Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 22. Pohyb zákonem stvoření. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:pohyb_zakonem_stvoreni to cs:doznivani:hlas:pohyb_zakonem_stvoreni Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 23. „Pohyb“ - zákon stvoření. | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:pohyb-zakon_stvoreni to cs:doznivani:plamen:dil_i:pohyb-zakon_stvoreni Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Pohyb zákonem stvoření. ======
+====== „Pohyb“ - zákon stvoření. ======
-Lidé, rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte, jak máte zde na zemi žíti! Není těžko poznat prazákony ve stvoření, snažíte-li se správným způsobem //pozorovat// všechno kolem sebe.
+Rozhlédněte se kolem sebe, lidé, a budete vidět, jak máte žít zde na zemi! Není těžké poznat prazákony ve stvoření, pokud se jen snažíte všechno kolem sebe //pozorovat// správným způsobem.
-//Pohyb// jest základní zákon v celém stvoření právě tak, jako zde na zemi. Pohyb //správným// způsobem! Avšak právě //tohoto// zákona nebylo dbáno nebo se ho používalo falešně.
+//Pohyb// je základním zákonem v celém tomto stvoření, tak i zde na zemi. Pohyb //správným// způsobem. Právě //tento// zákon byl však opomíjen a také falešně používán.
-Teprve pohybem může se vše formovati a utvářeti. Pohyb, neustávající pohyb, jest proto také //udržovatelem a ozdravovatelem// všeho, co se nachází ve stvoření. Člověk nemůže zde činiti výjimku a nemůže jako jediný mezi všemi tvory státi klidně uprostřed oživujícího pohybu, nebo jíti svou vlastní cestou beze škody.
+Skrze pohyb mohlo se všechno teprve zformovat, a pohyb, neustálý pohyb je proto také //udržovatelem// a //ozdravovatelem// všeho, co se ve stvoření nachází. Člověk v tom nemůže být považován za výjimku, nemůže jako jediný mezi tvory klidně stát uprostřed oživujícího pohybu nebo jít vlastní cestou beze škody pro sebe samého.
-Rozumovým cílem mnohých dnešních pozemských lidí jest odpočinek a pohodlný život. Pro mnohého pozemského člověka jest korunou jeho činnosti, může-li strávit svá poslední pozemská léta ještě v pohodlnosti. Avšak takto vytouží si jed. Je to počátek konce, který tím vytváří.
+Dnešním rozumovým cílem tak mnohých pozemských lidí je odpočinek a pohodlný život. Poslední pozemské roky strávené ještě v pohodlí jsou pro tak mnohého pozemského člověka korunou jeho činnosti. Avšak to, co si tím vytouží, je jed. Je to začátek jeho konce, který tím vytváří!
-Jistě se vám již stalo, že často, když někdo umřel, slyšeli jste lítostivé řeči: „Neužíval dlouho svého odpočinku. Právě před rokem odešel na odpočinek!“
+Jistě se vám stalo, že jste v případě něčí smrti často slyšeli lítostivé řeči: „Nemohl dlouho užívat svého klidu. Teprve před rokem odešel na odpočinek!“
-Takové poznámky bývají pronášeny velmi často. Ať je to již u obchodníků, úředníků, nebo vojáků, všude, jakmile člověk podle lidového rčení „odejde na odpočinek“, začíná velmi rychle úpadek a smrt.
+Takové poznámky padají velmi často. Ať už u obchodníků, úředníků nebo vojáků, lhostejno kde, jakmile si člověk chce lidově řečeno „dopřát odpočinku“, začíná velmi brzy chřadnutí a smrt.
-Kdo má správně otevřené oči pro své okolí, pozná při tom mnohé. Vidí, že takové zážitky přicházejí //nápadně// často a bude na konec hledat určitou příčinu tohoto dění, zákon, který tu působí.
+Kdo má pro své okolí správně otevřen zrak, ten při tom pozná mnohé a ten také vidí, že se mu takovéto zážitky dostavují //nápadně// často, a bude v těchto událostech nakonec také hledat zcela určitou příčinu a poznávat v tom zákon.
-Člověk, který na zemi jde na skutečný odpočinek, který si chce odpočinout od činnosti až do svého pozemského konce, takový člověk bude zákonem rytmického pohybu tohoto stvoření vypuzen jako přezrálý plod, poněvadž všechny záchvěvy pohybu kolem něho jsou mnohem silnější než pohyb //v něm samém,// který má udržovati stejný krok s pohybem okolí. Takový člověk //musí// pak zemdlít a onemocnět. Jen tehdy, když jeho vlastní záchvěvy a jeho bdělost udržují stejný krok s pohybem, panujícím ve stvoření, může zůstati zdravým, svěžím a veselým. Nijak jinak. Ve rčení: Zastavení jest úpadek, jest skryto tušení velikého zákona. Jen pohyb jest výstavba a udržování! Pro všechno, co se nachází ve stvoření. To jsem již zdůraznil ve své přednášce „Život“!
+Člověk, který si zde na zemi skutečně dopřeje odpočinku, který si chce odpočinout od činnosti až do svého pozemského konce, takový bude v zákoně rytmického pohybu tohoto stvoření vypuzen jako přezrálý plod, poněvadž veškeré záchvěvy, pohyb kolem něj jsou mnohem silnější než pohyb //v něm samotném,// který má udržovat stejný krok. Takový člověk //musí// pak ochabnout a onemocnět. Jen pokud jeho vlastní zachvívání a jeho bdělost drží stejný krok s vládnoucím pohybem ve stvoření, jen tehdy může zůstat zdravý, svěží a radostný.
