Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 27. Vánoce 1932. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:vanoce_1932 to cs:doznivani:hlas:vanoce_1932 Marek Ištvánek
+++ Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 27. Der Stern von Bethlehem. | 2020/10/18 22:16 | current
– angelegt Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Vánoce 1932. ======
+====== Der Stern von Bethlehem. ======
-Vánoce! Posvátná noc vzpomínek! Svatý den v hodině nadcházející slavnosti. A obojí spojeno bodem obratu veliké doby.
+Licht soll nun werden hier auf Erden, wie es einstens hätte sein sollen, als der Stern der Verheißung während dreier Nächte über einem Stall zu Bethlehem erstrahlte.
-Zde na zemi má býti nyní //Světlo,// jak tomu mělo být již tehdy, když hvězda zaslíbení zářila po tři noci nad chlévem Betlémským.
+Aber das Licht wurde damals von wenigen nur aufgenommen, deren Hörer es nach Erdenmenschenart sehr bald verbogen und entstellten, Vergessenes mit eigenem Gedachten zu ersetzen suchten und dadurch nur ein Durcheinander schufen, das als Wahrheit unantastbar heute gelten soll. Aus Angst, daß alles stürzt, wenn nur der kleinste Pfeiler sich als unecht zeigt, wird jeder Lichtstrahl, der Erkenntnis bringen kann, bekämpft, besudelt, und, wo es nicht anders geht, wenigstens lächerlich gemacht mit einer Bosheit, einer Tücke, welche klarem Denken deutlich zeigt, daß sie der Furcht entspringt! Doch klares Denken ist auf Erden heute selten nur zu finden.
-Jen nemnozí přijali tehdy Světlo. Jejich posluchači je však velmi brzy pokřivili a změnili způsobem, obvyklým u pozemských lidí. To, co zapomněli, nahradili vlastními myšlenkami a tím vytvořili onen zmatek, který dnes má platit jako nedotknutelná pravda. Z obavy, že se to vše zřítí, jestliže se třeba i nejmenší sloup ukáže jako nepravý, byl pak potírán a pomlouván každý paprsek Světla, který by mohl přinésti poznání. A nešlo-li to jinak, snažili se učiniti jej směšným s takovou zlobou a potměšilostí, která ukazovala každému jasně myslícímu člověku velmi zřetelně, že vzniká jen z bezmezného strachu! Ale jen zřídka najde se na této zemi někdo jasně myslící.
+Trotzdem //muß// das Licht wahrer Erkenntnis endlich über alle Menschheit kommen!
-Vzdor tomu //musí// konečně všem vzejíti světlo pravého poznání!
+Die Zeit ist da, wo alles Ungesunde, das das Menschenhirn erfand, hinweggefegt wird aus der Schöpfung, damit es ferner nicht mehr niederhalte die Erleuchtung, daß die Wahrheit //anders// aussieht als die haltlosen Gebilde, welche prahlerischer Dünkel und Geschäftssinn, kranke Einbildung und Heuchelei aus schwülem Sumpfe niedriger Beschränktheiten im Drang nach Erdenmacht und irdischer Bewunderung erschuf.
-Nadešla doba, kdy bude vypuzeno ze stvoření všechno nezdravé, co lidský mozek vynalezl, aby to nadále nemohlo již zabraňovati osvícení, které ukáže, že Pravda je //jiná,// nežli neudržitelné výplody, vytvořené vychloubačnou domýšlivostí a prospěchářstvím, chorobnou fantasií a pokrytectvím z dusného bahna nízké omezenosti v touze po obdivu a pozemské moci.
+Fluch denen nun, welche durch Irreführung Millionen Menschen derartig versklavten, daß sie heute zur Zeit des Gerichtes nicht mehr wagen, ihre Augen aufzutun dem Licht, sondern blind darauflos schmähen, sobald etwas an ihre Ohren dringt, was anders klingt, als sie es bisher hörten, anstatt endlich aufzuhorchen und in sich einmal zu prüfen, ob das Neue nicht ihrem Verstehen näher kommt als das bisher Gelernte, ob sich nicht ihre Empfindung regt zu einer Überzeugung hin, daß Altes nicht bestehen kann vor dem Weckruf des Lichtes, der zu ihnen dringt, und stürzen muß, da es auf falschem Grunde steht!
