de:gralsbotschaft:1931:erwachet
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Deutsch » Im Lichte der Wahrheit » Gralsbotschaft - 1931 » 2. Erwachet! | 2020/11/29 13:11 | current – Marek Ištvánek | Česky » Ve Světle Pravdy » Poselství Grálu - 1931 » Plamen - 2021 » 2. Probuďte se! | 2021/03/14 22:16 | current – vytvořeno Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | Erwachet, Ihr Menschen, aus bleiernem Schlaf! Erkennt die unwürdige Bürde, die Ihr tragt, die mit unsagbar zähem Druck auf Millionen Menschen lastet. Werft sie ab! Ist sie des Tragens wert? Nicht eine einzige Sekunde! | + | Lidé, probuďte se z olověného spánku! Poznejte to nedůstojné břímě, jež nesete a které tíží miliony lidí nevýslovně houževnatým tlakem. Odhoďte je! Což stojí za nesení? Ani na jednu jedinou vteřinu! |
| - | Was birgt Sie? Leere Spreu, die vor dem Hauch der Wahrheit scheu zerflattert. Ihr habt die Zeit und Kraft für nichts vergeudet. Deshalb sprengt die Ketten, die Euch niederhalten, macht Euch endlich frei! | + | Co obsahuje? Prázdné plevy, jež se plaše rozptýlí před dechem Pravdy. Vyplýtvali jste čas a sílu pro nic. Roztrhněte proto pouta, jež vás zdržují, a buďte konečně volní! |
| - | Der Mensch, der innerlich gebunden bleibt, wird ewig Sklave sein, auch wenn er König wäre. | + | Člověk, který zůstane vnitřně spoután, bude věčně otrokem, i kdyby byl králem. |
| - | Ihr bindet Euch mit allem, was Ihr zu erlernen trachtet. Überlegt: Mit dem Erlernen zwängt Ihr Euch stets in fremde Formen, die andere erdachten, schließt Euch willig einer fremden Überzeugung an, macht Euch nur das zu eigen, was andere in sich, für sich erlebten. Bedenket: Eins ist nicht für Alle! Was dem einen nützet, kann dem andern schaden. Jeder einzelne hat seinen eigenen Weg zu der Vervollkommnung zu gehen. Sein Rüstzeug dazu sind die Fähigkeiten, die er in sich trägt. Nach denen hat er sich zu richten, auf denen aufzubauen! Tut er das nicht, bleibt er ein Fremder in sich selbst, wird immer //neben// dem Gelernten stehen, das nie in ihm lebendig werden kann. Jeder Gewinn für ihn ist damit ausgeschlossen. Er vegetiert, ein Fortschritt ist unmöglich. | + | Spoutáváte se vším, čemu se snažíte naučit. Uvažujte: Učením se ustavičně vtěsnáváte do cizích forem, které vymysleli druzí, ochotně se připojujete k cizímu přesvědčení a osvojujete si jen to, co jiní prožili v sobě a pro sebe. Přemýšlejte: Jedno není pro všechny! Co jednomu prospívá, může druhému škodit. Každý jednotlivec má jít ke zdokonalení svou vlastní cestou. Výzbrojí k tomu jsou mu schopnosti, jež v sobě nese. Podle těch se má řídit a na nich budovat! Nečiní-li tak, zůstává cizincem sám sobě a bude stát vždy //vedle// naučeného, které v něm nikdy nemůže ožít. Tím je pro něho vyloučen jakýkoliv zisk. Živoří a pokrok je nemožný. |
| - | Merkt auf, die Ihr ernsthaft nach Licht und Wahrheit strebt: | + | Zpozorněte vy, kteří vážně usilujete o Světlo a Pravdu: |
| - | Den Weg zum Licht muß jeder einzelne in sich erleben, er muß ihn //selbst// entdecken, wenn er sicher darauf wandeln will. Nur was der Mensch in sich erlebt, mit allen Wandlungen empfindet, hat er voll erfaßt! | + | Cestu ke Světlu musí každý jednotlivec prožít v sobě, musí ji //sám// objevit, chce-li po ní bezpečně putovat. Jen to, co člověk v sobě prožije a procítí ve všech obměnách, může také plně pochopit! |
| - | Das Leid und auch die Freude pochen dauernd an, um zu ermuntern, aufzurütteln zu einem geistigen Erwachen. Sekundenlang wird dann der Mensch dabei sehr oft gelöst von jeder Nichtigkeit des Alltagslebens, | + | Utrpení a také radost ustavičně tlukou, aby povzbudily a vyburcovaly k duchovnímu probuzení. V několika vteřinách bývá pak člověk velmi často oproštěn od veškeré nicotnosti všedního života a ve štěstí i v bolesti tuší spojení s Duchem, který proniká vše živoucí. |
