de:nachklange:1934:dank
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 54. Dank. | 2020/10/20 21:10 | current – angelegt Marek Ištvánek | Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 54. Dík. | 2022/03/05 22:41 | current – ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:dik to cs:doznivani:plamen:dil_i:dik Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | „Dank! Tausend Dank!“ Es sind dies Worte, die ein jeder Mensch wohl schon oft hören konnte. Sie werden in so vielerlei Abtönungen gesprochen, daß sie nicht ohne weiteres in //eine// einzige bestimmte Art zu ordnen sind, wie es der //Sinn// der Worte eigentlich bedingt. | + | „Díky! Tisíceré díky!“ Toto jsou slova, která každý člověk mohl jistě již častokrát slyšet. Jsou pronášena v tak rozličných zabarveních, že je nelze zařadit beze všeho do //jednoho// jediného určitého druhu, jak je to //smyslem// slov vlastně podmíněno. |
| - | Gerade hierbei kommt der Sinn //der Worte// erst an zweiter oder gar an dritter Stelle in Betracht. Es ist vielmehr der //Klang,// die //Tönung,// die den Worten Wert verleihen oder ihren Unwert zeigen. | + | Právě v tomto případě přichází smysl //slov// v úvahu teprve na druhém nebo na třetím místě. Je to spíše |
| - | In vielen Fällen, wohl den meisten, ist es nur ein Ausdruck oberflächlicher Gewohnheit in den alltäglichen Formen der gesellschaftlichen Höflichkeit. Es ist dann genau so als wenn sie überhaupt nicht gesprochen wären, sie bleiben leere Redensarten, die für alle, denen sie gelten, eher Beleidigungen sind als Anerkennungen. Nur manchmal, aber das sehr selten, ist ein Schwingen dabei mitzuhören, das von einer Empfindung der Seele zeugt. | + | V mnoha případech, snad nejčastějších, je to jen výraz povrchního zvyku v každodenních formách společenské zdvořilosti. Je to pak přesně tak, jako by nebyla vůbec vyslovena, zůstávají prázdným způsobem řeči a pro všechny, kterým byla určena, jsou spíše urážkou než uznáním. Jen někdy, avšak velmi zřídka, lze při tom zaslechnout záchvěvy, které svědčí o cítění duše. |
| - | Es ist nicht allzu große Feinhörigkeit nötig, um dann zu erkennen, //wie// es der Mensch meint, der diese Worte spricht. Nicht immer ist etwas Gutes darin; denn die Schwingungen der Seelen sind bei gleichen Worten sehr verschiedenartig. | + | Není třeba příliš jemného sluchu, aby se dalo poznat, //jak// to míní člověk, který tato slova pronáší. Ne vždy je v tom něco dobrého; neboť záchvěvy duše jsou u stejných slov velmi rozmanité. |
| - | Es kann darin die Unzufriedenheit sich zeigen oder die Enttäuschung, ja, sogar Neid und Haß, Verlogenheit und manches üble Wollen. In allen Arten werden diese schönen Worte echten Dankes oft mißbraucht, um etwas anderes damit sorgfältig zu verdecken, wenn sie nicht ganz leer sind und nur deshalb noch gesprochen werden, um gesagt zu sein nach Brauch und Sitte, oder aus Gewohnheit. | + | Může se v tom ukazovat nespokojenost nebo zklamání, ano, dokonce i závist a nenávist, prolhanost a mnohé zlé chtění. Všemi způsoby bývají často zneužívána tato krásná slova pravých díků, aby jimi bylo pečlivě něco zakryto, pokud nejsou zcela prázdná a vyslovená ještě jen proto, aby bylo učiněno zadost obyčejům a mravům nebo zvykům. |
| - | Allgemein ist es der Ausdruck der gewohnheitsmäßigen Empfänger, welche diese Worte immer in dem Munde führen und für alles stets bereit halten, ohne dabei zu denken, ähnlich dem Geplapper der endlosen Ketten von allerlei Gebetsformeln, die man häufig findet, welche aber in ihrem empfindungslosen Abgeleiertwerden nur Verletzung der Gottheiligkeit und Gottesgröße sind! | + | Všeobecně je to výraz navyklých příjemců, kteří tato slova mají vždy v ústech a pro všechno vždy připravena, aniž při tom uvažují, a je to podobné drmolení nekonečného řetězu všelijakých modlitebních formulí, které se vyskytuje často, avšak které ve svém cituprázdném odříkávání je jen urážkou Boží svatosti a Boží velikosti! |
| - | Herrlichen Blüten gleich auf unfruchtbarem Boden aber leuchten in der Schöpfung auffallend | + | Stejně jako překrásné květy na neplodné půdě však nápadně září ve stvoření |