-Běda nyní těm, kteří bludným vedením zotročili miliony lidí tak, že se dnes v době soudu již ani neodváží pozvednouti své zraky ke Světlu a zaslepeně tupí vše, co pronikne k jejich uším, jakmile to zní jinak než to, co slýchali dosud. Místo, aby konečně naslouchali a počali v sobě zkoumat, zda toto nové není jejich porozumění bližší než vše, čemu se dosud učili a zda jejich cítění nekloní se k přesvědčení, že všechno staré musí se zhroutit, protože stojí na falešných základech a že nemůže obstát před Světlem, které k nim proniká a volá k probuzení!
+Die Ohren sind verstopft, und ängstlich wird darauf gesehen, daß kein frischer Luftzug in sie kommt, tatsächlich nur aus Faulheit und aus Angst, daß diese frische Luft in der damit verbundenen Gesundung //Geistesregsamkeit// bedingt, die Selbstbemühung fordert und erzwingt. Im Gegensatz zu dem jetzigen anscheinend bequemen Geistesdämmern, das den dumpfen Dauerschlaf zur Folge hat und damit nur der Schlauheit des verbogenen, verdorbenen Verstandes freie Hand gewährt!
-Uši jsou ucpány a úzkostlivě se pečuje o to, aby do nich nevnikl žádný svěží závan vzduchu. Děje se tak skutečně jen z lenosti a strachu, protože tento svěží vzduch a s ním spojené ozdravění vyžaduje //hybnost ducha,// požaduje a vynucuje vlastní snažení, které je v příkrém rozporu s dosavadním, zdánlivě pohodlným duchovním soumrakem, který má za následek tupý, trvalý spánek a tím ponechává volnou ruku lstivosti zkrouceného, zkaženého rozumu!
+Aber es nützet nichts, daß Ihr die Ohren für das neue Wort verstopft, die Augen schließt, damit das Licht nicht blende und Euch nicht erschrecke! //Gewaltsam// werdet Ihr nun aufgescheucht aus dieser traurigen Betäubung! Frierend sollt Ihr vor dem kalten Lichte stehen, das Euch unbarmherzig aller falschen Einhüllung entblößt. Frierend, weil Euer Geistesfunke //in Euch// nicht mehr zu entzünden geht, um wärmend sich von innen heraus mit dem Lichte zu vereinen. Es ist zu spät dazu! Und das Zuspät bringt in Erstarrung den geistigen Tod!
-Není však nic platno, že ucpáváte své uši před novým slovem, že zavíráte oči, aby vás Světlo neoslepilo a nepolekalo! //Násilím// budete nyní vyburcováni z tohoto smutného omámení! Třesouce se mrazem budete muset stát před chladným Světlem, které vás nemilosrdně obnaží z vašich falešných záhalů. Budete mrznout, protože vaše duchovní jiskra //ve vás// nedá se již zažehnouti a zanítiti, aby se žhavě spojila z vašeho nitra se Světlem. K tomu je již pozdě! A toto pozdě přináší ve ztrnutí duchovní smrt!
+Ich schleudere das Licht hinein in Euer falsches Tun und Denken, daß es die vielen Mäntelchen zerreiße, die in schillernder Pracht wie Flittergold das Unechte und Schläfrige in Euch verdecken. Es ist ja gar so //leicht// für Euch, //Unglaubliches// zu //glauben;// denn dabei braucht Ihr Euch nicht mühen, selbst zu denken und zu prüfen. Gerade weil es keiner Prüfung nach den göttlichen Naturgesetzen standzuhalten fähig ist, //müßt// Ihr nur einfach glauben, ohne nach dem Wie oder Warum zu fragen, müßt //blindlings// glauben, und das dünkt Euch //groß!// Ihr, die Ihr Euch in dieser so bequemen Art besonders gläubig wähnt, erhebt Euch darin einfach über allen Zweifel, und … fühlt Euch wohl, geborgen, edel, fromm und seligwerdenmüssend!
