Abd-ru-shin

Abdruschin - Abdrushin - Oskar Ernst Bernhardt

User Tools

Site Tools

You are here: Abd-ru-shin » Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 54. Proste a bude vám dáno.
Trace:
cs:doznivani:hlas:proste_a_bude_vam_dano

Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 54. Proste a bude vám dáno. | 2022/03/05 22:38 | current
– ↷ Links adapted because of a move operation Marek Ištvánek		Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 53. Bittet, so wird Euch gegeben. | 2020/10/20 21:06 | current
– angelegt Marek Ištvánek
Line 1: Line 1:
-====== Proste a bude vám dáno. ======+====== Bittet, so wird Euch gegeben. ======
  
-Člověk je stále ještě v rozpacích nad formou modlitby. Chce se modliti správně a ničeho při tom nezameškati. V poctivém chtění hloubá a nenalézá řešení, v němž by měl jistotu, že nejde falešnou cestou.+Noch immer ist der Mensch im Zweifel über die Form des Gebetes. Er will das Rechte dabei tun und nichts versäumen. In dem ehrlichsten Wollen grübelt er und findet keine Lösung, die ihm die Gewißheit gibt, daß er nicht falsche Wege darin geht.
  
-Ale hloubání je bezúčelné, ukazuje jen na stále tutéž snahu -- přiblížit se k Bohu //rozumem.// To je marný postup; člověk zůstává Nejvyššímu //stále// vzdálen. --+Aber das Grübeln hat gar keinen Zweck, es zeigt nur, daß er immer wieder mit seinem //Verstande// Gott zu nahen sucht, und das wird er nie fertig bringen; denn er bleibt dem Höchsten damit //immer// fern.
  
-Kdo //správně// přijal do sebe mé Poselství, ten jasně ví, že slova mají příliš úzké hranice, než aby ve svém druhu mohla vystoupiti do světlých výšin. Jen //city,// ukryté ve slovech, stoupají dále vzhůru z hranic slovních forem podle své síly a čistoty. --+Wer meine Botschaft //richtig// in sich aufgenommen hat, ist sich darüber klar, daß Worte viel zu enge Grenzen haben, um in ihrer Art hinaufsteigen zu können nach den lichten Höhen. Nur die //Empfindungen,// welche die Worte bergen, steigen weiter aufwärts aus den Grenzen der geformten Worte, je nach ihrer Stärke, ihrer Reinheit.
  
-Slova platí z části jen jako ukazovatelé cest, ukazující směr, kterým záření citů má jít. Jiná část slov vybavuje //druh// paprsků v člověku, který používá formující slova k opoře a jako obalu. //Slovo,// myšlené při modlitbě, přilétá k člověku zpět, jestliže je tento v sobě prožil nebo se snaží v sobě je oživiti.+Die Worte gelten zum Teil nur als Wegweiser, welche die Richtung zeigen, die die Empfindungsstrahlen nehmen sollen. Der andere Teil der Worte löst //die Art// der Strahlen aus, im Menschen selbst, der das geformte Wort als Halt verwendet und als Hülle. Das beim Gebet gedachte //Wort// schwingt in dem Menschen rückwärts, wenn er es in sich erlebt oder sich müht, es in sich selbst lebendig zu gestalten.
  
-V tomto vysvětlení vidíte vystupovati před sebou dva druhy modliteb. Jeden druh vystupuje z vašich citů, bez rozvažování, v prožití, které je často silným procítěním nějakého okamžiku, formujícím se při vytrysknutí ve slova. Jiný druh pak //předem// uvažuje, formuje slova, jimiž se snaží teprve vyvolati ve zpětném účinku cit, odpovídající slovům. Chce tedy již zformovaná slova naplniti citem.+Bei der Erklärung seht Ihr schon zwei Arten des Gebetes vor Euch auferstehen. Die eine Art, welche aus der Empfindung in Euch aufsteigt, ohne Überlegung, im Erleben selbst, die also starke Empfindung irgend eines Augenblickes ist, die sich im Aufquellen erst noch in Worte hüllt, und dann die andere Art, die überlegend //vorher// Worte formt, und durch die Worte rückwärtswirkend erst entsprechende Empfindung auszulösen sucht, die schon geformten Worte also mit Empfindung füllen will.
  
-Není třeba říkat, který druh modlitby je silnější. Víte sami, že //přirozenější// je také vždy to //nejsprávnější.// V tomto případě tedy //ta// modlitba, která vzniká z náhle vytrysklého citu a teprve potom se nutí do slov.+Es braucht nicht erst gesagt zu werden, welche Art dieser Gebete zu den kraftvolleren zählt; denn Ihr wißt selbst, daß das //Natürlichere// stets auch das //Richtigere// ist. In diesen Fällen also //das// Gebet, das in dem Aufquellen einer plötzlichen Empfindung ersteht, und erst dann in Worte sich zu drängen sucht.
  
