Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 19. Christus sprach …! | 2020/10/18 00:03 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 19. Kristus řekl …! | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:kristus_rekl to cs:doznivani:plamen:dil_i:kristus_rekl Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Christus sprach …! ======
+====== Kristus řekl …! ======
-Salbungsvoll hört man heute tausendfältig dieses Wort. //Christus sprach!// Mit dieser Einleitung soll jeder Widerspruch von vornherein genommen sein. Doch auch die eigene Verantwortung will damit abwälzen von sich ein jeder, welcher also spricht. Aber statt dessen nimmt ein jeder damit ungeheuere Verantwortung auf sich … vor Gott!
+Tato slova lze dnes slýchat tisíckrát pronesená se zanícením. //Kristus řekl!// S tímto uvedením má být předem odstraněna každá neshoda. Avšak každý, kdo takto mluví, chce tím od sebe odvrátit také vlastní odpovědnost. Místo toho však uvaluje tím každý na sebe obrovskou odpovědnost … před Bohem!
-Doch daran denkt er nicht, bis es sich auf ihn wälzen wird mit einer Wucht, die ihn für immer muß verstummen lassen! Die Stunde kommt, schon sind die Steine der Vergeltungen im Rollen! Der größte aller aber erstand vielen Menschengeistern in den einleitenden Worten: //Christus sprach!// — —
+Avšak na to on nemyslí, dokud se na něj nesvalí s takovou tíží, která ho musí navždy umlčet! Tato hodina přichází, kameny odplaty jsou již v pohybu! Ten největší ze všech však povstal mnohým lidským duchům v úvodních slovech: //Kristus řekl!// — —
-Es folgt den Worten dann irgendein Satz aus der „Heiligen Schrift“, der dienen soll zu tröstender Beruhigung, zum Ansporn, auch zur Warnung und sogar zur Drohung, oder Abwehr und zum Streit. Als Balsam wird es angewendet und als Schwert, als Schild und auch als sanftes Ruhekissen!
+Tato slova pak následuje nějaká věta z „Písma Svatého“, která má sloužit k utěšujícímu uklidnění, k pobídce, také jako varování, a dokonce jako hrozba, nebo k obraně a sporu. Bývá použita jako balzám a jako meč, štít a také jako měkká poduška!
-Das alles wäre schön und groß, wäre sogar das //rechte,// wenn die angeführten Worte in dem //gleichen Sinn// noch lebten, wie sie Christus //wirklich// sprach!
+To všechno by bylo pěkné a veliké, bylo by to dokonce i //správné,// kdyby uváděná slova ještě žila ve //stejném smyslu,// v jakém je Kristus //skutečně// promluvil!
-Aber so //ist// es nicht! Die //Menschen// formten viele dieser Worte aus sich selbst in mangelhaftester Erinnerung, und konnten dabei nicht den gleichen Sinn der Worte Christi wiedergeben.
+Avšak tak tomu //není! Lidé// vytvořili mnoho těchto slov sami ze sebe v matných vzpomínkách a nemohli při tom již podat stejný smysl Kristových slov.
-Ihr braucht ja nur zu sehen, wie es heute ist. Wer aus der Gralsbotschaft, die doch gedruckt vorliegt, und von mir selbst geschrieben ist, irgend etwas erklären will mit //eigenen// Worten oder Niederschriften nur aus Erinnerung heraus, der bringt es //heute// schon nicht so, wie es dem eigentlichen Sinn entspricht. Durch einen zweiten Mund, durch eine zweite Feder gehend kommen stets Veränderungen, mit neuen Worten wird der eigentliche Sinn verbogen, manchmal gar entstellt, im besten Wollen, dafür einzutreten. Es ist niemals //das// Wort, das //ich// gesprochen habe.
+Potřebujete se přece jen podívat, jak je tomu dnes. Kdo chce z Poselství Grálu, které je přece vytištěno a mnou napsáno, něco vysvětlit //vlastními// slovy nebo zápisem jen ze vzpomínek, ten to //dnes// již nepředává tak, aby to odpovídalo skutečnému smyslu. Vycházejíc z druhých úst, z druhého pera přichází vždy změny, s novými slovy nastává zkreslení skutečného smyslu, mnohdy dokonce zkomolení, a to i při nejlepším chtění pro ně svědčit. Není to nikdy //to// Slovo, které jsem //já// pronesl.
-Und wieviel schlimmer damals, da vom Gottessohne selbst doch Niederschriften seines Wortes fehlen, und alles //nur// durch zweite, dritte Menschen dieser Nachwelt übermittelt werden konnte. Erst lange nach der Zeit, da Christus die Grobstofflichkeit verlassen hatte! Alles erstand erst aus der mangelhaften menschlichen Erinnerung heraus, die Niederschriften und Erzählungen, und alle Worte, denen man jetzt mit Bestimmtheit stets vorauszusetzen sich gewöhnte: //Christus sprach!//
+A oč horší to bylo tehdy, protože chybí přece spisy sepsané samotným Synem Božím a všechno mohlo být zprostředkované této generaci //jen// skrze druhé nebo třetí pokolení. Teprve dlouho potom, co Kristus opustil hrubohmotnost! Všechno povstalo teprve z kusých lidských vzpomínek, spisy, vyprávění a všechna slova, u kterých se nyní s jistotou neustále ze zvyku má za to, že je: //Kristus řekl!//
-Schon damals hatte das Werk Luzifers, den menschlichen Verstand zum Götzen zu erheben, in seinem unheilvollen Wachsen dazu vorgearbeitet, daß Christi Worte nicht //den// Boden finden konnten, welcher richtiges Erfassen möglich macht. Das war ein Schachzug aus dem Dunkel ohnegleichen. Denn richtiges Erfassen aller Worte, welche nicht von Grobstofflichkeit sprechen, ist nur unter //ungeschwächter// Mitarbeit eines Empfindungshirnes möglich, das aber schon zu Christi Erdenzeit bei allen Menschen stark vernachlässigt, damit verkümmert worden war, und seine volle Tätigkeit nicht leisten konnte.
+Již tehdy se dílo Lucifera, které pozvedlo lidský rozum na bůžka, ve svém neblahém vzrůstu propracovalo k tomu, že slova Kristova nemohla najít //tu// půdu, která umožňuje správné chápání. To byl jedinečný šachový tah z temnot. Neboť správné chápání všech slov, která se nezmiňují o hrubohmotnosti, je možné jen při //neoslabené// spolupráci citového mozku, který však byl již za Kristova pozemského času u všech lidí silně zanedbán, čímž zakrněl a nemohl vykonávat svou činnost.