| - | Wenn Ihr es Euch einmal so recht bedenkt, muß alles ohne Empfindung Gesprochene entweder nur leeres Geschwätz verbleiben, womit der Mensch die Zeit vergeudet, die er anders werten sollte, oder es kann nur falsches Wollen enthalten, wenn die Worte den Mitmenschen etwas vortäuschen, was der Sprechende nicht empfindet. Etwas Gesundes, Aufbauendes kann nie daraus erstehen. Das verhindern die Gesetze in der Schöpfung. | + | Pokud to tedy jednou správně rozvážíte, musí zůstat všechno bez citu vyřčené buď jen prázdným žvaněním, čímž člověk plýtvá časem, který by měl cenit jinak, nebo může obsahovat jen falešné chtění, pokud slova bližnímu předstírají něco, co hovořící necítí. Nemůže z toho nikdy povstat nic zdravého, budujícího. Tomu brání zákony ve stvoření. |
| - | Es ist nicht anders, wenn es auch sehr traurig bleibt und all den Morast deutlich zeigt, welchen die Menschen aufhäufen mit ihrem vielerlei Geschwätz in dem Gebiet der feinen Grobstofflichkeit, die zurückwirkt auf das Erdensein, und welche jede Menschenseele erst durchwandern muß, bevor sie in die leichteren Gefilde treten kann. | + | Není to jiné, i když je to také velmi smutné a ukazuje to zřetelně bahno, které lidé navršili se svým všelijakým žvaněním v oblasti jemné hrubohmotnosti, která působí zpětně na pozemské bytí a kterou musí nejprve projít každá lidská duše, dříve než může vkročit na lehčí pláně. |
| - | Vergeßt niemals, daß jedes Eurer Worte eine Form erstehen läßt, welche den Widerspruch Eures Empfindens mit den Worten deutlich zeigt, gleichviel, ob Ihr das wollet oder nicht. Ihr könnt nichts daran ändern. Bedenkt das bei allem, was Ihr redet. Wenn es zu Eurem Glücke auch nur leichtere Gebilde sind, die schnell wieder verflüchtigen, so besteht doch immer für Euch die Gefahr, daß die Gebilde von ganz fremder Seite plötzlich Zuströme erhalten, die sie stärken und verdichten in der gleichen Art, und so zu einem Wirken kommen lassen, welches Euch zum Fluche werden muß. | + | Nikdy nezapomínejte, že každé vaše slovo dává povstat formě, která zřetelně ukazuje rozpor vašeho cítění se slovy, lhostejno, zda tomu chcete nebo ne. Nemůžete na tom nic změnit. Pamatujte na to při všem, co říkáte. I když k vašemu štěstí to jsou jen lehčí útvary, které se opět rychle rozplynou, tak přece stále pro vás existuje nebezpečí, že tyto útvary náhle obdrží příliv ze zcela cizí strany, který je posílí a zhustí ve stejnorodosti, a tak je nechá dojít k působení, které se vám musí stát kletbou. |
| - | Aus diesem Grunde sucht noch dahin zu gelangen, allein | + | Z tohoto důvodu se v tom snažte dosáhnout toho, abyste mluvili jedině |
| - | Ihr wähnt, daß dies auf Erden gar nicht möglich wäre, weil Ihr Euch sonst in dem Verhältnis zu der jetzigen Gewohnheit viel zu wenig sagen könntet und das Leben dadurch eintönig und langweilig zu werden droht, namentlich in den Stunden der Geselligkeit. Es gibt wohl viele Menschen, welche also denken und sich davor fürchten. | + | Máte za to, že by to na zemi vůbec nebylo možné, protože byste v poměru k nynějším zvyklostem mohli hovořit příliš málo a hrozilo by, že by se tím život stal jednotvárným a nudným, zejména v družných hodinách. Je jistě mnoho lidí, kteří takto uvažují a obávají se toho. |
| - | Doch wenn der Mensch erst einmal so weit mit dem Denken ist, dann sieht er auch, wieviel von seiner Erdenzeit bisher völlig gehaltlos bleiben mußte, ohne Wert und damit ohne Zweck. Dann trauert er derartiger Gehaltlosigkeit vieler Stunden nicht mehr nach und wird sich ganz im Gegenteil in Zukunft | + | A přece, když člověk nejdříve dojde se svým myšlením tak daleko, pak také uvidí, kolik z jeho pozemského času muselo být doposud zcela bezobsažným, |
| - | Der Mensch ist selbst leer wie seine Umgebung, der seine Zeit mit leeren Worten auszufüllen suchen muß, nur um mit seinen Mitmenschen gesellig zu verkehren. Doch das wird er sich selbst nicht zugestehen. Er wird sich damit trösten, daß er doch nicht immer Ernstes reden kann, daß er damit den anderen langweilig wird, kurz daß es an den //anderen// nur liegt, wenn er nicht von dem spricht, was ihn selbst vielleicht noch bewegt. | + | Člověk je sám prázdný jako jeho okolí, když se svůj čas musí snažit vyplnit prázdnými slovy, jen aby se mohl společensky stýkat se svými bližními. Avšak to si sám nepřizná. Bude se utěšovat tím, že přece nemůže stále mluvit s vážností, aby tím nebyl pro jiné nudným, zkrátka že to záleží jen na těch //druhých,// když nemluví o tom, co jím samotným snad ještě hýbe. |