-Dejme tomu, že vás zasáhne neočekávaně velmi těžká rána osudu a otřese vámi až do nitra. Vaše srdce ovládne strach o něco, co je vám milé. Ve chvíli trýzně vystoupí ve vás výkřik o pomoc, tak silný, že rozechvěje tělo.+Nehmt an, es trifft Euch unerwartet ein ganz schwerer Schicksalsschlag, der Euch bis in das Innerste erzittern läßt. Es faßt die Angst um irgend etwas Liebes Euch ans Herz. Dann steigt ein Hilferuf in Euch empor in Eurer Not, mit einer Stärke, die den Körper in Erschütterung versetzt.
  
-//V tom// poznáte sílu citu, schopnou vystoupiti až do světlých výšin, je-li … tento cit plný //pokorné čistoty.// Bez ní je každý cit zastaven na cestě vzhůru na určitém místě, ať je jak chce silný a mocný. Je zcela nemožno, aby se bez pokory mohl přiblížiti k čistotě, která mocnými, obrovskými kruhy obklopuje Božství.+//Darin// seht Ihr die Stärke der Empfindung, welche fähig ist, emporzusteigen bis in lichte Höhe, wenn … diese Empfindung //demutsvolle Reinheit// in sich trägt; denn ohne diese ist jedem Emporsteigen schon unterwegs ein ganz bestimmtes Halt gesetzt, und wenn sie noch so stark und kraftvoll ist. Es ist ihr ohne Demut ganz unmöglich, sie könnte niemals vordringen bis zu der Reinheit, die in weltenweitem Bogen alles Göttliche umgibt.
  
-Takový silný cit je provázen vždy jen //vyrážením// slov, poněvadž moc citů nedovolí a nedá se stlačiti do omezených slov. Síla rozlévá se daleko za hranice všech slov a bouřlivě strhuje všechny závory, které jí chtějí dát slova, vyšlá z úzce omezené činnosti pozemského rozumu.+Derart starkes Empfinden wird auch immer nur ein Worte//stammeln// mit sich führen, weil seine Kraft es gar nicht zugibt, sich in enge Worte einpressen zu lassen. Die Stärke strömt über die Grenzen aller Worte weit hinaus, schäumend die Schranken niederreißend, die die Worte setzen wollen mit der engbegrenzten Tätigkeit des irdischen Gehirns.
  
-Každý z vás to již alespoň jednou prožil ve svém bytí a proto dovedete pochopit, co tím chci říci. A //to// je ten cit, který máte mít při modlitbě, očekáváte-li, že bude schopna vystoupiti až do výšin čistého Světla, odkud k vám přicházejí všechna splnění. --+Ein jeder von Euch wird es derart einmal schon erlebt haben in seinem Sein. Ihr könnt deshalb erfassen, was ich damit sagen will. Und //das// ist das Empfinden, das Ihr haben sollt bei dem Gebet, wenn Ihr erwartet, daß es aufzusteigen fähig sein soll bis in Höhen reinen Lichtes, woher alle Gewährung zu Euch kommt.
  
-Nemáte se však obraceti k výšinám jen v úzkostech, nýbrž také čistá radost, štěstí a dík může se stejnou silou ve vás vytrysknouti. A tento //radostný// druh letí mnohem rychleji vzhůru, protože je nezkalenější. Strach velmi lehce zkalí čistotu vašeho cítění a tvoří falešný druh. Často je tu připojena tichá předhůzka, nebo dokonce i hořkost, že se právě //vám// muselo stát to, co vaši duši tak těžce zasáhlo. A to samozřejmě není to pravé; musí to vaše volání zatížiti a udržovati dole.+Doch nicht in Ängsten nur sollt Ihr Euch nach der Höhe wenden, sondern auch die reine Freude kann mit gleicher Macht emporquellen in Euch, das Glück, der Dank! Und diese //freudevolle// Art schwingt noch viel schneller aufwärts, weil sie ungetrübter bleibt. Die Angst trübt sehr leicht Eure Reinheit des Empfindens und bildet eine falsche Art. Zu oft ist stiller Vorwurf mit dabei verbunden, daß es gerade //Euch// geschehen muß, was Eure Seele so schwer traf, oder gar Groll, und das ist selbstverständlich nicht das Rechte. Es muß dann Eure Rufe niederhalten.
  