-Damit hatte Luzifer auch die Erdenmenschheit in seiner Gewalt! Und das war seine Waffe gegen das Licht! —
+Tím měl Lucifer také pozemské lidstvo ve své moci! A to byla jeho zbraň proti Světlu! —
-//Unentstellt// Erinnerungen zu behalten, vermag allein das menschliche Empfindungshirn, also das hintere Gehirn, nicht aber der Verstand des vorderen Gehirnes!
+Udržet //nezkreslené// vzpomínky je schopen jedině citový mozek, tedy zadní mozek, ne však rozum předního mozku!
-Es rächte sich tief einschneidend dabei die Erbsünde der Menschheit nun an dieser selbst, die leichtfertig das hintere Gehirn so arg verkümmern ließ, welches allein alle Geschehen und Erlebnisse als //solche// festzuhalten fähig ist, in Bildern und Empfindung, //so,// daß sie zu jeder Zeit genau auch auferstehen, wie sie //wirklich// waren, unverändert, //ungeschwächt// sogar.
+Tím se vymstil hluboce a pronikavě dědičný hřích na samotném lidstvu, které lehkovážně nechalo tak zle zakrnět zadní mozek, který jedině je schopen všechny události a prožitky jako //takové// pevně udržet v obrazech a cítění //tak,// že v každý čas vyvstanou přesně takové, jaké //skutečně// byly, nezměněné, ba dokonce i //neoslabené.//
-Das Vorderhirn vermag das nicht, da es mehr an den grobstofflichen Raum- und Zeitbegriff gebunden ist, und nicht zur //Aufnahme,// sondern zur //Aussendung ins Irdische// geschaffen wurde.
+Přední mozek toho není schopen, protože je více vázán na hrubohmotný pojem prostoru a času a nebyl vytvořen k //přijímání,// nýbrž //k vysílání do pozemského.//
-So ging nun auch die Wiedergabe der Beschreibungen des Erlebten und Gehörten während Christi Erdenzeit nur mit den irdisch-menschlichen Anschauungen vermischt aus der Erinnerung ganz unbewußt irdisch zurecht gearbeitet hervor, nicht aber in der Reinheit, wie sie ein kraftvolles Empfindungshirn behalten und gesehen haben würde. Die Krallen von Luzifers Trabanten hatten ihre Furchen schon zu tief gegraben, hielten ihre Sklaven des Verstandes unentrinnbar fest, so daß diese den größten Schatz, die Gottesbotschaft, ihre einzige Errettungsmöglichkeit, nicht mehr richtig erfassen oder halten konnten und an sich ungenützt vorübergehen lassen mußten.
+Tak vycházelo také podání líčení prožitého a slyšeného během Kristova pozemského času jen ze vzpomínek smíšených s pozemsky lidskými názory zcela nevědomě předem pozemsky zpracované, ne však v čistotě, jak by je citový mozek v plné síle viděl a uchoval. Drápy Luciferových trabantů zaryly své rýhy již příliš hluboko a držely pevně své otroky rozumu bez možnosti uniknutí, takže tento největší poklad, Boží poselství, jejich jedinou možnost vysvobození, nemohli již více správně uchopit nebo moci podržet a muselo kolem nich projít bez užitku.
-Denkt Euch nur selbst hinein, es kostet nicht viel Mühe, sich dabei zurechtzufinden. Zu Christus kamen viele Menschen, die ihn fragten, um diesen oder jenen Rat ihn baten, denen er den Rat dann auch gern gab in seiner großen Liebe, welche nie versagte, weil er lebende Liebe war und heute auch //noch ist!//
+Vmyslete se jen sami do toho, nestojí to příliš námahy správně se v tom zorientovat. Ke Kristovi přišli mnozí lidé, kteří se ho tázali, prosili ho o tu či onu radu, jimž také radu rád dával ve své veliké lásce, která nikdy neumdlévala, protože byl živoucí Láskou a //je také ještě dnes!//
-Er gab also dem Fragenden und Bittenden Bescheid, wie //dieser// es benötigte. Nehmen wir einmal ein Beispiel.
+Dával tedy tázajícím a prosícím vysvětlení, jaká //tito// nezbytně potřebovali. Vezměme jeden příklad.
-Jenen reichen Jüngling, der begierig war zu wissen, welcher Weg ihn nach dem Himmelreiche führen könne! Der Gottessohn riet ihm, seine ganze Habe zu verteilen an die Armen und dann ihm zu folgen.
+Onoho bohatého mladíka, který chtěl dychtivě vědět, která cesta ho může dovést do říše Boží! Syn Boží mu radil, aby celý majetek rozdělil mezi chudé a pak ho následoval.
-Christus zu folgen heißt nichts anderes, als nach seinen Worten sich genau zu richten.
+Krista následovat však neznamená nic jiného než se přesně řídit podle jeho slov.
-Flugs nahmen nun die Umstehenden dieses Vorkommnis, wie so viele andere, zur Kenntnis, um es weiterzugeben nach der Art, wie es ein jeder Einzelne für sich nun menschlich aufgenommen hatte. Und das entsprach nur selten oder nie dem eigentlichen Sinn der ursprünglichen Worte Christi. Denn wenig Worte in anderer Form vermögen schon den ganzen Sinn zu ändern.
+Okolo stojící letmo vzali tuto příhodu na vědomí, jako tak mnozí, a předávali ji pak způsobem, jak ji každý jednotlivec pro sebe lidsky přijal. A to odpovídalo jen zřídka nebo nikdy skutečnému smyslu původních Kristových slov. Neboť několik slov v jiné formě již mohlo změnit celý smysl.
-Die ersten Weitergebenden begnügten sich jedoch mit dem //Erzählen,// einfachen Berichten. Später wurden diese Einzelratschläge aber als Grundgesetze für die ganze Menschheit aufgestellt! Das tat jedoch die //Menschheit// dann, nicht Christus selbst, der Gottessohn!
+První předávající spokojili se však s //vyprávěním// jednoduchých zpráv. Později byly tyto rady jednotlivcům položeny jako základní zákony pro celé lidstvo! Avšak to pak učinilo //lidstvo,// ne sám Kristus, Syn Boží!
