Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 16. Vánoce. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:vanoce_16 to cs:doznivani:hlas:vanoce_16 Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 17. Vánoce! | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:vanoce to cs:doznivani:plamen:dil_i:vanoce Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Vánoce. ======
+====== Vánoce! ======
-Vánoce! Slavnost zářící hvězdy! Obě tyto slavnosti jsou ve skutečnosti jen jediným svátkem. Jest to den zářící hvězdy, která, Bohem poslaná do této části světa, svítila kdysi Synu Božímu na pozdrav, když se zde na zemi probudil. Nyní bude svítiti Synu Člověka ode dne jeho pozemského probuzení, od té hodiny, kdy moc Světla zakotví v hrubohmotnosti! --
+Vánoce! Slavnost zářící hvězdy! Obě tyto slavnosti jsou ve skutečnosti jen jednou! Je to den zářící hvězdy, která, Bohem poslaná do této světové části, kdysi přinášela Synu Božímu Jeho zářivý pozdrav, když se probudil zde na zemi, a nyní bude svítit Synu Člověka ode dne jeho pozemského probuzení, hodiny, kdy moc Světla zakotví se v hrubohmotnosti! —
-„Pokoj na zemi k radosti celého lidstva!“ Takový byl pozdrav Světla při pozemském zrození Syna Božího, které se ještě dnes slaví o vánočních svátcích. V odpověď na tento pozdrav nesl se již po několika letech výsměšný pokřik lidstva: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“ vyzývavě k Božímu trůnu!
+„Na zemi mír k radosti celého lidstva!“ byl pozdrav Světla při pozemském zrození Syna Božího, které se ještě dnes slaví o vánočních svátcích. Výsměšný křik lidstva: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“ zněl již za několik let jako vyzývavý protipozdrav vzhůru k Božímu trůnu!
-V témže okamžiku snesl se však dolů po cestě tohoto výsměchu … soud! Nečekal snad až na dnešní dobu! Vy, pozemští lidé, stojíte již ode dne vraždy v tomto zvratném působení. To, co se děje nyní, jest jen //konec// soudu, tedy konečný soud!
+Avšak dolů spouštěl se ve stejném okamžiku cestou tohoto výsměchu … soud! Nečekal snad až do současnosti. Vy pozemští lidé stojíte již ode dne vraždy v tomto vzájemném působení. Co se nyní děje, je jen //konec// soudu, tedy konečný soud!
-Od onoho dne, kdy se roztrhla posvěcená opona před Nejsvětějším, byli jste stále odděleni od Boha! Od této hodiny neměli jste již míti Nejsvětější na zemi. Od tohoto okamžiku byli jste zmateni a osamoceni. Nebylo pro vás již žádného spojení s Bohem! Lidstvo přetrhalo toto spojení ukřižováním a rozbilo starou úmluvu. Boží posel, který dal roztrhnouti tuto oponu, uprázdnil také Archu úmluvy, poněvadž ztratila původní smysl a hodnotu. Po této vraždě nemohla dále existovati úmluva mezi Bohem a lidstvem.
+Byli jste odděleni od Boha od toho dne, ve kterém se roztrhla posvěcená opona před Nejsvětějším! Neměli jste mít Nejsvětější od této hodiny již více zde na zemi. Od stejného okamžiku jste byli zmateni a osamoceni. Nebylo pro vás již žádného spojení s Bohem! Lidstvo je přetrhlo tímto ukřižováním a rozbilo starou úmluvu. Posel Boží, který dal roztrhnout tuto oponu, vyprázdnil také archu úmluvy, protože ztratila původní smysl a hodnotu. Úmluva mezi Bohem a lidstvem nemohla po této vraždě dále již existovat.
-Zbylo vám tu jedině Slovo, jako lano k záchraně pro jednotlivce, který chtěl namáhavě se po něm šplhat, aby dosáhl světlejších výšin. To se podařilo za velikého namáhání jen několika lidem. Tam museli však ještě čekat až ku dni posledního soudu! A tento soud přináší Syn Člověka, který má uzavřít novou úmluvu, pro niž vážně hledající byli již nyní zpečetěni.
