentfaltung in Euch selbst!+Nemáte lidi vzdělávat, nýbrž vést! Vést vzhůru cestou ke světlým výšinám. To vyžaduje úsilí! Při tom se nesmí skákat ani vpřed, ani nazpět, ani bezúčelně zmatkovat, jen abyste si vybírali krásná místa podle své úvahy. Kdo chce přijít na nějakou krásnou vyhlídku, ten musí také vždy zdolat celou cestu k ní, jinak si tento výhled nemůže vychutnat! Dbejte jen na takováto podobenství v přírodě, která vám mohou poskytnout nejlepší vodítko k tak mnohému, ba ke všemu jednání.
  
-Das Einfache bedingt auch unverfälschte Echtheit; denn ohne Echtheit würde Einfachheit sofort zur Lächerlichkeit sinken. Bei Einfachheit im Denken, Reden und im Tun kann es nie Täuschung geben, keine Falschheit, weil diese sich darin nicht zu verbergen vermag. Die Einfachheit //muß// echt sein durch und durch, sonst kann sie nicht bestehen, sonst //ist// sie keine Einfachheit, die untrennbar mit Wahrheit bleibt.+A když promlouváte, volte //jednoduchý// způsob vyjadřování! Jen v jednoduchosti spočívá velikost. Avšak vždy myslete na to, že jednoduchost se nikdy nesmí zaměňovat s pohodlností. To by bylo falešné. Právě všechno skutečně jednoduché vyžaduje nejvyšší rozvoj sil ve vás samotných!
  
-Nur //Wahrheit// läßt sich deshalb auch mit einfachen und klaren Worten sagen. Das andere braucht schöne Worte zur Umschreibung, schwülstige Sätze, Anhängsel, damit es nur nach etwas klingt. Genau so ist es auch in //Eurem// Tun und Eurem ganzen Wandel. Nur wenn Ihr wirklich einfach darin werden könnt, seid Ihr auch wirklich in Euch wahr!+Jednoduchost vyžaduje také nefalšovanou ryzost; neboť bez ryzosti by jednoduchost klesla ihned ke směšnosti. Při jednoduchosti v myšlení, hovoru a jednání nemůže být nikdy klam, žádná faleš, protože ty se v ní nemohou skrývat. Jednoduchost //musí// být skrz na skrz pravá, jinak nemůže obstát, jinak to //není// žádná jednoduchost, která zůstává s Pravdou neoddělitelná.
  
-Verwechselt aber nun die Einfachheit nicht etwa wieder mit der Ärmlichkeit oder Armseligkeit! Das ist etwas ganz anderes.+Jen //Pravda// dá se proto říci také prostými a jasnými slovy. To ostatní potřebuje k popsání krásná slova, nabubřelé věty, přívěsky, jen aby to trochu znělo. Přesně tak je tomu také ve //vašem// jednání a v celém vašem způsobu života. Jen když se v tom dovedete stát skutečně jednoduší, pak jste také v sobě pravdiví!
  
-Die Einfachheit entfaltet Schönheit jeder Art, noch mehr, sie //ist// die Schönheit selbst, und Schönheit ist Natürlichkeit in jeder Form; denn das Natürliche ist an sich immer schön. Der Mensch allein macht nur so vieles durch Gezwungenheit zum Zerrbilde, weil er die Einfachheit in sich verlor.+Avšak nezaměňujte nyní snad opět jednoduchost s chudobou nebo ubohostí! To je něco zcela jiného.
  
-Berufene, noch vieles hättet Ihr zu lernen und in vielem müßt Ihr Euch noch ändern, aber Euch bleibt nur noch Zeit //zur Tat,// nicht mehr zur Überlegung oder zu langsamem Reifen. Über Nacht müßt Ihr nun //fertig// in Euch sein!+Jednoduchost rozvíjí krásu všeho druhu, ba ještě více, ona //je// sama krásou, a krása je přirozenost v každé formě; neboť přirozené je vždy krásné samo o sobě. Člověk sám učinil tak mnohé skrze donucení karikaturou, protože ztratil sám v sobě jednoduchost.
  
