de:nachklange:1934:bittet_so_wird_euch_gegeben
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 53. Bittet, so wird Euch gegeben. | 2020/10/20 21:06 | current – angelegt Marek Ištvánek | Česky » Doznívání k Poselství Grálu » 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 53. Proste, pak vám bude dáno! | 2022/03/05 22:41 | current – ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:proste_pak_vam_bude_dano to cs:doznivani:plamen:dil_i:proste_pak_vam_bude_dano Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | Noch immer ist der Mensch im Zweifel über die Form des Gebetes. Er will das Rechte dabei tun und nichts versäumen. In dem ehrlichsten Wollen grübelt er und findet keine Lösung, die ihm die Gewißheit gibt, daß er nicht falsche Wege darin geht. | + | Stále ještě je člověk v pochybnostech o formě modlitby. Chce to činit správně a nic při tom nezameškat. V nejpoctivějším chtění hloubá, a nenalézá žádné řešení, které by mu dalo jistotu, že v tom nejde falešnou cestou. |
| - | Aber das Grübeln hat gar keinen Zweck, es zeigt nur, daß er immer wieder mit seinem | + | Avšak hloubání nemá vůbec žádného účelu, ukazuje jen, že se snaží Bohu přiblížit opět jen svým //rozumem,// a toho nikdy nedosáhne; neboť tím zůstává Nejvyššímu |
| - | Wer meine Botschaft | + | Kdo do sebe //správně// přijal mé Poselství, tomu je jasné, že slova mají příliš úzké hranice, než aby ve svém druhu mohla vystoupit do světlých výšin. Jen //city,// které slova skrývají, stoupají dále vzhůru z hranic zformovaných slov, podle své síly, své čistoty. |
| - | Die Worte gelten zum Teil nur als Wegweiser, welche die Richtung zeigen, die die Empfindungsstrahlen nehmen sollen. Der andere Teil der Worte löst //die Art// der Strahlen aus, im Menschen selbst, der das geformte Wort als Halt verwendet und als Hülle. Das beim Gebet gedachte | + | Slova z jedné části platí jen jako ukazatele cesty, které ukazují směr, který záření cítění má použít. Druhá část slov vzbuzuje |
| - | Bei der Erklärung seht Ihr schon zwei Arten des Gebetes vor Euch auferstehen. Die eine Art, welche aus der Empfindung in Euch aufsteigt, ohne Überlegung, im Erleben selbst, die also starke Empfindung irgend eines Augenblickes ist, die sich im Aufquellen erst noch in Worte hüllt, und dann die andere Art, die überlegend | + | Při tomto vysvětlení vidíte před sebou vyvstávat již dva druhy modlitby. Jeden druh, který vystupuje z cítění ve vás, bez uvažování, v prožití samotném, který je tedy silným procítěním nějakého okamžiku, jenž se ve zmohutnění teprve do slov ještě zahalí, a pak jiný druh, který uvažováním |
| - | Es braucht nicht erst gesagt zu werden, welche Art dieser Gebete zu den kraftvolleren zählt; denn Ihr wißt selbst, daß das //Natürlichere// stets auch das //Richtigere// ist. In diesen Fällen also //das// Gebet, das in dem Aufquellen einer plötzlichen Empfindung ersteht, und erst dann in Worte sich zu drängen sucht. | + | Není třeba říkat, který způsob této modlitby je silnější; neboť sami víte, že //přirozenější// je vždy také //správnější.// V těchto případech tedy //ta// modlitba, která vyvstane ve zmohutnění nečekaného cítění a teprve pak se snaží vtisknout do slov. |
| - | Nehmt an, es trifft Euch unerwartet ein ganz schwerer Schicksalsschlag, der Euch bis in das Innerste erzittern läßt. Es faßt die Angst um irgend etwas Liebes Euch ans Herz. Dann steigt ein Hilferuf in Euch empor in Eurer Not, mit einer Stärke, die den Körper in Erschütterung versetzt. | + | Předpokládejme, že vás zničehonic potká velmi těžká pohroma, která vámi otřese až do nejhlubšího nitra. Vaše srdce sevře strach o něco, co je vám milé. Pak vyvstává ve vás volání o pomoc ve vaší nouzi se silou, která rozechvěje tělo. |