+Zůstalo vám zde Slovo samotné jako lano k záchraně pro jednotlivce, pokud by chtěl po něm namáhavě šplhat, aby dospěl do světlejších výšin. Jen několika se to podařilo za velikého úsilí. Tam však museli ještě vyčkat, až do dne konečného soudu! A ten přináší Syn Člověka, který také uzavírá novou úmluvu, pro niž byli vážně hledající již nyní zpečetěni.
-Bez nové úmluvy nebylo by pro pozemské lidstvo již žádného spojení s Bohem, poněvadž bylo kdysi ukřižováním přerušeno.
+Bez nové úmluvy není pro toto pozemské lidstvo také již žádného spojení s Bohem, poté co bylo přerušeno ukřižováním.
-Od té doby chyběl nejsilnější článek nutného spojení; a tak vznikla pro každého, mimo samého Boha, nepřeklenutelná propast. Lidstvo však v zaslepení zvětšovalo tuto propast vždy víc a více.
+Od té doby schází nejsilnější článek tohoto nutného spojení, čímž vznikla propast, kterou nebylo možné překlenout, pouze skrze Boha samotného. Lidstvo však stále více rozšiřovalo tuto propast ve svém zaslepení.
-//Proto// zní nyní pozdrav hvězdy: „Lidstvu //boj a soud// až k úplnému podrobení, které jest totéž jako očistění a mír!“
+Z tohoto důvodu zní //nyní// pozdrav hvězdy: //„Boj// lidstvu a soud, až k úplnému podrobení, které je souznačné s očištěním a mírem!“ —
-Snažte se konečně, ve všem shonu tohoto lidstva, jasně vzhlížeti k vánoční době! Ne však z //toho// hlediska, kterému vás učili, nýbrž uvažujte z hlediska Světla!
+Dejte si jednou námahu jasně nahlédnout do všeho shonu tohoto lidstva ve vánoční době! Avšak ne z //toho// hlediska, které vám bylo vštípeno, nýbrž to pozorujte z hlediska Světla!
-Syn Boží přišel k lidstvu na zem, aby svým slovem ukázal cestu, která by musela vésti lidstvo do výšin, na nivy blažených. Chtěl tím přinésti mír, štěstí a radost. Chtěl otevříti zbloudilým lidským duším dveře k ráji. Lidstvo užaslo a naslouchalo! Cítilo velikost. Avšak rychle probudila se současně napřed jejich pozemská přání, která ze zvyku snažili se lidé do toho ihned vmísit, aby je při této příležitosti viděli naplněny. Lidé vůbec nemysleli na to, aby vděčně přijali veliký Boží dar tak, jak jest, nýbrž chtěli, aby nejdříve byla splněna Synem Božím jejich pozemská přání. Pak snad by se také i snažili trochu pracovat na sobě. Kdyby však jejich pozemská přání byla splněna napřed, zůstali by pak příliš pohodlní, aby ještě dělali něco jiného!
+Syn Boží přišel k lidstvu na zem, aby skrze své Slovo ukázal cestu, která musí vést lidstvo do výšin, na nivy blažených. Chtěl tím přinést mír, štěstí a radost. Chtěl otevřít zbloudilému lidstvu bránu k ráji. Lidstvo žaslo a naslouchalo! Cítilo velikost!
-Svým nesprávným stanoviskem chtěli si udělat z Krista služebníka, místo, aby ho pozdravili jako Pána!
+Avšak rychle se současně jako první probudila jeho pozemská přání, která se snažilo ze zvyku do toho ihned vmísit, aby je při této příležitosti vidělo splněná. Nemyslelo vůbec na to, aby veliký Boží dar vděčně přijalo takový, jaký je, nýbrž nejprve mělo být uspokojeno jeho pozemské přání skrze Syna Božího. Pak by se snad také snažilo odvést na sobě nějakou práci. Pokud by však byla jeho pozemská přání splněna nejdříve, tak by zůstalo poté příliš pohodlné udělat ještě něco jiného!
