de:gralsbotschaft:1931:es_war_einmal
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Deutsch » Im Lichte der Wahrheit » Gralsbotschaft - 1931 » 80. Es war einmal …! | 2021/01/09 02:14 | current – Marek Ištvánek | Česky » Ve Světle Pravdy » Poselství Grálu - 1931 » Hlas, Zlín - 1996 » 80. Bylo jednou …! | 2022/01/07 22:45 | current – Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | Drei Worte sind es nur, doch sie sind wie eine Zauberformel; | + | Jsou to jen dvě slova, ale jsou jako kouzelná formulka. Mají v sobě tu zvláštnost, že u každého člověka ihned vybaví nějaký zvláštní cit. Zřídka jest tento cit stejný. Podobně jako účinek hudby. Stejně jako hudba, najdou také tato dvě slova cestu přímo k duchu člověka, k jeho vlastnímu |
| - | Ein jeder //Mensch// aber wird bei den Worten unwillkürlich sofort an irgendein früheres Erleben zurückdenken. Dieses steht lebendig vor ihm auf, und mit dem Bilde auch eine entsprechende Empfindung. | + | Ale každý |
| - | Sehnsuchtsvolle Weichheit bei dem Einen, wehmütiges Glück, auch stilles, unerfüllbares Verlangen. Bei anderen jedoch der Stolz, Zorn, Grauen oder Haß. Immer denkt der Mensch an etwas, das er einst erlebte, das außergewöhnlichen Eindruck auf ihn machte, das er aber auch schon längst in sich erloschen wähnte. | + | U jednoho touhyplná měkkost, bolestné blaho a také tiché, nesplněné přání. U jiného opět hrdost, zlost, hrůza nebo nenávist. Vždy myslí člověk na něco, co kdysi prožil a co na něho působilo neobyčejným dojmem. Myslel však také, že to již dávno v něm pohaslo. |
| - | Doch es ist nichts in ihm erloschen, nichts verloren von dem, was er wirklich einst in sich //erlebte.// Alles davon kann er noch sein eigen nennen, als wirklich Erworbenes, und damit Unvergängliches. Aber auch nur Erlebtes! Anderes wird nicht erstehen können bei den Worten. | + | Ale z toho, co kdysi skutečně v sobě |
| - | Der Mensch achte einmal mit Sorgfalt und mit wachem Sinn genau darauf, dann wird er bald erkennen, was wirklich lebendig in ihm ist, und was als tot bezeichnet werden kann, als seelenlose Schale zweckloser Erinnerungen. | + | Jen ať člověk si toho přesně povšimne a to s pečlivostí a bdělými smysly. Pak pozná záhy, co skutečně jest v něm živé a co se může označiti jako mrtvé, jako bezduchá skořepina bezúčelných vzpomínek. Užitek a účel má pro člověka pouze to, co během jeho pozemského života zaúčinkovalo dosti hluboko, aby vtisklo //duši// pečeť, která nezajde a nedá se také smazati. Jen takové pečeti mají vliv na utváření lidské duše a tím i na další pokrok ducha k jeho trvalému vývoji. |
| - | Zweck und Nutzen für den Menschen, unter dem wir nicht den Körper denken dürfen, hat nur das, was während seines Erdenlebens tief genug einwirkte, um auf die //Seele// einen Stempel aufzudrücken, der nicht vergeht, sich nicht wieder verwischen läßt. Nur derartige Stempel haben Einfluß auf die Bildung der Menschenseele, und damit weitergehend auch auf Förderung des Geistes zu dessen dauernden Entwickelung. | + | Ve skutečnosti jest tedy prožito a tím také přivlastněno jen //to,// co zanechává takový hluboký dojem. Všechno ostatní uplyne bez účinků nebo slouží nanejvýš jako prostředek k tomu, aby se vytvořily události, které vyvolají pak tak veliké dojmy. |
| - | In Wirklichkeit ist also nur //das// erlebt und damit zu eigen gemacht, was einen derart tiefen Eindruck hinterläßt. Alles andere rauscht wirkungslos vorüber, oder dient höchstens als Hilfsmittel dazu, Ereignisse heranbilden zu lassen, welche fähig sind, so große Eindrücke hervorzurufen. | + | Blaze tomu, kdo může zváti svým vlastnictvím mnoho tak silných zážitků, nechť to byly radost nebo žal, které je vyvolaly. Jejich dojmy budou jednou to nejcennější, co si lidská duše bere s sebou na cestu do záhrobí. -- |
| - | Wohl dem, der viel so kraftvolle Erlebnisse sein eigen nennen kann, gleichviel, ob es nun Freude oder Leid gewesen ist, die sie hervorriefen; | + | Čistě pozemské rozumové tvoření, jak jest dnes obvyklé, prospívá //při správném použití// jen k ulehčení // |
| - | Reinirdisches Verstandesschaffen, | + | Na celé této zemi jest jen //jediná// výjimka. Tuto výjimku nečiní však snad církev, jak si mnohý bude mysleti a jak by tomu i býti mělo, nýbrž |
| - | Nur //eine// Ausnahme gibt es darin auf dieser ganzen Erde. Die Ausnahme bietet uns aber nicht etwa die Kirche, wie so mancher denken wird, und wie es auch sein sollte, sondern die //Kunst!// Bei dieser spielt nun der Verstand unweigerlich die //zweite// Rolle. Dort, wo aber der Verstand dabei die Oberhand gewinnt, wird Kunst sofort zum // | + | //Tento důsledek jest však samozřejmý i při všem ostatním!// Což se lidé nad tím nezamyslí? Musí jim to přece spadnouti jako šupiny z očí. Kdo myslí a kdo srovnává, tomu to praví zcela zřetelně, že při všem, co ovládá rozum, může obdržeti jako náhradu jen to, co jest méně cenné! Na této skutečnosti měl by člověk poznat, jaké místo přísluší rozumu od přírody, má-li vzniknouti něco správného a cenného! |
| - | //Dieselbe Folgerung ist aber selbstverständlich auch bei allem anderen zu ziehen!// Gibt das den Menschen nicht zu denken? Es muß ihm doch wie Schuppen von den Augen fallen. Dem Denkenden und dem Vergleichenden sagt es ganz deutlich, daß er bei allem anderen, was der Verstand beherrscht, auch nur einen Ersatz erhalten kann, das Minderwertige! An dieser Tatsache sollte der Mensch erkennen, welche Stelle dem Verstand von Natur aus gehört, wenn etwas Richtiges und Wertvolles erstehen soll! | + | Jedině umění rodilo se dosud z působení živého ducha, z citu. Ono jediné mělo také přirozený, |
| - | Die Kunst allein ist bisher noch aus dem Wirken des lebendigen Geistes, aus der Empfindung heraus geboren. Sie allein hat einen natürlichen, also normalen und gesunden Ursprung und Werdegang gehabt. Der Geist //äußert// sich aber nicht in dem Verstande, sondern in den // | + | S rozumem nemá duch co dělat. Chce-li člověk konečně již ve všem zlepšení, musí dbáti slov Kristových: |
| - | Mit dem Verstande hat Geist nichts zu tun. Will der Mensch endlich einmal Besserung in allem, muß er das Christuswort beachten: | + | Jen díla //ducha// mají v sobě od svého vzniku //život// a tím trvání a stálost. Všechno ostatní musí se zhroutit v sobě, když mine doba jeho květu. Jakmile má z toho vzejíti ovoce, objeví se prázdnota! |
| - | Nur Werke des //Geistes// tragen in sich von ihrem Ursprung her das //Leben,// damit Dauer und Bestand. Und alles andere muß in sich selbst zusammenbrechen, | + | Pohlédněte jen na dějiny! Jedině díla ducha, tedy umění, přetrvala národy, které již ztroskotaly v působení svého v sobě bezživotného chladného rozumu. Jejich vysoké, proslavené vědění nemohlo jim poskytnouti ochrany před touto zkázou. Egypťané, Židé, Řekové, Římané šli touto cestou, později také Španělé a Francouzi a teď Němci. |
| - | Seht doch nur die Geschichte an! Allein das Werk des Geistes, also die Kunst, überdauerte die Völker, die an dem Wirken ihres in sich leblosen, kalten Verstandes schon zusammenbrachen. Ihr hohes, vielgerühmtes Wissen konnte ihnen davor keine Rettung bieten. Ägypter, Juden, Griechen, Römer gingen diesen Weg, später auch Spanier und Franzosen, jetzt die Deutschen, — //doch die Werke echter Kunst haben sie alle überlebt!// | + | Místo aby ho hledali a učinili přítrž stále se opakujícímu úpadku, podřídili se a odevzdali se tomu slepě a se steskem a hněvem vpravili se do toho, „čeho nelze změniti“. |