| - | //Darin// seht Ihr die Stärke der Empfindung, welche fähig ist, emporzusteigen bis in lichte Höhe, wenn … diese Empfindung | + | //V tom// vidíte sílu cítění, které je schopné vystoupat až do světlých výšin, pokud … toto cítění v sobě nese //pokory plnou čistotu;// neboť bez ní je všemu, co chce vystoupat, stanovena již na cestě zcela určitá hranice, i když to je mocné a plné síly. Bez pokory je zcela nemožné, aby to mohlo proniknout až k čistotě, která v oblouku dálav světů obklopuje veškeré Božství. |
| - | Derart starkes Empfinden wird auch immer nur ein Worte//stammeln// mit sich führen, weil seine Kraft es gar nicht zugibt, sich in enge Worte einpressen zu lassen. Die Stärke strömt über die Grenzen aller Worte weit hinaus, schäumend die Schranken niederreißend, die die Worte setzen wollen mit der engbegrenzten Tätigkeit des irdischen Gehirns. | + | Takové silné cítění je provázeno také vždy jen slovním |
| - | Ein jeder von Euch wird es derart einmal schon erlebt haben in seinem Sein. Ihr könnt deshalb erfassen, was ich damit sagen will. Und //das// ist das Empfinden, das Ihr haben sollt bei dem Gebet, wenn Ihr erwartet, daß es aufzusteigen fähig sein soll bis in Höhen reinen Lichtes, woher alle Gewährung zu Euch kommt. | + | Každý z vás to takto již někdy ve svém bytí prožil. Můžete proto pochopit, co tím chci říci. A //to// je ten cit, který máte mít při modlitbě, pokud očekáváte, že má být schopná vystoupit až do výšin čistého Světla, odkud k vám přicházejí všechna splnění. |
| - | Doch nicht in Ängsten nur sollt Ihr Euch nach der Höhe wenden, sondern auch die reine Freude kann mit gleicher Macht emporquellen in Euch, das Glück, der Dank! Und diese //freudevolle// Art schwingt noch viel schneller aufwärts, weil sie ungetrübter bleibt. Die Angst trübt sehr leicht Eure Reinheit des Empfindens und bildet eine falsche Art. Zu oft ist stiller Vorwurf mit dabei verbunden, daß es gerade | + | Avšak nemáte se k výšinám obracet jen v úzkosti, nýbrž i čistá radost může ve vás vytrysknout se stejnou mocí, také štěstí i dík! A tento //radostiplný// druh vznáší se mnohem rychleji vzhůru, protože zůstává nezkalený. Strach velmi lehce zkalí vaši čistotu cítění a vytváří falešný druh. Příliš často je s tím spojena tichá výčitka, že se muselo právě |
| - | Für das Gebet ist es nicht nötig, daß Ihr Worte dabei formt. Die Worte sind //für Euch,// um //Euch// den Halt Eurer Empfindung zu gewähren, damit sie festgeschlossener verbleibt und nicht in vielen Arten sich verliert. | + | Pro modlitbu však není nutné, abyste při ní formovali slova. Slova jsou //pro vás,// aby //vám// poskytla oporu ve vašem cítění, aby zůstalo pevně uceleno a neztratilo se v mnoha druzích. |
| - | Ihr seid es nicht gewöhnt, auch ohne Worte klar zu denken und Euch zu vertiefen, ohne dabei die gerade Richtung zu verlieren, weil Ihr an sich durch zu viel Reden viel zu oberflächlich wurdet und zerstreut. //Ihr braucht// die Worte noch als Wegweiser und auch als Hüllen, um bestimmte Arten Euerer Empfindungen damit beisammen zu erhalten, um Euch das, was Ihr im Gebete niederlegen wollt, auch klarer vorzustellen in dem Wort. | + | Nejste zvyklí na to, abyste také jasně mysleli beze slov a prohlubovali se, aniž byste při tom ztráceli přímý směr, protože jste se sami o sobě stali skrze přílišné mluvení příliš povrchními a rozptýlenými. //Vy potřebujete// slova ještě jako ukazatele cesty a jako obaly, abyste určité druhy vašeho cítění tím udrželi pohromadě, abyste si to, co chcete vyjádřit v modlitbě, také jasně ve slovech představili. |
