Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 38. Das Gotterkennen. | 2020/10/18 23:12 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 38. Poznávání Boha. | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:poznavani_boha to cs:doznivani:plamen:dil_i:poznavani_boha Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Das Gotterkennen. ======
+====== Poznávání Boha. ======
-Wenn ich auch schon erklärte, daß ein Mensch niemals Gott wirklich //sehen// kann, weil seine Art die Fähigkeit dazu gar nicht besitzt, so trägt er doch die Gabe in sich, Gott in seinen Werken //zu erkennen.// Das geht aber nicht über Nacht und fällt ihm nicht im Schlafe zu, sondern es kostet ernste Mühe, großes, starkes Wollen, das der Reinheit nicht entbehren darf.
+I když jsem již také vysvětlil, že člověk nikdy nemůže Boha skutečně //vidět,// protože jeho druh k tomu vůbec nemá schopnosti, tak nese v sobě přece dar //poznávat// Boha v jeho dílech.
-Euch Menschen ist die ungestillte Sehnsucht nach dem Gotterkennen mitgegeben, sie ist in Euch gepflanzt, damit Ihr keine Ruhe finden könnt auf Euren Wanderungen durch die Nachschöpfung, welche Ihr unternehmen dürft zum Zwecke Euerer Entwickelung, damit Ihr Euch bewußt werdend voll Dank die Segnungen genießen lernt, welche die Welten in sich bergen und Euch bieten.
+To však nejde přes noc a nedostane se toho ve spánku, nýbrž to stojí vážnou námahu, velké, silné chtění, které nesmí postrádat čistotu.
-Würdet Ihr während dieser Wanderungen Ruhe in Euch finden, so müßte Euch die Ruhe in der Folgerung den Stillstand bringen, der für Euren Geist Ermattung und Verfall, zuletzt auch unausbleibliche Zersetzung in sich birgt, da er damit dem Urgesetze der notwendigen Bewegung nicht gehorcht. Doch das Getriebe der selbsttätigen Gesetze in der Schöpfung ist für den Menschengeist wie ein laufendes Band, welches ihn ohne Unterbrechung fortzieht, auf dem jedoch auch jeder ausgleitend zum Straucheln und zum Sturze kommt, der nicht das Gleichgewicht zu wahren weiß.
+Vám lidem je dána neukojitelná touha po poznání Boha, která je do vás zasazena, abyste nemohli najít žádný klid při vašem putování pozdějším stvořením, které smíte podniknout za účelem vývoje, abyste se stali vědomými a plni díku se učili požívat požehnání, které v sobě světy skrývají a vám nabízejí.
-Das Gleichgewicht bewahren ist in diesem Fall dasselbe, wie durch Einhaltung der Schöpfungsurgesetze nicht die Schöpfungsharmonie zu stören. Wer wankt und stürzt, wer sich nicht darin aufrecht halten kann, wird mit//geschleift,// weil seinetwegen das Getriebe auch nicht eine einzige Sekunde stille hält. Das Mitgeschleiftwerden aber verletzt. Und wiederaufstehen zu können fordert dann erhöhte Anstrengung, noch mehr das Wiederfinden des bedingten Gleichgewichtes. Bei dieser dauernden Bewegung der Umgebung ist es nicht so leicht. Gelingt es nicht, so wird der Mensch ganz aus der Bahn geschleudert, mitten in die Räder des Getriebes, und dabei zermalmt.
+Pokud byste během tohoto putování dosáhli klidu, tak by vám musel tento klid v důsledku přinést zastavení, které v sobě pro vašeho ducha skrývá ochabnutí, úpadek a nakonec také nevyhnutelný rozklad, protože by tím nebyl poslušen prazákona nutného pohybu. Avšak soukolí samočinných zákonů ve stvoření je pro lidského ducha jako běžící pás, který ho bez přerušení táhne vpřed, na kterém však také uklouzne, klopýtne a upadne každý, kdo nedovede udržet rovnováhu.
-Deshalb seid dankbar, Ihr Menschen, daß Euch die Sehnsucht nach dem Gotterkennen auf Euren Wanderungen keine Ruhe läßt. Dadurch entgeht Ihr, ohne es zu wissen, in dem Weltgetriebe vielerlei Gefahren. Aber Ihr habt die Sehnsucht nicht verstanden, welche in Euch liegt, Ihr habt auch diese umgebogen und nur niedere Unruhe daraus gemacht!
+Udržet rovnováhu je v tomto případě totéž jako dodržováním prazákonů stvoření nerušit jeho harmonii. Kdo se potácí a padá, kdo se v něm nedovede udržet vzpřímený, bude //smýkán,// poněvadž kvůli němu se soukolí nezastaví ani na jedinou vteřinu. Smýkáním se však zraňuje. A moci opět vstát vyžaduje pak zvýšené úsilí a znovunalezení nutné rovnováhy pak ještě větší. Při tomto neustálém pohybu okolí to není tak snadné. Nepodaří-li se to, tak je člověk zcela vyhozen z dráhy mezi kola hnacího ústrojí, a tím rozdrcen.
-Die Unruhe sucht Ihr dann wiederum in falscher Art mit irgend etwas zu betäuben oder zu befriedigen. Da Ihr dabei nur den Verstand verwendet, greift Ihr natürlich auch nach irdischem Verlangen, erhofft Befriedigung des Drängens in der Anhäufung von Erdenschätzen zu erhalten, in der Hast der Arbeit oder in zerstreuenden Vergnügungen, in schwächender Bequemlichkeit und, wenn es sehr hoch kommt, vielleicht in einer reinen Art irdischer Liebe zu dem Weibe.
+Proto buďte vděční, vy lidé, že vám touha po poznání Boha nedává při vašem putování žádného klidu. Tím uniknete, aniž byste to věděli, rozličným nebezpečím ve světovém soukolí. Avšak vy jste nepochopili touhu, která ve vás spočívá, také jste ji zkřivili a učinili jste z ní jen nízký neklid!
-Doch das alles bringt Euch keinen Nutzen, hilft Euch nicht voran. Es kann die Sehnsucht, welche Ihr zur Unruhe verbogen habt, vielleicht für kurze Zeit betäuben, vermag sie aber nicht für immer auszulöschen, sondern drängt sie lediglich nur hier und da zurück. Die von Euch unerkannte Sehnsucht treibt die Menschenseele immer wieder an und hetzt den Erdenmenschen, wenn er deren Sinn nicht endlich zu verstehen sucht, durch viele Erdenleben, ohne daß er dabei reift, um wie gewollt emporsteigen zu können in die leichten, lichteren und schöneren Gefilde dieser Nachschöpfung.
+Tento neklid snažíte se pak opět ve falešném způsobu něčím ohlušit nebo uspokojit. Protože při tom používáte jen rozum, saháte ovšem také po pozemských žádostech a očekáváte, že obdržíte uspokojení tohoto naléhavého tlaku v hromadění pozemských statků, ve shonu práce nebo v rozptylující zábavě, v oslabující pohodlnosti a, když na to dojde, snad i v čistém druhu pozemské lásky k ženě.
-Der Fehler liegt am Menschen selbst, der aller ihm geschenkten Hilfen viel zu wenig oder gar nicht achtet in dem Wahne des eigenen Könnenwollens durch die Schlingen des Verstandes, die er sich um seine Geistesschwingen band.