| - | Anstatt diese zu suchen und dem immer wiederkehrenden Verfalle einmal Einhalt zu gebieten, ergab man sich blindlings darein und fügte sich mit Klagen und mit Grollen diesem großen „Nichtzuändernsein“. | + | Nyní to na konec postihne celé lidstvo! Mnoho běd leží již za námi, avšak ještě větší jsou před námi. Hluboký bol jde hustými řadami těch, kdo jsou tím již dnes zčásti postiženi. |
| - | Jetzt trifft es nun zum Schluß die ganze Menschheit! Viel Elend liegt schon hinter uns, noch größeres steht uns bevor. Und tiefes Weh geht durch die dichten Reihen der zum Teil schon jetzt davon Betroffenen. | + | Pomyslete na všechny národy, které již musely padnouti na vrcholku rozumu, jakmile byly v rozkvětu. Z rozkvětu vyrůstající plody byly //všude tytéž!// Nemravnost, nestoudnost a obžerství v různých podobách! K tomu se nevyhnutelně připojil úpadek a zánik. |
| - | Denkt an die Völker alle, die schon stürzen mußten, sobald sie in die Blütezeit gekommen waren, auf des Verstandes Höhepunkt. Die aus der Blütezeit heranwachsenden Früchte waren //überall dieselben!// Unsittlichkeit, | + | Nezbytný a stejný způsob jest každému velmi nápadný! Každý myslící člověk musí v tomto dění najíti zcela určitý způsob a důslednost nejpřísnějších zákonů. |
| - | Die unbedingte Gleichart ist für jedermann sehr auffallend! Und auch ein jeder Denkende muß eine ganz bestimmte Art und Folgerichtigkeit strengster Gesetze in diesem Geschehen finden. | + | Jeden po druhém z těchto národů musel konečně uznati, že jeho velikost, moc a sláva byly jen zdánlivé a že se udržovaly jen násilím a nátlakem. Že nebyly samy v sobě upevněny ze zdraví. |
| - | Eins dieser Völker nach dem anderen mußte zuletzt erkennen, daß ihre Größe, ihre Macht und Herrlichkeit nur scheinbar war, nur durch Gewalt und Zwang gehalten, nicht aus Gesundheit in sich selbst gefestigt. | + | Místo abyste zmalomyslněli, otevřete přece oči! Rozhlédněte se kolem sebe, učte se z minulosti, srovnávejte to s poselstvími, která již před tisíciletími k vám docházela z Božského a musíte najíti kořen sžírajícího zla, které jedině tvoří překážku pro vzestup celého lidstva. |
| - | Öffnet doch Eure Augen, anstatt zu verzagen! Schauet um Euch, lernt aus dem Gewesenen, vergleicht es mit den Botschaften, | + | Teprve tehdy, až bude zlo řádně vypleno, bude otevřena cesta k všeobecnému vzestupu. Ne dříve. A tento vzestup bude pak trvalý, protože bude v sobě chovati životnost ducha, což dosud bylo vyloučeno. -- |
| - | Erst wenn das Übel gründlich ausgerottet ist, wird der Weg zu dem allgemeinen Aufstieg offen sein, nicht früher. Und dieser ist dann von Bestand, weil er Lebendiges des Geistes in sich tragen kann, das bisher ausgeschlossen war. — | + | Než k tomu přistoupíme blíže, chci vysvětliti, co jest duch, jakožto jedině skutečně živoucí v člověku. Duch není vtip a není rozum! Duch není také naučené vědění. Omylem jmenujeme člověka „duchaplným“ proto, že mnoho studoval, četl, pozoroval a umí se o tom dobře baviti. Nebo se blýská dobrými nápady a rozumovým vtipem. |
| - | Bevor wir näher darauf eingehen, will ich erklären, was Geist ist, als einziges, wirklich Lebendiges im Menschen. Geist ist nicht Witz und nicht Verstand! Geist ist auch nicht erlerntes Wissen. Mit Irrtum nennt man deshalb einen Menschen „geistreich“, wenn er viel studierte, las, beobachtete, | + | Duch jest něco zcela jiného. Jest to samostatná //podstata,// která vychází ze světa své stejnorodosti. Tento svět jest jiný než ona část, ke které patří země a tím i tělo. Duchovní svět jest výše a tvoří vrchní a nejlehčí část stvoření. Tato duchovní část v člověku v důsledku své podstaty má za úkol vrátiti se do čistě duchovního, jakmile se od ní odloučily všechny hmotné obaly. Popud k tomuto návratu uvolní se při zcela určitém stupni zralosti a vede pak ducha vzhůru k jeho stejnorodosti, kam jest povznášen její přitažlivou silou. ((Přednáška: |
| - | Geist ist etwas ganz anderes. Er ist eine selbständige // | + | Duch nemá co činiti s pozemským rozumem, nýbrž pouze s vlastností, kterou označujeme slovem „srdečnost“ nebo „bodrost“. Duchaplný jest tedy souznačné se „srdečným, bodrým“, ne však s bystrým rozumem. |
| - | Geist hat mit irdischem Verstande nichts zu tun, nur mit der Eigenschaft, | + | Aby snáze vyzkoumal tento rozdíl, nechť použije člověk věty: |
| - | Um diesen Unterschied einmal leichter herauszufinden, benütze der Mensch nun den Satz: „Es war einmal!“ Sehr viele Suchende werden dadurch schon eine Klärung finden. Beobachten sie aufmerksam sich selbst, so können sie erkennen, was alles in dem bisherigen Erdenleben ihrer //Seele// nützte, oder was dazu diente, ihnen lediglich das Durchkommen und ihre Arbeit in der irdischen Umgebung zu erleichtern. Was also nicht nur irdische, sondern auch jenseitige Werte hat, und was allein für Erdenzwecke dient, fürs Jenseits aber wertlos bleibt. Das eine kann er mit hinübernehmen, | + | Když pak se nástroje nepoužívá jen jako takového, nýbrž staví se mnohem výše, nemůže pak samozřejmě této výšce stačiti. Nástroj je pak na nepravém místě a nese s sebou přirozeně také mnohé nedostatky, které mají časem velmi neblahé následky. |
| - | Wird nun ein Werkzeug nicht als solches nur benützt, sondern viel höher eingestellt, so kann es selbstverständlich dieser Höhe nicht genügen, es ist am falschen Platze, bringt naturgemäß damit auch Mängel vieler Art, die mit der Zeit ganz unheilvolle Folgen nach sich ziehen. | + | K těmto nástrojům patří jako nejvyšší //pozemský rozum,// který jako výplod lidského mozku nutně nese v sobě všechna omezení, kterým zůstává vždy podrobeno všechno tělesně hrubohmotné v důsledku své vlastní podstaty. A výplod nemůže býti jiný, než jest původ. Výplod zůstává vždy vázán na druh původu. Rovněž tak díla, která vznikají tímto výplodem. |
| - | Zu diesen Werkzeugen gehört als oberstes der //irdische Verstand,// der als Erzeugnis des menschlichen Gehirnes die Beschränkung in sich tragen muß, der alles Körperlich-Grobstoffliche durch seine eigene Beschaffenheit stets unterworfen bleibt. Und anders als der Ursprung kann auch das Erzeugnis nicht sein. Dieses bleibt immer an die Art des Ursprunges gebunden. Ebenso die Werke, die durch das Erzeugnis erstehen. | + | To dává přirozeně rozumu jen nejužší pozemskou chápavost, která jest těsně vázána na prostor a čas. Poněvadž sám má původ v mrtvé hrubohmotnosti, |
| - | Das ergibt für den Verstand naturgemäß das engste, nur irdische Begriffsvermögen, | + | V tomto neodbočitelném přirozeném dění jest klíč ke chmurným událostem průběhem lidského života na této Zemičce. |
| - | In diesem unabbiegbaren natürlichen Geschehen liegt der Schlüssel zu den trüben Vorgängen während des Menschenseins auf dieser kleinen Erde. | + | Musíme se konečně učit rozeznávat mezi duchem a rozumem, mezi živým jádrem člověka a jeho nástrojem. Staví-li se tento nástroj //nad// živé jádro, jako se to dosud dělo, jest výsledkem toho něco nezdravého, |