| - | Und //alles// ist ja Leben, nichts ist tot! Wohl dem, der solche Augenblicke der Verbindung faßt und hält, sich daran aufwärts schwingt. Er darf sich dabei nicht an starre Formen halten, sondern jeder soll sich selbst entwickeln, aus seinem Innern heraus. | + | A //všechno// je přece život, nic není mrtvé! Blaze tomu, kdo uchopí a udrží v sobě takové okamžiky spojení a nese se na nich vzhůru. Nesmí se při tom přidržovat ztrnulých forem, protože každý se má vyvíjet sám, z vlastního nitra. |
| - | Habt Mitleid mit den Spöttern und allen denen, die dem Geistesleben noch entfremdet sind. Zürnt ihnen nicht, wenn sie sarkastisch werden; denn diese sind nur zu bedauern. Wie Trunkene, wie Kranke stehn sie vor dem großen Schöpfungswerke, das uns so viel bietet. Wie Blinde, die sich tastend durch das Erdendasein schieben und all die Herrlichkeit um sich nicht sehen! | + | Mějte soucit s posměvači a se všemi těmi, kdo jsou dosud odcizeni duchovnímu životu. Nezlobte se na ně, když budou sarkastičtí, |
| - | Die Ärmsten sind verwirrt, sie schlafen; denn wie kann ein Mensch zum Beispiel noch behaupten, daß nur das ist, was er sieht? Daß dort, wo er mit seinen Augen nichts bemerken kann, kein Leben ist. Daß mit dem Sterben seines Körpers auch er selbst aufhört zu sein, nur weil er sich bisher in seiner Blindheit durch sein Auge nicht vom Gegenteile überzeugen konnte? Weiß er nicht schon von vielen Dingen jetzt, wie eng begrenzt die Fähigkeit des Auges ist? Weiß er noch nicht, daß sie mit der an Raum und Zeit gebundenen Fähigkeit seines Gehirns zusammenhängt? Daß er aus diesem Grunde alles, was sich //über// Raum und Zeit erhebt, mit seinem Auge //nicht// erkennen kann? Wurde noch keinem dieser Spötter solche logische Verstandsbegründung klar? Das Geistesleben, nennen wir es auch das Jenseits, ist doch nur etwas, das völlig über der irdischen Raum- und Zeiteinteilung steht, das also einen gleichartigen Weg benötigt, erkannt zu werden. | + | Tito ubožáci jsou zmateni, oni spí; neboť jak může ještě člověk například tvrdit, že existuje jen to, co vidí? Že tam, kde nemůže svým zrakem nic zpozorovat, není žádný život? Že s umíráním jeho těla přestává být i on sám, jen protože se ve své slepotě nemohl dosud skrze svůj zrak přesvědčit o opaku? Což nyní již neví podle mnohých věcí, jak úzce je omezena schopnost oka? Což dosud neví, že souvisí se schopností jeho mozku vázaného na prostor a čas? Že z tohoto důvodu nemůže svým okem poznat |
| - | Doch unser Auge sieht nicht einmal das, was sich in Raum und Zeit einteilen läßt. Man denke an den Wassertropfen, von dessen unbedingter Reinheit jedes Auge zeugt und der, durch ein verschärftes Glas betrachtet, Millionen Lebewesen birgt, die sich darin erbarmungslos bekämpfen und vernichten. Sind nicht manchmal Bazillen in dem Wasser, in der Luft, die Kraft besitzen, Menschenkörper zu zerstören, und die dem Auge nicht erkennbar sind? Sie werden aber sichtbar durch die scharfen Instrumente. Wer will es daraufhin noch wagen zu behaupten, daß Ihr nichts Neues, jetzt noch Unbekanntes schaut, sobald Ihr diese Instrumente mehr verschärft? Verschärft sie tausendfach, millionenfach, das Schauen wird deshalb kein Ende finden, sondern immer neue Welten werden sich vor Euch erschließen, die Ihr vorher nicht sehen konntet, auch nicht fühlen, doch waren sie vorhanden. Logisches Denken bringt die gleichen Folgerungen auch auf alles, was die Wissenschaften bisher sammeln konnten. Es gibt Ausblick auf dauernde Fortentwicklung, doch niemals auf ein Ende. | + | Naše oko přece nevidí často ani to, co je v hranicích prostoru a času. Pomysleme jen na kapku vody, o jejíž neklamné čistotě svědčí každé oko, a která, je-li pozorována zvětšovacím sklem, chová v sobě miliony živých organismů, jež se v ní nemilosrdně potírají a ničí. Což nejsou mnohdy ve vodě a ve vzduchu bacily, jež mají sílu zničit lidské tělo, a přece nejsou oku poznatelné? Stávají se však viditelné pomocí zostřovacích přístrojů. Kdo by se na to ještě odvážil tvrdit, že již neuvidíte nic nové, dosud ještě neznámé, jakmile tyto přístroje ještě zostříte? Zostřete je tisíckrát, milionkrát, zření nedozná žádného konce, avšak otevřou se před vámi vždy nové světy, jichž jste dosud nemohli ani vidět, ani tušit, přesto však existovaly. Logické myšlení přináší stejné závěry též o všem, co dosud mohly nashromáždit vědy. Je výhled na trvalý vývoj, ale nikdy ne na konec. |