-Berufene haben die Verpflichtung aufgenommen, //vorbildlich// zu leben in dem Staat, in dem Beruf und auch in der Familie, kurz, wirklich Mensch zu sein, wie er Gott wohlgefällig ist und die gesamte Schöpfung fördert, deren reiche Früchte er genießen darf in jeder Form, die sie ihm dauernd bietet gleich einem immer reichgedeckten Tische.+Povolaní, ještě mnohému byste se měli naučit a v mnohém se musíte ještě změnit, avšak zůstává vám již jen čas //k činu,// již více ne k rozvažování nebo k pomalému uzrávání. Nyní musíte být v sobě //hotovi// přes noc!
  
-Wenn manche dazu nicht herangelassen werden, um sich sättigen zu können, so liegt das nur an Menschen, die sich frevlerisch dazwischendrängen; denn die Schöpfung bietet alles, was der Mensch bedarf, und bietet auch genug für alle, welche sie als Gäste aufgenommen hat. —+Povolaní přijali povinnost žít //příkladně// ve státě, v povolání a také v rodině, zkrátka být skutečným člověkem, který je Bohu milý a podporuje celé stvoření, jehož bohaté ovoce smí užívat v jakékoliv formě, které je mu trvale poskytováno podobně jako vždy bohatě prostřený stůl.
  
-Nicht aber lehren nur sollt Ihr das Wort, sondern Ihr müßt es auch lebendig //in// und //an// Euch werden lassen! Auch //an// Euch, //äußerlich!// Ihr müßt Euch selber nach dem Worte //formen.//+Pokud k němu mnozí nebyli připuštěni, aby se mohli nasytit, tak záleží to jen na lidech, kteří se mezi ně rouhavě vtírají; neboť stvoření nabízí všechno, co člověk potřebuje, a nabízí také dost pro všechny, které přijalo jako hosty. —
  
-Wer das Wort lebendig in sich trägt, bei dem drängt es auch unbedingt von selbst nach außen, nicht nur in dem Reden, sondern auch in allem Tun! Er wird sich zu veredeln streben in der Sauberkeit, der Kleidung, den Bewegungen, er wird und muß sich mühen, so zu sein, daß er den Mitmenschen //zur Freude// wird, sei es nun im Beruf oder im alltäglichen Leben, bei Tisch oder in seinen Ruhestunden, gleichviel, er wird sein ganzes Wesen derart formen, daß er darin irdisch gut vollendet wirkt.+Avšak Slovo se nemáte jen učit, nýbrž je musíte také nechat //v// sobě a //na// sobě ožít! Také //na// sobě, //zevně!// Musíte sami sebe podle Slova //zformovat.//
  
-Das ist die Pflicht, das Ziel, das jeder Mensch //auf Erden// hat, auch //deshalb// ist er hier auf Erden inkarniert. Er soll sich abschleifen unter den Menschen. Wenn er auch dann den grobstofflichen Körper auf der Erde lassen muß, wenn er die Wanderungen in der Schöpfung fortzusetzen hat … was er sich aneignete in dem Zwang des groben Körpers, die Beherrschung, Vornehmheit seiner Bewegungen, das alles //nimmt er mit// als Eigentum der Seele.+Kdo Slovo v sobě živě nese, u toho proniká také samo od sebe bezpodmínečně navenek, nejen v řeči, nýbrž také ve všem konání! Ten se bude snažit o zušlechtění v čistotě, v oděvu, v pohybech, bude se a musí se namáhat být takovým, aby byl //k radosti// bližním, ať už v povolání nebo každodenním životě, u stolu nebo v hodinách klidu, lhostejno v čem, zkrátka celou svou bytost zformuje tak, aby v ní pozemsky dokonale působil.
  
-Die innere Entwickelung des Geistes muß mit seiner körperlichen Art in gleichem Schritte bleiben, in der Harmonie.+To je povinností, cílem každého člověka //na zemi// a také //proto// je zde na zemi inkarnován. Má se mezi lidmi obrousit. I když musí pak také na zemi zanechat hrubohmotné tělo, když má pokračovat v putování stvořením … co si osvojil v nucení hrubohmotného těla, v ovládání, v ušlechtilosti pohybů, to všechno //vezme s sebou// jakožto vlastnictví duše.
  