+Avšak to všechno nepřináší vám žádný užitek, nepomáhá vám kupředu. Můžete touhu, kterou jste zkřivili na neklid, snad nakrátko ukonejšit, nemůžete ji však navždy uhasit, neboť ona tu a tam prorazí zpět. Tato vámi nepoznaná touha stále znovu žene lidskou duši a štve pozemského člověka mnoha životy, aniž by při tom uzrával, pokud se konečně nesnaží pochopit její smysl, aby mohl, jak je to chtěno, vystoupit na lehčí, světlejší a krásnější pláně tohoto pozdějšího stvoření.
-Nun ist er endlich an dem //Ende// seiner Kraft! Erschöpft durch das Gehetztwerden von ihm noch nicht erkannten Mächten, deren Hilfen er sich hartnäckig verschloß, in dem kindischen Besserwissen- und auch Besserkönnenwollen seines eigensinnigen Gebarens, das als Folge des gewaltsam von ihm selbst verkrüppelten Gehirns sich zeigt.
+Chyba spočívá v člověku samotném, který příliš málo dbal nebo vůbec nedbal darované mu pomoci v bludu vlastní dovednosti skrze kličky rozumu, kterými omotal záchvěvy svého ducha.
-Und doch hätte es jeder Mensch so leicht gehabt, wenn er nur einfach und bescheiden alle Gaben in sich reifen ließ, die ihm der Schöpfer gab für seine Wanderung durch alle Ebenen der Nachschöpfung, welche der Menschengeist zu seiner eigenen Entwickelung so unumgänglich nötig hat. Er wäre damit groß geworden, viel größer und viel wissender, als er sich je erträumte. Doch ohne Demut und Bescheidenheit können ihm diese Gaben nicht zu Fähigkeiten auferblühen!
+Nyní je konečně na //konci// svých sil! Vyčerpán následkem uštvání jím ještě nepoznanou mocí, jejíž pomoci se v dětinském chtění vědět a také umět vše lépe tvrdošíjně uzavřel svým umíněným počínáním, což se projevuje jako důsledek jím samým násilně zmrzačeného mozku.
-Es ist kindisches Spielzeug, Euer Wissen, auf das Ihr so eingebildet seid! Ein Staubkorn im Verhältnis dessen, was Ihr wissen, und vor allem, was Ihr //wirken// könntet, was Ihr heute auch schon wirken //müßtet!// Was wißt Ihr Erdenmenschen von der wunderbaren Schöpfung, die sich Euch überall in ihrer jeweiligen Art und Schönheit, vor allem aber in ihren Gesetzen unantastbar zeigt! Stumpf steht Ihr all dem Großen gegenüber. Sucht endlich //das Erkennen Eures Gottes// in der Schöpfung, Menschen, deren kleinster Teil Ihr seid von jener Art, welche zu Selbstbewußtsein durch die Gnade ihres Schöpfers sich entwickeln darf als Erfüllung ihres Drängens, das sie in sich trägt!
+A přece by to bylo každému člověku tak snadné, kdyby jen jednoduše a skromně v sobě nechal uzrávat všechny dary, které mu dal Stvořitel na jeho putování všemi úrovněmi pozdějšího stvoření, které lidský duch tak nezbytně potřebuje ke svému vlastnímu vývoji. Byl by tím velkým, mnohem větším a mnohem vědomějším, než se mu kdy zdálo. Avšak bez pokory a skromnosti nemohou tyto dary rozkvést ke schopnostem!
-Sucht darin nicht nur Eure Eitelkeiten zu befriedigen, wie Ihr es bisher als die Sklaven Eueres Verstandes hieltet! Ihr seid damit am Ende! Seid am Zusammenbrechen Eures kleinen Könnenwollens. Und von dem wahren Können steht Ihr weit entfernt.
+Vaše vědění, na které jste tak domýšliví, je dětinskou hračkou! Je to zrnko prachu v poměru k tomu, co jste vědět mohli, a především, jak jste mohli //působit,// jak byste již dnes působit //museli!// Co víte vy pozemští lidé o podivuhodném stvoření, které se vám všude nedotknutelně ukazuje ve svých příslušných druzích a kráse, především však ve svých nedotknutelných zákonech! Tupě stojíte vůči veškeré této velikosti. Lidé, hledejte konečně //poznání svého Boha// ve stvoření, jehož jste nejmenší částí z onoho druhu, který se smí rozvíjet k sebevědomí skrze milost svého Stvořitele jako splnění svého naléhání, které v sobě nese!
-Wie kleine Stümper Ihr gewesen seid, werden Euch nun die Folgen Eures Wirkens selbst beweisen, die wie schwere Wogen nun den Gottgesetzen in der Schöpfung folgend auf die Urheber zurückkommen, sie hoch emporhebend oder sie unter sich begrabend mit allen ihren Werken. Es wird sich dabei unbeirrbar zeigen, was recht war oder falsch. Was Ihr schon in den letzten Zeiten deutlich genug hättet sehen können, wenn Ihr nur hättet sehen //wollen,// das Versagen aller Anstrengungen überall zur Abwendung des schon rollenden Niederganges, das hätte Euch warnen müssen, umzukehren noch zu rechter Zeit! Und mit dem Denken endlich //in Euch selber// einzukehren.
+Nehledejte v tom jen ukojení své ješitnosti, jak jste to činili doposud jakožto otroci svého rozumu! S tím jste již u konce! Nacházíte se ve zhroucení svých nepatrných dovedností. A od pravých dovedností stojíte velmi vzdáleni.
-Die Menschen aber hören nicht und sehen nicht; es treibt sie die Verzweiflung nur noch toller zu dem Glauben an die Hilfe durch das Menschenkönnen.
+Jakými jste byli malými břídily, bude vám nyní dokázáno samotnými následky vašeho působení, které se nyní jako těžké vlny následujíce Boží zákony ve stvoření vrátí zpět na původce a buď je vysoce pozvednou, nebo je pod sebou pohřbí se všemi jejich díly. Při tom se bezpečně ukáže, co bylo pravé nebo falešné. Co byste již mohli v poslední době dosti zřetelně vidět, pokud byste vidět //chtěli,// tedy všeobecné selhání všech snah k odvrácení již valícího se úpadku, to by vás muselo varovat a v pravou chvíli ještě obrátit! A zanořit se v myšlení konečně //do sebe samých.//
-Ich aber sage Euch: Wer nicht in den Gesetzen Gottes wirkend steht, hat jetzt keine Hilfe aus dem Lichte mehr! Die Kenntnis der Gesetze Gottes in der Schöpfung ist nunmehr Bedingung! Und ohne Hilfe aus dem Licht ist //heute// der //wirkliche// Aufbau ganz unmöglich!
+Lidé však neslyší a nevidí; zoufalství je žene ještě šíleněji k víře v pomoc lidské dovednosti.
-Der Glaube eines Menschen an die eigene Sendung und der Glaube derer, die ihm folgen, nützen einem Erdenmenschen nichts. Es wird mit ihm alles zerbrechen an der Stelle, wo die Auswirkung der Gottgesetze in der Schöpfung ihn berührt.