-Vrhám Světlo do vašeho falešného myšlení a konání, které roztrhá mnohé pláštíky, jež ve třpytném lesku, jako pozlátko, přikrývají vše, co je ve vás nepravé a ospalé. Pro vás je přece tak //snadné,// věřiti //neuvěřitelnému,// protože při tom se nemusíte namáhat, sami myslet a zkoumat. Právě proto, že to podle Božských přirozených zákonů nesnese žádného zkoumání, //musíte// prostě jen věřit, aniž byste se ptali Jak nebo Proč. Musíte věřit //slepě// a to považujete za //veliké!// Vy, kteří se v tomto tak pohodlném způsobu považujete za obzvlášť věřící, povznášíte se tím prostě nade všechny pochybnosti a … cítíte se blaženými, ukrytými, ušlechtilými, zbožnými a jste si jisti blažeností!
+Ihr aber habt Euch damit nicht erhoben über allen Zweifel, sondern seid nur feig daran vorbeigegangen! Ihr wart zu geistesträg, um selbst etwas dabei zu tun, und zogt den blinden Glauben einem Wissen vom natürlichen Geschehen im Gesetz des Gotteswillens vor. Und dazu halfen Euch Erdichtungen aus Menschenhirn. Denn je unmöglicher es ist, unfaßbarer, an das Ihr glauben sollt, desto bequemer wird es auch, in Buchstäblichkeit //blind// daran zu glauben, weil es in solchen Dingen gar nicht anders geht. Da //muß// das Wissen und die Überzeugung ausgeschaltet werden. Unmögliches allein verlangt den blinden, rückhaltlosen Glauben; denn jede Möglichkeit regt sofort eignes Denken an. Wo Wahrheit ist, die stets Natürlichkeit und Folgerichtigkeiten zeigt, dort setzt das Denken und das Nachempfinden auch selbsttätig ein. Es hört nur dort auf, wo es nichts Natürliches mehr findet, wo also Wahrheit nicht vorhanden ist. Und //nur// durch Nachempfinden kann etwas zur Überzeugung werden, die allein dem Menschengeiste Werte bringt!
-Tím jste se však nepovznesli nade všechny pochybnosti, nýbrž jste jen příliš zbaběle tyto pochybnosti obešli! Byli jste příliš líní, příliš duchovně pohodlní, než abyste sami při tom něco dělali a dali jste raději přednost slepé víře před věděním o přirozeném dění v zákonech Božské vůle. A k tomu pomáhaly vám i výmysly lidského mozku. Neboť čím je nemožnější a nepochopitelnější to, čemu máte věřit, tím je to také pro vás pohodlnější, abyste tomu doslova slepě věřili, poněvadž v těchto věcech to vůbec jinak nejde. Vědění a přesvědčení //musí// při tom býti vyloučeno. Jedině to, co je nemožné, vyžaduje slepou absolutní víru, poněvadž každá možnost povzbuzuje ihned vlastní myšlení. Tam, kde je pravda, která se vždy jeví přirozeně a logicky, tam nastupuje samočinně i myšlení a procítění. Toto mizí jen tam, kde nemůže nalézti nic přirozeného. Kde tedy Pravda není. A //jedině// procítěním může se něco stát přesvědčením. A jedině přesvědčení přináší hodnoty lidskému duchu!
+So schließt sich nun mit allem im Gerichte auch der Ring, der einsetzt mit der Weihenacht in Bethlehem! Und dieser Ringschluß muß das Unrichtige in den Überlieferungen ausschleudern, dafür die Wahrheit zu dem Siege bringen. Das Dunkel, das die Menschheit schaffte, wird durch das eindringende Licht zerstreut!
