Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 80. Živé Slovo. | 2022/03/05 22:38 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:zive_slovo to cs:doznivani:hlas:zive_slovo Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 21. Živoucí Slovo. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:zivouci_slovo to cs:doznivani:plamen:dil_ii:zivouci_slovo Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Živé Slovo. ======
+====== Živoucí Slovo. ======
+===== Letnice 1935. =====
-Letnice! Právě před několika dny slavili jsme svátek, který je //skutečnými// letnicemi. Byla to slavnost Svaté Holubice, vylití svaté Boží síly do tohoto stvoření! Znamená to obnovení, udržování a ozdravění!
+Letnice! Teprve před několika dny slavili jsme svátek, který je skutečnými letnicemi, svátek Svaté Holubice, vylití svaté síly Boží do tohoto stvoření! Je to obnovení, udržování a ozdravění!
-Jen velké lásce Boží děkujte za to, že budete moci i v budoucnosti nadále slaviti tento svátek na zemi, že tato země s tak mnohými ostatními souhvězdími nemusí zaniknout v soudu. Jen velká láska Boží vám pomohla ještě v posledním okamžiku, když vaše falešné chtění hnalo vše ke konečnému zániku.
+Za to, že vám může tento svátek i v budoucnosti zůstat nadále na zemi, že tato země s tak mnohými jinými souhvězdími nemusí v soudu zaniknout, děkujte jen veliké lásce Boží, která vám ještě v poslední chvíli pomohla, když skrze vaše falešné chtění bylo již všechno hnáno vstříc konci.
-Ta doba teprve přijde, v níž vy, lidé, pochopíte, jaké oběti bylo třeba, abyste byli vyrváni jisté zkáze. Dnes to ještě nedovedete. Vy ještě nemůžete pochopiti, //co// vlastně Světlo pro vás vykonalo! Přesahuje to všechno lidské porozumění.
+Teprve přijde ta doba, kdy vy lidé pochopíte, jaká oběť byla nutná k tomu, aby vás vyrvala z jisté zkázy. Dnes to ještě nedovedete. Nemůžete pochopit ani to, //co// bylo pro vás ze Světla skutečně vykonáno. To stojí daleko nade vším lidským chápáním.
-Můžete však //děkovati// Pánu za jeho nezměrnou dobrotu, kterou můžete denně, v každou hodinu poznávati v celém svém bytí, jestliže poctivě chcete. A proto se má celý váš život stát díkem! --
+Avšak můžete //děkovat// Bohu, Pánu, za Jeho nepochopitelnou dobrotu, kterou lze denně, každou hodinu poznávat v celém vašem bytí, pokud jen poctivě chcete! A proto se má díkem stát celý váš život!
-Díkem, celý váš život! Vezmete-li tato slova v obvyklém smyslu, tak jak lidé myslí, muselo by vás unavit takové děkování bez přestání; protože člověk si představuje nepřetržité opakování mnoha děkovných modliteb.
+Díkem celý váš život! Když vezmete tato slova v obvyklém smyslu, tak, jak to lidé míní, musel by nepřetržitý dík vést k vysílení; neboť člověk si při tom představuje dlouhou řadu mnoha děkovných modliteb.
-To však není chtěno. Nejkrásnějším díkem jest čistá radost! Lidé, kdyby žili podle vůle Boží, nemohli by na svých poutích hmotnostmi vůbec nalézat něco jiného než jen radost! Jsou-li zde také chmury, je to jen vinou lidí; neboť chmury jsou Světlu cizí.
+Tak to však není chtěno. Nejkrásnějším díkem je čistá radost! Lidé by nemohli, kdyby žili podle vůle Boží, nalézt při svém putování skrze hmotnosti vlastně nic jiného než jen radost! Že jsou při tom také strasti, zavinili si lidé zcela sami; neboť strasti jsou Světlu cizí.
-Lidé si vytvořili temno a tím také strasti. Svou tvrdošíjnou svéhlavostí se tak zapletli, že jim nakonec již vůbec nebylo možno nalézti ještě cesty, která by je mohla vyvésti ven.
+Lidé si vytvořili temno a tím strasti a zapletli se ve strnulé svévoli tak, že pro ně již nebylo nakonec vůbec možné nalézt ještě cestu, která by byla schopna je vyvést ven.
-Hmotnost, stojící pod falešným vlivem lidské vůle, nestala se rájem, nýbrž jen bludištěm, z něhož se ani jediná lidská duše nemůže dostati. Množily se chyby, jejichž následky vyvolaly neslýchané stupňování zlé vůle. Jakékoliv odhodlání k dobré vůli bylo tak pevně zajato množstvím zkřivených pojmů a omezeno ve svém vzrůstu, takže zase brzy zakrnělo.
+Hmotnost nebyla pod falešným vlivem vůle lidí rájem, nýbrž se místo toho stala jen bludištěm, ze kterého se žádná lidská duše nemohla dostat ven. Při tom rozmnožily se chyby, jejichž následky přinesly neslýchaný růst zlého chtění, a každý náznak dobrého chtění byl pevně sevřen v houští zkřivených pojmů a zabrzděn ve svém rozvoji, takže musel brzy opět zaniknout.
