Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » 1934-1936 » 93. Seele. | 2022/03/06 14:30 | current
– ↷ Page moved from de:vortrage:veroffentlichte:1934-1936:seele to de:nachklange:1934-1936:seele Marek Ištvánek
+++ Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 93. Duše. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:duse to cs:doznivani:hlas:duse Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Seele. ======
+====== Duše. ======
-Viele Menschen, welche meine Botschaft sehr gut aufgenommen haben, sind trotzdem noch nicht ganz klar über den Ausdruck „Seele“! Aber es ist erforderlich, daß Klarheit auch darüber herrscht.
+Mnohým lidem, kteří správně přijali mé Poselství, není výraz „duše“ ještě úplně jasný; jest však třeba, aby i zde bylo jasno.
-Gerade über Seele hat die Menschheit immer viel zu viel geredet und dadurch ein Alltagsbild geformt, welches in seiner Oberflächlichkeit zu einem Allgemeinbegriff geworden ist, der gar nichts in sich trägt.
+Právě o duši mluvilo lidstvo vždy příliš mnoho, a tím si o ní vytvořilo všední obraz, který se stal ve své povrchnosti všeobecným pojmem, prázdným a bezobsažným.
-Wie ein verwaschenes und abgegriffenes Gemälde steigt es vor den Menschen auf, wenn das Wort Seele fällt. Verblaßt und inhaltslos zieht es an ihnen dabei still vorüber. Es kann dem Einzelnen nichts sagen, weil es zu viel gebraucht wurde.
+Zazní-li slovo „duše“, vystupuje před lidmi jakási rozmazaná a ohmataná neurčitost. Vybledlá a bezobsažná zase neslyšně zmizí. Jednotlivci nemůže říci nic, poněvadž byla příliš mnoho opotřebována.
-Gerade deshalb aber, weil es nichts mehr sagen kann, nahmen //die// Menschen gern Besitz davon, die in nichtssagender Beredsamkeit ihr Scheinlicht leuchten lassen wollen auf Gebieten, die menschlichem Wissen nicht erschlossen werden konnten, weil sich der heutige Mensch davor verschlossen hält.
+Právě proto, že nemůže již nic říci, lidé tohoto pojmu rádi používají. Jsou to zejména ti, kteří se rádi blýskají planou výmluvností. Činí tak ovšem na poli, které nemohlo být lidskému vědění otevřeno, protože dnešní člověk sám se před ním uzavírá.
-Auch //die// Menschen gehören mit zu ihnen, welche vorgeben, sich ernsthaft damit zu befassen. Sie halten sich dafür verschlossen durch ihr falsches Suchenwollen, das kein Suchen ist, weil sie mit vorgefaßten, viel zu eng begrenzten Meinungen an eine solche Arbeit gehen, die sie in die Auffassung des erdgebundenen Verstandes pressen wollen, der niemals die Möglichkeit erhalten kann, von sich aus etwas davon aufzunehmen.
+A k těm lidem patří také //ti,// kteří se domnívají, že se tím vážně zabývají. Uzavírají se tomu svým falešným hledáním, které vlastně žádným hledáním není, poněvadž k takové práci přistupují předpojatě, s příliš úzce omezeným míněním, které chtějí vtlačiti do chápavosti k zemi připoutaného rozumu. Tak nikdy nebudou schopni, aby sami ze sebe něco z toho mohli pochopit.
-Gebt einem weitsichtigen Auge eine Lupe, die für Kurzsichtigkeit zugeschliffen ist … Ihr werdet sehen, daß das Auge nichts damit erkennen kann.
+Dejte dalekozrakému oku čočku, která jest broušena pro krátkozraké oko … uvidíte, že oko nic nepozná.
-Nicht anders geht es diesen Suchenden bei ihrer Tätigkeit, die sie von irrtümlichen Grundsätzen ausgehend zu erfüllen suchen. Wenn dabei überhaupt einmal etwas gefunden werden kann, so wird es nur verwischt erscheinen und entstellt, auf jeden Fall nicht so, wie es den Tatsachen entspricht.
+Nejinak se vede těmto hledajícím v jejich činnosti, kterou se snaží splnit, vycházejíce z chybných zásad. A když se tu podaří vůbec něco nalézti, pak to bude vždy jen rozmazané a znetvořené; v žádném případě to nebude odpovídat skutečnosti.
-Und in das anscheinend getrübte und durch nicht zureichende Hilfsmittel immer nur verzogen erscheinende Unbekannte stieß man auch den Ausdruck „Seele“ mit hinein, aber gab es so, als ob ein festes Wissen dafür vorläge.
+A do zdánlivě zkaleného a nedostačujícími pomocnými prostředky vždy jen znetvořeného nalezeného neznáma byl vhozen také výraz „duše“, ačkoliv se vždy mluvilo, že je o něm známo jen pevné vědění.
-Das wagte man, weil sich ein jeder sagte, daß ja doch niemand vorhanden sei, der die Behauptung widerlegen könnte.
+Odvážili se toho, protože si každý z nich řekl, že zde není přece nikoho, kdo by mohl toto tvrzení popřít.