+Já vám však pravím: Kdo nestojí působě v Božích zákonech, nemá nyní již více žádné pomoci ze Světla! Znalost Božích zákonů ve stvoření je nyní podmínkou! A bez pomoci ze Světla je //dnes skutečná// výstavba zcela nemožná!
-Und //jeder// Mensch wird jetzt nach Gottes heiligem Gesetz vor diese Auswirkung gestellt! Darin liegt das von allen Gläubigen gefürchtete Gericht!
+Víra nějakého člověka ve své poslání a víra těch, kteří ho následují, nepřináší pozemským lidem užitek. Všechno se zhroutí i s ním na tom místě, kde se ho dotknou účinky Božích zákonů ve stvoření.
-Die Gläubigen! Ihr alle, die Ihr Euch zu Gottgläubigen zählt, prüft Euch einmal, ob Euer Glaube, den Ihr in Euch tragt, wirklich der //rechte// ist! Ich meine damit nicht, //in welcher Form// Ihr glaubt, ob nun als Katholik oder als Protestant, ob als Buddhist oder Mohammedaner oder in irgend einer Form, //ich meine Eure Art// zu glauben, inwieweit diese //lebendig// ist!
+A nyní podle svatého Božího zákona bude //každý// člověk postaven před tyto účinky! V tom spočívá všemi věřícími obávaný soud!
-Denn Gott ist Gott! Und //wie// Ihr Ihm Euch naht //in Eurem Inneren, das// ganz allein ist für die Stärke und die Echtheit Eures Glaubens maßgebend!
+Věřící! Vy všichni, kteří se k věřícím v Boha počítáte, zkoumejte jednou, zda vaše víra, kterou v sobě nesete, je skutečně //pravá!// Nemám tím na mysli, //jakou formou// věříte, zda jako katolíci nebo jako protestanti, zda jako buddhisté, mohamedáni nebo v nějaké jiné formě, //myslím tím váš způsob// víry, nakolik je tato //živá!//
-//So// also prüft Euch einmal sorgfältig. Ich will Euch zeigen, wie Ihr den Weg dazu finden könnt, um einen Anhalt dafür zu bekommen.
+Neboť Bůh je Bůh! A //jak// se mu vy přibližujete //ve svém nitru, to// je naprosto jedině rozhodující pro sílu a ryzost vaší víry!
-Geht mit mir im Geist einmal nach Afrika zu irgend einem Negerstamm. Denkt Euch hinein in das Begriffsvermögen solcher Menschen. Bemüht Euch, deren Innenleben und deren Gedankengang deutlich vor Euch zu sehen.
+//Takto// se tedy někdy bedlivě zkoumejte. Chci vám ukázat, jak k tomu můžete najít cestu, aby se vám k tomu dostalo opory.
-Diese Menschen glaubten an Dämone und an alles Mögliche; sie hatten roh aus Holz geschnitzte Götzen, und dann kamen zu ihnen die christlichen Missionare. Sie erzählten, unterrichteten von jenem großen, unsichtbaren Gotte ihrer Religion.
+Pojďte se mnou v duchu do Afriky k nějakému černošskému kmeni. Vmyslete se do schopnosti chápání takových lidí. Snažte se zřetelně před sebou vidět jejich vnitřní život a myšlenkové pochody.
-Stellt Euch das vor, und sagt Euch selbst, mit welchen Empfindungen diese Naturmenschen nach ihrer Taufe zu dem ihnen neuen christlichen Gotte beten werden! Nicht viel anders, als wie sie vorher zu ihrem holzgeschnitzten Götzen beteten! Die meisten davon nehmen einfach den neuen Gott an die Stelle des bisherigen Götzen. Das ist der ganze Unterschied. Ihre Empfindungen haben sie dabei nicht geändert, sondern sie halten sich in den günstigsten Fällen lediglich an die //Lehre.// Das wirkliche //Erleben// aber fehlt. Das kann bei diesen unwissenden Menschen gar nicht anders sein.
+Tito lidé věří v démony a na všechno možné; mají hrubé, ze dřeva vyřezávané modly, a pak přijdou k nim křesťanští misionáři. Vyprávějí, vyučují o onom velkém, neviditelném Bohu jejich náboženství.
-Das Annehmen der Lehre selbst macht sie nicht //wissend;// denn die Annahme des Glaubens stützt sich doch nur auf ein gereichtes Wissenwollen anderer. Es fehlt dabei gewinnbringendes, inneres Erleben und damit der eigentliche Halt! So ist es immer und überall. Die Missionare und Bekehrenden stürzen sich auf die Menschen und wollen sie //ohne// weiteren Übergang zu dem Christentum bekehren.
+Představte si to a sami řekněte, s jakým cítěním se budou tito přírodní lidé po svém křtu modlit k jejich novému křesťanskému Bohu! Nepříliš jinak, než jak se dříve modlili ke svým ze dřeva vyřezaným bůžkům! Většina z nich dá prostě nového Boha na místo dosavadních bůžků. To je celý rozdíl. Jejich cítění se při tom nezměnilo, pouze se v nejpříznivějších případech přidržují //učení.// Skutečný //prožitek// však schází. U těchto nevědomých lidí to nemůže být vůbec jiné.
-Auch bei dem Unterricht der Kinder spielt sich heute Gleiches ab, und doch sind Kinder innerlich nicht anders als die Heiden; denn die Taufe hat sie nicht wissender gemacht.
+Samotné přijetí učení neučiní je //vědoucími;// neboť přijetí víry se přece opírá jen o jinými předstírané vědění. Schází při tom užitek přinášející vnitřní prožitek a tím vlastní opora! Tak je tomu vždy a všude. Misionáři a ti, co obrací na víru, vrhají se na lidi a chtějí je obrátit //bez// dalšího přechodu ke křesťanství.
-Wenn der Mensch aber die Stufen nicht geordnet geht, die in der Schöpfung vorgezeichnet sind, die ihm die Schöpfung in den selbsttätigen Urgesetzen selber bietet, da sie ja aus diesen Stufen sich zusammensetzte, kann er nie zu wahrer Gotterkenntnis kommen! Und auch //gute// Lehren werden ihm darin nichts nützen, sondern seine Wege nur verwirren.
+Také při vyučování dětí odehrává se dnes to stejné, a přece děti nejsou vnitřně nic jiného než pohané; neboť křest je neučinil více vědoucími.
-Hieran krankt die ganze bisherige Missionsarbeit. Sie //kann// es gar nicht zu einer wirklich Leben in sich tragenden Wirkung bringen, weil sie nicht die schöpfungsgesetzmäßigen Wege geht. Sprünge machen duldet das Entwickelungsgesetz in dieser Schöpfung nicht, wenn sie zu wahrer Reife kommen soll. Und der Mensch vermag sich nie hinauszuheben über diese Schöpfung, der er angehört, mit welcher er durch unzählige Fäden eng verbunden ist, und deren köstlichste der Früchte er nun bilden soll.
+Pokud však člověk nepostupuje spořádaně po stupních, které jsou předepsány ve stvoření a které mu stvoření v samočinně působících prazákonech samo nabízí, protože se přece z těchto stupňů samo skládá, nemůže nikdy dojít k opravdovému poznání Boha! A také //dobré// nauky nemohou mu v tom být užitečné, nýbrž jeho cestu jen zmatou.