-Kdo se zde na zemi chce odebrati na úplný odpočinek, ten nemá již před sebou žádného cíle a tím nemá také žádného práva žíti v tomto stvoření dále, protože sám svým chtěním stanovil svůj „konec“! Záchvěvy stvoření //neukazují// však žádného konce a také žádného nemají! Trvalý vývoj v pohybu jest zákon podle vůle Boží a proto nelze ho nikdy obcházeti beze škody.
+Ve rčení: „Zastavení je úpadek.“ spočívá tušení velikého zákona.Jedině pohyb je výstavba a udržování! Při všem, co se ve stvoření nachází. To jsem již řekl ve své přednášce „Život“!
-Bylo vám jistě nápadné, že lidé, kteří se musí trvale namáhat, aby uhájili své živobytí, jsou často mnohem zdravější a docilují vyššího stáří než ti, kterým se již od mládí velmi dobře vedlo, a kteří byli opatrováni a zahrnováni péčí všeho druhu. Také jste již pozorovali, že lidé, kteří vyrostli v blahobytu a pro své tělo učinili vše, co jim dovolují jejich prostředky, kteří žijí pohodlně bez vzrušení, že takoví lidé ukazují rychleji vnější známky blížícího se stáří než ti, kteří nejsou pozemsky tak obdařeni a své dny musí stále vyplňovati prací!
+Kdo se chce zde na zemi doslova odebrat na úplný odpočinek, ten již více nemá před sebou žádný cíl a tím žádné právo žít dále v tomto stvoření, poněvadž si sám stanovil „konec“ ve svém chtění! Záchvěvy stvoření však //neukazují// žádný konec, žádný konec //nemají!// Trvalý vývoj v pohybu je zákon ve vůli Boží, a ten proto také nelze nikdy obcházet beze škody.
-Poukazuji zde jako za příklady na //takové// případy pracovitého a plodného života, kde není žádného zbytečného přepínání a štvavé honby za nahromaděním pozemských pokladů. Nebo kde není jiných důvodů, které by hnaly člověka jako štvaného kupředu a nedovolily nikdy skutečný odpočinek a klid. Kdo se stane otrokem takové žádosti, ten jest stále ve vysokém napětí a působí tím proto v záchvěvech stvoření //také neharmonicky//. Důsledky toho jsou tytéž, jako u těch lidí, kteří se zachvívají příliš pomalu. Tedy i zde zlatá střední cesta pro každého, kdo v tomto stvoření a na zemi chce státi //správně//.
+Je vám jistě nápadné, že lidé, kteří se musí trvale namáhat o pozemskou obživu, jsou často mnohem zdravější a dožijí se delšího věku než ti lidé, kterým se od mládí daří velmi dobře, kteří jsou opatrováni a zahrnováni péčí všeho druhu. Také jste již pozorovali, že lidé, kteří vyrostli v blahobytu a pro své tělo udělali všechno, co jim umožňují prostředky, kteří žijí pohodlně bez vzruchů, že takoví lidé nesou rychleji vnější známky blížícího se stáří než ti, kteří nejsou pozemsky majetní a své dny musí neustále vyplňovat prací!
-Člověče, všechno co konáš, konej cele! Pracuj v době práce, odpočívej v době, nutné k odpočinku! A žádné míchání!
+Poukazuji zde na příklady //těch// případů života bohatého na práci, kde není žádného zbytečného přepínání, kde není zběsilá dychtivost po hromadění pozemských pokladů nebo kde není něco jiného, co by pracujícího člověka nenechalo skutečně oddechnout. Kdo se stane otrokem takovéto dychtivosti, ten stojí neustále pod vysokým vypětím a působí tím v záchvěvech stvoření //také// neharmonicky. Následky jsou při tom stejné jako u těch, kteří se zachvívají příliš pomalu. Tudíž i zde je zlatá střední cesta pro každého, kdo chce v tomto stvoření i na zemi stát //správně.//
-Největším jedem proti harmonickému splnění vašeho lidství jest však jednostrannost!
+Co konáš člověče, to konej //cele!// Práci v době práce, odpočinek v době nutné k odpočinku! Žádné míchání.
-Život, plný plodné práce, bez duchovního cíle není vám nic platen! Pozemské tělo zachvívá se sice v takovém případě současně s pohybem tohoto stvoření, avšak duch stojí klidně! A tam, kde se duch nepohybuje současně v Bohem určených záchvěvech stvoření, tam nebude spolu se zachvívající pozemské tělo prací udrženo a zoceleno, nýbrž bude rozemleto a spotřebováno! Protože nebude při tom míti sílu z ducha, kterou potřebuje a kterou dostává prostřednictvím bytostného. Klidně stojící duch překáží rozkvětu těla a tělo musí pak proto ve svých záchvěvech stráviti samo sebe, musí uvadnout a rozpadat se, nemůže se již obnovovat, poněvadž pramen této obnovy, záchvěvy ducha, chybí.
+Největším jedem proti harmonickému splnění vašeho lidství je však jednostrannost!
