Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 42. Malí bytostní. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:mali_bytostni to cs:doznivani:hlas:mali_bytostni Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 41. Malí bytostní. | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:mali_bytostni to cs:doznivani:plamen:dil_i:mali_bytostni Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Malí bytostní. ======
-Dnes pokračuji ve svých výkladech o bytostném a jeho působení ve stvoření. Je nutno, abych při tom nejprve podal malý obrázek z prostředí //blízkého// člověku, poněvadž je to pozemskému chápání snadnější, prve než oživím před vašimi zraky velký obraz všeho dění.
+Dnes jdu dál ve svém vysvětlování o bytostném a jeho působení ve stvoření. Je zapotřebí, abych při tom nejprve podal malý výhled do //bližšího// okolí pozemského člověka, což je pro pozemské chápání snazší, než nechám před vaším zrakem vycházeje shora dolů ožít veliký obraz veškerého dění.
-Nuže, vezměme nejdříve //to// bytostné, které se zabývá hrubohmotností. Toto se skládá z mnohých zvláštních oddílů, vytvořených druhem jejich činnosti. Jsou tu ku příkladu oddíly, které působí zcela nezávisle od lidských duchů a zabývají se, jsouce vedeny shůry, trvajícím vývojem nových světových těles. Napomáhají jejich udržování i jejich běhu zrovna tak jako i jejich rozpadu tam, kde je to v přezrálosti nutné, aby v nové formě mohla opět vzniknouti podle pravěkých zákonů stvoření, a tak bez ustání. To nejsou však //ony// oddíly, jimiž se dnes hodláme zabývati.
+Proto vezměme nejprve //ty// bytostné, kteří se zabývají hrubohmotností. Tito sestávají z mnoha zvláštních oddílů, vytvořených skrze druh jejich činnosti. Jsou zde například oddíly, které působí zcela nezávisle od lidských duchů a zabývají se, jsouce vedeny jen shůry, trvalým vývojem nových světových těles. Pomáhají při jejich udržování, jakož i při jejich běhu, rovněž i při jejich rozkladu tam, kde je to v přezrálosti nutné učinit, aby mohla opět nově vytvořená povstat podle prazákonů stvoření, a tak dále. To však nejsou //ty// oddíly, kterými se dnes chceme zabývat.
-Jsou to oni //malí,// na které se chceme dnes podívati. Často jsme slýchali o skřítcích, vodnících, gnómech a salamandrech, kteří se tu zabývají hrubohmotností země vám viditelné, stejně jako ve všech jiných hrubohmotných světových tělesech. Oni jsou nejhutnější ze všech a proto jsou vám nejsnáze viditelní.
+Jsou to oni //malí,// kterým se dnes chceme věnovat. Často jste slýchali o elfech, rusalkách, gnomech a salamandrech, kteří se zde zabývají viditelnou hrubohmotností země, jakož i stejným způsobem na všech ostatních hrubohmotných světových tělesech. Jsou nejhutnější ze všech, a proto také pro vás nejsnáze viditelní.
-//Víte// o nich, ale neznáte ještě jejich skutečného zaměstnání. Domníváte se, že již aspoň víte, čím se zabývají. Nemáte však zdání o tom, jak se jejich činnost projevuje a jak je vždy podřízena zákonům stvoření. To nevíte.
+Vy o nich //víte,// avšak neznáte ještě jejich skutečnou práci. Domníváte se, že již alespoň víte, //čím// se zabývají; vám však schází jakákoliv znalost o tom, jakým způsobem vykonávají svou činnost a jak je prováděná bezpodmínečně tak, aby vždy odpovídala zákonům stvoření. To vy nevíte.
-Vůbec všechno to, co nazýváte věděním, není skutečným a nedotknutelným poznáním. Je to jen nejisté tápání. Když se při tomto bezplánovitém a pro stvoření tak nepatrném ohmatávání narazí na nějaký prášek, jehož objev je často překvapením, strhne se pro takovou maličkost veliký pokřik.