-Das hat sich alles aber so fest eingewurzelt, daß nun niemand davon lassen will, weil sich das haltlose und unbegrenzte Bild beim //Worte// Seele immer wieder zeigt.
+Ale to vše se již tak pevně vžilo, že nyní nechce nikdo od toho upustit, poněvadž se při slově duše ukáže vždy znovu tento nepevný a neurčitý obraz.
-Der Mensch denkt dabei sicherlich, daß, wenn man ein Bild möglichst vielumfassend läßt, man nicht so leicht darin fehlgehen kann, als wenn die Grenze fest gezogen wird.
+Člověk si při tom dojista myslí, že ponechá-li obrazu všemožnou obsáhlost, nemůže v něm tak lehce zblouditi, jako když jsou jeho hranice pevně označeny.
-Das Vielumfassende ist aber auch gleichzeitig nichts Bestimmtes sagend, unübersichtlich, wenn nicht haltlos und verschwommen, wie in diesem Falle. Es gibt Euch nichts, weil es selbst nicht das Rechte ist.
+Všeobsáhlé však také zároveň nic určitého neříká, je nepřehledné, i když ne zrovna neudržitelné a rozmazané, jako v tomto případě. Nic vám to nedá, poněvadž to není pravé.
-Aus diesem Grunde will ich noch einmal in klaren Worten ausdrücken, was //Seele// wirklich //ist,// damit Ihr endlich ganz klar darin seht und nicht so haltlos weiterhin noch Ausdrücke verwendet, deren wahren Sinn Ihr gar nicht kennt.
+Z tohoto důvodu chci ještě jednou jasnými slovy vyjádřit, co //duše// vlastně //jest,// abyste konečně úplně prohlédli a nepoužívali nadále tak neudržitelných výrazů, jejichž pravého významu vůbec neznáte.
-Daß man so viel von Seele sprach, liegt auch mit darin, daß der //Geist// des Menschen sich nicht genug regte, um zu zeigen, daß er //auch// vorhanden ist.
+O duši se proto tak mnoho mluví, že lidský //duch// se dostatečně nehýbal, aby tak ukázal, že //také on// přichází v úvahu.
-Daß man nur immer von der Seele sprach und unter Geist mit Vorliebe an ein Produkt des erdgebundenen Verstandes dachte, war eigentlich das beste und sprechendste Zeugnis für den wirklichen, traurigen Zustand aller Menschen in der Jetztzeit!
+Že se mluvilo vždy jen o duši a slovem duch byl se zálibou označován výplod k zemi připoutaného rozumu, to bylo vlastně nejlepší a nejvýmluvnější vysvědčení skutečně smutného stavu všech lidí této doby!
-Die Seele galt als Tiefstes, als das Innerste, und weiter ging es nicht, weil ja der Geist tatsächlich schläft oder doch viel zu schwach und träge ist, um sich als solcher bemerkbar machen zu können. Deshalb spielte er mit anscheinendem Recht die Nebenrolle. Er, der Geist, der eigentlich doch //alles// ist und auch das einzige, was in dem Menschen wirklich //lebt,// oder besser gesagt, der leben //sollte,// aber leider schläft.
+Duše byla považována za to nejhlubší, za nejvnitřnější. Dále to nešlo, poněvadž duch skutečně spí nebo je tak slabý a líný, než aby se mohl pozorovat. Proto hrál se zdánlivým právem vedlejší úlohu. On, duch, který vlastně přece jest //všechno// a také to jediné, co v člověku skutečně //žije// nebo lépe řečeno, žíti //mělo,// ale žel -- spí.
-Daß der Geist mit einer Nebenrolle sich begnügen mußte, geht ganz deutlich aus vielen bekannten Bezeichnungen hervor. Unter Geister versteht man zum Beispiel in erster Linie Gespenster, man sagt, sie „geistern“ herum.
+Že duch se musel spokojit vedlejší úlohou, vysvítá zcela zřetelně z mnoha známých již označení. Slovem duch rozumí se kupříkladu v první řadě strašidla, říká se: chodí jako duch.
-Überall, wo im Volksmunde der Ausdruck „Geist“ verwendet wird, ist immer etwas dabei, das entweder nicht willkommen ist und gemieden werden möchte, oder das etwas bedenklich ist, nicht ganz sauber oder gar bösartig, kurz, was in untergeordneter Art und Weise sich zeigt und auswirkt. Es sei denn, der Ausdruck „Geist“ wird mit dem Verstande in Zusammenhang gebracht.
+Všude, kde se v lidové mluvě používá výrazu „duch“, je při tom vždy myšleno něco, co buďto není vítáno a čemu se lidé rádi vyhýbají, nebo co je nějak podezřelé, ne naprosto čisté nebo dokonce zlomyslné, zkrátka něco, co se ukazuje a projevuje podřadným způsobem. Nebo výrazu duch je používáno v souvislosti s rozumem.