-Pak není nic platno, když takový člověk odpočine si od pozemské práce a provádí pravidelně přiměřené procházky k udržení pohybu svého těla a podniká všechno možné, jen aby své tělo udržel. Jestliže jeho duch nezůstává ve stejných záchvěvech, pak rychle stárne a upadá. Záchvěvy ducha jsou vytvářeny jedině nějakým určitým cílem, který uvádí //ducha// do pohybu.
+Život bohatý na práci bez duchovního cíle vám například nijak neprospěje! Pozemské tělo se sice zachvívá v tomto stvoření, avšak duch stojí v klidu! A když se duch současně nepohybuje v Bohem chtěných záchvěvech stvoření, tak nebude spoluzachvívající se pozemské tělo prací udržováno a zoceleno, nýbrž drceno a spotřebováváno! Poněvadž se mu nedostává síly z ducha, kterou potřebuje skrze prostřednictví bytostného. Klidně stojící duch brání veškerému rozkvětu těla, které ve svém zachvívání proto musí strávit samo sebe, uvadnout a rozpadnout se, již více se nemůže obnovit, protože pramen, záchvěvy ducha, k tomu schází.
-Cíl ducha nelze hledati však zde na zemi, nýbrž možno ho nalézti jen v říši ducha, na stejnorodé úrovni tohoto podivuhodného stvoření! Je to cíl, který stojí nad pozemským a zasahuje daleko nad tento pozemský život!
+Nic tedy neprospěje, když někdo pravidelně upouští od této pozemské práce a provádí za účelem pohybu svého těla odpovídající procházky a podniká všechno pozemsky možné, jen aby své tělo udržel. Rychle stárne, upadá, pokud jeho duch nesetrvává ve stejných záchvěvech. A záchvěvy ducha jsou vytvářeny pouze nějakým určitým cílem, který //duchem// hýbe.
-Tento cíl musí //žíti!// Musí býti živoucí! Jinak nemá s duchem nic společného.
+Avšak cíle ducha nelze dosáhnout pozemsky, nýbrž ho lze nalézt pouze v říši ducha, stejnorodé úrovni v tomto divuplném stvoření! Je to tedy cíl, který stojí nade vším pozemským, který dalece přesahuje tento pozemský život!
-Člověk dneška však již vůbec neví, co je duchovní. Místo toho nasadil práci rozumu a rozumové působení nazývá duchovním! Toto rozumové působení poskytuje mu však jen zbytky a přivozuje jeho pád, neboť se připoutal na cosi, co zůstává s pozemským tělem zpět na zemi ve chvíli, kdy musí vstoupiti na onen svět!
+Tento cíl musí //žít,// musí být živoucí! Jinak nemá s duchem co činit.
-Duchovní cíl jest //vždy// něčím, co v sobě skrývá //povzbuzující hodnoty//. Podle toho museli byste ho vždy poznati! Skrývá věčné hodnoty, ne přechodné. A když chcete proto býti nějak činní a namáháte se k něčemu dospět, ptejte se nejdříve vždy po hodnotách, které vám to přinese a jež v tom naleznete! Není to tak těžké, jen když skutečně chcete!
+Člověk dneška však již neví, co je duchovní. Nasadil místo toho práci rozumu a rozumové působení nazývá duchovním! To mu dává jen zlomky a přivozuje jeho pád; neboť se připoutal na něco, co zůstane s tělem na zemi, jakmile musí přejít na onen svět!
-K dalšímu ujasnění chci vám uvésti příklad:
+Duchovní cíl je //vždy// něčím, co v sobě skrývá //podporující hodnoty.// Podle toho to vždy musíte poznat! Věčné hodnoty, ne přechodné. Proto u čehokoliv, co chcete také vykonat, čeho se snažíte dosáhnout, se vždy nejprve ptejte jen po hodnotách, které tím přinášíte a nalézáte! Není to vůbec těžké, pokud jen skutečně chcete!
-Devět desetin dnešní vědy nutno počítati k falešnému jednání a zbytečnému snažení! Vědy, jak se pěstují //nyní,// jsou překážkou pro vzestup těch, kdo se jimi zabývají, tvoří zastávku a úpadek, ale nejsou nikdy pokrokem, který by vedl ke vzestupu. Ve vědách, jak se jim dnes říká, nemůže člověk rozvinout záchvěvy a nikdy vykonati to, co by vykonati mohl. Neboť jeho křídla jsou žalostně polámána a přistřižena. Jedině v prostotě myšlení a jednání je velikost a rozvíjí se moc, poněvadž jedině prostota odpovídá snahám prazákonů stvoření!
+K falešnému jednání a zbytečnému úsilí ve stvoření nutno počítat devět desetin dnešní vědy! Vědy, jak se //nyní// provádějí, jsou překážkou pro vzestup těch, kteří se jimi zabývají, vytváří zastavení a úpadek, avšak nikdy rozvoj, který vede ke vzestupu. Člověk nemůže ve vědách, které se tak dnes nazývají, rozvinout křídla, nikdy nemůže dosáhnout toho, co by mohl vykonat; neboť křídla jsou mu žalostně přistřižena, zničena. Jen v jednoduchosti myšlení a konání spočívá velikost a rozvíjí se moc, protože pouze jednoduchost odpovídá směru prazákonů stvoření!
-Člověk svou pozemskou vědou se však jen spoutal a zazdil.
+Avšak člověk se svou pozemskou vědou zazdil a spoutal.