| - | So ist die Art zu beten, wenn der Drang dazu aus den Empfindungen ersteht, also ein Wollen Eures //Geistes// ist! Das kommt aber bei den heutigen Menschen selten vor. Nur wenn sie irgendwie sehr starker Anstoß trifft durch Leid, durch Freude oder auch durch körperlichen Schmerz. Freiwillig, ohne Anstoß dazu nimmt sich niemand mehr die Mühe, hier und da einmal an Gott, den Spender aller Gnaden, zu denken. | + | Takový je způsob modlení, pokud popud k němu vyjde z cítění, tedy je-li to chtění vašeho |
| - | Nun wenden wir uns zu der zweiten Art. Es sind Gebete, die zu ganz bestimmten Zeiten vorgenommen werden, ohne einen solchen Anlaß, wie wir sie jetzt durchgesprochen haben. Der Mensch nimmt sich dabei zu beten vor. Es ist ein überlegtes, besonders | + | Nyní se obraťme k druhému způsobu. Jsou to modlitby, které se provádějí ve zcela určitém čase, bez takovýchto pohnutek, jaké jsme nyní zmínili. Člověk si tím předsevzal modlit se. Je to promyšlená, zvláště |
| - | Damit ändert sich auch der Vorgang. Der Mensch denkt oder spricht bestimmte Worte des Gebetes, die er sich selbst zusammengesetzt hat, oder die er erlernte. Gewöhnlich sind diese Gebete an Empfindung arm. Der Mensch denkt viel zu sehr //daran,// daß er die Worte richtig setzt, und //das allein// schon lenkt ihn ab vom eigentlichen Mitempfinden dessen, was er spricht oder nur denkt. | + | Tím mění se také průběh. Člověk myslí nebo promlouvá určitá slova modlitby, která si sám sestavil nebo se naučil. Obvykle jsou tyto modlitby chudé na city. Člověk příliš myslí |
| - | Ihr werdet ohne weiteres die Richtigkeit dieser Erklärung an Euch selbst erkennen, wenn Ihr zurückdenkt und Euch daraufhin einmal sorgfältig prüft. Es ist nicht leicht, in solcherlei Gebete die reine Empfindungsfähigkeit zu legen. Schon der geringste Zwang entkräftet, er nimmt einen Teil der Sammlung für sich selbst in Anspruch. | + | Správnost tohoto výkladu poznáte hned na sobě samých, když se zamyslíte zpět a budete se pak jednou pečlivě zkoumat. Není lehké do takových modliteb vkládat čistou citovost. Již sebenepatrnější nucení vysiluje, odvádí část soustředění pro sebe v požadavku. |
| - | Dabei müssen die geformten Worte erst lebendig gemacht werden in Euch selbst, das heißt, //die Worte// müssen | + | Při tom se musí zformovaná slova ve vás samých teprve oživit, to znamená, že //slova// musí ve vás vyvolat ten //druh cítění,// který ve své formě označují. Průběh nejde pak z vnitřního vytrysknutí skrze zadní mozek do vašeho mozku předního, který podle těchto dojmů rychle k nim formuje slova, nýbrž přední mozek při tom //nejprve// začíná se svým formováním slov, která jsou pak zpětně působíce teprve přijímána zadním mozkem a musí být zpracována, aby odtud působil odpovídající tlak na nervový systém sluneční pleteně, která teprve v dalším průběhu může vyvolat slovům odpovídající |
| - | Es geht zwar alles ungeheuer schnell in seiner Reihenfolge nacheinander, so daß es dem Beobachter erscheint, als ob es //gleichzeitig// erfolgen würde, aber trotzdem sind derartige Gebilde nicht so kraftvoll, nicht so ursprünglich als die, welche im umgekehrten Weg erstehen. Sie können deshalb auch die Wirkung nicht erhalten, und in den meisten Fällen bleiben sie empfindungsleer. Schon wenn Ihr täglich | + | To všechno jde sice nesmírně rychle po sobě ve svém pořadí, takže se to pozorovateli jeví, jako by to probíhalo |
