Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 81. Smysl pro rodinu. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:smysl_pro_rodinu to cs:doznivani:hlas:smysl_pro_rodinu Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 22. Smysl pro rodinu. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:smysl_pro_rodinu to cs:doznivani:plamen:dil_ii:smysl_pro_rodinu Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Smysl pro rodinu. ======
-Útulný domov! Znění těchto slov zřetelně ukazuje, //jaký// má býti domov, domov, který si člověk zakládá zde na zemi!
+Útulný domov! V těchto slovech spočívá zvuk, který zřetelně poukazuje na to, //jaký// má být domov, který si člověk zakládá zde na zemi.
-//Výraz// útulný domov je ovšem správný, tak jako vše, co slovo dává lidem; avšak i zde člověk pokřivil jasný smysl slova a svým pádem strhl jej dolů do bláta.
+Je to //výraz// již zcela správný, jako všechno, co slovo dává lidem, avšak člověk také zde pokřivil jeho jasný smysl a v úpadku ho strhl do bahna.
-Tak se olupoval o jednu pomoc za druhou a přece mu tyto mohly být v pozemském žití oporou. Všechno, co ve svém pravzniku bylo čisté, bylo lidským falešným myšlením zle zakaleno a mnohokrát i zlomyslně proměněno v bahno, které se stalo hromadným hrobem duší.
+Tak se olupoval o jednu podporu za druhou, které mu mohly poskytnout oporu v pozemském bytí, a vše od počátku čisté bylo skrze falešné lidské smýšlení zle zkaleno a často dokonce rouhavě změněno v močál, který se rozvinul v masový hrob duší.
-Sem patří také //v dnešní// formě smysl pro rodinu, který byl tak často opěvován a vyzdvihován jako něco ušlechtilého a význačného, zvlášť vysoké hodnoty. Má býti člověku velikou oporou, má ho posilovati a povzbuzovati, aby se stal váženým pozemským občanem, který jistě a pod ochranou jest schopen vystoupit a zvítězit v boji o své současné bytí, jak dnešní lidé pozemský život rádi označují.
+K tomu také patří smysl pro rodinu v //dosavadní// formě, který je tak často opěvován a vyzdvihován jako něco ušlechtilého, charakterního a obzvlášť vysoké hodnoty, jako něco, co je člověku poskytováno jako veliká opora, která ho má posilovat a podporovat, a co ho učiní ctihodným pozemským občanem, který bezpečně a chráněn je schopen vystoupit za svůj existenční boj, jak každý pozemský život dnešní lidé rádi označují.
-Lidé, jak jste bláhoví, jak úzce omezen je váš rozhled ve všem, jmenovitě v tom, co se týká //vás// i vaší pouti stvořením!
+Jak pošetilí jste však, vy lidé, jak úzce máte omezen svůj rozhled ve všem, co se týká //vás// a vašeho putování skrze stvoření.
-Právě tento vámi tak vysoce ceněný smysl pro rodinu je jednou z oněch jam, které si s naprostou jistotou vyžadují nespočetných obětí a také jich dosáhnou. Neboť mnozí lidé jsou do nich nepsanými zákony lidských zvyklostí bezohledně svrženi a tisícerýma rukama pevně v nich udržováni, až sklíčeni na duši zatrpknou a bezbranně se podřídí línému davu, který je spolustrhl do hlubin mdlé neosobnosti!
+Právě tento vámi tak vysoce ceněný smysl pro rodinu je onou pastí, která s vysokou jistotou žádá nesčetné oběti a také je dostává; neboť mnozí lidé jsou do ní bezohledně vrženi skrze nepsané zákony lidských zvyklostí a pevně v ní drženi tisícerými náručemi, až duševně žalostně chřadnouce bezbranně se podřídí líným masám, které je strhnou do hlubin mdlé neosobnosti!
-A je zvláštní, jak právě všichni tito lidé, kteří s houževnatou energií lpí na takovýchto falešných formách, si ještě namlouvají, že tím obstojí před Božím soudcem jako zvlášť cenní. Ale já vám pravím, že takové lidi, kteří //brzdí// vývoj a vzrůst četných lidských duchů, místo aby je podporovali, že takové lidi je nutno počítati k těm nejhorším škůdcům!
