de:gralsbotschaft:1931:anhang:die_zehn_gebote_gottes:das_zweite_gebot
Differences
This shows you the differences between two page versions.
Deutsch » Im Lichte der Wahrheit » Gralsbotschaft - 1931 » Anhang. » Die zehn Gebote Gottes. » Das zweite Gebot. | 2020/09/26 20:51 | current – angelegt Marek Ištvánek | Česky » Ve Světle Pravdy » Poselství Grálu - 1931 » Plamen - 2021 » Dodatek. » Desatero Božích přikázání. » Druhé přikázání. | 2021/03/25 00:35 | current – vytvořeno Marek Ištvánek | ||
---|---|---|---|
Line 1: | Line 1: | ||
- | ====== | + | ====== |
- | ===== Du sollst den Namen des Herrn, Deines Gottes nicht mißbrauchen! ===== | + | ===== Nebudeš jméno Pána, Boha svého zneužívat! ===== |
- | Der Name weckt und sammelt in dem Menschen den Begriff! Wer einen Namen schändet und es wagt, ihn zu entwerten, der entwertet damit den Begriff! Dessen seid eingedenk zu jeder Zeit! | + | Jméno probouzí a koncentruje v člověku pojem! Kdo zneuctívá jméno a troufá si ho znehodnocovat, znehodnocuje tím pojem! Toho buďte pamětlivi v každý čas! |
- | Dieses klare Gebot des Herrn wird aber unter allen zehn Geboten am wenigsten geachtet, also am meisten übertreten. Tausendfältig sind die Arten dieser Nichtachtungen. Wenn der Mensch auch wähnt, daß viele Übertretungen davon ganz harmlos sind, nur leichte Redensarten, | + | Tohoto jasného přikázání Páně dbá se však mezi všemi deseti přikázáními nejméně, tedy přestupuje se nejvíce. Tisíceré jsou druhy těchto nedbalostí. I když se také člověk domnívá, že mnohá tato přestoupení jsou neškodná a jen lehká rčení, tak to přesto zůstává přestoupením tohoto ostře stanoveného přikázání! Právě jsou to tyto tisíceronásobné údajně jen bezstarostné nedbalosti, které svaté Boží jméno a tím pojem Boha, který je se jménem vždy úzce svázán, snižují, zbavují ho před lidmi, ba dokonce již před dětmi jeho svatosti, jeho nedotknutelnost špiní zevšedněním a strháváním do všeobecných rčení! Lidé se však před tím nezaleknou a zachází při tom až do směšností. Nechci uvádět některé z tak mnohých rčení; neboť k tomu je jméno příliš vysoké a vznešené! Avšak každý člověk potřebuje také jen //jeden// den na to někdy dávat pozor a bude zděšeně stát nad strašlivým nahromaděním přestoupení druhého přikázání lidmi obojího pohlaví, u malých i velkých, až po děti, které jsou sotva schopny již vytvořit správnou větu. Neboť jak zpívali staří, tak cvrlikají mladí! Z tohoto důvodu je právě snižování Boha mnohdy to první, čemu se mládež učí v jen zdánlivě tak neškodném přestupování Božího zákona! |
- | Die Wirkung darin aber ist die schlimmste aller Übertretungen! Sie ist förmlich verheerend breitgelaufen unter aller Menschheit, nicht nur bei Christen, auch unter den Mohammedanern, unter Juden und Buddhisten, überall hört man dasselbe bis zum Überdruß! Was kann dem Menschen dann der Name „Gott“ noch gelten! Er ist entwertet, wird nicht einmal so geachtet wie die kleinste aller Münzen! Viel schlimmer wie ein abgetragenes Kleidungsstück. Und dieser sonst so klugseinwollende Mensch der Erde denkt es harmlos, sündigt darin mehr als hundertmal an einem Tage! Wo bleibt die Überlegung! Wo die kleinste Regung der Empfindung! Auch Ihr seid völlig abgestumpft dagegen, hört es ruhig an, wenn der Heiligste aller Begriffe so in den Schmutz des Alltages getreten wird! Irret Euch aber nicht! Das Schuldkonto im Jenseits ist damit erbarmungslos belastet für einen jeden, der darin gesündigt hat! Und es ist nicht so leicht, gerade dieses abzubüßen, | + | V účinku je to však nejhorší ze všech přestoupení! Je přímo zhoubně rozšířeno mezi vším lidstvem, nejen u křesťanů, také mezi mohamedány, mezi židy a buddhisty, všude to lze slyšet až do omrzení! Jakou cenu může mít pak ještě pro lidi jméno |