-In diesen Fällen, wenn der Ausdruck mit dem Verstande zusammenhängend gebracht wird, liegt sogar eine Art Achtung darin. //So// arg verbogen ist das Wissenwollen auf diesen Gebieten. Ihr braucht Euch ja nur die beiden Ausdrücke einmal nach heutigen Begriffen deutend denken:
+V takových případech, kdy se tohoto výrazu užívá v souvislosti s rozumem, je něco téměř uctivého. Tak hrozně zkřivené jest vědění na tomto poli. Je zapotřebí, abyste si ještě jednou zřetelně promysleli tyto dva výrazy podle dnešních pojmů:
-//Durchgeistet// und //beseelt!//
+//Produchovnělý a oduševnělý!//
-Unwillkürlich werdet ihr nach alter Gewohnheit auch hierbei den Ausdruck „durchgeistet“ mehr dem irdischen Wirken näher stellen, und zwar der männlichen Tätigkeit, namentlich dem Verstandeswissen, und den Ausdruck „beseelt“ mehr weiblich empfinden, gehobener, gleichzeitig aber auch verschwommener, nicht in Worte zu binden, weniger irdisch seiend. Mit anderen Worten also: verinnerlichter, aber unbestimmt, also ohne feste Grenzen, unirdisch seiender.
+Bezděčně podle starého zvyku i zde výraz „produchovnělý“ stavíte mnohem blíže pozemské činnosti a sice činnosti mužské, jmenovitě rozumovému vědění, a výraz „oduševnělý“ vyciťujete jako ženštější, povznešenější, současně však také mlhavější, neschopný slovního vyjádření, méně pozemský. Jinými slovy: niternější, ale neurčitý, bez pevných hranic, nepozemský.
-Versucht es nur, Ihr werdet die Bestätigung in Euch schon finden!
+Jen to zkuste, potvrzení toho najdete sami v sobě! To jest ovoce dosavadních nesprávných lidských názorů, které musely přivodit falešné pojmy, poněvadž //duchu// bylo odříznuto spojení s duchovní vlastí a tím také přívody síly ze Světla!
-Das sind die Früchte der bisherigen so falschen Anschauungen der Menschen, die falsche Begriffe bringen mußten, weil man dem //Geist// ja die Verbindung mit der Geistesheimat abgeschnitten hatte, und damit auch von den Kraftzufuhren aus dem Licht!
+Tak duch musel chřadnout a býti zapomenut, poněvadž zůstával na zemi v tělech zazděn a tím musely se také samozřejmě všechny názory přiměřeně změnit.
-Er mußte ja verkümmern und auch in Vergessenheit geraten, weil er auf der Erde in den Körpern eingemauert blieb, und damit mußten sich auch selbstverständlich dementsprechend alle Anschauungen ändern.
+Člověk, který zmizí doživotně ve vězení, bude brzy veřejností zapomenut. Ti, kteří s ním kdysi bezprostředně nežili, nebudou o něm vůbec nic vědět.
-Ein Mensch, der für sein ganzes Leben in Gefangenschaft verschwindet, wird von der Öffentlichkeit bald vergessen, während alle, welche nicht mit ihm unmittelbar einmal zusammenlebten, überhaupt nichts von ihm wissen.
+A nejinak jest tomu i s duchem po dobu jeho zajetí na zemi!
-Nicht anders ist es mit dem Geiste während der Zeit seiner Gefangenschaft auf Erden!
+Vy však víte již z Poselství, že je to //jedině// duch, který dělá člověka teprve člověkem, že člověk jenom jím stává se člověkem!
-Durch die Botschaft aber wißt Ihr schon, daß dieser Geist //allein// den Menschen zu dem Menschen macht, daß der Mensch nur durch ihn zum Menschen werden kann!
+To vám opět podává důkaz o tom, že všichni pozemští tvorové, kteří drží ducha v zajetí, nemohou být Světlem považováni za lidi!
-Das wieder gibt Euch den Beweis, daß alle Erdenkreaturen heute, die den Geist gefangen halten, von dem Lichte aus auch nicht als Menschen angesehen werden können!
+Zvíře nemá ničeho z ducha, proto se nemůže také stát nikdy člověkem! A člověk, který svého ducha zahrabává a nenechá ho působit -- tedy právě to, co z něj činí člověka -- ten ve skutečnosti člověkem není!
-Das Tier hat nichts vom Geist, deshalb kann es auch nie zum Menschen werden. Und der Mensch, der seinen Geist vergräbt und ihn nicht wirken läßt, gerade das, was ihn zum Menschen macht, der ist in Wirklichkeit kein Mensch!
+Zde přicházíme ke skutečnosti, které bylo dosud příliš málo dbáno: pravím vám, že duch označuje člověka jako takového a že činí z něho člověka. Ve výraze //„činiti člověkem“// je důkaz, že duch //jen svou činností// dělá z tvora člověka!
-Hier kommen wir zu einer Tatsache, die noch zu wenig beachtet worden ist: Ich sage, daß der Geist den Menschen dazu stempelt, ihn zum Menschen macht. In dem Ausdrucke „zum Menschen //machen“// liegt der Hinweis, daß der Geist in seinem //Wirken nur// die Kreatur zum Menschen bildet!