-Tak uzavírá se nyní v soudu s ostatním i onen kruh, který vznikl ve svaté noci v Betlémě! A závěr tohoto kruhu musí vypuditi všechno nesprávné z podání a tradic a přivésti tak k vítězství Pravdu! Temno, které lidstvo vytvořilo, bude pronikajícím Světlem rozptýleno!
+Alle Legenden, welche um das Leben Jesu mit der Zeit gewoben wurden, müssen fallen, damit es endlich rein hervortritt, gottgesetzlich, so, wie es in dieser Schöpfung anders gar nicht möglich war. Ihr habt bisher mit Euren selbstgeschaffnen Kulten die Vollkommenheit des Schöpfers, Eures Gottes, leichtgläubig frevelhaft verleugnet.
-Všechny legendy, kterými byl během času obetkán Ježíšův život, musí padnout, aby konečně vystoupil čistě a podle zákonů Božích tak, jaký byl ve skutečnosti podle zákonů stvoření. Ve svých kultech, které jste si sami vytvořili, popírali jste dosud s lehkomyslnou rouhavostí dokonalost Stvořitele, svého Boha.
+Gewollt, bewußt stellt Ihr ihn darin als in seinem Willen unvollkommen dar! Ich sprach darüber schon in meiner Botschaft, und Ihr mögt Euch drehen, wenden, wie Ihr wollt, nicht //eine// Ausflucht kann Euch davor schützen, daß Ihr zu träge waret, selbst dabei zu denken. Ihr ehrt Gott nicht damit, wenn Ihr an Dinge blindlings glaubt, die sich mit Schöpfungsurgesetzen nicht vereinen lassen! Im Gegenteil, wenn Ihr an die Vollkommenheit des Schöpfers glaubt, so müßt Ihr wissen, daß nichts in der Schöpfung hier geschehen kann, was nicht genau der Folgerung in den festliegenden Gesetzen Gottes auch entspricht. Darin allein könnt Ihr ihn wirklich ehren.
-Chtěně a vědomě představovali jste si Stvořitele, jako by jeho vůle nebyla v tom dokonalá! Mluvil jsem o tom již ve svém Poselství a můžete to kroutit a točit, jak chcete. Ani //jediná// výmluva nemůže vás ochránit před tím, že jste byli příliš líní sami při tom myslet. Tím, že slepě věříte věcem, které se nedají spojit s prazákony stvoření, nectíte přece Boha! Kdybyste věřili v dokonalost Stvořitelovu, tu byste naopak museli vědět, že zde ve stvoření nemůže se udáti nic, co přesně neodpovídá důsledkům pevně stanovených zákonů Božích. Jedině tím můžete Boha skutečně uctívati.
+Wer anders denkt, zweifelt damit an der //Vollkommenheit// des Schöpfers, seines Gottes! Denn wo Veränderungen oder noch Verbesserungen möglich sind, dort ist und war keine Vollkommenheit vorhanden! Entwickelung ist etwas anderes. Diese ist vorgesehen und gewollt in dieser Schöpfung. Aber sie muß sich unbedingt //als Folgerung// ergeben der Wirkung schon bestehender Gesetze. Das alles aber kann nicht solche Dinge bringen, wie sie bei vielen Gläubigen namentlich im Leben Christi als ganz selbstverständlich angenommen werden!
-Kdo myslí jinak, pochybuje tím o //dokonalosti// Stvořitele, svého Boha! Neboť tam, kde jsou možné změny nebo dokonce zlepšování, není a nebylo žádné dokonalosti! Vývoj je něco jiného, poněvadž je předvídán a chtěn v tomto stvoření. Vývoj musí se však bezpodmínečně projevovati //jako důsledek// působení stávajících zákonů. To vše nemůže však přivoditi takové věci, které mnozí věřící přijímají jako úplně samozřejmé, zvláště pokud se jedná o život Kristův!