-Und diese Menschheit hat sich auch erkühnt, ganz einfach zu behaupten: //Christus sprach!// Sie legt //ihm// in den Mund, was Menschen selbst nur aus Erinnerung heraus und falschem Auffassen in Formen und in Worte kleideten, die heute nun den Christen als das //Gotteswort// bestimmend bleiben sollen, unantastbar.
+A toto lidstvo odvážilo se také zcela jednoduše tvrdit: //Kristus řekl!// Vkládali //jemu// do úst to, co lidé sami jen ze vzpomínek a falešného chápáním oděli do forem a slov, která dnes mají být křesťanům jako určující a nedotknutelné //Slovo Boží.//
-Darin liegt //tausendfacher Mord// am //wahren// Wort des Gottessohnes!
+V tom spočívá //tisíceronásobná vražda// na //pravém// Slově Syna Božího!
-Ein jeder Mensch weiß ganz genau, daß er nicht fähig ist, nach Wochen oder Monden //unfehlbar// noch zu schildern, was er einst erlebte, was er hörte! Vermag es wörtlich //niemals// ganz genau zu wiederholen. Und wenn es zwei, drei, vier oder auch zehn Menschen sind, welche gleichzeitig dasselbe hörten oder sahen, so wird man ebensoviel Vielfältigkeit in der Schilderung erhalten. An dieser Tatsache hegt heute niemand mehr noch Zweifel.
+Každý člověk ví zcela přesně, že není schopen po týdnech nebo měsících ještě //bezchybně// vylíčit, co kdysi zažil, co slyšel! Není schopen to //nikdy// doslovně zcela přesně opakovat. A když jsou dva, tři, čtyři nebo také deset lidí, kteří totéž současně slyší nebo vidí, tak nastane právě tolik rozmanitostí v líčení. O těchto skutečnostech dnes nechová nikdo již žádné pochybnosti.
-Da liegt es doch sehr nahe, daß Ihr bei der Erkenntnis einmal Folgerungen rückwärts schließen müßtet! Folgerungen, welche zwingend, unantastbar sind.
+Zde je přece velice zřejmé, že při tomto poznání byste museli zpětně vyvodit nějaké následky! Následky, které jsou nutné a nevyhnutelné.
-Denn anders war es auch nicht zu des Gottessohnes Erdenzeit! Ihr seht es deutlich genug bei den Evangelisten! Deren Berichte tragen vielfach sichtbar diesen Stempel. Als Petrus zum Beispiel als erster von den Jüngern seine Erkenntnis zu dem Gottessohne sprach: „Du bist Christus, des lebendigen Gottes Sohn!“
+Neboť jiné to nebylo ani za pozemského času Syna Božího! Vidíte to dosti jasně u evangelistů! Jejich zprávy nesou často viditelně tuto pečeť. Když například Petr jako první z učedníků ve svém poznání pronesl k Synu Božímu: „Ty jsi Kristus, Syn živoucího Boha!“
-Dieses bedeutungsvolle Wort und auch die Antwort Christi geben die Evangelisten wieder, aber nicht in durchaus einheitlicher Form. Matthäus bringt den Hinweis, daß der Gottessohn daraufhin Petrus bildlich einen Schlüssel zu dem Himmelreich verleiht, daß er ihn zum Felsen macht für eine werdende Gemeinde, während die anderen Evangelisten Christi Antwort aber allgemeiner halten, was richtiger ist.
+Tato významná slova a také Kristovu odpověď evangelisté podávají, avšak nikterak v jednotné formě. Matouš přináší poukaz na to, že Syn Boží poté obrazně propůjčil Petrovi klíč k nebeské říši tím, že ho učinil skálou pro budoucí společenství, zatímco ostatní evangelisté uchovali však Kristovu odpověď celkově obecnější, což je správnější.
-Petrus sprach nur //als erster// diese Überzeugung wörtlich aus. Und solcherart Geschehen bleiben nicht nur Worte, sondern werden in der Schöpfung sofort Tat! Erstehen schnell //zur Form// in der Feinstofflichkeit, unmittelbar! Die ehrliche Überzeugung, welche Petrus damit in die Stofflichkeit verankerte durch seine Worte, sein Bekenntnis, wurden feinstofflich im gleichen Augenblick zum Fels, welcher als Grundstein liegen blieb zum Aufbau einer späteren Gemeinde, für alle, die in //gleicher,// schlicht ehrlicher Überzeugung an den Gottessohn zu glauben fähig werden können!
+Petr jen vyslovil toto přesvědčení //jako první.// A takovéto dění nezůstane jen u slov, nýbrž stane se ve stvoření ihned činem! V jemnohmotnosti vznikla rychle a bezprostředně //forma!// Poctivé přesvědčení, které tím Petr skrze svá slova zakotvil do hmotnosti, jako vyznání, stalo se ve stejném okamžiku skálou, která přetrvala jako základní kámen k výstavbě pozdějších společenství, pro všechny, kteří ve //stejném,// prostém a poctivém přesvědčení byli schopni uvěřit v Syna Božího!
-Und //damit// hatte Petrus auch den Schlüssel zu dem Paradiese in der Hand. Denn diese Überzeugung, daß Jesus der Gottessohn ist, bringt natürlich auch den Drang mit sich, nach seinem Wort //zu leben! Das// aber ist für //jeden// Menschen gleichzeitig der //Schlüssel// zu dem Himmelreich! Dieses Bekenntnis //ist// der Schlüssel, vorausgesetzt, daß ein derart Bekennender das Gotteswort //unentstellt// in sich aufnimmt, es recht versteht, und darnach lebt. Christus wußte diesen schöpfungsgesetzmäßigen Vorgang, der sich bei Petri überzeugten Worten feinstofflich vollzog, und sprach ihn aus, erklärend für die Jünger. Die Gesetzmäßigkeit feinstofflicher Vorgänge ist auch jedem Leser meiner Gralsbotschaft bekannt.
+A //tím// držel Petr v ruce také klíč k ráji. Neboť toto přesvědčení, že Ježíš je Syn Boží, přináší přirozeně s sebou také touhu //žít// podle jeho Slova! //To// je však pro //každého// člověka současně //klíč// k nebeské říši! Toto vyznání //je// klíčem, za předpokladu, že takovýto vyznávající přijal do sebe Boží Slovo //nezměněné,// správně ho chápe a žije podle něj. Kristus znal tento děj probíhající podle zákonů stvoření, který se při Petrových přesvědčivých slovech jemnohmotně odehrál, popsal ho a vysvětlil učedníkům. Zákonitost jemnohmotných dějů je také známa každému čtenáři mého Poselství Grálu.