+A přece ještě vůbec všechno to, co nazýváte již věděním, není žádným skutečným a nedotknutelným poznáním, nýbrž jen nejistým tápáním, při kterém nastává veliký pokřik, když se tu a tam při tom něco nalezne, když se neplánovaně při tomto ohmatávání, které je pro stvoření tak nepatrné, narazí na nějaké zrnko, jehož existence je často překvapením.
-Ani to vám nemíním dnes objasňovati. Chci vám nejdříve vypravovati //o tom,// co úzce souvisí //s vaší osobností,// co jest spjato s vaším myšlením a s vaším jednáním, abyste se postupně naučili pečlivě dívati aspoň na //takové// věci, k nimž máte schopnosti.
+Avšak ani to vám nechci dnes odhalovat, nýbrž chci nejdříve hovořit //o tom,// co //s vámi osobně// úzce souvisí, co je spojeno s vaším myšlením a s vaším konáním, abyste alespoň v //takovýchto// věcech pozvolna nabyli schopnost pečlivě pozorovat.
-Tyto oddíly, o nichž dnes mluvím, patří také k //malým// bytostným. Nesmíte při tom zapomenouti, že i ten nejmenší mezi nimi jest neobyčejně //důležitý// a spolehlivější ve svém působení nežli lidský duch.
+Tyto oddíly, o nichž vám dnes povídám, patří také k //malým// bytostným. Avšak nesmíte při tom zapomenout, že každý, i ten nejmenší mezi nimi je mimořádně //důležitý// a je ve svém působení spolehlivější než lidský duch.
-Konání přidělené práce děje se s velkou přesností. Nemáte o ní ani představy, neboť i to zdánlivě nejnepatrnější mezi bytostným je v //jednotě// s celkem, a proto také síla celku jím působí, celku, za nímž stojí vůle, podporující, posilující, ochraňující: řídící vůle Boží!
+S velikou přesností, kterou si ani nemůžete představit, nastává provedení přidělené práce, protože i ten zdánlivě nejnepatrnější mezi bytostnými je //jedno// s celkem, a proto i skrze něj působí síla celku, za níž stojí //jedna// vůle, podporující, posilující, chránící, vedoucí: Vůle Boží!
-Tak je tomu všeobecně v bytostném a tak by tomu mohlo být, ba //muselo// být již dlouho mezi vámi, duchy pozdějšího stvoření, kteří jste se vyvinuli k vědomému já.
+Tak je tomu v celém bytostném všeobecně a tak tomu mohlo, ba dokonce již dlouho //muselo// být také u vás, duchů pozdějšího stvoření rozvinutých k vědomému já.
-Toto pevné spojení má samozřejmě za následek, že každé z těchto bytostných, které by jednou jakýmkoliv způsobem selhalo, je okamžitě vyloučeno převahou celku a zůstává odříznuto. Musí pak zakrnět, poněvadž síla k němu již více neproudí.
+Toto pevné spojení má samočinný následek v tom, že každý tento bytostný, který by někdy nějakým způsobem selhal, by byl ihned převahou celku vyřazen a tím zůstal odříznut. Musí pak zakrnět, protože mu již nepřitéká žádná síla.
-Všechno slabé je rychle odstraněno tímto způsobem a nemá tedy vůbec možnosti státi se škodlivým.
+Všechno slabé je tímto způsobem rychle setřeseno a nedojde vůbec k tomu, aby se mohlo stát škodlivým.
-Chci nyní promluviti o těchto tvorech zdánlivě malých, ale svým působením přece tak velikých, o nichž vy neznáte vůbec nic a o jejichž jsoucnosti jste dosud nevěděli.
+Chci nyní promluvit o těchto zdánlivě jen malých, a v jejich působení přece tak velkých, které ještě vůbec neznáte a o jejichž existenci jste doposud nic nevěděli.