-Will er jedoch die Frucht auch wirklich werden, die diese Schöpfung in der reinen Kraft des Herrn hervorzubringen fähig ist, so darf in seinem Reifegange keine Unterbrechung sein! Genau wie in dem wesenhaften Wirken bei der Frucht des Baumes. Wo eine Unterbrechung oder sonst ein Eingriff in den Werdegang der Reife kommt, sei es durch vorzeitigen Frost, durch allzustarken Sturm oder durch schädigende Willkür eines Menschen, dort kann die Frucht niemals zu voller Reife kommen und damit nicht zu ihrer wirklichen Vollendung.
+Tím churaví celá dosavadní misijní práce. //Nemůže// vůbec nikdy přivést v sobě nesoucí působení ke skutečnému životu, protože nejde cestou odpovídající zákonům stvoření. Zákon vývoje v tomto stvoření nestrpí dělání skoků, jestliže se má dojít k opravdové zralosti. A člověk není schopen pozvednout se nad toto stvoření, ke kterému náleží, s nímž je skrze nesčetná vlákna úzce svázán a jehož nejdrahocennějším plodem má nyní být.
-Nicht anders bei dem Erdenmenschen, der eine Frucht //geistigen// Wirkens ist.
+Avšak chce-li se také skutečně stát plodem, který je toto stvoření v čisté síle Páně schopno vytvořit, tak nesmí být v jeho postupu uzrávání žádného přerušení! Přesně jako v bytostném působení u ovoce na stromech. Kde dojde k přerušení nebo k jinému zásahu do vývoje zrání, ať už předčasným mrazem, příliš silnou bouří nebo škodící libovůlí lidí, tam nemůže ovoce nikdy dojít k plné zralosti a tím ke skutečnému dokončení vývoje.
-Nichts darf bei seinem Werdegange fehlen, keine einzige Stufe, da sonst eine Lücke, eine Kluft verbleibt, die einen lebendigen Weiteraufbau und damit ein Weitersteigen nach der Höhe zu nicht zuläßt, es geradezu unmöglich macht. Wo auch nur //eine// Stufe fehlt oder mangelhaft ist, //muß// ein Zusammenbruch kommen, ein Absturz. Da kann der Mensch sich drehen oder wenden wie er will, er //muß// sich darein fügen, und die spitzfindige Verstandesklügelei ist das, was ihm am allerwenigsten eine Ersatzbrücke erbauen könnte, die ihm weiter hilft.
+Nejinak je tomu u pozemského člověka, který je ovocem //duchovního// působení.
-Und der Mensch selbst hat einen schädigenden Eingriff unternommen in der //einseitigen// Hochzucht seines irdischen Verstandes, der ihn nun mit festem Druck und wie mit Stahlklammern nur an die Grobstofflichkeit fesselt, der der Verstand entstammt.
+Nic nesmí chybět při jeho vývojovém pochodu, ani jeden stupeň, protože jinak zůstane mezera, propast, která nepřipouští další živoucí výstavbu, a tím další vzestup do výšin přímo znemožňuje. Kde také schází jen //jeden// stupeň nebo je nedostatečný, //musí// přijít zhroucení, pád. Zde se může člověk točit a obracet jak chce, //musí// se však tomu podřídit, a vynalézavá chytrost rozumu je to, co je nejméně schopno vybudovat mu náhradní most, který by mu pomohl dál.
-Dadurch entstand die Lücke, die ein angelernter Glaube an das hohe Geistige und Göttliche nicht überbrücken kann!
+A člověk sám učinil škodlivý zásah v //jednostranném// přepěstění svého pozemského rozumu, který ho nyní poutá tvrdým tlakem a jako ocelová pouta jen na hrubohmotnost, ze které rozum pochází.
-Und so muß die Menschenfrucht der Nachschöpfung verkümmern auf dem Weg zu ihrer Reife, durch die eigene Schuld.
+Tím vznikla mezera, kterou nemůže překlenout vyškolená víra ve vysoké duchovno a Božské!
-Deshalb erlebt so mancher Mensch auch heute noch, daß er den in seiner Kindheit angelernten Glauben ganz verliert, nachdem er aus der Schule in das Leben tritt, auch wenn er darum tapfer kämpft, um früher oder später wieder ganz neu aufbauen zu müssen, vom Grunde aus, wenn er ein ernster Sucher nach der Wahrheit ist.
+A tak musí lidský plod pozdějšího stvoření zakrnět na cestě ke své zralosti, následkem vlastní viny.
-Begeisterung der Massen und ein Mitreißen hat für den einzelnen gar keinen Zweck. Es gibt ihm nie den festen Boden, den er zu dem Aufstieg braucht, und er vermag auch nicht den notwendigen Halt dabei zu finden //in sich selbst. Den// Halt, der ihn allein für immer sicher stehen läßt.
+Proto prožívá tak mnohý člověk ještě i dnes, že docela ztratí víru naučenou ve svém dětství, když vstoupí ze školy do života, a i když o ni udatně bojuje, musí ji dříve nebo později opět zcela nově vystavět, od základu, pokud je vážným hledačem Pravdy.
-So ist zur Zeit auch jeder Unterricht für die heranwachsenden Kinder in den Glaubensarten noch nicht richtig. //Deshalb// fehlt überall //der// Glaube, der zu //wahrer// Gott//erkenntnis// führt, welche allein wirkliches Glück und auch Frieden gewährt!
+Nadšení mas a stržení s nimi nemá pro jednotlivce žádný účel. Neposkytne mu nikdy pevnou půdu, kterou potřebuje ke vzestupu, a on také není schopen při tom //v sobě samém// nalézt nutnou oporu. //Tu// oporu, která jediná ho nechá vždy bezpečně stát.
-Der Unterricht zur Zeit ist falsch und ohne Leben. Der Halt, welchen der einzelne zu haben glaubt, ist Einbildung. Es ist nur Formglaube, an den sich alle klammern. Die Ruhe und Geborgenheit erkünstelt, in die sie sich zu wiegen suchen, oft nur, um selbst nach außen hin nicht anzustoßen, manchmal um Erdenvorteil zu genießen oder irgendwie zu gelten. Echt ist es nie, //kann// es nicht sein, weil die schöpfungsgesetzmäßigen Grundlagen noch dazu fehlen. Und ohne diese geht es einfach nicht.
+Tak je v dnešní době také každé vyučování dospívajících dětí v různých druzích víry ještě nesprávné. //Proto// všude chybí //ta// víra, která vede k //opravdovému poznání Boha// a která jedině poskytuje skutečné štěstí a také mír!
-Greifen wir einmal zurück und nehmen wir die einstigen Bekehrungen in deutschen Landen an. Der Überlegende, der sich nicht mit der trägen Durchschnittsmenge treiben läßt, muß ebenfalls dabei in allem nur die leere und für alles Innere //nutzlose Form// erkennen, die damals geschaffen wurde, welche keine Gotterkenntnis bringen konnte!