| - | Wir müssen endlich unterscheiden lernen zwischen Geist und dem Verstande, dem lebendigen Kerne des Menschen, und seinem Werkzeuge! Wird dieses Werkzeug //über// den lebenden Kern gesetzt, wie es bisher geschah, ergibt es Ungesundes, das den Todeskeim schon beim Erstehen in sich tragen muß, und das Lebendige, das Höchste, Wertvollste, wird damit eingeschnürt, gebunden, abgeschnitten von seiner notwendigen Tätigkeit, bis er im unausbleiblichen Zusammensturz des toten Baues unfertig frei emporsteigt aus den Trümmern. | + | Položme si nyní místo „bylo jednou“ otázku: „Jak tomu bylo v dřívější době?“ Jak jiný jest tu účinek! Ihned se vidí ten veliký rozdíl. První otázka mluví k citu, který jest ve spojení s duchem. Druhá otázka však se obrací k rozumu. Při tom se vynořují úplně jiné obrazy. Jsou již předem zúžené, chladné, bez životního tepla, protože rozum nemá, co by dal jiného. |
| - | Stellen wir uns nun anstatt „Es war einmal“ die Frage vor: „Wie war es in früherer Zeit?“ Wie anders ist die Wirkung. Man bemerkt sofort den großen Unterschied. Die erste Frage spricht zu der Empfindung, die mit dem Geiste in Verbindung steht. Die zweite Frage aber wendet sich an den Verstand. Ganz andere Bilder tauchen dabei auf. Sie sind von vornherein beengt, kalt, ohne Lebenswärme, weil der Verstand nichts anderes zu geben hat. | + | Od počátku jest však největším proviněním lidstva, že postavilo tento rozum, který může tvořiti jen zlomky bez života na vysoký podstavec a tančilo takřka ve zbožňování kolem něho. Dalo se mu místo, které smělo býti ponecháno //jenom duchu.// |
| - | Der Menschheit größte Schuld aber ist es von Anfang an, daß sie diesen Verstand, der doch nur Lückenhaftes ohne Leben schaffen kann, auf einen hohen Sockel setzte und förmlich anbetend umtanzte. Man gab ihm einen Platz, der //nur dem Geiste// vorbehalten werden durfte. | + | Toto počínání stojí ve všem proti určení Stvořitele a tím proti přírodě, poněvadž jeho určení jsou zakotvena v dění přírody. Proto také nemůže nic vésti k pravému cíli, nýbrž musí všechno ztroskotati na místě, kde má začíti žeň. Není to jinak možno, poněvadž jest to nejpřirozenější dění, jaké jen možno si mysleti. |
| - | Dieses Beginnen steht in allem gegen die Bestimmungen des Schöpfers, und somit gegen die Natur, da diese ja in dem Geschehen der Natur verankert liegen. Deshalb kann auch nichts zu einem wahren Ziele führen, sondern es muß alles scheitern an dem Punkte, wo die Ernte einzusetzen hat. Es ist nicht anders möglich, sondern ein natürliches, vorauszusetzendes Geschehen. | + | Jest tomu jinak jen v // |
| - | Nur in der //reinen Technik// ist es anders, in jeder Industrie. Diese ist durch Verstand auf großer Höhe angelangt, und wird in Zukunft noch viel weiter kommen! Die Tatsache dient jedoch als Beweis der Wahrheit meiner Ausführungen. Technik ist und bleibt in //allen// Dingen immer nur rein irdisch, tot. Da der Verstand nun ebenfalls zu allem irdischen gehört, vermag er sich in Technik glänzend zu entfalten, wirklich Großes zu verrichten. Er steht darin am rechten Platze, in seiner wirklichen Aufgabe! Doch dort, wo auch „Lebendiges“, | + | Člověk obrátil tím svůj úkol proti zcela přirozenému určení Stvořitele. Postavil toto určení takřka na hlavu, když vyhradil rozumu nejvyšší místo, které patří jen živému duchu. Rozum má přicházeti až na místě druhém a jen pozemském. Z toho důvodu jest opět zcela přirozeno, že člověk jest nyní nucen pracně hledati ze zdola nahoru, při čemž rozum postavený nad duchem překáží svou omezenou chápavostí dalšímu výhledu. Člověk má duchem skrze rozum zírati ze shora dolů. |
| - | Der Mensch //wendete// damit seine Aufgabe entgegen der schöpferischen, also ganz natürlichen Bestimmung //um,// stellte sie sozusagen auf den Kopf, indem er dem an zweiter und nur irdischer Stelle kommenden Verstande den obersten Platz einräumte, der dem lebendigen Geiste gehört. Dadurch ist es wiederum ganz natürlich, daß er nunmehr gezwungen ist, von unten nach oben mühsam zu suchen, wobei der darüber gestellte Verstand mit seinem begrenzten Begriffsvermögen jeden weiteren Ausblick verhindert, anstatt durch den Geist von oben herab schauen zu können. | + | Chce-li se člověk probudit, jest proto nucen nejdříve „přemístiti světla“. Musí nejdříve rozum, který jest nahoře, postaviti na jeho místo dané mu přírodou a pak přivésti ducha opět na místo nejvyšší. Toto nutné přemístění není pro dnešního člověka již tak lehké. -- |
| - | Will er erwachen, so ist er gezwungen, vorher erst die „Lichter umzustellen“. Was jetzt oben ist, den Verstand, an seinen ihm von Natur aus gegebenen Platz zu setzen, und den Geist wieder an oberste Stelle zu bringen. Diese notwendige Umstellung ist für den heutigen Menschen nicht mehr so leicht. — | + | Lidé kdysi přemístili rozum nad ducha a tím se pronikavě postavili proti vůli Stvořitele, tedy proti přírodním zákonům. Byl to vlastní //„pád do hříchu“// a nic nepředčí strašlivost jeho následků. Tento pád do hříchu vyrostl pak „v dědičný hřích“, protože povznesení rozumu na vševládce mělo přirozeně opět za následek, že jednostranná péče a činnost časem i mozek zesílila jednostranně tak, že rostla jen ona část, která má konati práci rozumu, kdežto druhá část musela zakrněti. V důsledku toho může se tato druhá část, zanedbáním zakrnělá, projevovati dnes pouze ještě jako nespolehlivý mozek snů, který i při tom jest ještě pod silným vlivem tak zvaného denního mozku, jímž se projevuje rozum. |
| - | Die damalige umstellende Handlung der Menschen, die sich so einschneidend gegen den Schöpferwillen, also gegen die Naturgesetze richtete, war der eigentliche | + | Ta část mozku, která má tvořiti most k duchu, nebo lépe most od ducha ke všemu pozemskému, jest tím tedy ochromena a spojení jest přerušeno, |
| - | Der Teil des Gehirnes, der die Brücke zum Geist bilden soll, oder besser die Brücke vom Geist zu allem Irdischen, ist also damit lahmgelegt, eine Verbindung abgebrochen oder doch sehr stark gelockert, wodurch der Mensch für sich jede Betätigung des Geistes unterband, und damit auch die Möglichkeit, | + | Jest lehce pochopitelno, že s podvázáním ducha bylo zároveň spojeno i oddálení a odcizení se Božskému. Nebylo již k němu cesty. |
| - | Daß mit dem Unterbinden gleichzeitig auch die Entfernung und Entfremdung von dem Göttlichen verbunden war, ist leicht verständliches Geschehen. Es gab dazu ja keinen Weg mehr. | + | Ve svých důsledcích přinášelo to ještě tu nevýhodu, že již po tisíciletí každé dětské tělo, které se narodí, následkem vždy dalekosáhlejší dědičnosti přináší s sebou na zemi tak veliký přední rozumový mozek, že jest tím již předem každé dítě opět hravě podrobeno rozumu, jakmile tento mozek rozvine plně svou činnost. Propast mezi oběma díly mozku stala se teď již tak velikou a poměr pracovní možnosti jest tak nerovný, že u většiny všech lidí nedá se již docíliti zlepšení bez katastrofy. |
| - | Das hatte zuletzt wiederum den Nachteil, daß schon seit Jahrtausenden ein jeder Kindeskörper, der geboren wird, durch immer weitergreifende Vererbung das vordere Verstandesgehirn so groß mit auf die Erde bringt, daß jedes Kind von vornherein durch diesen Umstand spielend wieder dem Verstande unterworfen wird, sobald dieses Gehirn die volle Tätigkeit entfaltet. Die Kluft zwischen den beiden Teilen des Gehirnes ist nun so groß geworden, das Verhältnis der Arbeitsmöglichkeit so ungleich, daß sich bei der Mehrzahl aller Menschen ohne Katastrophe eine Besserung nicht mehr erzielen läßt. | + | Dnešní rozumový člověk není již člověkem // |
