Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Deutsch » Im Lichte der Wahrheit » Gralsbotschaft - 1931 » 86. Empfindung. | 2020/09/26 17:07 | current
– angelegt Marek Ištvánek
+++ Česky » Ve Světle Pravdy » Poselství Grálu - 1931 » Plamen - 2021 » 86. Cit. | 2021/03/24 23:26 | current
– vytvořeno Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Empfindung. ======
+====== Cit. ======
-Jede Empfindung formt sofort ein Bild. Bei dieser Bildformung beteiligt sich das kleine Gehirn, das die Brücke der Seele zu deren Beherrschung des Körpers sein soll. Es ist //der// Teil des Gehirnes, der Euch den Traum vermittelt. Dieser Teil steht wieder in Verbindung mit dem Vorderhirn, durch dessen Tätigkeit die mehr an Raum und Zeit gebundenen Gedanken erstehen, aus denen zuletzt der Verstand zusammengestellt wird.
+Každý cit formuje ihned obraz. Při tomto formování obrazu se účastní malý mozek, který má být mostem duše, aby jím ovládala tělo. Je to //ta// část mozku, která vám zprostředkovává sny. Tato část je opět ve spojení s předním mozkem, jehož činností vznikají myšlenky více vázané na prostor a čas, ze kterých se nakonec skládá rozum.
-Nun achtet genau auf den Werdegang! Ihr könnt dabei scharf unterscheiden, wenn die Empfindung zu Euch spricht durch den Geist, oder das Gefühl durch den Verstand!
+Nyní důkladně dávejte pozor na celý postup! Můžete při tom ostře odlišit, když k vám mluví cítění skrze ducha, nebo pocit skrze rozum!
-Die Tätigkeit des Menschengeistes ruft in dem Sonnengeflecht die Empfindung hervor und beeindruckt dadurch gleichzeitig das kleine Gehirn. Die //Auswirkung// des Geistes. Also eine Kraftwelle, die von dem Geiste //aus//geht. Diese Welle empfindet der Mensch natürlich dort, wo der Geist in der Seele mit dem Körper in Verbindung steht, in dem Zentrum des sogenannten Sonnengeflechts, das die Bewegung weitergibt nach dem kleinen Gehirn, welches davon beeindruckt wird. Dieses kleine Gehirn formt je nach der bestimmten Art der verschiedenartigen Beeindruckung einer photographischen Platte gleich das Bild des Vorganges, den der Geist gewollt hat, oder den der Geist in seiner starken Kraft durch sein Wollen formte. //Ein Bild ohne Worte!// Das Vorderhirn nimmt nun dieses Bild auf und sucht es in Worten zu beschreiben, wodurch die Zeugung der Gedanken vor sich geht, die in der Sprache dann zum Ausdruck kommen.
+Činnost lidského ducha vyvolává ve sluneční pleteni cit a ovlivňuje tím současně malý mozek. To je //působení// ducha. Tedy vlna síly, která //vychází// z ducha. Tuto vlnu cítí člověk ovšem tam, kde je duch v duši spojen s tělem, v centru takzvané sluneční pleteně, která předává pohyb dále malému mozku, který je tím ovlivněn. Tento malý mozek formuje podle určitého druhu rozličného ovlivnění jako fotografická deska obraz děje, který duch chtěl nebo který duch ve své velké síle skrze své chtění vytvořil. //Obraz beze slov!// Přední mozek zachytí tento obraz a snaží se ho slovy popsat, čímž probíhá zplození myšlenek, které pak přichází v řeči k projevu.