| - | Aber er täuscht sich damit etwas vor. Denn wenn die Nebenmenschen wirklich derart sein sollten, wie er vermeint, so ist das ein Beweis, daß er selbst auch nichts anderes zu bieten hat, da nur die Gleichart in der Anziehung seine Umgebung schafft, mit der er verkehrt. Oder seine Umgebung hat ihn in der Gleichart angezogen. Es ist nach beiden Seiten hin dasselbe. Der Volksmund hat darin schon recht, wenn er behauptet: „Sage mir, mit wem Du umgehst, und ich will Dir sagen, wer Du bist!“ | + | Tím se však poněkud klame. Neboť pokud bližní mají být opravdu takovými, jak se on domnívá, tak je to důkaz, že on sám také nemá, co by jiného dal, protože vytváří jen stejnorodost v přitažlivosti svého okolí, se kterým se stýká. Nebo jejich okolí ho ve stejnorodosti přitáhlo. V obou případech je to totéž. Lidová mluva má v tom ostatně pravdu, když říká: „Řekni mi, s kým se stýkáš, a já ti řeknu, jaký jsi!“ |
| - | Leere Menschen, die nicht darnach streben, wahren Inhalt ihres Lebens zu erhalten, werden solche Menschen fliehen, welche Geisteswerte in sich tragen. | + | Prázdní lidé, kteří se nesnaží o opravdové naplnění svého života, budou prchat před takovými lidmi, kteří v sobě nesou hodnoty ducha. |
| - | Geisteswerte kann niemand verbergen; denn der Geist drängt ganz naturgemäß zu der Betätigung in dem Schöpfungsgesetze der Bewegung, sobald er in dem Menschen nicht verschüttet, sondern wirklich noch lebendig ist. Er drängt nach außen, unaufhaltsam, und ein solcher Mensch wird wieder Menschen finden, denen er im Ausgleich durch sein Geisteswirken etwas geben kann, damit auch er von ihnen wiederum empfange, sei es auch nur in neuer Anregung oder durch ernstgemeinte Fragen. | + | Hodnoty ducha nemůže skrývat nikdo; neboť duch zcela přirozeně tlačí k činnosti v zákoně pohybu stvoření, jakmile není v lidech zasypán, nýbrž skutečně je ještě živý. Tlačí ven, nezadržitelně, a takový člověk nachází opět lidi, kterým ve vyrovnání skrze své duchovní působení může něco poskytnout, aby tím také od nich zase něco přijal, ať už jen v novém povzbuzení, |
| - | Es ist ganz ausgeschlossen, daß die Langeweile einen Platz dabei noch finden könnte! Im Gegenteil, die Tage sind dann viel zu kurz, die Zeit vergeht noch schneller, und sie reicht nicht aus, um sie mit allem auszufüllen, was ein Geist zu geben hat, wenn er sich wirklich regt! | + | Je zcela vyloučeno, aby při tom mohla ještě najít místo nuda! Naopak, dny jsou při tom příliš krátké, čas ubíhá ještě rychleji a nestačí, aby byl vyplněn vším, co může duch dát, když se skutečně hýbe! |
| - | Gehet hin zu Euren Mitmenschen, höret dort, was von den vielen Worten, die sie reden, nennenswerten Inhalt hat, Ihr werdet schnell und mühelos erkennen, wie geistig tot die Menschheit zur Zeit ist, die Menschheit, die doch geistig | + | Půjdete-li ke svým bližním naslouchat tam, co z těch mnohých slov, která pronášejí, má náplň stojící za zmínku, budete rychle a snadno poznávat, jak je nyní toto lidstvo duchovně mrtvé, lidstvo, které mělo přece duchovně |
| - | Wer aus dem Geiste spricht, der //kann// nicht viele Worte machen, bei dem wird aber auch ein jedes Wort zur Tat, weil er in seinem Worte schwingt, und dieses Schwingen bringt Erfüllung im Gesetz der Wechselwirkung, | + | Kdo mluví z ducha, ten tak //nemůže// činit mnoha slovy, u toho bude také každé slovo činem, protože se ve svých slovech zachvívá a toto zachvívání přináší v zákoně vzájemného působení splnění, které se naplňuje v zákoně přitažlivosti stejného druhu. |
| - | Deshalb soll der Mensch auch die Worte eines //Dankes// niemals flüchtig sprechen; denn sie sind kein Dank, sobald sie keinen Seeleninhalt haben! | + | Proto nemá člověk nikdy promlouvat povrchně ani slova //díků;// neboť nejsou žádným díkem, jakmile nemají žádný duševní obsah! |