-K modlitbě není třeba, abyste formovali slova. Slova jsou //pro vás,// mají zadržeti //váš// cit, aby zůstal pevně ucelený a nerozplynul se v mnoho druhů.+Für das Gebet ist es nicht nötig, daß Ihr Worte dabei formt. Die Worte sind //für Euch,// um //Euch// den Halt Eurer Empfindung zu gewähren, damit sie festgeschlossener verbleibt und nicht in vielen Arten sich verliert.
  
-Nejste zvyklí myslet jasně, beze slov a prohlubovat se, aniž byste ztratili přímý směr. To je tím, že mnoho mluvením stali jste se povrchními a rozptýlenými. //Potřebujete// slova jako ukazovatele cesty a také jako schrány, v níž byste udrželi pohromadě určité druhy svých citů, abyste mohli v modlitbě něco vyjádřiti a také si to slovem jasněji představiti.+Ihr seid es nicht gewöhnt, auch ohne Worte klar zu denken und Euch zu vertiefen, ohne dabei die gerade Richtung zu verlieren, weil Ihr an sich durch zu viel Reden viel zu oberflächlich wurdet und zerstreut. //Ihr braucht// die Worte noch als Wegweiser und auch als Hüllen, um bestimmte Arten Euerer Empfindungen damit beisammen zu erhalten, um Euch das, was Ihr im Gebete niederlegen wollt, auch klarer vorzustellen in dem Wort.
  
-Takový je způsob modlení, vyjde-li k tomu popud z vašich citů, tedy je-li to chtění vašeho //ducha!// To se však dnešním lidem zřídka kdy přihodí. Stane se tak, jen když je nějak zasáhne velmi silný úder utrpení, radosti nebo také tělesné bolesti. Dobrovolně, bez nárazu, se nikdo více nenamáhá, aby někdy pomyslel na díky Bohu, dárci všech milostí.+So ist die Art zu beten, wenn der Drang dazu aus den Empfindungen ersteht, also ein Wollen Eures //Geistes// ist! Das kommt aber bei den heutigen Menschen selten vor. Nur wenn sie irgendwie sehr starker Anstoß trifft durch Leid, durch Freude oder auch durch körperlichen Schmerz. Freiwillig, ohne Anstoß dazu nimmt sich niemand mehr die Mühe, hier und da einmal an Gott, den Spender aller Gnaden, zu denken.
  
-Obraťme se nyní k dalšímu druhu. Jsou to modlitby, které nemají takových náhlých popudů, o nichž jsme právě mluvili, ale je k nim přistupováno ve zcela určitém čase. Člověk si předsevzal modliti se. Je to uvážená, zvlášť //chtěná// modlitba.+Nun wenden wir uns zu der zweiten Art. Es sind Gebete, die zu ganz bestimmten Zeiten vorgenommen werden, ohne einen solchen Anlaß, wie wir sie jetzt durchgesprochen haben. Der Mensch nimmt sich dabei zu beten vor. Es ist ein überlegtes, besonders //gewolltes// Gebet.
  
-Tím se také mění postup. Člověk myslí nebo říká určitá slova modlitby, jak si je sám sestavil nebo jak se jim naučil. Obyčejně je v nich málo citu. Člověk myslí příliš na //to,// aby slova správně sestavil a to //samotné// ho již odvádí od procítění všeho, co říká nebo co si jen myslí.+Damit ändert sich auch der Vorgang. Der Mensch denkt oder spricht bestimmte Worte des Gebetes, die er sich selbst zusammengesetzt hat, oder die er erlernte. Gewöhnlich sind diese Gebete an Empfindung arm. Der Mensch denkt viel zu sehr //daran,// daß er die Worte richtig setzt, und //das allein// schon lenkt ihn ab vom eigentlichen Mitempfinden dessen, was er spricht oder nur denkt.
  
-Správnost tohoto vysvětlení poznáte sami na sobě, zamyslíte-li se a budete-li se pokorně zkoumat. Vkládat do takových modliteb čistou schopnost cítění není tak lehké. Již sebemenší úsilí vysiluje a odvádí část soustředění pro sebe.+Ihr werdet ohne weiteres die Richtigkeit dieser Erklärung an Euch selbst erkennen, wenn Ihr zurückdenkt und Euch daraufhin einmal sorgfältig prüft. Es ist nicht leicht, in solcherlei Gebete die reine Empfindungsfähigkeit zu legen. Schon der geringste Zwang entkräftet, er nimmt einen Teil der Sammlung für sich selbst in Anspruch.
  