- | Versucht deshalb die schadenbringende Gewohnheit in den Euch vertrauten Kreisen zu bekämpfen. Vor allen Dingen aber schneidet zuerst Eure eignen Karma-Fäden durch mit aller in Euch noch vorhandenen Energie, damit das Schuldkonto nicht größer wird, als es darin schon ist. Glaubt nicht an eine leichte Ablösung, weil Ihr Euch bisher dabei gar nichts Übles dachtet! Der Schaden ist deshalb genau derselbe! Und die Sünde gegen das Gebot bleibt unbedingt bestehen! Ihr habt es ja genau gekannt. Wenn Ihr Euch über dessen Tragweite nicht klar zu werden recht bemühtet, so ist das //Eure// Schuld! Es kann Euch deshalb auch nichts abgerechnet werden! Hört und handelt, daß Ihr noch auf Erden vieles abzulösen fähig werdet. | + | Snažte se proto tento zvyk přinášející škody potírat ve vám známých kruzích. Především však odřízněte nejprve vaše vlastní karmická vlákna se vší ve vás ještě zbývající energií, aby dlužný účet nebyl větší, než už je. Nevěřte na lehké rozuzlení, protože jste doposud při tom nemysleli vůbec na nic špatného! Škoda je proto přesně stejná! A hřích proti přikázání bezpodmínečně trvá dál! Vždyť jste to přece dobře věděli. Jestliže jste si snad nesnažili ujasnit jeho dosah, je to //vaše// vina! Nemůže se vám také nic odečíst! Poslouchejte a jednejte, abyste byli schopní ještě na zemi mnohé vyrovnat. |
- | Erschreckend ist sonst der Morast, der Euch erwartet, wenn Ihr in das Jenseits kommt, und der sich hemmend in den Weg zum Aufwärtssteigen legt. | + | Strašlivá je jinak bažina, která vás očekává, až přijdete na onen svět, a zadržujíc se vám položí na cestu ke vzestupu. |
- | Doch nicht der Einzelmensch allein, sondern auch die Behörden zeigten offen ihren Widerstand gegen dieses Gebot und auch gegen das Gotteswort viele Jahrhunderte hindurch, indem sie zwangsweise den Menschen Eide abverlangten, sie gewaltsam zu der Übertretung drängten, unter Androhung schwerer irdischer Strafen, wenn sie dem Verlangen nicht entsprachen. Die jenseitige Strafe aber ist viel schwerer, und sie fällt auf alle die, welche den Eid verlangten, nicht auf die, die ihn unter dem Drucke leisten mußten. Auch Christus sagte noch einmal ausdrücklich: „Euere Rede sei Ja oder Nein, denn was darüber ist, das ist vom Übel!“ | + | Avšak nejen jednotlivci, nýbrž také úřady projevovaly svůj odpor proti tomuto přikázání i proti Božímu Slovu po celá staletí tím, že nutily lidi požadovanou přísahou násilně k přestoupení přikázání, pod pohrůžkou těžkých pozemských trestů, když nevyhověli jejich žádosti. Trest na onom světě je však mnohem těžší a padne na všechny ty, kdo přísahu požadovali, avšak ne na ty, kteří ji pod nátlakem museli konat. Také Kristus řekl ještě jednou důrazně: „Vaše řeč budiž Ano nebo Ne; neboť co jest nad to, je od zlého!“ |
- | Und die Behörden hatten doch die Macht dem Ja oder dem Nein das ausschlaggebende Gewicht zu geben, indem sie es bei Täuschung vor Gericht ebenso straften, wie den Meineid! Damit vermochten sie den Wert der Worte vor Gericht auf jene Stufe zu erhöhen, die sie für ein Urteil brauchten. Es war nicht nötig, deshalb Menschen zu der Übertretung des Gebotes Gottes zwangsweise zu führen! Nun wird ihnen dafür ihr Urteil in dem Jenseits. Schärfer, strenger, als sie je der Wechselwirkung spottend angenommen haben. Davor gibt es kein Entrinnen! | + | A úřady měly přece moc tomu Ano nebo tomu Ne dát rozhodující význam, zatímco podvody u soudu mohly právě tak trestat jako křivou přísahu! Tím by mohly pozvednout hodnotu slova před soudem na ten stupeň, jaký potřebovaly pro rozsudek. Proto nebylo nutné násilně vést lidi k přestoupení Božího přikázání! Za to se jim dostane rozsudku na onom světě. Ostřejšího, přísnějšího, než by kdy ve vzájemném působení s posměchem předpokládaly. Není před tím uniknutí! |