-Es ist nicht möglich, daß ein Menschengeist in sich auch wirklich vornehm ist und reif, wenn er als Erdenmensch sich körperlich noch gehen läßt. Dann stimmt es auch mit seinem Geiste nicht. Auf keinen Fall!+Vnitřní vývoj ducha musí se nacházet ve stejných krocích s jeho tělesným druhem, v harmonii.
  
-Der Erdenmensch denkt sich das aber meistens anders; deshalb gibt es viele Menschen, die sehr nachlässig verbleiben an sich selbst und im Verkehr mit anderen, die sogar ihre Speisen derart nehmen, daß sie die Umsitzenden damit stören, weil schon das einfachste Schönheitsempfinden abgestoßen wird. Es ist dies Rücksichtslosigkeit den Nebenmenschen gegenüber, und zeugt durchaus nicht von innerer Reife oder Wert.+Není možné, aby lidský duch v sobě byl také skutečně vznešený a zralý, pokud se jako pozemský člověk ještě tělesně zanedbává. Pak to nesouhlasí také s jeho duchem. V žádném případě!
  
-Gerade darin gibt es viele, ja sehr viele Dinge, die für so manches Große ausschlaggebend sind, auch für geistigen Aufstieg! Es hängt sich solche Art auch //geistig// hemmend an den Menschen, nicht nur irdisch! Gerade darauf wurde bisher viel zu wenig Wert gelegt. Der Mensch ordnete viele Ausdrucksarten der geistigen Mängel einfach unter einen Sammelausdruck „Mangel an Takt“ oder „Taktgefühl“.+Pozemský člověk si to však zpravidla myslí jinak; proto je také mnoho lidí, kteří zůstávají nedbalými sami na sebe a ve styku s jinými, kteří dokonce svůj pokrm pojídají takovým způsobem, že tím ruší okolo sedící, protože zapudili nejprostší cit pro krásu. Je to bezohlednost vůči bližním a vůbec to nesvědčí o vnitřní zralosti nebo hodnotě.
  
-Die Dinge sind einschneidend für so manches Schicksal eines Menschen, hemmend für den Aufstieg, irdisch und auch geistig. Es sind //nicht// Kleinigkeiten, wie man denkt, nicht Nebensächlichkeiten, sondern alles sind die Ausdrücke //geistiger// Mängel, die anhaften bleiben auch bei dem Hinübergehen, und die so manche Menschenseele wiederum zurückzuzwingen fähig sind zu vielen Zwischeninkarnierungen auf dieser Erde, also seinen Aufstieg hemmen, vielleicht zuletzt ganz verhindern.+Právě v tom je tak mnohé, ba velmi mnoho věcí, které jsou směrodatné pro tak mnohou velikost, i pro duchovní vzestup! Takový způsob se //duchovně// zdržuje přivěsí na člověka, nejen pozemsky! Právě tomu byla doposud přikládána příliš malá hodnota. Člověk zařadil mnohé projevy duchovních nedostatků jednoduše pod souhrnný výraz „nedostatek taktu“ nebo „smyslu pro takt“.
  
-Formt Euch deshalb nach dem Wort auch //äußerlich,// Ihr Menschen, schritthaltend darin mit Eurer ansteigenden Reife, sonst fehlt Euch die Harmonie und Ihr könnt auch bei bestem Wollen oft vom Aufstiege zurückgerissen werden!+Tyto věci jsou rozhodující pro tak mnohý osud člověka a jsou brzdící pro vzestup pozemský a také duchovní. //Nejsou// to snad drobnosti, jak se má za to, nejsou to podružnosti, nýbrž všechno to jsou výrazy //duchovních// nedostatků, které zůstávají lpět také při přechodu na onen svět a které jsou schopny tak mnohou lidskou duši opět zpětně přinutit k mnohým meziinkarnacím na této zemi, tedy brzdí její vzestup a třeba mu nakonec zcela zabrání.
  