-Při tom musí být zformovaná slova oživena ve vás, to znamená, //slova musí// ve vás vyvolat //ten druh cítění,// jaký svou formou označují. Postup neděje se pak vytrysknutím zevnitř zadním mozkem do předního mozku, který úměrně těmto dojmům rychle k nim formuje slova, nýbrž přední mozek začíná //předem// formovati slova, jež jsou působením na zadní mozek tímto přijímána a musí být zpracována. Odtud vychází přiměřený tlak na nervový systém sluneční pleteně, která teprve v dalších dějích může vyvolati //cit// slovem vyjádřený.+Dabei müssen die geformten Worte erst lebendig gemacht werden in Euch selbst, das heißt, //die Worte// müssen //die Art der Empfindung// in Euch auslösen, die sie in ihrer Form bezeichnen. Der Vorgang geht dann nicht von innen heraus aufquellend durch das hintere Hirn in Euer Vorderhirn, das schnell den Eindrücken entsprechend Worte dazu formt, sondern das Vorderhirn beginnt dabei mit seiner Wortformung //zuerst,// die von dem hinteren Gehirn dann rückwirkend erst aufgenommen und verarbeitet werden müssen, um von da aus einen entsprechenden Druck auf das Nervensystem des Sonnengeflechtes auszuüben, das nach weiteren Vorgängen erst eine dem Wort entsprechende //Empfindung// auslösen kann.
  
-Ačkoliv tento postup jde úžasně rychle za sebou, takže se pozorovateli zdá, jakoby vše se dálo //současně,// přece nejsou takové výtvory tak plné síly, tak bezprostřední jako ty, které vznikají opačným způsobem. Nemůže se jim proto dostati také takového účinku a v nejčastějších případech zůstanou cituprázdné. Již každodenní opakování //stále těch samých// slov zbavuje je pro vás síly, stávají se zvykem a tím jsou bezvýznamná.+Es geht zwar alles ungeheuer schnell in seiner Reihenfolge nacheinander, so daß es dem Beobachter erscheint, als ob es //gleichzeitig// erfolgen würde, aber trotzdem sind derartige Gebilde nicht so kraftvoll, nicht so ursprünglich als die, welche im umgekehrten Weg erstehen. Sie können deshalb auch die Wirkung nicht erhalten, und in den meisten Fällen bleiben sie empfindungsleer. Schon wenn Ihr täglich //immer wieder gleiche// Worte wiederholt, verlieren sie für Euch die Kraft, sie werden zur Gewohnheit und damit bedeutungslos.
  
-Lidé, buďte proto v modlitbě //přirození,// nenucení, neumělkovaní! Naučené stává se snadno jen odříkáváním. Tím si vše jen ztěžujete.+Werdet in dem Gebet deshalb //natürlich,// Menschen, werdet ungezwungen, ungekünstelt! Das Eingelernte wird zu leicht zum Hersagen. Ihr macht es Euch damit nur schwer.
  
-Začínáte-li svůj den skutečným citem díku k Bohu a končíte-li jej citem vděčnosti, i když je to jen dík za poučení, kterého se vám v tomto dnu dostalo prožitím, pak žijete dobře! Každé své //dílo// učiníte svou pílí a péčí děkovnou modlitbou. Každé vaše slovo, které promluvíte, nechť zrcadlí lásku, kterou vám Bůh poskytuje. Pak stane se bytí radostí každému na této zemi, kdo smí na ní žít.+Wenn Ihr mit einem wahren Dankempfinden zu Gott Euren Tag beginnt, mit Dankempfinden auch beendet, und wenn es Dank nur für die Lehre ist, die Euch an diesem Tage wurde im Erleben, so lebt Ihr gut! Laßt jedes //Werk// durch Fleiß und Sorgfalt einem Dankgebete gleich erstehen, laßt jedes Wort, welches Ihr sprecht, die Liebe widerspiegeln, die Euch Gott gewährt, so wird das Sein auf dieser Erde bald zur Freude werden jedem, welcher auf ihr leben darf.
  
-Není to tak těžké a nepřipraví vás to o čas. Krátký okamžik opravdového děkovného citu je mnohem lepší, než dlouhé hodiny naučeného modlení, které svým citem nemůžete sledovat. Mimo to takové dlouhé modlení připravuje vás jen o čas k opravdovému díku v radostném činu.+Es ist gar nicht so schwer und raubt Euch keine Zeit. Ein kurzer Augenblick ehrlichen Dankempfindens ist viel besser als ein stundenlanges eingelerntes Beten, dem Ihr mit Euerer Empfindung doch nicht folgen könntet. Außerdem raubt solches äußerliche Beten Euch nur Zeit für das wahrhafte Danken in freudiger Tat.
  