-Petrus war also nur durch sein empfundenes und ausgesprochenes Bekenntnis als erster darin auch der erste, der den Schlüssel zu dem Paradiese damit erhielt. Und wem er auf Erden diese gleiche Überzeugung später vermitteln konnte, dem öffnete er damit auch stets das Himmelreich. Die aber seine Überzeugung nicht teilen wollten, denen mußte es verschlossen bleiben. Das alles ist ein ganz natürliches, selbsttätiges Geschehen, klar und einfach, und ist nicht an Petrus gebunden, noch von ihm abhängig.
+Petr byl tedy jen skrze své procítěné a vyslovené vyznání prvním, kdo tím obdržel klíč k ráji. A komu později mohl na zemi zprostředkovat toto stejné přesvědčení, tomu tím otevíral vždy také říši nebeskou. Těm však, kdo nechtěli sdílet jeho přesvědčení, musela zůstat uzavřena. To všechno je zcela přirozené, samočinné dění, prosté a jasné, a není vázáno na Petra ani od něj odvislé.
-Christus wollte und //konnte// einer Gemeinde auch nur //eine solche Überzeugung// zu Grunde legen, nicht aber eine Person! Petrus war nur gerade der, der es zuerst wirklich in Überzeugung ausgesprochen hatte. Die //Überzeugung// bildete, formte, //wurde// der Fels, nicht aber Petrus als Person!
+Kristus chtěl a //mohl// položit za základ společenství také //jen takovéto přesvědčení,// avšak ne jednu osobu! Petr byl jen právě tím, kdo to v přesvědčení vyslovil nejdříve. Skálu vytvořilo, zformovalo a //stalo// se jí toto //přesvědčení,// ne však Petr jako osoba!
-Matthäus aber gibt dem Sinne der Antwort Christi nach seiner eigenen Anschauung rein Persönliches, als nur Petrus betreffend, weiter.
+Matouš však podal smysl Kristovy odpovědi podle vlastního názoru čistě osobně, jako by se týkala jen Petra.
-Gerade Matthäus zeigt vieles mißverstanden, das er dann in seiner Art verarbeitet sorglos weitergibt. Wie schon am Anfang seiner Niederschriften
+Právě Matouš ukazuje, že mnohé nepochopil, zpracoval to pak ve svém druhu a bezstarostně předal dále. Jako již na počátku jeho spisu: Matouš 1, 21 (Zvěstování anděla Josefovi):
-Matthäus 1, 21 (Verkündung des Engels an Josef).
+„Porodí syna, kterého nazveš jménem Ježíš; neboť osvobodí svůj lid od jeho hříchů.“ Z toho vyvozuje Matouš dále ve verši 22. a 23.:
-„Und sie wird einen Sohn gebären, des Namen sollst Du Jesus heißen; denn er wird sein Volk selig machen von ihren Sünden.“ Darauf folgert Matthäus weiter in Vers 22 und 23:
+„To všechno se událo, aby se naplnilo, co bylo Pánem řečeno skrze proroka, který pravil: Hle, panna bude těhotná a porodí syna a dají mu jméno Imanuel, které znamená: Bůh s námi!“
-„Das ist aber alles geschehen, auf daß erfüllet würde, das der Herr durch den Propheten gesagt hat, der da spricht: „Siehe, eine Jungfrau wird schwanger sein, und einen Sohn gebären, und sie werden seinen Namen Imanuel heißen, das ist verdolmetschet: Gott mit Uns!““
+Matouš chce zde úzce spojit proroctví Izaiáše s narozením Syna Božího, způsobem, který příliš zřetelně ukazuje, že ve svých spisech nechává promluvit jen své vlastní osobní názory, tedy nezůstává věcný.
-Matthäus will hier die Prophezeiung von Jesaja erklärend eng verbinden mit der Geburt des Gottessohnes, in einer Art, die allzudeutlich zeigt, daß er in seinen Niederschriften nur die eigene persönliche Auffassung sprechen läßt, also nicht sachlich bleibt.
+To by mělo sloužit každému //jako výstraha,// že se tyto spisy nesmí snad považovat za Slovo Boží, nýbrž jen za osobní názor autora!
-Das hätte jedermann //als Warnung// dienen sollen, daß diese Niederschriften nicht etwa als Gotteswort, sondern nur als persönliche Anschauung des Verfassers angesehen werden dürfen!
+Matouš například vůbec nevidí rozdíl mezi zvěstováním skrze Izaiáše, které on sám uvádí, a zvěstováním anděla, nýbrž je smísil s dětskou nevinností do sebe, protože //on// „si to tak myslel“, zcela se nestaraje o to, zdali je to také správné. Vůbec při tom nevidí, že uvedená v nich //jména// jsou rozdílná.
-Matthäus sieht zum Beispiel nicht einmal den Unterschied zwischen der Ankündigung durch Jesaja, die er selbst anführt, und der des Engels, sondern mischt sie beide mit kindlicher Unschuld ineinander, weil //er// es so „sich denkt“, ganz unbekümmert darüber, ob es auch richtig ist. Er sieht dabei nicht einmal, daß die darin genannten //Namen// unterschiedlich sind.
+Avšak ne bez účelu byla zcela zřetelně označena!
-Aber nicht ohne Zweck wurden sie ganz bestimmt bezeichnet!
+Izaiáš zvěstuje //„Imanuel“.// Anděl však „Ježíš“! Tedy není to Imanuel, kterého Maria porodila, a proto také ne ten, koho zvěstoval Izaiáš!
-Jesaja kündet //„Imanuel“.// Der Engel aber „Jesus“! Also ist es nicht Imanuel, den Maria gebar, und deshalb auch nicht der, von dem Jesaja kündet!
+Izaiáš zvěstoval „Imanuele“, Syna Člověka, anděl však „Ježíše“, Syna Božího! Zjevně to jsou dvě různá oznámení, vyžadující dvě různá splnění, která opět musí být přinesena dvěma různými osobami. Promísení těchto dvou dějů je nemožné a mohlo se tak stát jen s //úmyslným// lidským chtěním při obcházení všech základů.