-Es gibt nichts Einseitiges für den Menschen. Der Geist kann nicht allein auf Erden reifen, ohne auch den Erdenkörper mitzuziehen in seiner Entwickelung! Der gutmütige Mensch, welcher sich irdisch nachlässig noch gehen läßt, zeigt, daß sein Geist nicht gleichzeitig auch //gut// zu nennen ist; denn gut sein ist so viel wie geistig reif sein für die lichteren Gefilde. Das ist aber nicht möglich ohne körperliches Streben, mit dem Geiste Schritt zu halten.+Zformujte se proto podle Slova také //zevně,// vy lidé, udržujte v tom krok se svou stoupající zralostí, jinak vám schází harmonie a můžete také být při nejlepším chtění často ze vzestupu strženi zpět!
  
-Und solches ist //jeder// Berufsklasse ermöglicht ohne Unterschied, auch dem allereinfachsten Menschen; denn es verlangt nichts anderes als nur das gute Wollen und das Aufraffen, sich selbst dazu zu zwingen. Es fordert weder Zeit noch Geld, noch sonst etwas; denn es kann //überall// geschehen und zu //jeder Zeit.// Während der Arbeit wie beim Essen oder in den Ruhestunden, ebenso bei den Belustigungen und Zerstreuungen. Es ist im Leben nicht ein Augenblick, wo es nicht durchzuführen möglich wäre.+Pro člověka není nic jednostranného. Duch nemůže sám na zemi uzrávat, aniž by ve svém vývoji s sebou táhl pozemské tělo! Dobromyslný člověk, který se ještě pozemsky zanedbává, ukazuje, že jeho ducha také současně nelze nazývat //dobrým;// neboť být dobrý je totéž jako být zralý pro světlejší pláně. To je však nemožné bez tělesného úsilí držet s duchem krok.
  
-Laßt deshalb Euer äußeres Verhalten nunmehr Zeugnis geben für den Geist, welcher in Wirklichkeit schon lange darnach dürstet!+A to je možné //každé// třídě povolání bez rozdílu, také těm nejprost­ším lidem; neboť to nevyžaduje nic jiného než jen dobré chtění, vzchopení se a sebe sama k tomu donutit. Nevyžaduje to ani čas, ani peníze, ani ničeho jiného; neboť se tak může stát //všude// a v //každý čas.// Během práce, jakož i při jídle nebo v hodinách klidu, právě tak i při zábavách a rozptýleních. V životě není okamžiku, kde by to bylo nemožné provést.
  
-Wer sich darin nicht müht, der kommt zu denen, die ihm darin gleichen und deshalb gleiches Schwingen mit ihm haben, welches er nicht stört. Dadurch wird eine Art von Harmonie geschaffen auch bei dieser Art, sie können leichter aufwärts steigen, weil kein Groll sie niederhält, den sie durch ihr nachlässiges Gebaren sonst bei anderen erzeugen.+Nechte proto vaše zevnější chování stát se nyní svědectvím pro ducha, který ve skutečnosti po tom již dlouho prahne!
  
-Dann, wenn Ihr alles dies erfüllet habt, //dann// könnt Ihr erst vor Suchende hintreten, könnt Euch sehen lassen! Dann werdet Ihr //so// sein, wie es die Fragenden von Euch erwarten! Ihr //helft// damit den Menschen, welche nach dem Licht der Wahrheit streben, die sich darnach sehnen! Ihr gebt ihnen sehr viel damit; denn Euer //Äußeres// ist ja das //erste,// was sie an Euch bemerken und beurteilen!+Kdo se v tom nenamáhá, ten přijde k těm, kteří jsou v tom stejní jako on, a proto s nimi má stejné záchvěvy, které on neruší. Tím je také vytvořen druh harmonie i pro tento druh, mohou lehčeji stoupat vzhůru, protože je nezdržuje žádné pohoršení, které by skrze své nedbalé chování jinak vytvářeli u druhých.
  