-Tak to vypadalo, když se vůle Boží vnořila do hmotnosti, aby přinesla poslední pomoc těm, kteří ještě po ní touží. --
+Tak to vypadalo, když se Boží vůle nořila do hmotností, aby poskytla poslední pomoc ještě těm, kteří po ní v sobě nesou touhu.
-Vy jste si to však všechno představovali velmi povrchně. Lidé jsou opravdu velmi zvláštní. Buď jsou ihned hotovi zavrhnout vše, co jim Bůh poslal, a to svou domýšlivostí, že oni sami všechno vědí lépe, nebo propadnou úplnému opaku. Velmi často očekávají jako slepě věřící fantastické nemožnosti, které jsou mimo rámec Božských zákonů ve stvoření.
+Nyní si to všechno však představujete příliš povrchně; neboť lidé jsou v tom velice podivní. Buď jsou rychle připraveni v domýšlivém chtění vědět lépe zavrhnout všechno Bohem seslané, nebo se vrhnou do opaku, očekávajíce jako slepě věřící velmi často fantastické nemožnosti, které leží mimo Boží zákony stvoření.
-Proto bývají často zklamáni, dokonce snadno opět propadnou nevíře, odehrává-li se tak mnohé jinak, než //oni// si to představovali. Tak, jako předtím neznali míry ve své slepé víře, tak jí neznají ani ve svém zklamání, které si sami zavinili a stávají se proto nejhoršími nepřáteli všeho, co je podle jejich mínění zklamalo.
+Proto jsou velmi zklamaní, propadají dokonce snadno opět v nevíru, když se tak mnohé odehrává jinak, než //oni// si to mysleli. Mohou se také stát ve svém sebou samými zaviněném zklamání právě tak bezuzdnými jako dříve ve své slepé víře, a proto nejhoršími nepřáteli všeho toho, co je podle jejich mínění zklamalo. Dokáží v tom vykonat nepochopitelné, i když je jejich jednání také zcela bezdůvodné a dětinské, člověka vůbec nedůstojné.
-Dokáží až neuvěřitelné věci, i když jejich jednání je naprosto bezdůvodné a dětinské, člověka vůbec nedůstojné.
+Pro přesně //uspořádané// a //pevně sestavené// působení ve stvoření podle vůle Boží, která je neochvějná, nechtějí mít žádné porozumění, nýbrž se domnívají, že Bůh může libovolně v každém okamžiku rušit a měnit své vlastní zákony. Oni neuvažují, že tím zcela zřetelně přiznávají své pochybnosti o věčné dokonalosti Boží nebo svou vlastní neuvěřitelnou omezenost, která by mohla být nazvána rouhavou leností ducha nebo hloupostí, která z lenosti vychází.
-Nechtějí míti porozumění pro přesně //spořádané a celistvé// působení ve stvoření podle nezměnitelné vůle Boží. Domnívají se, že Bůh může v každém okamžiku svévolně měniti nebo rušiti své vlastní zákony. Neuvažují, že tím zcela zřetelně vyznávají svou pochybnost o věčné dokonalosti Boží nebo také svou neuvěřitelnou omezenost, která může být nazvána jen rouhavou leností ducha nebo také hloupostí, vyplývající z lenosti.
+S velikými slovy chtějí se opírat o to, že přece ve stvoření je všechno podrobeno neustálým změnám. To je řečeno správně, avšak změny se ukazují v důsledném vývoji a rozkvětu již existujícího, přesto na základě neochvějných trvalých zákonů, které ženouce působí, avšak nikdy se nemění. Tato veliká slova jsou tedy jen prázdným žvaněním, zcela nepromyšleně použitým v lehkomyslné povrchnosti.
-Velikými slovy se chtějí opírati o to, že přece všechno ve stvoření je podrobeno neustálým změnám. To je ovšem dobře řečeno, ale všechny změny jeví se jen v důsledném rozvoji a výkvětu toho, co zde již bylo. Děje se tak jen podle přírodních zákonů, kterých nelze zkřiviti a které působí hnací silou. Nikdy se však nemění. Všechna tato velká slova jsou tedy jen prázdným žvaněním, naprosto nepromyšleným a použitým jen v lehkovážné povrchnosti.
+Lidé jako hrající si děti rozsévají ve slovech nesmírné hodnoty, aniž by tyto hodnoty sami pochopili. Proto používají slova také falešně a dávají jim mylný význam.
-Lidé rozsévají nezměrné hodnoty svými slovy, tak jako hrající si děti, aniž by sami tyto hodnoty pochopili. Proto používají také slov falešně a dávají jim mylný význam.
+Pravdu, která v nich spočívá, nevidí, protože vyčtou a slyší jen //to,// co //oni// chtějí. K hlubokému zkoumání a snaze pochopit //to,// co slova mají říci a také dosti zřetelně říkají, nejsou ve své líné samolibosti vůbec připraveni.
