Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 49. Výstražně letí znění vánočních zvonů vesmírem! | 2022/03/05 22:38 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:vystrazne_leti_zneni_vanocnich_zvonu_vesmirem to cs:doznivani:hlas:vystrazne_leti_zneni_vanocnich_zvonu_vesmirem Marek Ištvánek
+++ Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 48. Weihnachtsklänge schwingen mahnend durch das All. | 2020/10/20 00:07 | current
– angelegt Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Výstražně letí znění vánočních zvonů vesmírem! ======
+====== Weihnachtsklänge schwingen mahnend durch das All. ======
-Vánoční zvony vyzvánějí tentokrát k začátku konce jedné světové doby! Lidé nechávají těmto tónům příjemně na sebe působiti při pomyšlení, že tyto vypravují o bytí Spasitele, který kdysi přišel na zemi a za ně bojoval, za ně trpěl a zemřel.
+Die Weihnachtsglocken läuten diesmal den Beginn des Endes einer Weltenzeit! Die Menschheit läßt die Töne auf sich wirken in Behaglichkeit bei dem Gedanken, daß sie künden von dem Sein ihres Erlösers, welcher einstens auf die Erde kam und um sie kämpfte, um sie litt und starb.
-Slyší //útěchu// z těchto zvuků, vnitřní uspokojení, jemuž se snaží oddati, poněvadž se domnívají, že v tom je víra.
+Sie hören einen //Trost// aus diesen Klängen, eine innere Befriedigung, der sie sich hinzugeben suchen, weil sie Glauben darin ruhend wähnen.
-A přece však to všechno není nic jiného, než soumrak lidské duchovní lenosti, který je chce nechat usnout k duchovní smrti a tím je jako nepotřebné vyhladiti z tohoto stvoření.
+Doch das alles ist nichts weiter als ein Dämmerzustand der menschlichen Geistesträgheit, welcher sie hinüberschlummern lassen will in den geistigen Tod, der sie als unbrauchbar aus dieser Schöpfung tilgt.
-A mnozí z pozemských lidí již usínají! Ostatní jsou štváni nouzí. Nemohou mít žádné radosti ze zvuků, které pozemsky nasycené uvádějí do stavu blaženého vědomí zadostiučinění. Pro ně znamená toto zvonění nové starosti, nové svízele a novou zášť vůči osudu, který, jak se zdá, je neprávem tak zanedbává a mučí. Při tom v nich pomalu roste rozhořčení proti spolubližním, kteří se podle jejich mínění mají lépe než oni.
+Und viele von den Erdenmenschen schlummern schon! Andere werden von der Not gehetzt. Sie können keine Freude haben an den Klängen, welche die irdisch Gesättigten in einen Zustand wohliger Genugtuung versetzen. Für sie bedeutet dieses Läuten neue Sorgen, neuen Gram und neuen Groll gegen das Schicksal, das sie anscheinend mit Unrecht so vernachlässigt und quält. Dabei steigt die Erbitterung in ihnen langsam hoch gegen die Nebenmenschen, die es nach ihrer Meinung besser haben als sie selbst.
-Je také mnoho těch, kteří ležíce v nemoci reptají proti nezměnitelnosti tohoto opatření, které právě je připravilo o čistou radost ze svátků.
+Es gibt auch viele, die in Krankheit liegend hadern gegen jene Unabwendbarkeit der Vorsehung, welche gerade ihnen eine reine Freude an dem Feste nahm.
-Jiní pak zahrabaní v práci nemyslí vůbec na nic, nanejvýše na zisk, který chtějí mít ze své práce.
+Und andere denken in Arbeit steckend überhaupt an nichts, höchstens an den Gewinn, den sie aus ihrer Arbeit zu erhalten streben.
-Ani jediný ze všech lidí neslyší ve zvonění úzkostlivý zvuk, který strachem se chvějící bytostní snaží se současně vysílati jako poslední výstrahu před hrůzyplnou bouří! Oznamují tím náhlý konec jednoho světového období!
+Nicht einer unter allen Menschen hört in diesem Läuten jenen bangen Klang, der darin schwingt, den furchtzitternde Wesenhafte damit auszusenden suchen als die letzte Warnung vor dem unheilvollen Sturm! Sie künden an das jähe Ende einer Weltenzeit!
-Lidé však z toho nic neslyší, jsou příliš zaměstnáni sami sebou. Pro ostatní nemají dost času, nejméně však k vnitřnímu prohloubení a sebepoznání, které by bylo tolik nutné v těchto hodinách. Tak zůstanou uzavřeni nebezpečí a nedbají vln valících se k nim, jejichž ničící sílu bytostní v předtuše cítí.
+Die Menschen aber hören nichts davon, sie sind zu sehr mit sich beschäftigt. Für anderes haben sie keine Zeit, am wenigsten zu innerer Vertiefung und zur Selbsterkenntnis, die so dringend nötig in den Stunden wäre. So bleiben sie verschlossen der Gefahr, und achten der heranbrausenden Wogen nicht, deren zermalmende Gewalt die Wesenhaften ahnend schon empfinden.
-Když však veliká bída zavalí zemi, pak už nebude možné ani zastavení ani návrat zpět. I konec musí být vychutnán, byť by byl sebe trpčí.
+Wenn erst das große Wehe über diese Erde rast, gibt es kein Halten mehr und kein Zurück. Es muß das Ende durchgekostet werden, auch wenn es noch so bitter schmeckt.
-Naslouchejte znění zvonů a pochopte, co vám //tentokrát// chce říci! Je v něm něco, co v něm nikdy nebývalo. Vy jste se ovšem odnaučili něco z něj slyšeti. Uzavřeli jste se všemu tkaní ve stvoření už před dávnou dobou a proto nemůžete vnímati všech výstrah. Potácíte se neopatrně nad smrtící propastí. Každý nejistý krok vám může přinésti zkázu.
