de:gralsbotschaft:1931:die_trennung_zwischen_menschheit_und_wissenschaft
Differences
This shows you the differences between two page versions.
Deutsch » Im Lichte der Wahrheit » Gralsbotschaft - 1931 » 50. Die Trennung zwischen Menschheit und Wissenschaft. | 2020/09/25 23:03 | current – angelegt Marek Ištvánek | Česky » Ve Světle Pravdy » Poselství Grálu - 1931 » Hlas, Zlín - 1996 » 50. Odloučení mezi lidstvem a vědou. | 2021/01/24 01:05 | current – ↷ Stránka přesunuta z 'cs:poselstvi_gralu:1932:odlouceni_mezi_lidstvem_a_vedou' do 'cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:odlouceni_mezi_lidstvem_a_vedou' Marek Ištvánek | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== | + | ====== |
- | Diese Trennung brauchte nicht zu bestehen; denn die ganze Menschheit hat volles Anrecht auf die Wissenschaft. Diese versucht ja nur, das Gottesgeschenk der Schöpfung verständlicher zu machen. Die eigentliche Tätigkeit eines jeden Zweiges der Wissenschaft liegt in dem Versuche, die Gesetze des Schöpfers näher zu ergründen, damit diese durch deren genauere Kenntnis ausgiebiger zu Nutz und Frommen der Menschheit verwendet werden können. | + | Tohoto odloučení nebylo třeba, neboť celé lidstvo má právo na vědu. Věda snaží se učiniti jen srozumitelnějším Boží dar stvoření. Vlastní činnost každého odvětví vědy spočívá v pokusu vyzkoumati blíže zákony Stvořitelovy, aby těchto přesnějších znalostí mohlo býti vydatněji využito ku prospěchu a užitku lidstva. |
- | Es ist dies alles weiter nichts als ein Sichunterordnenwollen unter den göttlichen Willen. | + | To všechno není nic jiného, než ochota k podřízení se Božské vůli. |
- | Da aber nun die Schöpfung und die sie tragenden Natur- oder Gottesgesetze in ihrer Vollkommenheit so überaus klar und einfach sind, so müßte die natürliche Folge auch eine schlichte und einfache Erklärung geben durch den, der sie wirklich erkannt hat. | + | Poněvadž stvoření a přírodní nebo Božské zákony, které toto stvoření nesou a udržují, jsou ve své dokonalosti tak jasné a prosté, mělo by to míti přirozeně za následek, aby ten, kdo je skutečně poznal, podal o nich prosté a jednoduché vysvětlení. |
- | Hier aber setzt nun ein fühlbarer Unterschied ein, der durch seine ungesunde Art eine immer mehr sich erweiternde Kluft zwischen der Menschheit und denen reißt, die sich Jünger der Wissenschaft, also Jünger des Wissens oder der Wahrheit nennen. | + | Avšak zde již začíná citelný rozdíl, který svým nezdravým způsobem tvoří stále se šířící propast mezi lidstvem a těmi, kdo se nazývají učni vědy, kdo jsou tedy učňové vědění nebo pravdy. |
- | Diese drücken sich nicht so einfach und natürlich aus, wie es der Wahrheit, also dem eigentlichen Wissen entsprechen würde, ja, wie es die Wahrheit überhaupt als natürliche Folge verlangt. | + | Tito lidé nevyjadřují se tak prostě a přirozeně, jak by to odpovídalo pravdě, tedy skutečnému vědění. Pravda vyžaduje přece jako přirozený důsledek prosté a přirozené vyjadřování. |
- | Das hat zwei Ursachen, eigentlich drei. Für die nach ihrer Meinung besondere Mühe des Studiums erwarten sie eine Sonderstellung. Daß dieses Studium auch nur ein Entlehnen aus der fertigen Schöpfung ist, wie es ähnlich ein einfacher Landmann durch die für ihn notwendige ruhige Beobachtung der Natur durchführt, oder andere Menschen in ihren praktischen Arbeiten es tun müssen, wollen sie sich nicht gern klarmachen. | + | To má dvě, či lépe tři příčiny. Lidé vědy očekávají zvláštní postavení za namáhavé studium, které podle jejich mínění věda vyžaduje. Nechtějí si ujasniti, že toto studium jest jen výpůjčka z hotového stvoření, právě taková, jako když prostý rolník zabývá se klidným a pro něho nutným pozorováním přírody, nebo jak musí činiti jiní lidé ve svých praktických pracích. |
