Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 4. Grübler. | 2020/10/17 22:31 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 4. Hloubal. | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:hloubal to cs:doznivani:plamen:dil_i:hloubal Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Grübler. ======
+====== Hloubal. ======
-Der Mensch, der seine Erdentage mit Grübeln über sich verbringt, kann niemals aufwärts steigen, sondern bleibt gehemmt.
+Člověk, který tráví své pozemské dny hloubáním o sobě, nemůže nikdy stoupat vzhůru, nýbrž zůstává zbržděn.
-So viele Menschen aber leben in der Meinung, daß gerade dieses Grübeln und Sichselbstbeobachten etwas besonders Großes ist, womit sie aufwärts kommen. Sie haben viele Worte dafür, die den eigentlichen Kern verhüllen. Der eine grübelt in der Reue, der andere in Demut. Dann sind solche, die in starkem Grübeln ihre Fehler zu entdecken suchen und den Weg, sie zu vermeiden, und so fort. Es bleibt ein dauernd Grübeln, das sie selten oder nie zu wahrer Freude kommen läßt.
+Tak mnozí lidé však žijí v domnění, že právě toto hloubání a sebepozorování je něčím obzvláště velikým, čím kráčejí vzhůru. Mají pro to mnoho slov, která zahalují vlastní jádro. Jeden hloubá v lítosti, druhý v pokoře. Pak jsou takoví, kteří se v silném hloubání snaží objevit své chyby a cestu, jak jim zamezit, a tak dále. Zůstává to však trvalým hloubáním, které je zřídka nechá nebo nikdy nenechá dojít k opravdové radosti.
-//So// ist es nicht gewollt. Der Weg ist falsch, er führt niemals empor zu lichten, freien Reichen. Denn in dem Grübeln //bindet// sich der Mensch! Er hält ja seinen Blick zwangsweise nur auf sich gerichtet, statt auf ein hohes, reines, lichtes Ziel!
+//Tak// to není chtěno. Tato cesta je falešná a nikdy nevede vzhůru ke světlým a svobodným říším. Neboť v hloubání se člověk //svazuje!// Drží svůj pohled nuceně upřený jen na sebe, místo na vysoký, čistý a světlý cíl!
-Ein freudig, herzlich Lachen ist der stärkste Feind des Dunkels. Nur darf es nicht das Lachen einer Schadenfreude sein!
+Radostný, srdečný smích je nejsilnějším nepřítelem temnot. Jen to nesmí být smích škodolibosti!
-Grübeln drückt dagegen nieder. Darin allein schon liegt eine Erklärung, daß es //unten// hält und auch nach unten zieht. —
+Hloubání naproti tomu tlačí dolů. Již v tom spočívá samotné vysvětlení, že drží //dole// a také dolů táhne. —
-Der wahre Kern des andauernden Grübelns ist auch nicht ein gutes Wollen, sondern nur die Eitelkeit, Ehrgeiz und Dünkel! Es ist nicht reine Sehnsucht nach dem Licht, sondern eigene Überhebungssucht, die die Veranlassung zum Grübeln gibt, es immer neu entfacht und fortwährend ernährt!
+Pravým jádrem trvalého hloubání není také dobré chtění, nýbrž jen ješitnost, ctižádost a domýšlivost! Není to čistá touha po Světle, nýbrž snaha o vlastní vyvyšování, která dává podnět k hloubání, vždy nově je rozněcuje a neustále živí!
-Mit Selbstzerquälung denkt ein solcher Mensch immer und immer wieder über sich, beobachtet mit Eifer auch das abwechselnde Für und Wider in dem Vorgang seiner Seele, ärgert, tröstet sich, um endlich mit dem tiefen Atemzuge ausruhender Selbstbefriedigung selbst festzustellen, daß er wieder etwas „überwunden“ hat, und einen Schritt vorwärts gekommen ist. Ich sage dabei absichtlich //„selbst festzustellen“;// denn er stellt wirklich ganz allein das meiste fest, und diese eigenen Feststellungen sind immer nur Selbsttäuschungen. In Wirklichkeit ist er nicht //einen// Schritt vorangekommen, sondern er begeht dieselben Fehler immer wieder neu, trotzdem er meint, es seien //nicht// dieselben mehr. Aber sie //sind// es, stets die alten, nur die Form verändert sich.