-Co je to platno, když člověk celý svůj pozemský život vyplní tím, aby vyzkoumal, kdy vznikla moucha, jak ještě dlouho bude pravděpodobně žíti na této zemi a mnohé podobné, pro lidské vědění zdánlivě důležité otázky. Ptejte se přece, komu se tím skutečně pomáhá! Takový člověk pomáhá jen své ješitnosti. Jinak již žádnému člověku na světě. Vždyť se vzestupem v jakékoliv formě nemá toto vědění nic společného. Lidem nepřináší žádný užitek a žádný vzestup! Nikdo z toho nic nemá!
+Co to prospěje, když se člověk snaží vyplnit čas pozemského života tím, aby zjistil, kdy vznikla moucha, jak dlouho pravděpodobně ještě bude na této zemi a mnohými dalšími takovými zdánlivě pro lidské vědění důležitými otázkami. Ptejte se jen, komu tím skutečně prospívá! Jen své ješitnosti! Jinak žádnému člověku na světě. Neboť se vzestupem v jakékoliv formě tyto vědomosti nemají co dělat. Člověku to nepřináší žádný užitek, žádný rozmach! Nikdo z toho nic nemá!
-Tak museli byste vážně zkoumat jednu věc za druhou podle její skutečné hodnoty, kterou poskytuje. Při tom byste nalezli, že všechno dnes stávající objeví se před vámi jako zbytečný domek z karet, pro který jste opravdu promarnili drahocenný a vám darovaný pozemský čas, nutný k vašemu vývoji. Je příliš drahocenný, než abyste jen jedinou hodinu směli z něho beztrestně na to obětovati! Tím holdujete jen své ješitnosti a hračkářství, protože to nemá v sobě ničeho, co by bylo schopno skutečně vás povznésti do výše. Je to v sobě jen prázdné a mrtvé!
+Tak musíte opravdu vážně zkoumat jednu věc za druhou podle její skutečné hodnoty, kterou vám poskytuje. Při tom zjistíte, že všechno dnes stávající se před vámi v tom jeví jako zbytečný domek z karet, pro který je pozemský čas darovaný vám k vývoji skutečně příliš vzácný, než abyste také jen jednu hodinu směli pro něj beztrestně obětovat! Oddáváte se tím jen ješitnosti a hříčkám; neboť to nemá v sobě nic, co by bylo schopné skutečně vás povznést do výše, protože je to v sobě jen prázdné a mrtvé!
-Nevěřte, že budete moci předstoupiti před soudnou stolici Boží, abyste před soudem odříkávali takové vědecké říkanky. Budou od vás požadovány činy ve stvoření! Vy však budete jen hliněné hrnce se vším vaším falešným věděním. Vaší úlohou ve stvoření jest přece životnost a podporování stvoření. Člověk, který se raduje z každé květiny na louce, který v díku za to pozvedá svůj pohled k nebi, ten stojí před Bohem mnohem výše než člověk, který dovede květinu vědecky roztřídit, aniž by v ní poznal velikost Stvořitele.
+Nevěřte, že můžete předstoupit před stolec Boží, abyste při soudu odříkávali takovéto vědecké průpovídky. Ve stvoření budou od vás požadovány činy! Avšak vy jste se svým falešným věděním jen zvučící kov, zatímco vaším úkolem v tomto stvoření je živoucí bytí a podporování. Člověk, který se raduje z každé luční květiny, který vděčně za to pozvedá svůj pohled k nebi, ten stojí před Bohem mnohem výše než člověk, který ji dovede vědecky rozebrat, aniž by v ní poznával velikost Stvořitele.
-Jak prázdní jste v sobě, vy politování hodní tvorové, kteří se nazýváte lidmi! Jak jste dutí ve své vědecké domýšlivosti, která může přinésti jako své nejlepší plody jen //pozemské// živoření. Každé zvíře je v tomto směru výše než takový vědec, protože vnímá, pozoruje a jedná! Vy však jste ve svých studiích jen lenoši a shniloši tohoto stvoření, protože to, co jest v dnešním rozumovém vědění, není pohyb, jaký toto stvoření od vás požaduje a ve kterém všechno žije.
+Jak jste v sobě prázdní, politováníhodní tvorové, kteří se nazýváte lidmi. Jak jste dutí ve své vědecké domýšlivosti, která může jako své nejlepší ovoce přinést jen //pozemsky// bídné živoření. Zvíře je v tom výše než takto vědoucí, neboť přijímá, pozoruje a jedná! Vy jste však ve svém studiu shnilí lenoši tohoto stvoření; neboť to, co spočívá v dnešních rozumových vědomostech, není pohyb, jaký toto stvoření od vás vyžaduje, ve kterém všechno žije.
-Žádný výškový rekord letadla nemůže vás pozvednout ani o krok! Člověku není nic platno, je-li nejrychlejším běžcem, úspěšným boxerem, odvážným jezdcem, nebo když ví, objevil-li se kůň na zemi před mouchou a nebo po ní. Takové chtění směřuje jen k čemusi směšnému -- k ješitnosti! Lidstvu nepřináší žádného požehnání, žádného pokroku ani užitku pro jeho bytí v tomto stvoření, nýbrž nabádá jen k promarnění pozemského času. Ti, kdo holdují takovým věcem, jsou zahaleči v tomto stvoření, právě tak, jako jsou jimi i ti, kteří z toho mají radost.
