Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 62. Všemoudrost. | 2022/03/05 22:38 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:vsemoudrost to cs:doznivani:hlas:vsemoudrost Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 3. Všemoudrost. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:vsemoudrost to cs:doznivani:plamen:dil_ii:vsemoudrost Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Všemoudrost. ======
-Vedu vás svým Slovem zpět k Bohu, od něhož jste se dali odciziti všemi těmi, kteří své lidské chtění vědět stavěli nad Boží moudrost.
+Vedu vás se svým Slovem zpět k Bohu, od kterého jste se nechali pozvolna odcizit všemi těmi, kteří své lidské chtění vědět postavili nad Boží moudrost.
-A ti, kteří jsou ještě proniknuti jistým vědomím všemoudrosti Boží a chtějí se pokorně poddati velkému, láskyplnému vedení, jež spočívá v působení nezvratných zákonů tohoto stvoření, i ti si představují všemoudrost Boží jinak, než jaká je!
+A ti, kteří jsou ještě proniknuti jistotou všemoudrosti Boží, kteří se chtějí pokorně podrobit onomu velikému láskyplnému vedení, které v tom spočívá skrze účinky nezvratných zákonů tohoto stvoření, si představují tuto všemoudrost Boží jinak, než jaká je!
-Představují si moudrost Boží //příliš lidsky// a proto příliš malou, vtlačenou do příliš úzkých hranic! S nejlepší vůlí dělají z všemoudrosti jen pozemskou //vševědoucnost//.
+Představují si Boží moudrost příliš //lidsky,// a tudíž příliš malou, vtlačenou do příliš úzkých hranic! S nejlepším chtěním dělají si z všemoudrosti jen pozemskou //vševědoucnost.//
-Ale všechno jejich dobré myšlení jest zde příliš lidské; dopouštějí se vždy znovu této veliké chyby, že se snaží představit si pod pojmem Boha a Božství //nejvyšší bod lidství!//
+Avšak všechno jejich dobré myšlení je při tom příliš lidské; dopouštějí se stále znovu té velké chyby, že se snaží pod pojmem Boha a Božského představit si //vrchol// toho //lidského!//
-Vůbec se nedostanou ven z lidského druhu; ale při svém myšlení sledují stoupavě vzhůru jen vlastní způsob. Vycházejí z lidské půdy a zdokonalují vše až k nejvyššímu, nejideálnějšímu bodu stejného druhu. Nikdy neopouštějí svou vlastní půdu, ani při svých představách o Bohu. I když se snaží stupňovat své očekávání až do nepochopitelné výše, zůstává přece všechno v jednom sloupci myšlení a nemohou nikdy ani v tušení nalézti třeba jen stín pojmu opravdové velikosti Boží.
+Vůbec nevyjdou z lidského způsobu, nýbrž přemýšlejíce odvozují vzestupně jen ze své vlastní podstaty, vycházejí z //lidské// půdy, zdokonalujíce to až k nejvyššímu, nejideálnějšímu bodu stejného druhu. Při svých představách o Bohu neopouštějí navzdory všemu svou vlastní půdu.
-Není tomu jinak ani při pojmu Boží všemoudrosti! Vaše nejodvážnější myšlení učiní z něj jen malichernou a pozemskou //vševědoucnost!// Domníváte se, že všemoudrost Boží má //„vědět“,// co si vy //lidé// myslíte a cítíte. Tento pojem vyžaduje nebo očekává od Boží moudrosti neomezené rozptýlení a chápání nejosobnějších a nejmenších myšlenek každého jednotlivce zde na zemi a ve všech světech! Zdůvěrnění a porozumění vůči každému malému lidskému duchu, ba ještě více, i starání se o něj!
+I když se snaží stupňovat očekávání až k pro ně zcela nepochopitelnému, zůstává přece všechno v jedné jímce myšlení, a nemohou tudíž sami ve snaze vytušit, nikdy najít ani stín pojmu opravdové Boží velikosti.
-//Takový úkol vědění není moudrostí!// Moudrost je mnohem větší, stojí vysoko nad tím.