| - | Der jetzige Verstandesmensch ist nicht mehr ein // | + | Avšak rozumový člověk nebude se moci již tak lehce uschopniti, aby pochopil něco z toho, co patří k činnosti této zakrnělé části jeho mozku! Prostě to //nedovede,// i kdyby chtěl! A pak z vlastní dobrovolné omezenosti vysmívá se všemu, co jest pro něho nedosažitelné a čeho nebude moci již nikdy pochopiti následkem svého ve skutečnosti |
| - | Ein Verstandesmensch jedoch wird nicht so leicht mehr fähig werden können, etwas zu begreifen, was zur Tätigkeit dieses verkümmerten Teiles seines Gehirnes gehört! Er //kann// es einfach nicht, wenn er auch möchte, und nur aus seiner freiwilligen Einengung heraus verlacht er alles das, was für ihn unerreichbar ist, und infolge seines in Wirklichkeit // | + | Býti materialistou není chválou. Jest to vysvědčení o zmrzačeném mozku. |
| - | Materialist zu sein, ist nicht etwa ein Lob, sondern der Ausweis für verkümmertes Gehirn. | + | Na této zemi panuje tedy dosud // |
| - | Es herrscht also bisher auf dieser Erde das // | + | Na tom nedá se již dnes nic měnit, ale jest nutno, nechat dojít ke zhroucení, které se přirozeně vyvíjí. |
| - | Daran ist nun nichts mehr zu ändern, sondern man muß ruhig das natürlich sich entwickelnde Zusammenbrechen kommen lassen. | + | //Ale pak bude tu den vzkříšení pro ducha a také nový život!// Otrok rozumu, který po tisíciletí měl hlavní slovo, jest tím odbyt a to navždy! Nebude se moci již nikdy pozdvihnouti, protože ho důkaz a vlastní prožití konečně přinutí, aby se dobrovolně sklonil jako nemocný a duchovně zchudlý před //tím,// čeho nedovedl pochopiti. Nebude mu již nikdy dána příležitost, aby vystoupil proti duchu. Ani posměchem nebo se zdáním práva, či násilím, jako se to použilo i proti Synu Božímu, který proti tomu musel bojovati. Tehdy by bylo bývalo ještě na čase, odvrátit mnoho neštěstí. Avšak teď již ne. Zatím nedá se již překlenouti uvolněné spojení mezi oběma částmi mozku. -- |
| - | Viele Verstandesmenschen wird es geben, welche wieder spötteln wollen über die Ausführungen in diesem Vortrage, ohne aber dabei wie schon immer außer leeren Schlagworten nur //einen wirklich sachlichen Gegenbeweis// führen zu können. Doch jeder ernsthaft Suchende und Denkende wird derartiges blindes Eifern nur als erneuten Beweis dafür nehmen müssen, was ich hierin klarlegte. Die Leute //können// einfach nicht, auch wenn sie sich bemühen. Betrachten wir sie deshalb nun von heute ab als Kranke, die der Hilfe bald bedürfen werden, und … warten wir es ruhig ab. Es ist kein Kampf und kein Gewaltakt nötig, um den notwendigen Fortschritt zu erzwingen; denn das Ende kommt von selbst. Auch hierin wirkt sich das natürliche Geschehen in den unabbiegbaren Gesetzen aller Wechselwirkungen ganz unerbittlich und auch pünktlich aus. — — | + | Bude mnoho rozumových lidí, kteří by se chtěli posmívat vývodům této přednášky. Avšak kromě prázdných hesel jako vždy, nemohou při tom uvésti ani //jediný skutečně věcný protidůvod.// Avšak každý opravdově hledající a myslící musí podobné slepé horlení bráti jen jako nový důkaz toho, co jsem zde vyložil. Tito lidé prostě |
| - | Ein „neues Geschlecht“ soll dann erstehen nach so mancherlei Verkündigungen. Dieses wird sich jedoch nicht nur aus Neugeburten zusammenstellen, wie sie jetzt in Kalifornien und auch in Australien bereits beobachtet werden, als mit einem „neuen Sinn“ begabt, sondern in der Hauptsache aus //schon lebenden Menschen,// die in naher Zeit „sehend“ werden durch viel kommendes Geschehen. Dann haben sie denselben | + | Podle mnohých zvěstování má pak vzniknouti //nové pokolení.// Toto nové pokolení bude se však skládati nejen z nově narozených, jak se již teď pozoruje v Kalifornii a také v Austrálii, jako by byli obdařeni |
| - | Es hat dies alles aber mit den bisher als „okkulte Fähigkeiten“ bezeichneten Eigenschaften nichts zu tun. //Es ist dann lediglich der normale Mensch, wie er sein soll!// Das „Sehendwerden“ hat nichts mit dem „Hellsehen“ zu schaffen, sondern es bedeutet das //„Einsehen“,// Erkennen. | + | To nemá však nic společného s vlastnostmi, |
| - | Die Menschen sind dann in der Lage, alles unbeeinflußt zu erblicken, was nichts anderes bedeutet, als zu beurteilen. Sie sehen den Verstandesmenschen so, wie er wirklich ist, mit der für ihn und seine Umwelt so gefährlichen Beschränkung, der gleichzeitig die anmaßende Herrschsucht und Rechthaberei entspringt, die eigentlich dazu gehört. | + | Lidé dovedou pak spatřovati vše neovlivněno, což neznamená nic jiného, než správně posuzovati. Uvidí rozumového člověka takovým, jaký skutečně jest, s veškerou jeho omezeností, tak nebezpečnou pro něho i pro jeho okolí. Z této omezenosti vzniká současně i domýšlivá panovačnost a svéhlavost, která k tomu vlastně patří. |
| - | Sie werden es auch sehen, wie seit Jahrtausenden in strenger Folgerichtigkeit einmal in dieser, dann in jener Form die ganze Menschheit unter diesem Joche litt, und wie sich dieser Krebsschaden als Erbfeind immer gegen die Entwickelung des freien Menschen//geistes// richtete, den Hauptzweck in der Menschen Sein! Nichts wird ihnen entgehen, auch nicht die bittere Gewißheit, daß die Trübsal, //alle// Leiden, ein jeder Sturz durch dieses Übel kommen mußte, und daß die Besserung niemals erstehen konnte, weil jedes Einsehen von vornherein durch die Beengung des Begriffsvermögens ausgeschlossen war. | + | Tito lidé pak také uvidí, jak po tisíciletí v přísné důslednosti, jednou v té, po druhé v oné formě, trpělo celé lidstvo pod tímto jhem. Uvidí, jak tato rakovina, jako arcinepřítel směřovala vždy proti vývoji volného lidského |
| - | Mit //dem// Erwachen hat aber auch jeder Einfluß, jede Macht dieser Verstandesmenschen aufgehört. Für //alle// Zeit; denn eine neue, bessere Epoche für die Menschheit setzt dann ein, in der sich Altes nicht mehr halten kann. | + | //S tímto// probuzením přestane však také veškerý vliv a veškerá moc tohoto rozumového člověka. Pro //všecky// časy. Pak začne pro lidstvo nové, lepší období, ve kterém se nemůže udržeti již nic starého. |
| - | Damit kommt der heute schon von Hunderttausenden ersehnte notwendige Sieg des Geistes über den versagenden Verstand. Viele der bisher irregeführten Massen werden dabei noch erkennen, daß sie bisher den Ausdruck | + | Tím nadejde dnes již statisíci vytoužené, |
| - | Es gibt nun allerdings auch manche, welche schon Jahrzehnte hindurch gegen diesen Feind ankämpfen, mit zäher Energie und Überzeugung, | + | Ovšem jsou také mnozí lidé, kteří již po desítiletí bojují proti tomuto nepříteli s houževnatou energií a s přesvědčením. Bojují skrytě a z části i otevřeně a jsou proto někdy i vydáni nejtěžšímu utrpení. //Ale oni bojují, aniž znají samotného nepřítele!// A to ovšem ztěžovalo úspěch. Předem ho znemožňovalo. Meč bojovníků nebyl dosti nabroušen, protože si ho stále lámali na vedlejším dění. Při tom mávali také stále i stranou do prázdna, plýtvali vlastní silou a přivodili mezi sebou jen roztříštěnost, která se dnes stále zvětšuje. |
| - | Es gibt in Wirklichkeit nur //einen// Feind der Menschheit auf der ganzen Linie: //Die bisher unbeschränkte Herrschaft des Verstandes! Das// war der große | + | Ve skutečnosti jest jen //jeden// nepřítel lidstva na celé čáře: //Dosavadní neomezená vláda rozumu! To// byl ten velký |