+Lauscht auf den Klang der Glocken und erkennt, was er Euch //diesmal// sagen will! Es ist etwas darin, was bisher niemals war. Ihr habt jedoch verlernt, etwas daraus zu hören. Ihr habt Euch abgeschlossen gegen alles Weben in der Schöpfung schon seit langer Zeit, und deshalb könnt Ihr alle Warnungen nicht mehr vernehmen, sondern taumelt achtlos an dem todbringenden Abgrunde dahin, wo jeder unsichere Schritt Euch die Vernichtung bringen kann.
-A k tomu ještě zavíráte pevně oči, protože nesnášíte světla, které vás oslňuje a bolí, místo co by vás mělo občerstviti a posilovati.
+Ihr haltet dabei noch die Augen fest geschlossen, weil Ihr das Licht nicht mehr ertragen könnt, weil es Euch blendet, schmerzt, anstatt Euch zu erlaben und zu stärken.
-Ubozí, kteří proto nemůžete přijmouti již více světla a kterým jen temnota jeví se úlevou. Jděte, seberte všechnu svou sílu a naslouchejte //v// sobě, //kolem// sebe, až objevíte hrozící nebezpečí, neboť jinak vás zavalí zcela neočekávaně. Ale musíte si pospíšiti, neboť máte již velmi málo času.
+Armselige, die Ihr deshalb das Licht nicht mehr empfangen könnt, und nur das Dunkel Euch als wohltuend erscheint, geht hin, rafft Eure ganze Kraft zusammen und lauscht //in// Euch, //um// Euch, bis Ihr die drohende Gefahr entdeckt; denn sonst bricht sie ganz unerwartet über Euch herein. Doch Ihr müßt dabei schon eilen; denn es bleibt Euch wenig Zeit dazu.
-Také vám to nebude nyní již nijak ulehčeno, poněvadž jste nechtěli slyšet Božích výstrah. Naopak stále jste se uzavírali každému napomínání ze Světla, jakmile při něm bylo požadováno a očekáváno, abyste se konečně //probudili// z duchovně lenivého bytí a duchovně vzlétli v zákoně pohybu!
+Auch wird es Euch jetzt nicht mehr leicht gemacht, weil Ihr auf Gottes Warnungen nicht hören wolltet, sondern Euch verschlossen hieltet jeder Mahnung aus dem Licht, sobald dabei erwartet und gefordert wurde, daß Ihr endlich //erwachen// solltet aus dem geistesträgen Sein, um geistig mitzuschwingen im Gesetze der Bewegung!
-A tento požadavek je //vždy// ze Světla, zatímco lákání temnot zůstává namířeno na duchovní pohodlnost. Rozlišování není pro vás zde tak těžké, jen když máte k tomu dobrou vůli. Ale to je právě to, co vám chybí.
+Und diese Forderung ist //immer// aus dem Lichte, während alle Lockungen des Dunkels auf die geistige Bequemlichkeit gerichtet bleiben. Da ist das Unterscheiden für Euch nicht so schwer, wenn Ihr nur erst den Willen dazu habt. Doch dieses ist es ja gerade, was Euch fehlt.
-Pohodlnost zůstane zas //proti// zákonu stvoření, který nese vůli Boží a //vyžaduje pohyb,// neboť pohodlnost lidského ducha stane se leností vedoucí k smrtelnému spánku a tím k selhání ve stvoření a k zničení. Není ani //jediné// cesty, která by se mohla těmto následkům vyhnout. Obchodnicky obratná chytrost //není// duchovní pohyb.
+Bequemlichkeit bleibt immer //gegen// das Gesetz der Schöpfung, das den Willen Gottes trägt und die //Bewegung fordert;// denn Bequemlichkeit des Menschengeistes wird zur Trägheit, die zum Todesschlafe führt, und damit zum Versagen in der Schöpfung und zu der Vernichtung. Es gibt //nicht einen// Weg, der diesen Folgen auszuweichen fähig wäre. Geschäftstüchtige Klugheit ist //nicht// geistige Bewegung.
-//A to je to,// co temno chce, abyste bezpodmínečně propadli těmto nejtěžším následkům. Volání ze Světla bude //vždy// požadovati //životnost,// neboť jinak daří se každému lidskému duchu ve stvoření stejně tak, jako plavci v proudu. Musí se stálým pohybem udržovat na místě, kterého dosáhl a chce-li odpočívati, zažene ho proud zpět. Pak musí zmnohonásobiti svoji námahu, aby se nakonec dostal velmi unaven na totéž místo, které by byl s vynaložením mála síly mohl hravě udržet. Znovudobytím //starého// místa však ještě ničeho nezískal, přes velikou námahu.
+Und daß Ihr diesen schwersten Folgen unbedingt verfallen sollt, //das// ist es, was das Dunkel will. Der Ruf vom Lichte aus wird //immer die Lebendigkeit// verlangen; denn sonst ergeht es jedem Menschengeiste in der Schöpfung wie dem Schwimmer auf dem Strome. Hält er sich nicht durch dauernde Bewegung an dem Orte, den er eingenommen hat, so treibt ihn der Strom davon ab, sobald er ruhen will, und er muß dann die Anstrengung vervielfachen, um endlich wieder sehr ermüdet an denselben Ort zurückzukommen, welchen er mit wenig Kraftanstrengung spielend hätte halten können. Und mit Wiedereroberung des //alten// Platzes hat er dann noch nicht einmal etwas dazu gewonnen, trotz der starken Anstrengung.
-//Osvoboďte// se už jednou naráz skutečně duchovně! Poznáte pak a najdete všude jen jednu velikou, nevyslovitelnou lásku Boží, všude, kam se podíváte. Jste jí přece obklopeni, ale nedbáte jí, jako zhýčkané děti, které netečně sedí před plnou tabulí, poněvadž netouží po pamlscích, které mohou jíst každodenně, kdykoliv se jim zachce.