+A kupodivu: Právě všichni tito lidé, kteří se snaží s houževnatou energií pevně držet takovýchto falešných forem, si ještě představují, že před Božím soudcem tím platí za obzvláště cenné, avšak já pravím vám, že oni se počítají k těm nejhorším škůdcům, kteří //brzdí// vývoj a zesílení mnohých lidských duchů, místo aby je podporovali!
-Otevřte konečně brány svého cítění, abyste mohli sami poznati všechno falešné, jež se zahnízdilo mezi //všemi// věcmi a ve všech zvycích, které si člověk vytvořil, protože je zformoval pod vlivem vlády pokřiveného rozumu, řízeného Luciferem!
+Otevřete přece konečně brány svého cítění, abyste sami mohli poznat to falešné, které se uhnízdilo ve //všech// věcech a zvyklostech, které člověk zformoval; neboť je přece zformoval pod vládou pokřiveného rozumu, který vedl Lucifer!
-Chci se pokusit dát vám obraz, který vám pomůže k snadnějšímu porozumění. S velikým a zákonitým kroužením ve stvoření úzce souvisí zákon pohybu, který má všechno udržovati zdravé, jelikož jen ve správném pohybu může býti svěžest a síla.
+Chci se pokusit dát vám obraz, který vás může přiblížit pochopení. Ten úzce souvisí s velikým a zákonitým kroužením ve stvoření, které je poháněno zákonem pohybu a má udržovat všechno zdravé, protože jen ve správném pohybu může setrvat svěžest a síla.
-Vezměme ku příkladu jak to na zemi //má// být, nikoliv jaké to dnes je. Tu by se všechno duchovno na zemi podobalo jasné tekutině, která, aby se nestala hutnou nebo dokonce strnulou, by byla v trvale krouživém pohybu.
+Vezměme jednou, jaké to na zemi //má// být, a ne, jaké to nyní je. Zde by všechno duchovno na zemi bylo podobno jasné tekutině, která by se nalézala a zůstávala v trvalém kroužícím pohybu, aby nezhutněla, nebo dokonce snad neztuhla.
-Představte si svěže šumící bystřinu. Jak skvělá je její voda, jak osvěžuje a oživuje, skýtajíc na své cestě občerstvení všem žíznícím a přinášejíc tím radost a požehnání těm, kteří ji přijmou.
+Představte si také svěže bublající potok. Jak lahodná je jeho voda, jak osvěžující a oživující občerstvení nabízí všem žíznícím a tím přináší radost, rozdává požehnání na cestě těm, kdo ji přijmou.
-Oddělí-li se však od této vody tu i tam maličká částečka a samovolně odskočí stranou, pak tato oddělená část zůstane ve většině případech jako maličká tůňka tiše stát. Svým osamocením rychle ztrácí svěžest a čistotu, vydávajíc ošklivý pach, poněvadž bez pohybu se stále víc kazí, stane se špatnou a hnilobnou.
+Oddělí-li se však od této vody tu a tam malá část tím, že samočinně odskočí stranou, tak zůstane část, která se odloučila, ve většině případů brzy tiše stát jako tůňka, která ve svém oddělení ztrácí rychle svěžest a čirost a vydává odporný zápach, protože se bez pohybu pozvolna kazí, musí se stát špatnou a zahnívající.
-Právě tak je tomu i s duchovním zachvíváním pozemských lidí. Dokud podle zákona pohybu harmonicky krouží, bez překážky nebo spěchu, bude se také vyvíjeti k netušené síle a tím přinese požehnání a trvalý vzestup. Toto duchovní zachvívání bude současně podporováno všemi druhy záchvěvů celého stvoření, poněvadž se proti němu nic nestaví, nýbrž všechno se s ním radostně spojuje a podporuje jeho působení.
+Přesně tak je tomu s duchovním zachvíváním pozemských lidí. Dokud harmonicky krouží podle zákona pohybu, bez překážek nebo chvatu, bude se také blahodárně rozvíjet ke zcela netušené síle, tím přinese s sebou trvalý vzestup, protože bude současně podporováno ze všech druhů záchvěvů v celém stvoření, zatímco se mu nic nestaví na odpor, nýbrž všechno se s ním radostně spojuje a jeho působení jen pomáhajíc posiluje.
-Takové byly záchvěvy kdysi v dávných, dávných dobách. Ve zdravé nenucenosti a samozřejmosti stoupal každý lidský duch a radostně se vyvíjel v poznání vždy výš a výše. Vděčně sál všechny paprsky, které mu mohly být ze Světla seslány ku pomoci. Tak proudil svěží proud duchovních sil živé vody až dolů k zemi a odtud, ve formě vděčného uctívání, jako výron trvalého prožití, míruplně opět vzhůru, k všeudržujícímu prameni.