-Die Menschen sehen zuerst //nur// das Äußere von Euch! Die Kleidung, Euer ganzes Auftreten, wie Ihr Euch gebt in dem Verkehr. Deshalb wandelt das Äußere darnach, um darin ebenfalls das Wort mit zu erfüllen. Es ist //die Brücke// für die Menschen, über die sie gehen müssen, um zu Euren Seelen zu gelangen und dem Schatz des Geistes, den Ihr bieten wollt!+Potom, když toto všechno splníte, //potom// můžete teprve předstoupit před hledající a můžete se dát vidět! Pak budete //takovými,// jak to tázající budou od vás očekávat! //Pomůžete// tím lidem, kteří usilují ke Světlu Pravdy, kteří po něm touží! Dáte jim tím velmi mnoho; neboť váš //zevnějšek// je přece to //první,// čeho si na vás všimnou a posoudí!
  
-Und wenn die Menschen dann vor Euch die Seelen öffnen wollen, so überschüttet sie nur nicht mit //Eurem// Wissen, Ihr Berufenen! Die Menschen wollen das //Heilige Wort,// nicht //Euer// Wissen! Denkt daran.+Lidé vidí nejprve //jen// váš zevnějšek! Oděv, celé vaše vystupování, jak si ve styku počínáte. Proto změňte podle toho zevnějšek, abyste v tom Slovo rovněž naplnili. Je to //most// pro lidi, přes který musí jít, aby dospěli k vašim duším a pokladu ducha, který chcete poskytnout!
  
-Ihr wurdet mit so manchem Wissen reich beschenkt, damit Ihr darin //wirken// könnt. In Eurem //Dienst// es zu //verwenden,// wurde es gegeben, nicht um es als ein //Wissen// an die Menschen abzugeben! Es soll das Wissen //Euch// den Dienst erleichtern, von Euch zum Wohle der Menschheit nur //verwendet// werden, aber nicht den Menschen überlassen sein. Derartige Versuche müssen sich an Euch selbst rächen und als falsch erweisen, weil die Menschen gar nichts damit anzufangen wüßten.+A když lidé pak před vámi budou chtít otevřít své duše, tak je nezahrnujte jen //svým// věděním, vy povolaní! Lidé chtějí //svaté Slovo,// ne //vaše// vědění! Pamatujte na to.
  
-Zerstückelt würden sie die hohen Gaben nur für Eigenzwecke anzuwenden suchen, so, wie es ihre Art schon immer war, und das ist nicht gewollt.+Byli jste bohatě obdařeni tak mnohým věděním, abyste v něm mohli //působit.// Bylo vám dáno, abyste ho //použili// ve své //službě,// ne abyste ho poskytli lidem jako //vědění!// Vědění //vám// má službu ulehčit, má být vámi jen //použito// ku blahu lidstva, avšak nemá být lidem přenecháno. Takové pokusy se musí vymstít na vás samých a prokázat se jako falešné, protože lidé by vůbec nevěděli, co si s tím mají počít.
  
-Heilig seien Euch die Fähigkeiten, die Euch wurden zur Verwendung in dem Dienst des Grals! Darin liegt alles, was ich Euch dazu zu sagen habe. Den Menschen würde in dem Teilwissen nur wieder neues Unheil, neuer Unsegen erstehen.+Rozdrobujíce vysoké dary snažili by se je použít jen pro vlastní účely, tak, jak to bylo již vždy jejich zvykem, a to není chtěno.
  
-//Arbeitet// deshalb nur in Eurem Wissen, Eurem Können, //aber lehrt es nicht!// Das ist Bedingung, die ich den Berufenen mit auf den Weg des Wirkens gebe. Bei Einhaltung werdet Ihr Segen stiften, bei Nichteinhaltung aber Unheil säen, in erster Linie für Euch selbst, und dann auch für die anderen.+Posvátnými budiž vaše schopnosti, kterých se vám dostalo k použití ve službě Grálu! V tom spočívá vše, co vám k tomu mám říci. Lidem by v částečném vědění vznikla opět jen nová pohroma, povstala nová kletba.
  