+Macht Euch durch eine einzige Bewegung einmal wirklich geistig //frei!// Dann werdet Ihr erkennend überall nur eine große, unsagbare Liebe Gottes finden, wohin Ihr blickt. Ihr seid davon ja überschüttet und achtet dessen nicht, wie die verwöhnten Kinder, welche mißmutig vor der besetzten Tafel sitzen, weil sie kein Verlangen mehr nach Leckerbissen haben, die sie täglich essen können, wenn sie wollen.
-Také vy sedíte u prostřeného stolu tohoto stvoření a zvykli jste si //bráti// z něj vždy bez jakýchkoliv ohledů! Ale je veliký rozdíl mezi požadujícím braním a čistým chtěním dovést přijímat.
+Auch Ihr sitzt an dem gedeckten Tische dieser Schöpfung und habt Euch angewöhnt, nur immer skrupellos davon zu //nehmen!// Zwischen fordernd Nehmen aber und reinwollendem Empfangenkönnen ist ein großer Unterschied.
-Ve stvoření vedlo se vám příliš dobře. Možnost svobodného chtění vás, pozemské lidi, naplnila pýchou. Hráli jste si s tím ve své nerozvážnosti a … nyní jste na konci tuto hru //prohráli! Nyní// si brzy uvědomíte, jakou hodnotu jste v možnosti svobodného chtění měli v rukou. Nedbali jste jí, především jste však nemysleli na to, že taková //hodnota// ukládá také //povinnosti,// které jsou v //poznání odpovědnosti// za tuto velikou půjčku.
+Es ist Euch in der Schöpfung viel zu gut gegangen. Euer freies Wollendürfen hat Euch Erdenmenschen hochmütig gemacht. Ihr habt damit im Übermut gespielt und — habt nunmehr am Ende dieses Spiel //verloren! Jetzt// wird es Euch bald zum Bewußtsein kommen, welchen Wert Ihr mit dem freien Wollendürfen in den Händen hieltet, den Ihr nie beachtetet; vor allen Dingen dachtet Ihr auch nicht daran, daß ein solcher //Wert// auch //Pflichten// auferlegt, die im //Erkennen der Verantwortung// für dieses große Lehen liegen.
-Lehkomyslně jste zacházeli s tím, že vám bylo dovoleno chtít. Tato možnost chtění musí vám být nyní vzata na tak dlouho, dokud nebudete schopni ji znovu přijmouti. Žel, že člověk zvláštním způsobem dovede oceniti všechno jen tehdy, když to musel velmi //namáhavě// získávat, nebo když mu bylo to, na co si dávno zvykl, náhle odňato. Teprve tato ztráta vyvolává v něm pojem hodnoty!
+Leichtfertig seid Ihr mit dem Wollendürfen umgegangen, nun muß es Euch deshalb genommen werden, bis Ihr Euch würdig erst erweiset, es wiederum von Neuem zu erhalten. Der Mensch vermag in seiner sonderbaren Art leider nur alles //das// erst einzuschätzen, was er sich //mühselig// erwerben mußte, oder nur dann, wenn ihm Langgewohntes jäh entzogen wird. Erst das Entzogene erweckt in ihm den Wertbegriff!
-Také toto všechno spočívá v pokřiveninách jeho bytosti, poněvadž v nich našel domýšlivost a při tom se zcela odnaučil pravdivě //přijímati!//
+Das liegt auch alles mit in den Verbogenheiten seines Wesens, in denen er den Dünkel fand und dabei ganz verlernte, wahrhaft zu //empfangen!//
-V možnosti přijímání je neocenitelná velikost, kterou nejste schopni dnes pochopiti. Jinak byste jí nemohli tak pohrdavě nedbati. //V tom spočívá vlastní lidství! Vědomě// a opravdově //přijímat// milosti Boží, teprve //to// činí člověka člověkem!
+Es liegt in dem Empfangenkönnen so unschätzbar Großes, wie Ihr zu verstehen heute noch nicht fähig seid, sonst würdet Ihr es nicht andauernd so verachtungsvoll mit Füßen treten oder unbeachtet lassen. //Es liegt darin das eigentliche Menschentum! Bewußt// die Gottesgnaden wahrhaft zu //empfangen, das// macht den Menschen erst zum Mensch!
-Při tom však musí být domýšlivost úplně vyloučena, jinak není žádného opravdového přijímání. S domýšlivostí v pozadí nebylo by to ani možno. A teprve ten, kdo se naučil správně přijímat, ten také zrovna tak rád a správně rozdává. Tím se naplňuje převládající zákon čisté lásky, který jasně, zářivě a vítězně jde celým stvořením: Že jen v dávání jest také opravdové přijímání!
+Doch dabei muß der Dünkel völlig ausgeschaltet sein, sonst gibt es kein wahrhaftiges Empfangen. Mit Dünkelhaftigkeit im Hintergrunde würde es nicht möglich werden. Und wer erst einmal richtiges Empfangen lernte, der teilt auch ebenso gern richtig aus. Damit erfüllt er dann das vorherrschende Grundgesetz der reinen Liebe, welches hell und strahlend, sieghaft durch die Schöpfung zieht: daß nur im Geben auch wahrhaftiges Empfangen liegt!
-Děj jest vždy pevně zakotven v duchovním dění, ale působí až do hrubohmotnosti. Vizte vánoční svátky!
+Der Vorgang ist in jedem geistigen Geschehen fest verankert, doch er wirkt sich auch bis in die Grobstofflichkeit aus. Sehet das Weihnachtsfest!