+Vyučování v dnešní době je falešné a bez života. Opora, kterou se jednotlivec domnívá mít, je klamnou představou. Je to jen formální víra, na kterou se všichni upínají. Vyumělkovaný klid a bezpečí, do kterého se snaží ukolébat často jen proto, aby sami navenek nenaráželi, mnohdy aby požívali pozemských předností nebo aby za něco platili. Pravé to nikdy není a ani //nemůže// být, protože k tomu ještě chybí základy odpovídající zákonům stvoření. A bez nich to prostě nejde.
-Bei jedem Volke, sogar bei jedem Menschen, auch den Menschen dieser Neuzeit muß //zuerst// die //Grundlage zur Aufnahme// der hohen Gotterkenntnisse vorhanden sein, die in der Christuslehre liegen. Nur aus einer dazu reifen Grundlage heraus darf dann und muß der Menschengeist hineingeführt werden in alle Möglichkeiten einer Gotterkenntnis durch die Christuslehre.
+Sáhněme do minulosti a vezměme někdejší obracení na víru v německých zemích. Ten, kdo uvažuje a nenechá se strhnout línou průměrností davu, musí také i při tom poznat ve všem jen prázdnou a pro všechno niterné //neužitečnou formu,// která tehdy byla vytvořena a která nemohla přinést žádné poznání Boha!
-//So// ist es, und es wird so bleiben bis in alle Ewigkeit!
+U každého národa, dokonce u každého člověka, i u lidí této nové doby musí //nejprve// existovat //základ k přijetí// vysokých poznání Boha, která spočívají v Kristově učení. Jen ze základu, který k tomu dozrál, pak smí a musí být lidský duch uveden do všech možností poznání Boha skrze Kristovo učení.
-Könnte es anders sein, so würde Gott sich auch schon //früher// haben offenbaren lassen bei den Erdenvölkern. Er tat es nicht!
+//Tak// tomu je a tak to zůstane po všechnu věčnost!
-Erst wenn ein Volk in der Entwickelung so weit gekommen war, daß es das Wirken alles Wesenhaften wußte, dann konnte es vom Geistigen erfahren, von dem Reingeistigen, dem Göttlichen, und zuletzt auch von Gott!
+Pokud by to mohlo být jinak, tak by se Bůh učinil již //dříve// pozemským národům zjevným. On to však neučinil!
-Doch immer nur in einer Art, die sie verständnisvoll hinausführte in //höheres// Begreifen durch dazu berufene Propheten, welche nie das Alte dabei stürzten. //Sie bauten auf!// Genau, wie es auch Christus Jesus selbst dann tat und oft in seinem Wort hervorgehoben hat, was Ihr bisher nur //nicht verstehen wolltet.//
+Teprve když nějaký národ došel ve svém vývoji tak daleko, že věděl o působení veškerého bytostného, pak se mohl dovědět o duchovním, o čistě duchovním, Božském a nakonec také o Bohu!
-Die christlichen Kirchen wollen bei Bekehrungen aber vieles Alte stürzen und als falsch erklären oder doch nichtachtend ausschalten, anstatt darauf sorgfältig weiter aufzubauen und die notwendigen Übergänge dabei zu beachten. Sie erwarten und verlangen, daß der Menschengeist unmittelbar in diese höchste Christuslehre springt.
+Avšak vždy jen takovým způsobem, kdy k tomu byl národ veden povolanými proroky, kteří s plným porozuměním jej uváděli do //vyššího// poznání a kteří nikdy při tom nebořili staré. //Oni stavěli!// Přesně, jak také Ježíš Kristus sám tehdy činil a často ve svém Slově zdůrazňoval, čemuž jste doposud jen //nechtěli rozumět.//
-Man achtet dabei also nicht der Gottgesetze, trotzdem man oft das Gute will.
+Křesťanské církve však chtějí při obracení na víru zbořit mnoho starého a prohlašovat to za falešné nebo to alespoň nedbajíce vyřadit, místo aby na tom pečlivě dál budovaly a dbaly při tom nutných přechodů. Očekávají a požadují, aby lidský duch přeskočil bezprostředně do tohoto nejvyššího Kristova učení.
-Auch die Germanen waren damals eng verbunden mit den Wesenhaften. Viele von ihnen vermochten sie zu schauen, zu erleben, sodaß ihnen an deren wirklichem Bestehen keine Zweifel bleiben konnten, ebensowenig auch an deren Wirken. Sie //sahen// es und //wußten// es darum.
+Nedbá se tedy při tom Božích zákonů, přestože se často chce dobro.
-Es war ihnen die reinste Überzeugung, deshalb heilig.
+Také Germáni byli tehdy úzce spojeni s bytostným. Mnozí z nich je mohli vidět, prožívat, takže nemohli mít pochybnosti o jeho skutečné existenci, stejně tak o jeho působení. //Viděli// je, a proto o něm //věděli.//
-Und an dieses damalige Heiligtum rüttelte Bonifazius mit roher Faust! Er wollte den Germanen die Wahrheit solchen Wissens abstreiten und es als falsch erklären. An dessen Stelle wollte er ihnen die Formen seiner Christenlehre aufzwingen. Solche unwissende Art mußte den Germanen schon von vornherein den Zweifel bringen über die Wahrheit dessen, was //er// ihnen kündete, mußte ihnen jedes Vertrauen dazu nehmen.
+Bylo jim to nejčistším přesvědčením, a proto i posvátností.
-Er hätte ihnen die Wahrheit ihres Wissens bestätigen sollen und sie dann erklärend weiter führen in die höheren Erkenntnisse! Aber da fehlte es ihm selbst am Schöpfungswissen. Er zeigte dieses Unwissen über das Weben in der Schöpfung nur zu deutlich, wenn er Wotan und die anderen von den Germanen als wirkende Götter angesehenen Wesenhaften mit Irrglauben und als nicht bestehend bezeichnete. Wenn sie auch keine Götter sind, so sind sie doch bestehend durch Gottes Kraft und in der Schöpfung wirkend.
+A touto tehdejší posvátností otřásl Bonifác surovou pěstí! Chtěl Germánům popírat pravdu tohoto vědění a vyhlásit je za falešné. A na jeho místo jim chtěl vnutit formy své křesťanské nauky. Takovýto nevědomý způsob musel Germánům již předem přinést pochybnosti o pravdě toho, co jim //on// zvěstoval, a musel jim vzít k tomu veškerou důvěru.
-Ohne das Wirken der Wesenhaften könnte das Geistige sich in der Stofflichkeit gar nicht verankern, könnte also in der Stofflichkeit nichts tun. Das Geistige, dem der Menschengeist entspringt, braucht also die Mithilfe des Wesenhaften in der Stofflichkeit, zu seinem eigenen Entwickelungsgange!
+Měl jim potvrdit pravdu jejich vědění a pak vysvětluje dále je vést k vyššímu poznání! Avšak zde jemu samotnému chybělo vědění o stvoření. Jenomže on ukázal tuto neznalost o tkaní ve stvoření příliš zřetelně, když označil Wotana a ostatní u Germánů jako působící bohy uznávané bytostné za blud a za neexistující. I když to sice nejsou žádní bohové, tak přece existují vlivem Boží síly a působí ve stvoření.
-Hierbei kann ein Glaubenseifer das Wissen nie ersetzen.