-Ani dnes není stanovisko lidí vůči Bohu jiné! Všichni mají pro něj jen prosby, všichni chtějí, aby správně vyplnil jejich přání! Snaží se přiblížiti se svému Bohu jen v prosbách, jimž //říkají modlitby, které jsou však žebráním.// Ničím jiným! Vy pokrytci, bláhovci, vy neužiteční služebníci! Vaše prosby jsou ve skutečnosti jen sobeckým požadováním! Jen vy a zase jen vy! Myslíte při tom jedině na své blaho.
+Chtělo si svým nesprávným stanoviskem udělat z Krista sluhu, místo aby ho pozdravilo jako Pána!
-Co však vy přinášíte vstříc //Bohu// jako dík, jemu, který přenechal k vašemu vývoji celé stvoření?
+Stanovisko lidí vůči Bohu není ani dnes jiné! Oni všichni znají jen prosbu, aby správně vyplnil jejich přání! Jen v prosbě, kterou //nazývají// modlením a která je //však jen žebrotou,// se snaží přibližovat svému Bohu. Ničím jiným! Vy pokrytci, bláhovci, vy nepotřební služebníci! Vaše prosby jsou ve skutečnosti jen sobeckými požadavky! Jen vy a opět zase vy. Dbáte pouze jen na své blaho.
-Vy jste mu je otrávili a zneuctili, poněvadž jste se nikdy o ně nestarali. Pošpinili jste je, když jste se snažili ho používat jen ku splnění nejnižších žádostí! A na samotné svátky vánoční jest vaším nejvyšším cílem jenom vzájemné dávání dárků.
+Co však jako dík přinášíte vstříc //Bohu,// který vám přenechal stvoření k vašemu vývoji?
-A tak učinili jste i z této země chlév, místo chrámu Božího!
+Vy jste mu je otrávili a zneuctili, poněvadž jste se o ně vůbec nestarali, pošpinili jste je, zatímco jste se je snažili jen využít ke splnění nejnižších žádostí! A při samotných vánočních svátcích je pro vás nejvyšším cílem jen vzájemné obdarovávání!
-Nikdy jste nepoznali slov Kristových a jejich skryté vysoké hodnoty, která je nade všechny poklady světa! Již za pozemského života Kristova chodili duchovně líní lidé tupě kolem něho, hloupě a omezeně, tak, jak to dělají ještě dnes. Cítili se v nesplnění všech svých pozemských přání dokonce i podvedenými a pronásledovali toho, který jim chtěl dáti mnohem //více, všechno,// co lidský duch potřebuje k dosažení pravého štěstí a pravého života. Pronásledovali ho svou nenávistí, až dosáhli toho, že byl přibit na kříž, aby se již nemuseli nad ním pohoršovat!
+Tak byla také tato země učiněna skrze vás chlévem místo chrámem Božím!
-Vžijte se do cítění Syna Božího! Jak bezectné, žalostně ubohé lidi viděl před sebou! On, který se nezalekl tak veliké oběti, aby přišel ze Světla na tuto Zemi. On věděl, jaké hodnoty dal lidstvu svým slovem. Hodnoty, které jedině mohly ještě zachránit lidi, tak obtížené vinami proti Bohu a vyvésti je z jejich bludných cest, které si sami vytvořili svým falešným jednáním a mezerovitým myšlením. Ve svých podobenstvích a řečech dal jasně znatelný a přesný směr ve stvoření, který nebylo těžko prorazit a pak velmi snadno udržovat pro každého, kdo je správně pochopil.
+Kristova //slova// jste nikdy nepoznali v jejich vysoké hodnotě, kterou skrývají, která je nade všechny pozemské poklady! V duchovní lenosti míjeli je lidé již za Kristova pozemského času, hloupě, omezeně, jako to i dnes lidé ještě činí. Cítili se v nesplnění všech svých pozemských přání nakonec dokonce podvedeni a pronásledovali toho, který jim chtěl dát mnohem //více, všechno,// co lidský duch potřebuje k dosažení pravého štěstí, pravého života. Pronásledovali ho se svou nenávistí, až dosáhli toho, že byl přibit na kříž, aby se nad ním již více nemuseli pohoršovat!