+Wacht endlich auf aus Euren Träumen, werdet in Euch //wahr!// Es sei Euch noch einmal gesagt, daß es unmöglich ist nach den Gesetzen in der Schöpfung, daß Erdenmenschenkörper je geboren werden können ohne vorherige grobstoffliche Zeugung, ebenso unmöglich, daß ein grobstofflicher Körper aufgehoben wird ins feinstoffliche Reich nach seinem Erdentode, noch weniger ins wesenhafte oder gar das geistige! Und da Jesus auf Erden hier geboren werden mußte, unterlag dieses Geschehen auch dem grobstofflichen Gottgesetz der vorherigen Zeugung.
-Probuďte se konečně ze svých snů a staňte se v sobě opravdovými! Právě dnes pravím vám ještě jednou, že podle zákonů ve stvoření není možno, aby pozemské tělo člověka mohlo býti zrozeno bez předchozího hrubohmotného plození. Právě tak není možno, aby hrubohmotné tělo po své pozemské smrti bylo povzneseno do jemnohmotné říše. Tím méně ovšem do bytostného nebo dokonce do duchovního! A poněvadž Ježíš musel se zrodit zde na zemi, podléhalo toto dění také hrubohmotnému Božímu zákonu předchozího plození.
+Gott müßte gegen seine eigenen Gesetze handeln, wäre es mit Christus so geschehen, wie es die Überlieferungen melden. Das aber kann er nicht, da er //vollkommen ist von Anfang an// und damit auch sein Wille, welcher in den Schöpfungsgesetzen liegt. Wer anders noch zu denken wagt, der zweifelt an dieser Vollkommenheit und somit auch zuletzt an Gott! Denn Gott ohne Vollkommenheit wäre nicht Gott. Da gibt es keine Ausrede! An dieser einfachen Gewißheit kann ein Menschengeist nicht deuteln, auch wenn damit die Grundfesten so mancher bisherigen Anschauungen nun erschüttert werden müssen. Hier gibt es nur Entweder-Oder. Ganz oder gar nicht. Eine Brücke läßt sich da nicht bauen, weil etwas Halbes, Unfertiges in der Gottheit nicht sein kann! Auch nicht in dem, was sich mit Gott befaßt!
-Bůh musel by jednat proti svým vlastním zákonům, kdyby to s Kristem mělo býti tak, jak se to v podáních vypravuje. To však není možno, poněvadž Bůh je //dokonalý od počátku,// a proto je dokonalá i jeho vůle, která spočívá v prazákonech stvoření. Kdo se ještě odvažuje myslet jinak, ten pochybuje o této dokonalosti a tím také nakonec o Bohu! Neboť Bůh bez dokonalosti by nebyl Bohem. Tu není žádné výmluvy! Touto prostou jistotou nemůže lidský duch otřásti, i kdyby se proto musely zachvět základy mnohých dosavadních názorů. Zde jest jedině buď -- anebo. Všechno nebo nic. Není tu možno postavit nějaký most, protože v Božství nemůže býti něco polovičatého a nehotového. Nemůže tak býti ani v tom, co se Boha dotýká!
+Jesus wurde //grobstofflich// gezeugt, sonst wäre eine irdische Geburt nicht möglich gewesen.
-Ježíš byl zplozen //hrubohmotně,// neboť jinak nebylo by pozemské zrození vůbec možno. Jeho otcem byl Říman, který miloval Marii a chtěl ji učinit svou ženou. Maria ho nevýslovně milovala. Poměry zdržely však Římana, který byl vojákem a setníkem Augustovým, po určitou dobu v cizině, takže Maria svěřila se ve svých starostech tesařskému mistru Josefovi, jehož ctila a jemuž důvěřovala. Josef pojal na to Marii za ženu. Duševní tíseň uvolnila Marii ještě před rozhovorem s Josefem duševně tak, že v okamžiku nejvyššího vnitřního boje prožila //v sobě// duchovně to, co je v bibli zaznamenáno jako zvěstování andělovo.