-Der ganze Vorgang ist in Wirklichkeit sehr einfach. Ich will noch einmal wiederholen: Der Geist beeindruckt mit Hilfe des Sonnengeflechtes die ihm gegebene Brücke, drückt also ein bestimmtes Wollen in Kraftwellen auf das ihm dafür gegebene Instrument des kleinen Gehirnes, das das Aufgenommene sofort weitergibt an das Vorderhirn. Bei diesem Weitergeben ist bereits eine kleine Veränderung durch Verdichtung erfolgt, da ja das kleine Gehirn die ihm eigene Art beimischt. Wie ineinandergreifende Glieder einer Kette ararbeiten die Instrumente in dem Menschenkörper, die dem Geiste zur Benützung zur Verfügung stehen. Sie alle betätigen sich aber //nur formend,// anders können sie nicht. Alles ihnen Übertragene formen sie nach ihrer eigenen besonderen Art. So nimmt auch das Vorderhirn das ihm vom Kleinhirn zugeschobene Bild auf und preßt es seiner etwas gröberen Art entsprechend erstmalig in engere Begriffe von Raum und Zeit, verdichtet es damit und bringt es so in die schon greifbarere feinstoffliche Welt der Gedankenformen. Anschließend formt es aber auch schon Worte und Sätze, die dann durch die Sprechorgane in die feine Grobstofflichkeit als geformte Klangwellen dringen, um darin wiederum eine neue Auswirkung hervorzurufen, welche die Bewegung dieser Wellen nach sich zieht. Das gesprochene Wort ist also eine Auswirkung der Bilder durch das Vorderhirn. Dieses vermag die Richtung der Auswirkung aber auch anstatt nach den Sprechorganen nach den Bewegungsorganen zu richten, wodurch an Stelle des Wortes die Schrift oder die Tat entsteht.
+Celý děj je ve skutečnosti velmi jednoduchý. Chci zopakovat ještě jednou: Duch ovlivňuje s pomocí sluneční pleteně jemu daný most, a vtiskuje tedy ve vlnách síly určité chtění nástroji malého mozku, který mu byl pro to dán a který přijaté ihned předává přednímu mozku. Při tomto předávání nastala již malá změna vlivem zhuštění, protože malý mozek vmísil přece jemu vlastní druh. Jako přesně do sebe zapadající články řetězu pracují nástroje v lidském těle, které mají být duchu k dispozici pro jeho užitek. Všechny se však účastní //jen formování,// jinak nemohou. Všechno jim předané formují dle svého zvláštního druhu. Tak přijímá také přední mozek obraz předaný mu malým mozkem a vtěsná ho prvně příslušně svému poněkud hrubšímu druhu do užších pojmů prostoru a času, tím ho zhustí a přivádí jej tak do již hmatatelnějšího jemnohmotného světa myšlenkových forem. Následně formuje však také již i slova a věty, které pak skrze orgány řeči pronikají do jemné hrubohmotnosti jako zformované zvukové vlny, aby tam opět vyvolaly nové účinky, které mají za následek pohyb těchto vln. Mluvené slovo je tedy účinkem obrazu vlivem předního mozku. Ten však dovede řídit směr účinku místo k orgánům řeči také k orgánům pohybu, čímž místo slov vzniká písmo nebo čin.
-Das ist der normale Gang der vom Schöpfer gewollten Betätigung des Menschengeistes in der Grobstofflichkeit.
+To je normální průběh Stvořitelem chtěné činnosti lidského ducha v hrubohmotnosti.
-Es ist der //rechte// Weg, der die gesunde Nachentwickelung in der Schöpfung gebracht haben würde, wobei ein Verirren für die Menschheit gar nicht möglich war.
+To je ta //správná// cesta, která by přinesla zdravý pozdější vývoj ve stvoření, přičemž by bylo zbloudění pro lidstvo zcela nemožné.