| - | Was ist nun das Jenseits? Viele werden an dem //Worte// irre. Jenseits ist einfach alles das, was sich mit irdischen Hilfsmitteln nicht erkennen läßt. Irdische Hilfsmittel aber sind Augen, das Gehirn, und alles andere des Körpers, ebenso Instrumente, die den Teilen helfen, ihre Tätigkeit noch schärfer und genauer auszuüben, sie weiter auszudehnen. Man könnte also sagen: das Jenseits ist, was jenseits der Erkennungsfähigkeit unserer körperlichen Augen ist. //Eine Trennung aber zwischen Dies- und Jenseits gibt es nicht!// Auch keine Kluft! Es ist alles einheitlich, | + | Co je tedy onen svět? Mnohé mýlí toto //slovo.// Onen svět je prostě všechno to, čeho nelze poznat pozemskými prostředky. Ale pozemské prostředky jsou oči, mozek a všechno ostatní, co patří k tělu, právě tak jako přístroje, které těmto částem napomáhají ještě ostřejšímu a přesnějšímu výkonu činnosti a jejich většímu rozsahu. Mohlo by se tedy říci: Onen svět je to, co je za poznávací schopností našeho tělesného zraku. //Ale není žádného oddělení mezi tímto a oním světem!// Ani žádné propasti! Všechno je jednotné jako celé stvoření. //Jedna// síla proniká tento pozemský život, jakož i onen svět, všechno žije a působí z tohoto jednotného životního proudu, a je proto zcela nerozlučně spojeno. Tím stává se srozumitelným následující. Onemocní-li jedna část tohoto celku, musí se objevit účinek i v části druhé, tak jako je tomu i u těla. Chorobné látky této druhé části proudí pak k části onemocnělé následkem přitažlivosti stejnorodého a zesilují tak nemoc ještě více. Stane-li se však taková nemoc nevyléčitelnou, vyplývá z toho nutnost odstranit nemocnou část násilím, nemá-li trvale trpět celek. A toto nebezpečí vyžaduje ozdravující vzájemné působení, které, ztíženo nesprávným stanoviskem, je mnohdy nemyslitelné. |
| - | Aus diesem Grunde stellt Euch um. Es gibt kein Dies- und Jenseits, sondern nur ein einheitliches Sein! Den Begriff der Trennung hat allein der Mensch erfunden, weil er nicht alles sehen kann und sich als Mittelpunkt und Hauptpunkt der ihm sichtbaren Umgebung dünkt. Doch sein Wirkungskreis ist größer. Mit dem Trennungsirrtum aber schränkt er sich nur ein, gewaltsam, hindert seinen Fortschritt, und gibt Raum der zügellosen Phantasie, die ungeheuerliche Bilder bringt. Ist es dann überraschend, wenn als Folge viele nur ein ungläubiges Lächeln haben, andere krankhafte Anbetung, die sklavisch wird oder zu Fanatismus ausartet? Wer kann da noch erstaunen über scheue Furcht, ja Angst und Schrecken, die bei manchen großgezogen werden? Fort mit allem! Weshalb diese Quälerei? Stürzt diese Schranke, die der Menschen Irrtum aufzurichten suchte, die jedoch niemals bestand! Die bisher falsche Einstellung gibt Euch auch eine falsche Grundlage, auf der Ihr Euch umsonst bemüht, den wahren Glauben, also innere Überzeugung, | + | Z tohoto důvodu se změňte. Není žádný tento a onen svět, ale jen jedno jednotné bytí! Pojem oddělení vytvořil jen člověk, protože nemůže vidět všechno a má se mylně za střed a hlavní bod jemu viditelného okolí. A přece okruh jeho působnosti jest větší. S tímto omylem o odloučení se však člověk jen omezuje, násilně brání svému pokroku a dává prostor bezuzdné fantazii, která vyvolává nestvůrné obrazy. Možno se pak divit, když jakožto následek, mají mnozí lidé jen nevěřící úsměv, jiní zase naopak chorobné zbožňování, které se stává otrockým nebo vybočí ve fanatizmus? Kdo se pak může ještě divit plaché bázni, ba dokonce úzkosti a strachu, v nichž jsou mnozí vychováni? Pryč se vším! Nač ta muka? Zbořte tyto hranice, které se snažil postavit lidský omyl, ale které nikdy neexistovaly! Dosavadní falešné stanovisko vám dává také falešný základ, na kterém se pak pravou víru, tedy vnitřní přesvědčení, neustále snažíte marně vybudovat. Narazíte na místa, úskalí, která vás musí nechat v pochybnostech zakolísat nebo vás donutí celou stavbu samotnou rozbořit, abyste sa pak snad malomyslně nebo s hněvem všeho vzdali. Škodu máte při tom jenom vy sami, protože to pro vás není žádný pokrok, nýbrž zastavení nebo krok zpět. Cesta, kterou jednou přece budete muset projít, se vám tím jen prodlužuje. |