+Jinak tomu není ani u pojmu Boží všemoudrosti! Ve svém troufalém myšlení udělali jste z ní jen malichernou a pozemskou //vševědoucnost!// Domníváte se, že Boží všemoudrost má //„znát“// vaše //lidské// myšlení a cítění. Tento pojem požaduje nebo očekává tedy od Boží všemoudrosti neomezené vstupování a nasměrování do nejosobnějšího a nejmenšího myšlení každého jednotlivce zde na zemi a ve všech světech! Starání se a chápání každého malého lidského ducha a ještě více: trápení se pro něj!
-V moudrosti spočívá //prozřetelnost!// Předzvědění není však stejnoznačné s předvídáním vedení, jak tomu lidé pod slovy „moudrá prozřetelnost“ tak často rozumějí, to znamená, jak si to myslí. I zde se mýlí, protože ve svém lidském myšlení opět snaží se představiti si //zezdola nahoru// každou velikost jako //vystupňování// všeho toho, co oni sami, //lidé,// v sobě nosí.
+//Mít takovéto vědění není moudrost!// Moudrost je mnohem větší, daleko nad to povznesená.
-I při svém nejlepším stanovisku neuhnou od tohoto zvyku a nemyslí na to, že Bůh a Božské je jiného, jim zcela //cizího druhu.// Používají-li při svém myšlení jako základu svého lidského druhu, pak musí jim vycházet jen omyl!
+V moudrosti spočívá //prozřetelnost!// Prozřetelnost však není totožná s předvídáním vedení, jak tomu lidé pod slovy „moudrá prozřetelnost“ tak často rozumí, to znamená, jak si to myslí. Také v tom se mýlí, protože ve svém lidském myšlení si opět představují každou velikost jako //vystupňování odspoda nahoru// všeho toho, co oni sami //jakožto lidé// v sobě nesou!
-A zde je důvod všeho falešného a každého omylu v pojmech. Zcela klidně můžeme říci, že ani jeden z dosavadních pojmů myšlení, hloubání, bádání nebyl skutečně //správným.// Ve své lidské malichernosti nemohli se nikdy přiblížit ke skutečné Pravdě!
+I při nejlepším stanovisku neupustí od tohoto zvyku a nemyslí na to, že Bůh a Božské je jim zcela //cizorodé// a všechno přemýšlení o tom musí přinášet jen omyly, pokud jako základ k tomu použijí lidský druh!
-Prozřetelnost je //Božské// působení, je zakotvena v Božské moudrosti, ve všemoudrosti. A všemoudrost byla skutkem učiněna v Božských zákonech tohoto stvoření! V těchto zákonech spočívá také prozřetelnost a působí na člověka.
+A v tom spočívá všechno doposud falešné, každý omyl v pojmu. Zcela klidně se dá říci, že ani jeden z dosavadních pojmů v jejich myšlení, hloubání, bádání o tom nebyl také skutečně //správný// a oni se ve své lidské malichernosti nikdy nemohli přiblížit samotné Pravdě!
-Nemyslete si tedy, že všemoudrost Boží má znát vaše myšlenky a vědět, jak se vám pozemsky vede. Boží působení jest zcela jiné, větší a obsáhlejší. Bůh obepíná svou vůlí všechno, udržuje všechno svými živými zákony, podporuje vše, co každému člověku přináší //to,// co si zaslouží, to znamená, co si utkal.
+Prozřetelnost je //Boží// působení, spočívající zakotveno v Boží moudrosti, všemoudrosti. A všemoudrost se stala skutkem v Božích zákonech tohoto stvoření! Spočívá v nich a také v nich spočívá prozřetelnost a působí vůči lidem.
-Ani jeden z nich nemůže se vyhnout následkům svého jednání, ať jsou zlé nebo dobré! //V tom// se jeví všemoudrost Boží, která jest spojena se spravedlností a láskou! V činnosti tohoto stvoření je //všechno// pro člověka moudře předřízeno! I to, že //on// sám se musí //soudit!//
+Nemyslete si tedy, že všemoudrost Boží má znát vaše myšlenky a vědět, jak se vám pozemsky vede. Působení Boha je zcela jiné, větší a obsáhlejší. Bůh svou vůlí obepíná vše, udržuje vše, podporuje vše z živoucího zákona, který každému jednotlivci přináší //to,// co zasluhuje, to znamená, co si utkal.