+Žádný výškový rekord letadla vás nemůže pozvednout do výše o jediný krok! Člověku nijak neprospěje, když je nejrychlejším běžcem nebo zdatným boxerem, odvážným řidičem nebo když ví, zda se kůň objevil na zemi před mouchou, nebo až po ní. Takové chtění usiluje jen o něco směšného, o ješitnost! Lidstvu to nepřináší žádné požehnání, žádný rozvoj, žádný užitek pro jeho bytí v tomto stvoření, nýbrž ho to vede jen k promarnění jeho pozemského času. Ti, kdo holdují těmto věcem, jsou povaleči v tomto stvoření, jakož i ti, kteří z toho mohou mít radost.
-Pravím ještě jednou: Lidé, pohleďte kolem sebe! Poznáte při tom vše, co znamená vaše vlastní zaměstnání a zaměstnání vašich spolubližních ve skutečnosti a jakou to má cenu! Najdete málo toho, co jest hodno opravdového lidství! //Všechno musí býti nové!// Tak požaduje to váš Bůh a Pán nyní s Božskou silou a mocí! Dosud byli jste s vašimi snahami nepotřebnými služebníky na vinici svého Pána! Neboť promarňujete svůj čas úplně neužitečným pohráváním, zneužíváte vysokých možností, které ve vás spočívají jako Boží dar, ve zbytečných cetkách ješitného pozemského rozumového chtění, jež musíte při přechodu na onen svět zanechati za sebou.
+Rozhlédněte se kolem sebe, lidé! //Potom// uvidíte, co všechno znamená vaše vlastní zaměstnání i zaměstnání vašich bližních, jakou mají hodnotu! Budete nacházet jen málo toho, co je hodno opravdového lidství! //Všechno musí být nové,// tak to nyní požaduje váš Bůh a Pán s Boží mocí a Boží silou! Doposud jste se svým úsilím nepotřebnými služebníky na vinici Páně! Neboť plýtváte svým časem na zcela neužitečné hříčky, ověšujete vysoké dovednosti, které ve vás spočívají jako Boží dar, nepotřebnými cetkami ješitného, pozemsky rozumového chtění, které při přechodu na onen svět máte všechny nechat za sebou.
-Probuďte se, abyste si zde na zemi mohli vytvořit důstojný plášť //ducha// a nemuseli vstupovat na onen svět tak žebrácky, když vám byly dány na vaši pozemskou pouť tak bohaté poklady! Jste jako králové, kteří dětinsky si hrají se žezlem a při tom se domýšlejí, že toto žezlo a koruna již dostačí, aby byli králi!
+Probuďte se, abyste si zde na zemi mohli vytvořit plášť hodný //ducha,// a ne jako doposud museli žebrácky kráčet na onen svět, když jste byli pro vaše pozemské putování obdařeni tak bohatými poklady! Jste jako králové, kteří dětinsky dovádějí se žezlem a myslí si, že to i koruna již dostačují, aby byli králi!
-V prvé řadě je teď nutno, aby člověk probádal všechno to, co mu slouží k jeho vzestupu a tím také k podpoře celého stvoření! Při všem, co dělá, musí se tázat, jaký prospěch přinese to jemu samotnému a lidem. V budoucnosti musí ovládat všechny lidi //jediný// cíl: Poznat a také splnit úlohu, kterou zaujal ve stvoření jako člověk!
+Co má člověk nutně vyzkoumat, je v první řadě všechno to, co mu slouží k jeho vzestupu a tím také k podporování stvoření! Při všem, co vykonává, se musí ptát, jaký prospěch to přinese jemu samému i lidem. Do budoucna musí všem lidem vládnout //jediný// cíl: Poznat a také splnit místo, které má ve stvoření jako člověk zaujmout!
-Chci vám říci, jak se to dělá v jiných částech stvoření a jak nyní podle vůle Boží musí to býti i zde na zemi!
+Chci vám říci, jak se to děje v jiných částech stvoření a jak to bude muset být také zde na zemi podle vůle Boží!
-Když zde na zemi provedl člověk nějaký veliký čin, tu je uctíván, jestliže tím nevzbudil pouze závist. Sláva provází ho až ke konci jeho života, ba velmi často ještě daleko za něj, po desetiletí, staletí ba i tisíciletí.
+Když zde na zemi člověk vykonal nějaký velký čin, tak bude ctěn, pokud tím nevzbudil jen závist. Sláva zůstává mu až do jeho pozemského konce, ba velmi často ještě dál, po desetiletí, staletí a tisíciletí.
-To však jest //jenom na zemi//. Je to výplod falešných lidských názorů. Stalo se to zvykem v této těžké hrubohmotné hmotě. Není však tomu tak ve vyšších jasnějších světech. Tam není krouživý pohyb tak těžkopádný, jako zde na zemi. Podle přibývající lehkosti rozuzluje se zvratné působení vždy rychleji. Také činy jsou tam měřeny podle zcela jiných přirozených hledisek; zatím co lidské názory mnohý čin považují za veliký, ačkoliv jím ve skutečnosti vůbec není, naproti tomu nehodnotí mnohé, které skrývá v sobě pravou velikost.