-Oni nevidí pravdu, která je v nich, protože chtějí vyčíst a slyšet jen //to,// co //sami// chtějí. Ve své líné samolibosti nejsou vůbec ochotni hlouběji zkoumat a namáhat se rozumět //tomu,// co slova mají říci a co také dost zřetelně říkají.
+//Správné// porozumění pro to schází také ještě mnohým z //vás,// protože jste //přece// ještě nepronikli do mého Poselství dosti hluboko, abyste si obrazně představili dokonalost všemohoucího Stvořitele v celé její nedotknutelnosti a neochvějnosti od základu, v čemž spočívá nepochopitelná velikost v jasné jednoduchosti, kterou lidský duch //nechce uvažovat.//
-I mnohým z vás chybí ještě //správné// porozumění, protože jste ještě nevnikli dost hluboko do mého Poselství. Jen tak byste si mohli obrazně představiti dokonalost všemohoucího Tvůrce v celé nedotknutelnosti a nezměnitelnosti. Základ její nepochopitelné velikosti jest v naprosto jasné prostotě, na kterou lidský duch //nechce// myslet.
+Musíte však při //všem// svém myšlení, při zkoumání a vysvětlování //jakéhokoliv// dění, vždy přísně vzít za základ neochvějnost v dokonalosti samočinných Božích zákonů tohoto stvoření. Jinak nemůžete nikdy dál a musíte zbloudit!
-Je naprosto nutné, abyste při všem svém myšlení neustále měli na zřeteli nezměnitelnost v dokonalosti Božských samočinných zákonů tohoto stvoření. Držte se přísně této zásady při zkoumání a vysvětlování //jakéhokoliv// dění. Jinak byste se nikdy nikam nedostali a museli zabloudit!
+Proto je namístě, abych právě dnes o něco poodhalil závoj, který vám ještě zakrývá velikost oné oběti, kterou přinesl Parsifal pro vaše vykoupení a osvobození. Domníváte se pravděpodobně, že tím nejtěžším při tom byl snad boj s Luciferem, který skončil Luciferovým spoutáním. Avšak není tomu tak, nýbrž tím nejtěžším bylo //prorazit pro vás cesty z bludišť, která jste skrze své chyby vypěstovali!//
-Je proto zcela na místě, že právě dnes odhaluji poněkud závoj, který vám ještě zakrýval velikost oběti, přinesené Parsifalem pro vaše vysvobození a vykoupení.
+Je to sice jen část jeho vykupitelského díla, avšak když se //to// snažíte alespoň trochu pochopit, tak, jak to skutečně bylo, pak nemůžete více vůbec nic jiného, než Bohu ve své možnosti bytí neustále děkovat.
-Pravděpodobně se domníváte, že to nejtěžší byl asi boj s Luciferem, který končil jeho spoutáním. Není tomu tak. To nejtěžší bylo //najít pro vás cesty ven z bludišť, které jste svými chybami rozšířili do obrovských rozměrů!//
+Jen si to jednou představte: Ze Světla vycházeje, ještě jednou na sebe vzal veškerou námahu cesty do hutných hmotností, kterou již kdysi jednou pro lidstvo prošel, sestupoval Parsifal na tuto skrze lidskou vinu tak hluboce kleslou zemi.
-Je to sice jen část jeho vykupitelského díla. Dovedete-li však //tomu// aspoň z části rozuměti tak, jak to skutečně bylo, pak nebudete moci dělat nic jiného, než bez přestání děkovat Bohu za možnost bytí.
+Ze Světla přicházeje, nevěděl, co byla chyba a co strast, přestože již jednou mohl poznávat nenávist lidí; neboť Světlo strast ani chybu nezná. Nevědom toho stanul nejprve uprostřed mezi těmito lidmi a jejich zcela pokřivenými falešnými pojmy. //Všechno// kolem něj bylo falešné pod vládou Lucifera, odvrácené od Světla, tudíž pro něj všechno cizí a chladné, ba nepřátelské a ohavné.
-Jen si to představte: vycházeje ze Světla, vzal Parsifal na sebe ještě jednou všechnu tíži cesty do hutných hmotností, kterou kdysi již jednou pro lidstvo prošel. Přišel tedy ještě jednou až dolů, na zemi, hluboko padlou pod tíží lidské viny.
+Nyní si snad opět myslíte, že měl jen ukázat cestu ke světlým výšinám, aby tím dal lidem to, co nutně potřebovali ke své spáse. Představujete si, že by Boží Slovo prostě zvěstoval tak, jak //jest!//
-Přicházeje ze Světla, nevěděl, co je chyba a strast, přesto, že již jednou mohl poznat lidskou nenávist; neboť Světlo nezná strastí ani chyb. V této nevědomosti stanul tedy mezi těmito lidmi a jejich zcela zkřivenými, falešnými pojmy. //Všechno// kolem něj bylo falešné pod panstvím Lucifera. Všechno bylo odvrácené od Světla a proto cizí a studené, ano i nepřátelské a nenávistné.