-Jesaja kündete „Imanuel“, den Menschensohn, der Engel aber „Jesus“, den Gottessohn! Es sind dies deutlich zwei verschiedene Ankündigungen, sie fordern zwei verschiedene Erfüllungen, die wiederum durch zwei verschiedene Personen gebracht werden müssen. Eine Vermischung dieser beiden Vorgänge ist unmöglich, sie kann auch nur mit //absichtlichem// menschlichen Wollen unter Umgehung aller Grundlagen beibehalten werden.
+Matouš při tom neměl žádný zlý úmysl, pouze to bylo sepsání jeho prostého názoru nejbezstarostnějším způsobem. Že to spojil, se mu stalo velmi snadno, protože se tehdy mnohem více než dnes čekalo splnění zaslíbení starých proroků a toužebně se v tom žilo. Netušil, jaké neštěstí ještě většího neporozumění z toho vyroste.
-Matthäus hatte keine üble Absicht dabei, es war lediglich die Niederschrift seiner einfachen Anschauung in sorglosester Art. Daß er es verband, konnte ihm leicht geschehen, da man damals mehr als heute der Erfüllungen von Verheißungen alter Propheten harrte und sehnsüchtig darin lebte. Er ahnte nicht, welches Unheil noch größeren Mißverstehens daraus erwuchs.
+O splnění zaslíbení „Imanuele“ nepotřebuji zde nic dalšího říkat, protože jsem o něm již mnohokrát podrobně mluvil v Poselství Grálu. —
-Über die Erfüllung der Verkündung „Imanuels“ brauche ich hier nichts weiter zu sagen, da ich darüber schon mehrfach in der Gralsbotschaft ausführlich sprach. —
+Neporozumění bylo tedy za Ježíšova pozemského času přesně jako nyní! On sám přece často naříkal nad tím, že mu jeho učedníci nerozuměli! Nemohli mu rozumět! Domníváte se, že tomu bylo jinak, když již u nich nepřebýval?
-Das Mißverstehen war also zu Jesu Erdenzeit genau wie jetzt! Er selbst klagte doch oft genug darüber, daß ihn seine Jünger nicht verstanden! Nicht verstehen konnten! Denkt Ihr, daß dies dann anders war, als er nicht mehr bei ihnen weilte?
+„Později na ně sestoupil Duch.“ říkají na to mnozí lidé, kteří uvažují málo nebo vůbec! Duch však nezměnil současně také nedostatky mozku. Avšak takto uvažovat pokládají slaboši za hřích, zatímco je to jen výmluva pro jejich lenost v duchu, o které se domnívají, že ji tím mohou okrášlit.
-„Der Geist ist später über sie gekommen“, sagen darauf viele Menschen, welche wenig oder überhaupt nicht denken! Der Geist änderte aber nicht gleichzeitig auch die Mängel des Gehirns. Doch so zu denken halten Schwächlinge für Sünde, während es nur eine Ausrede für ihre Trägheit in dem Geiste ist, die sie damit beschönigen zu können wähnen.
+Budete však brzy probuzeni z vlažnosti takovýchto myšlenek! „Když však přijde Syn Člověka …“ prohlašoval varovně a výstražně Kristus. Myslete na to, když nyní přichází hodina zvěstování, ve které Pán sám zjeví, že //vyslal// Syna Člověka na zem! Myslete na to, že Kristus tím pohrozil veškerému duchovně línému lidstvu! — —
-Ihr werdet aber bald erwachen aus der Lauheit solcherlei Gedanken! „Wenn aber der Menschensohn kommen wird …“ erklärte Christus warnend, drohend. Denket daran, wenn nun die Stunde der Verkündung kommt, in der der Herr selbst offenbart, daß er den Menschensohn zur Erde //sandte!// Denket daran, daß Christus aller geistesträgen Menschheit damit drohte! — —
+Když kdysi také řekl bohatému mladíkovi, že má rozdat veškerý svůj majetek, tak to bylo nutné jen pro //něj;// neboť se ho přece zeptal: „Co //já// mám učinit..?“ A Kristus na to dal odpověď //jemu,// což v tomto smyslu nemělo platit pro celé lidstvo!
-Wenn er nun einst dem reichen Jünglinge auch sagte, daß dieser all sein Hab und Gut verschenken soll, so war dies nötig nur für //diesen;// denn er hatte ja gefragt: „Was soll //ich// tun …?“ Und Christus gab //ihm// darauf Antwort, es sollte nicht in diesem Sinn der ganzen Menschheit gelten!
+Tato rada mohla být k užitku bohatému mladíkovi //zcela osobně.// Byl v sobě příliš slabý, aby se v pohodlí svého bohatství vnitřně pozvedl vzhůru. Proto bylo bohatství pro něj překážkou ke vzestupu jeho ducha! Nejlepší rada, které se mu mohlo od Krista dostat, byla přirozeně taková, aby odstranil vše brzdící. V tomto případě tedy bohatství, které mladíka svádělo k pohodlnosti.
-Dem reichen Jüngling //ganz persönlich// konnte der Rat nützen. Er war in sich zu schwach, um bei der Annehmlichkeit seines Reichtumes sich innerlich emporzuraffen. Deshalb war Reichtum für ihn Hemmnis zu dem Aufstieg seines Geistes! Der beste Rat, der ihm deshalb von Christus werden konnte, war natürlich der, der alles Hemmende beseitigte. In diesem Falle also den Reichtum, der den Jüngling zur Bequemlichkeit verleitete.
+Avšak také jen proto! Ne však proto, že by člověk neměl mít bohatství!
-Aber auch nur deshalb! Nicht, daß ein Mensch nicht Reichtum haben soll!
+Člověk, který své bohatství nehromadí bez užitku, aby tím sám sobě působil zábavu, nýbrž který ho //správně// používá a zhodnocuje je ve správném smyslu, //aby// bylo k požehnání mnohých, je daleko hodnotnější a výše stojící než ten, kdo všechno rozdá! Stojí jako větší, přínosně ve stvoření!
-Ein Mensch, der seine Reichtümer nicht nutzlos anhäuft, um sich selbst Vergnügen damit zu bereiten, sondern der sie //richtig// nützt, sie in dem rechten Sinn verwertet, //um//wertet zu dem Segen vieler, ist weit wertvoller und höher stehend, als einer, der sie allesamt verschenkt! Er steht viel größer, fördernd in der Schöpfung!
+Takový člověk je schopen dát následkem svého bohatství během celého pozemského bytí zaměstnání tisícům lidí, a poskytuje jim tím vědomí samostatně vydělané obživy, což posilujíc a podporujíc působí na ducha i na tělo! Pouze musí při tom být jako samozřejmost správný poměr práce a odpočinku, jakož i za každé vykonání práce správná protihodnota, tedy musí být při tom správné vyrovnání!