- | Noch schlimmer aber trieben es die Kirchen und ihre Vertreter, welche unter Gottanrufungen die Mitmenschen den ärgsten Folterungen unterwarfen, und sie zuletzt wieder unter Gottanrufungen verbrannten, | + | Ještě dále to však dohnaly církve a jejich představitelé, kteří za dovolávání se Boha podrobovali bližní nejhorším mukám a nakonec opět za dovolávání se Boha je upalovali, jestliže před tím tyto útrapy přestáli. Všem dobře známý a svou krutostí pověstný římský císař |
- | Es nützt nichts, wenn diese selben Kirchen heute das verurteilen, was damals leider allzulange durch sie verbrochen ward; denn nicht freiwillig ließen sie davon! | + | Není nic platné, když tyto stejné církve dnes odsuzují to, co se kdysi žel až příliš dlouho skrze ně páchalo; neboť toho nezanechaly dobrovolně! |
- | Und heute noch treibt man es nicht viel anders in gegenseitiger, nur stillerer Befeindung und in einer anderen moderneren Form! Auch hierin hat sich mit der Zeit nur seine //Form// geändert, nicht der lebende Kern! Und dieser Kern allein, den man so gern verbirgt, zählt vor dem Gottgericht, niemals äußere Form! | + | A ještě dnes neděje se tak příliš jinak v oboustranném, jen méně nápadném potírání a v jiné, modernější formě! Také v tom změnila se časem jen jeho //forma,// ne však živé jádro! A jedině toto jádro, které se tak rádo ukrývá, počítá se před Božím soudem, nikdy vnější forma! |
- | Und diese jetzige, nur anscheinend harmlose Form wurde geboren aus demselben unsagbaren Hochmute des Geistes der Vertreter | + | A tato nynější jen zdánlivě zcela neškodná forma byla zrozena z téže nesmírné pýchy ducha představitelů |
- | Und das alles mit dem Namen //„Gott“// auf ihren Lippen, so daß ich nochmals gleich dem Gottessohne rufen möchte: „Ihr habt durch Euer Tun die Häuser meines Vaters als //Euch// zu Ehren sein sollend zu Mördergruben abgestempelt! Diener des Gotteswortes nennt Ihr Euch, doch seid Ihr Diener Eures Hochmutes geworden!“ | + | A to všechno se děje se jménem |
- | Ein jeder Katholik dünkt sich vor Gott weit besser als ein Protestant, ohne daß Ursache dazu vorhanden ist, ein jeder Protestant aber dünkt sich wissender, fortgeschrittener und //damit// seinem Gotte näher als der Katholik! Und das sind alle die, welche behaupten, Christi Anhänger zu sein, nach seinem Worte sich zu bilden. | + | Každý katolík má se před Bohem za mnohem lepšího než protestant, aniž by k tomu existovala příčina, avšak každý protestant se má za více vědoucího, pokročilejšího a //tím// bližšího svému Bohu než katolík! A to jsou všichni ti, kteří tvrdí, že jsou stoupenci Krista, podle jehož Slova se vzdělávají. |
- | Toren sind beide Teile, welche sich auf etwas stützen, das vor Gottes Willen überhaupt nicht zählt! Gerade diese alle sündigen weit mehr gegen das zweite Gottgebot als Anhänger der anderen Religionen; denn sie mißbrauchen den Namen Gottes nicht allein mit Worten, sondern durch die Tat, mit ihrer ganzen Art zu leben, sogar in ihrem sogenannten Gottesdienst. Sie geben jedem Denkenden und gut Beobachtenden nur ein abschreckendes Beispiel inhaltloser Formen, leeren Denkens. Gerade in dem grenzenlosen Dünkel, sich und der Umgebung glauben machen zu wollen, den Andersgläubigen voran schon einen Platz im Himmel zu besitzen, schänden sie am tiefsten einen Gottbegriff! Das Äußere der Kirchgebräuche, eine Taufe und so vieles andere, das tut es nicht! Der Innenmensch allein