| - | Habt Ihr endlich die Schöpfung als ein Ganzes aufgefaßt, wie sie es ist, macht keine Trennung zwischen Dies- und Jenseits, dann habt Ihr den geraden Weg, das eigentliche Ziel rückt näher, und der Aufstieg macht Euch Freude, gibt Genugtuung. Ihr könnt dann auch die Wechselwirkungen viel besser fühlen und verstehen, die durch das Ganze, Einheitliche lebenswarm pulsieren, weil alles Wirken von der einen Kraft getrieben und gehalten wird. Das Licht der Wahrheit bricht Euch damit an! | + | Pokud jste však konečně pochopili stvoření jako jeden celek, jakým ve skutečnosti jest, neděláte-li rozdílu mezi tímto a oním světem, pak jste na přímé cestě, vlastní cíl se vám přiblíží a vzestup bude pro vás radostí a dá vám zadostiučinění. Potom budete moci také mnohem lépe vyciťovat a chápat vzájemné působení, které pulzuje jednotným celkem jako tep živoucího tepla, protože všechno působení jest poháněno a udržováno jedinou silou. Zasvitne vám tak Světlo Pravdy! |
| - | Ihr werdet bald erkennen, daß bei vielen nur Bequemlichkeit und Trägheit Ursache von Spöttereien ist, nur weil es Mühe kosten würde, bisher Gelerntes und Gedachtes umzustoßen und ein Neues aufzubauen. Anderen greift es in die gewohnte Lebensführung ein, wird ihnen deshalb unbequem. Laßt solche, streitet nicht, doch bietet hilfreich Euer Wissen denen, die mit vergänglichen Genüssen nicht zufrieden sind, die //mehr// im Erdendasein suchen, als den Tieren gleich nur ihren Leib zu füllen. Gebt denen die Erkenntnis, die Euch wird, vergrabt dann nicht das Pfund; denn mit dem Geben wird auch wechselwirkend Euer Wissen reicher, stärker. | + | Brzy poznáte, že u mnohých lidí je příčinou posměchu jen pohodlnost a lenost, a to pouze proto, že by to vyžadovalo námahu zbořit dosud naučené a vymyšlené a vystavět nové. U jiných to zasahuje do obvyklého způsobu života, a je jim to proto nepohodlné. Takové nechte, nehádejte se s nimi, avšak ochotně nabízejte vaše poznání těm, kteří nejsou spokojeni s pomíjejícími požitky a hledají v pozemském životě |
| - | Im Weltall wirkt ein ewiges Gesetz: Daß nur im Geben auch empfangen werden kann, wenn es um Werte geht, die bleibend sind! Das greift so tief, durchzieht die ganze Schöpfung wie ein heiliges Vermächtnis seines Schöpfers. Selbstlos geben, helfen, wo es not tut, und Verständnis haben für das Leid des Nächsten wie für dessen Schwächen, heißt empfangen, weil es der schlichte, wahre Weg zum Höchsten ist! | + | Ve vesmíru působí věčný zákon: Jen v dávání dochází také k přijímání, jedná-li se o hodnoty, které jsou trvalé! To zasahuje tak hluboko, že to proniká celým stvořením jako svatý odkaz jeho Tvůrce. Nezištně dávat, pomáhat, kde je třeba, a mít porozumění pro utrpení bližního a pro jeho slabosti, znamená přijímat, protože to je prostá, pravá cesta k Nejvyššímu! |
| - | Und dieses ernsthaft wollen, bringt Euch sofort Hilfe, Kraft! Ein einziger, ehrlich und tief empfundener Wunsch zum Guten, und wie mit einem Flammenschwert wird von der anderen Euch jetzt noch unsichtbaren Seite schon die Wand zerschnitten, die Euere Gedanken bisher selbst als Hindernis errichtet hatten; denn Ihr seid ja eins mit dem von Euch gefürchteten, geleugneten oder ersehnten Jenseits, seid mit ihm eng und unlösbar verbunden. | + | A toto opravdové chtění vám přináší ihned pomoc a sílu! Jediné poctivě a hluboce procítěné přání k dobru, a jako plamenným mečem se rázem z druhé, pro vás nyní ještě neviditelné strany rozpoltí ta stěna, kterou dosud stavěly vaše myšlenky jako překážku; neboť jste přece zajedno s vámi obávaným, popíraným nebo vytouženým oním světem, jste s ním úzce a nerozlučně spojeni. |