+Lidé by s ním nemohli dělat vůbec nic; neboť byli přece zcela zapleteni do svých chyb a nemohli již více hledět vzhůru, pokud pro ně nebyla před tím k tomu //proražena// cesta, která zpřístupnila východisko, skrze které mohli opět spatřit Světlo plné zaslíbení.
-Nyní si opět myslíte, že měl prostě jen ukázat cestu do světlých výšin, aby tím dal lidem to, čeho jim bylo třeba k vykoupení. Představujete si, že mohl prostě jen zvěstovat Slovo Boží tak, //jak jest!// --
+Šlo tedy pouze //o to, jak// Parsifal Slovo přiblíží lidem! Musel svatému Slovu dát formu, která byla pro lidi //vhodná// v jejich tísni; neboť Slovo samo o sobě obdrželi přece již skrze Ježíše, alespoň z části, avšak nemohli je v sobě již více přivést k životu; neboť k tomu nenašli žádnou cestu a výklady církví byly příliš slabé a vytvořené jen za účelem vlastní pozemské moci, než aby byly ještě skutečnou pomocí.
-Lidé by si s ním vůbec nevěděli rady. Byli přece tak dokonale zapleteni do svých chyb a nemohli se již vůbec dívat vzhůru, nebyla-li jim předem //proražena// cesta, která uvolnila východ, aby mohli opět spatřit Světlo, plné zaslíbení.
+//Slovo!// Také //vy// ještě nedovedete o něm správně přemýšlet; neboť při tom jako všichni ostatní zapomínáte, co je skutečně to Slovo, o němž vždy hovořím. Vy sice víte, že to je živoucí Slovo, avšak přece si při tom ještě nepředstavujete to zcela správné.
-Záleželo tedy úplně //jen na tom, jak// Parsifal přiblíží Slovo lidem! Musel dát svatému Slovu formu, která by se //hodila// lidem v jejich útisku. Slovo samotné přece již dostali od Ježíše alespoň zčásti, nemohli je však již více přivést k životu. Sami k tomu nenašli žádné cesty a výklady církví byly příliš slabé, vybudované jen za účelem vlastní pozemské moci. Nemohly tedy být opravdovou pomocí.
+Jako Ježíš kdysi o Slově řekl: //Já jsem Slovo!// Tak já vám dnes opět pravím: //Já sám se vám dávám ve svém Slově!// Neboť také //já// jsem v Pravdě Slovo samotné! Bylo vám přece již kdysi řečeno: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a Bůh byl Slovo!
-//Slovo!// Ani //vy// nevíte ještě zcela dobře, co to znamená. Tak jako ostatní i vy stále zapomínáte, co to je to Slovo, o kterém stále mluvím. Vy snad víte, že je to //živé// Slovo, ale přece si při tom nepředstavujete to, co jest zcela správné.
+To vám přece musí dosti říci, když Ježíš potom mluvil ke svým učedníkům: //Já jsem// Slovo a ve Slově se vám dávám! A dnes opakuji já: Já sám jsem Slovo, které vám dávám!
-Jako Ježíš kdysi řekl: //Já jsem Slovo!,// tak říkám i já dnes opět: //Já sám se vám dávám ve svém Slově!// Neboť i //já// jsem vpravdě samotné Slovo!
+Přemýšlejte jen ve vší tichosti a ve vší důkladnosti o tom a //musíte// nalézt, co v tom spočívá.
-Již kdysi dávno vám bylo přece řečeno: Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Bůh byl Slovo!
+//Kdybych chtěl dát lidem Slovo, aniž bych je pro ně zformoval, nebyli by mně rozuměli!// Vpalte si to do sebe; neboť Slovo je živoucí, je to Život //sám,// a ve svém prapůvodním stavu je bez formy pro vás zjistitelné nebo poznatelné. //Ono jest!//
-Musí vám být přece dost jasné, když Ježíš pak pravil ke svým učedníkům: //Já jsem// Slovo a dávám se vám svým Slovem! A já dnes opakuji: Já sám jsem to Slovo, které vám dávám!
+Jakmile je chci lidem zpřístupnit, to znamená //srozumitelně// je pro ně zformovat, musím je přeměnit z jeho druhu tak, jak je to pro lidi pochopitelné. Forma musí tedy být podána //tak,// jak je //jim// užitečná. A nikdo jiný nemohl by zformovat svaté Slovo, které jest Bohem, než ono samotné!
-Jen klidně přemýšlejte; budete-li důkladní, //musíte// najít, co v tom je.
+A nikdo jiný vám je nemůže odemknout v celé jeho síle! To znamená, že byste nemohli celou sílu snést. Proto dostáváte Slovo ve formě, která je upravena jen pro vás, vy lidé, a obsahuje právě tolik síly, jaká je pro vás potřebná a jakou můžete snést, pokud jste pro ni otevřeni; neboť bez vašeho otevření se pro ni nemůžete ze síly přijímat, protože k přijímání je nutné vaše //chtění,// které se rovná prosbě o ni.
