Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 79. Moc řeči. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:moc_reci to cs:doznivani:hlas:moc_reci Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 20. Moc řeči. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:moc_reci to cs:doznivani:plamen:dil_ii:moc_reci Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Moc řeči. ======
-Již dříve jsem vám řekl, jak veliký význam a důležitost má i //lidské slovo// ve tkaní tohoto stvoření, v říši hrubohmotných úrovní.
+Jak důležité a významné je také //lidské slovo// ve tkaní tohoto stvoření, v říších hrubohmotných úrovní, jsem již oznámil.
-Nebylo však při tom vymezeno, //jak// daleko jde tento formující vliv a jakou spoušť má za následek nedbalost v řeči. Každé jednotlivé slovo má samo o sobě silný vliv a formuje vaše okolí. Ještě větší vliv má však způsob volby slov a jejich seřazení, jak se je snažíte vyslovovati.
+Avšak nebylo při tom pochopeno, //jak// dalece jde formující vliv a jak ničivě může působit nedbalost řeči. Nejen jednotlivé slovo samo o sobě působí silně ovlivňujíc a formujíc vaše okolí, nýbrž i způsob, jakým slova sestavujete a řadíte, jak se je snažíte vyslovovat.
-Tedy i samotný způsob řeči má velký vliv na vaše okolí. Vy víte, že //všechno// vychází ze slova! Na počátku bylo Slovo!
+Tedy způsob řeči samotné působí silně na vaše okolí. Vy víte, že ze Slova //všechno// vychází! Na počátku bylo //Slovo!// Na to jsem již odkazoval. A když v této větě bylo míněno také //Boží Slovo,// které v sobě skrývá prasvaté tvůrčí síly, tak zachvívají se přece také v lidském slově, které povstalo s lidmi samotnými teprve skrze Boží Slovo, i když také ne v takové //tvůrčí síle,// tak přece má určitou //sílu formující,// která zasahuje až k jemné hrubohmotnosti a pak zpětně působí do hrubé hmotnosti.
-To jsem vám již řekl. A bylo-li touto větou míněno //Boží Slovo,// skrývající v sobě přesvaté tvořící síly, tu prochvívají také lidským slovem, které spolu s lidmi vzniklo teprve ze Slova Božího, síly podobné. Není to tvořící síla, ale přece určitá síla formující, jejíž činnost zasahuje až do jemné hrubohmotnosti a odtud pak působí zpět do hrubé hmotnosti.
+Proto se učte pečlivě dbát vašeho způsobu řeči! Používejte svých slov tak, jak se v zákonech stvoření správně zachvívají, tedy aby setrvávala v harmonii. Stejnoměrný rytmus všeho kroužení ve stvoření musí znít ve vašich větách, jestliže chcete rozvinout řeč k //té// moci, která vám byla Bohem dána!
-Naučte se proto pečlivě dbát svého způsobu řeči! Používejte slov tak, jak se správně zachvívají v zákoně stvoření, aby zůstala harmonická. Ve vašich větách musí zvonit stejnoměrný rytmus všeho kroužení ve stvoření, chcete-li rozvinout svou řeč v //takovou// moc, jaká vám tím byla Bohem dána!
+Chci vám pomoci poznat nebezpečí nedbalosti, abyste se mnou mohli věrně splnit přikázání Páně, které platí pro dny soudu a vám je již dlouho známé ve slovech: //„Všechno musí být nové!“//
-Chci vám pomoci poznat nebezpečí nedbalosti, abyste mohli se mnou věrně splnit příkaz Páně. Tento příkaz platí pro dny soudu a je vám již dávno znám: „Všechno musí být nové.“
+//Všechno,// ne jen něco! A protože jen //falešné// se potřebuje stát novým, říkají tato slova jasně a zřetelně, že nyní je //všechno// bez výjimky falešné; neboť jinak by se to nepotřebovalo stát novým. //Všechno!// V tomto případě to nejsou žádná slova, která by se dala považovat za všední, nýbrž je to //Boží nařízení,// které musí být //nezkráceně// přijato v celém svém významu, bez omezení; neboť jinak by ho k tomu nebylo použito.
-Všechno, nejen něco! A protože má být nové jen to, co je falešné, říkají tato slova jasně a zřetelně, že je nyní všechno falešné, bez výjimky. Jinak by to přece nepotřebovalo být nové! //Všechno!// Toto slovo nelze považovat za slovo všední. Je to //Boží// příkaz, který má býti přijat nezkráceně v celém svém smyslu, bez omezování; neboť jinak by ho nebylo použito.
+A //to// je to, co jste nechtěli doposud ještě správně uchopit v celé jeho vážnosti, o čemž jste přemýšleli ještě příliš povrchně. //Na tom// vaše veliké chtění //churaví,// bez výjimky, a to jediné vás drží zpět od //toho// kroku, který je nezbytně nutným, bez kterého byste nikdy nemohli splnit ani jen část nyní přicházejícího //pozemského// úkolu, bez kterého nejde dokončit váš vývoj.