+Nestačí tedy míti v sobě jen ducha, aby bylo možno být člověkem, nýbrž člověkem bude tvor teprve tehdy, jestliže nechá v sobě //působit// ducha!
-Es genügt also nicht, den Geist nur in sich zu tragen, um Mensch zu sein, sondern Mensch wird eine Kreatur erst dann, wenn sie den Geist //als solchen// in sich //wirken// läßt!
+Vezměte si to dnes jako základ svého pozemského bytí! Učiňte to základním pojmem budoucího života zde na zemi! Za hranicemi hrubé hmotnosti projeví se pak sám, jakmile odložíte své pozemské tělo.
-Das nehmt heute als Grundlage für Euer Erden-Sein! Das macht zum Grundbegriffe für das zukünftige Leben auf der Erde hier! Ausserhalb der groben Stofflichkeit zeigt es sich dann von selbst, sobald Ihr Euren Erdenkörper nicht mehr tragt.
+Kdo však nechá v sobě působiti ducha, ten také nikdy nedopustí, aby temnota mohla v něm opět nabýti vrchu a právě tak se nenechá zlákati zlem.
-Wer aber seinen Geist in sich als solchen wirken läßt, der wird auch niemals wieder Dunkel neu erstehen lassen können, ebensowenig würde er sich einfangen lassen von dem Dunkel.
+Směli jste poznávat. Musíte také viděti i konec, kam všechno spěje, jestliže se duch v člověku nemůže dostati k činnosti, poněvadž je spoután a držen daleko od každého přílivu síly z Božího všesvatého Světla!
-Ihr habt erkennen dürfen und müßt auch das Ende sehen, wohin alles führt, wenn der Geist in den Menschen nicht zum Wirken kommen kann, weil er geknebelt ist und ferngehalten wird von jeder Kraftzufuhr aus Gottes allheiligem Licht!
+Tak jako ze Světla bude za člověka považován jen ten, kdo nechá v sobě ducha působit, tak to má také být v budoucnu i na této zemi! //To jest základ vedoucí ke vzestupu a k míru!//
-Wie von dem Lichte aus nur //der// als Mensch betrachtet wird, der den Geist in sich wirken läßt, so soll es künftig auch auf dieser Erde werden! //Das ist die Grundlage zum Aufstieg und zum Frieden!//
+Neboť jen ten, kdo dopřeje svému duchu, aby byl činný, //jen ten// může jít cestou ke Světlu. To ho stále více zušlechťuje a povznáší, takže nakonec šíří kolem sebe požehnání, kamkoliv vkročí.
-Denn wer den Geist in sich zum Wirken kommen läßt, kann //nur// den Weg zum Lichte gehen, was ihn immer mehr veredelt und erhebt, sodaß er zuletzt Segen um sich breitet, wohin er auch kommt. -
+Nyní chci ještě jednou říci, co je to duše, abyste odvrhli stranou všechny dosavadní staré názory a v budoucnosti měli zde pevnou oporu.
-Nun will ich nochmals sagen, was die Seele ist, damit Ihr alle alten Anschauungen fallen laßt und in der Zukunft einen festen Halt darinnen habt.
+Bude nejlépe, když si především řeknete, že //duch// činí člověka mezi hrubohmotnými tvory této země teprve //člověkem.//
-Das Beste ist, wenn Ihr Euch zuerst sagt, daß //Geist// den Menschen vor den grobstofflichen Kreaturen auf der Erde zu dem //Menschen// macht.
+Ale právě tak dobře můžeme plným právem vysvětlit, že //duch je// vlastně //člověk,// který se musí v rozličných obalech vyvíjeti ze zárodku až k dokonalosti, jelikož nosí v sobě nutnost tohoto vývoje.
-Wir können aber ebensogut und mit Recht erklären, daß der //Geist// der eigentliche //Mensch// selbst //ist,// der sich in verschiedenen Hüllen vom Keime bis zur Vollendung entwickeln muß, weil er den Drang dazu stets in sich trägt.
+Nejzevnějším bodem jeho vývoje, který, jako nejvzdálenější od Světla, jest také //tím// bodem, kde duch pod tlakem //těžšího,// hutnějšího obalu svého vlastního chtění musí se rozvinout v nejvyšší síle a tím se také může a má rozžhavit, aby pak znovu mohl stoupati vzhůru, blíže ke Světlu, je v Efesu hrubohmotnost této země.
-Der äusserste Punkt seiner Entwickelung, der als vom Lichte am weitesten entfernt auch //der// Punkt ist, wo der Geist unter dem Drucke der schwersten, dichtesten Hülle sein eigenes Wollen in größter Stärke entfalten muß, und damit auch zum Glühen kommen kann und soll, um dann wieder emporsteigen zu können, näher zum Licht, ist in Ephesus die Grobstofflichkeit dieser Erde.
+Tím se stane pobyt na zemi //bodem obratu// všeho putování! Je tedy zvlášť důležitý.