-O jejich //působení// slyšeli jste však již v mých přednáškách. Ovšem, neuváděli jste to ve vztah k bytostnému, poněvadž jsem na to sám neupozornil, jelikož by to bývalo tehdy ještě příliš brzo. Nyní však uvidíte, že byste se byli při trochu hlubším ponoření se do Poselství sami k tomu dostali.
+Avšak o jejich //působení// slyšeli jste již v mém Poselství. Vy jste to ovšem nedávali s bytostným dohromady, protože já sám jsem na to nepoukazoval, protože by to tehdy bylo ještě předčasné.
-Nač jsem tehdy stručně a //věcně// poukázal, to vám chci nyní vylíčit ve skutečném působení!
+Na co jsem tehdy v krátkých větách //věcně// poukazoval, podám vám nyní v jeho skutečném působení.
-Již dříve jsem řekl, že lidští duchové mohou ovlivňovat malé bytostné, kteří pak tvoří podle toho dobro nebo i zlo.
+Kdysi jsem říkal, že malí bytostní kolem vás jsou ovlivňováni lidským duchem a mohou podle toho vytvářet dobro, nebo dokonce i zlo.
-Toto ovlivňování neděje se //v tom smyslu// jak vy si to představujete. To neznamená, že můžete být nad nimi //pány// a že je můžete vésti! Ovšem, že se to do jisté míry může také tak říci, aniž by to bylo nesprávné. //Vašimi// pojmy a vaší řečí je to správně vyjádřeno, protože vy pozorujete všechno //ze sebe// a podle toho také usuzujete. Proto jsem musel i já ve svém Poselství velmi často mluviti k vám stejným způsobem, abyste mi rozuměli. Mohl jsem to zde //také// učinit, protože ve vašem jednání v tomto případě není žádného rozdílu.
+Toto ovlivnění neděje se však v //tom// smyslu, jak si to vy představujete. Neznamená to, že byste snad mohli být //pány// nad těmito bytostmi, abyste je mohli řídit!
-Tenkráte bylo pro vás mnohem snadnějším rozuměti tomu, neboť to bylo bližší vašim rozumovým představám, když jsem vám říkal, že neustále silně ovlivňujete všechno bytostné kolem sebe svým chtěním a že se toto řídí rovněž podle vašeho myšlení, vašeho jednání, a to proto, že máte ducha!
+Zajisté se to může do určité míry tak nazvat, aniž by se řeklo něco falešného; neboť pro //vaše// pojmy a ve vaší řeči je to tím vyjádřeno správně, poněvadž všechno vidíte //ze sebe// a podle toho také usuzujete. Proto musel jsem ve svém Poselství velmi často mluvit k vám stejným způsobem, abyste mi porozuměli. Mohl jsem to //při tom// také tak učinit, poněvadž to pro vaše správné jednání v tomto případě neznamená žádný rozdíl.
-To je doslova pravdivé. Důvod však je zcela jiný. Vždyť vlastní vedení všech tvorů, stojících v zákonech tohoto stvoření, tedy žijících podle vůle Boží, vychází jen //shůry! Všichni// bytostní k nim patří.
+Vašemu porozumění to bylo tehdy mnohem bližší, poněvadž to více odpovídalo postoji vašeho rozumu, když jsem vám řekl, že neustále svým chtěním silně ovlivňujete všechno bytostné kolem sebe a že se řídí také podle vašeho myšlení, vašeho jednání, protože jste duchovní!
-Nejsou podřízeni cizímu chtění, ani ne přechodně. Ani tam ne, kde vám se to tak jeví.
+To zůstává samo o sobě doslovně pravdivé, avšak důvod k tomu je jiný; neboť skutečné vedení všech tvorů, kteří stojí v zákonech tohoto stvoření, tedy žijí v Boží vůli, vychází jedině //shůry!// A k nim patří //všichni// bytostní.
