Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 30. Povinnost a věrnost. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:povinnost_a_vernost to cs:doznivani:hlas:povinnost_a_vernost Marek Ištvánek
+++ Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 30. Pflicht und Treue. | 2020/10/18 22:32 | current
– angelegt Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Povinnost a věrnost. ======
+====== Pflicht und Treue. ======
-Plnění povinností platilo vždy jako nejvyšší ctnost člověka. U všech národů bylo ceněno výše než vše ostatní, ba výše než sám život. Podrželo první místo dokonce i mezi rozumovými lidmi, jimž nebylo na konec již nic svatého kromě jejich rozumu, jemuž se otrocky podřídili. Vědomí nutného plnění povinností zůstalo. Tím nemohla otřást ani nadvláda rozumu. Temno našlo však přece bod, kde mohlo zasáhnout a zahryzlo se do //kořenů.// Posunulo i zde, tak jako všude jinde //pojem//. Myšlenka na plnění povinností zůstala, ale povinnosti samy byly určeny rozumem a tím byly připoutané k zemi, zlomkové a nedokonalé.
+Die Pflichterfüllung galt immer schon als höchste Tugend eines Menschen. Sie nahm bei allen Völkern einen Rang ein, welcher höher stand als alles andere, höher noch als Leben selbst. Sie wurde so geschätzt, daß sie sogar den ersten Platz behielt auch unter den Verstandesmenschen, denen zuletzt nichts mehr heilig war als eigener Verstand, dem sie sich sklavisch beugten. Das Bewußtsein notwendiger Pflichterfüllung blieb, daran konnte nicht einmal die Verstandesherrschaft rütteln. Aber das Dunkel fand doch einen Angriffspunkt und nagte an der //Wurzel.// Es verschob wie überall auch hierin den //Begriff.// Der Gedanke an die Pflichterfüllung blieb, aber die //Pflichten selbst// wurden von dem Verstande aufgestellt und damit erdgebunden, Stückwerk, unvollkommen.
-Je proto úplně samozřejmé, že citový člověk nemůže často uznati za správné povinnosti, jež mu byly určeny. Přichází do rozporu sám se sebou. Plnění povinností je i jemu nejvyšším zákonem, který člověk má vyplnit, ale současně musí si říci, že plněním uložených mu povinností, jedná proti svému přesvědčení. Důsledkem toho jest nejen zmučené nitro takového člověka, nýbrž takovýmto stavem vytváří se v jemnohmotném světě formy, které vzbuzují nespokojenost a rozpory i u jiných. Tím přenáší se nákaza nespokojenosti a svárů na nejširší kruhy a nikdo nedovede najít a poznat jejich skutečnou příčinu. Nelze ji poznat proto, že toto působení přichází z jemnohmotnosti. Způsobují to živé formy, které vytvořil citový člověk ve svém rozvratu mezi snahou po splnění povinností a jinak chtějícím citem.
+Es ist daher nur selbstverständlich, daß oft ein Empfindungsmensch die ihm bestimmten Pflichten nicht als richtig anerkennen kann. Er kommt in Zwiespalt mit sich selbst. Die Pflichterfüllung gilt auch ihm als eins der obersten Gesetze, die ein Mensch erfüllen soll, und doch muß er sich gleichzeitig sagen, daß er bei der Erfüllung der ihm auferlegten Pflichten gegen seine Überzeugung handelt. Die Folge davon ist, daß nicht nur in dem Inneren des Menschen, der sich also quält, sondern auch in der feinstofflichen Welt durch diesen Zustand Formen auferstehen, welche Unzufriedenheit und Zwietracht stiften auch bei anderen. Es überträgt sich dadurch auf weiteste Kreise Sucht zur Nörgelei und Unzufriedenheit, deren eigentliche Ursache niemand zu finden fähig ist. Sie ist nicht zu erkennen, weil die Wirkung aus der Feinstofflichkeit kommt. Durch die lebenden Formen, die ein Empfindungsmensch in seinem Zwiespalt zwischen seinem Drang zur Pflichterfüllung und der anders wollenden Empfindung schafft.
-Zde má nyní v nové říši nastati změna, aby tomuto zlu bylo zabráněno. Povinnost a vnitřní přesvědčení musí býti spolu vždy v //souhlasu//. Je nesprávné, když člověk nasazuje svůj život v plnění nějaké povinnosti, kterou sám nemůže uznat jako správnou!
+Hier soll nun eine Änderung erfolgen, um dem Übel abzuhelfen. Pflicht und innere Überzeugung müssen stets //im Einklang// zueinander stehen. Falsch ist es, wenn ein Mensch sein Leben einsetzt in Erfüllung einer Pflicht, die er nicht in sich selbst als richtig anerkennen kann!