-Jak málo je těch lidí, kteří dovedou dávat v //pravé formě// a kteří vůbec dovedou dávat! Je to znamení rozšíření bezmezné povrchnosti, neboť nepromyšlené darování děje se povrchně, což jest následkem duchovní lenosti získané tak mnohými lidmi. Pak ovšem ani nepřekvapuje, že takové darování způsobí často jen málo radostí.
+Wie wenig Menschen sind vorhanden, welche es verstehen, in der //rechten Form// zu geben, oder überhaupt zu geben! Ein Zeichen der Verbreitung grenzenloser Oberflächlichkeit; denn unbedachtes Schenken geschieht oberflächlich, was nur eine Folge der Geistesträgheit ist, die viele Menschen sich erwarben. Es ist dann gar nicht überraschend, daß ein solches Schenken oft nur wenig Freuden bringt.
-Darujete-li však //promyšleně// s vnitřním porozuměním, pak jest toto dávání také promíseno pravou radostí a láskou, která zase vás jako dárce bohatě obdarovává v tomto dávání radosti, kterou jste tím vzbudili, i když je to jen pravé slovo v pravý čas!
+Schenkt Ihr jedoch //bedacht,// mit innigem Verständnis, so ist dies Geben auch vermischt mit echter Freude und mit Liebe, welche wiederum Euch Geber reich beschenkt sein lassen wird in diesem Geben durch die Freude, die Ihr damit weckt, sei es auch nur ein rechtes Wort zu rechter Zeit!
-Správně dávající je však ve své volbě přísný. Například nikdy v něm nevznikne myšlenka dáti lehkomyslnému člověku darem peníze, kterých by tento vždy použil jen svým lehkomyslným způsobem, sobě i jiným snad ke škodě, ať již jen ke škodě na zdraví jejich pozemského těla, buď kouřením, pitím nebo jinými výstřednostmi, k nimž jste //vy// dali podnět falešně použitým darem.
+Der richtig Gebende aber ist //streng// in seiner Wahl. Niemals wird ihm zum Beispiel der Gedanke kommen, einem leichtfertigen Menschen Geld als ein Geschenk zu bieten, welches dieser immer nur nach seiner leichtfertigen Art verwendet, sich und vielleicht auch noch anderen zum Schaden, sei es auch nur zum Schaden der Gesundheit ihres Erdenkörpers, indem sie rauchen, trinken oder anderen Ausschweifungen nachgehen, zu denen //Ihr// dann die Veranlassung gegeben habt durch das falsch angewendete Geschenk.
-Je neuvěřitelno, jak mnoho se hřeší právě //touto// povrchností v dávání, jemuž chybí jakákoliv láska. Svědčí to jasně o tom, že dárci záleželo jen na tom, aby se splněním rychle zbavil obtížného obyčeje.
+Es ist unglaublich, was gerade //darin// oft gesündigt wird durch Oberflächlichkeit im Geben, welchem jede Liebe fehlt. Es zeigt dann klar, daß es dem Geber nur darum zu tun ist, eine lästige Gepflogenheit schnell los zu werden durch Erfüllung.
-Dávejte proto všechno, co chcete dávat, s uvážením a láskou; neboť ta vám dá vycítiti, co je pravé.
+Gebt deshalb alles mit Bedacht und Liebe, was Ihr geben wollt; denn diese läßt Euch schon empfinden, was das rechte ist.
-Lidé mohou své vlastní pokřivení nejsnadněji poznati //na tom,// jak stojí ve stvoření. Jest přece všechno nejčistší láska, co jim z něj vstříc rozkvétá, i když jen pozorují zemi samu. S výjimkou toho, co přichází od lidí.
+Die Menschen können ihre eigene Verbogenheit am leichtesten //daran// erkennen, //wie// sie in der Schöpfung stehen. Es ist doch alles reinste Liebe, die ihnen daraus entgegenblüht, auch wenn sie nur die Erde selbst betrachten. Mit Ausnahme von dem, was von den Menschen kommt.
-Lidé však nedovedou již ani více //přijímati,// nýbrž chtějí se postaviti ke všem darům panovačně s požadavkem toho, co si sami vytvořili: //S penězi!//
+Die Menschen selbst vermögen aber nicht mehr zu //empfangen,// sondern wollen allen Gaben herrisch fordernd gegenübertreten mit dem, was sie sich selbst geschaffen haben: //Mit dem Geld!//
-Cení je mnohem více než všechny věci, které si za ně mohou koupiti, aby jimi sobě nebo jiným způsobili radost. //Pro tyto peníze// se mučí, pronásledují, potírají a podvádějí, pomlouvají, kradou, loupí a vraždí, ne pro krásu nebo pro dary tohoto stvoření, které jim mohou býti dány lehce a dobrovolně, nýbrž jen pro peníze a majetek, který se za ně dá koupit a také pro //požitky,// jež mohou za ně získat. Pro požitky, které vytvořil jejich rozum!
+Sie schätzen es weit mehr als alle Dinge, die sie damit kaufen können, um sich und andere noch daran zu erfreuen. Sie quälen sich //um dieses Geldes// willen, verfolgen sich, bekämpfen und betrügen sich, verleumden, stehlen, rauben, morden, nicht um der Schönheit und der Gaben dieser Schöpfung willen, die ihnen freiwillig und leicht geboten werden, sondern nur des Geldes halber, des damit zu erkaufenden Besitzes, und auch um der //Genüsse// willen, welche sie sich damit schaffen können, Genüsse, die sich ihr Verstand erschuf!