+Takové byly záchvěvy kdysi již před dlouhými, dlouhými věky a ve zdravé nenucenosti a samozřejmosti stoupal každý lidský duch radostně se rozvíjeje v poznání vždy výše. Vděčně sál všechny paprsky, které mu mohly být ze Světla pomocně poslány, a tak tekl čerstvý proud duchovních sil živoucí vody až dolů k zemi a odtud ve formě vděčného uctívání a jako výtrysk trvalého prožívání míruplně opět vzhůru k prameni udržování.
-V důsledku toho byl všude nádherný zdar a v radostném netísněném kroužení harmonického pohybu zaznívaly jako jásavé chvalozpěvy vířivé akordy nezkalené čistoty.
+Nádherný zdar byl všude toho důsledkem a jako jásavý chvalozpěv v radostném plynulém kroužení harmonického pohybu zněly v celém stvoření šumivé akordy nezkalené čistoty.
-Tak bylo kdysi, dokud lidská ješitnost nezkřivila poznatků utvořením falešných základních pojmů, které tím vnesly poruchy do společného působení veškerého záření ve stvoření a jež si ve svém přímém vystupňování musely nakonec vynutiti zhroucení všeho toho, co se k nim úžeji připoutalo.
+Tak tomu bylo kdysi, dokud nenastalo zkřivení poznání skrze formování falešných pojmů v lidské ješitnosti a tím nepřineslo poruchy zázračného do sebe zasahujícího působení paprsků stvoření, které ve svém neodvratném vystupňování musely nakonec vynutit zánik všeho toho, co se k nim úzce připoutalo.
-K těmto poruchám patří vedle mnoha jiných také dnešní strnulý smysl pro rodinu ve své falešné formě a dosáhl až skoro neuvěřitelného rozšíření.
+K těmto poruchám patří kromě mnoha jiného také ještě dnešní strnulý smysl pro rodinu ve své falešné formě a svém sotva uvěřitelném rozšíření.
-Stačí vám, jestliže si to jen obrazně představíte. Duch, usilující vzhůru, harmonicky proudil a kroužil kolem země a vyzařoval osvěžení. Jsa ve spojení s bytostnými, jasně prozařoval vše svým požehnáním a svou silnou touhou po Světle povznášel vše kolem sebe. Náhle se v tomto proudění zhustily malé částečky, zpomalily svůj pohyb a způsobovaly váznutí.
+Potřebujete si to jen obrazně představit. V harmonickém zachvívání a kroužení vzhůru usilujícího ducha, které osvěžujíc zářilo kolem země, kterou ve spojení s bytostnými blahodárně jasně prozařovalo a v silné touze po Světle ji táhlo vzhůru, vznikla náhle váznutí skrze malá, již jen málo kroužící zhutnění. Jako u chladnoucí polévky, kde se tuk oddělí sražením. Srozumitelnější vám snad ještě bude, když tento děj přirovnám k nezdravé krvi, která se tu a tam zhustí, tělem pak může proudit již jen líně a brzdí tak nutný a udržující pulz.
-Asi tak jako u vychládající polévky, kdy se tuk sráží a odlučuje. Možná, že porozumíte ještě snadněji, porovnám-li tento děj s nezdravou krví, která se tu i tam zhušťuje. Krev může prouditi tělem jen líně a brzdí tak nutný a udržující koloběh.
+Na tomto obraze lépe poznáte základní, vážný význam //duchovních// pulzů ve stvoření, které nalézají v krvi pozemského člověka jako malý obraz své nejhrubší vyjádření. Je to pro vás jasnější k porozumění než obraz polévky a bublajícího potoka.
-Na tomto obraze poznáte lépe základní, skutečné znázornění //duchovního// tepu ve stvoření, který v krvi pozemského těla, jako v malém obrázku nachází své nejhrubší vyjádření. Je to pro vás srozumitelnější a pochopitelnější, než obraz vychládající polévky a zurčícího potůčku.
+Jako další přirovnání může také ještě posloužit, když se do dobře promazaného stroje vhodí rušivé zrnko písku.
-Jako další porovnání může ještě sloužit zrnko písku, vhozené do dobře naolejovaného stroje.