-A to je to, co jste dosud stále nechtěli správně pochopit v celé vážnosti a o čem ještě příliš povrchně přemýšlíte. Vaše velké chtění //tím// bez výjimky churaví. To je to jediné, co vás zdržuje od //toho// kroku, který je bezpodmínečně nutný, bez nějž nikdy nemůžete splnit ani část nadcházejícího pozemského úkolu. Bez tohoto kroku nemůžete dokončiti svůj vývoj.
+Tento pro všechno tak rozhodující krok je: //Všechno// staré, ale opravdu //všechno// za sebou zanechat a při tom se nepokoušet něco z toho přinést do nového nebo to s novým míchat! Jakýkoliv pokus přijmout nové a učinit ho v sobě živým je předem beznadějný a marný, pokud si chcete i jen prášek starého ještě na vás lpící při tom ponechat. Ať už je to ve vašich pojmech nebo vašich schopnostech, vašich učenostech nebo vašich názorech. Nové přistoupí k vám teprve tehdy, když //všechno// staré je odhozeno.
-Tímto, pro všechno tak rozhodujícím krokem jest: //Všechno// staré, ale opravdu všechno, nechat za sebou. Nesnažit se při tom něco z toho vnášet do nového nebo míchati s novým! Jakýkoli pokus přijetí nového a oživení toho ve vás je předem marný a beznadějný, chcete-li na sobě nechat lpět byť i jen prášek ze starého. Ať je to ve vašich pojmech, ve vašich schopnostech, učenostech nebo názorech. Nové přistoupí k vám teprve tehdy, až všechno staré odhodíte.
+S celou silou se vpravit do tohoto //nového,// to je vaše nejbližší, nejnutnější povinnost! Budete se ptát, co je to nové, s podotknutím, že byste se rádi a ochotně do toho vpravili, kdybyste to jen mohli nejprve správně poznat!
-Je vaší první, nejnaléhavější povinností vpraviti se celou svou silou do toho, co jest nové. Budete se ptáti, co to je, to nové a dodáte, že byste se velmi rádi a ochotně do toho vpravili, jen kdybyste to mohli dříve správně pochopiti.
+Na to vám řeknu: Vy víte mnoho nového, přesto se však svévolně držíte starého a podáváte novému v tak mnohých případech //s nevolí jen ruku!// Nebo vyjádřeme to mírněji: Kráčíte k novému s vnitřním vzdorem. Mnohé, mnohé bych mohl jmenovat. Ať už smysl pro rodinu ve staré formě, ať už sklon k módě, který nechcete za žádných okolností zcela opustit, nebo … nuže, je to téměř všechno, v čem staré ještě držíte spojené s novým, i při nejlepším chtění pro //přijetí// nového.
-Na to odpovím: vy víte mnoho nového! Vzdor tomu však lpíte tvrdošíjně na starém, podávajíce novému v mnohých případech //zdráhavě jen svou ruku!// Poněkud mírněji vyjádřeno: přistupujete k tomu, co je nové, s vnitřním zdráháním. Mohl bych vám uvésti mnohé a mnohé příklady. Ať jsou to rodinné věci ve staré formě, nechť je to sklon k módě, kterého se za žádných okolností nechcete vzdát, nebo … ale je to téměř //všechno,// v čem se snažíte staré míchati s novým, i když máte nejlepší chtění k //přijetí// nového.
+A tak jako v tomto, jde to ještě v //tisícerých// věcech, které bývají pokládány za vedlejší, a přece se pronikavě ukáží ve zcela netušené ostrosti. Nepodceňujte proto nikdy něco nepatrného, mohlo by vám to jako následek připravit neočekávaně to nejhorší zklamání!
-A tak jako zde je tomu i v tisícerých věcech, které bývají považovány za nedůležité a které se přece ukáží být rozhodujícími svým zcela netušeným významem. Nepovažujte proto nic za zcela zbytečné. Mohlo by vám to v důsledku přinésti neočekávaně nejhorší zklamání!
+Avšak o těchto vnějších věcech mluvme jen mimochodem; neboť ty lze přece ještě lehce změnit, i když také nyní v mnoha případech brzdí radostný rozmach vývoje. Škodu přinášející jsou však staré //pojmy,// které v tisícerých druzích v lidech spočívají, také ještě ve vás, kteří se máte stát jako první novými mezi všemi lidmi.
-O těchto vnějších věcech se zmiňuji jen mimochodem; lze je přece kdykoliv změniti, i když nyní brzdí v mnohých případech radostný vývoj k rozletu. Škodlivé však jsou staré //pojmy,// zahnízděné v tisícerých formách v lidech. Jsou ještě i ve //vás,// kteří máte býti prvními v obnově mezi všemi lidmi.
+A stále znovu jdete při tom falešnou cestou, cestou, která //nikdy// nemůže vést k cíli!
-Vždy znovu chodíte falešnou cestou, cestou, která //nikdy// nemůže vésti k cíli!