-V tom všem nenajdete žádné touhy po klidně pracovitém pozemském životě člověka, který se v tichém děkování Bohu raduje z krásy tohoto stvoření. Takový člověk, který nemá v sobě žádné touhy k něčemu „vyššímu“, jest posměšně nazýván podivínem. Tímto vyšším se však myslí vše nízké, co je v nesmyslném hromadění pozemského majetku jen pro jeho vlastnictví, aby tím bylo možno sobě a snad několika blízkým opatřiti ještě bujnější způsob života. Tedy v každém případě přináší duchovně velké škody různého druhu, neboť směti být majetným //zavazuje// k povinnostem nejen vůči pozemským lidem, nýbrž i ke Stvořiteli.
+Ihr findet bei dem allen keinen Drang nach einem ruhig-arbeitsamen Erdenleben eines Menschen, der in stillem Dank zu Gott sich an dem Schönen dieser Schöpfung noch erfreut! Ein solcher Mensch wird lächelnd mit dem Namen Sonderling bezeichnet, der keinen Trieb in sich zu „Höherem“ besitzt. Mit diesem Höheren jedoch ist alles Niedere gemeint, das in sinnloser Ansammlung von Erdengütern liegt, nur um sie zu besitzen, um sich und vielleicht einigen ihm Nahestehenden damit eine noch üppigere Lebensweise zu verschaffen, die auf alle Fälle geistig großen Schaden bringt in vielerlei Beziehung; denn das Begütertseindürfen //verpflichtet,// nicht nur Erdenmenschen gegenüber, sondern auch dem Schöpfer!
-Mnohý z těchto pozemských lidí by duchovně lépe postupoval vpřed, kdyby //nemohl// svůj pozemský život užívati tak pohodlně! Jak je to ve všem, tak to má býti i s bohatstvím: V budoucnosti zůstane jen //tomu,// kdo s ním dovede zacházet //Bohem chtěným// způsobem, který ho povede k požehnání. V takové ruce bude se pak trvale rozmnožovati.
+Es würde mancher dieser Erdenmenschen geistig besser vorwärtskommen, wenn er sein Erdenleben //nicht// bequem genießen könnte! Wie es in allem ist, so soll es auch mit Reichtum sein: er wird in Zukunft auch nur //dem// verbleiben, der damit umzugehen weiß in //gottgewollter// Art, der ihn also zum Segen führt. In solcher Hand wird er sich dauernd mehren.
-Pozemským lidem bude v konečném soudu tato modla příčinou záhuby, aby v prožití bláznivé honby za ní poznali, čím //je: Nehodnou// lidstva, majícího povinnosti //ke svému Tvůrci!//
+Den Erdenmenschen wird nun dieser Götze in dem Endgerichte zum Verderben, damit sie im Erleben diese Wahnsinnsjagd als //das// erkennen, was sie //ist:// der Menschheit //unwürdig,// die //ihrem Schöpfer gegenüber// Pflichten hat!
-Kdyby bylo lidstvo před dvěma tisíci lety správně přijalo svaté Slovo Ježíše, Syna Božího, muselo by dnes všechno vypadat jinak, než jak to žel((<del>bohužel</del>)) je!
+Wenn das Heilige Wort des Gottessohnes Jesus vor zweitausend Jahren von der Menschheit richtig aufgenommen worden wäre, so müßte alles heute anders aussehen, als wie es leider ist!
-Tehdy, jako dnes, člověku chyběla vůle k opravdovému přijímání! Ba, dnes už //nemůže// vůbec přijímati, poněvadž k tomu potřebnou půdu jeho domýšlivost už úplně otrávila. A proto přijímal Slovo také už předem zkřivené. Nebylo však na něm mezi tím něco zlepšováno nebo zase napraveno, ale právě naopak, ještě více bylo na něm měněno v takovém lidském chtění, které zná jen //jeden// cíl: Vykládati si vše //tak,// jak mu to co nejpohodlněji přináší užitek a jak by ho to především v žádném případě neznepokojovalo.
+Dem Menschen damals wie auch heute fehlt dazu wie überall das Wollen zum wahren Empfangen! Er //kann// nicht mehr empfangen, weil sein Dünkel den dazu nötigen Boden vollständig vergiftet hat. Und deshalb nahm er auch das Wort von vornherein verbogen auf. Es wurde unterdessen nichts daran verbessert oder wieder gutgemacht, sondern im Gegenteil noch mehr daran geändert in dem Menschenwollen, das nur //ein// Ziel kennt: sich alles //so// zu deuten, wie es am bequemsten Nutzen für ihn bringt, und wie es ihn vor allen Dingen auch auf keinen Fall beunruhigt.
-Člověk při tom nemyslí, že to bylo //Slovo Boží// a ne lidské slovo, a že proto také nesmí býti podle //lidského smyslu// vykládáno. Přišlo shůry dolů na tuto zemi a nevyšlo z této země.
+Der Mensch denkt nicht dabei, daß es das //Gottes//wort gewesen ist und nicht ein Menschenwort, daß es deshalb auch nicht nach //Menschensinnen// ausgedeutet werden darf. Es kam von oben herab auf die Erde und ging nicht von dieser Erde aus.
-Připadá mi velmi za těžko mnoho o tom mluviti, protože je mi příliš proti mysli viděti omezenou strnulost, se kterou se ještě dnes učí velikým slovům Ježíšovým, vykládaným při tom ještě podle lidských přání, zatím co Slovo je //všeobsáhlé.//
+Es fällt mir schwer, darüber viel zu sagen, weil es zu widerwärtig ist, die einengende Starrheit zu beleuchten, mit der die großen Worte Jesu heute noch gelehrt und dabei noch nach Menschheitswünschen ausgelegt werden, während sie //allumfassend// waren.
-Pozemští lidé dnes tak hluboce poklesli v pravém poznávání Boha, že předstihli i to, nač sami pohlížejí s odporem, když při studiu vzdálené minulosti pozemských národů našli zaznamenanou podobnost, ale jen v jiné formě. Lidé zformovali velký smysl Ježíšových slov v pitvorné obrazy, které jejich duchovní pohodlnosti a jejich honbě po pozemských statcích i po pozemském vlivu zcela přesně odpovídají, ano, ještě je i podporují a splnění jim mimořádně usnadňují. //V tomto směru// je mnohý zázračný smysl Kristových slov přetvořen.