| - | Werdet in dem Gebet deshalb | + | Buďte proto v modlitbě |
| - | Wenn Ihr mit einem wahren Dankempfinden zu Gott Euren Tag beginnt, mit Dankempfinden auch beendet, und wenn es Dank nur für die Lehre ist, die Euch an diesem Tage wurde im Erleben, so lebt Ihr gut! Laßt jedes //Werk// durch Fleiß und Sorgfalt einem Dankgebete gleich erstehen, laßt jedes Wort, welches Ihr sprecht, die Liebe widerspiegeln, die Euch Gott gewährt, so wird das Sein auf dieser Erde bald zur Freude werden jedem, welcher auf ihr leben darf. | + | Když svůj den začínáte s opravdovým cítěním díku k Bohu, s cítěním díku jej i končíte, i když je to dík jen za poučení, kterého se vám v tento den dostalo v prožití, tak žijete dobře! Necháte-li každé |
| - | Es ist gar nicht so schwer und raubt Euch keine Zeit. Ein kurzer Augenblick ehrlichen Dankempfindens ist viel besser als ein stundenlanges eingelerntes Beten, dem Ihr mit Euerer Empfindung doch nicht folgen könntet. Außerdem raubt solches äußerliche Beten Euch nur Zeit für das wahrhafte Danken in freudiger Tat. | + | Není to vůbec tak těžké a nevezme vám to žádný čas. Krátký okamžik upřímného cítění díku je mnohem lepší než naučené modlení trvající několik hodin, které přece svým cítěním nemůžete sledovat. Kromě toho bere vám takové vnější modlení jen čas pro opravdový dík v radostném činu. |
| - | Ein Kind, das seine Eltern wirklich liebt, beweist in //seinem Wesen// diese Liebe, durch die Tat, und nicht mit schmeichlerischen Worten, die in vielen Fällen nur der Ausdruck anschmiegender Selbstgefälligkeit verbleiben, wenn es nicht sogar Verlangen einer Selbstsucht ist. Die sogenannten Schmeichelkatzen sind nur selten etwas wert und denken immer nur an sich und an Befriedigung eigener Wünsche. | + | Dítě, které své rodiče skutečně miluje, dokazuje tuto lásku ve //své bytosti,// skrze čin, a ne lichotivými slovy, která jsou v mnoha případech jen výrazem přítulné samolibosti, když ne dokonce požadavkem sobectví. Takzvaní mazlíci zřídkakdy za něco stojí a myslí vždy jen na sebe a na uspokojení vlastních přání. |
| - | Nicht anders stehet Ihr vor Eurem Gott! Beweist es in der Tat, was Ihr ihm sagen wollt! — | + | Nejinak stojíte vy před svým Bohem! Dokazujte v činu, co mu chcete říct! — |
| - | So wißt Ihr nun, //wie// Ihr zu beten habt und steht schon wieder bangend vor der Frage, //was// Ihr beten sollt. | + | Nyní tedy víte, //jak// se máte modlit, a stojíte už zase úzkostlivě před otázkou, //co// se máte modlit. |
| - | Wenn Ihr dafür die rechte Art erkennen wollt, so müßt Ihr zuerst das Gebet von Eurem Bitten | + | Jestliže k tomu chcete nalézt správný způsob, tak musíte nejprve |
| - | Das Gebet und die Bitte muß Euch //zweierlei// bedeuten; denn das Gebet gehört zur Anbetung, während die Bitte nicht zu dieser zählen kann, wenn Ihr nach dem Begriff Euch wirklich richten wollt. | + | Modlitba a prosba musí pro vás znamenat |
| - | Und es ist notwendig, daß Ihr Euch nunmehr darnach richtet und nicht alles untermischt. | + | A to je zapotřebí, abyste se nyní konečně podle toho řídili a nemíchali všechno dohromady. |