-Malí bytostní, o nichž mluvím, se sice řídí ve své činnosti podle //chtění a jednání// vás lidských duchů, ale přesto se jejich jednání řídí jen podle vůle Boží!
+Nejsou nikdy podřízeni cizímu chtění, ani dočasně. Ani ne tam, kde se vám to tak jeví.
-To je jen zdánlivá hádanka, jejíž řešení není tak těžké. Stačí ukázat vám jinou stranu, než tu, z které jste všechno pozorovali.
+Malí bytostní, které jsem zmínil, řídí se sice ve svém působení podle vašeho //chtění// a podle //jednání// vás lidských duchů, avšak jejich počínání přesto stojí jedině ve vůli Boží!
-Z vašeho hlediska ovlivňujete bytostné vy! Ze stanoviska Světla plní oni jen vůli Boží, zákon! A protože síla k jednání může přicházeti jen ze Světla, je toto //druhé// stanovisko jedině //správné!//
+To je jen zdánlivá hádanka, jejíž rozluštění však není tak těžké; neboť potřebuji vám k tomu nyní ukázat jen druhou stranu než tu, z níž to //vy// všechno pozorujete.
-Abychom lépe porozuměli, podívejme se na tuto činnost napřed z //vašeho// hlediska! Svým myšlením a jednáním provádíte nátlak na malé bytostné. Je to zákon, že duch zde ve hmotnosti každým svým chtěním vykonává tlak, a to i na malé bytostné. Tito malí bytostní zformují však //v jemné hrubohmotnosti// všechno to, co bylo na ně takovým tlakem přeneseno. Řekněme tedy z vašeho hlediska, oni konají všechno to, co vy chcete!
+Od vás pozorováno ovlivňujete malé bytostné vy! Pozorováno ze Světla plní však tito pouze vůli Boží, zákon! A protože každá síla k jednání může přijít vlastně jen ze Světla, tak je tato pro vás //druhá// strana //správná!//
-//Především// to, co chcete //duchovně//. Duchovním chtěním je však //cit!// Přesně tak jak chtění z ducha vychází, tak je malí bytostní formují v jemné hrubohmotnosti. Ihned uchopí nitku vybíhající z vašeho chtění a jednání a na jejím konci zformují //takový// útvar, který přesně vystihuje tuto vůli.
+Přesto však vezměme pro lepší pochopení této činnosti nejdříve pohled //od vás.// Svým myšlením a svým jednáním ovlivňujete malé bytostné podle zákona tak, že duch zde ve hmotnosti působí každým chtěním tlak také na malé bytostné. Tito malí bytostní formují pak v //jemné hrubohmotnosti// všechno to, co jim tento tlak přináší. Řekněme tedy, pozorováno od vás, provádějí všechno to, co vy chcete!
-Taková jest činnost malých bytostných, které v jejich vlastním působení ještě neznáte.
+V //první// řadě to, co chcete //duchovně.// Duchovní chtění je však //cítění!// Malí bytostní to formují v jemné hrubohmotnosti, přesně podle chtění vycházejícího z ducha. Uchopí ihned vlákno, které vychází z vašeho chtění a jednání, a na konci tohoto vlákna zformují //takový// útvar, který přesně odpovídá tomuto vláknu vůle.
-Takovým způsobem vytvářejí, nebo lépe řečeno //formují// úroveň jemné hrubohmotnosti, která vás očekává, máte-li odejít do jemnohmotného světa! Je to //práh,// před kterým se podle vašeho vyjadřování musí duše po pozemské smrti nejdříve „očistit“, nežli smí vkročiti do jemnohmotnosti.
+Takové chování je činností malých bytostných, které v jejich vlastním působení ještě neznáte.
-Tam duše pobude delší nebo kratší dobu, podle svého vnitřního druhu a také podle toho, zda svými různými sklony a slabostmi více či méně lpěla na hrubohmotnosti.