+Ano, vy víte mnoho nového, co se vám snad zdá být malé, a přesto je pronikavého významu, a do tohoto nového se však stále znovu snažíte propašovat staré v politováníhodném sebeklamu a se žalostiplnými sebeomluvami! To vám však znemožňuje nejnutnější ze všech kroků, který vás může vést k úspěchu, první krok, který odvážně hodí staré přes palubu, všechny staré formy napřed //rozbije,// nemilosrdně vůči vám samým, abyste //pak// mohli přijmout nové!
-Ano, vy víte tak mnoho nového, co se vám snad zdá být malé a co má přesto rozhodující význam. V politováníhodném sebeklamu a se žalostným sebeomlouváním snažíte se neustále pašovat staré věci do nového vědění! To vám však znemožňuje učiniti ten nejpotřebnější ze všech kroků, který by vás mohl vésti k úspěchu. //Ten// první krok znamená odvážně hodit přes palubu všechno staré, předem //rozbít// všechny staré formy. Máte býti nemilosrdni vůči sobě samým, abyste //potom// mohli přijmouti nové!
+Nebudete moci nikdy dosáhnout toho, abyste něco z nového vložili i do jen nejmenší části staré formy v bludu, že se //tím// stane novou!
-Nedokážete vpraviti ani té nejmenší části nového do jakékoliv staré formy v omylu, že ji //tím// učiníte novou! Vůbec nemůžete správně poznat a tím méně pochopiti, co je nové, dokud jste //předtím// nezanechali za sebou všechno staré v naprostých troskách. To platí jako základní podmínka nejen pro každého jednotlivce, ale pro celé lidstvo, má-li se státi novým.
+Nemůžete nové vůbec správně poznat, tím méně pochopit dříve, než jste //napřed// všechno staré zcela rozbili a nechali za sebou. To je základní podmínka pro vznik nového pro každého jednotlivce a základní podmínka pro celé lidstvo.
-Teprve po naprostém rozbití starých pojmů, které //všechny// byly falešné, může vzniknouti opravdové poznání a porozumění toho, co vám Bůh podává jako nové a správné!
+Teprve po úplném rozbití starých pojmů, které //všechny// byly falešné, může povstat skutečné poznání a pochopení Bohem přikázaného nového a správného!
-Právě v tom není žádných přechodů, ani vývodů. V tvůrčí všemohoucnosti Boží musí být všechno //nové,// úplně znovuzrozené. Nemůže se to tedy z falešného //přetvářeti.// Tím by mnoho falešného mohlo opět jako plevel vyrůstat novou silou.
+Právě v tom nejsou žádné přechody, žádné vyvedení, nýbrž se to musí v tvůrčí všemohoucnosti Boží //stát novým,// úplné znovuzrození bytí, k čemuž však nemůže dojít //přeměnou// z falešného, čímž by mnohé falešné bylo schopno opět jako plevel s novou silou vyrůst.
-Snažte se nejprve pochopiti //to,// co je pro vás //nejdůležitější,// a usilujte to //bezpodmínečně// splniti. Teprve //pak,// nikoliv dříve, může i ve vás vzniknout vše //nové!// Teprve potom tomu budete moci také rozumět a nebudete již v nebezpečí opět padnouti zpět do starého.
+Pochopte napřed //toto,// jakožto //nejdůležitější pro vás,// a snažte se to //beze zbytku// splnit, //pak,// avšak ne dříve, může //nové// vzniknout ve vás samých! Teprve pak to budete také chápat a nebudete v nebezpečí, že opět sklouznete zpět do starého.
-Chci se pokusiti vám pomoci; neboť vidím, že vám sice nechybí velkého chtění ani horlivosti přijmout to nové. Vím však, že vy nechápete dost dobře nutnost //zcela// skutečně upustiti od všeho starého a to i za cenu nebezpečí, že vás spolulidé alespoň ze začátku budou označovati pro vaše nové pojmy jako zvláštnost.
+Chci vám zkusit pomoci; neboť vidím, že vám sice neschází veliké chtění a také horlivost přijmout to nové, že však ještě nemůžete rozumět tomu, abyste od toho starého skutečně //zcela// upustili, dokonce i kvůli nebezpečí, že vás na začátku bližní budou za vaše pojmy označovat za podivné.
-Velmi mnozí z vás //jsou// poddáni tomuto strachu, i když si to nechtějí přiznati. Jen tento strach způsobuje, že často váhají, mají-li splniti mé Slovo! Zdá se vám, že byste mohli být příliš //nápadni// a nacházíte všechny možné námitky pro sebe samé, jako utěšující omluvu pro to, že neplníte mého Slova a mých požadavků //tak// dokonale, jak by to bylo nutné k svatému vítězství Světla zde na zemi!
+A tento strach, který si nechcete přiznat, //existuje// ve velmi mnohých případech. Jen on sám nechá vás často váhat, abyste v tom naplnili mé Slovo! Myslíte si, že byste při tom a při onom mohli být příliš //nápadní,// a nacházíte sami před sebou všechny možné námitky jako utěšující omluvu pro to, že mé Slovo a mé požadavky neplníte //tak// úplně, jak by to bylo nutné ke svatému vítězství Světla zde na zemi!