-//Kdybych chtěl dát Slovo lidem, aniž bych je pro ně zformoval, nikdy by mi nerozuměli!// Vryjte to do sebe plamenným písmem; neboť Slovo je živé, jest //samo// životem a ve svém původním stavu, formě pro vás neviditelné a nepoznané. //Ono jest!//
+Jak často si však zahráváte se svatým Slovem ve svých myšlenkách, aniž byste skutečně věděli, co tím činíte.
-Jakmile je chci lidem zpřístupniti, to znamená pro ně //srozumitelně// zformovati, musím je přeměniti z jeho druhu tak, jak je to pro lidi pochopitelné. Forma musí být podána //tak,// aby //jim// byla užitečná. A svaté Slovo, jež jest Bůh, nemůže zformovat nikdo jiný než on sám!
+Jak často bylo také již k tomuto lidstvu voláno, že Slovo přibilo na kříž tím, že ukřižovalo Ježíše, avšak Slovo křižuje stále, znovu každý den, když se je troufá zkřivit nebo jen vykládat podle své vůle, aby si je zformovalo ke službě pro mnohá svá přání, ke službě ve svém vlivu na lidi!
-Nikdo jiný je také nemůže otevřít v celé jeho síle! To znamená, že byste nikdy nesnesli celé jeho síly. Proto dostáváte Slovo ve formě, která je připravena jen pro vás, pro lidi a dostává se vám při tom tolik síly, kolik je jí vám třeba a kolik můžete snést, jste-li pro ni otevřeni. Jestliže se však nemůžete otevříti k přijetí síly, nemůže se vám jí dostati. K jejímu přijetí je nutné vaše chtění, které se podobá prosbě o ni.
+Kdo však myslí na to, že se toto provinění musí hořce vymstít na rouhačích, kteří se odvážili takového zla, že pro to nemůže být poskytnuto žádné odpuštění! A když stojí psáno: „Pomsta je má! //Já// hodlám odplatit!“ Tak vztahuje se to k tomu v plné síle; neboť v tisícerých způsobech skrze pozemské lidi již zneužité Slovo je //živoucí,// je Bohem samotným!
-Jak často si ještě zahráváte se svatým Slovem ve svých myšlenkách, aniž byste vlastně věděli, co tím činíte.
+Nezapomínejte nikdy, co //je// Slovo, které vám dávám v //té// formě, která je pro vás nutná, a přijímejte je jako //občerstvení svého ducha;// neboť je to pokrm, který potřebuje, nápoj, po kterém žízní, bez kterého nemůže být! Nesnažte se je skrze pozemský rozum ještě jednou znehodnotit! Pak by vám již nikdy více nebylo dosažitelné. //Zachovejte// je, aby se vám nemohlo ztratit!
-Jak často bylo již tomuto lidstvu vytýkáno, že přibilo Slovo na kříž tím, že ukřižovalo Ježíše! Lidé však je křižují neustále, znovu a každý den, když se odvažují je kroutit a vykládat jen podle své vůle, aby si je učinili služebným pro mnohá svá přání, aby jim sloužilo k získání vlivu na lidi!
+Živoucí Slovo mého Poselství nejsou lidské výrazy a věty, které k tomu používám, nýbrž je to samo o sobě pro vás něco neuchopitelného, co do nich vkládám a co je skrze //tyto formy// schopné vejít do vás, když se pro to otevřete.
-Kdo však myslí na to, že se toto přestoupení musí hořce vymstít rouhačům, kteří se odvážili takového zla a pro které nemůže být žádného odpuštění! Stojí-li psáno: „Má jest pomsta! //Já// odplatím!“, pak se to týká tohoto případu v celé síle; protože pozemskými lidmi tisícerým způsobem již zneužité Slovo bylo //živým// Slovem, Bohem samým!
+Využívám vaše slovní formy a věty jen jako určitý druh kanálků, skrze které přivádím živoucí Slovo k vašemu duchu, který jedině je uzpůsoben je přijmout, aby pak v zesílení mohl roztrhnout všechna pouta plíživého temna.
-Nikdy nezapomínejte, co //jest// Slovo, které vám dávám ve formě vám potřebné! Přijímejte je jako //občerstvení svého ducha;// neboť to je pokrm, který potřebuje a nápoj, po němž žízní, bez něhož vůbec nemůže být! Nesnažte se je opět pozemským rozumem znehodnotiti! Nikdy více by vám již nebylo podáno. //Udržujte// je, aby se vám již nemohlo ztratiti!
+A tento pro vás neuchopitelný život, který váš duch s těmito slovními formami a větami má pít, //je částí mne samého,// kterou vám tím dávám, abyste mohli nadále žít v milosti Boží!
-Živé Slovo mého Poselství nejsou lidské výrazy a věty, které k němu používám. Je to něco pro vás nepochopitelného, co do nich vkládám a co je //v těchto formách// schopné vstoupit do vás, jestliže se pro to otevřete. Používám vašich slovních forem a vět jen jako určitý druh kanálků, jimiž přivádím živé Slovo k vašemu duchu. Jen váš duch je schopen je přijmouti, aby pak mohl svým zesílením roztrhnout všechna pouta plíživé temnoty.