-Der Mensch jedoch trat freiwillig aus dieser Bahn, welche ihm durch die Beschaffenheit des Körpers vorgeschrieben war. Mit Eigensinn griff er in den normalen Lauf der Kette seiner Instrumente, indem er den Verstand zu seinem Götzen machte. Dadurch warf er die ganze Kraft auf die Erziehung des Verstandes, einseitig nur auf diesen einen Punkt. Das Vorderhirn als der Erzeuger wurde nun im Hinblick auf alle anderen mitarbeitenden Instrumente unverhältnismäßig angestrengt. Das rächte sich naturgemäß. Die gleichmäßige und gemeinschaftliche Arbeit aller Einzelglieder wurde umgeworfen und gehemmt, damit auch jede richtige Entwickelung. Die Höchstanspannung //nur// des Vorderhirns Jahrtausende hindurch trieb dessen Wachstum weit über alles andere hinaus. Die Folge ist Zurückdrängung der Tätigkeit aller vernachlässigten Teile, welche schwächer bleiben mußten in geringerer Benutzung. Dazu gehört in erster Linie das Kleingehirn, welches das Instrument des Geistes ist. Daraus geht nun hervor, daß die Betätigung des eigentlichen Menschengeistes nicht nur stark behindert wurde, sondern oft ganz unterbunden ist und ausgeschaltet bleibt. Die Möglichkeit rechten Verkehres mit dem Vorderhirn über die Brücke des kleinen Gehirnes ist verschüttet, während eine Verbindung des menschlichen Geistes direkt mit dem Vorderhirn vollkommen ausgeschlossen bleibt, da dessen Beschaffenheit gar nicht dazu geeignet ist. Es ist durchaus auf Vollarbeit des Kleingehirnes angewiesen, in dessen //Nachfolge// es nach dem Willen Gottes steht, wenn es die ihm zukommende Betätigung richtig erfüllen will. Die Schwingungen des Geistes zu empfangen, dazu gehört die Art des kleinen Gehirnes. Es kann gar nicht umgangen werden; denn das vordere Gehirn hat in der Tätigkeit bereits den Übergang zur Feinstofflichkeit und feinen Grobstofflichkeit zu bereiten, und ist deshalb auch von ganz anderer, viel gröberer Beschaffenheit.
+Člověk však dobrovolně vystoupil z této dráhy, která mu byla vlastnostmi těla předepsána. Se svévolí sáhl do normálního chodu řetězu svých nástrojů, přičemž z rozumu učinil bůžka. Tím vrhl celou sílu na výchovu rozumu, jednostranně jen na tento jeden bod. Přední mozek jakožto zploditel byl vzhledem ke všem ostatním spolupracujícím nástrojům neúměrně namáhán. To se přirozeně vymstilo. Stejnoměrná a společná práce všech jednotlivých článků byla převrácena a zabrzděna, a tím také jakýkoliv správný vývoj. Největší napínání //pouze// předního mozku trvající tisíciletí vyhnalo jeho růst daleko nad všechno ostatní. Následkem bylo zatlačení činnosti všech zanedbaných částí, které musely zůstat slabšími při menším používání. K nim patří v první řadě malý mozek, který je nástrojem ducha. Z toho vychází najevo, že činnosti samotného lidského ducha bylo nejen silně bráněno, nýbrž často byla zcela podvázána a zůstala vyloučena. Možnost správného styku s předním mozkem přes most malého mozku je zasypána, zatímco spojení lidského ducha přímo s předním mozkem zůstává zcela vyloučeno, protože jeho podstata k tomu vůbec není uzpůsobena. Je naprosto odkázán na plnou práci malého mozku, v jehož //posloupnosti// podle vůle Boží stojí, pokud chce správně splnit příslušnou činnost. Přijímat záchvěvy ducha lze jen druhem malého mozku. Nelze ho vůbec obcházet; neboť přední mozek má v činnosti připravovat již přechod k jemnohmotnosti a jemné hrubohmotnosti, a je proto také ze zcela jiné, mnohem hrubší podstaty.