+Bez působení bytostného by se nemohlo duchovní ve hmotnosti vůbec zakotvit, nemohlo by tedy ve hmotnosti nic konat. Duchovno, ze kterého pochází lidský duch, potřebuje tedy pomoc bytostného ve hmotnosti ke svému vlastnímu vývojovému pochodu!
-Aber der Fehler, den Bonifazius und alle Bekehrenwollenden machten, wird heute noch lebendig erhalten.
+Při tom nemůže horlivost víry nikdy nahradit vědění.
-Man spricht und lehrt von griechischen Götter-//Sagen.// Es waren aber keine Sagen, sondern wirkliches //Wissen,// das den Menschen von heute fehlt. Auch die Kirchen kennen leider die Auswirkungen des heiligen Gotteswillens in der Schöpfung nicht, die doch die Heimat aller Menschengeister bleibt. Sie gehen blind an dem bisher Geschehenen vorüber und vermögen deshalb auch niemand zur //wahren,// lebendigen Gotterkenntnis zu führen. Sie können es mit bestem Wollen nicht.
+Avšak chyba, kterou učinil Bonifác a všichni, kteří obraceli na víru, je ještě i dnes udržována při životě.
-Nur in den Schöpfungsgesetzen selbst, die Gott gegeben hat, kann der Menschengeist zur Gotterkenntnis kommen. Und er hat diese Erkenntnis zu seinem Aufstieg unumgänglich nötig! Nur darin erhält er //den// Halt, der ihn unerschütterlich seinen vorgeschriebenen, ihm nützlichen Weg zur Vollendung wandern läßt! Nicht anders!
+Mluví se a učí o řeckých //bájích,// o bozích. Nebyly to však žádné báje, nýbrž skutečné //vědění,// které lidem dneška schází. Také církve žel neznají působení svaté vůle Boží ve stvoření, které je přece domovem všech lidských duchů. Míjejí slepě dosavadní dění a nemohou proto také nikdy vést k //pravému,// živoucímu poznání Boha. Nemohou ani s tím nejlepším chtěním.
-Wer das Wirken der Wesenhaften überspringen will, von denen die alten Völker genau wußten, der kann niemals zur wahren Gotterkenntnis kommen. Dieses genaue Wissen ist eine unvermeidliche Stufe zur Erkenntnis, weil der Menschengeist sich von unten nach oben durchzuringen hat. Er kann das über seinem Begriffsvermögen liegende Reingeistige und das Göttliche niemals erahnen lernen, wenn er nicht die zu ihm gehörenden unteren Schöpfungsstufen vorher als Grundlage dazu genau kennt. Es ist dies unvermeidbar notwendig als Vorbereitung zu der höheren Erkenntnismöglichkeit.
+Jen v samotných zákonech stvoření, které Bůh dal, může dojít lidský duch k poznání Boha. A toto poznání je pro něj nezbytně nutné k jeho vzestupu! Jen v něm obdrží //tu// oporu, která ho neochvějně nechá jít jeho předepsanou, jemu užitečnou cestou ke zdokonalení! Nijak jinak!
-Wie ich schon sagte, wurde Kenntnis gegeben von Gott auch immer erst solchen Völkern, die im Wissen von dem Wirken der Wesenhaften standen, niemals anders. Denn vorher ist eine Vorstellungsmöglichkeit dazu gar nicht gegeben. Sorgfältig wurde darin das ganze Menschengeschlecht vom Lichte aus geführt.
+Kdo chce přeskočit působení bytostného, o kterém staré národy přesně věděly, ten nemůže nikdy dojít k pravému poznání Boha. Toto přesné vědění je nezbytným stupněm k poznání, protože lidský duch se má probojovat odzdola vzhůru. Nemůže nikdy vytušením pochopit čistě duchovní a Božské ležící nad jeho schopností vnímání, pokud přesně předem nezná jako základ k němu patřící spodní stupně stvoření. Je to nezbytně nutné jako příprava k možnosti vyššího poznání.
-Ein Mensch, der in Reinheit nur im Wesenhaften wissend steht und lebt, ist in der Schöpfung höher einzuschätzen als einer, der in nur angelerntem Christenglauben steht und über das Wesenhafte lächelt als Märchen oder Sagen, der also unwissend darüber ist und dadurch niemals wahren Halt bekommt, während der andere noch seine vollen Aufstiegsmöglichkeiten hat in starker, ungetrübter und nicht untergrabener Aufstiegssehnsucht.
+Jak jsem již řekl, byla znalost o Bohu dána také vždy teprve takovým národům, které již stály ve vědění o působení bytostného, nikdy jinak. Neboť dříve k tomu není vůbec poskytnuta možnost si to představit. Pečlivě v tom bylo celé lidské pokolení vedeno ze Světla.
-Er kann bei gutem Wollen innerhalb weniger Tage lebendig hineinwachsen in die geistigen Erkenntnisse und das geistige Erleben, weil er unter sich den festen Boden nicht verlor.
+Člověk, který v čistotě stojí a žije vědomě jen v bytostném, je ve stvoření ceněn výše než ten, který stojí v jen naučené křesťanské víře a nad bytostným se usmívá jako nad pohádkou nebo bájí, který je v tom tedy nevědomý, a proto nikdy neobdrží pravou oporu, zatímco ten prvý má ještě svou plnou možnost vzestupu v silné, nezkalené a nepodkopané touze po vzestupu.
-Leitet deshalb künftig auch bei allen Missionsarbeiten, bei allen Schulunterrichten das Wissen von Gott über das Wissen von den geformten wesenhaften Kräften und deren Wirken, daraus erst kann sich dann die höhere Erkenntnis für das Geistige und für das Reingeistige, zuletzt auch für das Göttliche und Gott entwickeln.
+Při dobré vůli může během několika dnů živě se vpravit do duchovního poznání a duchovního prožívání, protože pod sebou neztratil pevnou půdu.
-Das //ganze// Schöpfungswissen ist notwendig, um zuletzt zu einem Ahnen von der Größe Gottes zu gelangen und damit endlich auch zur wahren Gotterkenntnis! Der //heutige// Christenglaube kann nichts Lebendiges in sich tragen, weil ihm das alles fehlt! Das Notwendige dazu wird stets weggelassen und die Kluft ist nicht durch anderes zu überbrücken, als durch das von Gott dazu in dieser Nachschöpfung Gegebene.
+Zařaďte proto v budoucnu i při veškeré misijní práci, při všem školním vyučování vědění o Bohu nad vědění o zformovaných bytostných silách a jejich působení, neboť teprve z toho může se pak vyvíjet vyšší poznání o duchovnu a o čistě duchovním a nakonec také o Božském a o Bohu.
-Niemand hat aber aus ruhiger Beobachtung der bisherigen ganzen Entwickelung der Menschen hier auf Erden das //Wichtigste// gelernt: Daß alle Stufen, welche die Menschen dabei durchleben mußten, //nötig waren,// und deshalb auch heute nicht vermieden oder übersprungen werden dürfen! Die ganze Schöpfung gibt Euch ja das klare Bild und alle Grundlagen zur Ausführung dazu!