| - | //Ge//bet Euch im Gebet! Das eine will ich Euch nur zurufen, und in dem Worte selbst habt Ihr auch die Erklärung. //Gebt// Euch dem Herrn in Eurem Gebet, gebt Euch ihm ganz und ohne Vorbehalt! Es soll Euch das Gebet ein Ausbreiten Eueres Geistes sein zu Gottes Füßen, in Ehrfurcht, Lob und Dank für alles, das er Euch gewährt in seiner großen Liebe. | + | //Dávejte// sebe v modlitbě! To jediné chci k vám zvolat a v těchto slovech sami máte také ono vysvětlení. Ve své modlitbě se //odevzdejte// Pánu, odevzdejte se Mu cele a bez výhrad! Modlitba má být rozprostřením vašeho ducha u Božích nohou, v úctě, chvále a díku za vše, co vám ve své veliké lásce poskytl. |
| - | Es ist so unerschöpflich viel. Ihr habt es nur bisher noch nicht verstanden, habt den Weg verloren, der es Euch genießen lassen kann im Vollbewußtsein aller Fähigkeiten Eures Geistes! | + | Je toho tak nevyčerpatelně mnoho. Nemáte pro to jen doposud ještě porozumění, ztratili jste cestu, která by vás to mohla nechat užívat v plném vědomí všech schopností vašeho ducha! |
| - | Wenn Ihr erst einmal | + | Pokud jednou k tomu naleznete |
| - | Und durch die Fähigkeiten Eures Geistes dürft Ihr davon wählen. Der Tisch bietet Euch immer //alles,// was Ihr nötig habt, und es bedarf der Bitten nicht, so Ihr Euch nur in //rechter// Art die Mühe nehmt, Euch in Gottes Gesetzen zu bewegen! | + | A skrze schopnosti svého ducha smíte z něj vybírat. Stůl poskytuje vždy //všechno,// co nutně potřebujete, a není třeba proseb, dáte-li si tedy jen námahu pohybovat se //správným// způsobem v Božích zákonech! |
| - | Das alles ist auch schon gesagt in den Euch wohlbekannten Worten: „Suchet, so werdet Ihr finden! Bittet, so wird Euch gegeben! Klopfet an, so wird Euch aufgetan!“ | + | To všechno je také již řečeno ve vám dobře známých slovech: „Hledejte, pak naleznete! Proste, pak vám bude dáno! Klepejte, pak vám bude otevřeno!“ |
| - | Die Worte lehren Euch die //notwendige// Tätigkeit des Menschengeistes in der Schöpfung, vor allem auch die //richtige// Verwendung seiner Fähigkeiten. Sie zeigen ihm genau die Art, //wie// er sich mit der Schöpfung abzufinden hat, und auch den Weg, welcher ihn //vorwärts// darin bringt. | + | Tato slova učí vás //nutné// činnosti lidského ducha ve stvoření, především také //správnému// použití jeho schopností. Ukazují mu zcela přesně způsob, //jak// se má se stvořením sžít, a ukazují mu také cestu, která ho při tom vede //vpřed.// |
| - | Die Worte sind nicht nur alltäglich zu bewerten, sondern deren Sinn liegt tiefer, er umfaßt das Sein des Menschengeistes in der Schöpfung nach dem Gesetz der notwendigen Bewegung. | + | Tato slova nelze využívat jen všedním způsobem, nýbrž jejich smysl spočívá hlouběji, zahrnuje bytí lidského ducha ve stvoření podle zákona nutného pohybu. |
| - | Das „Bittet, so wird Euch gegeben!“ zeigt ganz klar auf die von mir im Vortrage | + | Toto „Proste, pak vám bude dáno!“ poukazuje zcela jasně na mnou v přednášce |
| - | Es soll der Drang des Wünschens aber immer //eine Bitte// bleiben, darf nicht zur einseitigen Forderung erstehen, wie es leider jeder Mensch von heute schon gewöhnt wurde zu tun. Denn bleibt es Bitte, so liegt //Demut// mit darin verankert, und es wird deshalb immer Gutes bergen und auch Gutes nach sich ziehen. | + | Tento tlak přání má však vždy zůstat |
| - | Jesus zeigte mit den Worten deutlich, //wie// der Mensch sich einzustellen hat, um alle selbsttätigen Fähigkeiten seines Geistes in die //rechte// Bahn zu lenken! | + | Ježíš zřetelně ukázal těmito slovy, //jak// má člověk stát, aby všechny samočinné schopnosti jeho ducha řídil po //správné// dráze! |