-V Božím soudu přináší Boží soudce jen vybavení rozsudků, kterým lidé sami propadli podle zákona Boží moudré prozřetelnosti! Soudce přináší do tohoto světa sílu vybavení, která je v něm. On je živým zákonem, //jest// nejsvětější vůlí Boží v osobě: Imanuel!
+Ani jeden nemůže při tom uniknout následkům svého konání, ať už jsou zlé nebo dobré! //V tom// ukazuje se všemoudrost Boží, která je spojena se spravedlností a láskou! V tomto působení stvoření je vše pro člověka moudře upraveno! I to, že se //on// musí //soudit!//
-Je to zvláštní, že lidstvo mluví již léta o //světovém obratu,// který má přijít. Tentokrát má výjimečně pravdu, ale obrat je již zde! Lidstvo stojí ve středu všeobsáhlého dění, které ještě stále očekává, a nepoznává je, protože //nechce.//
+To, co Boží soudce přináší v Božím soudu, je vybavení rozsudku, který si lidé sami museli vynést podle Božího zákona v moudré prozřetelnosti!
-Jako vždy představují si to jinak a //nechtějí// uznat, co //skutečně// jest. Tím zameškají pravý čas k vlastnímu zrání a selžou. Selžou jako vždy; neboť ještě nikdy lidstvo //nesplnilo to,// co Bůh od nich může očekávat, musí očekávat, má-li je ještě dále ponechat v tomto stvoření.
+Soudce přináší do tohoto světa sílu //vybavení,// která v něm spočívá, neboť on je živoucím zákonem, je nejsvětější Boží vůlí v osobě: //Imanuel!//
-Nyní však nadchází konec Boží trpělivosti; neboť v jednání lidí je tolik domýšlivé omezenosti, která se při //každém// příchodu Světla vždy stejným způsobem opakuje. Je v něm tolik dětinské svévole a směšné domýšlivosti, která příliš jasně projevuje //nepolepšitelnou// lenost ducha a neponechává již žádné naděje na možnost záchrany.
+Lidstvo nyní kupodivu mluví již řadu let o //světovém obratu,// který má přijít, a v tom má jednou výjimečně pravdu. Avšak tento obrat je již zde! Lidstvo stojí uprostřed rozsáhlých světových událostí, které ještě očekává, a nepozoruje to, protože //nechce.//
-Z tohoto důvodu je to Boží vůle, aby stvoření bylo nyní očistěno od všeho takového zla. A tato svatá vůle přináší nyní očistu soudem. V uzavření kruhu všeho jednání, všeho dění!
+Jako vždy představuje si to //jinak// a nechce uznat za správné, jak to //skutečně// je. Tím však pro sebe samo zameškalo pravý čas vlastní možnosti zrání a selhalo. Selhalo jako vždy; neboť lidstvo ještě nikdy //nesplnilo to,// co Bůh od něj může očekávat, očekávat musí, pokud je chce ještě i nadále ponechat v tomto stvoření.
-Uzavření kruhu bude přivozeno silou Světla, které je nyní zakotveno na zemi a všechno se musí na něm soudit, musí se očistit, nebo musí zahynout, propadnout strašlivému rozkladu. Je to přirozené a podmíněné zákony stvoření, že všechny zlé vlastnosti přinesou nyní na konci své nejsilnější květy a musí vydat své nejodpornější plody, aby se v nich vyžily a jedna druhou zničily!
+Nyní je však konec Boží shovívavosti; neboť v lidském jednání spočívá takové svéhlavé omezení, které se při každé události ze Světla opakuje vždy stejným způsobem, spočívá v něm taková dětinská svéhlavost a směšná domýšlivost, že z něj příliš zřetelně hovoří //nenapravitelná// lenost ducha a neponechává žádnou zbývající naději na možnost záchrany.