+Tímto způsobem vytváří, nebo lépe řečeno //formují// úroveň jemné hrubohmotnosti, která vás čeká, když máte přejít do jemnohmotného světa! Je to //práh// pro vaši duši, kde se podle vašich výrazů musí po pozemské smrti nejprve „očistit“, než může vstoupit do jemnohmotnosti.
-Tato úroveň jemné hrubohmotnosti byla již mnohými lidmi viděna. V neznalosti jejího skutečného druhu a podstaty nazývali ji „astrální plání“. Patří tedy ještě ke hrubohmotnosti a jest zformována bytostnými, kteří všude upravují cesty lidského ducha.
+Zdržení duše je tam po delší nebo kratší dobu, vždy podle jejího vnitřního uzpůsobení a podle toho, zda svými různými sklony a slabostmi silněji nebo slaběji lpěla na hrubohmotnosti.
-Toto vědění jest pro vás velmi důležité. Bytostní upravují cestu lidskému duchu, tím tedy i lidské duši a stejně i pozemskému člověku. Touto cestou //musí// jít, ať chce nebo nechce!
+Tato úroveň jemné hrubohmotnosti byla dosud již mnohými lidmi spatřována. Patří tedy ještě k hrubohmotnosti a je formovaná bytostnými, kteří všude připravují cestu lidského ducha.
-Tito bytostní jsou lidmi ovlivňováni a zdánlivě i vedeni, ale jen zdánlivě; neboť //vlastním// vůdcem není tu člověk, ale //vůle Boží,// nezlomný zákon stvoření, který umístil tento oddíl bytostných na tato místa a řídí jejich činnost podle zákona.
+Je pro vás důležité vědět toto: Bytostní připravují lidskému duchu, tím tedy také lidské duši a stejně tak pozemskému člověku cestu, kterou jít //musí,// ať chce nebo nechce!
-Všecky myšlenkové formy vznikají také touto činností bytostných. Tu ale pracuje opět jiný oddíl a jiný druh bytostných, kteří rovněž vytvářejí zvláštní úroveň v jemné hrubohmotnosti vedle předcházející.
+Tito bytostní jsou lidmi ovlivňováni a zdánlivě i řízeni. Avšak jen zdánlivě; neboť //skutečným// řízením není při tom člověk, nýbrž //Boží vůle,// neúprosný zákon stvoření, který tento oddíl bytostných na toto místo dosadil a řídí jejich působení v zachvívání zákona.
-Tak vznikají při tom i krajiny, vesnice a města. Pěkné i nepěkné. A to vždy různé druhy přesně rozdělené, podle stejného druhu, nepěkné s nepěkným a krásné s krásným.
+Skrze podobnou činnost bytostného vznikají také všechny myšlenkové formy. Zde je však při práci opět jiný oddíl a jiný druh bytostných, kteří podobně vedle prvních rozvíjí v jemné hrubohmotnosti zvláštní úroveň.
-To jsou ta místa a úrovně, ve kterých musíte přebývat po své pozemské smrti, //dříve// nežli smíte vstoupiti do jemnohmotnosti. To nejhrubší, pozemské, co lpí ještě na vaší duši, se zde odloučí a zůstane tu. Ani prášku nemůžete vzít z toho do jemnohmotnosti. Zdržovalo by vás to tak dlouho, dokud to neodpadne, to jest, dokud to v poznání neprožijete.
+Tak vznikají při tom také krajiny, vesnice a města. Krásné i nehezké. Tedy různé druhy přesně spojené. Tedy nehezké k nehezkým, krásné ke krásným, odpovídající stejnému druhu.
-Tak musí duše po pozemské smrti zvolna putovati dále, stupeň za stupněm. Trvalým poznáváním ve vlastním prožití toho, co způsobila, musí slézati úroveň za úrovní.