-Z ohledu na lidi a obvyklé nepříjemnosti zužujete své hranice naplnění a nemyslíte na to, že to není //vůbec žádné// splnění, když chybí i jen třeba nepatrná část celku!
+Z ohledu vůči lidem a jiným nepříjemnostem zužujete si hranici splnění a nemyslíte na to, že pak to není //vůbec žádné// splnění, když schází i jen malé místo v celku!
-//Nikdy// se nemůžete stát terčem posměchu lidí, když //cele// splníte, oč jste ze Světla žádáni! Budete-li brát ohled na lidi, zahynete i s nimi a jejich chybami.
+//Nikdy// nemůžete být lidem k posměchu, jestliže //zcela// splníte to, co je ze Světla požadováno! Avšak zahynete s lidmi a s vašimi chybami, jestliže na ně chcete brát ohled.
-Máte přece //předcházet// všem lidem jako vzor! Nemáte čekat, až se staré samo zhroutí, abyste se pak ochotně připojili ke všemu novému! Ne, vy sami musíte //již nyní// začít //sami u sebe!// A proto //máte// být nápadní! Světlo chce, aby všichni lidé o vás mluvili! Kdyby toho nebylo, nebylo by tu také žádného rozdílu. Kdyby tu nebylo //nápadného// rozdílu, ať již v oděvu, v působení nebo ve vaší bytosti, muselo by vám to přece dokazovat, že stojíte ve starém a falešném tak jako všichni ostatní a že jste dosud nedokázali se z toho pozvednout! A když //vy// tak jednáte, co chcete potom očekávat od //jiných,// kteří musí stát na zemi, vzdáleni od Světla, jimž se nedostalo síly, která vám byla dána!
+Máte přece vzorně //předcházet// všechny lidi! Nemáte čekat, až se staré samo zhroutí, abyste se pak ochotně připojili ke všemu novému, nýbrž musíte s tím //na sobě// začít //již nyní!//
-Vy máte začít s pomocí mé síly! Proto chci nadzvednout jeden závoj za druhým z tajemství působení Božských zákonů ve stvoření. Tak často vám na ně ukazuji a přece se vám nezdají býti dosti srozumitelné; je to proto, že jim přikládáte příliš málo ceny. Vezměme dnes můj poukaz na //lidské// slovo, jímž jste postupně vyvíjeli své jazyky!
+A k tomu //máte// být nápadní, je to chtěno, aby všichni lidé o vás mluvili!
-Slovo se zformovalo v zákon a má v sobě mnohem větší význam, než se odvažujete uznávati. Proto jsem již ukazoval na nebezpečí lehkomyslného žvanění nebo rouhavých řečí a naznačil jsem vám plody, které z toho musí vyrůst pod účinkem prazákonů stvoření, jak pro jednotlivce tak i pro národy a rasy.
+Kdyby toho nebylo, neexistoval by také žádný rozdíl. Avšak nedostatek těchto //nápadných// rozdílů, ať už v oděvu, v činnosti nebo ve vaší bytosti, by vám mohl jen ukázat, že tak jako jiní stojíte stále ještě ve starém, falešném a že jste doposud nedokázali se z toho pozvednout!
-Ale tento vliv každého slova jde mnohem dále, až do zdánlivě naprosto nepatrných podrobností. Proto bude moci dosáhnouti //trvalé// výše jen //ten// národ, který se svou řečí zachvívá v rytmu Božských zákonů ve stvoření. Trvale tam bude moci zůstati jen tehdy, zůstane-li jeho řeč čistá, nezatlačí-li ji chytrácké rozumování a umělůstky.
+Když však //vy// takto jednáte, co chcete pak očekávat od //jiných,// kteří musí stát na zemi Světlu vzdáleni a kteří také neobdrželi sílu, která vám byla dána!
-Snad již nyní tušíte, co bylo napácháno mluvením a jaké překážky //jen tím// vznikly v koloběhu tak mnohých národů.
+S mou pomocí máte nyní začít! K tomu chci odhalit závoj za závojem z tajemství působení Božích zákonů ve stvoření, které se vám navzdory tak častým poukazům nezdají ještě dost srozumitelné; neboť jim přikládáte příliš malou hodnotu. Vezměte dnes můj poukaz na //lidské slovo,// s nímž jste pozvolna rozvíjeli své jazyky!
-Vývoj výrazových hlásek až k řeči šel zprvu stále stejnoměrně podle přírodních zákonů. Všechno bylo a zůstalo v pořádku, než se i zde vmísil do věci rozum a úplně podvázal a odsunul čisté chvění.
+Slovo zformovalo se v zákon a nese proto v sobě mnohem větší význam, než si troufáte přijmout. Proto poukázal jsem již na nebezpečí lehkovážného žvanění nebo rouhavých řečí a uvedl jsem ovoce, které z toho musí vyrůst v důsledku účinků prazákonů stvoření pro jednotlivce, jakož i pro národy a rasy.