-Silou Světla musí přijít všechno do varu! A z tohoto varu může tentokrát vystoupit //vyzrálé// lidstvo, schopné a také ochotné přijmout s díky a jásáním nová zjevení z Boha a žít podle nich, aby tak ve správném jednání mohlo proputovat stvoření. --
+Z tohoto důvodu je to Boží vůle, že stvoření bude nyní očištěno od všeho takového zla. A tato všesvatá vůle přináší očistu skrze soud v uzavření kruhu každé události, všeho jednání!
-Při každém obratu dává Stvořitel dozrávajícím lidským duchům nová, jim dosud neznámá zjevení, která mají sloužit k rozšíření vědění, aby jejich duch dalším poznáním byl schopen povznésti se do světlých výšin, které kdysi opustil jako nevědomý duchovní zárodek.
+Uzavření kruhu bude přivozeno skrze sílu Světla, které je nyní na zemi zakotveno, a všechno se tím musí soudit, musí se očistit, nebo musí zahynout, klesnout do strašlivého rozkladu.
-Bylo vždy jen několik těch, kteří se prokázali schopnými vděčně přijmouti z Božství přicházející líčení a mohli tak získat tolik hodnoty a síly ducha, kolik jí bylo třeba lidem. Většina všech lidí odepřela tyto vznešené dary Boží ve svém stále se stupňujícím omezení duchovního chápání.
+Je to přirozené, podmíněné zákony stvoření, že všechny zlé vlastnosti vyženou nyní na konci také ty nejsilnější květy, musí přinést své odporné ovoce, aby se tím na sobě a v sobě k smrti vyžily! V síle Světla musí všechno přijít k bodu varu! A z tohoto klokotání může však nyní opět vystoupit jen //zralé// lidstvo, které je schopné a také ochotné s díkem a jásotem přijmout nové zjevení z Boha a podle něj žít, aby správně působíc kráčelo skrze stvoření.
-Doby takových obratů světů souvisely téměř vždy s dočasným stavem zralosti stvoření. Zralost stvoření byla ve vývoji podle svatých zákonů Božích vždy zcela přesně splněna. Ale //lidé// ve stvoření postavili se ve své duchovní lenosti velmi často jako překážka vývojové cesty!
+Při každém obratu poskytl Stvořitel dozrávajícím lidským duchům nová, jim až doposud ještě neznámá zjevení, která měla sloužit k rozšíření vědění, aby jejich duch skrze další poznání byl schopen se povznést vzhůru do světlých výšin, které kdysi nevědomě jako zárodky ducha opustili.
-Pro lidstvo byla možnost stále stoupajícího poznání všeho Božího působení ve stvoření rozseta do jednotlivých světových epoch, ale lidé se vůči ní téměř vždy uzavřeli.
+Bylo však vždy jen několik těch, kteří se ukázali ochotnými vděčně přijmout líčení přicházející z Božského, a tím mohli také získat tak mnoho na hodnotě a síle ducha, jak to bylo pro lidi nutné.
-Protože se lidé sami povznesli na východisko všeho bytí, nechtěli věřiti, že bylo něco, co svými pozemskými smysly nemohli pochopiti. Omezili své vědění jen na ně a nechtěli proto připustit nic jiného. Tak lidé, kteří jsou nejmenšími výběžky stvoření, nejvzdálenější od pravého bytí a skutečného života, rouhavě promarnili dobu milosti, v níž směli uzrávat ve stále stoupajícím poznání.
+Většina všech lidí odmítla tyto vysoké dary Boží ve svém neustále se stupňujícím omezení duchovního chápání.
-A nyní přichází nový, veliký obrat, který nese s sebou také nové vědění. Sami již mluví o tomto obratu, ale představují si jej opět jen jako splnění ješitných lidských přání podle svých vlastních výmyslů. Ne snad, že by //oni// měli při tom nějaké povinnosti, ne, oni čekají znovu na to, že jim Světlo hodí do klína zlepšení jejich pozemských povinností! //Takový// má být tento obrat; dále jejich myšlení nestačí. To co mají vědět, co je v úzkém spojení s tímto obratem, aby mohli duchovně vystoupit výše a tím konečně přeformovat hmotnost ve svém okolí, to je nezajímá. V lenosti svého ducha prostě odmítají to, čeho dosud nebylo.