| - | Versucht es; denn Eure Gedanken sind die Boten, die Ihr ausschickt, die mit dem von Euch Gedachten schwer beladen wiederkehren, sei es nun Gutes oder Böses. Es geschieht. Denket daran, daß Euere Gedanken Dinge sind, sich geistig formen, oft zu Gebilden werden, die das Erdenleben Eueres Körpers überdauern, | + | Zkuste to; neboť vaše myšlenky jsou poslové, které vysíláte, a vrací se zpět silně obtíženy tím, co jste jimi zamýšleli, |
| - | Entscheiden könnt Ihr, doch den Folgen Euerer Gedanken, Eures Wollens seid Ihr dann bedingungslos verfallen! Ihr schafft sie selbst, die Folgen, deshalb rufe ich Euch zu: Haltet den Herd Eurer Gedanken rein, Ihr stiftet damit Frieden und seid glücklich! | + | Můžete se rozhodnout, avšak potom bezpodmínečně propadáte následkům vašich myšlenek, vašeho chtění! Tyto následky si tvoříte sami, proto k vám volám: Udržujte krb svých myšlenek čistý, tím založíte mír a budete šťastni! |
| - | Vergeßt nicht, daß ein jeder der Gedanken, von Euch erzeugt und ausgeschickt, auf seinem Wege alle Gleichart anzieht, oder anderen anhaftet, dadurch stärker, immer stärker wird, und zuletzt auch ein Ziel trifft, ein Gehirn, das vielleicht nur sekundenlang sich einmal selbst vergißt und damit solchen schwebenden Gedankenformen Raum gibt, einzudringen und zu wirken. Denkt nur daran, welche Verantwortung dann auf Euch fällt, wenn der Gedanke einst zur Tat ersteht, durch irgendwen, auf den er wirken konnte! Diese Verantwortung löst sich schon dadurch aus, daß jeder einzelne Gedanke dauernd Verbindung mit Euch hält, gerade wie durch einen unreißbaren Faden, um dann zurückzukehren mit der unterwegs erlangten Kraft, um Euch selbst wieder zu belasten oder zu beglücken, je nach der Art, die Ihr erzeugtet. | + | Nezapomínejte, že každá vámi vytvořená a vyslaná myšlenka přitahuje na své cestě všechno stejnorodé nebo ulpí na jiných stejnorodých myšlenkách, stává se tím stále silnější, a najde konečně i cíl, mozek, který snad jen na vteřinu zapomene na sebe sama, a tím dopřává místa takovým vznášejícím se myšlenkovým útvarům, aby pronikly a zapůsobily. Pomyslete jen na to, jaká zodpovědnost padá pak na vás, když z myšlenky stane se jednou čin prostřednictvím někoho, na koho mohla zapůsobit! Tato zodpovědnost vzniká již tím, že každá jednotlivá myšlenka je s vámi trvale spojena jako neroztržitelným vláknem, aby se pak vrátila zpět se silou, kterou cestou získala, a vás samotné znovu obtížila nebo povznesla podle druhu, který jste vytvořili. |
| - | So stehen wir in der Gedankenwelt, | + | Tak stojíme v myšlenkovém světě a každým jednotlivým smýšlením dáváme také místo podobným myšlenkovým útvarům. Neplýtvejte proto silou myšlení, ale shromažďujte ji k obraně a k //jasnému// myšlení, které je přímé jako kopí a na všechno působí. Vytvořte tak ze svých myšlenek |
| - | Zum Handeln und zum Vorwärtsschreiten stellt deshalb das Denken darauf ein! Um das zu tun, müßt Ihr an manche Säule rütteln, die althergebrachte Anschauungen trägt. Oft ist es ein Begriff, der falsch erfaßt, den wahren Weg nicht finden läßt. Er muß zurück zu dem Punkt, wo er ausgegangen ist. Ein Lichtblick stürzt den ganzen Bau, den er Jahrzehnte hindurch mühevoll errichtet hat, und er geht dann nach kurzer oder längerer Betäubung wieder neu ans Werk! Er //muß,// da es im Weltall keinen Stillstand gibt. Nehmen wir zum Beispiel den Begriff der Zeit: | + | Zaměřte proto své myšlení k jednání a k postupu vpřed! Abyste to udělali, musíte otřást mnohým sloupem, který podpírá starodávné názory. Často je to nějaký pojem, který, nesprávně pochopen, nedovolí najít pravou cestu. Musí se vrátit k bodu, kde byl vytvořen. Zábleskem Světla zřítí se celá stavba, pracně budovaná po desetiletí, a po krátkém nebo delším ochromení jde se znovu opět k dílu! //Musí// to tak být, protože ve vesmíru není žádné zastavení. Vezměme si například pojem času: |