+Nyní se vám snad stane také pochopitelnější nutnost, která od Parsifala zásadně vyžadovala dlouhé pozemské bytí zcela nepoznaného mezi lidmi, jestliže se lidstvu ještě jednou vůbec mělo dostat pomoci skrze Slovo.
-A tento, pro vás nepochopitelný život, který váš duch má pít těmito formami slov a vět, //to je část mne samého,// kterou vám dávám, abyste mohli dále žít v milosti Boží! --
+A jen //Slovo// mohlo poskytnout pomoc, protože záchrana spočívá jedině v //probuzení// lidského ducha, po němž musí následovat poznání. Boží zákon neurčil žádnou jinou cestu než tuto jedinou cestu nedotknutelné spravedlnosti!
-Nyní vám bude již srozumitelnější nutnost, která podmiňovala, že Parsifal musí celé pozemské bytí strávit nepoznán mezi lidmi, má-li se lidem vůbec ještě dostati pomoci skrze Slovo. A jen //Slovo// mohlo pomoci, protože záchrana je úplně odvislá od //procitnutí// lidského ducha, po němž musí přijít poznání. Boží zákon neurčil žádné jiné cesty než tuto jedinou cestu nedotknutelné spravedlnosti.
+Z tohoto důvodu pravil již Ježíš: Nikdo nepřijde k Otci než skrze mne! Tedy skrze //Slovo,// protože on přece přišel z Boha, a proto také musel být //Slovem.// A proto opět přišlo Slovo k záchraně na zem ve //vůli// Boží, která stejně jako láska Boží //je Slovem!//
-Z tohoto důvodu pravil již Ježíš: „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne!“ Tedy skrze //Slovo,// protože on přicházel z Boha a proto musel být také //Slovem.// Proto také opět Slovo přišlo k záchraně na tuto zemi ve //vůli// Boží, která je //Slovem,// tak jako láska Boží!
+Jestliže Parsifal, který je částí vůle Boží, chtěl nyní najít pro Slovo správnou //formu,// která mohla //pomoci// pozemským lidem, musel nejprve sám poznat //druh// lidí se všemi jejich chybami, pokřivenými pojmy, musel nejprve v lidech hledat kořen všeho zla, aby našel a prorazil cestu //skrze formu,// kterou dal Slovu, která skutečně musela pomoci, pokud by lidé chtěli jít touto cestou.
-Chtěl-li Parsifal, který je částí vůle Boží, najít správnou //formu// pro Slovo, aby mohlo pozemským lidem //pomoci,// musel nejprve sám poznat //druh// lidí se všemi jejich chybami a zkřivenými pojmy. Musel nejprve hledat v lidech kořeny všeho zla, aby vyzkoumal a prorazil cesty //formou,// kterou by Slovu dal. Jen tato forma musí skutečně pomoci, jestliže lidé budou chtít jít touto cestou.
+Avšak to mohl teprve tehdy, když se stal ve všech jejich chybách a ve všech jejich slabostech //vědoucím!//
-Ale to mohl učiniti teprve tehdy, když se mu dostalo //vědění// o všech jejich chybách a slabostech!
+Vědění však pro takového Vyslance ze Světla nikdy nevzejde z pozorování nebo otázek, nýbrž jen z vlastního //prožití,// protože chyby, slabosti, zlo a pokřivení jsou samy o sobě Světlu cizí a také cizími zůstanou. Vyslanci Světla nemůže nikdy nastat pro to porozumění.
-Vědění takový Vyslanec ze Světla nemůže však dosáhnout pozorováním nebo tázáním, nýbrž jen vlastním //prožíváním,// protože chyby, slabosti, zlo a zkřivení jsou Světlu naprosto cizí a cizími vždycky zůstanou. Vyslanec Světla nemůže nikdy mít porozumění pro takové věci.
+Tak byla pro Parsifala //tato// část jako ta nejtěžší cesta. Jestliže chtěl //pomoci,// zbývalo mu jen jediné: Musel žít určitou dobu jako člověk mezi lidmi, aniž by při tom znal svůj původ nebo poslání; neboť jinak by nikdy nemohl dojít k //prožití!// Avšak nejen to, nýbrž musel přijít bezprostředně do styku s veškerými chybami tohoto lidstva, musel je na sobě vytrpět, aby se mu skrze toto //spoluprotrpění// dostalo alespoň //vědění// o tom, neboť k //porozumění// nemohlo nikdy dojít, protože jeho druhu a původu musely pokřivené lidské názory a lidské právo zůstat vždy cizími a falešnými. Proto také nemohl myslet nebo jednat podle mylných lidských práv, nýbrž mohl navzdory pozemskému životu vykonávat vždy jen //Boží zákony,// kterým se často nepřátelsky protiví mnohé právní pojmy tohoto tak hluboce pokleslého a omezeného lidstva.