-In dem einseitigen Großzüchten des vorderen Gehirnes liegt nun die Erbsünde des Erdenmenschen gegen Gott, oder deutlicher gesagt, gegen die göttlichen Gesetze, die in der richtigen Verteilung aller körperlichen Instrumente ebenso niedergelegt sind wie in der ganzen Schöpfung. Die Einhaltung der //richtigen// Verteilung hätte auch den rechten und geraden Weg zum Aufstieg für den Menschengeist in sich getragen. So aber griff der Mensch in seinem ehrgeizigen Dünkel in die Maschen des gesunden Wirkens, hob einen Teil davon heraus und pflegte ihn besonders, aller anderen nicht achtend. Das //mußte// Ungleichheit und Stockung mit sich bringen. Ist aber der Lauf natürlichen Geschehens solcherart gehemmt, so muß Erkrankung und Versagen, als Letztes wirres Durcheinander und Zusammenbruch die unbedingte Folge sein.
+V jednostranném velkopěstění předního mozku spočívá tedy dědičný hřích pozemského člověka vůči Bohu, nebo jasněji řečeno proti Božím zákonům, které jsou uloženy ve správném rozložení všech tělesných nástrojů, jako v celém stvoření. Dodržování //správného// rozložení by v sobě neslo také správnou a přímou cestu ke vzestupu pro lidského ducha. Avšak tak sáhl člověk ve své ctižádostivé domýšlivosti do tkaniva zdravého působení, vytrhl z něj jednu část, pěstoval ji zvlášť a všech ostatních nedbal. To //muselo// přinést s sebou nerovnost a váznutí. Je-li však brzděn chod přirozených událostí takovýmto způsobem, tak musí být nezbytným následkem toho onemocnění a selhání, jakož i nakonec chaotický zmatek a zhroucení.
-Hier aber kommt nicht nur der Körper in Betracht, sondern in erster Linie der Geist! Mit diesem Übergriff der ungleichmäßigen Erziehung der beiden Gehirne wurde das hintere Gehirn im Laufe der Jahrtausende durch die Vernachlässigung unterdrückt, damit der Geist in seiner Tätigkeit gehemmt. //Erbsünde// wurde es, weil die einseitige Überzüchtung des Vorderhirnes mit der Zeit schon jedem Kinde als grobstoffliche Vererbung mitgegeben wird, wodurch es diesem geistiges Erwachen und Erstarken unglaublich erschwert von vornherein, weil ihm die dazu notwendige Brücke des hinteren Gehirnes nicht mehr so leicht gangbar blieb und sehr oft sogar abgeschnitten wurde.
+Zde však nepřichází v úvahu jen tělo, nýbrž v první řadě duch! S tímto zásahem nestejnoměrné výchovy obou mozků byl zadní mozek v průběhu tisíciletí vlivem zanedbávání utlačován, a tím byl duch ve své činnosti brzděn. //Dědičným hříchem// se to stalo proto, že jednostranné přepěstování předního mozku bylo časem předáno již každému dítěti jako hrubohmotné dědictví, čímž je mu duchovní procitnutí a zesílení předem neuvěřitelně ztíženo, protože k tomu nutný most zadního mozku mu nezůstal již tak lehce schůdný a velmi často byl dokonce i odříznutý.
-Der Mensch ahnt nicht einmal, welche ihn stark verurteilende Ironie in den von ihm geschaffenen Ausdrücken „Groß- und Kleinhirn“ liegt! Die Anklage kann nicht furchtbarer gegen seinen Übergriff in göttliche Bestimmung ausgesprochen sein! Er kennzeichnet damit genau das Schlimmste seiner Erdenschuld, da er das feine Instrument des grobstofflichen Körpers, das ihm auf dieser Erde helfen soll, in frevelhaftem Eigensinn derart verstümmelte, daß es ihm nicht nur nicht //so// dienen kann, wie es vom Schöpfer vorgesehen war, sondern daß es ihn sogar nach den Tiefen des Verderbens führen //muß!// Weit schlimmer haben sie damit gefehlt als Trinker oder solche, die ihren Körper in dem Frönen aller Leidenschaften zugrunde richten!