+Die Menschen dieser Erde, die in ihrem Tiefstande des wahren Gotterkennens heute manches übertreffen, worauf sie selbst mit Abscheu blicken, wenn sie in der weiteren Vergangenheit der Erdenvölker Ähnliches verzeichnet finden, nur in anderer Form, sie haben aus dem großen Sinn der Christusworte Zerrbilder geformt, die ihrer geistigen Bequemlichkeit und ihrem Hang nach irdischem Besitz und Erdeneinfluß ganz genau entsprechen, ja, ihn unterstützen und seine Erfüllung außerordentlich erleichtern. Nach //dieser// Richtung hin ist mancher wunderbare Sinn der Christusworte umgeformt.
-Boží soud do toho nyní brzy promluví, lépe a určitěji, než by to dovedla pozemská slova. A jen to, co bylo a jest skutečně pravé, bude nadále zachováno. --
+Das göttliche Gericht wird hierin nun bald sprechen, besser, deutlicher als Erdenworte es vermögen, und nur was wirklich echt war und echt ist, das wird von dem Bestehenden noch weiterhin verbleiben. —
-Tak byla veliká oběť lásky, kterou Ježíš přinesl, úplně marná, když hvězda betlémská oznamovala jeho pozemské zrození. Tehdejší lidé nebyli již více schopni tento bezmezný dar lásky Boží pravdivě a v čisté pokoře přijmouti, neboť jejich domýšlivost byla příliš veliká!
+So war das große Liebesopfer vollständig umsonst, das Jesus brachte, als der Stern von Bethlehem der Menschheit seine Erdgeburt verkündete. Die Menschen waren damals schon nicht mehr befähigt, diese unfaßbare Liebesgabe Gottes wahrhaft und in reiner Demut zu empfangen; denn ihr Dünkel war bereits zu groß!
-Ale lidé jsou zhýčkáni! V nadbytku všech darů, z nichž smějí čerpati, nevidí proto velkou Boží lásku, ale stávají se buď panovačnými nebo reptajícími. V obou případech kazí si sami radosti, které by mohli cítiti, kdyby si sami neotravovali každý čistý požitek, který je možný jen v schopnosti opravdového přijímání.
+Ja, die Menschen sind verwöhnt! Sie sehen deshalb in der Überfülle aller Gaben, die sie schöpfen dürfen, nicht die große Gottesliebe mehr, sondern sie werden in der Anmaßung entweder herrisch oder störrisch. In beiden Fällen verderben sie sich selbst die Freuden, welche sie empfinden könnten, weil sie dadurch jeden reinen Genuß, den nur wahrhaftiges Empfangenkönnen bietet, in sich selbst vergiften.
-Následek toho je zase malomyslnost, jakmile nemohou již čerpati z plného. Pak je jim úzko, poněvadž nemají v //pravém// smyslu důvěry v Boha a tato důvěra je nutná pro toho, kdo se chce statečně postaviti vstříc bouřím! Kdo nedovede ještě svou loď vésti těžkými bouřemi, není plnocenný kapitán.
+Die Folge davon wieder ist Kleinmütigkeit, sobald sie einmal nicht mehr aus dem Vollen schöpfen können. Es wird ihnen dann bang, weil sie das Gottvertrauen nicht in //rechtem// Sinne haben, wie es nötig ist für den, der Stürmen mutig gegenübertreten will! Der ist kein vollwertiger Kapitän, welcher sein Schiff noch nicht durch schwere Stürme führen konnte.
-Důvěra v Boha, pozorujete-li správně, jest //poslušnost!// A poslušnosti k Bohu se člověk již zcela úplně odnaučil. Není dalek domněnky, že on je vládcem této země. Při tom nepoznává, že se stal jen velmi špatnou karikaturou pravého vládce, jako vůbec všude vytvořil pod tlakem rozumu jen úzce omezené karikatury toho, co měl vytvořiti.
+Im Gottvertrauen liegt, wenn Ihr es recht betrachtet, Gott//gehorchen!// Und Gottgehorchen hat der Mensch schon ganz und gar verlernt. Es //liegt// ihm nicht in seinem Wahn, daß er der Herrscher dieser Erde ist. Dabei erkennt er nicht, daß er nur ein sehr übles Zerrbild eines rechten Herrschers wurde, wie er ja überall unter dem Drucke des Verstandes engbegrenzte Zerrbilder erschuf an Stelle dessen, was er schaffen sollte.
-A tak se ve stvoření nestal moudrým vládcem, ale nevědomým, svévolným despotou, proti kterému se nyní všechno bouří, co žije a chce žít správně ve vůli Boží.
+So wurde er nicht weiser Herrscher in der Schöpfung, sondern unwissender, eigenwilliger Despot, ((Gewaltherrscher, Bedrücker)) gegen den sich nunmehr alles aufbäumt, was im Willen Gottes richtig schwingt und schwingen will.
-Panovačný a reptavý! To jsou znamení lidí, kteří se vyšvihli nad valící se duchovně líné masy. Mezi těmito duchovně línými lidmi jest samozřejmě mnoho rozumově chytrých, ale rozum a ducha nelze považovati za jedno a totéž. Jsou velmi čilí rozumoví chytráci, kteří //přesto// duchovně dřímají nebo jejichž duch je //zazděn,// stěsnán v nejtěžších formách.