| - | Klingt es nicht wie jubelnder Gesang, sobald aus eines Menschen Mund in seligem Empfinden sich die schlichten Worte formen: Dank! Tausend Dank! | + | Nezní to snad jako jásavý zpěv, jakmile se z lidských úst v blaženém cítění formují prostá slova: Díky! Tisíceré díky! |
| - | Und es ist mehr, in Wirklichkeit weit mehr; denn solcher Dank aus der bewegten Seele ist gleichzeitig ein Gebet! Ein Dank zu Gott! | + | A to je víc, ve skutečnosti mnohem víc; neboť takový dík z pohnuté duše je současně modlitbou! Díkem Bohu! |
| - | In allen solchen Fällen steigen die Empfindungen der Worte unbedingt nach oben, und wechselwirkend senkt sich daraufhin der Segen auf den Menschen oder die, welche diese Empfindungen hervorgerufen haben, also auf die Stelle, der die Worte echten Dankes gelten, an die sie gerichtet wurden. | + | Ve všech takových případech stoupají city slov bezpodmínečně vzhůru a vzájemně působíc snáší se po nich požehnání na toho člověka nebo na ty, kteří toto cítění vyvolali, tedy na místo, jemuž slova opravdového díku platila, na něž byla nasměrována. |
| - | Darin ruhet der gerechte Ausgleich, welcher mit dem Segen sich erfüllt, der sich auch formt und irdisch sichtbar werden muß. | + | V tom spočívá spravedlivé vyrovnání, které se naplňuje s požehnáním, jež se také formuje a musí se projevit pozemsky viditelně. |
| - | Aber … nicht überall vermag der Segen sichtbar zu erblühen; denn der Vorgang bedingt eins: Gleichviel, was derjenige getan hat, dem die Worte solchen echten Dankes gelten, //er muß es getan haben mit Liebe// und der Absicht, //dem anderen Freude zu bereiten!// Sei es nun eine Gabe gewesen oder irgend eine Handlung, oder auch nur ein wirklich gutgewollter Rat in einem guten Wort. | + | Avšak |
| - | Ist diese Vorbedingung bei dem Spender nicht gegeben, so findet der auf den emporgestiegenen Dank hin sich herabsenkende Segen der Wechselwirkung keinen Boden, in den er sich verankern könnte, und so //muß// in allen diesen Fällen der gerechte Segen trotzdem ausbleiben, weil der ihn Empfangensollende nicht fähig ist zur Annahme oder Aufnahme! | + | Není-li u dárce splněna tato podmínka, tak nenalezne požehnání vzájemného působení snášející se po vzhůru vystupujícím díku žádnou půdu, v níž by mohlo zakotvit, a tak //nemůže// ve všech těchto případech spravedlivé požehnání přesto nastat, protože ten, kdo je měl obdržet, není schopen je přijmout nebo převzít! |
| - | Es liegt eine Gerechtigkeit darin, welche der Erdenmensch nicht kennt, die nur die also lebendig und selbsttätig wirkenden Schöpfungsgesetze in sich tragen, welche unverbiegbar darin sind und unbeeinflußbar. | + | V tom spočívá taková spravedlnost, kterou pozemský člověk nezná, kterou v sobě nesou jen živoucí a samočinně působící zákony stvoření, které jsou v tom neposunutelné a neovlivnitelné. |
| - | So wird zum Beispiel ein Mensch, der etwas mit Berechnung tut, um sich entweder Ruhm oder sonst einen angenehmen Ruf zu verschaffen, nie den wahren Segen von seinen Wohltaten erhalten können, weil er den zum Empfang desselben gesetzmäßig | + | Tak například člověk, který koná něco s vypočítavostí, aby si opatřil buď slávu nebo dobrou pověst, nebude moci obdržet opravdové požehnání za své dobré skutky, protože v sobě nenese zákonitě |
| - | Wenn auch ein Mensch Millionen für die Armen schenken würde, oder, wie es so viel vorkommt, für die Wissenschaften opfert, und er hat dabei die wahre Liebe nicht als Triebfeder dazu, den Seelendrang zu helfen, so wird ihm auch kein Gotteslohn dafür, weil er //nicht// werden //kann,// da solcher Mensch nicht fähig ist, ihn aufzunehmen, zu empfangen! | + | I kdyby také člověk daroval miliony chudým nebo, jak se tak mnohdy stává, obětoval je pro vědu, a neměl při tom jako pohnutku skutečnou lásku, duševní touhu pomáhat, nebude pro něj za to žádné Boží odměny, poněvadž |
| - | Der Segen steht schon ganz gesetzmäßig als Folge manches echten Dankes aus Empfängerkreisen über ihm, hat sich auf ihn herabgesenkt, doch ein solcher Mensch vermag aus eigener Schuld heraus seiner nicht teilhaftig zu werden, weil er in sich nicht den Boden bietet zum Empfang. | + | Požehnání stojí nad ním již zcela zákonitě jako následek mnohých pravých díků z kruhu příjemců, snáší se na něj, avšak takový člověk nemůže ho být vlastní vinou účasten, protože v sobě neposkytuje půdu k přijetí. |