+Doby takových světových obratů byly vždy svázány se současným stavem zralosti stvoření. Zralost stvoření byla vždy ve vývoji zcela přesně naplňována podle svatého Božího zákona, avšak //lidé// ve stvoření se ve své duchovní lenosti tak často postavili tomuto vývoji //brzdivě// do cesty!
-Jak daleko vzdálen jeví se lidský duch od chtění k vzestupu, když myslí, že pro něj jest zcela lhostejné, ví-li o Imanueli nebo ne. Vždyť se přece o něm dosud nic nemluvilo! A jiného důvodu přece nemají k tomu, aby se s obvyklou tupostí uzavírali vůči zjevení o něm a o nynějším obratu světů, místo aby vše s radostí a vděčně přijali!
+Zatímco byla pro lidi ve světových epochách rozdělena setba pokračujícího poznání veškerého Božího působení ve stvoření, ti se tomu téměř vždy uzavřeli.
-Já vám však říkám: Lidé budou nyní Bohem donuceni, aby to přijali, protože jinak nemohou více duchovně stoupat. Oni //musí// o tom vědět. --
+Protože se lidé sami povýšili na východisko všeho bytí, nechtěli věřit, že existovalo něco, co nemohli pochopit pozemskými smysly. Jedině na to omezili své vědění, a proto také nechtěli připustit nic jiného, oni, nejmenší výběžky stvoření, nejvzdálenější od pravého bytí a skutečného života, kteří rouhavě promarnili svůj čas milosti smět uzrávat v pokračujícím poznání.
-Je to působení všemoudrosti, že při zcela určitých zralostech stvoření dostává se lidským duchům vždy nových zjevení o činnosti Boží.
+A nyní přichází nový veliký obrat, který s sebou přináší také nové vědění! O tomto obratu mluví již sami, avšak představují si ho opět jen jako splnění ješitných lidských přání v jimi zamýšleném druhu. Ne snad, že by //oni// při tom měli nějaké povinnosti, ne, oni čekají opět jen na to, že jim bude ze Světla shozeno do klína vylepšení pozemského pohodlí! Takový má být tento obrat; neboť jejich myšlení dál nesahá.
-Tak byli i na tuto zemi před dávnými časy vysláni stvoření, zatímco duchovní zárodky ve svém pomalém vývoji již přetvořily vyvolená těla zvířecí k formám lidského těla, což šlo ruku v ruce s uvědomováním si ducha v pozemském těle. To dálo se v nevýslovně dlouhé době //před// známou ledovou dobou této země!
+Nová nutnost vědění, která je s tímto obratem úzce svázána, aby mohli duchovně stoupat a tím také konečně přetvořit své okolí ve hmotnosti, je nezajímá. Co doposud ještě nebylo, prostě odmítají v lenosti svého ducha.
-Protože jsem již mluvil o //Prastvořených,// museli být také později stvoření nebo krátce stvoření a za nimi ještě vyvinutí, k nimž patří teprve pozemské lidstvo.
+Jak velmi vzdálen od chtění ke vzestupu ukazuje se lidský duch, když se domnívá, že je pro něj zcela jedno, když o Imanueli ví, nebo ne, protože o něm nebylo přece ještě nikdy hovořeno. A jiný důvod nemají k tomu, aby se zjevení o něm a nynějším světovém obratu s obvyklou zarputilostí uzavírali, místo aby všechno přijímali jen s radostí a díkem!
-Tito stvoření, o nichž jsem dosud nemluvil, zalidňují úrovně stvoření mezi prastvořenými v prastvoření a vyvinutými pozdějšího stvoření.