+Avšak tak je tomu //jen na zemi.// Výplod falešného lidského nazírání. Stalo se to zvykem v této těžké, hrubohmotné mase. Ne však ve vyšších, světlejších světech. Tam není krouživý pohyb tak těžkopádný jako zde na zemi. Vzájemné působení vybavuje se rychleji, podle přibývající lehkosti. Také činy jsou tam měřeny podle zcela jiných přirozených hledisek, zatímco lidskému nazírání se tak mnohý čin jeví jako veliký, kterým vůbec není, a nepřisuzuje mnohému hodnotu, i když v sobě nese skutečnou velikost.
-Čím vyšší, světlejší a lehčí jest okolí, tím jasnější a rychlejší jsou také důsledky a odměny. Lidský duch, dobře působící, stoupá při tom vždy rychleji vzhůru a opravdu veliký čin vytrhne ho často v okamžiku vzhůru. Ale pak nemůže snad z toho jen trávit ve vzpomínkách, jako se to děje zde na této zemi, nýbrž musí vždy znovu získávati si tuto výši, chce-li tam zůstati a musí se trvale snažit, aby přišel ještě výše! Zastaví-li se v tom jednou, tu bude ve svém okolí velmi rychle přezrálý a shnije v něm, chceme-li pro to použít hrubohmotného obrazu. Člověk v podstatě není vůbec ničím jiným než plodem tohoto stvoření! Nikdy není samotným stvořením, tím méně Stvořitelem. Každé jablko má v sobě schopnost obohatit toto stvoření novými jabloněmi, květy a plody, ale proto není ještě Stvořitelem. Je to samočinný běh prazákonů stvoření, které mu propůjčují tuto schopnost a nutí ho, aby tak působilo a splnilo svou úlohu v tomto stvoření. //Jednu// z těchto úloh vyplní však vždy bezpodmínečně!
+Čím vyšší, světlejší a lehčí okolí, tím jasnější a rychlejší je také odměna, tedy následky. Lidský duch, který má dobré působení, stoupá při tom vzhůru vždy rychleji a skutečně velký čin vytrhne ho často vzhůru již ve stejném okamžiku. Avšak nemůže pak žít něčím z toho ve vzpomínkách jako zde na této zemi, nýbrž musí dále stále nově získávat si tuto výši, pokud tam chce setrvat, a musí se namáhat trvale dosahovat ještě výše! Zastaví-li se tam jen jednou, tak bude v dotyčném okolí velmi rychle přezrálý, shnije v něm, má-li se pro to použít hrubohmotný obraz.
-Člověk nebo zvíře mohou s touto schopností činit, co chtějí. Buďto slouží k rozmnožování vlastního druhu, nebo k udržování cizích těl. Bez vydání je v tomto stvoření ničím. Také v každém zetlívání a rozkladu jest pohyb, užitek a povzbuzení.
+Člověk přece není v základě vůbec ničím jiným než plodem stvoření! Nikdy není stvořením samotným, tím méně Stvořitelem.Každé jablko nese v sobě schopnost k obohacení tohoto stvoření novými jabloněmi, květy a plody, avšak proto není ještě Stvořitelem. Je to samočinný chod prazákonů stvoření, které mu propůjčují schopnost a nutí ho působit takovýmto způsobem, splnit svůj úkol v tomto stvoření. //Jeden// úkol splní však bezpodmínečně!
-Jakmile člověk vystoupil vzhůru, pak se musí //držet// na své výši! Nemůže a nesmí odpočívat a myslet, že pro svou dobu byl již dosti činným, ale musí se pohybovat jako pták ve vzduchu, který také je nucen pohybovati křídly, chce-li se udržet nahoře. Ve všem spočívá vždy jen stejný, prostý zákon! V nejjemnějším duchovnu právě tak, jako v nejhrubším pozemském. Beze změny a bez odchýlení. Projevuje se a musí ho býti dbáno. Ve světlém a lehkém rychleji, v líném, hrubohmotném projevuje se jen přiměřeně pomaleji, ale ve všech případech //zcela jistě!//
+Člověk nebo zvíře mohou s tímto jablkem činit, co jen chtějí. Buď slouží pro rozmnožování, nebo pro udržování cizích těl. Bez úkolu není ničeho v tomto stvoření. Také v každém zetlení spočívá pohyb, užitek, podpora.
-V působení zákonů stvoření a v zákonech samých je taková prostota, že nevyžadují žádné vysoké školy, aby byly správně poznány. Každý člověk má k tomu schopnost, jen když chce. Každé pozorování jest dětsky lehké a bylo učiněno těžkým jen domýšlivostí vědy tohoto lidstva, která pro nejprostší věci razí ráda veliká slova a tím čmáchá se nemotorně ve stvoření jako v čisté vodě, činí se důležitou a kalí tím původní zdravou jasnost.
+Jakmile tedy člověk vystoupil vzhůru, tak se musí na své výši //udržovat!// Nemůže a nesmí odpočívat a myslet si, že pro tento čas vykonal již dost, nýbrž musí se hýbat dále jako pták ve vzduchu, který je také nucen pohybovat křídly, pokud se chce nahoře udržet. Ve všem vždy spočívá jen stejný, jednoduchý zákon! V nejjemnějším duchovnu, jakož i v nejhrubším pozemském. Beze změny a bez odchylky. Projevuje se a musí být dodržován. Ve světlém a lehkém rychleji, v líném, hrubohmotném jen příslušně pomaleji, avšak ve všech případech //zcela jistě!//
-Člověk, s veškerou svou falešnou učeností, jako jediný z tvorů promarňuje své místo ve stvoření a neplní je jako spolu se zachvívající a správně jednající.