+Jakmile se sám o sobě přirozený smysl pro rodinu nezdravě nebo špatně vyvíjí, musí působit brzdě a strhávaje v nutném zachvívání zákona pohybu radostného úsilí vzhůru; neboť nynější smysl rodinné soudržnosti má jako základ již jen výchovu a udržení //hrubohmotných// výhod a také pohodlnost, dál už nic.
-Jakmile se naprosto přirozený smysl pro rodinu začal vyvíjeti nezdravě a falešně, stal se překážkou, strhující z nutných záchvěvů zákona pohybu radostného usilování vzhůru; neboť podkladem dnešního smyslu udržování rodiny jest jen dosažení a udržení //hrubohmotných// předností a pohodlí a nic více.
+Tak pozvolna vznikaly všechno duchovní zachvívání zatěžující a ochromující rodinné balvany, které v jejich zvláštních druzích nelze vůbec jinak označit; neboť ti, kteří k nim patří, se oboustranně //poutají,// visí na sobě a tvoří tím tíži, která je drží dole a táhne je neustále hlouběji.
-A tak postupně vznikaly všechny, duchovnímu zachvívání přitěžující a skličující rodinné balvany, které ve svých zvláštních druzích nemohou se vůbec jinak označit; neboť ti, kteří k nim patří, se navzájem //poutají,// visí na sobě a tvoří tak tíži, která je udržuje dole a táhne je ustavičně hlouběji.
+Činí se vzájemně na sobě závislými a ztrácí pozvolna to, co je činí vysloveně //jednotlivými osobnostmi,// což je jako duchovní označuje, a proto také k tomu zavazuje.
-Činí se vzájemně odvislými a ztrácejí postupně to, co je činí vyslovenými //jedinci, osobnostmi.// Jen to je označuje jako duchovní a také je k tomu proto zavazuje.
+Tím nedbale odstrčili ve vůli Boží pro ně spočívající příkaz a učinili se druhem skupinových duší, kterými ve své podstatě nikdy nemohou skutečně být.
-Tak lidé nevšímavě odvrhli příkaz, spočívající ve vůli Boží a udělali ze sebe jakýsi druh skupinových duší, jimiž ve své podstatě nemohou nikdy skutečně být.
+Každý mluví do cest druhého, chce je dokonce často i určovat, a navazuje tak neroztržitelná svazující vlákna, která všechny vzájemně přikovají a táhnou dolů.
-Jeden mluví do cest druhého, ba často je chce téměř určovati a navazuje tak neroztržitelná, poutající vlákna, která je všechny vzájemně poutají a tlačí dolů.
+Ztěžují jednotlivci, aby se v probuzení svého ducha od nich osvobodil a kráčel sám svou cestou, na které se může rozvíjet a která je mu také předepsaná osudem. Tak mu bude znemožněno, aby se osvobodil od své karmy pro Bohem chtěný vzestup svého ducha.
-Ztěžují jednotlivci, aby se probuzením svého ducha mohl od nich osvobodit a jíti samostatně svojí cestou, na níž se může vyvíjeti a která jest mu také předepsána osudem. Tak se mu stane nemožným osvoboditi se od své karmy pro Bohem chtěný vzestup svého ducha.
+Jakmile chce podniknout jen první krok na cestě ke svobodě //svého// ducha, která je tou správnou jen //pro něj// a //jeho// vlastní druh, není však stejná současně pro všechny ty, kteří se nazývají členy rodiny, zvedne se ihned pokřik, napomínání, prosby, výčitky nebo také hrozby ode všech těch, kteří se tím snaží, aby tohoto „nevděčníka“ v nátlaku jejich rodinné lásky nebo mínění strhli opět zpátky!
-Jakmile chce začíti s prvním krokem po cestě, vedoucí ke svobodě //jeho// ducha a která je jen //pro něj// a //jeho// vlastnímu druhu tou pravou, není však současně pro všechny ty, kteří se nazývají příslušníky rodiny, tu se okamžitě zvedne pokřik, napomínání, prosby, předhůzky nebo také i vyhrožování všech těch, kteří se tohoto „nevděčníka“ vnucováním své rodinné lásky nebo ohledů snaží násilím opět strhnouti dolů!