+Avšak já pravím vám: Lidé budou nyní Bohem k přijetí //donuceni,// protože jinak již více nemohou duchovně stoupat vzhůru, neboť o něm vědět //musí!//
-Do dozrávajících kmenů těch, kteří se z duchovních zárodků vyvinuli, přicházel v počátečních dobách tu i tam také někdy ke vtělení stvořený, aby jako vedoucí dal spojení k nejblíže nižšímu stupni pro nutnou snahu všeho duchovního vzhůru. To byly //tehdy// v počátečních dobách veliké obraty.
+Spočívá to v působení všemoudrosti, že při zcela určité zralosti stvoření dostává se lidským duchům stále znovu nových zjevení o Božím působení.
-Později vyvstali proroci jako omilostnění. //Tak// pracovala všeláska ze Světla, aby v době současných zralostí stvoření vždy znovu prospěla lidským duchům novým zjevením, až konečně sestoupila z Boha část jeho, aby se lidstvu dostalo svatých zpráv o Božství a jeho působení. Jinak by bylo nastalo zastavení v přezrálosti a v tomto bodu by muselo všechno propadnout rozkladu, jak je to podle samočinných zákonů ve stvoření. Jen trvalá snaha vzhůru je základní podmínkou všeho bytí a trvání ve stvoření.
+Tak byli také na tuto zemi kdysi již před pravěkem vysláni //stvoření,// poté co duchovní zárodky ve svém pomalém vývoji již přetvořily k tomu vyvolená těla zvířecí k tělům lidské formy, což šlo ruku v ruce s uvědomováním si ducha v pozemském těle. To se odehrálo v nevýslovně dlouhých dobách ještě //před// známou dobou ledovou této země!
-Tak přichází v nastávajícím velikém obratu světů bezpodmínečná nutnost rozšíření vědění až k bytí Imanuele, v němž se tento obrat nyní naplňuje!
+Protože jsem již zvěstoval o //prastvořených,// musí existovat také později stvoření nebo stvoření, poněvadž jsem hovořil ještě o vyvinutých, teprve k nimž se počítá pozemské lidstvo.
-Lidský duch musí se nyní povznésti vzhůru až k vědění o něm, nebo zůstane stát, což je totéž, jako nastávající rozklad v nepotřebnosti, vyplývající z nečinné přezrálosti stojícího lidského ducha, který už nedovede správně použít přicházející síly Světla. Tak stane se mu zkázou to, co mu mohlo býti pomocí, jako každá falešně použitá energie.
+Tito stvoření, o kterých jsem doposud ještě nehovořil, zalidňují úrovně stvoření mezi prastvořenými v prastvoření a vyvinutými pozdějšího stvoření.
-Proto musíte nyní vědět o Imanuelovi; neboť čas pro vás již nadešel!
+Do dozrávajících kmenů těch, kteří se vyvinuli z duchovních zárodků, přišel v počátečních dobách tu a tam také někdy k inkarnaci stvořený, aby jako vůdce dal spojení vždy k nejbližšímu stupni v nutném úsilí všeho duchovního vzhůru. To byly //tehdy// veliké obraty v počátečních dobách.
-Kdo toto nové Boží zjevení chce i nadále přezírat, ten nesmí více zůstat ve stvoření a bude vymazán z knihy života. Tak to chce Bůh! A jeho svatá vůle splňuje se na lidech od této hodiny s veškerou viditelně použitou silou a to mocí Světla, které nikdo nemůže odolat.
+Později povstali proroci jako omilostnění. //Tak// pracovala všeláska ze Světla, aby v čase dané zralosti stvoření skrze vždy nová zjevení poskytovala pomoc lidským duchům, až nakonec z Boha samotného sestoupily jeho části, aby se lidstvu také dostalo svatých zpráv o Božství a jeho působení, jinak by nastal klid přezrálosti právě dosaženého bodu a propadnutí rozkladu, jak by se to muselo stát podle samočinných zákonů ve stvoření, protože nepřestávající úsilí vzhůru je základní podmínkou trvalé existence ve stvoření.
-Těžkým utrpením budou nyní lidské duše uvolněny a připraveny k přijetí Slova, které jim z Boha přináším. A jen ochotní vyjdou ze všeho utrpení k novému bytí.