-Teprve v souhlase povinnosti s přesvědčením nabývá každá oběť skutečné hodnoty. Nasazuje-li však člověk svůj život na splnění nějaké povinnosti bez přesvědčení, tu se tím snižuje na prodejného žoldnéře, který bojuje v cizích službách jako žoldnéři za peníze. Tím stává se takový druh boje vraždou!
+Erst in der Übereinstimmung der Überzeugung mit der Pflicht erhält ein jedes Opfer wirklich Wert. Setzt aber der Mensch nur sein Leben ein für Pflichterfüllung //ohne// Überzeugung, so erniedrigt er sich dadurch zu dem feilen Söldner, der im Dienste eines anderen, ähnlich den Landsknechten um Geldes willen kämpft. Dadurch wird solche Art zu kämpfen Mord!
-Nasazuje-li však někdo život z přesvědčení, pak má v sobě i lásku k věci, pro kterou se dobrovolně rozhodl bojovat.
+Tritt aber jemand mit dem Leben ein aus Überzeugung, dann trägt er auch die Liebe in sich zu der Sache, für die er freiwillig zu kämpfen sich entschloß.
-A jedině to má pro něho vysokou hodnotu a cenu! Musí to dělat z lásky. Z lásky //k věci!// Tím stává se i povinnost, kterou tím plní, //živou// a tak vysoko povznesenou, že její splnění staví nade vše.
+Und das allein hat für ihn hohen Wert! Er muß es um der Liebe willen tun. Aus Liebe zu der //Sache!// Dadurch wird auch die Pflicht, die er damit erfüllt, //lebendig// und so hoch gehoben, daß er deren Erfüllung über alles setzt.
-Tím rozlišuje se samo sebou mrtvé a strnulé plnění povinností od živoucího. A jenom živé má duchovní hodnotu a účinek. Všechno ostatní může sloužit jen pozemským a rozumovým účelům a přinésti jim prospěch. Není to však trvalé, nýbrž jen přechodné, poněvadž jedině živé poskytuje trvalou stálost.
+Damit scheidet sich ganz von selbst die tote, starre Pflichterfüllung von der lebenden. Und nur das Lebende hat geistig Wert und Wirkung. Alles andere kann nur den Erden- und Verstandeszwekken dienen, diesen Vorteil bringen, und auch das nicht für die Dauer, sondern nur vorübergehend, da das Lebende allein andauernden Bestand erhält.
-Tak stává se plnění povinnosti, jež vychází z přesvědčení, pravou, samovolnou věrností a jest pro vykonavatele samozřejmostí. Nechce a nemůže jednati jinak a nemůže při tom ani klopýtnout a zhroutit se, neboť věrnost v něm je pravá, je s ním úzce spojena, ba dokonce jest částí jeho samotného, kterou není ani schopen odložit.
+So wird die Pflichterfüllung, die aus Überzeugung kommt, zur echten, selbstgewollten Treue und dem Ausübenden selbstverständlich. Er will und kann nicht anders handeln, kann dabei nicht straucheln und nicht stürzen; denn die Treue ist ihm echt, ist eng mit ihm verbunden, ja, sogar ein Stück von ihm, das er nicht abzulegen fähig ist.
-Slepá poslušnost a slepé plnění povinností má právě tak malou cenu jako slepá víra! Oběma chybí život, poněvadž v nich není lásky!
+Blinder Gehorsam, blinde Pflichterfüllung ist deshalb so wenig wert wie blinder Glaube! Beiden fehlt das Leben, weil darin die Liebe fehlt!
-Jedině podle toho pozná člověk hned rozdíl mezi pravým vědomím povinnosti a jen vštípeným a vychovaným pocitem povinnosti. První vyvěrá z citu, druhé je chápáno jen rozumem. Láska a povinnost nemohou proto také nikdy státi proti sobě, ale jsou //jedno// tam, kde byly //opravdově// procítěny a z nich vykvétá věrnost ve smyslu svatého Grálu!
+Daran allein erkennt der Mensch sofort den Unterschied zwischen dem echten Pflichtbewußtsein und dem nur anerzogenen Pflichtgefühle. Das eine bricht aus der Empfindung heraus, das andere ist nur von dem Verstande erfaßt. Liebe und Pflicht kann sich deshalb auch niemals gegenüberstehen, sondern ist //eins// dort, wo sie //echt// empfunden wird, und aus ihr blüht die Treue in dem Sinne des Heiligen Grales!
-Kde chybí láska, tam není ani života a všechno je mrtvo. Na to již Kristus poukazoval. A to tkví v prazákonech stvoření a platí bez výjimky pro celý svět.