-Na to ovšem nelze přijít povrchním myšlením! Nejprostší přírodní kmeny s jen několika vyjadřovacími hláskami mohou žít mnohem harmoničtěji v zákonech, než chytré národy se svou broušenou mluvou, s níž se s jinými dorozumívají nebo baví.
+Avšak tento vliv každého slova pokračuje mnohem dál, až do zdánlivě malých jednotlivostí. Proto dosáhne //trvalé// výše jen //ten// národ, který se svou řečí zachvívá v rytmu Božích zákonů stvoření! Trvale také jen tehdy, jestliže jeho řeč v něm trvale zůstává, a ne když se skrze vyumělkovanost a rozumové mudrlantství z něj nechá vytlačit.
-Nezpůsobuje to množství výrazových forem, nýbrž druh použití a sestavení. Teprve seřazení jednotlivých slov dává správné nebo falešné chvění a přináší jeho účinky. To je však nyní stejně tak zkřiveno a z tohoto důvodu //falešné,// jako vše, co si lidský duch v poslední době zformoval.
+Snad již nyní tušíte, co v tom již bylo napácháno, jaké překážky v koloběhu tak mnohých národů již jen //tím// vznikly.
-Rozlišování mezi falešným a správným způsobem se však nelze naučiti. To můžete jen //vycítit!// Můžete toho dosáhnouti tedy jen tehdy, jestliže opět probudíte své //cítění// a dáte mu možnost, aby ve vás vládlo!
+Vývoj výrazových zvuků až k řeči šel kupředu nejprve v záchvěvech přírodních zákonů poměrně stejnoměrně.
-Dám vám jednu ukázku, kterou můžete přezkoušeti. Již po tisíciletí Světlo připravovalo příchod Syna Člověka na zemi //ve všem,// čeho je třeba jako pomoci k dosažení úkolu. Tak také v //řeči,// kterou potřeboval pro poselství ze Světla, aby je mohl pozemsky jasně zpřístupniti tomuto pozemskému lidství. Na této zemi musela býti připravována jedna řeč, ve které se měly podle možnosti čistě zachvívat prazákony stvoření. Aby poselství zůstalo čisté na všechny věky, bylo nutno, aby se výrazy později nedaly opět zkřiviti.
+Zde bylo a zůstávalo všechno v pořádku, až se také zde vmísil rozum a čisté záchvěvy zcela posunul a podvázal.
-Za tímto účelem byla německá řeč po staletí pečlivě vedena k takové dokonalosti, která se spojovala se stejnoměrnými záchvěvy tohoto stvoření a //tak// byla schopna nejsilněji přijímati sílu Světla a převádět ji také dále bez zakalení.
+Nesmíte však o tom smýšlet příliš povrchně! Nejprostší přírodní národy s několika výrazovými zvuky mohou se tím zachvívat v zákonech mnohem harmoničtěji než nejchytřejší národy v jejich vyumělkovaném způsobu, se kterým se s jinými baví nebo předávají své mínění.
-Proto je nyní Poselství ze Světla sepsáno v //německé// řeči; neboť jiná řeč by je vůbec nebyla mohla vyjádřiti tak jasně a ostře, bez omezení, pokud je vůbec možno živoucí //Slovo// vtisknouti do hrubohmotných forem!
+Množství výrazových forem to samo o sobě nezpůsobuje, nýbrž způsob použití, sestavení a seřazení jednotlivých slov teprve dává správné nebo falešné záchvěvy a přináší jejich následky. To je však nyní stejně tak zkřiveno a z tohoto důvodu //falešné// jako všechno, co lidský duch v poslední době zformoval.
-Připravování německé řeči, vykonávané po staletí mnohými, zcela zvlášť vyvolenými a k tomu omilostněnými, dalo alespoň //možnost,// že nositel živého Božího Slova mohl tuto řeč použít k tomu, aby splnil své poslání zde na zemi.
+Rozlišování v tom se však nemůžete //naučit,// nýbrž to můžete jen //vycítit!// Toho můžete dosáhnout teprve tehdy, když své //cítění// opět vzkřísíte a necháte ho vládnout //ve vás// samých!
-Z tohoto důvodu je německá řeč mého Poselství stavbou slov a vět jedinou, pro celou budoucnost //vzornou// formou výrazu, protože se čistě zachvívá v zákonech stvoření!
+Avšak chci vám podat důkaz, který můžete vzít jako zkušební kámen. Již po staletí byl ze Světla připravován příchod Syna Člověka zde na zemi ve //všem,// co bylo nutné k pomoci pro jeho úkol.