+Se sebetrýzněním přemýšlí takový člověk stále znovu opět o sobě, pozoruje s horlivostí také střídavě pro a proti v pochodech své duše, hněvá se, utěšuje se, aby konečně s hlubokým vydechnutím uklidněného sebeuspokojení sám zjistil, že opět něco „přemohl“ a postoupil o krok vpřed. Říkám při tom úmyslně //„sám zjistil“;// neboť to většinou zjišťuje skutečně docela sám a tato vlastní zjištění jsou vždy jen sebeklamem. Ve skutečnosti nepostoupil vpřed ani o //jeden// krok, nýbrž se nově dopouští stále znovu těch samých chyb, ačkoliv se domnívá, že to již ty samé //nejsou.// Avšak ony //jsou// stále ty staré, jen změnily formu.
-So kommt ein derartiger Mensch nie vorwärts. Doch in eigener Beobachtung wähnt er den einen Fehler nach dem anderen zu überwinden. Dabei dreht er sich immer in dem Kreise um sich selbst, während das in ihm steckende Grundübel andauernd nur neue Formen schafft.
+Tak nepostupuje takový člověk nikdy kupředu. Avšak ve vlastním pozorování se domnívá, že překonává jednu chybu za druhou. Přitom se vždy točí v kruhu kolem sebe, zatímco základní zlo, tkvící v něm, vytváří neustále jen nové formy.
-Ein immer sich beobachtender und über sich grübelnder Mensch ist die Verkörperung des Kämpfers mit der neunköpfigen Schlange, der jeder Kopf nachwächst, sobald er abgeschlagen wird, wodurch der Kampf kein Ende nimmt und auch kein Fortschritt auf des Kämpfers Seite zu verzeichnen ist.
+Stále se pozorující a o sobě hloubající člověk je ztělesněním bojovníka s devítihlavou saní, které pokaždé naroste nová hlava, jakmile jedna byla odseknuta, čímž boj nemá žádného konce a na straně bojovníka nelze zaznamenat žádný pokrok.
-So ist tatsächlich auch der feinstoffliche Vorgang bei dem Tun des Grüblers, was Menschen in dem letzten Altertume noch erschauen konnten, als sie damals alles Nichtgrobstoffliche für Götter, Halbgötter oder sonstige Wesensarten hielten. —
+Takový je skutečně také jemnohmotný děj při jednání hloubala, což lidé v pozdním dávnověku ještě mohli spatřovat, když tehdy všechno, co nebylo hrubohmotné, považovali za bohy, polobohy nebo jiné bytosti. —
-Nur wer in frohem Wollen frei ein hohes Ziel ins Auge faßt, also die Augen //nach dem Ziele// richtet, nicht aber immer auf sich selbst gesenkt behält, //der// kommt voran und aufwärts nach den lichten Höhen. Kein Kind lernt laufen, ohne viel zu stürzen, aber es steht fast immer lächelnd wieder auf, bis es die Sicherheit im Schritt erlangt. //So// muß der Mensch sein auf dem Wege durch die Welt. Nur nicht verzagen oder jammernd klagen, wenn er einmal fällt. Frisch wieder auf und neu versucht! Dabei die Lehre aus dem Sturze sich zu eigen machen, in der //Empfindung// aber, nicht mit dem beobachtenden Denken. Dann kommt einmal ganz plötzlich auch der Augenblick, wo für ihn gar kein Sturz mehr zu befürchten ist, weil er alles dabei Gelernte in sich aufgenommen hat.