| - | Die Auslösung kommt bei echtem Dank auf jeden Fall. Der Grad der Auswirkung aber richtet sich wiederum gesetzmäßig nach der Art der Seeleneinstellung dessen, für den der Segen in Wechselwirkung kam. | + | Odměna přichází při opravdovém díku v každém případě. Stupeň účinku řídí se však opět zákonitým způsobem duševního postoje toho, pro kterého požehnání ve vzájemném působení přišlo. |
| - | Der Empfangensollende ist also selbst schuld, wenn solcher Segen sich für ihn nicht formen kann, weil er in sich nicht auch die Fähigkeit besitzt, ihn aufnehmen zu können nach den Vorschriften des Schöpfungsurgesetzes, weil ihm rechte Seelenwärme dazu fehlt. | + | Ten, kdo je má přijmout, je tedy sám vinen, pokud se takové požehnání pro něj nemůže zformovat, protože v sobě také nemá schopnost moci je přijmout podle určení prazákonů stvoření, poněvadž mu k tomu schází opravdové duševní teplo. |
| - | Der Mißbrauch schöner Dankesworte wird aber nicht nur von der einen Seite aus getrieben, nicht nur von Empfangenden, sondern auch von Gebenden wird der Begriff des Dankes ganz und gar verschoben und entstellt. | + | Zneužívání krásných slov díků není však provozováno jen z jedné strany, nejen od přijímajících, nýbrž pojem díku je také zcela posunut a zkomolen od dávajících. |
| - | Es gibt nicht wenige unter den Menschen, welche anscheinend viel Gutes tun und Hilfen leisten, nur um den Dank für sich zu ernten. | + | Mezi lidmi není málo těch, kteří zdánlivě konají mnoho dobrého a poskytují pomoc, jen aby pro sebe sklidili dík. |
| - | In ihnen ist kalte Berechnung bei dem Geben. Es wirkt nur Klugheit des Verstandes. Darunter sind auch einige, welche im Augenblick wohl aus Gefühl heraus die Hilfe bieten, später aber diese Tat dem einstigen Empfänger dauernd vorzuhalten suchen und von ihm Dank erwarten für das ganze Leben! | + | V nich je při dávání chladná vypočítavost. Působí tu jen chytrost rozumu. Mezi nimi jsou také někteří, již poskytnou pomoc snad z momentálního pocitu, avšak později tento čin někdejšímu příjemci neustále připomínají a očekávají od něj dík po celý život! |
| - | Menschen solcher Arten sind noch schlimmer als übelste Wucherer. Sie scheuen nicht davor zurück, | + | Lidé tohoto druhu jsou ještě horší než nejničemnější lichváři. Nezaleknou se očekávat |
| - | Damit vernichten sie nicht nur den Wert einstiger Hilfe vor sich selbst und für sich selbst, sondern sie fesseln sich und laden ungeheure Schuld auf sich. Es sind verachtenswerte Kreaturen, die nicht wert sind, eine Stunde noch zu atmen in der Schöpfung, deren Gnaden zu genießen, die der Schöpfer ihnen selbst mit jedem Augenblicke neu gewährt. Es sind die ungetreuesten der Knechte, die verworfen werden müssen durch sich selbst. | + | Tím nejen před sebou samými i pro sebe zmařili hodnotu někdejší pomoci, nýbrž se připoutávají a nakládají na sebe strašlivou vinu. Jsou to opovrženíhodní tvorové, kteří nejsou hodni, aby dýchali ještě i jedinou hodinu v tomto stvoření, požívali jeho milostí, které jim Stvořitel nově poskytuje dokonce v každém okamžiku. Jsou to ti nejnevěrnější sluhové, kteří musí být skrze sebe sama zavrženi. |
| - | Gerade solche aber pochen irdisch auf Moral und werden auch von Erdenmoralisten unterstützt, welche die gleichen falschen Ansichten über die Dankespflicht mit hochtönenden Worten stets zu fördern suchen und damit etwas züchten, das nach Schöpfungsurgesetzen zu der größten Unmoral gehört, und auch auf Erden künftighin als solche ausgeschaltet werden muß. | + | Avšak právě takoví dovolávají se pozemsky morálky a jsou také podporováni pozemskými moralisty, kteří se neustále snaží podporovat stejně falešné názory o povinnosti být vděčný se vznešeně znějícími slovy a tím pěstují něco, co podle prazákonů stvoření patří k největší nemorálnosti a v budoucnu i na zemi bude muset být jako takové vyloučeno. |