-Může a //má// se stát svou formou a výrazem učebným základem, z nějž má dozráti německá řeč k plnosti. Národ, který zde na zemi bude //vedoucím,// musí pak užívati této řeči, protože //jen// ona a jen v //této// formě má v sobě nejvyšší schopnost výstavby a udržování, a dostává se jí přílivu všeho mocného posilování ze stvoření! Ujasněte si, co je tím řečeno! Řeč //v této// formě čerpá nejmocnější síly a působí tím tvořivě na své okolí. Především je formuje //správně,// tak, jak to Tvůrce chce, jak je to vždy a //jen// k vašemu největšímu užitku, k míru a k štěstí.
+Tak také //řeč,// kterou potřeboval pro Poselství ze Světla, aby je učinil v pozemské jasnosti přístupným tomuto pozemskému lidstvu.
-Zkřivíte-li opět tento způsob řeči, nebude již více čerpati moc všech sil a bude pak opět formovat všecky věci jen zkřivené.
+Na zemi k tomu musela být připravována jedna řeč, zachvívající se pokud možno čistě v prazákonech stvoření, u jejíchž výrazů nemohlo později dojít opět ke zkřivení, aby Poselství navždy zůstalo čisté!
-Snažte se proto pilně chápati správně tuto řeč a užívati jí v přirozených záchvěvech k vyjádření vašich citů při všem, co myslíte nebo co řečí formujete. Stanete se tím //povzbuzovateli// ve hmotnosti; neboť čisté formy je možno vytvořiti také jen //čistou řečí!//
+Za tímto účelem byla již po staletí s opatrností vedena německá řeč k takové důkladnosti, která se slučovala se stejnoměrným zachvíváním tohoto stvoření, a tak byla schopna nejsilněji přijímat sílu Světla a také ji bez zakalení předávat dál.
-Poselství vám dává vzor tohoto čistého //druhu// záchvěvů stvoření! Zachovejte je lidstvu a střezte je věrně! Nikdy nedovolte, aby byl zkřiven. Snažte se učinit tento druh svým vlastnictvím, teprve //pak// budete moci na této zemi působit úspěšně vzorným životem k spáse všech národů!
+Proto je nyní Poselství ze Světla sepsáno v //německé// řeči; neboť jiná řeč by je vůbec nemohla v jasnosti a ostrosti podat bez omezení, pokud vůbec jde //živoucí Slovo// vtisknout do hrubohmotné formy!
-Z toho ovšem samozřejmě vyplývá, že dialekty jakékoliv řeči jsou //falešné// a mohou způsobiti jen škodu, protože takové řeči chybí čistota, která se může jevit všude //jen v dokonalosti.//
+Německá řeč měla skrze přípravu, která po staletí probíhala skrze mnohé obzvláště k tomu vyvolené a obdařené, alespoň //možnost,// aby nyní Nositel živoucího Slova tuto řeč k tomu mohl využít, aby tím také naplnil svůj úkol zde na zemi.
-Každý dialekt jest v základě buď jen nedbalostí, která povolováním stáhla dolů původní čistotu řeči, nebo to bylo ustrnutí na jednom z nutných, přirozených vývojových stupňů dotyčné řeči. Bylo to zastavení a vzepření se proti zákonu trvalého vývoje k nejvyššímu rozkvětu čistoty ve všem, tedy také i v řeči.
+Z tohoto důvodu je němčina mého Poselství v sestavení vět a slov jediným pro veškerou budoucnost //příkladným// způsobem vyjadřování, protože se //čistě// zachvívá v zákonech stvoření!
-Obě možnosti jsou zavržitelné a namířené proti prazákonu stvoření, rovněž tak //lpění// na dialektu a jeho pěstování z láskyplné úcty nebo … lenošného zvyku. //Všechno// takové je falešné, lhostejno z jakých důvodů se tak děje! A protože falešné není nikdy s to něco vybudovat, nýbrž musí přivodit jen škodu nebo alespoň překážky, které jsou také samy škodou, máme se tomu vyhýbati, aby člověk v budoucnosti nebyl již více škůdcem, ale působil jen k rozkvětu všeho ve stvoření.
+Může a //má// jednou být ve své formě a způsobu vyjadřování učebním základem k vrcholu dospívající němčiny, kterou později zde na zemi musí //vedoucí// národ používat, protože //jen// ona //v tomto,// a v žádném jiném způsobu v sobě nese schopnost té nejvyšší výstavby a udržování, dostává veškerou mocnou pomoc přivedenou z tkaní stvoření!
-Tedy i lpění na dialektu jest držením něčeho nedokonalého, co opět může být schopno vytvářet jen nedokonalé. A to také //tvoří,// formuje v každém případě, lhostejno, jestli jste se rozhodli užívat dialektu z bezmyšlenkovitosti nebo vědomě. Ono působí a tvoří s //vaším// chtěním a i //bez// něho. A protože může zformovat jen //nedokonalé// podle svého vlastního druhu, proto jsou dialekty škodlivé, nikdy užitečné! Myslete jen, co tím činíte a řiďte se podle toho. Účinky by mohly být velmi //ničivé.//
+Ujasněte si, co je tím řečeno. Řeč v //této// formě čerpá ty nejmocnější síly a působí tím tvořivě a formuje vaše okolí, a především formuje je //správně,// tak, jak to Stvořitel chce mít, což je vždy a //jen// k vašemu největšímu užitku, k míru a ke štěstí.