-Dadurch wird der Erdenaufenthalt zum //Wendepunkte// aller Wanderungen! Er ist also ganz besonders wichtig.
+A právě na zemi byl nyní duch falešným chtěním, vlivem plíživých temnot, lidmi samotnými spoután a zazděn, takže místo co měl nejčilejší a nejsilnější činností dospěti k nejvyššímu prožhavení, byl již předem donucen k nečinnosti, což přineslo s sebou selhání lidstva.
-Und gerade auf der Erde wurde nun der Geist durch falsches Wollen unter dem Einflusse des anschleichenden Dunkels von den Menschen selbst gefesselt und vermauert, sodaß er an der Stelle, da er zum höchsten Erglühen durch regste, stärkste Tätigkeit kommen sollte, von vornherein zur Untätigkeit gezwungen war, was das Versagen der Menschheit nach sich zog.
+A proto jest na tomto pro lidského ducha tak důležitém bodě obratu také činnost temnot nejčilejší, proto také //zde// bude vybojován boj, jehož konec musí přinésti úplnou porážku a zničení temnot, má-li býti pozemskému lidstvu vůbec ještě jednou pomoženo, aby nemuselo být úplně ztraceno. --
-Und deshalb ist an diesem für den Menschengeist so wichtigem Wendepunkte auch die Tätigkeit des Dunkels am regsten, deshalb wird der Kampf //hier// ausgefochten, dessen Ende die völlige Niederlage und Vernichtung des Dunkels bringen muß, wenn der Erdenmenschheit überhaupt noch einmal geholfen werden soll, damit sie nicht ganz verloren gehe. -
+Činnost temnot byla tedy zde na zemi vždycky nejčilejší, poněvadž se zde utvořil bod obratu putování lidského ducha a za druhé, protože právě zde temnoty byly schopny nejdříve zasáhnout, jelikož člověk byl zde nejvíce vzdálen od východiska pomáhající síly Světla, a proto mohl být snadněji přístupný jiným vlivům.
-Die Tätigkeit des Dunkels war also hier auf der Erde stets am regsten, weil sich hier der Wendepunkt der Wanderung des Menschengeistes bildet, und weil zweitens gerade hier das Dunkel am ehesten einzugreifen fähig wurde, da hier der Mensch am weitesten von dem Ausgangspunkte der helfenden Kraft des Lichtes entfernt ist und deshalb leichter zugänglich für andere Einflüsse werden kann.
+Toto však není omluvou pro klesajícího lidského ducha! Vždyť potřeboval v poctivé modlitbě jen //chtít// a bylo by se mu okamžitě dostalo čistého spojení se silou Světla! Mimoto právě hrubohmotné tělo svou hutností tvoří zvláštní ochranu proti vlivům jiného druhu než těm, které se snaží sám svým přáním přivolat.
-Trotzdem ist dies keine Entschuldigung für den fallenden Menschengeist; denn dieser brauchte nur in ehrlichem Gebete zu //wollen,// um eine reine Verbindung mit der Lichtkraft sofort zu erhalten. Ausserdem ist ihm gerade auch der grobstoffliche Körper durch seine Dichte ein besonderer Schutz gegen Einwirkungen anderer Art als solche, die er selbst durch Wünschen herbeizuziehen sucht.
+Ale to vše je vám již známo z Poselství, jen když to v něm //chcete// najít.
-Doch dies ist Euch ja alles durch die Botschaft schon bekannt, wenn Ihr es darin finden //wollt.//
+Představte si tedy //ducha// jako vlastní druh člověka, který jako jádro má mnoho obalů, jichž potřebuje k vývoji a rozvinutí vlastních sil a které se musí stupňovat hrubohmotným tělem až k nejvyšší zatěžkávací zkoušce, aby mohl dosáhnouti vítězné dokonalosti.
-Denkt Euch also den //Geist// als eigentliche Menschenart, welcher als Kern die vielen Hüllen trägt, zum Zwecke der Entwickelung und Entfaltung eigener Stärke, die bis zur höchsten Belastungsprobe durch den grobstofflichen Körper sich steigern muß, um zur sieghaften Vollendung kommen zu können.
+Tyto ustavičně se stupňující zatěžkávací zkoušky jsou však současně zvratně působícími a také podporujícími vývojovými stupni. Země je při tom nejzevnější plochou obratu.
-Diese immer mehr ansteigenden Belastungsproben sind aber gleichzeitig wechselwirkend auch die fördernden Entwickelungsstufen, die Erde dabei die äusserste Wendefläche.
+Řekněme tedy klidně: //duch jest vlastní člověk,// všechno ostatní jsou pouze obaly, jichž nošením zesiluje a v nichž v stoupajícím nuceném pohybu se vždy víc a více prožhavuje.
-Sagen wir also ruhig, //der Geist ist der eigentliche Mensch,// alles andere sind nur Hüllen, durch deren Tragen er erstarkt und in dem sich damit steigernden Sichregenmüssen er immer mehr erglüht.
+Žár, do něhož je duch tímto uveden, neuhasíná odložením obalů, nýbrž povznáší ducha vzhůru do duchovní říše.