-Dítě, které své rodiče skutečně miluje, dokazuje svou bytostí tuto lásku, činem, a ne lichotivými slovy, která v mnoha případech zůstávají jen výrazem přítulné samolibosti, ne-li dokonce požadavkem sobeckosti. Tak zvaní mazlíčkové stojí jen zřídkakdy za něco a myslí vždy jen na sebe a na uspokojení svých vlastních přání.+Ein Kind, das seine Eltern wirklich liebt, beweist in //seinem Wesen// diese Liebe, durch die Tat, und nicht mit schmeichlerischen Worten, die in vielen Fällen nur der Ausdruck anschmiegender Selbstgefälligkeit verbleiben, wenn es nicht sogar Verlangen einer Selbstsucht ist. Die sogenannten Schmeichelkatzen sind nur selten etwas wert und denken immer nur an sich und an Befriedigung eigener Wünsche.
  
-Nejinak stojíte před svým Bohem! Dokažte činem, co mu chcete říci!+Nicht anders stehet Ihr vor Eurem Gott! Beweist es in der Tat, was Ihr ihm sagen wollt! —
  
-Nyní víte, jak se máte modliti a už zase stojíte úzkostlivě před otázkou, //co// se máte modliti. Chcete-li najít správný způsob, musíte nejprve //odděliti// modlitbu od proseb. Čiňte rozdíl mezi modlitbou a prosbou! Nesnažte se vydávat své prosby za modlitby.+So wißt Ihr nun, //wie// Ihr zu beten habt und steht schon wieder bangend vor der Frage, //was// Ihr beten sollt.
  
-Modlitba a prosba ať vám označují //dvojí// věc; modlitba patří k uctívání, prosbu však nelze k ní řaditi, chcete-li se skutečně řídit podle pojmů.+Wenn Ihr dafür die rechte Art erkennen wollt, so müßt Ihr zuerst das Gebet von Eurem Bitten //trennen.// Macht einen Unterschied zwischen Gebet und Bitte! Sucht nicht immer Euer Bitten zum Gebet zu stempeln.
  
-A je nutno, abyste se nyní podle toho řídili a nemíchali všechno dohromady.+Das Gebet und die Bitte muß Euch //zweierlei// bedeuten; denn das Gebet gehört zur Anbetung, während die Bitte nicht zu dieser zählen kann, wenn Ihr nach dem Begriff Euch wirklich richten wollt.
  
-Dávejte sebe v modlitbě! Jen to bych vám chtěl říci a vysvětlení máte již ve slově samém. //Odevzdejte// se Pánu ve své modlitbě, odevzdejte se cele a bez výhrad! Modlitba má býti rozestřením vašeho ducha u nohou Božích, v oddanosti, chvále a díku za vše, co vám poskytuje ve své veliké lásce.+Und es ist notwendig, daß Ihr Euch nunmehr darnach richtet und nicht alles untermischt.
  
-Je toho nevyčerpatelně mnoho! Ztratili jste cestu, nedovedli jste ještě vůbec porozuměti, jak byste měli v plném vědomí užíti všech schopností svého ducha!+//Ge//bet Euch im Gebet! Das eine will ich Euch nur zurufen, und in dem Worte selbst habt Ihr auch die Erklärung. //Gebt// Euch dem Herrn in Eurem Gebet, gebt Euch ihm ganz und ohne Vorbehalt! Es soll Euch das Gebet ein Ausbreiten Eueres Geistes sein zu Gottes Füßen, in Ehrfurcht, Lob und Dank für alles, das er Euch gewährt in seiner großen Liebe.
  
-Najdete-li jednou //tuto// cestu poznání všech hodnot mého Poselství, pak nebudete mít žádných proseb. Budete jen chválit a děkovat, jakmile zvednete své ruce s pohledem vzhůru k Nejvyššímu, který se vám ve své lásce dává poznati. Pak budete uvnitř v //trvalé// modlitbě, jak tomu stejně má být. Můžete si přece ve stvoření všechno vzít, co potřebujete. Stůl je prostřen v každý čas.+Es ist so unerschöpflich viel. Ihr habt es nur bisher noch nicht verstanden, habt den Weg verloren, der es Euch genießen lassen kann im Vollbewußtsein aller Fähigkeiten Eures Geistes!
  