-Říká se často, že řeči jsou také velmi úzce příbuzné //s druhem// člověka a to je správné. To najdete nejen u různých národů, nýbrž i v německém lidu ve všech dialektech, v různých druzích mluvy této jednotné řeči!
+Zkřivíte-li opět tento způsob řeči, tak nebude pak již více čerpat //takovou// vydatnost všech sil a bude také opět formovat už jen věci podobně zkřivené.
-A přesto tento druh lidí netvoří způsob mluvy, nýbrž mluva vytváří lidi! Moc formování a tvoření spočívá jen ve slově, řeči, nebo ostřeji vyjádřeno, ve způsobu, jak lidé mluví! Tyto ostře vystupující a nápadné zvláštnosti různých skupin lidí rozdílného nářečí pocházely nejprve z dialektu a časem se vyvinuly jako jejich zvláštnost. Nikoliv však obráceně.
+Proto se snažte řeč správně chápat a používat ji z //přirozených záchvěvů// vašeho cítění při všem, co myslíte nebo v řeči formujete. Budete tím //podporující// ve hmotnosti; neboť čisté formy lze také vytvořit jen s //čistou řečí!//
-Těžkopádný dialekt vytváří těžkopádné lidi, líbivý dialekt, kterého ovšem vůbec není, ježto jen dokonalá řeč může být skutečně příjemná, nebude moci nikdy vytvářeti těžkopádných, nemotorných lidí, kdežto povrchní způsob mluvy činí i lidi povrchními.
+Tento //čistý způsob// v zachvívání stvoření je vám dán příkladně skrze Poselství! Udržujte je lidstvu a chraňte je věrně, nenechte je nikdy zkřivit a snažte se tento druh učinit sami sobě vlastnictvím, //pak// budete na zemi úspěšně působit, ze vzorného bytí k blahu všech národů!
-Tak může každý člověk snadno a přesně pozorovati i ty nejjemnější věci, chce-li se z nich něčemu naučit. Snadno poznáte, jak netušenou silou působí použití vašeho lidského slova na veškerou hmotnost, jmenovitě ve zpětném účinku na vaše nejbližší okolí.
+Z toho je vám samotným již jasné, že dialekty řeči jsou //falešné// a mohou přinést jen škodu, protože takové řeči chybí čistota, která se může ukázat jako všude jen //v důkladnosti.//
-Tyto následky můžete vidět nejen ve hrubé hmotnosti, nýbrž velmi brzy snadno poznáte i pozemsky neviditelné proudy. Je-li vaše řeč v naprosté harmonii se záchvěvy stvoření, tu se kolem vás během doby uplatní harmonie, z níž vyroste a rozkvete krása a půvab.
+U každého dialektu je základem k němu buď nedbalost, která původní čistotu jazyka opět stáhla do nevázanosti, nebo to bylo zastavení na jednom z nutných, přirozených stupňů vývoje příslušné řeči, nepokračování v dalším postupu, vzepření se vůči zákonu trvalého vývoje k nejvyššímu rozkvětu čistoty ve všem, tedy také v řeči.
-V každém případě i ta nejvyšší krása a nejkrásnější půvab okamžitě utrpí dialektem anebo nedostatečnou výslovností. Chybí v nich //čistota// a ta se citelně projeví!
+Obě možnosti jsou zavrženíhodné a namířené //proti// prazákonům stvoření, tak také //lpění// na dialektu a jeho pěstování z láskyplné úcty nebo … líného zvyku. //Všechno// to je falešné, lhostejno, z jakých důvodů se tak stalo! A protože falešné není nikdy schopno budovat, nýbrž může přinést jen škodu nebo alespoň překážky, což samo o sobě přece také škoda je, tak je nutné se toho pozvolna vyvarovat, aby člověk v budoucnosti působil pro stvoření také jen užitečně a nebyl více škůdcem.
-Nekonečné by bylo vysvětlování, kdybych chtěl mluviti o tom obšírněji, malé ukázky úplně postačí, abyste nyní sami pozorovali a v pátrání a poznávání pronikali dále. Prožitím najdete všude potvrzení.
+Tedy také pěstování dialektu je lpění na nedokonalém, které je schopno tvořit opět jen nedokonalé. A to //tvoří,// formuje v //každém// případě, lhostejno, zda se vaše dialekty rozhodnete pěstovat z bezmyšlenkovitosti nebo vědomě a chtěně, formuje se to //s// vaším chtěním, nebo i //bez// něho. A protože to může formovat jen //nedokonalé,// odpovídající vlastnímu druhu, tak jsou dialekty škodlivé, nikdy užitečné!
-Z nového, které jsem vám již dal, není téměř ničeho, do čeho byste se nepokusili vplést s radostným chtěním opět staré! Zvláště u malých přání, která jsem vám často dával jako radu.