| - | Die Zeit vergeht! Die Zeiten ändern sich! So hört man überall die Menschen sagen, und unwillkürlich taucht dabei ein Bild im Geiste auf: //Wir sehen Zeiten wechselvoll an uns vorüberziehen!// | + | Čas ubíhá! Časy se mění! Všude slyšíme, jak takto mluví lidé, a při tom se bezděky v duchu vynoří obraz: //Vidíme kolem sebe míjet časy v neustálé změně!// |
| - | Dieses Bild wird zur Gewohnheit und legt auch bei vielen damit einen festen Grund, auf dem sie weiter bauen, ihr ganzes Forschen, Grübeln danach richten. Nicht lange währt es aber, bis sie dann auf Hindernisse stoßen, die im Widerspruche miteinander stehen. Es will mit bestem Willen nicht mehr alles passen. Sie verlieren sich und lassen Lücken, die trotz allen Grübelns nicht mehr auszufüllen gehen. So mancher Mensch wähnt dann, an solchen Stellen muß der //Glaube// als Ersatz genommen werden, wenn logisches Denken keinen Anhalt findet. Das ist aber falsch! Der Mensch soll nicht an Dinge glauben, die er nicht begreifen kann! Er muß sie suchen zu verstehen; denn sonst reißt er das Tor für Irrungen weit auf, und mit den Irrungen wird auch die Wahrheit stets entwertet. | + | Tento obraz se stává zvykem a tím u mnohých lidí také pevným základem, na kterém staví dále a podle něhož řídí veškeré své zkoumání a uvažování. Netrvá však dlouho, než narazí na překážky, které stojí vzájemně v rozporu. Ani při nejlepší vůli se všechno již neshoduje. Lidé se ztrácejí a zanechávají mezery, které se přes všechno hloubání nedají více vyplnit. Mnohý člověk se pak domnívá, že na takových místech jako náhradu nutno vzít //víru,// když logické myšlení nenachází opory. To je ale nesprávné! Člověk nemá věřit věcem, které nemůže pochopit! Musí se snažit jim porozumět; poněvadž jinak otvírá dokořán bránu omylům, a s omyly bude také Pravda vždy znehodnocená. |
| - | Glauben, ohne zu begreifen, ist nur Trägheit, Denkfaulheit! Das führt den Geist nicht aufwärts, sondern drückt ihn nieder. Deshalb empor den Blick, wir sollen prüfen, forschen. Der Drang dazu liegt nicht umsonst in uns. | + | Věřit bez pochopení jest jen setrvačnost a lenost myšlení! To nevede ducha vzhůru, ale stlačuje ho dolů. Proto vzhlédněme vzhůru, máme zkoušet, zkoumat. Touha k tomu v nás není nadarmo. |
| - | Die Zeit! Vergeht sie wirklich? Weshalb stößt man bei dem Grundsatze auf Hindernisse, wenn man dabei weiter denken will? Sehr einfach, weil der Grundgedanke | + | Čas! Ubíhá skutečně? Proč při tomto pojetí narážíme na překážky, chceme-li takto přemýšlet dál? Zcela prostě proto, že základní myšlenka je //nesprávná, |
| - | Ihr sucht die Wahrheit! Was ist Wahrheit? Was Ihr heute noch als Wahrheit fühlt, werdet Ihr morgen schon als Irrtümer erkennen, um in den Irrtümern dann später wieder Wahrheitskörner zu entdecken! Denn auch die Offenbarungen verändern ihre Formen. So geht es für Euch fort mit unentwegtem Suchen, doch in dem Wechsel werdet Ihr gereift! | + | Hledáte Pravdu! Co je Pravda? To, co dnes cítíte ještě jako pravdu, poznáte zítra již jako omyly, abyste pak později v těchto omylech opět objevili zrnka Pravdy! Vždyť také zjevení mění své formy. Tak to jde s vámi dále v ustavičném hledání, avšak v těchto změnách dozráváte! |
| - | Die Wahrheit aber bleibt sich immer gleich, sie wechselt nicht; denn sie ist ewig! Und da sie ewig ist, wird sie mit irdischen Sinnen, die nur Formenwechsel kennen, nie rein und wirklich zu erfassen sein! Deshalb werdet geistig! Frei von allen irdischen Gedanken, und Ihr habt die Wahrheit, werdet in der Wahrheit sein, um Euch, von ihrem reinen Lichte dauernd überstrahlt, darin zu baden; denn sie umgibt Euch ganz. Ihr schwimmt darin, sobald Ihr geistig werdet. | + | Pravda zůstává však stále stejnou, nemění se, protože je věčná! A poněvadž je věčná, nelze ji pozemskými smysly, které znají jen změnu forem, nikdy zcela a skutečně pochopit! Staňte se proto duchovními! Oproštěni ode všech pozemských myšlenek; a máte Pravdu, budete v Pravdě, trvale ozářeni jejím čistým světlem, v ní ponořeni; neboť vás úplně obklopuje. Plavete v ní, jakmile se stanete duchovními. |