+Jen ten, kdo v radostném chtění upírá svůj zrak volně k vysokému cíli, tedy řídí pohled //k tomuto cíli,// neupírá ho však stále jen na sebe, //ten// jde kupředu a vzhůru do světlých výšin. Žádné dítě se nenaučí běhat, aniž by mnohokráte neupadlo, avšak vstává téměř vždy s úsměvem, dokud v chůzi nedosáhne jistoty. //Takový// musí být člověk na své cestě světem. Nechť jen neklesá na mysli nebo žalostně nenaříká, když někdy upadne. Jen zčerstva vzhůru a znovu se snažit! Při tom si osvojit ponaučení z pádu v //cítění,// avšak ne v pozorujícím myšlení. Pak jednou přijde zcela náhle také okamžik, kdy se nemusí obávat již žádného pádu, protože všechno, co se při tom naučil, přijal do sebe.
-Aufnehmen kann er aber nur in dem //Erleben// selbst. Nicht im Beobachten. Ein Grübler kommt niemals zu dem Erleben; denn er stellt sich durch Beobachtung stets //außerhalb// jedes Erlebens, und sieht zergliedernd und zersetzend auf sich wie auf einen Fremden, anstatt für sich voll zu empfinden. Wenn er aber auf sich //sieht, muß// er //neben// dem Empfinden stehen; das liegt schon in dem Worte: auf sich sehen, sich beobachten!
+Přijmout to však může jen v //prožití// samotném. Ne v pozorování. Hloubal nedojde nikdy k prožití; neboť se staví vlivem pozorování //mimo// jakékoliv prožití a rozebírá a rozpitvává se jako něco cizího místo toho, aby sám plně prociťoval. Jestliže však //hledí// na sebe, //musí// stát //vedle// cítění; což spočívá již ve slovech: hledět na sebe, pozorovat se!
-Damit ist auch erklärt, daß er nur //dem Verstande// dient, der jedes wirkliche Erleben //in Empfindung// nicht nur hemmt, sondern vollkommen ausschaltet. Er läßt die Wirkung jedes äußeren Geschehens aus der Stofflichkeit nicht weitergehen als zum vorderen Gehirn, das es zuerst empfängt. Dort wird es festgehalten, dünkelhaft zergliedert und zerlegt, sodaß es nicht nach dem Empfindungshirn gelangt, durch welches es der Geist als zum Erleben erst aufnehmen könnte.
+Tím se také vysvětluje, že slouží jen //rozumu,// který každému skutečnému prožití //v cítění// nejen brání, nýbrž je i zcela vyřazuje. Nenechává účinek jakékoliv vnější události ze hmotnosti jít dále než k přednímu mozku, který ho přijímá nejdříve. Tam je pevně zadržen, domýšlivě rozebrán a rozpitván, takže nedospěje k citovému mozku, skrze který by ho mohl duch teprve přijmout k prožití.
-Denn achtet meiner Worte: So wie der Menschengeist seine Betätigung von innen heraus folgerichtig über das Empfindungsgehirn leiten muß zu dem Verstandeshirn, so können äußere Geschehen nur den gleichen Weg zurückwirken, wenn sie vom Menschengeiste als Erleben aufgenommen werden sollen. Der Eindruck äußeren Geschehens aus der Stofflichkeit muß also stets von außen kommend durch das vordere Verstandeshirn über das hintere Empfindungshirn zum Geist. Nicht anders. Während die Betätigung des Geistes den genauen Weg in umgekehrter Richtung gehen muß, nach außen hin, weil das Empfindungshirn allein zur Aufnahme //geistiger// Eindrücke die Fähigkeit besitzt. Der Grübler aber hält den Eindruck äußeren Geschehens krampfhaft in dem vorderen Verstandesgehirn fest, zergliedert und zersetzt es dort und gibt es nicht in vollem Wert auf das Empfindungsgehirn weiter, sondern nur teilweise, und diese Teilstücke durch die gewaltsame Denktätigkeit nur noch entstellt, also nicht mehr so wirklich, wie es war.