- | Außer diesem wird ein Jünger der Wissenschaft, solange er nicht wirklich in seinem Wissen der Wahrheit nahekommt, sich aus der Natur der Sache heraus immer unklar ausdrücken müssen. Erst dann, wenn er die Wahrheit selbst wirklich erfaßt hat, wird er ebenso wieder aus der Natur der Sache heraus notwendigerweise einfach und natürlich in seinen Schilderungen werden. Es ist nun kein Geheimnis, daß gerade Nichtwisser während ihrer Übergänge zum Wissen gern mehr sprechen als die Wissenden selbst, und sie werden sich dabei immer der Unklarheit bedienen müssen, weil sie nicht anders können, wenn sie die Wahrheit, also das eigentliche Wissen, noch nicht vor sich haben. | + | Kromě toho bude se učeň vědy, pokud se ve svém vědění skutečně nepřiblíží k pravdě, ze samé povahy věcí vždy nutně vyjadřovati nejasně. Teprve tehdy, když skutečně sám pochopil pravdu, stane se právě opět z povahy věci samé nutně prostým a přirozeným ve svých líčeních. Není přece žádným tajemstvím, že právě nevědoucí ve svých přechodech k vědění rádi mluví více než samotní vědoucí. Uchýlí se nutně vždy k nejasnosti, protože nemohou jinak, pokud si neosvojili Pravdu, tedy skutečné vědění. |
- | Drittens aber liegt tatsächlich die Gefahr vor, daß die Allgemeinheit der Menschen der Wissenschaft sehr wenig Beachtung schenken würde, wenn diese sich in dem natürlichen Mantel der Wahrheit zeigen wollte. Die Menschen würden sie dann „zu natürlich“ finden, um ihr viel Wert beilegen zu können. | + | Třetím důvodem jest opravdové nebezpečí. Veřejnost by věnovala velmi málo pozornosti lidem vědy, kdyby se věda chtěla ukazovat v přirozeném oděvu Pravdy. Lidé by ji pak shledávali příliš přirozenou, než aby jí mohli přikládati velkou cenu. |
- | Daß aber gerade | + | Nepomýšlejí ovšem na to, že //to// je právě jedině správné, a že je to měřítko pro všechno ryzí a pravdivé. Jen v přirozené samozřejmosti jest záruka pravdy. |
- | Doch dazu sind die Menschen nicht so leicht zu bekehren, wollten sie ja auch in Jesus nicht den Gottessohn erkennen, weil er ihnen „zu einfach“ kam. | + | K tomu nelze však lidi přiměti tak snadno. Vždyť ani v Ježíši nechtěli poznávati Syna Božího, protože se jim zdál příliš |
- | Diese Gefahr wußten die Jünger der Wissenschaft von jeher ganz genau. Deshalb verschlossen sie sich aus Klugheit der natürlichen Einfachheit der Wahrheit immer mehr und mehr. Um sich und ihre Wissenschaft zur Geltung zu bringen, schufen sie in grüblerischem Sinnen immer schwerer werdende Hindernisse. | + | O tomto nebezpečí věděli učňové vědy odevždy velmi dobře. Z chytrosti uzavírali se proto stále více přirozené prostotě Pravdy. Aby přivedli k platnosti sebe a svou vědu, vytvářeli v hloubavém přemýšlení stále větší překážky. |
- | Der sich aus der Masse heraushebende Gelehrte verschmähte es endlich, sich einfach und allen verständlich auszudrücken. Oft nur aus dem ihm selbst kaum bewußten Grunde, daß ihm wohl nicht viel Vorhabendes verblieben wäre, wenn er nicht eine Ausdrucksweise formte, die erst in jahrelangem Studium besonders hätte erlernt werden müssen. | + | Učenec, který se povznesl z davu, odmítal na konec vyjadřovati se prostě a všem srozumitelně. Často jen z toho důvodu, že by mu nezbývalo mnoho z toho, co věděl, kdyby si nevytvořil způsob výrazu, kterému by bylo nutno učiti se dlouholetým studováním. |
- | Sich nicht allen verständlich zu machen, schuf ihm mit der Zeit einen künstlichen Vorrang, der von seinen Schülern und Nachfolgern | + | Že se neučinil srozumitelným všem, získalo mu časem |
- | Heute nun ist es so weit gekommen, daß es vielen Gelehrten überhaupt nicht mehr möglich ist, sich einfachen Menschen gegenüber klar und verständlich, | + | Dnes došlo to tak daleko, že mnozí učenci vůbec se již nedovedou vůči prostým lidem vyjadřovati jasně a srozumitelně, tedy prostě. //Toto// úsilí po prostém vyjadřování vyžadovalo by nyní snad //nejtěžšího// studia a zabralo by celý lidský věk. Mělo by to ovšem potom ten nepříjemný výsledek, že pak vynikli by jen takoví lidé, kteří mají lidstvu opravdu co dáti svým skutečným |