| - | So ist es mit allen seinen Worten. Sie wurden aber leider in die engen Kreise des menschlichen Erdverstandes eingezwängt und damit arg verbogen, deshalb auch niemals mehr verstanden und nicht recht gedeutet. | + | Tak je to se všemi jeho slovy. Ta byla však žel vtlačena do úzkých okruhů lidského pozemského rozumu a tím zle zkřivena, a proto již více nebyla chápána a správně vykládána. |
| - | Denn daß damit nicht der Verkehr mit den Menschen gemeint ist, wird wohl jedem leicht verständlich sein, da die Einstellung der Menschen doch weder damals noch heute //so// ist, um bei //ihnen// Erfüllung derartiger Hinweise erwarten zu können. | + | Neboť že tím není míněn styk mezi lidmi, bude snad každému lehce srozumitelné, protože stanovisko lidí přece ani tehdy, ani dnes není //takové,// aby se u //nich// mohlo očekávat naplnění těchto pokynů. |
| - | Gehet hin zu den Menschen und bittet, es wird Euch //nichts// gegeben werden. Klopfet an, es wird Euch dort //nicht// aufgetan! Suchet unter den Menschen und ihren Werken, und Ihr werdet | + | Jděte k lidem a proste, nebude vám dáno //nic.// Klepejte, a //nebude// vám tam otevřeno! Hledejte mezi lidmi a jejich díly, a //nenaleznete// to, co hledáte! — |
| - | Jesus meinte auch nicht die Stellung des Menschen zu Gott persönlich, unter Weglassung aller Riesenwelten, die dazwischen liegen und nicht zur Seite geschoben werden können als so gut wie nicht bestehend. Er meinte auch nicht allein das lebendige Wort damit, sondern Jesus hat stets aus der Urweisheit heraus gesprochen, und diese nie in kleines irdisches Denken oder Verhältnisse gezwängt. Er sah den Menschen in //der Schöpfung stehend// vor sich, wenn er sprach, und wählte seine Worte //allumfassend!// | + | Ježíš také nemínil stanovisko lidí k Bohu osobně, za vynechání všech obrovských světů, které mezi nimi leží a které nelze odsunout stranou tak, jako by neexistovaly. Nemínil tím také pouze živé Slovo, nýbrž Ježíš neustále mluvil z pramoudrosti a nikdy ji nevtěsnával do malého pozemského myšlení nebo poměrů. Viděl před sebou lidi //stojící ve stvoření,// když mluvil a volil svá slova //všeobsáhle!// |
| - | An der Unterlassung, //daran// zu denken, kranken aber alle Wiedergaben, Übersetzungen und Deutungen. Diese wurden immer nur mit irdischem kleinlichem Menschendenken vermischt und ausgeführt, dadurch verbogen und entstellt. Und dort, wo das Verstehen fehlte, wurde Eigenes hinzugetan, was nie den Zweck erfüllen konnte, auch wenn es noch so gut gemeint gewesen ist. | + | Tímto opomenutím, //na to// myslet, churaví však všechna podání, překlady a výklady textů. Bylo to vždy smícháno a provedeno s pozemsky malicherným lidským myšlením, tím zkřiveno a zkomoleno. A tam, kde chybělo pochopení, bylo k tomu přidáno z vlastního, což nikdy nemohlo splnit účel, i kdyby to bylo také ještě dobře míněno. |
| - | Menschlich blieb immer kleinlich menschlich, göttlich aber ist immer allumfassend! Dadurch wurde der Wein mit Wasser arg vermengt und zuletzt etwas anderes daraus, als wie es ursprünglich gewesen war. Das dürft Ihr nie vergessen. | + | Lidské zůstane vždy malicherně lidským, Božské je však vždy všeobsáhlé! Tím bylo zle smícháno víno s vodou a nakonec z toho vzniklo něco zcela jiného, než jak to původně mělo být. Toho nesmíte nikdy zapomenout. |
| - | Auch mit dem „Vater unser“ suchte Jesus nur durch die darin genannten Bitten des Menschengeistes Wollen in einfachster Form nach //jener// Richtung hinzulenken, die diesen nur das für den Aufstieg Fördernde sich wünschen ließ, damit ihm solches aus der Schöpfung wurde. | + | Také v „Otčenáši“ snažil se Ježíš prosbami v něm obsaženými v nejprostší formě obrátit chtění lidského ducha //takovým// směrem, aby si přál jen to, co je mu přínosné pro vzestup, aby se mu tohoto dostalo ze stvoření. |