-Schopnostmi svého ducha smíte si z toho vybrati. Stůl poskytuje vám vždy //vše,// čeho potřebujete a není třeba proseb, jakmile se //správně// snažíte pohybovati se v Božích zákonech!+Wenn Ihr erst einmal //diesen// Weg dazu gefunden habt in dem Erkennen aller Werte meiner Botschaft, //dann bleibt Euch keine Bitte mehr.// Ihr habt nur Lob und Dank, sobald Ihr Hände und den Blick nach oben wendet zu dem Höchsten, der sich Euch in Liebe zu erkennen gibt. Dann steht Ihr in Euch //dauernd// im Gebet, wie es der Herr von Euch nicht anders zu erwarten hat; denn Ihr könnt Euch ja in der Schöpfung nehmen, was Ihr braucht. Der Tisch ist doch darin gedeckt zu jeder Zeit.
  
-Také toto všechno bylo již řečeno vám tak dobře známými slovy: „Hledejte a naleznete! Proste a bude vám dáno! Tlucte a bude vám otevřeno!“+Und durch die Fähigkeiten Eures Geistes dürft Ihr davon wählen. Der Tisch bietet Euch immer //alles,// was Ihr nötig habt, und es bedarf der Bitten nicht, so Ihr Euch nur in //rechter// Art die Mühe nehmt, Euch in Gottes Gesetzen zu bewegen!
  
-Tato slova poučí vás o //potřebné// činnosti lidského ducha ve stvoření, především také o //správném// použití jeho schopností. Ukazují mu přesně způsob, //jak// si má ve stvoření počínati a také cestu, která ho přivede kupředu.+Das alles ist auch schon gesagt in den Euch wohlbekannten Worten: „Suchet, so werdet Ihr finden! Bittet, so wird Euch gegeben! Klopfet an, so wird Euch aufgetan!“
  
-Tato slova nemají být jen všedně oceňována, jejich smysl leží hlouběji, obsahuje celé bytí lidského ducha ve stvoření podle zákona potřebného pohybu.+Die Worte lehren Euch die //notwendige// Tätigkeit des Menschengeistes in der Schöpfung, vor allem auch die //richtige// Verwendung seiner Fähigkeiten. Sie zeigen ihm genau die Art, //wie// er sich mit der Schöpfung abzufinden hat, und auch den Weg, welcher ihn //vorwärts// darin bringt.
  
-„Proste a bude vám dáno!“ ukazuje zcela jasně na mnou v přednášce [[cs:doznivani:hlas:kolobeh_zareni|„Koloběh záření“]] naznačenou schopnost ducha, která ho pudí, aby pod určitým, neustálým tlakem něco chtěl, nebo si přál. To pak svým zářením ihned přitahuje //stejnorodé,// a tak se mu samočinně //dostává// toho, čeho si přál.+Die Worte sind nicht nur alltäglich zu bewerten, sondern deren Sinn liegt tiefer, er umfaßt das Sein des Menschengeistes in der Schöpfung nach dem Gesetz der notwendigen Bewegung.
  
-Tento tlak přání má však vždy zůstat //jen prosbou,// nesmí se stát jednostranným požadováním, jak žel jsou dnešní lidé zvyklí činiti. Zůstane-li prosbou, je v tom pokora a bude tak skrývati v sobě vždy dobro a také dobro přitahovati.+Das „Bittet, so wird Euch gegeben!“ zeigt ganz klar auf die von mir im Vortrage „Kreislauf der Strahlungen“ bezeichnete Fähigkeit des Geistes, die ihn veranlaßt, immer unter einem bestimmten, nicht abzuschüttelnden Drange etwas zu wollen oder zu wünschen, das dann in seiner Strahlung sofort das //Gleichartige// anzieht, worin selbsttätig ihm das Gewünschte //gegeben// wird.
  
-Ježíš ukázal zřetelně svými slovy, //jak// se má člověk zařídit, aby všechny samočinné schopnosti svého ducha řídil //správnou// cestou!+Es soll der Drang des Wünschens aber immer //eine Bitte// bleiben, darf nicht zur einseitigen Forderung erstehen, wie es leider jeder Mensch von heute schon gewöhnt wurde zu tun. Denn bleibt es Bitte, so liegt //Demut// mit darin verankert, und es wird deshalb immer Gutes bergen und auch Gutes nach sich ziehen.
  
-Tak je to se všemi jeho slovy; žel, byla však zatlačena do omezených obrysů lidského pozemského rozumu a tím zle zkřivena, že jim nikdo víc nerozuměl a nemohl je správně vyložiti.+Jesus zeigte mit den Worten deutlich, //wie// der Mensch sich einzustellen hat, um alle selbsttätigen Fähigkeiten seines Geistes in die //rechte// Bahn zu lenken!
  