| - | Dann braucht Ihr nicht mehr Wissenschaften mühsam lernen, braucht keine Irrtümer zu fürchten, sondern habt auf jede Frage schon die Antwort in der Wahrheit selbst, noch mehr, Ihr habt dann keine Fragen mehr, weil Ihr, ohne zu denken, alles wißt, alles umfaßt, weil Euer Geist in reinem Lichte, in der Wahrheit | + | Pak není vám již třeba pracně se učit vědám, nepotřebujete se bát žádných omylů, ale máte na každou otázku již odpověď v Pravdě samotné; dokonce nemáte pak již ani otázek, protože víte a chápete vše, aniž potřebujete myslet, protože váš duch //žije// v čistém Světle, v Pravdě! |
| - | Drum werdet geistig frei! Sprengt alle Banden, die Euch niederhalten! Wenn dabei Hindernisse kommen, jauchzt ihnen froh entgegen; denn sie bedeuten Euch den Weg zur Freiheit und zur Kraft! Betrachtet sie als ein Geschenk, aus dem Euch Vorteile erwachsen, und spielend werdet Ihr sie überwinden. | + | Staňte se proto svobodnými duchem! Zpřetrhejte všechna pouta, která vás zdržují! Naskytnou-li se při tom překážky, jásejte jim radostně vstříc, neboť pro vás znamenají cestu ke svobodě a síle! Považujte je za dar, z něhož vám vzejdou zisky, a překonáte je hravě. |
| - | Entweder werden sie Euch vorgeschoben, damit Ihr daran lernt und Euch entwickelt, wodurch Ihr Euer Rüstzeug zu dem Aufstiege vermehrt, oder es sind Rückwirkungen von einer Verschuldung, die Ihr damit lösen und von der Ihr Euch befreien könnt. In beiden Fällen bringen sie Euch vorwärts. Deshalb frisch hindurch, es ist zu Eurem Heile! | + | Buď se vám předkládají, abyste se na nich učili a vyvíjeli se, čímž rozmnožujete svou výzbroj ke vzestupu, nebo jsou to zpětné účinky viny, kterou tím odpykáváte a od níž se můžete osvobodit. V obou případech vás vedou kupředu. Proto svěže přes ně, je to k vaší spáse! |
| - | Torheit ist es, von Schicksalsschlägen oder Prüfungen zu sprechen. Fortschritt ist jeder Kampf und jedes Leid. Den Menschen wird damit Gelegenheit geboten, Schatten früherer Verfehlungen zu löschen; denn kein Heller kann dem Einzelnen davon erlassen werden, weil der Kreislauf ewiger Gesetze auch darüber in dem Weltall unverrückbar ist, in denen sich der schöpferische Vaterwille offenbart, der uns damit vergibt und alles Dunkle löscht. | + | Je pošetilé mluvit o ranách osudu nebo zkouškách. Každý boj a každé utrpení je pokrokem. Lidem je tím nabídnuta příležitost smazat stíny dřívějších pochybení, neboť z nich nemůže být žádnému prominut ani haléř, poněvadž i v tom je ve vesmíru koloběh věčných zákonů neochvějný; v nich se projevuje tvořivá vůle Otce, která nám tím odpouští a všechno temné smazává. |
| - | Die kleinste Abweichung davon müßte die Welt in Trümmer stürzen, so klar ist alles eingerichtet und so weise. | + | Nejmenší odchylka od těchto zákonů a svět by se rozpadl v trosky, tak přesně je vše zařízeno a tak moudře. |
| - | Wer aber nun sehr viel von früher auszugleichen hat, muß dieser Mensch dann nicht verzagen, wird ihm nicht grauen vor der Ablösung der Schulden? | + | Kdo však nyní má velmi mnoho vyrovnat z minulosti, nemusí pak takovýto člověk klesnout na mysli, nezešediví z vyrovnávání vin? |
| - | Er kann getrost und froh damit beginnen, kann ohne Sorge sein, sobald er //ehrlich will!// Denn ein //Ausgleich// kann geschaffen werden durch die Gegenströmung einer Kraft des guten Wollens, die im Geistigen gleich anderen Gedankenformen lebendig und zu starker Waffe wird, fähig, jede Last des Dunkels, jede Schwere abzustreifen und das „Ich“ dem Lichte zuzuführen! | + | Může s tím klidně a radostně začít a může být bez starostí, jakmile |