| - | Es liegt darin kein Widerspruch, sondern es war die beste Wegweisung, der untrügbare Stab für jeden Menschengeist in //damaliger// Zeit. | + | Nespočívá v tom žádný rozpor, nýbrž to byl nejlepší ukazatel cesty, spolehlivá opora pro každého lidského ducha //tehdejší// doby. |
| - | Der Mensch von heute aber bedarf seines ganzen Wortschatzes, den er sich unterdessen schuf, und die Verwendung jedweden Begriffes, der daraus erstand, wenn ihm ein Weg aus der Verworrenheit seiner Verstandesklügeleien werden soll. | + | Člověk dneška však potřebuje celou svou slovní zásobu, kterou si mezitím vytvořil, a použití všech pojmů, které z toho vznikly, pokud mu má být ukázána cesta ze zmatku jeho rozumového mudrlantství. |
| - | Deshalb muß ich Euch, Menschen der //jetzigen// Zeit, nun weitergehende Erklärungen gewähren, welche in Wirklichkeit genau dasselbe wieder sagen, nur in //Eurer// Art! | + | Proto musím vám, lidem //dnešní// doby, nyní dávat dalekosáhlá vysvětlení, která ve skutečnosti říkají přesně opět totéž, jen //vaším// způsobem! |
| - | Das zu erlernen ist //nun Eure// Pflicht; denn Ihr seid schöpfungswissender geworden! Solange Ihr im Wissen nun die Pflichten nicht erfüllt, welche die Fähigkeiten Eures Geistes zur Entwickelung Euch auferlegen, solange habt Ihr auch kein Recht zu bitten! | + | Tomu se naučit je //nyní vaší// povinností; neboť jste se stali znalejšími stvoření! Dokud nebudete nyní ve vědění plnit povinnosti, které vám ukládají schopnosti vašeho ducha k vývoji, dotud nemáte také žádného práva prosit! |
| - | Mit getreuer Pflichterfüllung in der Schöpfung aber wird Euch wechselwirkend | + | Avšak věrným plněním povinností ve stvoření dostane se vám vzájemným působením |
| - | Ihr armen Menschen, könntet Ihr doch endlich richtig | + | Vy ubozí lidé, kéž byste se dovedli konečně správně |
| - | Ihr fragt in Eurem kleinen Denken dann nicht mehr, zu //wem// Ihr beten sollt und dürft. Es gibt nur //Einen,// dem Ihr Euere Gebete weihen dürft, nur Einen: //GOTT!// | + | Pak se ve svém malém myšlení již více neptáte, ke //komu// se máte a smíte modlit. Je jen //Jeden,// jemuž smí být zasvěceny vaše modlitby: //BŮH!// |
| - | In weihevollen Augenblicken naht Euch ihm mit heiligem Empfinden, und schüttet vor ihm aus, was Euer Geist an Dank aufbringen kann! //Nur an ihn selbst// wendet Euch im Gebet; denn ihm allein gebührt der Dank und ihm allein gehörst Du selbst, o Mensch, da Du durch seine große Liebe auch erstehen konntest! | + | V posvěcených okamžicích přibližujte se k Němu s posvátným cítěním a rozprostřete před Ním všechno to, co váš duch může za dík přinést! //Jen na Něj samotného// obracejte se v modlitbě; neboť Jemu jedinému náleží dík a Jemu jedinému náležíš ty sám, člověče, protože jsi mohl také povstat skrze Jeho velikou lásku! |
| - | Doch wenn Du //Bitten// hast, dann kannst Du Dich an seine Söhne wenden, an Christus Jesus oder an Imanuel. Doch sollst Du nie die Bitte zum Gebet erheben; denn das Gebet gehört allein dem Herrn! | + | Když však máš //prosby,// pak se můžeš obrátit na Jeho Syny, na Ježíše Krista nebo na Imanuele. Avšak nemáš nikdy povyšovat prosbu na modlitbu; neboť modlitba náleží jedině Pánu! |
de:nachklange:1934:bittet_so_wird_euch_gegeben
Last modified: 2020/10/20 21:06 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/10/20 21:06 - Marek Ištvánek