+Wo Liebe fehlt, ist auch kein Leben, dort ist alles tot. Darauf hat Christus oft schon hingewiesen. Das liegt in den Schöpfungsurgesetzen, ist deshalb weltumfassend ohne Ausnahmen.
-Plnění povinnosti, která vyvěrá dobrovolně a zářící z lidské duše a ono, které se udržuje jen k vůli pozemské odměně, nelze nikdy spolu zaměňovat, nýbrž lze je snadno rozeznat. Dejte proto v sobě vzniknouti pravé věrnosti nebo se vzdalte toho, v čem nemůžete zachovati věrnost.
+Die Pflichterfüllung, welche freiwillig aus einer Menschenseele strahlend bricht, und solche, die um eines Erdenlohnes willen eingehalten wird, ist niemals miteinander zu verwechseln, sondern sehr leicht zu erkennen. Laßt deshalb echte Treue in Euch auferstehen oder bleibet fern von dem, wo Ihr nicht Treue halten könnt.
-Věrnost! Často opěvovaná a nikdy nepochopená! Jako vše, tak i pojem věrnosti pozemský člověk hluboce snížil, omezil a vtěsnal do strnulých forem. Velikost, krása a volnost věrnosti stala se bezvýraznou a chladnou. Samozřejmé stalo se //chtěným!//
+Treue! Oft besungen und doch nie erfaßt! Wie alles, hat der Erdenmensch auch den Begriff der Treue tief herabgezerrt, beengt, in starre Formen gepreßt. Das Große, Freie, Schöne darin wurde ausdruckslos und kalt. Das Selbstverständliche //gewollt!//
-Věrnost podle dnešních pojmů přestala býti ušlechtilostí duše a byla z ní udělána jen povahová vlastnost. To je rozdíl jako den a noc. Tím stala se věrnost bezduchou. Tam, kde byla nutna, stala se povinností. Tím se projevuje samostatně, stojí na vlastních nohou, sama pro sebe a proto … falešně! Také ona byla lidskou myslí znetvořena a zkroucena.
+Die Treue nach den jetzigen Begriffen hörte auf, zum Seelenadel zu gehören, wurde zur Charaktereigenschaft gemacht. Ein Unterschied wie Tag zur Nacht. Die Treue wurde damit seelenlos. Sie ist zur Pflicht geworden dort, wo sie notwendig ist. Damit hat man sie selbständig erklärt, sie steht auf eignen Füßen, ganz für sich, und deshalb … falsch! Auch sie wurde unter der Menschen Sinn verbogen und entstellt.
-Věrnost //není// cosi samostatného, nýbrž je to jen vlastnost lásky! //Pravé// lásky, která je všeobsáhlá. Všechno obsáhnout však neznamená všechno současně snad objímat podle lidského chápání, jak se to pokouší vyjádřit známá slova: „Obejmout celý svět!“ Všechno obsáhnout značí: //Že může a dovede směřovati ke všemu!// K osobám i věcem! Není tu vázanosti jen na něco určitého, není tu jednostranného určení. Pravá láska nevylučuje nic, co je čisté nebo co má býti uchováno čistým, nechť již se jedná o osobu nebo o vlast, o práci nebo přírodu. //V tom// tkví všeobsáhlost. A věrnost jest //vlastností této pravé// lásky, kterou nelze si představovat malou a jen pozemsky omezenou, tak jako nelze si tak představovat pojem cudnosti.
+Treue ist //nicht// etwas Selbständiges, sondern nur die Eigenschaft der Liebe! Der //rechten// Liebe, die alles umfaßt. Alles umfassen aber bedeutet nicht etwa, alles gleichzeitig umfangen nach menschlichem Verstehen, das zum Ausdruck kommt in den bekannten Worten: „die ganze Welt umarmen!“ Alles umfassend heißt: //Auf alles gerichtet werden zu können!// Auf Persönliches wie auch auf Sachliches! Sie ist nicht nur an etwas ganz Bestimmtes gebunden, nicht einseitig zu sein bestimmt. Die rechte Liebe schließt nichts aus, was rein ist oder rein gehalten wird, gleichviel, ob es Personen trifft oder das Vaterland, wie auch die Arbeit oder die Natur. //Darin// liegt das Umfassende. Und //dieser rechten// Liebe //Eigenschaft// ist Treue, die ebensowenig klein und irdisch eingeengt gedacht werden darf wie der Begriff der Keuschheit.