+Tak přichází také při nyní působícím velikém světovém obratu bezpodmínečná nutnost rozšíření vědění až k bytí Imanuele, v němž se tento obrat nyní naplňuje!
-Bůh je Pán, jen //On zcela sám// a kdo ho nechce v pokoře uznat tak, jakým ve skutečnosti //jest,// ne jak //vy// jste si //mysleli,// ten //jest// odsouzen! Imanuel je s Bohem Otcem zrovna tak nerozlučně úzce spojen jako Ježíš a to se vám v této době obratu světů musí stát věděním!
+Buď se musí lidský duch až k tomuto vědění o něm povznést, nebo zůstane stát, což je pro něj souznačné se začínajícím rozkladem v nepoužitelnosti skrze nečinnou přezrálost nehybného lidského ducha, který již více nedovede v něm se vzdouvající sílu Světla správně použít. Tak se mu stane zkázou to, co by mu mohlo //pomoci// a co by mu také pomohlo, jako každá energie, která je použita falešně.
-Tisíce jazyků bude nyní na zemi rozvázáno, aby Imanuele zvěstovaly mezi všemi národy tak, jako byl již zástupy andělů zvěstován celému stvoření, neboť on jest vůle Boha Otce.
+Proto musíte nyní vědět o Imanueli; neboť tento čas pro vás je zde!
-Směl jsem vám rozvinout obraz o tkaní ve stvoření, k němuž náležíte, abyste se stali vidoucími a vědomě užívali všech požehnání pro své blaho. Všech požehnání, která jsou pro vás ve stvoření! Aby vám v budoucnosti //pomáhala// k vzestupu a ne, aby vás bolestně trestala nebo dokonce musela zavrhnout. Děkujte Pánu za to, že vás obmyslil takovou láskou, že jsem vám svým Poselstvím směl říci, co vám pomáhá a také co je vám nebezpečné.
+Kdo tohoto nového Božího zjevení ještě nadále nechce dbát, nesmí také zůstat ve stvoření, nýbrž bude vymazán z knihy života. Tak chce to Bůh! A jeho svatá vůle se nyní od této hodiny na lidech naplní s veškerou viditelně se projevující mocí skrze sílu Světla, které nikdo nemůže vzdorovat.
-Nyní jste tedy vidoucí lidé, vědoucí, ale dvojnásob vinni, chcete-li jít falešnými cestami!
+V těžkém utrpení budou nyní lidské duše uvolněny a připraveny k přijetí Slova, které jim já přináším z Boha! A jen k tomu ochotní vyjdou ze všeho soužení k novému bytí.
-Já jsem vám ukázal //ty// cesty, kterou vedou do blízkosti Boží. //Jděte// nyní po nich!
+//Bůh// je Pán, //jedině On sám,// a kdo ho nechce v pokoře uznat takovým, jakým skutečně je, a ne, jak //vy// si ho //představujete,// ten //je// odsouzen!
+Imanuel je s Bohem Otcem právě tak nerozlučně úzce spojen jako i Ježíš a to se vám musí stát věděním v době nynějšího světového obratu!
+Tisíce jazyků bude nyní zde na zemi rozvázáno, aby Imanuele zvěstovaly mezi všemi národy, jako byl již zvěstován skrze zástupy andělů v celém stvoření; neboť to je vůle Boha Otce.
+Směl jsem vám rozvinout obraz o tkaní ve stvoření, k němuž náležíte, abyste se stali vidoucími a vědomě požívali všech požehnání, která pro vás spočívají ve stvoření, a mohli je využít pro své blaho! Aby vám v budoucnosti //pomáhala// jen vzhůru, a ne vás bolestně trestala, nebo dokonce musela zavrhnout. Děkujte Pánu za to, že na vás pamatoval v takové lásce, že jsem vám Poselstvím směl říci to, co vám pomáhá, a také to, co je vám nebezpečné.
+Nyní jste skrze ně vidoucí, lidé, vědoucí, avšak dvojnásob vinni, pokud chcete jít falešnými cestami!
+Ukázal jsem vám //ty// cesty, které vedou do blízkosti Boží. Nyní jimi //jděte!//