+Dbejte však mých slov: Tak jako lidský duch musí vést svou činnost zevnitř ven důsledně přes citový mozek k mozku rozumu, tak mohou působit zpět vnější události jen stejnou cestou, pokud mají být lidským duchem přijaty jako prožití. Dojem z vnější události ze hmotnosti musí tedy přicházet vždy zvenčí skrze přední mozek rozumu, přes zadní mozek citu a dále k duchu. Nijak jinak. Zatímco činnost ducha musí jít stejnou cestou v opačném směru, z nitra navenek, protože jedině citový mozek má schopnost k přijetí //duchovních// dojmů. Hloubal však pevně a křečovitě drží dojmy z vnějšího dění v předním mozku rozumu, tam je rozebírá a rozpitvává a nepředává je v plné hodnotě citovému mozku, nýbrž jen částečně, a tyto části vlivem násilného myšlení ještě zkomolí, a tedy již nejsou tak skutečné, jaké byly.
-Deshalb kann auch kein Fortschritt für ihn kommen, keine Geistesreife, welche nur das wirkliche Erleben äußeren Geschehens mit sich bringt.
+Proto pro něj nemůže nadejít žádný pokrok, žádná duchovní zralost, které s sebou nese jen skutečné prožití vnějších událostí.
-Seid darin wie die Kinder! Nehmt voll auf und lebt es augenblicklich in Euch durch. Dann strömt es wiederum zurück durch das Empfindungshirn zu dem Verstandeshirn, und kann von dort entweder zu einer erfolgreichen, starken Abwehr verarbeitet hinausgehen, oder zu erweiterter Aufnahmefähigkeit wirken, je nach der Art der äußeren Geschehen, deren Strahlungen man Einflüsse oder Beeindruckungen von außen her nennt.
+Buďte v tom jako děti! Přijímejte plně a prožívejte to okamžitě v sobě. Pak bude to proudit opět zpět skrze citový mozek k mozku rozumu a odtamtud zpracované to může vycházet buď k úspěšné, silné obraně, nebo k působení rozšířené schopnosti přijímat, podle druhu vnější události, jejíž vyzařování se nazývá vlivem nebo dojmem z vnějšku.
-Zur Schulung darin wird auch hierbei nun das tausendjährige Reich dienen, das das Reich des Friedens und der Freude werden soll, das Gottesreich auf Erden. Darunter verstehen die Menschen in ihren //fordernden Wünschen// wiederum etwas Falsches, weil sich aus ihrem Dünkel heraus nichts mehr richtig und gesund zu formen vermag. Bei dem Ausdruck Gottesreich auf Erden geht ein freudiges Erschauern durch die Reihen aller darauf Hoffenden. Sie denken sich tatsächlich dabei ein Geschenk von Freude und von Glück, das ihrer Sehnsucht auf ein ruhiges Genießenwollen voll entspricht. Es wird aber die Zeit unbedingten Gehorsams werden für die ganze Menschheit!
+Ke školení v tomto směru bude sloužit tisíciletá říše, která má být říší míru a radosti, říší Boží na zemi. Pod tím však chápou lidé ve svých //náročných přáních// opět něco falešného, protože si ve své domýšlivosti již více nejsou schopni vytvořit něco správného a zdravého. Při výrazu Boží říše na zemi dochází k radostnému zachvění řadami všech, kteří v ni doufají. Při tom se skutečně domnívají, že obdrží darem radost a štěstí, které plně odpovídají jejich touze po klidném užívání požitků. Bude to však doba bezpodmínečné poslušnosti pro celé lidstvo!