| - | Wir stehen mitten in der Zeit! Er wohnt heute in //jedem// Menschen, bereit, ihn zu verderben, denn seine Tätigkeit bringt sofort Abwendung von Gott als ganz natürliche Folge. Er schneidet den Geist ab, sobald er herrschen darf. | + | Stojíme uprostřed této doby! Lucifer sídlí dnes //v každém// člověku, jsa hotov ho zkaziti. Neboť jeho činnost má ihned jako přirozený následek odvrácení od Boha. On „odřízne“ ducha, jakmile smí vládnouti. |
| - | Deshalb sei der Mensch scharf auf seiner Hut. — | + | Proto nechť je člověk bedlivě na stráži. -- |
| - | Seinen Verstand soll er nun deshalb nicht etwa verkleinern, doch //zum Werkzeug// machen, was er ist, nicht aber zu dem maßgebenden Willen. Nicht zum Herrn! | + | Proto však nemá svůj rozum snad zmenšovati, ale má ho učiniti |
| - | Der Mensch des kommenden Geschlechtes wird die bisherige Zeit nur noch mit Ekel, Grauen, und mit Scham betrachten können. Ungefähr so, wie es mit uns geschieht, wenn wir in eine alte Folterkammer treten. Auch darin sehen wir die schlechten Früchte der kalten Verstandeswirtschaft. Denn es ist wohl unbestreitbar, daß ein Mensch | + | Člověk příštího pokolení bude moci hleděti na dnešní dobu jen s ošklivostí, hrůzou a studem. Asi tak, jako se děje nám, když vejdeme do staré mučírny. I tam vidíme špatné ovoce chladného hospodářství rozumu. Jest přece nesporno, že člověk |
| - | Wenn der Mensch dann einen Rückblick werfen wird, so kommt er aus dem Kopfschütteln nicht mehr heraus. Er wird sich fragen, wie es möglich war, die Irrungen Jahrtausende hindurch still zu ertragen. Die Antwort gibt sich selbstverständlich einfach: durch Gewalt. Wohin man blickt, ist es ganz deutlich zu erkennen. Abgesehen von den Zeiten grauen Altertums, brauchen wir nur einzutreten in die schon erwähnten Folterkammern, die noch heute überall zu sehen sind, und deren Ausübung nicht so sehr weit zurückzuführen ist. | + | Když se tak člověk podívá nazpět, nevyjde z vrtění hlavou. Zeptá se, jak bylo možno po tisíciletí mlčky snášeti tyto omyly. Odpověď bude samozřejmě prostá. Násilím. Kamkoliv se podíváme, jest to znáti úplně zřejmě. Nepotřebujeme hleděti na doby šerého starověku. Stačí, abychom vešli do zmíněných již mučíren, které ještě dnes všude vidíme. Jejich činnost nesahá přece tak daleko zpět. |
| - | Wir schaudern, wenn wir diese alten Werkzeuge betrachten. Wieviel kalte Brutalität liegt darin, welche Bestialität! Kaum ein Mensch heutiger Zeit wird daran zweifeln, daß in jenem damaligen Tun schwerstes Verbrechen lag. An den Verbrechern wurde damit ein noch größeres Verbrechen ausgeübt. Aber, herausgeholt aus der Familie und Freiheit, wurde auch so mancher Unschuldige roh hineingeworfen in diese Gewölbe. Welche Klagen, welche Schmerzensschreie verhallten hier von denen, die den Peinigern vollkommen wehrlos darin preisgegeben waren. Menschen mußten Dinge leiden, vor denen man in dem Gedanken nur mit Grauen und Abscheu stehen kann. Ein jeder fragt sich unwillkürlich, ob das wirklich menschenmöglich war, was da alles an diesen Wehrlosen geschah, dazu noch unter einem Scheine alles Rechtes. Eines Rechtes, das man sich doch einst nur mit Gewalt erzwungen hatte. Und nun erzwang man wiederum durch körperliche Schmerzen Schuldbekenntnisse von den Verdächtigten, damit man sie dann in Gemächlichkeit ermorden konnte. Wenn diese Schuldbekenntnisse auch nur erzwungen abgegeben wurden, um diesen unsinnigen körperlichen Qualen zu entgehen, so genügte es den Richtern doch, weil sie es brauchten, um dem „Worte“ des Gesetzes zu genügen. Ob die also Beschränkten wirklich wähnten, daß sie sich dadurch auch vor dem göttlichen Willen reinwaschen konnten? Von dem unerbittlich arbeitenden Grundgesetze einer Wechselwirkung freizukommen? | + | Trneme hrůzou, pozorujeme-li tyto staré nástroje. Kolik jest v tom chladné surovosti, kolik bestiality! Snad ani jediný člověk v dnešní době nebude pochybovati o tom, že v tehdejším jednání byl nejtěžší zločin. Na zločincích páchal se tím zločin ještě větší. Avšak i tak mnohý nevinný člověk byl vyrván z rodiny a zbaven svobody a uvržen do těchto sklepení. Jaký nářek, jaké bolestné výkřiky doznívaly tu z prsou těch, kdo byli úplně bez obrany vydáni mučitelům. Lidé museli trpěti věci, před kterými se myšlenka zastaví jen s hrůzou a ošklivostí. Každý se bezděčně ptá, bylo-li to skutečně lidsky možné, co se tu všechno dálo na bezbranných lidech a to ještě pod zdáním úplného práva. Práva, které kdysi bylo přece vynuceno násilím. A pak se zase tělesnými bolestmi vynucovalo přiznání k vině od podezřívaných, aby pak mohli býti pohodlně zavražděni. I když tato doznání viny byla vynucena, aby oběť ušla nesmyslným tělesným mukám, přece to soudcům stačilo. Potřebovali přiznání jen proto, aby se učinilo zadost |
| - | Entweder waren alle diese Menschen Auswürfe der hartgesottensten Verbrecher, die sich unterfingen, über andere Gericht zu halten, oder es zeigte sich darin so deutlich die krankhafte Beschränktheit irdischen Verstandes. Ein Mittelding kann es nicht geben. | + | Podle Božských tvůrčích zákonů neměl by žádný hodnostář a žádný soudce, nechť zastává zde na zemi jakýkoliv úřad, státi ve svém // |
| - | Nach göttlichen Schöpfungsgesetzen sollte ein jeder Würdenträger, | + | Všimněme si dále také kapitoly procesů s tak zvanými |
| - | Doch betrachten wir uns einmal weiterhin das auch dazu gehörende Kapitel der Prozesse über sogenannte „Hexen“! | + | Kdo měl kdy přístup k soudním aktům o takových procesech, v tom vzkypěl planoucí stud a přál by si, aby nikdy nebyl počítán k tomuto lidstvu. Měl-li tehdy člověk jen znalost léčivých bylin, buď z praktické zkušenosti, |
| - | Wer einmal Zugang hatte zu Gerichtsakten über derartige Prozesse, möchte mit Aufwallung flammender Scham sich wünschen, nie zu dieser Menschheit zugezählt zu werden. Besaß ein Mensch damals nur Kunde über Heilkräuter, | + | I tělesná krása mohla dáti k tomu popud a to zvláště cudnost, která nechtěla býti po vůli. |
| - | Selbst körperliche Schönheit konnte damals Anlaß dazu sein, namentlich Keuschheit, welche nicht zu willen war. | + | A pak ty hrůzy inkvisice, soudu nad kacíři! Jest to poměrně málo let, která nás dělí od onoho „tehdy“! |
| - | Und dann die Furchtbarkeiten der Inquisition ((Ketzergericht.))! Verhältnismäßig wenig Jahre sind es nur, die uns von diesem | + | Právě tak jako dnes cítíme a uznáváme tyto nespravedlnosti, tak cítil to tehdy lid, který nebyl dosud tak zcela spoután |
| - | Wie wir nun heute diese Ungerechtigkeit erkennen, genau so fühlte es damals das Volk. Denn dieses war von dem „Verstande“ noch nicht ganz so eingeengt, bei ihnen brach noch hier und da Gefühl hindurch, der Geist. | + | Což nepoznává se v tom všem dnes dokonalá omezenost? Nezodpovědná hloupost? |
| - | Erkennt man heute nicht vollkommene Beschränktheit in dem allen? Unverantwortliche Dummheit? | + | Mluví se o tom všem s povýšeností a krčením ramen, ale v základě nic se na tom nezměnilo. Omezená domýšlivost vůči všemu nepochopitelnému jest dosud přesně taková! Jenomže dnes místo mučíren nastoupil veřejný posměch při všem, čemu se následkem vlastní omezenosti nerozumí. Jen ať se mnohý bije v prsa a přemýšlí nejdříve o tom tak, že nešetří sebe. Rozumoví hrdinové, tedy ne zcela normální lidé, hledí předem snad i před soudem jako na podvodníka na každého člověka, který má nějaké schopnosti nebo ví něco, co jest druhým uzavřeno. Snad že vidí jemnohmotnýma očima jako přirozené dění také jemnohmotný svět, o čemž ve velmi krátké době nebude se již pochybovati a tím méně proti tomu bezcitně bojovati. |