-Dal jim //záchranu,// dal jim život! Již tehdy viděl, že by museli býti na věky ztraceni, kdyby nezměnili cestu.
+Vmyslete se do cítění Syna Božího. Jak nehodné, jak nízce ubohé musel lidi vidět před sebou. On, který se nebál tak veliké oběti přijít ze Světla na tuto zemi, který věděl, jaké hodnoty dával lidstvu se svým Slovem! Hodnoty, které jedině mohly ještě zachránit lidi vůči Bohu tak obtížené vinou z bludných cest, které si sami vytvořili svým falešným konáním a mezerovitým myšlením.
-A když On ve své veliké lásce a trpělivosti vyšel se svým věděním shovívavě vstříc nízké hlouposti těchto pozemských lidí jen proto, aby pomohl, přišli tito lidé s požadavky svých, pouze pozemských přání! Od něho očekávali osobivě právě to, co se jim všem stalo již mnohokrát tak osudným, poněvadž splněním jejich pozemských přání jejich duch vždy umdlel a byl učiněn nepotřebným pro opravdový vzestup. Denně a každou hodinu musel poznávat, jak házel drahocenné perly sviním! A On pro tyto lidi přišel dolů //ze Světla!//
+Se svými podobenstvími a promluvami dal jasně patrný a přesný směr ve stvoření, který nebylo těžké prorazit a bylo velmi snadné udržovat pro každého, kdo jej správně sledoval.
-Chápete, proč při svém výslechu a svém odsouzení nemluvil již na konec ani slova? //Bylo mu hnusné// toto pozemské lidstvo! Zhnusen umlkl! Lidé nebyli již hodni ani slova. Představte si, jak hloupým muselo se jeviti Synu Božímu každé slovo žalobců i soudců, když On sám čerpal z moudrosti a sám byl částí této moudrosti! Co musel cítit, když lidé označili jeho jako rouhače Bohu jen proto, že tomuto mozkem omezenému pozemskému lidstvu nemohl dáti žádného průkazu o svém Božském poslání tak, jak //oni// by mu chtěli rozumět. Podal jich přece dost, avšak //lidé// byli neschopni poznati celou velikost, spočívající v těchto průkazech! A za svou vlastní neschopnost učinili na konec zodpovědným Syna Božího! Odsoudili ho, poněvadž mu nemohli rozumět! Právě toho, jenž jediný znal Boha Otce! S hrůzou stojíte před duševním utrpením, které bylo lidstvem v beznadějné strašlivosti vnuceno Synu Božímu.
+Nabídl jim //záchranu,// nabídl jim život! Již tehdy přece viděl, že musí být věčně ztraceni, pokud nezmění cestu.
-Ne jinak vede se také tentokrát Synu Člověka. Rozdíl jest pouze v tom, že podle dnešních zákonů nelze ho přivésti na smrt. Za to žalovali ho vícekrát pro podvody, poněvadž před soudem nemůže podati //pozemský důkaz,// že jest seslán Bohem a že jest Syn Člověka! Nedbá se také na velikost jeho poselství, také se v něm nehledá ani //jediná// hodnota, nýbrž odsunuje se bez zájmu stranou a s bezmeznou nenávistí hledá se tvrdošíjně jen jediný smysl: „Svým tvrzením chce jako cíle dosáhnouti pozemských výhod!“ Nechť činí cokoliv, může to podle názorů pozemských lidí míti jen ten smysl, aby sám pro sebe získal výhody. Jedině z //tohoto// hlediska se na něho pohlíží! Důvod k tomuto zlému názoru není však v //jeho// konání, nýbrž, tak jako kdysi u Syna Božího, pouze v bezmezné hlouposti a duchovní omezenosti těchto pozemských lidí, kteří vůbec nejsou schopni myslet jinak, než takovým způsobem, jaký //oni sami// chovají v sobě! Člověk usuzuje a soudí podle //svého// způsobu! Ve svém zlém chtění a ve svém odvrácení se od Boha nejsou již schopni vyššího chápání.