| - | Kraft des Wollens! Eine von so vielen ungeahnte Macht, die wie ein nie versagender Magnet die gleichen Kräfte an sich zieht, um damit lawinenartig anzuwachsen, und vereinigt mit ihr geistig ähnlichen Gewalten rückwärts wirkt, den Ausgangspunkt wieder erreicht, also den Ursprung oder besser den Erzeuger trifft, und diesen hoch empor hebt zu dem Lichte oder tiefer hinabdrückt in den Schlamm und Schmutz! Je nach der Art, wie es der Urheber erst selbst gewollt. Wer diese stete, sicher eintreffende Wechselwirkung kennt, die in der ganzen Schöpfung liegt, die sich mit unverrückbarer Gewißheit auslöst und entfaltet, weiß sie zu benützen, muß sie lieben, muß sie fürchten! Diesem belebt sich nach und nach die unsichtbare Welt um ihn; denn er fühlt ihre Wirkungen mit einer Deutlichkeit, die jeden Zweifel löst. Er muß die starken Wellen der rastlosen Tätigkeit empfinden, die auf ihn wirken aus dem großen All, sobald er nur ein wenig darauf achtet, und fühlt zuletzt, daß er den Brennpunkt starker Strömungen abgibt wie eine Linse, die die Sonnenstrahlen fängt, auf einen Punkt vereinigt und dort eine Kraft erzeugt, die zündend wirkt, die sengend und vernichtend, | + | Síla chtění! Tato tak mnohými netušená moc, která jako nikdy neselhávající magnet přitahuje stejné síly, čímž roste jako lavina, slučuje se s duchovně podobnými vlivy a působí zpětně, až dosáhne znovu východiska, tedy původu, nebo lépe řečeno původce, a nese ho vysoko vzhůru ke Světlu, nebo ho vtiskne hlouběji do bahna a špíny! Vždy způsobem, jakým to původce sám kdysi chtěl. Kdo zná toto stálé‚ jistě se dostavující zvratné působení, které spočívá v celém stvoření a které se rozuzluje a rozvíjí s neochvějnou jistotou, a umí ho využít, musí jej milovat i se ho obávat! Pro takového člověka znenáhla ožije neviditelný svět kolem něj, neboť cítí jeho působení se zřetelností, která rozptyluje každou pochybnost. Musí cítit silné vlny neúnavné činnosti, která na něho působí z velikého vesmíru, jakmile na to jen trochu dbá; a konečně cítí, že je ohniskem silných proudů jako čočka, která zachycuje sluneční paprsky, spojuje je v jednom bodu a tvoří tam sílu, která působí zápalně, která může spalovat a ničit, ale i hojit a oživovat přinášejíc požehnání a která může také vznítit planoucí oheň! //A takovými čočkami jsme i my,// schopni svým chtěním tyto neviditelné proudy sil, které nás zasahují, soustředit v jedinou moc a vyslat je k dobrým nebo zlým účelům, aby přinesly lidstvu požehnání nebo také zkázu. Tím můžeme a máme zapálit planoucí oheň v duších, oheň nadšení k dobrému, ušlechtilému, ke zdokonalení! |
| - | Dazu gehört nur eine Kraft des Wollens, die den Menschen in gewissem Sinne zu dem Herrn der Schöpfung macht, zu der Bestimmung seines eigenen Geschicks. Sein eigenes Wollen bringt ihm die Vernichtung oder die Erlösung! Schafft ihm den Lohn oder die Strafen selbst, mit unerbittlicher Gewißheit. | + | K tomu je zapotřebí jen síly chtění, která činí člověka v jistém smyslu pánem ve stvoření, určujícího si svůj vlastní osud. Jeho vlastní chtění mu přinese zničení nebo spásu! Ono samo mu s neúprosnou jistotou vytvoří odměnu nebo trest. |
| - | Nun fürchtet nicht, daß dieses Wissen von dem Schöpfer abtreibt, Euch den bisherigen Glauben schwächt. Im Gegenteil! Die Kenntnis dieser ewigen Gesetze, die wir nützen können, läßt uns das ganze Schöpfungswerk noch viel erhabener erscheinen, es zwingt den tiefer Forschenden andachtsvoll auf die Knie durch seine Größe! | + | Ale nebojte se, že by toto vědění odvádělo od Stvořitele a oslabovalo vaši dosavadní víru. Právě naopak! Znalost těchto věčných zákonů, kterých můžeme využít, ukáže nám celé dílo stvoření ještě vznešenějším a svou velikostí nutí hluboce bádajícího zbožně pokleknout! |
| - | Nie wird der Mensch dann Böses wollen. Er greift mit Freuden zu der besten Stütze, die es für ihn gibt: Zur Liebe! Zur Liebe für die ganze wunderbare Schöpfung, Liebe für den Nächsten, um auch diesen zu der Herrlichkeit dieses Genusses, dieses Kraftbewußtseins hinaufzuführen! | + | Nikdy pak člověk nebude chtít zlo. Chopí se s radostí nejlepší opory, která pro něj existuje: Lásky! Lásky k celému zázračnému stvoření i lásky k bližnímu, aby i tento byl přiveden vzhůru, k nádheře tohoto požitku, tohoto vědomí síly! |
de:gralsbotschaft:1931:erwachet
Last modified: 2020/11/29 13:11 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/11/29 13:11 - Marek Ištvánek