| - | Dann wird die echte Hilfsbereitschaft in die Seelen eingezogen sein für tatsächliche Seelen- und auch Erdennöte. Ebenso wird auch die echte Dankempfindung in den Dankesworten liegen und dadurch den Ausgleich bieten zu der gottgewollten Schöpfungsharmonie, in welcher jede Einseitigkeit ausgeschlossen bleiben muß, als störend und verwirrend, also schadenbringend hemmend. | + | Pak bude v duších vyvolána pravá ochota pomáhat ve skutečné duševní i pozemské nouzi. Stejně tak bude spočívat také pravé cítění díku v děkovných slovech a tím poskytovat vyrovnání v Bohem chtěné harmonii stvoření, v níž musí zůstat vyloučena každá jednostrannost, jako rušivá a matoucí, tedy škodlivě brzdící. |
| - | So manche preisen jetzt die Dankbarkeit als eine Tugend, andere als eine Ehrenpflicht! Einseitig und im Unverständnis werden Ansichten geäußert und leichtsinnig verbreitet, die schon manchen Menschen schweres Leid zu bringen fähig waren. | + | Tak mnozí nyní chválí vděčnost jako ctnost, jiní jako čestnou povinnost! Jednostranně a v nepochopení vyslovují se a lehkomyslně rozšiřují názory, které byly již schopny přinést mnohým lidem těžké utrpení. |
| - | Deshalb soll sich der Mensch nun einmal klar darüber werden, //was// die Dankbarkeit eigentlich ist, was sie hervorruft, wie sie wirkt. | + | Proto má si člověk nyní ujasnit to, //co// vlastně vděčnost je, co vyvolává, jak působí. |
| - | Dann wird so manches darin anders werden, und alle Sklavenketten fallen, welche durch falsche Dankbarkeitsanschauungen erstanden. Die Menschheit wird davon endlich befreit. Ihr ahnt nicht, welches Wehe durch diese Verstümmelung und aufgezwungenen falschen Begriffe reiner Dankbarkeit sich über diese Erdenmenschheit legte, gleich einem Leichentuch für Menschheitswürde und edles, freudevolles Helfenwollen! Unzählige Familien sind namentlich damit verseucht und liefern anklagende Opfer, seit Jahrtausenden. | + | Pak se tím změní tak mnohé a padnou všechna otrocká pouta, která povstala skrze falešné názory na vděčnost. Lidstvo bude od nich konečně osvobozeno. Vy netušíte, jaké neštěstí se na toto pozemské lidstvo položilo tímto zkomolením a vnuceným falešným pojmem čisté vděčnosti, což je totéž jako rubáš pro lidskou důstojnost a ušlechtilé, radostné chtění pomáhat! Nesčetné rodiny jsou zamořeny zejména tím a vydávají žalující oběti, již po tisíciletí. |
| - | Hinweg mit diesem falschen Wahn, der jede edle Handlung, die für Menschenwürde selbstverständlich ist, tief in den Kot zu zerren sucht, bewußt, gewollt! | + | Pryč s tímto falešným bludem, který každé ušlechtilé jednání, které je pro lidskou důstojnost samozřejmé, se snaží vědomě a chtěně strhávat hluboko do bláta! |
| - | Die Dankbarkeit ist //keine Tugend!// Darf, will nicht unter Tugenden gerechnet sein. Denn jede Tugend ist von Gott, und deshalb unbegrenzt. | + | Vděčnost není //žádná ctnost!// Nesmí, nechce být počítána mezi ctnosti. Neboť každá ctnost je od Boha, a proto je neohraničená. |
| - | Ebensowenig darf die echte Dankbarkeit zu einer Pflicht gestempelt werden! Denn dann vermag sie nicht //das// Leben in sich zu entfalten, jene Wärme, die sie nötig hat, um in der Wechselwirkung Gottes Segen aus der Schöpfung zu erhalten! | + | Právě tak nesmí být pravá vděčnost označována jako povinnost! Neboť pak není schopna rozvinout v sobě //takový// život, onu vřelost, kterou potřebuje, aby získala ve vzájemném působení Boží požehnání ze stvoření! |
| - | Die Dankbarkeit ist eng verbunden mit der Freude! Sie ist selbst ein Ausdruck reinster Freude. Wo also keine Freude mit zu Grunde liegt, wo nicht freudige Aufwallung die Ursache zum Danke ist, dort wird der Ausdruck Dankbarkeit | + | Vděčnost je úzce spojena s radostí! Ona sama je výrazem nejčistší radosti. Kde tedy radost není základem, kde radostné vzedmutí není příčinou k vděčnosti, tam je projev vděčnosti |
| - | In solchen Fällen wird sie auch niemals | + | V takových případech také není nikdy schopna spustit |
| - | Solcher Mißbrauch aber wird fast überall gefunden, wo die Menschen von der Dankbarkeit, | + | Takové zneužití však lze nalézt téměř všude tam, kde //dnes// lidé mluví o vděčnosti, |
| - | Der wirklich empfundene Dank ist ein von Gott gewollter | + | Skutečně procítěný dík je Bohem chtěná |