+Co všechno se v tom vykoná, čeho se využije, zejména když se jedná o nejcennější věci, které člověk vlastní, jako o Bohem mu danou a také nutnou sílu rozhodnutí svého svobodného chtění v //duchovním// směru, za něž bude volán k odpovědnosti //jedině on sám// a nikdo jiný za něj zákonem vzájemného působení.
-Co všechno se zde neudělá, čeho se nepoužije, zvlášť jedná-li se o nejcennější věci, které člověk má, o Bohem danou a také nutnou sílu k odhodlání prosaditi svou svobodnou vůli v //ohledu duchovním,// za nějž podle zákona zvratného působení nebude zodpovídat nikdo jiný než //jedině on sám!//
+Je to vůle Boží, aby se člověk bezpodmínečně vyvíjel k //vlastní// osobnosti, s nejvýraznějším vědomím odpovědnosti za své myšlení, chtění a své jednání! Avšak možnosti k vývoji své vlastní osobnosti k zesílení samostatné schopnosti rozhodování a především také nutného zocelení ducha a jeho udržení se v pohybu v neustálé bdělosti, což všechno může povstat jen jako následek odkázání na sebe sama, //to zcela zaniká pod poutajícím smyslem pro rodinu.// Otupuje, dusí vzklíčení a radostný rozkvět toho nejcennějšího v člověku, což ho přece před jinými hrubohmotnými tvory označuje jako člověka, jako //vlastní osobnost,// k čemuž je jeho duchovní původ uzpůsoben a určen.
-Je to vůle Boží, aby se člověk bezpodmínečně vyvíjel jako //vlastní// osobnost, osobnost, která je si vědoma naprosté zodpovědnosti za své myšlení, chtění a konání! Avšak možnost vyvinouti tuto vlastní osobnost, posíliti samostatnou schopnost rozhodování a v prvé řadě nutné zocelení ducha a jeho udržení se hbitým trvalou bdělostí, což vše může vzniknout jedině tehdy, je-li člověk odkázán sám na sebe. Tato možnost však //úplně zaniká v poutajícím smyslu pro rodinu.// Otupuje, dusí vzklíčení i radostný rozkvět toho nejcennějšího v člověku, co ho mezi ostatními hrubohmotnými tvory označuje jako člověka, jako //vlastní osobnost,// k čemuž ho jeho duchovní původ nejen uschopňuje, ale i určuje.
+Nemůže dojít k rozvoji; neboť smysl pro rodinu existující v //neblahém// druhu klade mu jen požadavky na práva, která ve skutečnosti vůbec nejsou, tak často se stává neslýchanými mukami, trhá mír a ničí každé štěstí. Následkem je, že nakonec každá síla pohánějící vzhůru odplyne.
-Nemůže se rozvinouti, poněvadž mu v tom brání neblahé nazírání na smysl pro rodinu, který klade jenom nároky na práva, jichž ve skutečnosti vůbec není. Tak se často stává neslýchaným utrpením, ničí mír a rozbíjí každé štěstí. A následek toho pak jest, že nakonec každá síla, nutící ke vzestupu, ochabne.
+Svolejte jednou jen //ty// lidi, kteří tím již museli trpět a duševně při tom chřadli, a bude jich množství téměř bez počtu!
-Svolejte nyní všechny ty, kteří musí takto trpět a duševně při tom chřadnou -- budou jich téměř nepřehledné zástupy!
+I když skrze smysl pro rodinu vane dobro chtějící pozemská láska lidí nebo jen pocit, který pozemští lidé nazývají láskou, tak to není o mnoho lepší; neboť pak se bude vždy snažit učinit jednotlivci všechno pokud možno pohodlným, jemu právě to, co by mohlo přinutit jeho duchovní síly k rozvoji, chce mu to uspořit … z lásky, starostlivosti nebo rodinné povinnosti.
-A jestliže je smysl pro rodinu provanut laskavou láskou pozemských lidí nebo také pocitem, kterému pozemští lidé říkají láska, není to o mnoho lepší; neboť potom se bude vždycky snažit učinit jednotlivci pokud možná vše pohodlným, bude ho chtít … z lásky, péče nebo rodinné povinnosti ušetřit právě toho, co ho mohlo donutit k rozvinutí duchovních sil.
+A takovým lidem, kterým je každá cesta urovnána, je často záviděno a kvůli tomu jsou snad dokonce i nenáviděni! Ve skutečnosti jsou jen politováníhodní; neboť takto falešně řízená láska či zvyklost falešně použitého smyslu pro rodinu není nikdy dobrodiním, za které se to považuje, nýbrž to působí jako zákeřný jed, který s neomylnou jistotou nenechá rozvinout síly dotyčného, jeho ducha tím jen zeslabí.