- | Jetzt ist Verschleierung durch Unverständlichkeit für die Allgemeinheit eine besonders hervorstechende Eigenart der Gelehrtenwelt, wie es ähnlich schon in kirchlichen Dingen gepflogen wurde, wobei irdisch berufene Gottesdiener zu den Andachtsuchenden und Erhebungheischenden als Führer und Lenker lateinisch sprachen, das diese nicht verstanden und demnach auch nicht erfassen und sich zu eigen machen konnten, wovon allein sie irgendwelchen Gewinn zu haben vermochten. Die Gottesdiener hätten damals ebensogut siamesisch reden können mit derselben Erfolglosigkeit. | + | Zastírání závojem nesrozumitelnosti pro veřejnost jest v této době zvlášť vynikající vlastnost učeného světa. Podobně pěstovalo se to již dříve ve věcech církevních. Tam pozemsky povolaní Boží sluhové, jako vůdcové a ředitelé těch, kdo hledali zbožnost a povznesení, mluvili k nim latinsky. Tomu ovšem tito hledající nerozuměli a proto také nemohli pochopiti a osvojiti si to, z čeho jedině mohli mít nějaký prospěch. Tito Boží sluhové byli by mohli tehdy stejně klidně mluviti siamsky, s touže bezvýsledností. |
- | Das wahre Wissen darf es nicht nötig haben, sich unverständlich zu machen; denn in ihm liegt gleichzeitig auch die Fähigkeit, ja das Bedürfnis, sich in schlichten Worten auszudrücken. Die Wahrheit ist ohne Ausnahme für //alle// Menschen; denn diese entstammen ihr ja, weil die Wahrheit in dem Geistig-Wesenhaften, dem Ausgangspunkte des Menschengeistes, lebendig ist. Das läßt folgern, daß die Wahrheit in ihrer natürlichen Schlichtheit auch von allen Menschen verstanden werden kann. Sobald sie aber in der Wiedergabe verwickelt und unverständlich gemacht wird, dann bleibt sie nicht mehr rein und wahr, oder die Schilderungen verlieren sich in Nebensächlichem, das die Bedeutung nicht hat wie der Kern. Dieser Kern, das echte Wissen, muß allen verständlich sein. Künstlich Emporgeschraubtes kann in seiner Entfernung von der Natürlichkeit nur wenig Weisheit in sich bergen. Ein jeder hat das wahre Wissen | + | Pravé vědění nesmí míti zapotřebí, aby se činilo nesrozumitelným. Vždyť v pravém vědění jest současně i schopnost, ba potřeba vyjadřovati se prostými slovy. Pravda jest bez výjimky pro //všecky lidi.// Vždyť lidé z ní vznikli, neboť Pravda jest živá v duchovně bytostném, ve východisku lidského ducha. Z toho možno vyvoditi, že Pravda ve své přirozené prostotě může býti chápána všemi lidmi. Jakmile se však novým podáváním stává zamotanou a nepochopitelnou, nezůstává již čistou a pravou. Nebo se ztrácí ve vedlejších okolnostech, které nemají již toho významu, jako jádro. Toto jádro, tedy pravé vědění, musí býti srozumitelno všem. Všechno, co bylo uměle vyšroubováno, může v důsledku své vzdálenosti od přirozeného míti v sobě jen málo moudrosti. Každý, kdo nemůže vědění podávati prostě a přirozeně dále, ten pravého vědění |
- | Wer in der Folgerichtigkeit noch Lücken läßt und dafür blinden Glauben fordert, der macht den vollkommenen Gott zu einem fehlerhaften Götzen und beweist, daß er den rechten Weg selbst nicht hat, und deshalb auch nicht sicher zu führen vermag. Das sei jedem ernsthaft Suchenden zur Warnung! | + | Kdo zanechává ještě mezery v důslednosti vědění a vyžaduje za to slepou víru, ten činí z dokonalého Boha chybného bůžka a dokazuje tím, že sám nezná správnou cestu a nedovede proto také bezpečně vésti jiné. To budiž výstrahou každému vážně hledajícímu! |
de:gralsbotschaft:1931:die_trennung_zwischen_menschheit_und_wissenschaft
Last modified: 2020/09/25 23:03 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/09/25 23:03 - Marek Ištvánek