-Die Glut, in die der Geist dadurch versetzt wird, erlischt nicht, wenn er die Hüllen dann ablegt, sondern sie führt den Geist emporhebend hinauf in das geistige Reich.
+Neboť právě proto, že se musí pohybovat pod tíží svých obalů, stane se nakonec tak silným, že může pak snésti, zůstávaje vědomým, i ten nejsilnější tlak v duchovní říši, což jako duchovní zárodek nemohl.
-Denn gerade in dem Sichregenmüssen unter der Last seiner Hüllen wurde er zuletzt so stark, daß er den stärkeren Druck im Reich des Geistes dann bewußt-bleibend ertragen kann, was er als Geistkeim nicht vermochte.
+Takový jest pochod jeho vývoje, který se uskutečňuje kvůli duchu. Na obaly je nutno při tom pohlížet pouze jako na prostředek k účelu.
-Das ist der Gang seiner Entwickelung, die um des Geistes willen vor sich ging. Die Hüllen selbst sind dabei nur als Mittel zum Zweck zu betrachten.
+Proto se také nic nezmění, odloží-li pozemský člověk své hrubohmotné tělo. Je to stále týž člověk, pouze bez hrubohmotného obalu, u něhož zůstává i tak zvané astrální tělo, které bylo nutné k utvoření hrubohmotného pozemského těla a které se skládá ze střední hrubohmotnosti.
-Deshalb ändert sich auch nichts, wenn der Erdenmensch den grobstofflichen Körper ablegt. Es ist dann noch derselbe Mensch, nur ohne grobstoffliche Hülle, bei der auch die sogenannte Astralschale verbleibt, die zur Bildung des grobstofflichen Erdenkörpers nötig war, und die aus der mittleren Grobstofflichkeit stammt.
+Jakmile těžké pozemské tělo s tělem astrálním odpadlo, zůstává duch oděn ještě něžnějšími obaly. V tomto stavu jmenujeme pak ducha //„duší“,// na rozdíl od pozemského člověka v mase a krvi!
-Sobald der schwere Erdenkörper mit dem Astralkörper abgefallen ist, bleibt der Geist nur noch mit den zarteren Hüllen bekleidet. In //diesem Zustande// nennt man dann den Geist //„die Seele“,// zum Unterschiede von dem Erdenmenschen in Fleisch und Blut!
+V dalším vzestupu odkládá pak člověk postupně také ještě všechny tyto obaly, aby na konec podržel jen duchovní tělo s duchovním obalem a tak jako duch bez obalů jiných bytostných druhů vejde do říše duchovního.
-Im weiteren Emporsteigen legt dann der Mensch auch nach und nach noch alle Hüllen ab, bis er zuletzt nur noch den Geistkörper behält, mit einer geistigen Umhüllung, und so als Geist ohne Umhüllung anderer Wesensarten eingeht in das Reich des Geistigen.
+To jest samozřejmé dění, poněvadž pak žádný cizí obal není schopen ho zadržet a //musí// být proto přirozeně pozdvižen vzhůru druhem své vlastní podstaty.
-Das ist ein selbstverständliches Geschehen, da ihn dann keine fremde Hülle mehr zurückzuhalten fähig ist und er deshalb naturgemäß emporgehoben werden //muß// durch seine Art der eigenen Beschaffenheit.
+//To// jest tedy rozdíl, který vám velmi často ztěžuje porozumění, poněvadž vám to nebylo jasné a představa o tom musela zůstati mlhavá.
-//Das// ist also der Unterschied, der Euch sehr oft im Verstehenwollen Schwierigkeiten macht, weil Ihr nicht Klarheit hattet und die Vorstellung davon deshalb verschwommen blieb.
+Ve skutečnosti přichází u člověka v úvahu vůbec jen //duch.// Všechna ostatní označení řídí se jedině podle obalů, které nosí.
-In Wirklichkeit kommt bei dem Menschen überhaupt nur //Geist// in Frage. Alle anderen Bezeichnungen richten sich lediglich nach dessen Hüllen, die er trägt.
+Duch jest všechno, je to to //vlastní,// tedy člověk. Nosí-li s ostatními obaly také pozemskou schránu, říká se mu pozemský člověk. Odloží-li pozemskou schránu, tedy jest pozemskými lidmi považován za duši, odloží-li také ještě i jemné obaly, zůstává duchem, jímž byl vždy ve svém druhu.
-Der Geist ist alles, ist das //Eigentliche,// also der Mensch. Trägt er mit anderen Hüllen auch die Erdenhülle, so heißt er Erdenmensch, legt er die Erdenhülle ab, so ist er von den Erdenmenschen als Seele gedacht, legt er auch die zarten Hüllen noch ab, so bleibt er der Geist ganz allein, der er schon immer war in seiner Art.
+Rozličné označení řídí se tedy dočasně podle druhu obalů, které samy o sobě by nemohly bez ducha existovat, neboť duch je prožhavuje.
-Die verschiedenen Bezeichnungen richten sich also lediglich nach der Art der Hüllen, welche selbst nichts sein könnten ohne den Geist, der sie durchglüht.