-Že těmito slovy není míněn styk mezi lidmi, bude lehce každému srozumitelno. Poměr lidí k sobě nebyl nikdy, dříve ani dnes, //takový,// aby se z něj dalo usuzovati na splnění těchto příkazů.+So ist es mit allen seinen Worten. Sie wurden aber leider in die engen Kreise des menschlichen Erdverstandes eingezwängt und damit arg verbogen, deshalb auch niemals mehr verstanden und nicht recht gedeutet.
  
-Jděte k lidem a proste a //nic// vám nebude dáno! Tlucte a //nebude// vám tam otevřeno! Hledejte mezi lidmi a jejich díly a //nenaleznete// toho, čeho hledáte! --+Denn daß damit nicht der Verkehr mit den Menschen gemeint ist, wird wohl jedem leicht verständlich sein, da die Einstellung der Menschen doch weder damals noch heute //so// ist, um bei //ihnen// Erfüllung derartiger Hinweise erwarten zu können.
  
-Ježíš nemínil také stanovisko člověka k Bohu osobně, s pomíjením všech obrovitých světů mezi nimi, které nemohou být odsunuty stranou, jakoby nebyly. Nemínil tím také pouze živé slovo. Ježíš mluvil stále z pramoudrosti a nevtlačoval ji do malého lidského myšlení nebo poměrů. Mluvil-li, viděl //před sebou// člověka, //stojícího// ve stvoření a volil //všeobsáhle// svá slova!+Gehet hin zu den Menschen und bittet, es wird Euch //nichts// gegeben werden. Klopfet an, es wird Euch dort //nicht// aufgetan! Suchet unter den Menschen und ihren Werken, und Ihr werdet //nicht// das finden, was Ihr suchet! —
  
-Všechna podání, překlady a výklady stůňou //tímto// nedostatkem: zanedbávají všeobsáhlost. Všechno bylo vždy pomíseno a prováděno jen malicherným lidským myšlením a tím zkřiveno a znetvořeno. Tam pak, kde chybělo porozumění, bylo přidáváno z vlastního. I kdyby to bylo myšleno co nejlépe, nemohlo to splniti svůj úkol.+Jesus meinte auch nicht die Stellung des Menschen zu Gott persönlich, unter Weglassung aller Riesenwelten, die dazwischen liegen und nicht zur Seite geschoben werden können als so gut wie nicht bestehend. Er meinte auch nicht allein das lebendige Wort damit, sondern Jesus hat stets aus der Urweisheit heraus gesprochen, und diese nie in kleines irdisches Denken oder Verhältnisse gezwängt. Er sah den Menschen in //der Schöpfung stehend// vor sich, wenn er sprach, und wählte seine Worte //allumfassend!//
  
-Lidské zůstane vždy malicherně lidským, Božské však je vždy všeobsáhlé! Tím bylo víno tak zle zředěno vodou a nakonec bylo to zcela něco jiného, než původně mělo být. Na to nesmíte nikdy zapomenout.+An der Unterlassung, //daran// zu denken, kranken aber alle Wiedergaben, Übersetzungen und Deutungen. Diese wurden immer nur mit irdischem kleinlichem Menschendenken vermischt und ausgeführt, dadurch verbogen und entstellt. Und dort, wo das Verstehen fehlte, wurde Eigenes hinzugetan, was nie den Zweck erfüllen konnte, auch wenn es noch so gut gemeint gewesen ist.
  
-Také v „Otčenáši“ snažil se Ježíš chtění lidského ducha říditi prosbami v něm obsaženými takovým směrem a nejprostší formou, aby mu toto dovolilo přáti si jen to, co mu může prospěti k vzestupu, a toho aby se mu dostalo.+Menschlich blieb immer kleinlich menschlich, göttlich aber ist immer allumfassend! Dadurch wurde der Wein mit Wasser arg vermengt und zuletzt etwas anderes daraus, als wie es ursprünglich gewesen war. Das dürft Ihr nie vergessen.
  
-Není v tom žádný rozpor, ale byl to nejlepší ukazatel cesty, pevná opora pro každého lidského ducha //tehdejší// doby.+Auch mit dem „Vater unser“ suchte Jesus nur durch die darin genannten Bitten des Menschengeistes Wollen in einfachster Form nach //jener// Richtung hinzulenken, die diesen nur das für den Aufstieg Fördernde sich wünschen ließ, damit ihm solches aus der Schöpfung wurde.
  
-Dnešní člověk však potřebuje celého svého slovního pokladu, který si mezi tím vytvořil a použíti všech z něj vznikajících pojmů, má-li najíti cestu ven z pomatenosti svého rozumového chytráctví.+Es liegt darin kein Widerspruch, sondern es war die beste Wegweisung, der untrügbare Stab für jeden Menschengeist in //damaliger// Zeit.
  