-Tak byla //tato// část nejtěžší cestou Parsifalovou. Chtěl-li //pomoci,// nezbylo mu nic jiného. Musel nějakou dobu žít jako člověk mezi lidmi, aniž by věděl o svém původu nebo úkolu; neboť jinak by nebylo nikdy žádného //prožívání!// Ale nejen to, on se musel dostati bezprostředně do styku se všemi chybami tohoto lidstva. Musel je na sobě vytrpět, aby se tímto //spoluprotrpěním// dostal alespoň //k vědění. K porozumění// nemohlo nikdy dojít, protože svým druhem a původem musel navždy zůstat cizím všem falešným lidským právům a zkřiveným názorům. Proto také nemohl myslet nebo jednat podle mylných lidských práv; navzdory pozemskému životu mohl provádět jen //Boží zákony,// proti kterým se často nepřátelsky postavily mnohé právní pojmy hluboce kleslého a omezeného lidstva.
+To přirozeně přineslo trvalý těžký boj, starosti a utrpení v pozemském styku pro o svém poslání v době těžké nutnosti učení nevědoucího cizince ze Světla na bojišti všeho temna.
-Proto tento cizinec, vyšlý ze Světla do rejdiště všech temnot, nevědoucí v této době těžkého učení o svém poslání, musel přirozeně prožívat trvalé, těžké boje, starosti a utrpení pozemského druhu.
+Proto byl bezohledně stržen do víru, který ho vedl //skrze// všechno, co bylo mezi lidmi nesprávné, ne se jen //ke// všemu přiblížit, to by nestačilo, nýbrž musel být sám do všeho zapleten, aby uprostřed v tomto strašlivém zapletení jednotlivě poznal všechno zlo a ve vlastním vytrpění nalezl cestu, která //lidem// poskytla možnost opět vyjít z neblahých okovů. Musel nejdříve //sám// projít cestou vysvobození a //tím// ji pro lidi prorazit, každému jednotlivci, aby pak lidem ve Slově ukázal, //jak// se opět mohou ze všeho tohoto zla zápasem oprostit.
-Proto byl bezohledně stržen do víru, který ho prováděl vším //tím,// co bylo mezi lidmi nesprávné. Nestačilo, aby byl přiveden //k tomu,// nýbrž on sám musel být zapleten do všeho, aby uprostřed těchto hrůzných zmatenin poznával každé jednotlivé zlo a vlastním protrpěním našel cestu, která by //lidem// poskytovala možnost oprostiti se z neblahých okovů. On //sám// musel jít cestou záchrany jako první a tím ji prorazit pro všechny lidi. Jen tak mohl pak lidstvu ukázati Slovem, //jak// se opět může osvoboditi od veškerého zla.
+Proto mu nemohlo být nic uspořeno, neboť mu nesmělo být cizí nic, co lidi utiskuje a trýzní a odvrací od Světla!
-Ničeho nemohl býti ušetřen. Protože mu nemělo býti cizím nic, co lidi potlačuje a mučí a tím strhuje od Světla!
+Tak bylo mu na cestu položeno //všechno// pozemské zlo, aby je ve vlastním vytrpění nejprve překonal, v překonání současně vytrhl příslušný kořen a rozšlápl jej a prorazil pro lidi cestu, která vede vzhůru ke Světlu.
-Tak mu bylo na cestu položeno //všechno// pozemské zlo, aby je vlastním protrpěním nejprve překonal. Svým překonáním vytrhl současně určitý kořen, rozšlápl jej a tak prorazil lidem cestu, vedoucí vzhůru ke Světlu.
+Zatímco on takto pod tímto lidstvem a skrze ně trpěl, musel totéž lidstvo //zápasem osvobodit// od všech věcí, které proti němu použilo, tím, že při tom poznal to falešné a jako //první// z toho vykročil na cestu k vykoupení. S poznáním každého zla skrze Parsifala byla také vždy moc zla již zlomena a tím položen základ k pomoci pro v něm stojící a klesající lidstvo.
-Zatím co mu tedy bylo trpěti od lidí a mezi lidmi, musel totéž lidstvo osvoboditi od všech těchto věcí, kterých proti němu používali, tím, že poznal, co je falešné a jako //první// vykročil na cestu k osvobození. Tím, že Parsifal poznal každé zlo, byla také již moc tohoto zla zlomena a položen základ ku pomoci klesajícího lidstva.
+//To// byla ta největší a //nejtěžší// oběť, kterou přinesl pro pozemské lidi, a jako k výsměchu je to právě //tato// pozemská doba, z níž se mu lidé z temnot snaží formovat obvinění! Chtějí právě tuto nejtěžší část jeho úkolu, kterou //pro lidi// splnil ve vlastním utrpení, použít k tomu, aby ho ponížili a nejodpornějším způsobem pošpinili.
-//To// byla ta největší a //nejtěžší// oběť, kterou přinesl pro pozemské lidi. A jako k výsměchu je to právě //tato// pozemská doba, ze které se lidé z temnot snaží zformovati útoky proti němu. Právě tuto nejtěžší část jeho úkolu, kterou vlastním utrpením splnil //pro lidstvo,// chtějí používat k jeho ponížení a špinění nejodpornějšího druhu.