-Ein solcher Mann vermag infolge seines Reichtumes Beschäftigung zu geben Tausenden während des ganzen Erdenseins, gibt ihnen damit das Bewußtsein selbstverdienten Unterhaltes, welches stärkend, fördernd wirkt auf Geist und auf den Körper! Nur muß als selbstverständlich dabei rechte Einstellung verbleiben in der Arbeit und der Ruhe, sowie rechter Gegenwert gegeben sein für jede Arbeitsleistung, es muß dabei ein streng gerechter Ausgleich bleiben!
+To udržuje //pohyb// ve stvoření, který je nevyhnutelný k ozdravění a harmonii. Jednostranné darování bez žádání protihodnoty přináší podle zákonů stvoření jen váznutí a poruchy, jak se to ukazuje ve //všem,// také v pozemském těle, kde následkem nedostatečného pohybu vzniká houstnutí a srážení krve, protože jen v //pohybu// touto zvýšenou výměnou kyslíku může krev volněji a čistěji proudit žilami.
-Das hält //Bewegung// in der Schöpfung, welche unerläßlich ist zu der Gesundung und zur Harmonie. Einseitiges Verschenken aber ohne Gegenwert zu fordern bringt schöpfungsgesetzmäßig nur Stockung, Störungen, wie es sich in //allem,// auch im Erdenkörper zeigt, wo durch Bewegungsmangel Blutverdickung, Blutstockung entsteht, weil nur in der //Bewegung// ein dadurch erhöhter Sauerstoffumsatz das Blut freier und reiner durch die Adern strömen läßt.
+Tento zákon nutného pohybu nachází člověk //všude// v tisícerých formách, avšak v jádru jsou vždy stejné. Spočívá v každém jednotlivém případě, a zasahuje však vzájemně působě do celého stvoření, skrze všechny úrovně, a samotný duch potřebuje provádět tento zákon bez přerušení, pokud chce dále setrvat, zůstat plný síly a stoupat vzhůru.
-Dieses Gesetz notwendiger Bewegung findet der Mensch //überall,// in tausenderlei Formen, aber im Kern sich immer gleichend. Es liegt in jedem Einzelfall und greift doch wechselwirkend ineinander in der ganzen Schöpfung, durch alle Ebenen, und selbst der Geist bedarf der Ausübung dieses Gesetzes ohne Unterbrechung, wenn er fortbestehen, kraftvoll bleiben, aufwärtssteigen will.
+Bez něj toho nelze! Pohyb musí být všude v bezpodmínečném vyrovnání dávání a braní.
-Nichts ohne dies! Bewegung überall in unbedingtem Ausgleiche des Gebens und des Nehmens.
+Nebylo to tedy žádné všeobecné základní pravidlo, které by Syn Boží stanovil v radě, kterou dal bohatému mladíkovi, nýbrž ta platila právě jen samotnému mladíkovi nebo ještě těm, kteří se mu //podobají,// kteří jsou také příliš slabí, aby ovládali bohatství. Kdo se nechá ovládat bohatstvím, ten ho také nemá mít; neboť mu neslouží. Jen ten, kdo ho sám ovládá, v jehož ruce také přináší užitek, ten ho //má// mít, protože tím dokáže pomoci sobě a mnohým jiným, poněvadž tím udržuje a podporuje pohyb ve stvoření.
-Es war kein allgemeiner Grundsatz, den der Gottessohn aufstellte in dem Rat, den er dem reichen Jüngling gab, sondern er galt gerade nur dem Jüngling ganz allein, oder noch denen, die ihm //gleichen,// die auch zu schwach sind, Reichtum zu beherrschen. Wer sich vom Reichtume beherrschen läßt, der soll ihn auch nicht haben; denn ihm dient er nicht. Nur wer ihn selbst beherrscht, in dessen Hand wird er auch Nutzen bringen, und dieser //soll// ihn haben, da er damit sich und vielen anderen zu helfen weiß, da er damit Bewegung in der Schöpfung hält und fördert.
+To však nepřichází nikdy v darování nebo jen velmi zřídka! Mnohé lidi přivádí nouze k probuzení a k pohybu. Jakmile je jim z cizí strany poskytnuta příliš rychlá pomoc, ochabnou v tom, spolehnou se na tuto pomoc a duchovně při tom jdou dolů, protože se bez podnětu sami nemohou udržet v pohybu. Žijí pak bez cíle a svůj čas vyplňují ještě jen //tím,// že vidí na jiných, jen ne na sobě samých všechno //to,// co lze kárat, a sami si však přejí to, co druzí vlastní. Jednostranným darováním se vychovává jen líné pokolení, neschopné pro svěží, radostný život, a přinášející tím škodu pro celé stvoření!
-Das kommt in dem Verschenken nie oder nur äußerst selten! Viele Menschen bringt die Not erst zum Erwachen, zur Bewegung. Sobald ihnen von fremder Seite aber zu schnell Hilfe wird, erschlaffen sie darin, verlassen sich auf diese Hilfe und gehen geistig dabei unter, weil sie ohne Antrieb selbst nicht in Bewegung bleiben können. Ohne Ziel leben sie dann dahin, und füllen ihre Zeit oft nur noch //damit,// alles //das// an anderen, nur nicht an sich zu sehen, was zu tadeln ist, sich selbst aber zu wünschen, was die anderen besitzen. Ein faul Geschlecht wird mit dem einseitigen Schenken großgezogen, untauglich für frisches, frohes Leben, und schadenbringend damit für die ganze Schöpfung!
+//Takto// to Kristovou radou nebylo míněno! — — —
-//So// war es nicht gemeint mit Christi Rat! — — —
+Syn Boží také nikdy nemluvil proti bohatství samotnému, nýbrž vždy jen proti bohatým lidem, kteří se vlivem bohatství nechali zatvrdit vůči veškerému soucítění k nouzi jiných, kteří tím obětovali svého ducha bohatství a kteří neměli zájem o nic jiného než o bohatství, a nechali se tedy bohatstvím zcela ovládat.
-Auch sprach der Gottessohn niemals gegen den Reichtum selbst, sondern immer nur gegen reiche Menschen, welche sich durch Reichtum gegen alles Mitempfinden für anderer Not verhärten ließen, die ihren Geist damit dem Reichtum opferten, für nichts als nur für Reichtum Interesse hatten, sich also ganz vom Reichtume beherrschen ließen.