+A zatímco on vyšel shovívavě ve své veliké lásce a trpělivosti se svým věděním vstříc nízké hlouposti tohoto pozemského lidstva, jen aby pomohl, přišli tito lidé požadujíce jen se svými pozemskými přáními! Od něj přímo domýšlivě očekávali to, co se jim všem již mnohokrát stalo tak velmi osudným, protože splnění jejich pozemských přání ducha neustále unavovalo a učinilo ho nepotřebným pro opravdový vzestup. Denně a každou hodinu musel poznávat, jak vzácné perly házel sviním! A on byl pro tyto lidi seslán //ze Světla!//
-Tak byl Syn Člověka stejným způsobem štván a pronásledován. Jen s námahou a za trvalého pohoršení mohl plniti svou úlohu, to jest připravovati Slovo pro ten čas, který nyní má přijíti! Neboť kdyby s tím chtěl započít teprve nyní, bylo by pro celé lidstvo příliš pozdě!
+Zde pochopíte, proč při svém výslechu a svém odsouzení nepromluvil nakonec ani jediné slovo. //Zhnusilo// se mu lidstvo na zemi! Hnusem umlkl! Lidé nebyli hodni žádného slova. Představte si jen vážně, jak hloupé se muselo jevit každé slovo žalobců a soudců Synu Božímu, který čerpal z moudrosti a sám byl částí této moudrosti! Co musel cítit, když ho lidé označili za rouhače Bohu, jen protože tomuto mozkově omezenému pozemskému lidstvu nemohl podat žádný doklad svého Božského poslání, jakému by //toto// lidstvo rozumělo. Dokladů dal dostatek, avšak //lidé// nebyli schopni jeho doklady poznat jako takové v celé velikosti, která v nich spočívala!
-Avšak //On// neměl by škody z toho, kdyby unaven a zhnusen zanechal všech příprav, neboť on sám jest poslán na zemi Bohem Otcem jedině na svou //vlastní prosbu!//
+A za tuto jejich vlastní neschopnost učinili pak nakonec zodpovědným Syna Božího! Odsoudili ho, protože mu nemohli rozumět! Právě jeho, který jako naprosto jediný znal Boha Otce! Zděšeně stojíte před duševním utrpením, které bylo Synu Božímu vnuceno lidstvem v nejbeznadějnější hrůze. —
-Když Kristus mluvil kdysi o jeho příchodu, tak platilo to o jeho příchodu k soudu! Pro soud nebylo však nutno, aby sestupoval až dolů do tohoto pozemského těla. Byl by splnil svůj úřad //přicházeje v oblacích// a jsa nad zemí! Pozemské utrpení a lidská nenávist byla by mu tak úplně uspořena. Teprve Janem byl pak zvěstován jeho //pozemský příchod// ze Světla, když krátce po zavraždění Syna Božího bylo mu to na jeho prosbu povoleno.
+Nejinak vede se tentokrát také Synu Člověka, jen ho nelze podle dnešních zákonů dovést na smrt. Obžalovali ho tedy proto několikrát jen z podvodu, protože nemohl dát //pozemský důkaz,// že je poslaný Bohem, že je Synem Člověka!
-Jen tak je možno, že nyní v soudu nebude země rozdrcena tíhou kletby, na ní spočívající! To byl její skutečný úděl! Nyní však bude jen očistěna a zůstane zachována!
+Také nyní se nedbá na velikost jeho poselství, nehledá se v něm ani //jediná// hodnota, nýbrž se staví bez povšimnutí stranou a tvrdošíjně se s bezmeznou nenávistí hledá jen jeden smysl: „Svým tvrzením může mít za cíl jen pozemské výhody!“ Cokoliv také učinil, to mohlo být podle názoru pozemských lidí jen s úmyslem, aby pro sebe sama dosáhl výhod. Jedině z //tohoto// hlediska bylo na něj nahlíženo!
-Pohleďte teď z //tohoto// hlediska na vánoční slavnosti a uvažujte, jak na vás působí v dosavadním způsobu!