-Niemand will heute annehmen, daß eine Forderung darin besteht! Der Ausdruck „Gottesreich auf Erden“ ist jedoch nicht anders zu verstehen, als daß darin nur //Gottes Wille// herrscht, ganz unbedingt und unverrückbar! Daß der Menschen Wollen und ihr Wünschen sich endlich ganz nach dem Willen Gottes richten //muß!//
+Nikdo dnes nechce přijmout, že v tom je požadavek! Výrazu „říše Boží“ nelze ovšem rozumět jinak, než že v ní panuje pouze //vůle Boží,// zcela bezpodmínečně a neochvějně! Že se chtění lidí a jejich přání //musí// konečně řídit zcela podle vůle Boží!
-Und Friede, Freude wird erstehen, weil alles Störende //gewaltsam// von der Erde weggenommen und in Zukunft ferngehalten wird. Dazu gehört in erster Linie zur Zeit der Mensch. Denn er allein brachte die Störung in die Schöpfung und auf Erden. Aber von bestimmter Stunde an vermag ein Störender nicht mehr auf dieser Erde weiterhin zu leben.
+A nastane mír a radost, protože všechno rušivé bude ze země //násilně// odstraněno a v budoucnosti bude zadrženo daleko od ní. K tomu patří právě nyní v první řadě člověk. Neboť on sám vnesl do stvoření a na zemi poruchy. Avšak od určité hodiny nebude moci již více žít dále na této zemi jako rušitel.
-Das wird vollbracht durch die Veränderung der Strahlungen, die durch den Menschensohn und seinen Stern zur Auswirkung gelangt. Der Friede wird //erzwungen,// nicht geschenkt, und Friedenhalten dann gefordert, hart und unerbittlich!
+To bude provedeno změnou záření, která dospěje k účinku skrze Syna Člověka a jeho hvězdu. Mír bude //vynucen,// ne darován, a jeho udržení pak požadováno, tvrdě a neúprosně!
-So sieht das Reich des Friedens und der Freude aus, das Gottesreich auf Erden, in dem der Mensch //entrechtet// werden muß des Herrschens //seines// Wollens, welches ihm bisher belassen war, da er als geistig seiend unter den Entwickelten auf dieser Erde als die höchste Kreatur auch herrschen muß, den Schöpfungsurgesetzen unbedingt entsprechend. Mit Eintreten des Gotteswillens in die Nachschöpfung aber wird selbsttätig die Oberhand des Menschenwollens ausgeschaltet.
+Tak bude vypadat říše míru a radosti, říše Boží na zemi, ve které musí být člověk //zbaven práva// vládnout //svým// chtěním, které mu bylo doposud ponecháno, protože jako duchovní mezi vyvinutými musí na této zemi také vládnout jako nejvyšší tvor, bezpodmínečně podle prazákonů stvoření. Se vstupem Boží vůle do pozdějšího stvoření je však samočinně vyřazena převaha lidského chtění.
-Nur //der// Mensch kann in Zukunft noch bestehen, und alle Kreatur, die sich freiwillig einstellt in den Gotteswillen! Also nach ihm lebt und denkt und wirkt! //Das// ganz allein bietet die Lebensfähigkeit in dem kommenden Reich der Tausend Jahre!
+Jen //ten// člověk může v budoucnosti ještě obstát a ti tvorové, kteří se dobrovolně postaví do vůle Boží! Tedy podle ní žijí, myslí a působí! Jedině //to// poskytuje schopnost života v přicházející říši tisíce let!
-Prägt es Euch nochmals ein, so klar Ihr könnt. Es ist die Grundlage für alles, ja, für Euer ganzes Sein! Damit Ihr kleine Schar von Anfang an in Euch schon fest auf diesem neuen Boden steht!
+Vštipte si to znovu, tak jasně, jak jen můžete. Je to základ pro všechno, ba pro celé vaše bytí! Tím váš malý zástup stojí od počátku v sobě již pevně na této nové půdě!