+Že Kristus sám bohatstvím nepohrdal a neodmítal je, ukazuje ve svých častých návštěvách honosných domů, do kterých jako host přátelsky docházel.
-Daß Christus selbst den Reichtum nicht verachtete oder verwarf, zeigt er in seinen häufigen Besuchen reicher Häuser, in denen er als Gast freundschaftlich ein- und ausgegangen ist.
+Také on sám nebyl chudý, jak se tak podivným způsobem má za to. Pro tento téměř již zlidovělý názor neexistuje žádný podklad.
-Er war auch selbst nicht arm, wie sonderbarerweise so oft angenommen wird. Für diese fast volkstümlich gewordene Annahme seiner Armut liegt kein Grund vor.
+Kristus nikdy neznal starosti o obživu. Byl zrozen v podmínkách, které se dnes označují za dobré, protože právě tato půda jediná zůstala ještě nejzdravější. Nenesla v sobě ani přepěstění veškerých bohatých a šlechtických kruhů, ani zatrpklost třídy pracujících. Bylo to přesně zvoleno. Josefa, tesaře, bylo možné nazvat zámožným, naprosto ne chudým.
-Christus kannte niemals Nahrungssorgen. Er wurde in Verhältnisse geboren, die man jetzt mit gutbürgerlich bezeichnet, da gerade dieser Boden allein noch der gesündeste verblieben war. Er trug weder die Überzüchtung aller reichen und der Adelskreise, noch die Verbitterung der Arbeitsklassen in sich. Es war genau gewählt. Josef, der Zimmermann, war wohlhabend zu nennen, durchaus nicht etwa arm.
+Že se Kristus tehdy narodil ve chlévě v Betlémě, byl pouze následek přeplnění města Betléma kvůli sčítání lidu, k němuž tam také Josef přišel. Josef prostě nesehnal již žádný nocleh, což se i dnes tu a tam ještě mnohému člověku může lehce stát při zcela zvláštních příležitostech. S chudobou to všechno nemělo co dělat. V Josefově domě byly prostorné ložnice po způsobu zámožných občanů.
-Daß Christus damals in dem Stall zu Bethlehem geboren wurde, war lediglich die Folge einer Überfüllung des Ortes Bethlehem wegen der Volkszählung, weshalb auch Josef dorthin kam. Josef erhielt einfach keine Unterkunft mehr, wie es auch heute hier und da noch manchem Menschen leicht ergehen kann bei ganz besonderen Veranstaltungen. Mit Armut hatte dieses alles nichts zu tun. Im Hause Josefs wären Schlafräume nach Art der wohlhabenden Bürger gewesen.
+A Kristus také nemusel žít v chudobě! Tento pojem vznikl jen proto, že z Boha Přicházející neměl smysl pro všechno to, co přináší pozemské bohatství nad rámec pozemsky životních nutností. Úkol, který přišel naplnit, netýkal se pozemského, nýbrž jedině //duchovního!//
-Und Christus mußte auch nicht in der Armut leben! Dieser Begriff ist nur entstanden, weil der aus Gott Kommende keinen Sinn hatte für alles, was an Erdenreichtum über die irdischen Lebensnotwendigkeiten hinausging. Die Aufgabe, die zu erfüllen er gekommen war, galt nicht dem Irdischen, sondern dem //Geistigen// allein!
+Falešně se dnes také používá Kristův poukaz, že lidé jsou „bratři a sestry“. Pozemsky nezdravě pro komunistické ideje, jak odporně nasládle ve vztazích k náboženství. Vytváří se tím přímá cesta do rukou temnot; neboť v současném pojetí to zdržuje svobodné, Bohem chtěné snažení jednotlivého lidského ducha. Zušlechtění při tom nikdy nemůže nastat. Jsou to všechno opět jen nezdravé karikatury toho, co Kristus chtěl.
-Falsch wird auch Christi Hinweis, daß die Menschen „Brüder und Schwestern“ sind, heute gebraucht. Wie irdisch ungesund für kommunistische Ideen, wie widerlich süßlich in den Beziehungen zur Religion. Gradewegs dem Dunkel in die Hand arbeitend; denn in heutiger Auffassung hält es unbedingt das freie, gottgewollte Aufstreben des Einzelmenschengeistes nieder. Veredelung kann dabei nie erfolgen. Es sind alles nur wiederum die ungesunden Zerrbilder von dem, was Christus wollte.
+Když mluvil o tom, že lidé jsou všichni vespolek bratři a sestry, tak byl dalek toho, aby měl na mysli takové nešvary, jaké v tom nyní často existují. Mluvil objasňuje pro //tehdejší// dobu, kdy nemrav všeho otroctví vyháněl své nejvyšší květy, kdy se lidé rozdávali a kupovali, a tím byli považováni za tvory bez vůle!
-Wenn er davon sprach, daß Menschen allesamt Brüder und Schwestern sind, so war er weit davon entfernt, an derartige Auswüchse zu denken, wie sie jetzt vielfach darin bestehen. Er sprach aufklärend für die //damalige// Zeit, wo die Unsitte alles Sklavenwesens ihre höchsten Blüten trieb, wo man Menschen verschenkte und verkaufte, sie damit als willenlos betrachtete!
+Lidé však jsou bratry a sestrami //z ducha, ze svého původu.// Jsou //lidskými duchy,// kteří nesmějí být pokládáni za zboží bez vůle, protože každý lidský duch v sobě nese schopnost vlastní vědomé vůle.
-Die Menschen aber sind Schwestern und Brüder //aus dem Geiste, von ihrem Ursprung her.// Sind //Menschengeister,// welche nicht für willenlose Ware angesehen werden dürfen, da jeder Menschengeist die Fähigkeit eigenbewußten Willens in sich trägt.
+Jen //tak// to bylo míněno, nikdy to nemělo znamenat //tu// rovnoprávnost, která se v tom dnes hledá. Žádný lidský duch přece nedojde do ráje jen proto, že se smí lidským duchem nazývat! Protože není žádné rovnoprávnosti ve všeobecném smyslu. Podmínka //zralosti// hraje tu rozhodující roli. Nejprve musí lidský duch všechno naplnit a vykonat všechno, čeho je schopen v chtění k dobrému. Jen v tom přichází zralost, která mu může zpřístupnit ráj.