+U zvířat je to něco jiného. Tato mají v sobě něco bytostného jako //duši// a tohoto druhu lidé //nemají!//
-Bei den Tieren ist es etwas anderes; denn diese haben in sich etwas Wesenhaftes //als Seele,// dessen Art die Menschen //nicht// besitzen!
+Snad //tím// vzniklo tolik omylů, poněvadž lidé se domnívali, že zvířata mají //také// duši, podle níž jednají. Z tohoto důvodu musely by u člověka, který má ještě ducha, být duch a duše něčím odděleným a snad by dokonce mohly působit odděleně.
-Vielleicht sind //dadurch// so viele Irrungen entstanden, daß die Menschen denken, die Tiere haben //auch// eine Seele, die sie handeln läßt. Aus diesem Grunde müßten bei dem Menschen, der noch Geist dazu hat, Geist und Seele etwas Getrenntes sein und vielleicht sogar getrennt wirken können.
+Ale to jest //nesprávné,// neboť člověk nemá v sobě ničeho z druhu duše zvířecí. U člověka jedině duch prožhavuje všechny obaly, také ještě tehdy, je-li tento zazděn a spoután. Spoutáním ducha rozumem byla oživující teplota ducha řízena nesprávnou cestou, již by nezkřivený duch sám byl nikdy nezvolil, kdyby mu byla ponechána volná ruka.
-Das ist aber //falsch;// denn von der Art der Tierseele hat der Mensch nichts in sich. Bei dem Menschen durchglüht der Geist allein alle Hüllen, sogar dann noch, wenn er vermauert und gebunden ist. Bei Fesselung des Geistes durch den Verstand wird die belebende Wärme des Geistes in falsche Bahnen gelenkt, die der unverbildete Geist selbst nie wählen würde, wenn ihm freie Hand gelassen ist.
+Ale o všech pokřiveninách a chybách lidí podává //Poselství// jasné zprávy, především o tom, //jak// má člověk myslet a jednat, chce-li dosáhnouti světlých výšin.
-Aber über alle Verbogenheiten und Fehler der Menschen gibt die //Botschaft// klare Auskunft, vor allen Dingen darüber, //wie// der Mensch zu denken und zu handeln hat, wenn er in lichte Höhen kommen will.
+Dnes jde o to, objasniti ještě jednou výraz „duše“, aby tím mohl být učiněn konec falešnému myšlení.
-Heute gilt es nur, den Ausdruck „Seele“ noch einmal zu klären, damit falsches Denken darüber ein Ende nehmen kann.
+Pro vás lidi bylo by nejlépe, kdybych šel zde ještě o krok dále a řekl vám, //že jen zvíře má duši,// která ho vede. Člověk však má ducha!
-Das beste für Euch Menschen würde sein, wenn ich darin noch einen Schritt nun weiter gehe und Euch sage, daß //nur das Tier// eine //Seele// hat, die es leitet. Der Mensch aber hat Geist!
+Tím jest přesně a správným způsobem označen rozdíl.
-Damit ist der Unterschied //genau// bezeichnet und in rechter
+Používal-li jsem až dosud výrazu duše, tedy bylo to jen proto, že je ve vás vžit tak pevně, že nemůžete tak rychle od něho upustit.
-Art.
+Nyní však vidím, že by omyly trvaly dále, kdybych zde neučinil ostrý řez, proto vezměte si jako pevný základ pro všechen čas:
-Wenn ich bisher den Ausdruck Seele noch verwendete, so war es nur, weil er Euch eingewurzelt ist, so fest, daß Ihr so schnell nicht davon lassen könnt.
+//Zvíře// má duši, ale člověk //ducha!//
-Nun aber sehe ich, daß es nur Irrtümer verbleiben läßt, wenn ich nicht einen scharfen Schnitt der Trennung darin mache. Deshalb prägt Euch als Grundlage fest ein für alle Zeit:
+Je to tak správné, i když se vám to nyní jeví ještě cizí, poněvadž jste duši často opěvovali. Ale věřte mi, je to jen lpění na známém výrazu, že při slově duše vznikne ve vás povznášející pocit jako následek opěvování, kterým jste se snažili vždycky oplétat výraz duše.
-Das //Tier// hat //Seele,// aber der Mensch //Geist!//
+Opěvujte proto jednou //ducha,// a tento výraz vynoří se brzy před vámi v plném lesku, mnohem jasnější a čistší, než jaký vám mohl dát výraz duše.
-Es ist schon richtig so, auch wenn es Euch jetzt fremd erscheint, weil Ihr die Seele oft besungen habt. Aber glaubt mir, es ist nur das Gebundensein an den bekannten Ausdruck, das Euch bei dem Worte Seele ein erhebendes Gefühl erstehen läßt als Folge der Gesänge, die Ihr um den Ausdruck Seele allezeit zu flechten suchtet.
+Zvykněte si na to, pak pokročíte opět o jeden krok kupředu ve vědění, vedoucím k Pravdě!