+V účincích zákonů stvoření a v zákonech samotných spočívá taková prostota, že nepotřebují žádnou vysokou školu, aby byly správně poznány. Každý člověk má k tomu schopnost, pokud jen chce! Každé pozorování je dětsky snadné, těžké je jen skrze domýšlivou vědychtivost tohoto lidstva, která pro to nejjednodušší ráda tvoří veliká slova, tím se ve stvoření jako v průzračné vodě jen nemotorně plácá a tím vychloubačně kalí její původní a zdravou čirost.
-Je však vůle Boží, že se konečně člověk //musí// vzpamatovat a musí plně splnit svou úlohu v tomto stvoření! Neučiní-li tak, bude jako shnilý plod tohoto stvoření přiveden jen k přezrálosti a rozpadne se. Božské Světlo, které jest nyní Bohem vysíláno do stvoření Synem Člověka, působí v něm jako teplo na rostliny v urychlovacím skleníku, které ve zvýšené teplotě musí s urychlením vyhnati květy a plody.
+S veškerou svou falešnou učeností zameškal člověk jako jediný tvor své místo ve stvoření a neplní je jako spolu se zachvívající a správně jednající.
-Při tom se prokáže, co se pohybuje v zákonech stvoření správně a kde se jednalo falešně. Plody budou tomu odpovídat. Člověk, který se namáhal s věcmi, které nemohly mu poskytnout žádný základ pro jeho nutný vzestup, ten promarnil svůj čas a svou sílu. Odchýlil se od zákonů stvoření, nemůže již jíti s nimi a nemůže v nutné harmonii ozdravět, poněvadž ji sám porušoval.
+Boží vůlí však je, že člověk konečně //musí// přijít k vědomí a zcela splnit svůj úkol v tomto stvoření! Neučiní-li to, dojde jako shnilé ovoce stvoření k přezrálosti a rozpadne se. Světlo Boží, které Bůh nyní vysílá do stvoření skrze Syna Člověka, působí v něm jako na rostliny ve skleníku, které musí pod zvýšeným teplem urychleně vyhnat květy a plody.
-Učte se proto pozorováním oceňovati a pro sebe využívati prostoty Božských zákonů v celé jejich velikosti. Jinak museli byste nyní býti roztříštěni jako překážka, stojící v cestě jejich působení. Budete odplaveni jako škodlivá překážka!
+Při tom se prokáže, co se v zákonech stvoření pohybuje správně, nebo v čem se jednalo falešně. Ovoce tomu bude odpovídat. Člověk, který se lopotil s věcmi, které nemohou dát základ pro jeho nutný vzestup, ten promrhal svůj čas a svou sílu. Ten je vychýlen ze záchvěvů stvoření a nemůže již více s nimi držet krok, nemůže se v nutné harmonii uzdravit, protože ji sám ruší.
-//Pohyb// jest hlavním přikázáním pro všechno, co spočívá v tomto stvoření. Neboť toto stvoření povstalo z pohybu, jest jím udržováno a stále obnovováno!
+Učte se proto v pozorování cenit si jednoduchosti Božích zákonů v celé jejich velikosti a využívat je pro sebe, jinak museli byste být nyní roztříštěni jako rušivě stojící v cestě jejich působení. Budete odplaveni jako škodlivá překážka!
-Jako je tomu na onom světě, zvláště na světlejších nivách, tak musí tomu býti také nyní zde na zemi! Bude to přivozeno mocí Světla! Člověk, který se zachvívá v prazákonech stvoření, bude udržen, avšak ten, který svůj čas promrhal ve falešném rozumovém hloubání, bude roztříštěn odstředivou silou pohybu, který jest nyní zesílen Světlem!
+//Pohyb// je hlavním přikázáním pro všechno, co spočívá v tomto stvoření; neboť povstalo z pohybu, je v něm udržováno a neustále obnovováno!
-Proto musíte se nyní konečně naučit znát všechny zákony a říditi se podle nich, nemá-li vás brzy zasáhnout nemoc nebo smrt.
+Jako je tomu na onom světě, zejména na světlejších pláních, tak musí tomu být také zde na zemi, přivozeno mocí Světla! Člověk, který se zachvívá s prazákony stvoření, zůstane zachován, avšak ten, který svůj čas promarnil ve falešném rozumovém hloubání, bude nyní zničen skrze Světlem zesílenou odstředivou sílu pohybu!
-Kdo nedá své pozemské činnosti vysoký a světlý cíl, ten nemůže v budoucnosti obstát a to ani pozemsky. Musí se rozpadnout podle zákonů Božích, zesílených Světlem, které spočívají ve stvoření. Bude tak duchovně rozprášen jako neupotřebitelný plod, který nesplnil svůj úkol v tomto stvoření.
+Proto se musíte konečně naučit znát všechny zákony a podle nich se řídit, pokud vás nemá brzy dostihnout nemoc nebo smrt.
-Toto dění jest úplně věcné a jednoduché, ale ve svém účinku pro lidstvo, jak se dnes jeví, jest nevyslovitelně strašlivé! Nic vám nebude odpuštěno. Má vám býti ponecháno ještě chtění nebo nechtění v rozhodnutí, protože to spočívá ve druhu všeho duchovního, avšak rychlé důsledky až ke konečnému rozuzlení budou pro vás nyní bezprostřední a //tak// rychlé, že ani nevěříte, že by se to mohlo díti na zemi v lenosti této hmotnosti!