+//Celkové// vědění o stvoření je nutné, aby se nakonec dospělo k vytušení velikosti Boží a tím i konečně k pravému poznání Boha! //Dnešní// křesťanská víra nemůže v sobě nést nic živoucího, protože jí toto všechno schází! Tato nutnost byla vždy vynechávána a propast nelze překlenout ničím jiným než tím, co k tomu bylo Bohem dáno v tomto pozdějším stvoření.
-Deshalb hört, was ich Euch sage: Das Kind von heute ist bis zu seiner Reife unmittelbar nur mit dem Wesenhaften eng verbunden. In dieser Zeit soll es das Wesenhafte genau kennen lernen im Erleben! Erst mit der Reife geht es dann zur geistigen Verbindung über, aufbauend steigend in seiner Entwickelung. Es muß dabei aber fest und bewußt auf dem Wesenhaften als der Grundlage dazu fußen, darf die Verbindung nicht etwa abschneiden, wie es die Menschheit heute tut, indem sie es gar nicht zum Leben in den Kindern auferweckt, sondern im Gegenteil gewaltsam unterdrückt, in unverantwortlichem Dünkel. Es will und muß zum Aufstieg beides aber wissend verbunden sein.
+Nikdo se však z klidného pozorování dosavadního celkového vývoje lidí zde na zemi nenaučil to //nejdůležitější:// Že všechny stupně, které lidé při tom museli prožít, //byly nutné,// a proto ani dnes nesmí být vynechávány nebo přeskakovány! Celé stvoření vám přece dává jasný obraz a k tomu všechny základy k uskutečnění!
-Der Mensch von heute soll so weit als Schöpfungsfrucht gereift sein, daß er in sich //gesammelt// das //ganze// Ergebnis der bisherigen Menschheitsentwickelung trägt!
+Proto slyšte, co vám říkám: Dítě dneška je až do své zralosti úzce svázáno bezprostředně jen s bytostným. V této době se má v prožití naučit přesně znát bytostné! Teprve se zralostí přechází k duchovnímu spojení a budujíc stoupá ve svém vývoji. Při tom se však musí pevně a vědomě opírat o bytostné jako o základ, a nesmí toto spojení snad odříznout, jak to lidstvo dnes dělá tím, že to v dětech vůbec neprobudí k životu, nýbrž naopak to násilně potlačuje v nezodpovědné domýšlivosti. Avšak ke vzestupu je nutné, aby bylo obojí vědomě spojeno.
-Was deshalb heute jedem Einzelnen allein //die Kindheit// ist, das war vorher in der ganzen Schöpfungsentwickelung eine große Menschheitsepoche als Gesamtentwickelung.
+Člověk dneška má být tak dalece zralým jakožto plod stvoření, že v sobě má nést //soustředěný celý// výsledek dosavadního vývoje lidstva!
-Achtet genau darauf, was ich damit sage!
+Čím je proto dnes pro každého jednotlivce //dětství,// tím byla dříve v celém vývoji stvoření veliká epocha lidstva jakožto celkový vývoj.
-Die erste Entwickelung durch //Jahrmillionen// drängt sich //jetzt// bei den Menschen der //heutigen// Schöpfungsentwickelungsstufe in die //Kinderjahre// zusammen!
+Dbejte přesně toho, co tím říkám!
-Wer dabei nicht mitzugehen fähig ist, hat es eigener Schuld zuzumessen, er bleibt zurück und muß zuletzt wieder vergehen. Die Entwickelung der Schöpfung läßt sich durch die Trägheit der Menschen nicht aufhalten, sondern sie schreitet unaufhaltsam fort nach den in ihr ruhenden Gesetzen, die den Willen Gottes in sich tragen.
+Prvotní vývoj trvající //miliony let// je //nyní// u lidí //dnešního// vývojového stupně stvoření vtěsnán do //let dětství!//
-Früher war die Schöpfungsstufe so, daß die Menschen viele Erdenleben hindurch innerlich so bleiben mußten, wie heute die Kinder sind. Sie waren nur mit dem wesenhaften Wirken unmittelbar verbunden in langsamer Entwickelung durch Erleben, was allein zum Wissen und zur Erkenntnis wird.
+Kdo s tím není schopen udržovat krok, způsobil to vlastní vinou, zůstane zpět a musí nakonec také zahynout. Vývoj stvoření se nedá leností lidí zadržet, nýbrž postupuje nezadržitelně dál podle zákonů v něm spočívajících, které v sobě nesou vůli Boží.
-Schon seit langem aber ist die Schöpfung immerwährend weiter vorschreitend nun so weit gekommen, daß die ersten Entwickelungsstufen der Jahrmillionen sich bei den Menschenfrüchten hier auf Erden nun in die Zeit des Kindesalters drängen. Es muß und kann die frühere Menschheitsepoche jetzt in den wenigen Erdenjahren innerlich durcheilt werden, weil die Erfahrungen der früheren Leben fertig in dem Geiste schlummern.
+Dříve byl stupeň stvoření takový, že lidé po mnoho pozemských životů museli zůstat vnitřně takovými, jako jsou dnešní děti. Byli bezprostředně spojeni jen s bytostným působením v pozvolném vývoji skrze prožívání, které jediné se stane věděním a poznáním.
-Aber sie müssen geweckt werden und dadurch zum Bewußtsein kommen; denn sie dürfen nicht schlummern bleiben oder gar weggedrängt werden, wie es heute geschieht. Es //muß// alles lebendig werden und bleiben durch wissende Erzieher und Lehrer, damit das Kind den festen Grund und Halt im Wesenhaften bekommt, den es zur Gotterkenntnis in dem Geistigen benötigt. Eine Stufe wächst immer erst aus der anderen heraus, wenn diese vollendet ist, nicht früher, und die vorhergehende darf dann auch nicht weggenommen werden, wenn die Treppe erhalten bleiben und nicht zusammenbrechen soll.
+Již je to však velmi dávno, co stvoření pokročilo v neustálém dalším postupování, a je již tak daleko, že prvotní vývojové stupně trvající miliony let se u lidských plodů zde na zemi vtěsnaly nyní do doby dětského věku. Tím může a musí dřívější epocha lidstva nyní proběhnout vnitřně v několika pozemských letech, protože zkušenosti dřívějších životů dřímají připraveny v duchu.
-Erst mit der körperlichen Reife des Kindes kommt der Durchbruch der Verbindung mit dem Geistigen. Der Aufschwung dazu aber kann lebendig //nur// erfolgen, wenn es sich auf das Wesenhafte dabei wissend stützt. Nicht Märchen und Legenden nützen da, sondern allein Erleben, das bis zum Beginn der Reife abgeschlossen und vollendet werden soll. Es muß auch ganz lebendig //bleiben,// um das Geistige bewußt lebendig werden zu lassen. Das ist unumstößliche Schöpfungsbedingung, die Ihr alle hättet lernen müssen in Beobachtungen des Gewesenen!
+Avšak ty musí být probuzeny a tím dojít k uvědomění; neboť nesmí zůstat dřímat nebo být zcela potlačeny, jak se to děje dnes. Všechno to //musí// ožít a přetrvat skrze vědoucí vychovatele a učitele, aby dítě obdrželo pevný základ a oporu v bytostném, kterou potřebuje k poznání Boha v duchovním. Další stupeň vyrůstá vždy nejprve z předcházejícího, pokud tento je dokončen, ne dříve, a tento předcházející nesmí být pak také odňat, pokud se má schodiště zachovat a nemá se zhroutit.