-Besinget dafür nun einmal den //Geist,// und bald wird dieser Ausdruck glanzvoll vor Euch auferstehen, viel klarer noch und reiner, als der Ausdruck Seele Euch je geben konnte.
+Avšak tento rozdíl máte bráti nyní vědomě jen //jako základ svého myšlení.// Ostatně i nadále můžete podržet výraz duše i u lidí, poněvadž by vám bylo velmi těžké udržeti nutné stupně vývoje správně oddělené.
-Gewöhnt Euch daran, dann seid Ihr auch wieder einen Schritt vorangekommen in dem Wissen, das zur Wahrheit führt!
+Duše jest duch uvolněný od hrubohmotnosti s jemnohmotnými a také bytostnými obaly.
-Doch nur als //Grundlage Eueres Denkens// sollt Ihr diesen Unterschied nun wissend in Euch tragen. Im Übrigen könnt Ihr den Ausdruck Seele auch beim Menschen weiterhin behalten, da es Euch sehr schwer sein würde, sonst die notwendigen Stufen der Entwickelung richtig getrennt zu halten.
+Pro vaše pojmy musí duch zůstati tak dlouho duší, dokud neodloží poslední obal a dokud jako duchovně jsoucí není schopen vejíti do duchovní říše.
-Die Seele ist der von der Grobstofflichkeit schon gelöste Geist, //mit// feinstofflichen und auch wesenhaften Hüllen.
+Máte-li to v sobě //takto// ujasněné, pak může být i u lidí používáno výrazu duše.
-Er muß für Eueren Begriff so lange Seele bleiben, bis er die letzte Hülle von sich streift und als nur noch geistig seiend einzugehen fähig ist in das geistige Reich.
+Je nejlepší, rozdělíte-li si pochod bytí duchovního zárodku na tři stupně:
-Habt Ihr es //so// in Euch, dann kann der Ausdruck Seele auch bei Menschen angewendet werden und verbleiben.
+Pozemský člověk -- lidská duše -- lidský duch!
-Es ist das beste, wenn Ihr Euch den Werdegang des Geistkeimes in die drei Abteilungen formt:
+Pokud máte o tom správný pojem, nevadí to, jinak však nebylo by radno to zaměňovat, poněvadž skutečnou „duši“ //v nejopravdovějším smyslu// má jen zvíře. Duši, která je něčím sama pro sebe! Člověk však kromě ducha nemá v sobě žádnou samostatnou duši.
-Erdenmensch - Menschenseele - Menschengeist!
+Ale u lidí místo duše nelze dost dobře používati výrazu duch se záhaly, právě tak málo zahalený duch, nebo později duch bez záhalů nebo odhalený duch. To by bylo sice správné, ale k utvoření pojmů nepříhodné. Proto se chceme přidržet dosavadního, jak to učinil již Ježíš, když mluvil o duši. Jeho poukazu, že se duše musí uvolnit, porozumíte nyní mnohem lépe; neboť uvolnit duši neznamená nic jiného, než odložit obaly, které zdržují dosud ducha a tím ho osvoboditi od jejich tíže, aby duch jich zbaven mohl stoupati dále vzhůru.
-Solange Ihr den rechten Begriff davon habt, mag es gehen, sonst aber wäre es nicht anzuraten, weil tatsächlich nur das Tier eine „Seele“ im //wahrsten Sinne// hat. Eine Seele, die etwas für sich allein ist! Der Mensch aber hat ausser dem Geiste keine für sich selbständige Seele.
+Avšak tehdejším pozemským lidem nemohl mluvit tak, aby mu správně porozuměli. Musel zůstati prostší ve výraze a proto přidržeti se obvyklého způsobu a druhu.
-Aber Ihr könnt bei dem Menschen anstatt Seele nicht gut sagen: Der Geist mit Umhüllungen, ebensowenig der umhüllte Geist, oder später der Geist ohne Umhüllung, der enthüllte Geist.
+I dnes může tento způsob zůstat, je-li vám přesně znám pravý stav věci.
-Das würde an sich zwar richtig sein, aber es ist zu umständlich zur Formung eines Begriffes.
+Zapamatujte si:
-Deshalb wollen wir das Bisherige beibehalten, wie es Jesus auch schon tat, als er von Seele sprach. Ihr werdet seinen Hinweis, daß sich die Seele lösen müsse, nun viel besser noch verstehen; denn die Seele lösen heißt nichts anderes, als die den Geist zurückhaltenden noch vorhandenen Hüllen ablegen und damit von deren Schwere lösen, damit der Geist dann davon befreit weiter aufsteigen kann.
+Zvíře má duši, ale člověk ducha!
-Doch zu den damaligen Erdenmenschen konnte er so verstandesangepaßt nicht sprechen, er mußte einfacher im Ausdruck bleiben und deshalb die gewohnte Art und Weise beibehalten.
-Es kann auch heute noch derart verbleiben, wenn Ihr nur vom wahren Sachverhalte genau wißt.
-Prägt es Euch ein:
-Das Tier hat Seele, aber der Mensch Geist!