-Nur //so// war es gemeint, nie sollte es //die// Gleichberechtigung bedeuten, die man heute darin sucht. Es kommt ja auch kein Menschengeist ins Paradies, nur weil er Menschengeist sich nennen darf! Da gibt es keine Gleichberechtigung im allgemeinen Sinne. Es spielen die Bedingungen der //Reife// ausschlaggebend eine Rolle. Erst muß der Menschengeist alles erfüllen, alles tun, was er zu geben vermag in dem Wollen zu dem Guten. Nur darin kommt die Reife, die ihm das Paradies zugänglich machen kann.
+Ve stvoření stojí od počátku železné zákony, které označením bratříčku a sestřičko nelze nikdy zbořit nebo odsunout! Ani zde na zemi! Jak ostře Syn Boží odděloval pozemské od duchovního, a přece sám vyžadoval plnění, spočívá jasně a zřetelně v jeho prohlášení: „Dávejte císaři, co jest císařovo, a Bohu, co Boží jest!“ —
-Eiserne Gesetze stehen in der Schöpfung, welche durch Bezeichnung Brüderlein und Schwesterlein vom Ursprung her niemals zu stürzen oder zu verrücken sind! Auch nicht hier auf der Erde! Wie scharf der Gottessohn das Irdische vom Geistigen zu trennen und doch zu erfüllen selbst gebot, liegt klar und deutlich in seiner Erklärung: Gebt dem Kaiser, was des Kaisers ist, und Gott, was Gottes ist! —
+A tak je tomu s mnohými větami a zprávami v Bibli, kterým lidé dali za základ //své// názory při dalším podání.
-Und so ist es mit vielen Sätzen und Berichten in der Bibel, denen Menschen //ihre// Anschauung zu Grunde legten bei der Wiedergabe.
+Avšak všichni tito zapisovatelé nechtěli tehdy dávat nějaký zákon pro celé lidstvo, nýbrž jen podat zprávy.
-Doch alle diese Schreiber wollten damals kein Gesetz daraus erstehen lassen für die ganze Menschheit, sondern nur berichten.
+Také je nutné prominout, že tehdejší pozemští lidé a Kristovi učedníci neporozuměli mnohému, co k nim Syn Boží pronášel, což ho často činilo tak smutným. A že to všechno později předávali dál ve způsobu vlastního nepochopení, dělo se v nejlepším chtění, tak, jak to bylo zachyceno ve vzpomínkách, které z uvedených důvodů nesmí být pokládány za nedotknutelné.
-Es ist ihnen auch zu verzeihen, daß die damaligen Erdenmenschen und auch Christi Jünger vieles nicht verstanden, was der Gottessohn zu ihnen sprach, und was ihn oft so traurig machte. Und daß sie alles später in der Art des eigenen Mißverstehens weitergaben, geschah im besten Wollen, so, wie es in den Erinnerungen festgehalten war, die unter den schon angeführten Gründen nicht als unantastbar angesehen werden dürfen.
+Je však neodpustitelné, že lidé //později// prostě troufale s jistotou tvrdí: //Kristus řekl!// A tím s určitostí beze všeho připsali Synu Božímu bludné lidské názory, produkty nedostatečné lidské paměti, jen aby tím v sobeckém snažení založili a udrželi učební soustavu, která pro své mezery již od počátku celé stavby se každému silnému cítění musela jevit jako trouchnivá a chatrná, takže možnost přetrvání byla jen v požadavku slepé víry, čímž nebyly nespočetné díry ve výstavbě ihned zpozorovány!
-Unverzeihlich aber ist, daß //später// Menschen einfach kühn als feststehend behaupten: //Christus sprach!// Und damit die irrenden Menschenanschauungen, die Erzeugnisse mangelhaften menschlichen Erinnerungsvermögens mit Bestimmtheit ohne weiteres dem Gottessohne unterlegen, nur um damit in eigennützigem Bestreben ein Lehrgebäude zu gründen und zu halten, dessen Lücken schon von Anfang an den ganzen Bau für jedes kraftvolle Empfinden morsch und hinfällig erscheinen lassen mußten, sodaß nur in der Forderung des blinden Glaubens Möglichkeit bestand, damit die zahllosen Löcher in dem Aufbaue nicht gleich gesehen werden konnten!
+Trvají a udržují se ještě dnes //pouze// přísným požadavkem slepé víry a důraznými slovy: //Kristus řekl!//
-Sie hielten und sie halten sich noch heute //nur// mit strenger Forderung des blinden Glaubens und dem einschneidenden Worte: //Christus sprach!//
+A tato slova, toto vypočítavé tvrzení má se jim stát strašlivým soudem! Neboť je to právě tak falešné a troufalé říci, že Kristovo ukřižování bylo chtěné Bohem, aby byly všechny hříchy tohoto pozemského lidstva touto obětí smyty! Co v tom všechno spočívá, jakou neuvěřitelnou lidskou domýšlivostí se vražda na Synu Božím překroutila, jaké k tomu patří troufalé rouhačství, to lidstvo naučí poznávat budoucnost, až to zakusí samo na sobě.
-Und dieses Wort, diese berechnende Behauptung soll ihnen zum entsetzlichen Gerichte werden! Denn es ist ebenso falsch wie die Anmaßung zu sagen, daß Christi Kreuzigung von Gott gewollt gewesen ist, um alle Sünden dieser Erdenmenschen mit dem Opfer wegzuwaschen! Was darin alles liegt, den Mord am Gottessohne in so unglaublichem Menschheitsdünkel derart zu entstellen, welche dreiste Frevelhaftigkeit dazu gehört, das zu erkennen wird die Zukunft lehren, die Menschheit nun an sich erfahren.
+Já, Imanuel, vám dnes pravím:
-Ich, Imanuel, sage Euch heute:
+Běda lidem, kteří kdysi zavraždili Syna Božího na kříži! Stokrát běda však vám, kteří jste ho poté tisíckrát přibili na kříž v jeho Slově! A kteří ho tím ještě dnes vraždíte denně, každou hodinu opět znovu! Padne na vás těžký soud! — —
-Wehe den Menschen, die den Gottessohn am Kreuze einst gemordet haben! Hundertfach Wehe aber Euch, die Ihr ihn nachdem tausendfältig an das Kreuz geschlagen habt in seinem Wort! Und ihn noch heute darin mordet, täglich, stündlich immer wieder neu! Es wird ein schwer Gericht über Euch fallen! — —