-A takovým lidem, jimž je každá cesta urovnána, bývá velmi často záviděno a jsou proto téměř nenáviděni! Ve skutečnosti jsou jen k politování. Láska, řízená takovým falešným způsobem anebo obvyklým, nesprávně použitým smyslem pro rodinu, není nikdy dobrodiním. Působí jako přilnavý jed, který s neuvěřitelnou jistotou nepřipustí rozvinutí sil dotyčného člověka a tak jen oslabí jeho ducha.
+Lidem je tím odňat v přirozeném vývoji určený dočasný tlak, který vyzývá k rozvinutí všech duchovních sil, a právě tím nabízí tu nejlepší a nejsilnější pomoc pro duchovní vývoj, jakožto milost všemoudrého Stvořitele, která v sobě skrývá veliká požehnání k udržování a ke všem podporám.
-Bude to jen milost všemoudrého Tvůrce, v níž je veliké požehnání k udržení a povzbuzení všeho ve světě, bude-li nyní, v přirozeném běhu lidem brán tento dočasný nezdravý tlak, aby mohli rozvinout své duchovní síly a dosáhnout nejlepší a nejjistější pomoci pro duchovní vývoj.
+Dnes všeobecně známý a oceňovaný smysl pro rodinu v širším významu je pro každého lidského ducha jako nebezpečný uspávající nápoj, který ho znaví a ochromí. Brzdí a brání mu v nutném duchovním vzestupu, protože jednotlivým členům rodiny je přímo odklízeno z cesty všechno to, co jim může pomoci, aby v sobě zesílili. Vypěstují se z nich duchovně mdlé a přepěstované skleníkové rostliny, avšak žádní silní duchové.
-Dnes všeobecně známý a oceňovaný smysl pro rodinu v širším slova smyslu stal se každému lidskému duchu nebezpečným uspávajícím nápojem, který ho unaví a ochromí. Překáží a brzdí nutný duchovní vzestup, poněvadž jednotlivým členům rodiny je odklízeno s cesty právě všechno to, co jim může přispěti k vnitřnímu zesílení. Stanou se z nich duchovně líné, skleníkové rostliny, vyhnané do výše a vypěstěné, nikoliv však silní duchové.
+Tisíceré jsou druhy škodlivých, brzdících zvyklostí, které s sebou přináší falešně používaný smysl pro rodinu jako špatné následky. Máte se velmi rychle a snadno naučit poznávat, když budete jen napřed schopni všechno pozorovat ze správného stanoviska, které musí přinést život a pohyb do doposud tak líných mas odpočívajících rodinných balvanů, které se hromadí a ucpávají Bohem chtěný koloběh odpovídající zákonům stvoření a zdravější činnost ducha zavalí, každou radostnou svěžest ochromí a otráví, zatímco se společně s tisícerými pouty pokládají kolem lidského ducha, aby jim nevyklouzl nebo nepřinesl do dlouho navyklého způsobu žádný neklid, který by je musel rušit v jejich samolibostech.
-Je tisícero způsobů škodlivých, brzdících zvyklostí, které nesprávně použitý smysl pro rodinu přináší s sebou jako zlé následky. Tomu se můžete velmi rychle a lehce naučit, budete-li schopni pozorovati všechno ze správného stanoviska. Do dosavadních líných mas odpočívajících rodinných balvanů, které se valí, zahrazujíce a ucpávajíce Bohem chtěný, zákonitý koloběh a zdravý duchovní pohyb, musí být vnesen život! Neboť ochromují a otravují každou radostnou svěžest, zatím co se současně tisícerými pouty kladou kolem lidského ducha usilujícího vzhůru, aby jim nevyklouzl nebo aby je nezneklidnil v jejich dávno vyšlapaných kolejích a tím je nevyrušil z jejich pohodlí a samolibosti.
+Se zděšením uvidíte, jak vy sami trčíte ještě v tak mnohých vláknech stejně jako moucha v síti smrtonosných pavučin.
-S úžasem uvidíte, že i vy sami dosud trčíte v takové spleti nitek, podobajíce se mouše, lapené v síti smrtonosných pavučin.