+Von einigen nur wurde damals der Stern als Erfüllung der Verheißungen erkannt. So von Maria selbst und von Josef, der erschüttert sein Gesicht verbarg.
-Maria trpěla, poněvadž nikdy nemohla úplně potlačit svou lásku ke Kreolovi, římskému setníku a otci Ježíše, jejího dítěte a musela vidět, že tím působí smutek Josefovi, který ji opravdu miloval.
+Drei Könige fanden den Weg zum Stall und gaben irdische Geschenke; doch dann ließen sie das Kind schutzlos zurück, dem sie den Weg auf Erden ebnen sollten mit ihren Schätzen, ihrer Macht, daß ihm kein Leid geschehe in Erfüllung seiner Aufgabe. Sie hatten ihren hohen Ruf nicht voll erkannt, trotzdem ihnen Erleuchtung wurde, daß sie das Kind finden konnten.
-A když zazářila nad Betlémem hvězda, hledal v tutéž dobu úplně již zoufalý Kreolus v městečku Nazaretě Marii, aby ji vzal jako svou ženu s sebou do Říma. Viděl hvězdu, která ho rozechvěla, ale nevěděl nic o tom, že svítí jeho dítěti.
+Unruhe trieb Maria fort von Nazareth, und Josef, der ihr stilles Leiden, ihre Sehnsucht sah, erfüllte ihren Wunsch, nur um sie froh zu machen. Er übergab die Leitung seiner Zimmerei dem Ältesten seiner Gehilfen und reiste mit Maria und dem Kinde in ein fernes Land. Im Alltage der Arbeit und täglicher Sorgen verblaßte langsam die Erinnerung an den strahlenden Stern bei beiden, namentlich da Jesus nichts Auffallendes in den Jugendjahren zeigte, sondern wie alle Kinder ganz natürlich war. Erst als Josef, der Jesus stets der beste väterliche Freund gewesen war, nach seiner Rückkehr in die Heimatstadt zum Sterben kam, sah er bei dem Hinübergehen in den letzten Erdenaugenblicken über Jesus, der allein an seinem Sterbelager stand, die Krone und die Taube. Erschauernd waren seine letzten Worte: „Also bist Du es doch!“
-Jen několika lidmi byla tehdy tato hvězda poznána jako splnění zaslíbení! Marií samotnou i Josefem, který, rozechvěn, zahalil svou tvář.
+Jesus selbst wußte nichts davon, bis es ihn zu Johannes trieb, von dem er hörte, daß er an dem Jordan weise Lehren kündete und taufte.
-Tři králové nalezli cestu ke chlévu a odevzdali pozemské dary. Ale pak nechali opět dítě bez ochrany. Byli povoláni, aby tomuto dítěti urovnali cestu na zemi svými poklady a svou mocí, aby mu nebylo ublíženo při plnění jeho poslání. Nepochopili úplně své vznešené poslání, přes to, že byli osvíceni, aby dítě mohli nalézti.
+In dieser grobstofflichen Handlung einer Taufe wurde der Beginn der Sendung in der Grobstofflichkeit fest verankert. Die Binde fiel. Jesus war sich selbst von diesem Augenblicke an bewußt, daß er das Wort des Vaters in die Erdenmenschheit tragen sollte.