+Důvod tohoto špatného názoru nespočívá však v //jeho// konání, nýbrž jen opět jako také tehdy u Syna Božího v bezmezné hlouposti a duchovní omezenosti těchto pozemských lidí, kteří nejsou již více schopni myslet vůbec jinak než způsobem, jaký //oni// nesou v sobě! Člověk posuzuje a soudí podle //vlastního// druhu! Vyššího pochopení nejsou lidé již více schopni ve svém zlém chtění, ve svém od Boha odvráceném bytí.
-Jaká osobivost lidí v tom spočívá! V každém slově písní a zpěvů. Chybí všude pravá pokora. Jen sebepovýšenost v ješitnosti, domýšlivých myšlenkách o vlastní hodnotě. Je to hmyz, který by musel shořet, kdyby mohl vzlétnouti ke Světlu!
+Tak byl stejným způsobem pronásledován, štván, a jen s námahou a za neustálých mrzutostí mohl plnit svůj úkol a připravovat Slovo pro dobu, která teprve přijde! Neboť kdyby chtěl s tím započít teprve nyní, bylo by pro veškeré lidstvo příliš pozdě!
-Vánoční svátky slavili lidé dosud jen //pro sebe!// Pro svou pozemskou radost, ne však k radosti ducha! Nyní má býti jinak. Slavnost hvězdy přináší těm, kdo pokorně a vážně touží po Světle, osvobození od bludů domýšlivého lidského mozku. Neboť Imanuel, meč Boží, rozbíjí všechno nepravé v trosky! --
+//On// by však neměl žádnou škodu z toho, kdyby znaven a zhnusen zanechal všech příprav; neboť on sám je poslán Bohem Otcem na zem jen na svou //vlastní prosbu!//
-Jeho zpozemštění nebylo tedy od počátku předurčeno. Jedině na jeho prosbu bylo mu dovoleno, že k súčtování smí jíti až na zem. S vyslyšením této prosby změnil se také úděl této země, jež bude uchráněna před úplným zničením! Po strašlivé očistě smí býti povznesena do říše, kam zkáza nenalezne přístupu. --
+Když Kristus mluvil kdysi o jeho příchodu, tak to platilo jeho příchodu k soudu! Pro soud však mu nebylo nutné, aby sestupoval dolů, do tohoto pozemského těla. //Přicházeje v oblacích,// jsa nad zemí, mohl by splnit svůj úřad! Pozemské utrpení, lidská nenávist byly by mu tím zcela ušetřeny. Teprve skrze Jana pak nastalo ohlášení //jeho pozemského příchodu// ze Světla, když mu to na jeho prosbu bylo povoleno, krátce po vraždě Syna Božího.
-Když byla Synu Člověka tato prosba kdysi povolena, šla zpráva o tom jásavě dolů do všech částí stvoření a mnozí lidští duchové z rozličných úrovní vysílali žhavé prosby k Bohu, aby jim bylo milostivě dovoleno směti pomáhat Synu Člověka celým svým bytím při splnění jeho úlohy zde na zemi.
+Jen tak nastane to, že země nyní v soudu nepraskne pod tíhou kletby, která na ní spočívá! To byl její skutečný úděl! Nyní však bude jen očištěna a zůstane zachována! —
-Mnohým bylo to také dovoleno a svatý slib poutal je tak ke splnění této úlohy. Jedině za tímto účelem byli pak v pravý čas vtěleni na zemi. Mnozí z nich ztratili se však v tomto nynějším pozemském bytí a selhali tak pro svou úlohu následkem honby za pozemským štěstím, pozemskou slávou, nebo jinými ješitnostmi.
+Nyní pohleďte na vánoční svátky z //tohoto// hlediska, jak ve svém dosavadním způsobu nyní na vás působí!
-Byli mezi nimi i takoví lidští duchové, kteří byli obtíženi těžkou vinou a v zoufalství a úzkosti se modlili, aby směli spolupracovati, poněvadž //jen v tom// mohlo býti pro ně vykoupení. Jinak stáli před jistou zkázou.
+Jaká domýšlivost lidí v tom spočívá. V každém slově písní a zpěvů. Pravá pokora schází. Jen sebevyvyšování v ješitném bludu vlastní hodnoty! Je to havěť, která by chtěla letět ke Světlu, avšak musí na něm shořet!