| - | Man spricht davon mit Überlegenheit und Achselzucken, | + | Běda člověku, který si sám neví rady s tím, co vidí a slyší, nýbrž ve vší nevinnosti o tom mluví. Musí se obávat, jako první křesťané za Nerona jeho pomocníků, připravených vždy k vraždě. |
| - | Und wehe dem, der selbst nichts damit anzufangen weiß, sondern | + | Má-li dokonce ještě jiné schopnosti, kterých vyslovení rozumoví lidé nebudou moci nikdy pochopiti, pak bude nezbytně nemilosrdně štván, pomlouván a odstrkován, |
| - | Wenn er nun gar noch andere Fähigkeiten hat, die von den ausgesprochenen Verstandesmenschen //nie// begriffen werden können, dann wird er unbedingt erbarmungslos gehetzt, verleumdet, ausgestoßen, | + | Nikdo se ničemu nenaučil z těchto událostí starých dob, z jejich mučíren a hranic i směšných aktů procesů! Vždyť každý smí i dnes beztrestně špinit a urážet to, co jest neobyčejné a nepochopené. Není v tomto směru o nic lépe, než bývalo. |
| - | Man hat an diesen Vorgängen der alten Zeit mit ihren Foltern und Verbrennungen, und den so lächerlichen Akten der Prozesse nichts gelernt! Denn jeder darf auch heute noch Außergewöhnliches und Nichtverstandenes straffrei beschmutzen und beleidigen. Es ist darin nicht anders, als es früher war. | + | Ještě hůře než u justice bylo tomu tehdy u inkvisice, kterou prováděla církev. Zde byly výkřiky mučených přehlušovány zbožnými modlitbami. Byl to výsměch Božské vůli ve stvoření! Tehdejší zástupci církve tím dokazovali, že nemají ani potuchy o pravé nauce Kristově, ani o Božství a jeho tvůrčí vůli, jejíž zákony spočívají nezvratně ve stvoření a působí v něm stejnorodé již od počátku až na konec všech dnů. |
| - | Noch schlimmer als bei der Justiz war es bei den Inquisitionen, welche von der Kirche ihren Ausgang hatten. Hier wurden Schreie der Gequälten von frommen Gebeten übertönt. Es war ein Hohn auf den göttlichen Willen in der Schöpfung! Die damaligen kirchlichen Vertreter bewiesen damit, daß sie keine Ahnung von der wahren Lehre Christi hatten, noch von der Gottheit und von derem schöpferischen Willen, dessen Gesetze unumstößlich in der Schöpfung ruhen, und dort wirken, gleichartig schon von Anfang an und bis ans Ende aller Tage. | + | Bůh dal lidskému duchu v jeho podstatě svobodnou vůli rozhodnutí. Jen //v této vůli// může uzrávati tak, //jak má.// Jen tak může se obrousiti a plně vyvinouti. Jen v tom jest pro něho možnost vývoje. Je-li však tato svobodná vůle podvázána, jest to překážka, ba i násilné vržení zpět. Avšak křesťanské církve jako četná jiná náboženství potíraly tehdy toto Božské určení a vystupovaly proti němu s největší krutostí. Mučením a konečně i smrtí chtěly tyto církve donutit lidi, aby šli cestami a činili vyznání, jež byla proti jejich přesvědčení, tedy proti //jejich vůli.// Tím hřešily tyto církve proti Božskému přikázání. Avšak nejen to. Ony překážely lidem ve vzestupu jejich ducha a vrhaly je o staletí nazpět. |
| - | Gott gab dem Menschengeiste in dessen Beschaffenheit den freien Willen des Entschlusses. In //diesem// nur kann er so reifen, //wie er soll,// sich abschleifen und voll entwickeln. Nur darin liegt für ihn die Möglichkeit dazu. Wird dieser freie Wille aber unterbunden, | + | Kdyby se tu byla ukázala jen jiskra skutečného citu, tedy ducha, nesmělo a nemohlo se nikdy státi nic takového! Všechno nelidské způsobila tedy jenom chladnost rozumu. |
| - | Wenn dabei nur ein Funken wirklichen Gefühles sich gezeigt hätte, also des Geistes, so durfte und so konnte solches nie geschehen! Es bewirkte demnach nur die Kälte des Verstandes das Unmenschliche. | + | Jak mnohý papež, jak jest dějinami dokázáno, dával pracovati jedem a dýkou, aby uskutečnil svá čistě pozemská přání a své cíle! //To// mohlo býti jen pod vládou rozumu, který si na svém vítězném pochodu podroboval //vše// a nezastavoval se před ničím. -- |
| - | Wie mancher Papst selbst hat geschichtlich nachweisbar mit Gift und Dolch arbeiten lassen, um seine rein irdischen Wünsche, seine Ziele zu verwirklichen. //Das// konnte nur unter der Herrschaft des Verstandes sein, welcher auf seinem Siegeszuge | + | A nade vším spočívala a spočívá v neodvratném dění železná vůle Stvořitelova. Při přechodu do záhrobí jest každý člověk svlečen ze své pozemské moci a její ochrany. Jeho jméno, jeho postavení, vše zůstalo zpět. Přichází jen ubohá lidská duše, aby tam přijala a sklidila to, co zasela. Není možná ani //jediná// výjimka! Její cesta vede ji celým soukolím nutného zvratného působení Božské spravedlnosti. Není tu žádná církev, žádný stát, nýbrž jsou tu jen jednotlivé lidské duše, které mají osobně klásti účty z každého omylu, který spáchaly. |
| - | Und über allem lag und liegt in unabwendbarem Geschehen ehern unseres Schöpfers Wille. Beim Hinübertreten in das Jenseits ist ein jeder Mensch entkleidet der irdischen Macht und dessen Schutzes. Sein Name, seine Stellung, alles ist zurückgeblieben. Nur eine arme Menschenseele geht hinüber, um dort zu empfangen, auszukosten, | + | Kdo jedná proti vůli Boží, kdo ve stvoření hřeší, jest podroben následkům tohoto přestoupení. Lhostejno, kdo to jest a za jakou záminkou to provedl. I když je to jednotlivec pod pláštíkem církve nebo justice … zločin na těle nebo na duši je a zůstává zločinem! Nemůže býti ničím změněn. Nezmění ho ani //zdání// práva, které vůbec není vždy právem. Vždyť zákony samozřejmě stanovili také jen rozumoví lidé a proto musí v sobě chovati pozemské omezení. |
| - | Wer gegen Gottes Willen handelt, also in der Schöpfung sündigt, ist den Folgen dieser Übertretung unterworfen. Gleichviel, wer es auch sei, und unter welchem Vorwande es ausgeführt wurde. Sei es ein Einzelmensch, unter dem Deckmantel der Kirche, der Justiz … Verbrechen an dem Körper oder an der Seele ist und bleibt Verbrechen! Es kann durch nichts geändert werden, auch nicht durch einen //Schein// des Rechtes, das durchaus nicht immer das Recht ist; denn selbstverständlich wurden die Gesetze ebenfalls nur durch Verstandesmenschen aufgestellt, und müssen dieserhalb irdische Beschränkung in sich tragen. | + | Podívejme se jednou na právo tak mnohých států, hlavně ve střední a Jižní Americe. Člověk, který dnes řídí vládu a těší se veškeré úctě, může se již zítra dostati do žaláře jako zločinec. Může být i popraven, zdaří-li se jeho protivníku strhnouti na sebe vládu násilným činem. Nepodaří-li se to tomuto protivníkovi, bude místo aby byl uznán vladařem, pronásledován a bude se //na něho// hleděti jako na zločince. A všechny úřední orgány slouží ochotně jednomu jako druhému. I světový cestovatel, chce-li všude platit za správného, |