| - | Ihr Menschen aber bringt Verwickelung in alle laufenden Gesetzesfäden. Durch Eure falschen Anwendungen, irrtümliche Auffassungen. Deshalb macht Ihr es Euch auch schwer, das wahre Glück, den Frieden zu erreichen. Ihr seid mit Euren Worten | + | Vy lidé však vnášíte zmatek do všech běžících vláken zákona. Skrze své falešné použití, mylné pochopení. Proto je vám také těžké dosáhnout opravdového štěstí, míru. Se svými slovy jste ve většině případů pokrytci. Jak můžete pak očekávat, že vám z toho vykvete pravda a štěstí? Musíte přece vždy sklízet to, co zaséváte. |
| - | Auch alles das, was Ihr mit Euren Worten säet und durch Eure Art, wie Ihr die Worte gebt! Wie Ihr Euch selbst zu diesen Euren Worten stellt. | + | Také všechno to, co zaséváte se svými slovy a skrze svůj způsob, jakým slova dáváte! Jak se vy sami k těmto slovům stavíte. |
| - | Nichts anderes kann Euch daraus erstehen, dessen müßt Ihr eingedenk verbleiben bei //allem,// was Ihr redet! | + | Nic jiného z toho nemůže povstat, čehož musíte zůstat pamětlivi při //všem,// co promlouváte! |
| - | Denkt nur noch einmal selbst an jedem Abend alles durch, sucht den Gehalt der Worte zu erkennen, welche Ihr in Euerem Verkehr mit Euren Mitmenschen im Laufe eines Tages wechseltet, Ihr werdet vor der Leere Euch entsetzen! Schon von der Inhaltslosigkeit vieler Stunden nur eines einzigen Tages! Macht den Versuch, ohne Beschönigung für Euch. Mit Grauen müßt Ihr sehen, was daraus auch für Euch erstehen muß in der Euch doch durch meine Botschaft gut bekannten Werkstätte der Schöpfung mit den selbsttätigen Auswirkungen alles dessen, was da von Euch ausgeht im Empfinden, Denken, Reden und im Tun! | + | Zamyslete se jen sami každý večer nade vším, snažte se poznat hodnotu slov, která jste si ve svém styku s vašimi bližními v průběhu dne vyměnili, a budete zděšeni z jejich prázdnoty! Již z bezobsažnosti mnoha hodin jen jediného dne! Učiňte zkoušku, aniž byste si to pro sebe přikrášlovali. S hrůzou musíte vidět, co z toho také pro vás musí povstat z vám přece skrze mé Poselství známé dílny stvoření se samočinnými účinky všeho toho, co tu z vás vychází v cítění, myšlení, mluvení a v konání! |
| - | Prüft Euch mit Ernst und ehrlichem Bekennen. Ihr werdet Euch von dieser Stunde an in vielen Dingen ändern. | + | Zkoumejte se s vážností a poctivě si to přiznejte. V mnoha věcech se od této hodiny změníte. |
| - | Ihr sollt deshalb nicht wortkarg werden in dem Erdenleben, um den rechten Weg zu gehen. Aber Ihr sollt die Oberflächlichkeiten in dem Reden meiden wie auch die Unaufrichtigkeit, die hinter dem Hauptteile aller Reden dieser Erdenmenschen steht. | + | V pozemském životě se proto nemáte stát skoupými na slovo, abyste šli správnou cestou. Avšak máte se vyvarovat povrchnosti v mluvení, jakož i neupřímnosti, |
| - | Denn so, wie Ihr es mit den Dankausdrücken macht, so handelt Ihr bei allen Euren Reden, und preist dabei doch in Euch selber jene Augenblicke hoch, als ernst und weihevoll, bedeutungsvoll, wo Ihr mit Euren Worten gleichzeitig auch Euere Empfindung gebt! | + | Neboť tak, jak to činíte s vyjadřováním díku, tak jednáte při všech vašich hovorech, a přitom si vysoko ceníte sami v sobě, jako vážné, posvátné a plné významu, ony okamžiky, kdy s vašimi slovy dáváte současně i své cítění! |
| - | Doch das geschieht nur selten, sollte aber //stets// so sein! So viele Menschen wähnen sich gar klug und weise, sogar geistig hoch entwickelt, wenn sie es verstehen, ihr Empfinden und das eigentliche Wollen hinter ihren Worten zu verbergen, den Mitmenschen trotz eifrigen Gespräches nie das wahre Gesicht sehen zu lassen. | + | A přece se to děje jen zřídka, avšak tak by to mělo být //trvale!// Tak mnozí lidé se domnívají být chytrými a moudrými, dokonce duchovně vyspělými, když umí své cítění a skutečné chtění skrýt za svá slova a bližním navzdory horlivým rozhovorům nikdy neukázat pravou tvář. |
| - | Diplomatisch nennt man diese Art, als beruhigenden Ausdruck für das Sondergemisch von Gewandtheit in der Übervorteilung, der Heuchelei und Falschheit, der immer lauernden Begier, sich triumphierend Vorteile zu schaffen auf Kosten der entdeckten Schwächen anderer. | + | Tento způsob se nazývá diplomatický, jako uklidňující výraz pro zvláštní směs obratnosti v přelstění, pokrytectví a falši, vždy číhající žádostivost po dosažení triumfálních předností na účet odkrytých slabostí druhých. |