+Člověk ani netuší, jak silně odsuzující ironie spočívá v jím vytvořených výrazech „velký a malý mozek“! Obžaloba proti jeho zásahu do Božího určení nemůže být strašlivěji vyslovena! Přesně tím označil svou nejhorší pozemskou vinu, protože jemný nástroj hrubohmotného těla, který mu má na této zemi pomáhat, zmrzačil ve své zpupné svéhlavosti takovým způsobem, že mu nejen nemůže sloužit //tak,// jak to bylo Stvořitelem předpokládáno, nýbrž že ho //musí// vést dokonce do hlubin záhuby! Tím lidé pochybili daleko hůře než opilci nebo takoví, kteří ničí své tělo oddáváním se všelijakým vášním!
-Und nun besitzen sie dazu auch noch die Anmaßung, daß Gott sich ihnen //so// verständlich machen soll, wie sie es in dem mutwillig verbogenen Gehäuse ihres Körpers auch verstehen können! Auf diesen schon getanen Frevel hin auch noch //die// Forderung!
+A nyní se také ještě k tomu drží troufalosti, že Bůh se jim má učinit //tak// srozumitelným, aby to mohli ve svévolně pokřiveném příbytku svého těla také pochopit! K tomuto již spáchanému zlu ještě také //tento// požadavek!
-Der Mensch hätte in der natürlichen Entwickelung die Stufen nach der lichten Höhe leicht und freudevoll ersteigen können, wenn er nicht mit frevelnder Hand in das Werk Gottes eingegriffen haben würde! Fluch ihm, wenn er nun nicht den letzten Rettungsanker dankerfüllt ergreift! Verderben über ihn, damit er nicht noch mehr Unheil und Sünden brauen und verbreiten kann, und Leid über die Mitmenschen ergießt, wie es bisher geschah! Es war nicht anders möglich, als daß derartige Gehirnkrüppel in irrsinnigen Größenwahn verfielen, den sie heute noch besitzen in dem reichsten Maße! Der Mensch der Zukunft wird //normale// Hirne haben, die sich gleichmäßig arbeitend dann gegenseitig nur harmonisch unterstützen. Das hintere Gehirn, das man das kleine nennt, weil es verkümmert worden ist, wird nun erstarken, weil es zu rechter Tätigkeit gelangt, bis es in richtigem Verhältnis zu dem vorderen Gehirne steht. Dann ist auch wieder Harmonie vorhanden, und das Verkrampfte, Ungesunde muß verschwinden!
+Člověk by mohl v přirozeném vývoji snadno a radostně vystoupit po stupních do světlých výšin, pokud by s rouhavou rukou nezasáhl do Božího díla! Kletba mu, pokud se nyní nechopí pln díků poslední záchranné kotvy! Zkáza na něj, aby nemohl vytvářet a šířit ještě více neštěstí i hříchů a vylévat utrpení na bližní, jak se dělo doposud! Nebylo to ani jinak možné, než aby takoví mozkoví mrzáci upadli v šílené velikášství, které si ještě dnes drží v nejhojnější míře! Člověk budoucnosti bude mít //normální// mozky, které se stejnoměrně pracujíce budou pak vzájemně jen harmonicky podporovat. Zadní mozek, který se nazývá malý, poněvadž zakrněl, zesílí, protože dospěje k pravé činnosti, až bude stát ve správném poměru k přednímu mozku. Pak nastane také opět harmonie a křečovité a nezdravé musí zmizet!
-Doch nun zu den //weiteren// Folgen der bisher so falschen Lebensweise: Das im Verhältnis viel zu kleine hintere Gehirn macht es den heute wirklich ernsthaft Suchenden auch schwer, zu unterscheiden, was echte Empfindung in ihm ist, und was nur lediglich Gefühl. Ich sagte früher schon: Gefühl wird von dem Vorderhirn erzeugt, indem dessen Gedanken auf des Körpers Nerven wirken, die rückstrahlend dem Vorderhirn die Anregung zur sogenannten Phantasie aufzwingen.