+Právě //všechno to,// co //pro ně vytrpěl,// aby jim v určité hodině mohl skutečně pomoci z vlastní zkušenosti svou radou, která se musela zrodit z prožití, snaží se mu ochotné nástroje temna vyčítat v nejnižším druhu, vždy a vždy opět znovu, aby jiné lidi zdrželi nebo odvrátili od záchranné cesty tím, že chtějí otřást důvěrou a vírou v zachránce a jeho poslání. To jste přece sami zčásti spoluprožili.
-//Právě všechno to,// co //pro ně// vytrpěl, aby jim v určitou hodinu mohl skutečně pomoci z vlastní zkušenosti svou radou, která se musela zrodit z prožití, to se snaží ochotné nástroje temnot učiniti předhůzkou nejnižšího druhu. Činí tak bez ustání jen proto, aby ostatní lidi zdrželi nebo odvedli od cest k záchraně tím, že chtějí otřásti důvěrou a vírou v zachránce a jeho poslání. To jste ostatně již zčásti sami se mnou prožívali.
+To je ovšem nyní ta //největší// vina, kterou si lidé naložili a která nemůže být odpuštěna!
-To je ovšem ta //největší// vina, kterou si lidé naložili a která jim nemůže býti odpuštěna!
+Snažte se představit si, co to znamená, co to //jest,// v několika desetiletích ve //vlastním// prožití muset poznat //všechny// lidské chyby a slabosti, které na zemi jsou! Snažte se vmyslet do všech situací, které vzniknou, když budou muset být vychutnány //všechny// následky falešných a pokřivených pojmů lidí, aby se nalezla možnost se od toho zápasem osvobodit a ta pak byla lidem dána ve k tomu vhodné formě Slova, protože oni sami by toho nemohli ještě jednou dosáhnout.
-Pokuste se představiti si, co to znamená, co to //jest,// muset //vlastním// prožitím poznat v několika desetiletích //všechny// lidské chyby a slabosti, kolik jich na zemi jest! Zkuste se vmysliti do postavení, která vzniknou, musí-li být vychutnány //všecky// důsledky falešných a zkřivených lidských pojmů, aby byla nalezena možnost osvobození se od nich, a pak mohla být lidem ve vhodné formě Slova dána, protože lidstvo samo by jí už nikdy nemohlo dosáhnout.
+A co to probouzí za cítění, být právě za to od zlomyslných haněn. Není to jiné cítění, než které měl kdysi již Syn Boží Ježíš, když ho jako rouhače obvinili a ukřižovali, právě jeho, který byl sám v Bohu a také Bůh byl v něm! A který také toho již dost vytrpěl kvůli lidstvu, jen pro které přišel, aby mu ještě včas přinesl pomoc ve Slově!
-A jaké city to probouzí, být právě za to špiněn. Není to nic jiného než to, co kdysi cítil Ježíš, Syn Boží, když jej obvinili a ukřižovali jako rouhače Bohu, právě jeho, který sám byl v Bohu a Bůh v něm! A který také již dosti vytrpěl jen pro lidi, k nimž přišel, aby jim ještě v pravý čas přinesl pomoc ve Slově!
+Pokud by Parsifal na sebe nevzal //toto// utrpení, aby nalezl zachraňující //formu// pro svaté Slovo ku pomoci klesajícímu, zbloudilému lidstvu, kterou lidé ve své tísni potřebovali, aby opět mohli putovat cestou ke světlým výšinám, nikdy by opět nemohli vděčně slavit opravdové letnice po svatém soudu, který nyní nad touto zemí nastává, aby všechno staré vyrovnal ve spravedlnosti Páně!
-Kdyby byl Parsifal nevzal na sebe //toto// utrpení, aby mohl najít záchrannou //formu// Svatého Slova ku pomoci padlého, zbloudilého lidstva, formu, kterou lidé potřebovali ve svém útisku, aby mohli opět putovati cestou ke světlým výšinám, nikdy byste nemohli vděčně slavit svátek //skutečných letnic// po přejití svatého soudu. A tento soud přichází nyní na zemi, aby vyrovnal všechny staré věci ve spravedlnosti Páně!
+Děkujte proto Stvořiteli, svému Bohu, že vám v milosti podal ještě jednou svou ruku, abyste nemuseli dojít věčného zatracení! Radujte se v jeho síle, kterou vám opět poskytl, a žijte vděčně podle Slova Jemu ke cti! Neboť ve Slově dávám vám cestu, pokrm a sílu, a tím máte //všechno,// co pro bytí a pro vzestup potřebujete! Slovo však, to jsem //já sám,// a vy tím přijímáte část ze mne do svého ducha!
-Děkujte proto Tvůrci, svému Bohu, že vám ve své milosti ještě jednou podal svou ruku, abyste nemuseli zajít ve věčném zatracení! Radujte se v jeho síle, kterou vám opět poskytl, a žijte vděčně jen ke cti podle jeho Slova! Neboť ve Slově dávám vám cestu, pokrm a sílu a tím máte //vše,// čeho potřebujete pro své bytí a pro svůj vzestup! To Slovo však, to jsem //já sám// a vy přijímáte část mne do svého ducha!
+<WRAP centeralign>
+AMEN.
-Amen.
+</WRAP>