+Kdo své pozemské činnosti nedá vysoký, světlý cíl, ten nemůže v budoucnu obstát, také ani pozemsky. Musí se rozpadnout podle Světlem zesílených Božích zákonů, které spočívají ve stvoření, bude také rozprášen jako nepotřebné ovoce, které neplní svůj účel v tomto stvoření.
-Nechcete-li jinak, jen utíkejte slepě dále po dosavadní dráze! Brzy poznáte, že moc Boží je daleko silnější než celé lidstvo ve stvoření. Neboť náhle a neočekávaně otevře se před vámi propast a vy se musíte do ní zřítit. Před tím však ještě poznáte, že jste jednali falešně a nesprávně a že jste mohli býti ještě zachráněni, kdybyste byli dbali mého slova. Dbali a následovali ho v bezpodmínečné poslušnosti! A to bezpodmínečně od této hodiny, neboť jinak není možné vaše ozdravění!
+Zcela věcné a jednoduché je toto dění, avšak v účinku pro lidstvo, jakým se jeví dnes, nevýslovně strašlivé! Nebude vám prominuto nic. Má vám zůstat ještě chtění nebo nechtění v rozhodnutí, poněvadž to spočívá v druhu všech duchů, avšak rychlé následky až ke konečnému rozuzlení budou pro vás nyní bezprostřední a //tak// rychlé, že neuvěříte, že se to na zemi v lenosti této hmotnosti může dít!
-Také pozemsky bude lidstvo nyní donuceno říditi se bezpodmínečně podle všech prazákonů stvoření!
+Jestliže nechcete jinak, tak jen slepě spěchejte po dosavadní dráze! Brzy poznáte, že Boží moc je mnohem silnější než celé lidstvo ve stvoření; neboť se před vámi náhle a neočekávaně otevře propast a vy se do ní musíte zřítit, avšak před tím ještě poznáte, že jste jednali falešně a že jste mohli ještě být zachráněni, pokud byste dbali mého Slova. Dbali a následovali je v bezpodmínečné poslušnosti! Bezpodmínečně, to znamená od této hodiny, protože jinak již více nemůže dojít k vašemu uzdravení!
-Když člověk zde na zemi dosáhne určité výše, nebude tím nic vyřízeno pro budoucnost. Bude povinen trvalou snahou udržeti se na této výši, poněvadž jinak šlo by to s ním rychle dolů. Každý bude muset opět opustit místo, na kterém se nemůže udržeti, poněvadž bude smět platit jen jako //to,// čím skutečně //jest// a ne jakým //byl!// Toto „byl“ zajde s každou změnou a více již //není//. Jedině //„jest“// má cenu a platnost v tisícileté říši.
+Také pozemsky bude lidstvo nyní přinuceno řídit se bezpodmínečně podle všech prazákonů stvoření!
-Člověče, zůstaň proto v budoucnosti ve svém skutečném bytí vždy takovým, za jakého chceš platit. S každou přicházející změnou budeš klesat nebo stoupat také navenek a hrubohmotně a to ihned. Nikdy nebudeš smět počítati s tím, že ti patří nějaké místo, které již neplníš, a na které již nepatříš! Musíš stále kupředu a vzhůru! Bez trvalého pohybu není pro tebe ve stvoření již žádné opory. Nebudeš se moci slunit ve slávě svých předků. Ani syn ve slávě svého otce, žena nemá žádného podílu na činech svého muže. V tomto směru každý stojí zcela sám pro sebe. Platí pro tebe jedině přítomnost, neboť jedině ona je lidskému duchu, čím skutečně //„jest“!// Tak je tomu v celém stvoření a tak má to býti v budoucnosti také mezi těmito, doposud tak těžkopádnými pozemskými lidmi! Tak tomu chce Bůh a tak se také stane!
+Pokud zde člověk dovedl dosáhnout určité výše, nebude tím pro budoucnost nic vykonáno. Nýbrž bude povinen udržet se na ní nepřetržitou snahou, protože jinak by to s ním šlo opět rychle dolů. Každý musí opět opustit místo, na kterém se nemůže udržet, protože smí platit jen za //toho,// jakým také skutečně //je,// a ne jakým //byl!// Toto „byl“ zmizí s každou změnou a již více //není.// Jedině toto //„je“// má hodnotu a platnost v říši tisíce let.
+Proto zůstaň, člověče, v budoucnosti neustále skrze své skutečné bytí takovým, za kterého chceš platit. Klesáš nebo stoupáš s každou přicházející změnou, také zevně a hrubohmotně ihned. Nikdy nesmíš počítat s tím, že si udržíš místo, které již více neplníš, na které již nepatříš! Musíš trvale kupředu a vzhůru! Bez neustálého pohybu není pro tebe více opory v tomto stvoření. Nemůžeš se slunit v lesku tvých předků. Ani syn ve slávě svého otce. Žena nemá podíl na činech svého muže. Každý v tom stojí jen zcela sám za sebe. Platí pro tebe jedině přítomnost; neboť jedině ta je také pro lidského ducha tím, čím skutečně //„je“!// Tak je tomu v celém stvoření a tak tomu má být také v budoucnosti mezi těmito doposud v tom tak těžkopádnými pozemskými lidmi! Tak to chce Bůh a tak se také stane!