+Avšak nyní k //dalším// následkům dosud tak nesprávného způsobu života: Ve stavu příliš malého zadního mozku je pro skutečně vážně hledající dnes také obtížné to, aby rozeznali, co je v nich pravý cit, a co je pouze pocit. Řekl jsem již dříve: Pocit je vyráběn předním mozkem, zatímco jeho myšlenky působí na nervy těla, které zpětně záříce vnucují přednímu mozku podnět k takzvané fantazii.
-Phantasie sind Bilder, die das Vorderhirn erzeugt. Sie sind nicht zu vergleichen mit den Bildern, die das Kleingehirn unter des Geistes Drucke formt! Hier haben wir den Unterschied zwischen dem Ausdruck der Empfindung als die Folge einer Tätigkeit des Geistes, und den Ergebnissen des aus den körperlichen Nerven hervorgehenden Gefühles. Beides bringt Bilder, die für den Nichtwissenden schwer oder überhaupt nicht zu unterscheiden sind, trotzdem ein so gewaltiger Unterschied darin vorhanden ist. Die Bilder der Empfindung sind echt und bergen lebendige Kraft, die Bilder des Gefühles aber, die Phantasie, sind Vortäuschungen aus erborgter Kraft.
+Fantazie jsou obrazy, které vyrábí přední mozek. Nelze je porovnat s obrazy, které formuje malý mozek pod tlakem ducha! Zde máme rozdíl mezi výrazem citu jakožto následku činnosti ducha a mezi výsledky pocitu vzcházejícího z tělesných nervů. Obojí přináší obrazy, které jsou pro nevědoucího těžko nebo vůbec rozeznatelné, přestože v nich existuje tak mocný rozdíl. Obrazy citu jsou pravé a skrývají živoucí sílu, avšak obrazy pocitu, fantazie, jsou přeludy z vypůjčené síly.
-Der Unterschied ist aber leicht für den, welcher den Werdegang in der gesamten Schöpfung kennt und dann sich selbst genau beobachtet.
+Rozdíl je však snadný pro toho, kdo zná vývoj v celém stvoření a potom sám sebe důkladně pozoruje.
-Bei den Empfindungsbildern, der Tätigkeit des Kleingehirns als Brücke für den Geist, erscheint //zuerst// das Bild unmittelbar, und dann erst geht es in Gedanken über, wobei durch die Gedanken das Gefühlsleben des Körpers dann beeinflußt wird.
+U citových obrazů činnosti malého mozku, jakožto mostu pro ducha, objevuje se //nejprve// bezprostředně obraz a teprve pak přechází do myšlenek, přičemž skrze myšlenky je pak ovlivňován pocitový život těla.
-Bei den durch das Vorderhirn gezeugten Bildern aber ist es umgekehrt. Da müssen Gedanken //vorausgehen,// um die Grundlage der Bilder abzugeben. Dies geschieht aber alles so schnell, daß es fast wie eins erscheint. Bei einiger Übung im Beobachten jedoch kann der Mensch sehr bald genau unterscheiden, welcher Art der Vorgang ist.
+U obrazů zplozených předním mozkem je to však opačně. Protože myšlenky musí //předcházet,// aby poskytly základ obrazu. To všechno se však uděje tak rychle, že se to téměř jeví jako jedno. Při určitém cviku v pozorování může však člověk velmi brzy přesně odlišit, jakého druhu postup je.