+Jestliže se jen pohnete, jestliže se snažíte vyprostit se z nich, abyste došli k vaší Bohem chtěné duchovní samostatnosti, protože přece vy sami nesete také odpovědnost, tak s hrůzou uvidíte, jak dalekosáhle se projevil již jen pokus vašeho neočekávaného pohybu, a na tom pak můžete také teprve poznat, jak rozmanitá tato vlákna jsou, do nichž vás neúprosně zapředly falešné zvyklosti!
-Jestliže se jen pohnete, či pokusíte-li se jen vyprostiti se z nich, abyste dosáhli své, Bohem chtěné duchovní samostatnosti, za kterou přece jen vy sami nesete zodpovědnost, tu s hrůzou uvidíte, jak dalekosáhle se projevil již pouhý pokus vašeho pohybu a podle toho můžete také poznati, jak četné jsou nitky, do kterých vás vaše falešné zvyklosti neúprosně zapředly! Při tomto poznání zmocní se vás úzkost, poněvadž jedině prožitím můžete dosáhnouti poznání. A přesto lehce dosáhnete i prožití, které se zvíří okamžitě kolem vás, jakmile vaše okolí zpozoruje, že to se změnou svého myšlení a cítění myslíte //vážně,// že váš duch se chce probudit a jíti svojí //vlastní// cestou, která jest mu předurčena k vývoji, tak jako k současnému osvobození a vykoupení, zvratným působením vyvolaných dřívějších rozhodnutí.
+Zachvátí vás úzkost při tomto poznání, které můžete nalézt jen v //prožití.// Avšak prožití přijde rychle, zahučí to kolem vás, jakmile vaše okolí uvidí, že je to se změnou vašeho myšlení a cítění //vážné,// že váš duch se chce probudit a kráčet svou //vlastní// cestou, která je mu určena k vývoji, jakož i k osvobození a spáse vzájemným působením určeným v dřívějších rozhodnutích.
-Budete překvapeni, ba ohromeni, uvidíte-li, že by vám ráda a ochotně byla prominuta každá sebehrubší chyba, všechno i to nejhorší, jenom ne usilování státi se //duchovně// svobodnými a míti tak //vlastní// přesvědčení! I tehdy, nechcete-li o tom vůbec mluvit, nevšímáte-li si ostatních, i tehdy uvidíte, že se to nemůže změnit, poněvadž lidé sami //vám// nedopřejí klidu.
+Budete překvapeni, ba zděšeni, až uvidíte, že by vám byla ráda a ochotně prominuta každá nejhrubší chyba, všechno, dokonce i to nejhorší, avšak jen ne úsilí //duchovně// se osvobodit a mít v tom //vlastní// přesvědčení! I když o tom nechcete vůbec mluvit, i když s tím ostatním dopřáváte klid, uvidíte, že to vše není schopno to změnit, protože //vás// lidé v klidu nenechají!
-A budete-li přesto v naprostém klidu pozorovat a zkoumat, pak poznáním všeho falešného, co mají lidé v sobě, jen zesílíte, neboť lidé v náhle probuzené horlivosti zadržeti vás zpět, //ukazují// naprosto zřetelně, jací jsou. Je to horlivost, která jedině vykvétá z nepokoje, který vzbuzuje nezvyklost a tryská z touhy zůstati v navyklé vlažnosti a býti v ní nerušen.
+Když však ve vší tichosti pak pozorujete a zkoumáte, tak musí vás to jen ještě posílit v poznání všeho falešného, co lidé v sobě nesou; neboť to //ukazují// zcela jasně způsobem, //jakým// jednají v náhle nově se probuzené horlivosti vás zadržet. Horlivosti, která se rozvíjí jen skrze neklid z nezvyklosti a z touhy setrvat v obvyklé vlažnosti a zůstat v ní bez vyrušení.
-Je to strach ocitnouti se náhle před //Pravdou,// která je úplně jiná, než ta, do které se doposud v líné samolibosti ukolébali.
+Je to strach //před// tím, náhle spatřit a ocitnout se před //Pravdou,// která je zcela jiná než ta, ve které se doposud v líné samolibosti uspávali.
-V příští přednášce vysvětlím, //jak// máte jednati, chcete-li se státi harmonickými spolupracovníky podle prazákonů stvoření.
+V příští přednášce budu vysvětlovat, //jak// v tom máte jednat, pokud se chcete harmonicky, tedy přínosně ve stvoření zachvívat.