| - | Man sehe sich das Recht so vieler Staaten einmal an, namentlich in Zentral- und Südamerika. Der Mensch, der heute die Regierung führt und dabei alle Ehren hat, kann morgen schon als ein Verbrecher in den Kerker kommen, oder hingerichtet werden, wenn es dem Widersacher glückt, diese Regierung durch einen Gewaltakt an sich zu reißen. Gelingt ihm dieses nicht, wird //er// anstatt zu dem Regenten anerkannt, als ein Verbrecher angesehen und verfolgt. Und alle behördlichen Organe dienen bereitwillig dem einen wie dem anderen. Sogar ein Weltreisender muß oft sein Gewissen wechseln wie ein Kleid, wenn er aus einem Lande in ein anderes geht, um überall als gut zu gelten. Was in dem einen Lande als Verbrechen gilt, ist in dem anderen sehr oft erlaubt, noch mehr, vielleicht sogar begrüßt. | + | To jest ovšem možno jen ve vymoženostech pozemského rozumu, nikdy však tam, kde rozum musí zaujímati svůj přirozený stupeň jako nástroj živého ducha. Tam, kde jest rozum poslušen ducha, nebude nikdy přehlížeti zákony Boží. A kde se berou za základ zákony Boží, tam nemůže býti nedostatků a mezer, nýbrž jen jednotnost, za kterou následuje štěstí a mír. Projevy ducha ve svých základních rysech mohou býti vždy jen úplně stejné. Nikdy nebudou státi proti sobě. |
| - | Das ist natürlich nur in den Errungenschaften irdischen Verstandes möglich, nie aber dort, wo der Verstand seine natürliche Stufe als Werkzeug des lebendigen Geistes einnehmen muß; denn wer auf den Geist hört, wird niemals Gesetze Gottes übersehen. Und wo diese als die Grundlage genommen werden, dort kann es keine Mängel, keine Lücken geben, sondern nur Einheitlichkeit, | + | Všude tam, kde tvoří základ jenom rozum a chybí při tom duchovní, zůstávají i právnictví, lékařství a umění státnické nutně jen nedostatečným řemeslem. Není to prostě jinak možno. Ovšem, vychází-li se při tom od skutečného pojmu „duch“. -- |
| - | Auch Rechtskunst, Heilkunst, Staatskunst muß nur mangelhaftes Handwerk bleiben dort, wo nur Verstand die Grundlage bilden kann und das Geistige darin fehlt. Es ist einfach nicht anders möglich. Dabei natürlich immer wieder von dem wirklichen Begriffe „Geist“ ausgehend. — | + | Vědění jest produkt, ale duch jest život, jehož hodnotu a sílu možno měřiti jenom podle jeho souvislosti s původem v duchovnu. Čím těsnější a nerušenější jest tato souvislost, tím hodnotnější a mocnější jest část, která z původu vyšla. Avšak čím více se tato souvislost uvolní, tím vzdálenější, |
| - | Wissen ist ein Produkt, Geist aber Leben, dessen Wert und Kraft nur nach seinem Zusammenhange mit dem Ursprunge des Geistigen bemessen werden kann. Je inniger dieser Zusammenhang, desto wertvoller, machtvoller der von dem Ursprung ausgegangene Teil. Je lockerer aber dieser Zusammenhang wird, desto entfernter, fremder, einsamer und schwächer muß auch der ausgegangene Teil sein, also der betreffende Mensch. | + | To jsou všechno tak prosté samozřejmosti, že nelze pochopit, proč zbloudilí rozumoví lidé vždy znovu a znovu chodí kolem toho jako slepí. Vždyť to, co přináší kořen, dostává se kmenu, květu i plodu! Ale i zde jeví se toto beznadějné sebeomezení v chápání. S námahou vystavěli si lidé zeď a nyní nemohou hleděti přes ni a tím méně skrze ni. |
| - | Das sind alles so einfache Selbstverständlichkeiten, daß man nicht begreifen kann, wie die fehlgegangenen Verstandesmenschen immer und immer wieder wie blind daran vorübergehen. Denn was die Wurzel bringt, erhält der Stamm, die Blüte und die Frucht! Aber auch hierin zeigt sich diese hoffnungslose Selbsteinengung im Begreifen. Mühsam haben sie sich eine Mauer vorgebaut, und können nun nicht mehr darüber schauen, noch weniger hindurch. | + | Všem duchovně žijícím musí se však takoví lidé s jejich domýšlivě povýšeným a uštěpačným úsměvem, jejich pýchou a pohrdavým shlížením na jiné, kteří nejsou tak hluboko zotročilí, |
| - | Allen Geistiglebendigen jedoch müssen sie mit ihrem eingebildet-überlegenen, | + | Materialismus dospěl dnes již přes svůj vrchol. Selhává všude a musí se brzy v sobě zhroutit. Při tom však strhne mnohé dobré věci s sebou. Jeho stoupenci jsou již dnes se svým věděním u konce. Brzy budou zmateni nad svým dílem a pak i v sobě samých. Nepoznají však propast, která se před nimi rozevřela. Brzy budou jako stádo bez pastýře, nebudou si navzájem věřit, každý půjde svou cestou a při tom budou se ještě pyšně vyvyšovati nad druhé. Nepromyšleně, neboť půjdou pouze za dřívější zvyklostí. |
| - | Schon jetzt ist der Materialismus über seinen Höhepunkt hinaus, und muß nun überall versagend bald in sich zusammensinken. Nicht ohne dabei vieles Gute mitzureißen. Die Anhänger sind bereits am Ende ihres Könnens, werden bald an ihrem Werke und dann an sich selbst verwirrt, ohne den Abgrund zu erkennen, der sich vor ihnen aufgerissen hat. Wie eine Herde ohne Hirten werden sie bald sein, einer dem anderen nicht trauend, jeder seinen eigenen Weg verfolgend, und dabei trotzdem stolz noch über andere sich erhebend. Undurchdacht, | + | Se všemi známkami vnějšího zdání své prázdnoty zřítí se na konec také slepě do propasti. Považují dosud za ducha to, co jsou jen výplody jejich vlastních mozků. Ale jak může mrtvá hmota zploditi živého ducha? Ve mnohých věcech jsou hrdi na své exaktní vědění a přece zanechávají v hlavních věcech bez výčitek svědomí nejnezodpovědnější mezery. |
| - | Mit allen Zeichen des äußeren Scheines ihrer Hohlheit werden sie zuletzt auch blindlings in den Abgrund stürzen. Sie halten noch für Geist, was nur Produkte ihrer eigenen Gehirne sind. Wie aber kann tote Materie lebenden Geist erzeugen? In vielen Dingen sind sie stolz auf ihr exaktes Denken, und lassen in den Hauptsachen ganz skrupellos die unverantwortlichsten Lücken. | + | Každý jejich nový krok, každý pokus o nápravu ponese v sobě nutně vždy všechnu vyprahlost rozumového díla a tím i zárodek neodvratného úpadku. |
| - | Ein jeder neue Schritt, jeder Versuch zur Besserung wird immer wieder alle Dürre des Verstandeswerkes in sich tragen müssen, und somit den Keim des nicht abzuwendenden Verfalles. | + | Vše to, co zde mluvím, není žádné proroctví, žádné plané předpovídání, |
| - | Alles, was ich derart sage, ist kein Prophezeien, kein haltloses Voraussagen, sondern die unabänderliche Folge des alles belebenden Schöpfungswillens, dessen Gesetze ich schon in meinen vielen, vorausgegangenen Vorträgen erläuterte. Wer mit mir im Geiste den darin scharf angedeuteten Wegen folgt, muß auch das notwendige Ende überschauen und erkennen. Und alle Anzeichen dafür sind bereits da. | + | Lidé naříkají a žalují, vidí s ošklivostí, jak se dnes výstřelky materialismu projevují ve formách, sotva uvěřitelných. Prosí a modlí se o vysvobození z muk, o nápravu, o ozdravění z bezmezného úpadku. Ti nemnozí jednotlivci, |
| - | Man klagt und zetert, sieht mit Ekel, wie sich heute Auswüchse des Materialismus in Formen zeigen, die kaum glaublich sind. Man fleht und betet um Befreiung aus der Qual, um Besserung, Gesundung von dem grenzenlosen Niedergange. Die Wenigen, die irgendeine Regung ihres Seelenlebens retten konnten aus der Sturmflut des unglaublichen Geschehens, die geistig nicht erstickten in dem allgemeinen Niedergang, der trügend stolz den Namen „Fortschritt“ an der Stirne trägt, sie fühlen sich wie Ausgestoßene, | + | // |
| - | //Ein Kranz von Lorbeer allen denen, die den Mut besaßen, sich den Massen nicht mit anzuschließen!// Die stolz zurückblieben auf der steil abschüssigen Bahn! | + | Ten, kdo se chce nad tím cítiti ještě dnes nešťastným, jest jako //náměsíčník! Zraky vzhůru!// Což nevidíte, že to vše, co vás tíží, jest již začátek náhlého konce dnes ještě jen zdánlivě panujícího materialismu? |