-Neklid hnal Marii pryč z Nazareta a Josef, který viděl její tiché utrpení a její touhu, vyplnil její přání, aby jí udělal radost. Předal vedení svého tesařského závodu svému nejstaršímu tovaryši a odcestoval s Marií a s dítětem do cizí země. Ve shonu práce a denních starostech vybledla zvolna u obou vzpomínka na zářící hvězdu, zvláště když Ježíš ve svých dětských letech nic nápadného neprojevoval, nýbrž byl právě tak přirozený jako jiné děti. Teprve když Josef, který vždy byl Ježíšovi nejlepším otcovským přítelem, umíral po svém návratu ve svém domově, uviděl ve svých posledních pozemských okamžicích nad Ježíšem, který jediný byl u jeho úmrtního lože, korunu a holubici. V tomto vytržení pronesl poslední slova: „Tak jsi to přece ty!“
+Sein ganzes Leben wird sich aufrollen vor Euch so, wie es wirklich war, entkleidet aller Phantasien menschlicher Gehirne! Mit dem Ringschluß des Geschehens wird es im Gerichte allen kund im Sieg der Wahrheit, die nicht mehr verdüstert werden darf für lange Zeit! Maria kämpfte in sich mit den Zweifeln, die verstärkt wurden durch mütterliche Sorgen um den Sohn bis zu dem schweren Gang nach Golgatha. Rein menschlich und nicht überirdisch. Erst dort wurde ihr zuletzt noch Erkenntnis über seine Sendung und damit der Glaube.
-Ježíš sám nevěděl o tom nic, pokud ho to netáhlo k Janovi, o němž slyšel, že u Jordánu křtí a káže moudré učení.
+Doch jetzt zur Wiederkehr des Sternes soll durch Gottes Gnade nun gelöst sein aller Irrtum, und gelöst auch alle Fehler derer, welche nicht in Starrsinn, nicht in üblem Wollen damals Christi Weg erschwerten und nun bei dem Ringschluß zur Erkenntnis kommen, gutzumachen suchen, was sie unterlassen haben oder fehlten.
-V tomto hrubohmotném úkonu křtu byl pevně zakotven začátek poslání ve hrubohmotnosti. Páska spadla. Od tohoto okamžiku byl si vědom toho, že má přinésti pozemskému lidstvu Slovo otcovo. -- O svém pozemském otci neslyšel od Marie nikdy a nevěděl, že v jeho žilách koluje i římská krev.
+In dem Gutmachenwollen steigt für sie mit dem Strahlenden Sterne die Erlösung auf, befreit können sie Dank jubeln dem, der in Weisheit und in Güte die Gesetze schuf, an denen sich die Kreaturen richten und auch lösen müssen.
-Tak rozvine se před vámi celý život, takový, jaký skutečně byl, zbavený všech fantasií lidského mozku! S uzavřením kruhu dění bude v soudu prohlášeno všem vítězství Pravdy, která nebude již dlouho zahalována! Maria zápasila v sobě s pochybnostmi, které byly zesíleny mateřskou starostí o syna až k těžké cestě na Golgatu. Čistě lidsky a ne nadpozemsky. Teprve tam zasvitlo jí na konec poznání o jeho poslání a tím i víra.
-Nyní však při opětovném návratu hvězdy mají býti Boží milostí napraveny všechny omyly. Současně mají být odčiněny také všechny chyby těch, kteří ztěžovali Kristovi cestu; ovšem za předpokladu, že tak nečinili z tvrdošíjnosti nebo zlé vůle a že se nyní při uzavření kruhu propracují k poznání a vynasnaží se napraviti to, co zanedbali nebo v čem pochybili.
-Touto vůlí k nápravě stoupá pro ně se zářící hvězdou i vykoupení, a jejich osvobozující dík bude jásati k tomu, jenž v moudrosti a dobrotě vytvořil zákony, na nichž musí se tvorové soudit a také osvobozovat.
-Chcete-li při tom obstát, uvažujte v budoucnosti jedno: Pohleďte, moje cesty nejsou vašimi cestami! Proto buďte bdělí a dbejte vždy na //své// cesty, které jsem vám Poselstvím ukázal. Starej se každý sám o sebe! Přicházejte ke mně sem k východu, zatím co já jsem obrácen k západu a musím vám hledět vstříc. Přicházím od Otce z nejvyššího východu a proto moje cesty nejsou //nikdy// vašimi cestami! Myslete na to vždy, když nechcete nebo nemůžete tak mnohému porozumět. Dbejte jedině své cesty, kterou jsem vám mohl ukázat a nedomnívejte se, že také moje cesta musí býti stejného druhu. V tom byste bloudili!