-Proto musím vám, lidem //nynější// doby, poskytovati dalekosáhlá vysvětlení, říkající ve skutečnosti přesně totéž, ale //vaším// způsobem!+Der Mensch von heute aber bedarf seines ganzen Wortschatzes, den er sich unterdessen schuf, und die Verwendung jedweden Begriffes, der daraus erstand, wenn ihm ein Weg aus der Verworrenheit seiner Verstandesklügeleien werden soll.
  
-Naučit se to je //nyní vaše// povinnost, neboť stali jste se vědoucími ve stvoření! Tak dlouho, dokud nebudete ve vědění plnit nyní své povinnosti, jaké vám schopnosti vašeho ducha k vývoji ukládají, tak dlouho zase nesmíte prositi o žádná práva!+Deshalb muß ich Euch, Menschen der //jetzigen// Zeit, nun weitergehende Erklärungen gewähren, welche in Wirklichkeit genau dasselbe wieder sagen, nur in //Eurer// Art!
  
-Věrným plněním povinností ve stvoření dostane se vám zvratným působením všeho a nebude již žádného důvodu k nějaké prosbě. Ve vaší duši vytryskne pak jen dík tomu, který vás ve své všemoudrosti a lásce každodenně vždy znovu bohatě obdarovává!+Das zu erlernen ist //nun Eure// Pflicht; denn Ihr seid schöpfungswissender geworden! Solange Ihr im Wissen nun die Pflichten nicht erfüllt, welche die Fähigkeiten Eures Geistes zur Entwickelung Euch auferlegen, solange habt Ihr auch kein Recht zu bitten!
  
-Vy ubozí lidé, kéž byste se dovedli alespoň správně //modliti! Skutečně modliti!// Jak bohaté by bylo vaše bytí! Neboť v modlitbě je největší štěstí, jehož se vám může dostati. Vynese vás do nezměrných výšek a oblažující cit štěstí bude vámi prouditi. Lidé, kéž byste se dovedli //modlit!// Toto vám nyní přeji.+Mit getreuer Pflichterfüllung in der Schöpfung aber wird Euch wechselwirkend //alles,// und es liegt kein Grund mehr vor zu irgend einer Bitte, sondern es ringt sich dann in Eurer Seele nur der //Dank// noch frei für den, der in der Allweisheit und Liebe Euch alltäglich immer wieder reich beschenkt!
  
-Pak se víc nebudete ptát ve svém malém myšlení //ke komu// se smíte a máte modliti. Jest jen //Jeden,// jemuž smíte zasvětiti své modlitby: **//Bůh!//**+Ihr armen Menschen, könntet Ihr doch endlich richtig //beten! Wirklich beten!// Wie reich wäre dann Euer Sein; denn in dem Beten liegt das größte Glück, welches Euch werden kann. Es hebt Euch unermeßlich hoch, sodaß das Glücksempfinden Euch beseligend durchströmt. Könntet Ihr //beten,// Menschen! Das sei nun mein Wunsch für Euch.
  
-V posvěceném okamžiku přistupujte k němu se svatým citem a odevzdejte mu všechen dík, který váš duch dovede vytvořit! //Jen na něj samého// se obracejte ve své modlitbě, neboť jemu jedinému patří dík, a jemu jedinému patříš ty sám, člověče, protože i jeho velikou láskou jsi mohl vzniknouti!+Ihr fragt in Eurem kleinen Denken dann nicht mehr, zu //wem// Ihr beten sollt und dürft. Es gibt nur //Einen,// dem Ihr Euere Gebete weihen dürft, nur Einen: //GOTT!//
  
-Máš-li však //prosby,// pak se můžeš obrátiti na jeho Syny, na Ježíše Krista, nebo Imanuele. Nikdy však nepovyšuj prosbu na modlitbu. Modlitba patří jedině Pánu!+In weihevollen Augenblicken naht Euch ihm mit heiligem Empfinden, und schüttet vor ihm aus, was Euer Geist an Dank aufbringen kann! //Nur an ihn selbst// wendet Euch im Gebet; denn ihm allein gebührt der Dank und ihm allein gehörst Du selbst, o Mensch, da Du durch seine große Liebe auch erstehen konntest! 
 + 
 +Doch wenn Du //Bitten// hast, dann kannst Du Dich an seine Söhne wenden, an Christus Jesus oder an Imanuel. Doch sollst Du nie die Bitte zum Gebet erheben; denn das Gebet gehört allein dem Herrn!
cs:doznivani:hlas:proste_a_bude_vam_dano
Last modified: 2022/03/05 22:38 - Marek Ištvánek