| - | Ein // | + | Pro lidský počet jest to dlouhá doba, pro samočinné Boží mlýny ve stvoření jen krátká píď. Kam se podíváte, všude nadchází selhání. Valí se to a hrozivě vyvstává jako těžký val, který se brzy převalí a ve svém zhroucení pohřbí hluboko pod sebou své zbožňovatele. Jest to neúprosný zákon zvratného působení, který se při tomto rozuzlení musí ukázati strašlivě. Vždyť po tisíciletí přes mnohé zkušenosti nikdy nenadcházela změna k vyššímu, nýbrž naopak ještě šířeji vyšlapávala se stejná falešná cesta. |
| - | Für Menschenrechnung eine lange Zeit, für Gottes selbsttätige Mühlen in der Schöpfung eine kurze Spanne. Wohin Ihr blickt, überall kommt das Versagen. Es wogt zurück und staut sich drohend wie ein schwerer Wall empor, um bald sich überstürzend und zusammensinkend seine Anbeter tief unter sich zu begraben. Es ist das unerbittliche Gesetz der Wechselwirkung, das bei dieser Auslösung sich furchtbar zeigen muß, weil in Jahrtausenden trotz vielerlei Erfahrungen nie eine Änderung zu Höherem erfolgte, sondern im Gegenteil der gleiche falsche Weg noch breiter ausgetreten wurde. | + | Kdo váháte, doba jest zde! Vzhůru čelo, které jste tak často museli klopit v zahanbení, když nespravedlnost a hloupost vám připravovaly tak hluboké utrpení. Podívejte se dnes klidně na protivníka, který vás chtěl tak potlačiti! |
| - | Verzagende, die Zeit ist da! Hinauf die Stirn, die Ihr oft schamvoll senken mußtet, wenn Ungerechtigkeit und Dummheit Euch so tiefes Leid bereiten konnte. Seht Euch den Gegner heute ruhig an, der Euch so unterdrücken wollte! | + | Dosavadní jeho nádherné roucho jest již zle potrháno. Ze všech jeho děr vyzírá konečně postava ve své pravé podobě. Nejistě, avšak neméně domýšlivě, hledí ven zemdlelý výplod lidského mozku, rozum, který se chtěl povznésti nad ducha … a hledí úplně bez porozumění! |
| - | Das bisherige Prunkgewand ist schon sehr arg zerschlissen. Aus allen Löchern sieht man endlich die Gestalt in ihrer wahren Form. Unsicher, doch nicht minder eingebildet, schaut daraus das ermattete Produkt des menschlichen Gehirnes, der Verstand, der sich zum Geist erheben ließ …. verständnislos hervor! | + | Sejměte jen směle pásku a rozhlédněte se bystřeji kolem. Již prohlídka jinak zcela dobrých časopisů obeznámí váš jasný pohled s mnohým. Vidíte křečovité úsilí lpěti dosud pevně na všem starém zdání. Domýšlivě a často s velmi neobratným vtipkováním snaží se zakrýti vždy zřejměji se jevící neporozumění. Otřelými výrazy chce člověk často posuzovati něco, o čem přece ve skutečnosti úplně nápadně nemá ani potuchy, tím méně pochopení. I lidé se zcela dobrými vlohami utíkají se dnes bezmocně na nečisté cesty jen proto, aby nemuseli přiznati, že tak mnohé věci přesahují chápavost jejich vlastního rozumu, na který se dosud jedině chtěli spoléhati. Necítí směšnost takového chování, nevidí nedostatky, které tím jen pomáhají zvětšovati. Zmateni a oslepeni ocitnou se brzy před Pravdou a smutně budou přehlížeti svůj pochybený život. Při tom konečně zahanbeni uznají, že právě tam, kde se domnívali býti moudrými, byla jejich hloupost. |
| - | Nehmt nur getrost die Binde ab und schaut Euch schärfer um. Allein die Durchsicht sonst ganz guter Zeitungen gibt einem klaren Blicke mancherlei bekannt. Man sieht krampfartiges Bemühen, an allem alten Schein noch festzuhalten. Mit Anmaßung und oft sehr plumpen Witzeleien sucht man die immer deutlicher sich zeigende Verständnislosigkeit zu decken. Mit abgeschmackten Ausdrücken will oft ein Mensch etwas beurteilen, wovon er doch in Wirklichkeit ganz augenfällig keine Ahnung des Begreifens hat. Selbst Menschen mit ganz guten Anlagen flüchten sich heute hilflos auf die unsauberen Wege, nur um nicht zu bekennen, daß so viele Dinge über das Begriffsvermögen ihres eigenen Verstandes gehen, auf den allein sie sich bisher verlassen wollten. Sie fühlen nicht das Lächerliche des Gebarens, sehen nicht die Blößen, die sie nur damit vergrößern helfen. Verwirrt, geblendet werden sie bald vor der Wahrheit stehen, und trauernd ihr verfehltes Leben überblicken, dabei endlich beschämt erkennend, daß dort gerade Dummheit lag, wo man sich weise dünkte. | + | Jak daleko to dnes již došlo! //Člověk svalů jest trumf!// Mohl kdy vážný badatel, který v úsilí, trvajícím desetiletí, našel sérum, které ročně statisícům lidí, velkým i malým poskytuje ochranu i pomoc při smrtelných nemocech, slaviti takové triumfy jako boxer, který v čistě pozemské hrubé surovosti porazí bližního? Nebo jako letec, který s trochou odvahy, ne větší než ji musel míti každý voják na poli válečném, provede díky svému výbornému stroji velký let? Dělá se z toho dnes poloviční státní akt. Ale má při tom jen jediná lidská //duše// nějaký prospěch? Jen pozemsky, všechno pozemsky, to jest //nízko// v celém stvoření! Zcela podle zlatého telete rozumové činnosti. Jako triumf k zemi připoutaného, |
| - | Wie weit ist es heute schon gekommen? //Der Muskelmensch ist Trumpf!// Hat je ein ernster Forscher, der in jahrzehntelangem Ringen ein Serum fand, das hunderttausenden von Menschen jährlich unter Groß und Klein Schutz und auch Hilfe vor tödlichen Krankheiten bescherte, solche Triumphe feiern können wie ein Boxer, der in rein irdischer, grober Roheit den Nebenmenschen niederringt? | + | A nikdo nevidí toto šílené řícení se do děsných hlubin! |
| - | Und niemand sieht dieses rasende Abwärtsgleiten in die grauenhafte Tiefe! | + | Kdo to cítí, halí se zatím ještě v mlčení v zahanbujícím vědomí, že by se mu vysmáli, kdyby mluvil. Jest to již šílené potácení, ve kterém jest však klíčící poznání neschopnosti. A v předtuše //tohoto// poznání vzpírá se všechno nyní tím více. Ze vzdoru, z ješitnosti a ne méně ze strachu a hrůzy před příštím. |
| - | Wer es empfindet, hüllt sich vorläufig noch ein in Schweigen, mit dem beschämenden Bewußtsein, | + | Nikdo //nechce// za žádnou cenu mysleti již na konec tohoto velikého omylu! Jest to křečovité lpění na hrdé stavbě minulých tisíciletí, která se úplně podobá stavbě věže babylonské a také tak skončí. |
| - | Der bisher ungebeugte Materialismus trägt das Todesahnen in sich, das mit jedem Monat deutlicher zutage tritt. — | + | Dosud neskloněný materialismus má v sobě tušení smrti, které se projevuje každým měsícem zřetelněji. -- |
| - | Doch in zahlreichen Menschenseelen regt es sich, an allen Orten, auf der ganzen Erde! Über dem Glanz der Wahrheit ist nur eine dünne Schicht der alten, falschen Anschauungen noch gebreitet, die der erste Windstoß einer Reinigung hinwegfegt, um damit den Kern freizugeben, dessen Leuchten mit so vielen anderen sich bindet, um seinen Strahlenkegel zu entfalten, der hinaufsteigt wie ein Dankesfeuer nach dem Reich der lichten Freude, zu des Schöpfers Füßen. | + | Ale v četných lidských duších hýbe se to na všech místech na celé zemi! Přes lesk Pravdy jest již jen tenká vrstva starých falešných názorů, kterou smete první závan očisty. Tím bude uvolněno jádro, jehož záře spojí se s mnoha jinými, aby se rozvinul kužel paprsků, který jako zápalná oběť díků bude stoupati do říše světlé radosti k nohám Stvořitelovým. |
| - | Das wird die Zeit des vielersehnten tausendjährigen Reiches sein, das vor uns liegt als großer Hoffnungsstern in strahlender Verheißung! | + | To bude doba vytoužené tisícileté říše, která jest před námi v zářivém zaslíbení jako veliká hvězda naděje! |
| - | Und damit ist die große | + | A tím bude konečně vykoupen veliký |
de:gralsbotschaft:1931:es_war_einmal
Last modified: 2021/01/09 02:14 - Marek Ištvánek
Last modified: 2021/01/09 02:14 - Marek Ištvánek