| - | Es ist im Schöpfungsgesetz aber gar kein Unterschied, ob alles das ein Mensch für sich persönlich oder nur zu Gunsten eines Staates unternimmt. Handeln ist dabei Handeln, welches alle Wirkungen dieser Gesetze auszulösen hat. | + | V zákoně stvoření však není vůbec žádný rozdíl, jestliže to všechno člověk podniká pro sebe osobně nebo jen ve prospěch státu. Jednání je při tom jednáním, které vyvolává všechny účinky těchto zákonů. |
| - | Wer die Gesetze kennt und deren Auswirkungen, der braucht nicht erst Prophet zu sein, um zielbewußt das Ende alles dessen zu erkennen, was der Einzelvölker und der Erdenmenschheit Schicksal in sich birgt; denn die gesamte Menschheit ist nicht fähig, etwas daran zu verrücken oder zu verbiegen! | + | Kdo zná zákony a jejich působení, ten nepotřebuje být napřed prorokem, aby cílevědomě rozpoznal konec všeho toho, co v sobě skrývá osud jednotlivých národů a pozemského lidstva; neboť celé lidstvo již není schopno něco na tom posunout nebo zkřivit! |
| - | Sie hätte nur durch //rechtzeitiges// Andershandeln im Erkennen und ehrliches Befolgen der Gesetze noch versuchen können, manches abzuschwächen, | + | Mohlo by se jen skrze //včasné// odlišné jednání v poznání a poctivé uposlechnutí zákonů ještě pokusit mnohé oslabit, aby si tím ulehčilo mnohý žal. Avšak k tomu je nyní již příliš pozdě! Neboť všechny účinky jeho dosavadního jednání se již valí. |
| - | Alles Schwere dabei aber dient in Wahrheit nur zum Segen. Es ist Gnade! Reinigung bringt es dort, wo das Falsche ist, das den Zusammenbruch als letzte Folge nun bedingt, sei es im Staat oder in der Familie, in einem Volke selbst oder in dem Verkehr mit anderen, wir stehen in der großen Endabrechnung, | + | Všechna tíže přitom však slouží vpravdě jen k požehnání. Je to milost! Přináší očistu tam, kde je faleš, která vyžaduje jako poslední následek zánik, ať už ve státě nebo v rodině, v národě samotném nebo ve styku s jinými; neboť stojíme ve velikém konečném zúčtování, které vládne nad násilím lidských mocenských prostředků. Nic se nemůže z toho vyřadit nebo se před tím ukrýt. |
| - | Es sprechen nur noch die Gesetze Gottes, welche sich mit übermenschlicher Genauigkeit und Unbeirrbarkeit selbsttätig auswirken in allem, was bisher geschah; denn es ist neue Kraft in sie gedrungen aus dem Willen Gottes, die sie nun ehernen Mauern gleich sich um die Menschen schließen läßt, schützend oder auch vernichtend, je nach der Art, wie sich die Menschen selbst zu ihnen stellen werden. | + | To mluví již jen Boží zákony, které s nadlidskou přesností a neochvějností samočinně působí ve všem, co se doposud přihodilo; neboť je to nová síla, která do nich pronikla z vůle Boží, která nyní nechá uzavřít kolem lidí železné zdi, chráníc |
| - | Sie bleiben auch in Zukunft Mauern gleich für lange Zeit um alles noch mit gleicher Kraft bestehen, damit nicht noch einmal derartige Verwirrung werden kann, wie es bisher geschah. Die Menschen werden bald dadurch gezwungen sein, sich nur in den von Gott gewollten Formen zu bewegen, zu ihrem eignen Heil, zu ihrer Rettung, soweit sie noch möglich ist, bis sie dann selbst wieder bewußt die rechten Wege gehen, die nach Gottes Willen sind. | + | Také v budoucnosti zůstanou jako zdi po dlouhou dobu, budou ještě se stejnou silou stát kolem všeho, aby nemohl ještě jednou nastat takový zmatek, jaký se děl doposud. Lidé tím budou brzy přinuceni pohybovat se jen v Bohem chtěných formách, ke své vlastní spáse, ke své záchraně, pokud je ještě možná, až potom sami vědomě opět půjdou pravými cestami, které jsou podle vůle Boží. |
| - | Schaut deshalb um Euch, Menschen, lernet in Euren Worten schwingen, daß Ihr nichts versäumet! | + | Dívejte se proto kolem sebe, lidé, učte se zachvívat se ve svých slovech, abyste nic nepromeškali! |
de:nachklange:1934:dank
Last modified: 2020/10/20 21:10 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/10/20 21:10 - Marek Ištvánek