+Herrisch und störrisch! Das sind Merkmale der Menschen, die sich aufgeschwungen haben über die dahintrottenden geistesträgen Massen. Unter diesen geistesträgen Menschen sind natürlich sehr verstandeskluge, da Verstand und Geist nicht als dasselbe zu betrachten ist. Es gibt sehr rührige Verstandeskluge, die //doch// geistig schlummern, oder deren //Geist// fest //eingemauert// ist, beengt in allerschwerster Form.
-Naproti tomu jsou duchovně silní lidé, kteří jsou nanejvýš cenní ve stvoření, aniž by spolulidé něco z toho hrubohmotně pozorovali. To proto, že lidé všechny nepřímé, bohaté plody zázračných vyzařování tohoto druhu nepovažují za následky duchovní způsobilosti takových lidí, kterých si pozemsky nijak zvlášť necení, poněvadž se tito rozumovou činností nijak nevyvyšovali.
+Dagegen gibt es geistig starke Menschen, welche äußerst wertvoll //für// und //in// der Schöpfung sind, ohne daß die Nebenmenschen grobstofflich etwas davon bemerken. Das kommt daher, weil die Menschen alle mittelbaren, reichen Früchte derartiger wunderbarer Ausstrahlungen nicht als Folgen geistiger Beschaffenheit von solchen Menschen ansehen, welche sie irdisch nicht besonders hoch bewerten, weil sie sich nicht durch Verstandestätigkeit hervorgehoben haben.
-To, co je skutečně vyšší, nedovede dnešní člověk oceniti, poněvadž to už nezná. A přece měl by se duch s rozumem velmi dobře snášet, ano, spolupracovat by //měli// na zemi, má-li člověk v bezprostředně viditelných následcích dokázati něco hrubohmotně velikého. Avšak duch musí stát nad rozumem a řídit jej.
+Das wirklich Höhere weiß ja der Mensch von heute nicht zu schätzen, weil er es nicht mehr kennt. Und doch würde sich Geist mit dem Verstand sehr gut vertragen, ja, die Zusammenarbeit //soll// auf Erden sein, wenn der Mensch in unmittelbar sichtbarer Folge grobstofflich Großes leisten will. Aber der Geist muß dabei //über// dem Verstande stehen und ihn lenken.
-Pak bude zase dobrota ducha vším jednáním pozemského rozumu svěže prouditi a hřáti, čímž také tresty i při nejvyšší přísnosti ponesou v sobě lásku. Lásku, která v každém trestu vidí jen //cestu k pomoci,// což jest podle všemoudrých zákonů Božích jedině správné! V trestu nesmí být viděno něco, co má nějaké provinění jen stejně //oplatiti,// tak jednostranně utvořeno a vymyšleno nenajdete //nic// v celém stvoření, mimo myšlení a jednání vytvořené lidským duchem!
+Dann wird die Geistesgüte alle Handlungen des irdischen Verstandes frisch durchpulsen und erwärmen, wodurch auch Strafen bei der allergrößten Strenge Liebe in sich bergen. Liebe, die in jeder Strafe nur den //Weg zur Hilfe// sieht, wie es nach Gottes allweisen Gesetzen allein richtig ist! Es darf nicht unter Strafe etwas angesehen werden, was irgend ein Verschulden nur gleichwertig //vergelten// soll. So einseitig gestaltet und gedacht findet Ihr in der ganzen Schöpfung //nichts,// außer dem Denken und dem Handeln, das der Menschengeist sich schuf!
-Na tom musíte okamžitě poznati, že podle vůle Boží nemyslíte a nejednáte, nýbrž že jste nuceni i v tom se zcela přeměniti, má-li se vůbec mluviti o nějakém království Božím na zemi!
+Daran müßt Ihr sofort erkennen, daß Ihr //nicht// nach //Gottes// Willen denkt und handelt, sondern gezwungen seid, auch darin Euch nun völlig umzustellen, wenn von einem Gottesreich auf Erden überhaupt gesprochen werden soll!
-Mnoho práce vás čeká, nejdříve však veliká práce //na vás samých,// než může nastati výstavba podle vůle Boží, jež nese v sobě požehnání a sílu k setrvání. K tomu máte dát vy základ jako pozemsky pevnou oporu.
+Viel Arbeit liegt vor Euch, zuerst aber die große Arbeit //an Euch selbst,// bevor ein Aufbau nach dem Willen Gottes werden kann, der Segen in sich trägt und die Kraft zum Bestehen, wozu Ihr ja den Grund als irdisch festen Halt ergeben sollt.
-Já vím, že jste připraveni vykonat pro to i to největší! Pracovali byste ve dne i v noci s radostí, aniž byste se unavili, rádi byste přinesli všechny oběti, jež jsou vám možné, s ochotou skutečně dobrých lidí, jakými jste, ale na sobě samých, //v// sobě //napřed// pracovati, to je vám hořce obtížné! Připadá vám to obtížné, protože vaše celé myšlení nebylo vůbec na to zařízeno.
+Ich weiß, Ihr seid bereit, das Äußerste dafür zu tun! Ihr würdet Tag und Nächte freudig schaffen, ohne zu ermüden, Ihr würdet auch gern alle Opfer bringen, die Euch möglich sind, mit der Bereitwilligkeit wirklich guter Menschen, die Ihr seid, doch an Euch selbst, //in// Euch //zuerst// zu arbeiten, das fällt Euch bitter schwer! Es fällt Euch schwer, weil Euer ganzes Denken gar nicht darauf eingestellt gewesen ist.
-Chcete učiniti všechno, pokoušíte se o to také, ale stále znovu kloužete zpět do starých zvykových kolejí lidské pohodlnosti, přicházející od tisíciletí a ještě dnes na vás tíživě doléhající.
+Ihr wollt ja alles tun, versucht es auch, doch immer wieder gleitet Ihr dabei in die alten Gewohnheitsbahnen menschlichen Gebarens, die von Jahrtausenden herüber kommend auch noch heute hemmend auf Euch lasten.