-Nyní však nastává doba, kdy všem, kdo se takto zavázali, spadne páska s jejich, dosud zahaleného vědění. Pak poznají někteří s radostí a díky, že smějí vyplniti to, co si kdysi vytoužili a to po dlouhé námaze, za láskyplného vedení ze Světla. Mnohý však s hrůzou uzří před sebou, že promarnil i tu poslední možnost, aby odpykal svou vinu, že na tuto vinu svým selháním navalil ještě další nevyléčitelná břemena, která znemožňují jakoukoliv záchranu. Mnozí uzří, že dokonce sami //se rouhali// a snažili se překážeti v cestě //tomu,// jemuž kdysi slíbili cestu ulehčovati. Těch je velmi mnoho. Probuzení přijde jim teprve tehdy, až budou svrženi do oblasti zničení, takže jim nezbude již času k nové prosbě. --
+Vánoční svátky slavili lidé doposud jen pro //sebe!// Ke své pozemské radosti, avšak ne k radosti ducha! Nyní se to však má změnit. Slavnost hvězdy přináší pokorným a vážně po Světle toužícím osvobození od omylů domýšlivého lidského mozku; neboť Imanuel, Meč Boží, rozbíjí všechno nepravé v trosky! — —
-Od vraždy na Synu Božím a tím vyvolaného rozbití staré úmluvy čeká celé pozdější stvoření na soud! Nejen tato maličká země! A tím jsou vinni jedině vyvíjející se lidští duchové, svým opětovným selháním a rozumbradstvím ve své pyšné domýšlivosti!
+Jeho pozemské bytí nebylo tedy od počátku předvídáno. Jen na jeho prosbu bylo mu dovoleno, že smí k zúčtování přijít až na zem. S povolením této prosby změnil se úděl této země; bude zachována před úplným zničením! Po strašlivé očistě smí být pozvednuta do oblasti, kam zničení nenalezne žádného přístupu. — —
-Poněvadž spojení se Světlem bylo přerušeno, mohl každý lidský duch v této době nutného čekání přijíti ve svém vzestupu až k //té hranici,// která leží v mezích jeho vlastního myšlení. Nikdy nemohl dospěti výšin! Tam byl mu následkem přerušení vyššího spojení stanoven pevný cíl, aby vyčkal až k Božskému soudu!
+Když byla kdysi Synu Člověka tato prosba povolena, šla tato zpráva jásavě dolů do všech částí stvoření a mnozí lidští duchové různých úrovní vysílali žhavé prosby vzhůru k Bohu, aby jim milostivě povolil smět pomáhat Synu Člověka celým jejich bytím při splnění jeho úkolu zde na zemi.
-Již tato úroveň čekání je podle lidského smýšlení světlou říší, která dosavadní námahu bohatě odměňuje. Nečinilo proto nikomu žádných starostí, že směl vyčkávati na tomto místě až k hodině soudu. Přece však tato úroveň není věčná, nýbrž ještě pomíjivá a temná v poměru k těm úrovním, na kterých smějí dlíti lidští duchové, kteří jsou spojeni s Bohem. //Jedině to// dává věčné a vědomé uvědomění, věčné bytí. K tomu však musí býti všichni v soudu teprve očistěni! Pak jsou to oni očistění, kteří mohou býti vpuštěni do říše radosti svého Pána! Neboť jenom v soudu budou jejich roucha skutečně zbělena!
+To bylo také mnohým povoleno, a svatý slib vázal je tím na splnění tohoto poslání. Jedině k tomuto účelu byli pak v pravý čas inkarnováni na zem. Avšak mnozí z nich ztratili se ve svém nynějším pozemském bytí následkem pachtění se po pozemském štěstí a pozemské slávě nebo jiných ješitnostech.
-A to se před krátkou dobou v oblastech duchů právě stalo. Zpěv chvály těchto očistěných zaznívá již dnes jásavě vzhůru k Božímu trůnu! --
+Byli mezi nimi ještě také lidští duchové, kteří byli zatíženi těžkou vinou, kteří v zoufalství a strachu prosili, aby směli spolupůsobit, protože //jen v tom// mohlo být jejich vykoupení. Jinak by stáli před jistou zkázou.