+Uvažte jen, co tím činíte, a řiďte se podle toho. Účinky mohou být //zničující.//
-Přehlížíte v tom opět všechno to, o čem jsem se tak často zmiňoval, že v malém a prostém spočívá skutečná velikost.
+Často se říká, že jazyky docela věrně ukazují příbuznost také s //druhem// člověka, a to je pravda. To však lze nyní nalézt nejen u různých národů, nýbrž také v německém národě samotném u všech dialektů, v různých druzích řeči jednotného jazyka!
-A protože se houževnatě snažíte mnohé malé a prosté udržet ve starém, třebas bezmyšlenkovitě, s pohledem upřeným na veliké a vzdálené, proto nebudete moci nikdy učinit vlastní počátek velikému nebo k tomu, co se vám jeví jako veliké a co je přesto pouze následek všeho malého.
+Avšak není tomu tak, že druh člověka formuje tento způsob řeči, nýbrž způsob řeči vytváří člověka! Moc formování a utváření spočívá jen ve slově, //řeči,// nebo ostřeji vyjádřeno v tomto způsobu řeči skrze lidi! Tyto tak vyčnívající, nápadné svéráznosti mnohých lidských skupin rozdílných dialektů vznikly teprve z dialektů, vyvinuly se teprve skrze ně postupně k jejich zvláštnosti, ne však naopak.
-Namáhejte se proto nalézti nyní nejdříve základní chyby všeho zkřiveného a jako první je odstranit a tím přerušit. Rozbíti v sobě všechno staré, abyste tím pak mohli plně pochopit nové, aniž jste to zakalili zbytky starého, které podle svatého Božího přikázání nesmí více být!
+Těžkopádný dialekt vytváří těžkopádné lidi, příjemný dialekt, který ovšem vůbec není, protože jen dokonalá řeč může být skutečně příjemná, nebude nikdy moci vytvářet těžkopádné, neohrabané lidi, zatímco povrchní způsob řeči přináší také povrchní lidi.
-Ve zdánlivých zbytečnostech a maličkostech najdete často páku k největším věcem, což je následek veškeré jednoduchosti Božích zákonů. Budete-li proto prostí v cítění, pak vám bude také všechno velmi brzy jasné a nebudete moci bloudit jako dosud. Ale k tomu je již čas, nejvyšší čas, chcete-li splňovat ve všesvaté Boží síle, neboť bez prostoty nemůžete ji získat, tím méně ji zhodnotit.
+Tak může každý člověk velmi snadno přesně pozorovat až do všech jemností, chce-li se na tom něco naučit. Budete rychle poznávat, jak netušený je ve své síle každý účinek užití vašeho lidského slova na veškerou hmotnost, zejména jak zpětně působí na vaše nejbližší okolí samotné.
+Avšak následky můžete vidět nejen v hrubé hmotnosti, nýbrž brzy můžete poznat také pozemsky neviditelné proudy. Pokud je vaše řeč zcela harmonická se zachvíváním stvoření, tak se postupně kolem vás uplatní harmonie, krása a půvab v ní povstanou k rozkvětu.
+Největší krása a nejlepší půvab je však ihned zraňován skrze dialekt nebo skrze nedostatečnou výslovnost, v každém případě tomu schází //čistota// a stane se to zjevným!
+Bez konce by bylo vysvětlování, pokud bych chtěl o tom podrobně mluvit, avšak krátká ukázka vám snad stačí, abyste nyní sami v pozorování, pátrání a poznávání mohli proniknout dál. Všude naleznete potvrzení v prožití.
+Avšak není téměř ničeho, kde se nesnažíte do nového, které jsem vám již dal, s radostným chtěním opět vplétat staré! Zejména u malých přání, která jsem vám tak často dával jako radu.
+Přehlížíte v tom stále znovu to, co jsem tak často zmiňoval: že v malém a prostém spočívá skutečná velikost!
+A protože se snažíte mnohé malé, prosté s velikou houževnatostí pevně udržet ve starém, snad bezmyšlenkovitě, s pohledem jen obráceným na veliké, vzdálené, tak nebudete nikdy moci udělat skutečný počátek k velikému nebo tomu, co se vám jako veliké jeví, a to je přece jen následek všeho malého.
+Proto nyní přísně hledejte nejprve základní chyby všeho zkřiveného a jako první je odstraňte, tím zrušte, rozbijte v sobě všechno staré, abyste pak mohli nové plně pochopit, aniž byste je zakalili zbytky ze starého, které již více nesmí být podle svatého Božího příkazu!
+Budete ve zdánlivě jen nepodstatném a malém často nacházet páky k největším věcem, což je následkem vší jednoduchosti Božích zákonů. Budete-li proto //prostí// v cítění, tak budete mít také velmi rychle jasno o všem a nemůžete jako doposud vůbec zabloudit. Avšak je k tomu pokročilý, nejvyšší čas, pokud chcete splnit ve všesvaté síle Boží; neboť bez jednoduchosti nemůžete ji obdržet, tím méně zužitkovat!