-Vy však, kteří jste moje Poselství přijali, stojíte těsně před tím, probouzíte se již a je třeba jen malého trhnutí, abyste byli //osvobozeni// k velké práci!
+Ihr aber, die Ihr meine Botschaft aufgenommen habt, Ihr stehet dicht davor, stehet bereits in dem Erwachen, und es bedarf nur eines kleinen Ruckes in Euch, um Euch für das Große //frei// zu machen.
-A toto trhnutí, které je rozhodující a tak lehké, to nedovedete učinit! Jste v tom jako úplně malé dítě, před nímž je křídou nakreslena čára a ono ji nechce překročiti, protože se domnívá, že nemůže! A jiné překážky než taková křídová čára není před vámi. Křídová čára, která vás jen mate, ale nemůže být pro vás ani nejmenší obtíží, nevychází-li toto zdráhání z vás, protože jste nesmělí tento tak potřebný krok učiniti.
+Und diesen Ruck, der ausschlaggebend dabei und so leicht ist, den vermögt Ihr nicht zu tun! Ihr seid darin wie ein ganz kleines Kind, vor dem ein Kreidestrich gezogen ist, den es nicht überschreiten will, weil es vermeint, es nicht zu können! Und mehr wie so ein Kreidestrich liegt nicht mehr vor Euch als ein Hindernis. Ein Kreidestrich, der Euch nur irre macht, der aber nie die kleinste Hemmung werden kann, wenn dieses Zögern nicht von Euch ausgeht, weil Ihr zu zaghaft seid, diesen so notwendigen Schritt zu tun.
-Ale //musíte// to udělat, sílu k tomu máte již v sobě! //Klíč// k tomu jest jedině to zvláštní a přece tak prosté tajemství schopnosti opravdového přijímání, které vykvétá z pravé pokory.
+Aber Ihr //müßt// es schaffen, und Ihr habt die Kraft bereits in Euch! Der //Schlüssel// dazu ist allein das seltsame und doch so einfache Geheimnis des wahren Empfangenkönnens, welches aus der echten Demut nur erblüht.
-Nepotřebujete se přiučovati ničemu, ale //jen odklízeti,// co na vás visí starého a spotřebovaného, nebo co vám překáží na vaší cestě.
+Ihr braucht dabei nicht das Geringste noch hinzuzulernen, sondern //nur hinwegzuräumen,// was Ihr Altes und Verbrauchtes an Euch hängen oder den Weg verbauend vor Euch liegen habt.
-Buďte //v sobě novými,// vy, kteří mne chcete následovati, pak se i vaše okolí utváří nově, silou, která z vás vychází a skrze vás září! Teprve budete-li //novými,// stanete se čistým průchodem pro Boží sílu, která vámi proudí už dlouhý čas.
+Werdet //in Euch neu,// die Ihr mir folgen wollt, dann wird auch Euere Umgebung neu sich bilden in dem Zwange, der von Euch ausgeht und durch Euch strahlt! Denn in dem //Neusein// erst werdet Ihr einen reinen Durchgang bilden für die Gotteskraft, die Euch durchflutet schon seit langer Zeit.
-Je to malý, jen zcela maličký krok, který k tomu musíte ještě učinit, ale ten je nevyhnutelný a tak důležitý, že vaše celé myšlení přestaví a zesílí k nejzázračnějším účinkům!
+Es ist ein kleiner, nur ganz kleiner Schritt, den Ihr darin noch tun müßt, aber er ist unvermeidbar und //so// wichtig, daß er Euer ganzes Denken umstellt und erstarkt zu wunderbarsten Auswirkungen!
-Bůh vás očekává! A v milosti očekával, abyste se nemuseli zhroutiti v hodině vaší nouze!
+Gott harret Eurer! Und in Gnaden harrte er, damit Ihr nicht zusammenbrechen mußtet in der Stunde Eurer Not!
-Tentokrát musí být pro novou dobu vytvořen pevný, neochvějný základ! Základ, který čistě, křišťálově jasně a světelně září nad všemi lidmi. Nesmí být zase zploštěn a zkřiven, jak se to kdysi stalo, když Ježíš Kristus přišel na zemi a nenašel pro svou velikou oběť lásky takovou půdu u lidí, která mohla být schopna v čistotě přijmout tento Boží dar!
+Es muß ein fester, unerschütterlicher Grund geschaffen sein diesmal für eine neue Zeit! Ein Grund, der rein, kristallklar leuchtend über alle Menschen strahlt. Es darf nicht wiederum verflachen und verbogen werden können, wie es einst geschah, als Christus Jesus auf die Erde kam und sein so großes Liebesopfer nicht den Boden bei der Menschheit fand, der fähig sein konnte, in Reinheit diese Gottesgabe zu empfangen!
-Chápejte dnešní vzpomínku na narození Ježíše, Syna Božího, na zemi jako důvod k tomu, abyste učinili tento poslední krok, který ještě potřebujete a k němuž máte nohu již nataženu. Pohněte se a vykročte ihned zmužile vpřed! Není to těžké a vděčně budete na to trvale mysleti.
+Nehmet das heutige Gedenken der Geburt des Gottessohnes Jesu auf die Erde zum Anlaß, diesen letzten Schritt zu tun, der Euch noch nötig ist, zu dem Ihr Euren Fuß schon lange aufgehoben habt. Gebt Euch den Ruck und schreitet mutig los. Es ist nicht schwer, und dauernd werdet Ihr dann dankend daran denken.
-Proste Boha, aby tato slavnost mohla být také dnem obnovení //vašeho// velikého obrácení!
+Bittet zu Gott, daß dieses Fest nun auch der Tag //Eurer// Erneuerung zu //Eurer// großen Wende werden kann!