-Ode dne ukřižování až ke dni soudu zastavil se vesmír tiše ve svém velikém vyšším vývoji, jako v době čekání, ve které lidští duchové musí vidět růsti vlastní setbu, která dozraje v záchvěvech tohoto stvoření až k přezrálosti. Pak následoval by podle zákonů stvoření nezadržitelný rozpad, kdyby z vůle Boží nebyli zachováni dále.
+Nyní však přichází doba, kdy všem těmto zavázaným spadne páska z jejich doposud zahaleného vědění. Pak poznají někteří s radostí a díkem, že smějí splnit to, co si kdysi vytoužili, díky dlouhé námaze a láskyplnému vedení ze Světla. Tak mnozí však s hrůzou spatří před sebou, že promarnili i ještě poslední možnost, aby odpykali svou vinu, že skrze své selhání na sebe uvalili ještě další neblahá břemena, která pro ně záchranu zcela znemožňují. Že //toho// dokonce sami hanobili a toho cestu se snažili brzdit, jehož cestu kdysi slibovali ulehčovat. Je jich //velmi// mnoho! Jejich probuzení přijde teprve tehdy, až budou vrženi do oblastí zničení, takže jim nezůstane žádný čas k opětovné prosbě. —
-Lidské dílo, vyšlé z rozumu, jest podrobeno rozkladu vždy, pokud nenese v sobě Božskou vůli a není tedy podle vůle Boží. To jest ten meč, který trvale visí nade vším jednáním lidí! Který je nutí, aby poslouchali Božských zákonů. Proto zhroutí se nyní všechno samo v sobě a pak … přijde Boží soud! Roztřídění všech duchů! Avšak dříve musí prožíti zhroucení všech svých falešných děl!
+Ode dne ukřižování až ke dni soudu zastavil se tiše celý vesmír ve svém velikém, vyšším vývoji, jako v době čekání, ve které lidští duchové museli vidět růst vlastní setbu, která dozrála v záchvěvech tohoto stvoření až k přezrálosti, po čemž by pak podle zákonů stvoření následoval nevyhnutelný rozklad, jakmile by skrze Boží vůli nebyli dále udržováni.
-Aby ve velikém zmatku v celém stvoření byl utvořen silný most, který by udržel zemi, jsou proto mnozí z vás pro tuto dobu vtěleni nyní na zemi ve splnění své vlastní prosby.
+Lidské dílo vyšlé z rozumu je vždy podrobeno rozkladu, pokud v sobě nenese Boží vůli, tedy pokud není podle vůle Boží. To je ten meč, který neustále visí nade vším konáním lidí! Který je nutí poslouchat Boží zákony. Proto zhroutí se nyní všechno do sebe sama a potom … přijde Boží soud! Roztřídění všech duchů! Poté co předtím museli prožít zhroucení všech svých falešných děl!
-Myslete tedy na to, že //vy pomáháte udržovat tuto zemi, aby nezahynula!// Vaším čistým chtěním bude dána milionům lidí příležitost, aby mohli po jistý čas ještě uzrávati a pak přece mohli vejíti do království Božího, které již bylo pro ně ztraceno. Neberte to proto tak příliš lehce!
+Aby byl ve velkém zmatku v celém stvoření vytvořen silný most, který udrží zemi, jsou mnozí z vás inkarnováni v tomto čase nyní na zemi ve splnění své vlastní prosby.
-Vy vyvolení a povolaní, nyní pro vás nastává splnění vašeho slibu. Volám vás proto na stráž!
+Myslete proto na to, //že vy držíte zemi, aby nezanikla!// Skrze vaše nejčistší chtění zůstane milionům lidí příležitost, aby ještě nějaký čas uzrávali a pak přece jen vstoupili do Boží říše, která pro ně byla již ztracená. Neberte to proto příliš lehce.
+Vy vyvolení a povolaní! Nastává pro vás splnění vašeho slibu. Volám vás proto k bdělosti!