-Není skutečné věrnosti bez lásky, tak jako není pravé lásky bez věrnosti. Pozemský člověk dneška označuje však plnění povinností jako věrnost! I tu //strnulou// formu, kde není třeba záchvěvů duše. To je nesprávné. Věrnost jest //pouze// vlastností pravé lásky, která je spojena se spravedlností, nemá však nic společného se zamilovaností.
+Wirkliche Treue ohne Liebe gibt es nicht, wie es auch keine wahre Liebe ohne Treue gibt. Der Erdenmensch von heute bezeichnet aber Pflichterfüllung als Treue! Eine //starre// Form, bei der die Seele nicht mitzuschwingen nötig hat. Das ist falsch. Treue ist //nur// eine Eigenschaft der wahren Liebe, welche verschmolzen ist mit der Gerechtigkeit, aber mit verliebt sein nichts zu tun hat.
-Věrnost tkví v citových záchvěvech ducha a je proto vlastností duše.
+Die Treue ruht in den Empfindungsschwingungen des Geistes, wird dadurch zu der Eigenschaft der Seele.
-Člověk slouží dnes v plnění povinnosti často lidem, jimiž vnitřně musí pohrdat. To přirozeně nelze označit jako věrnost, nýbrž zůstává to pouze plněním převzatých pozemských povinností. Jest to pouze //zevnější// záležitost, která může zvratným působením přinésti člověku //opět jen zevnější// užitek, buď v pozemských prostředcích nebo ve vážnosti.
+Ein Mensch dient heute in der Pflichterfüllung zuverlässig oft einem anderen Menschen, den er innerlich verachten muß. Das ist natürlich nicht als Treue zu bezeichnen, sondern es bleibt lediglich Erfüllung übernommener irdischer Pflichten. Es ist eine rein //äußerliche// Angelegenheit, welche dem Menschen wechselwirkend //auch nur äußerlichen// Nutzen bringen kann, sei es nun Nutzen an irdischen Mitteln oder an irdischem Ansehen.
-V takových případech nemůže se objevit opravdová věrnost, která může být poskytnuta jen //dobrovolně// s láskou, od níž se nedá odloučit. Proto nemůže věrnost působit nikdy samostatně!
+Wahre Treue kann in solchen Fällen nicht einsetzen, da sie mit der Liebe //freiwillig// dargebracht sein will, von der sie nicht zu trennen ist. Deshalb vermag Treue auch nicht allein zu wirken!
-Kdyby však lidé žili v opravdové lásce, jak to Bůh požaduje, tu by tento stav sám byl již pákou, aby změnil mezi lidmi mnohé, ba všechno! Žádným nitrem opovrženíhodný člověk nemohl by pak obstát, tím méně by mohl míti úspěchy zde na zemi. Byla by to ihned veliká očista.
+Würden die Menschen aber der wahren Liebe leben, wie es von Gott gewollt ist, so gäbe dieser Umstand allein den Hebel dazu, unter den Menschen vieles, ja alles zu ändern! Kein innerlich verachtenswerter Mensch vermöchte dann noch zu bestehen, noch weniger Erfolge auf Erden hier zu haben. Es gäbe sofort eine große Reinigung.
-V nitru opovrženíhodní lidé nemohli by požívat pozemských poct a spravovati úřady, protože rozumové vědění samo o sobě nesmí opravňovat k vykonávání úřadu!
+Innerlich verachtenswerte Menschen würden irdische Ehren nicht genießen, auch nicht Ämter innehaben; denn Verstandeswissen ganz allein darf nicht zu Amtsausübungen berechtigen!
-Pak bylo by plnění povinností vždy radostným, každá práce požitkem, protože všechno myšlení i konání bylo by úplně proniknuto Bohem požadovanou pravou láskou, která vedle neúchylné spravedlnosti má v sobě i věrnost. Věrnost, která sama ze sebe zůstává stálou a nekolísavou úplně samozřejmě a nepovažuje to za zásluhu, která musí býti odměněna.
+So würde dann die Pflichterfüllung stets zur unbedingten Freude, jede Arbeit zum Genuß, weil alles Denken, alles Tun mit wahrer, gottgewollter Liebe ganz durchzogen ist und neben unbeirrbarem Gerechtigkeitsempfinden auch die Treue mit sich führt. Die Treue, welche aus sich selbst heraus als Selbstverständlichkeit unwandelbar verbleibt und dies nicht als Verdienst betrachtet, das belohnt sein muß.
-Taková bude podstata všeho působení v budoucí, Bohem chtěné říši míru a pokoje na zemi. Avšak teprve tehdy, až temno bude vypleněno.
+//So// wird das Wesen alles Wirkens in dem zukünftigen, gottgewollten Friedensreich auf Erden sein, doch erst, nachdem das Dunkel ausgerottet ist. —