hat sich vor das Gericht zu stellen! Das merket Euch, Ihr Hochmütigen, denen schon verkündet ist, daß sie am Tage des Gerichtes auf sich eingebildet stolz einherziehen, mit Fahnen, prunkenden Gewändern, um sich freudig ihren Lohn zu holen. Doch sie erreichen nie das Reich des Geistes zu des Gottesthrones Füßen, weil sie den Lohn erhalten, der ihnen gebührt, bevor sie dahin kommen. Ein Eiseshauch wird sie hinwegwehen wie Spreu, die keinen Wert besitzt; denn ihnen fehlt die reine Demut //in sich// und die wahre Liebe zu dem Nächsten! | + | Obě strany jsou bláhové, neboť se opírají o něco, co se před vůlí Boží vůbec nepočítá! Právě tito všichni hřeší mnohem víc proti druhému Božímu přikázání než stoupenci jiných náboženství; neboť zneužívají Boží jméno nejen slovy, nýbrž skutky, celým způsobem svého života, ba dokonce i při svých takzvaných bohoslužbách. Dávají každému myslícímu a dobře pozorujícímu jen odstrašující příklad forem bez obsahu a prázdného myšlení. Právě v té neomezené domýšlivosti, kdy chtějí sobě i svému okolí namluvit, že mají před jinověrci již místo v nebi, hanobí pojem Boha nejvíce! Zevnějšek církevních zvyklostí, křest a tak mnohé jiné, to neznamená nic! Jedině vnitřní člověk postaví se před soud! To si pamatujte, vy pyšní, o nichž bylo již zvěstováno, že v den soudu potáhnou hrdě a domýšlivě s prapory a skvostnými rouchy, aby radostně došli své odměny. Avšak nikdy nedosáhnou říše ducha, k nohám Božího trůnu, protože obdrží odměnu, která jim náleží, ještě než tam dojdou. Ledový dech odvane je pryč jako plevy, které nemají žádné hodnoty; neboť jim //v nitru// chybí čistá pokora a skutečná láska k bližním! |
- | Sie sind durch ihre Art die ärgsten Mißbraucher des Namens | + | Jsou způsobem tohoto nejhoršího zneužívání jména |
- | Sie alle dienten Luzifer, nicht Gott! Und höhnen damit aller Gottgebote! Von dem ersten bis zum letzten! Vorwiegend aber diesem zweiten, dessen Übertretung hier die schwärzeste Beschmutzung ist des Gottbegriffes in dem Namen! | + | Všichni sloužili Luciferovi, ne Bohu! A posmívají se tím všem Božím přikázáním! Od prvního až do posledního! Převážně však tomuto druhému, jehož přestoupení je v takovém případě nejčernějším pošpiněním pojmu Boha ve jménu! |
- | Hütet Euch, ferner noch leicht über das Gebot hinwegzugehen! Achtet nunmehr scharf auf Euch und Euere Umgebung! Bedenket, wenn Ihr neun Gebote treu erfüllet, und achtet deren eines nicht, so seid Ihr //doch// zuletzt verloren! Wenn ein Gebot von Gott gegeben wird, so liegt darin schon der Beweis, daß es nicht leicht genommen werden darf, daß es erfüllet werden muß in unerläßlicher Notwendigkeit! Sonst wäre es Euch nie gegeben. | + | Chraňte se i nadále ještě lehce přecházet přes toto přikázání! Dbejte nyní ostře na sebe i své okolí! Uvažte, že když plníte věrně devět přikázání a nedbáte jen jednoho z nich, tak jste //přece// nakonec ztraceni! Jestliže bylo přikázání dáno Bohem, tak již v tom spočívá důkaz, že nesmí být bráno na lehkou váhu a že musí být naplněno jako nezbytná nutnost! Jinak by nikdy nebylo dáno. |
- | Wagt nicht zu beten, wenn Ihr nicht mit ganzer Seele in den Worten mitzuschwingen fähig seid, und hütet Euch, gedankenlose Schwätzer Eurem Gotte gegenüber darzustellen; denn Ihr wäret damit eines Mißbrauches des Namens Gottes vor ihm schuldig. Überlegt es Euch genau, bevor Ihr ihn um etwas bittet, ob es dringend nötig ist! Verstrickt Euch nicht in Formgebete, welche herzuplappern zu bestimmten Zeiten Unsitte geworden ist in //allen// Religionsausübungen. Es ist dies nicht nur Mißbrauch, sondern Lästerung des Gottesnamens! In Freude oder Not bleibt heißes Empfinden