-Wenn der Berufene die ihm geschenkten Fähigkeiten recht verwendet, still und treu in seinem Wirken, so werden sich die Menschen freuen, allen Segen schnell erkennen und dankbar genießen. Will er sein Wissen aber anderen erklären, sei es auch nur in eigener Freude daran oder aus Genugtuung heraus, so werden sie ihn nicht verstehen, in dem Nichtverstehen auch an seinem Können zweifeln und sich von ihm wenden! Sprecht durch das //Wirken// zu den Menschen, Ihr Berufenen!+Ve svém vědění proto jen //pracujte,// ve svých schopnostech, avšak //neučte je!// To je podmínka, kterou dávám povolaným na cestu působení. Při jejím dodržování budete působit požehnání, při nedodržování však zasévat neštěstí, v první řadě sobě samým a pak i ostatním.
  
-Vergeßt bei allem aber nie, daß Ihr Euer Können als //Geschenk// erhieltet, daß //alles// Gottes Gnade ist, was Ihr zu tun vermöget und auch, daß Ihr es //dürft!//+Pokud povolaný správně používá darované mu schopnosti, tiše a věrně ve svém působení, tak se budou lidé radovat, rychle poznají veškeré požehnání a budou ho vděčně požívat. Bude-li však své vědění chtít vysvětlovat jiným, ať už jen z vlastní radosti z něj, nebo ze zadostiučinění, tak mu nebudou rozumět, v nepochopení budou také pochybovat o jeho schopnostech a odvrátí se od něj! Mluvte k lidem skrze //působení,// vy povolaní!
  
-Was Ihr irdisch benötigt, wird Euch stets zufließen, so Ihr Euch darum bemüht. Doch wagt es nie, in //eigennützigen// Gedanken Eueres Verstandes diese Gaben zu verwenden, also anders als zum Dienst für den Heiligen Gral! Es müßte Euch nach Gralsgesetz anstatt zum Segen dann zum Fluche werden. //Ihr seid Beschenkte, daß Ihr geben dürft!// Das nehmt als Grundlage des zukünftigen Wirkens.+Při tom všem však nikdy nezapomeňte, že jste své schopnosti obdrželi jako //dar,// že //všechno// to, co vykonat můžete a také vykonat //smíte,// je milost Boží!
  
-Denkt jeden Augenblick daran und laßt Euch keine Fallstricke von Euerem Verstande darin legen. Bleibt fest und frei in Euerem Bestreben, treu im Dienst, dann wird der Menschheit Dank Euch einst in lichte Höhen froh geleiten, wo Gottes Liebe Eurer harrt, die Ihr Euch zeigtet als //getreue// Knechte in dem Weinberge des Herrn!+Čeho pozemsky potřebujete, toho se vám dostane vždy tak, jak se o to vy budete namáhat. Avšak neodvažujte se nikdy použít tyto dary v //zištných// myšlenkách vašeho rozumu, tedy jinak než ke službě pro svatý Grál! Muselo by se vám to pak stát podle zákona Grálu kletbou místo požehnáním. //Jste obdarováni, abyste směli dávat!// To vezměte jako základ budoucího působení.
  
-Gehet hinaus, kündet und deutet allen Menschen nun das Wort im Lichte der Wahrheit, die sich darnach sehnen, und seid ein Vorbild ihnen allezeit, damit das Gottesreich nun komme auch auf diese Erde!+Každým okamžikem na to myslete a nenechte si v tom položit žádnou léčku od svého rozumu. Zůstaňte pevní a svobodní ve svém úsilí, věrní ve službě, pak vás bude jednou radostně doprovázet dík lidstva do světlých výšin, kde vás očekává Boží láska, které jste se ukázali jako //věrní// služebníci na vinici Páně! 
 + 
 +Jděte, zvěstujte a vykládejte Slovo ve Světle Pravdy nyní všem lidem, kteří po něm touží, a buďte jim vždy vzory, aby říše Boží nyní přišla také na tuto zemi!
de:nachklange:1934:ich_sende_euch
Last modified: 2020/10/20 21:37 - Marek Ištvánek