-Eine weitere Folge dieser Erbsünde ist Verwirrung der Träume! Aus diesem Grunde können die Menschen heute nicht mehr //den// Wert auf Träume legen, der diesen eigentlich zukommen soll. Das normale kleine Gehirn würde die Träume, durch den Geist beeinflußt, klar und unverwirrt geben. Das heißt, es würden überhaupt nicht //Träume// sein, sondern //Erleben// des Geistes, das von dem kleinen Gehirn aufgenommen und wiedergegeben wird, während das vordere Gehirn im Schlafe ruht. Die jetzt überragende Stärke des Vorder- oder Tagesgehirnes aber übt auch noch während der Nacht ausstrahlend auf das so empfindsame hintere Gehirn seinen Einfluß aus. Dieses nimmt in seinem heutigen geschwächten Zustande die starken Ausstrahlungen des Vorderhirnes gleichzeitig mit dem Erleben des Geistes auf, wodurch ein Gemisch entsteht, wie die doppelte Belichtung einer photographischen Platte. Das ergibt dann die jetzigen unklaren Träume.
+Dalším následkem tohoto dědičného hříchu je zmatení snů! Z tohoto důvodu nemohou dnes již lidé přikládat snům //tu// hodnotu, která jim má skutečně náležet. Normální malý mozek by duchem ovlivněné sny podal jasně a nezmateně. To znamená, že by to vůbec nebyly //sny,// nýbrž //prožitky// ducha, které jsou malým mozkem přijímány a podávány dále, zatímco přední mozek ve spánku odpočívá. Nyní převládající síla předního nebo denního mozku však vyzařuje také ještě během noci a má svůj vliv na takto citlivý zadní mozek. Ten přijímá ve svém dnešním oslabeném stavu silná vyzařování předního mozku současně s prožitky ducha, čímž vzniká směs, jako při dvojitém osvícení fotografické desky. To pak poskytuje nynější zmatené sny.
-Der beste Beweis dafür ist, daß oft in den Träumen auch Worte und Sätze mit vorkommen, die //nur// aus der Tätigkeit des //vorderen// Gehirnes stammen, das ja allein Worte und Sätze formt, weil es enger an Raum und Zeit gebunden ist.
+Nejlepším důkazem toho je, že se ve snech také často vyskytují slova a věty, které pochází //jen// z činnosti //předního// mozku, který jediný tvoří přece slova a věty, protože je úžeji vázán na prostor a čas.
-Deshalb ist der Mensch nun auch geistigen Warnungen und Belehrungen durch das hintere Gehirn nicht mehr oder doch nur unzulänglich zugängig, und dadurch viel mehr Gefahren preisgegeben, denen er durch geistige Warnungen sonst entgehen könnte!
+Proto nyní také člověk již více není, nebo jen nedostatečně, přístupný duchovním výstrahám a poučením skrze zadní mozek, a tím je mnohem více vydán napospas nebezpečí, jemuž by jinak díky duchovnímu varování mohl uniknout!
-So gibt es außer diesen genannten üblen Folgen noch viele, die der Eingriff des Menschen in die göttlichen Bestimmungen nach sich zog; denn in Wirklichkeit erstand //alles// Übel nur aus diesem einen doch jedermann heute so sichtbaren Verfehlen, das lediglich eine Frucht der Eitelkeit war, die durch das Erscheinen des Weibes in der Schöpfung erstand.
+Tak existují kromě těchto uvedených špatných následků ještě mnohé, které způsobil zásah lidí do Božích určení; neboť ve skutečnosti //všechno// zlo vzniklo jen z tohoto dnes přece každému viditelného pochybení, které bylo jen plodem ješitnosti, jež vznikla objevením se ženy ve stvoření.
-Der Mensch reiße sich deshalb endlich von den Folgen des Erbübels los, wenn er nicht verloren gehen will.
+Člověk nechť se proto konečně odtrhne z následků dědičného zla, nechce-li být ztracen.
-Mühe kostet natürlich alles, so auch dies. Der Mensch //soll// ja erwachen aus seiner Behaglichkeit, um endlich das zu werden, was er schon von Anfang an sein sollte! Förderer der Schöpfung und Lichtvermittler aller Kreatur!
+Všechno ovšem stojí námahu, tak i toto. Člověk se //má// přece probudit ze svého pohodlí, aby se stal konečně tím, čím měl být již od počátku! Podporovatelem stvoření a zprostředkovatelem Světla všem tvorům!