-Jetzt braucht Ihr es, oder Ihr könnt nicht weiter mit und müßt vergehen! Ohne klares Wissen von dem wesenhaften Wirken gibt es niemals geistiges Erkennen. Ohne klares Wissen von dem Geistigen und seinem Wirken kann die Gotterkenntnis nicht erstehen! Alles außerhalb dieser Gesetzmäßigkeit Stehende ist dünkelhafte Einbildung und Anmaßung, sehr oft auch ganz bewußte Lüge!
+Teprve s tělesnou zralostí dítěte přichází proniknutí spojení s duchovním. Rozmach k tomu však může být živoucím //jen// tehdy, když se při tom vědomě opírá o bytostné. Pohádky a legendy zde nejsou k užitku, nýbrž jedině prožití, které má být na počátku zralosti úplné a dokončené. Musí také //zůstat// zcela živoucím, aby duchovnu dalo vědomě ožít. To je nezvratná podmínka stvoření, kterou byste se byli museli všichni naučit v pozorování toho, co se doposud odehrálo!
-Fragt Euren Nebenmenschen nach den unumstößlichen Gesetzen Gottes in der Schöpfung. Kann er Euch darauf keine rechte Antwort geben, so ist er nur ein Heuchler, der sich selbst betrügt, wenn er von Gotterkenntnis und von //rechtem// Gottesglauben spricht!
+Nyní ho potřebujete, protože jinak nemůžete dál a musíte zahynout! Bez jasného vědění o bytostném působení není nikdy duchovního poznání. Bez jasného vědění o duchovnu a jeho působení nemůže povstat poznání Boha! Všechno stojící mimo tuto zákonitost je domýšlivá klamná představa a troufalost, velmi často také zcela vědomá lež!
-Denn nach den unbeirrbaren Gesetzen Gottes //kann// er es nicht haben, weil es ihm anders unerreichbar bleibt!
+Zeptejte se svého bližního na nezvratné zákony Boží ve stvoření. Nemůže-li vám na to dát žádnou správnou odpověď, tak je jen pokrytcem, který podvádí sám sebe, pokud hovoří o poznání Boha a o //pravé// víře v Něj!
-Alles schreitet in der Schöpfung ohne Unterbrechung einheitlich voran nach unverrückbarem Gesetz! Ihr Menschen ganz allein geht noch nicht mit in Eurer Verblendung, Eurem lächerlichen Wissensdünkel, der demütiger Beobachtung entbehrt!
+Neboť podle neomylných zákonů Božích to mít //nemůže,// protože mu to jinak zůstává nedosažitelné!
-Die Kinder und Erwachsenen jetziger Zeiten gehen in der Gotterkenntnis wie auf Stelzen! Sie ringen wohl darnach, aber sie schweben damit oben in der Luft, haben keine lebendige Verbindung mit dem zum Halt unvermeidlich notwendigen Boden. Zwischen ihrem Wollen und dem Grunde, den der Aufbau nötig hat, ist totes Holz, ohne Empfindungsfähigkeit, wie bei den Stelzen!
+Všechno postupuje ve stvoření bez přerušení jednotně vpřed podle neposunutelného zákona! Vy lidé jako jediní nejdete ještě s ním ve svém zaslepení, ve své směšné vědychtivosti, která postrádá pokorné pozorování!
-Das tote Holz der Stelzen ist der ange//lernte// Glaube, dem die Beweglichkeit und die Lebendigkeit ganz fehlt. Der Mensch hat wohl das Wollen, aber keinen festen Grund und keinen rechten Halt, was beides nur im Wissen der bisherigen Entwickelung der Schöpfung liegt, zu der der Menschengeist für immer untrennbar gehört! Er ist deshalb und bleibt auch stets mit dieser Schöpfung eng verbunden, kann nie über sie hinaus!
+Děti a dospělí nynější doby jdou v poznání Boha jako na chůdách! Namáhají se sice o ně, avšak vznášejí se tudíž jen ve vzduchu, nemají žádného živoucího spojení s půdou nezbytně nutnou k opoře. Mezi jejich chtěním a základem, který je nutný pro výstavbu, je mrtvé dřevo bez schopnosti cítění, jako je tomu u chůd!
-Menschen, erwacht! Holt das Versäumte nach. Ich zeige Euch noch einmal Euren Weg! Bringt endlich Leben und Bewegung in das starre Wollen, das Ihr habt, dann werdet Ihr die große Gotterkenntnis finden, die Ihr lange schon besitzen müßtet, wenn Ihr nicht zurückgeblieben wäret in dem Fortschritt der Entwickelung der großen Schöpfungen!
+Mrtvé dřevo chůd je //naučená// víra, které zcela schází pohyblivost a živoucnost. Člověk má sice chtění, avšak žádný pevný základ a žádnou pravou oporu, přičemž obojí spočívá jen ve vědění o dosavadním vývoji stvoření, k němuž lidský duch navždy neodlučitelně patří! Proto je a zůstává také neustále s tímto stvořením úzce spojen a nemůže z něj nikdy vystoupit!
-Eilt Euch, die Zeit der letzten Wende ist gekommen, wo Ihr Euch bewähren müßt und zeigen, ob Ihr auch noch weiter aufwärts folgen könnt, oder ob Ihr zurückbleibend verderben müßt!
+Lidé, probuďte se! Dožeňte zameškané. Ukazuji vám ještě jednou vaši cestu! Vneste konečně život a pohyb do vašeho strnulého chtění, které máte, a pak naleznete veliké poznání Boha, které byste museli mít již dlouho, pokud byste nezůstali pozadu v pokroku vývoje velkých stvoření!
-Merkt Euch, Ihr dürft nichts ausschalten, was die gesamte Menschheit hier auf Erden schon erleben mußte; denn sie erlebte immer das, was für sie nötig war. Und ging sie dabei falsch nach dem eigenen Wollen, kam der Untergang. So wird es nun auch jetzt! Geht nicht noch einmal stumpf daran vorüber, wenn der große Weckruf in dem Leide zu Euch kommt! Es ist der letzte, der Euch trifft. Erwacht deshalb und haltet fest das Gleichgewicht, sonst werdet Ihr gestürzt und weggerissen! Die Schöpfung eilet vorwärts unentwegt und schüttelt alle faulen Früchte nunmehr ab.
+Spěchejte, neboť nadešla doba posledního obratu, kdy musíte umět ukázat, zda můžete také jít ještě vzhůru, nebo zda musíte opožděni zahynout!
+Pamatujte, že nesmíte vyřadit nic, co muselo celé lidstvo zde na zemi již prožít; neboť prožilo vždy to, co bylo pro ně nutné. A pokud šlo při tom falešně podle vlastního chtění, přišel zánik. Tak stane se i nyní! Nechoďte již tupě kolem toho, když k vám přijde velké probuzení v utrpení! Je to to poslední, co vás zasáhne. Probuďte se proto a držte pevně rovnováhu, jinak budete strženi a zřítíte se! Stvoření spěchá neochvějně vpřed a setřásá nyní všechny hnijící plody.