ohne Worte viel mehr wert als tausend Wortgebete, auch wenn dieses Empfinden nur den Bruchteil eines Augenblickes währt. Denn solch Empfinden ist dann immer echt, und keine Heuchelei! Deshalb auch niemals Mißbrauch des Begriffes Gott. Es ist ein //heiliger// Augenblick, wenn sich der Menschengeist bittend oder dankend vor des Gottesthrones Stufen werfen will! Das darf nie zum gewohnheitsmäßigen Geschnatter werden! Auch nicht von Dienern einer Kirche! | + | Neodvažujte se modlit, jestliže nejste schopni se celou svou duší spoluzachvívat ve slovech, a chraňte se předstupovat před svého Boha jako bezmyšlenkovití žvanilové; neboť tím byste se před Ním provinili zneužitím jména Božího. Dobře rozvažte, dříve než Ho o něco poprosíte, zda to je naléhavě nutné! Nezapleťte se do formálních modliteb, které se odbreptáváním v určitém čase stávají zlozvykem ve //všech// náboženských obřadech. To není jen zneužití, nýbrž rouhání se jménu Božímu! V radosti nebo nouzi zůstává vřelý cit beze slov mnohem cennějším než tisíc slovních modliteb, i kdyby měl tento cit trvat jen zlomek okamžiku. Neboť takovýto cit je pak vždy opravdový, a ne pokrytectvím! Proto také není nikdy zneužitím pojmu Boha. Je to //posvátný// okamžik, když se lidský duch prose nebo s díky chce vrhnout před stupně Božího trůnu! To se nikdy nesmí stát žvaněním ze zvyku! Ani od služebníků církve! |
- | Der Mensch, welcher es fertig bringt, den Namen Gott bei allen möglichen und unmöglichen Taggelegenheiten zu verwenden, hat nie die kleinste Ahnung von dem Gottbegriff gehabt! Er ist ein Tier, aber kein Mensch! Denn als ein Menschengeist | + | Člověk, který dokáže používat jména Boha při všech možných i nemožných každodenních příležitostech, neměl nikdy ani nejmenšího tušení o pojmu Boha! Je zvířetem, avšak žádným člověkem! Neboť jako lidský duch //musí// mít schopnost cítit v sobě tušení Boha, i když je to snad jen jednou v jeho pozemském životě! Avšak toto jedenkráte samo by stačilo, aby mu bezpodmínečně vzalo každou chuť k lehkovážnému přestoupení druhého přikázání! Bude pak v sobě nést věčnou potřebu, aby jméno |
- | Wer das nicht hat, ist weit entfernt, auch nur des Gotteswortes wert zu sein, um wieviel weniger in Gottes Reich zu kommen! Seine beseligende Nähe zu genießen! Aus diesem Grunde ist es auch verboten, ein //Bild// Gottvaters herzustellen nach der Menschen Sinn! Jeder Versuch darin muß nur zu einer kläglichen Verkleinerung hinführen, da weder Menschengeist noch Menschenhand dazu befähigt ist, auch nur den kleinsten Teil der Wirklichkeit visionär zu schauen und davon im Bilde irdisch festzuhalten! Das größte Kunstwerk darin könnte nur tiefe Herabsetzung bedeuten. Ein Auge ganz allein deutet in seinem unsagbaren Leuchten alles an. — //Also// erhaben ist die für Euch unfaßbare Größe, die Ihr in dem Worte „Gott“ zusammenfaßt, | + | Kdo to nemá, je daleko vzdálen tomu, aby byl hoden také jen Božího Slova, tím méně došel do Boží říše! Aby požíval Jeho oblažující blízkost! Z tohoto důvodu je také zakázáno vytvářet si //obraz// Boha podle lidského smýšlení! Každý pokus o to musí vést jen k žalostnému zmenšování, protože ani lidský duch, ani lidská ruka nejsou uschopněni k tomu, aby vizionářsky zřeli i tu nejmenší část skutečnosti a zachytili ji pozemsky v obraze! Největší umělecké dílo by mohlo znamenat jen hluboké snížení. Jedině oko naznačuje ve svém nesmírném záření vše. – //Tak// vznešená je pro vás nepochopitelná velikost, kterou zahrnujete ve slově |
de:gralsbotschaft:1931:anhang:die_zehn_gebote_gottes:das_zweite_gebot
Last modified: 2020/09/26 20:51 - Marek Ištvánek
Last modified: 2020/09/26 20:51 - Marek Ištvánek