+To jsou ta místa, ty úrovně, ve kterých se ještě musíte pohybovat po své pozemské smrti, ještě //před// tím, než můžete vstoupit do jemnohmotnosti. To nejhrubší, pozemské, co ještě lpí na vaší duši, se zde odloučí a zůstane tu. Ani zrnko z toho nemůžete vzít s sebou do jemnohmotnosti. Zadržovalo by vás to, dokud by to neodpadlo, tedy dokud by to nebylo vámi v poznání vyžito.
-Cesta je namáhavá, musí-li bytostní pro vás stavěti místa tmavá a temná, podle vašeho chtění zde na zemi. To všechno záleží vždy na vás samotných. --
+Tak musí duše po pozemské smrti zvolna putovat dál, stupeň za stupněm, tedy šplhat od úrovně k úrovni v trvalém poznávání skrze vlastní prožitek toho, co si vyzískala.
-Nyní víte, co a jak malí bytostní pro vás pod vaším vlivem připravují. Tak je to v zákoně zvratného působení! Malí bytostní tkají tím váš osud! Jsou malými tkalci, kteří pro vás pracují. Tkají vždy jen //tak,// jak //vy// chcete svým vnitřním cítěním, stejně tak jako svým myšlením a jednáním!
+Namáhavou je cesta, pokud vám bytostní museli stavět temná nebo kalná místa, podle vašeho chtění zde na zemi. Vy sami k tomu vždy dáváte podnět. —
-Ale přesto nejsou ve vašich službách! --
+Nyní víte, co a jak malí bytostní působí pro vás pod vaším vlivem: Tak je tomu v zákoně vzájemného působení! Malí bytostní tkají tím váš osud! Oni jsou malými tkalci, kteří pracují pro vás, protože vždy tkají jen //tak,// jak //vy// chcete skrze své vnitřní cítění, stejně tak skrze své myšlení a také své jednání!
-Jsou to tři druhy takových bytostných, které zaměstnáváte. Jeden druh tká všechny nitky vašeho cítění, druhý nitky vašeho myšlení a třetí druh nitky vašeho jednání.
+Avšak přesto nejsou ve vašich službách! —
-Není to snad jen //jedna// tkanina, ale tři. Jsou však spojeny mezi sebou a opět ještě připojeny k mnoha jiným tkaninám. Celá armáda je tu v činnosti. Tyto nitky mají také barvy podle svého druhu. Nesmím však jít ve svém vysvětlování tak daleko. Došli bychom k věcem, pro vás nepochopitelným, a nenašli bychom nikdy konce. Nemohli byste si udržet jasný obraz.
+Jsou jen tři druhy takovýchto bytostných, které jsou při tom zaměstnány. Jeden druh tká všechna vlákna vašeho cítění, druhý druh vlákna vašeho myšlení a třetí druh vlákna vašich činů.
-Zůstaňme tedy prozatím u jednotlivého člověka. Mimo jiné z něho vycházejí tři tkaniny různých druhů. To je proto, že jeho cítění není vždy stejné s myšlením. Jeho myšlení opět není vždy v přesném souzvuku s jednáním! Mimo toho jsou nitky cítění zcela jiného druhu, protože zasahují do jemnohmotnosti i do duchovna a //tam// se zachycují, zatím co nitky myšlení zůstávají jen v jemné hrubohmotnosti a musí //tam// být vyžity.
+Není to snad jen //jedna// tkanina, nýbrž tři; jsou však spolu spojeny a také opět připojeny ještě k mnohým jiným tkaninám. Celé vojsko je při tom v činnosti. A tato vlákna mají barvy podle svého druhu. Avšak tak daleko nesmím při vysvětlování vůbec ještě jít, jinak bychom došli k věcem pro vás ještě nepochopitelným a nenašli bychom nikdy konce. Tím byste si nemohli udržet žádný jasný obraz.
-Nitky jednání jsou však //ještě// hutnější a těžší. V pozemském bytí zachycují se proto v nejbližším okolí a musí být po odloučení se od země //nejdříve// probrány a prožity, ještě dříve než duše vůbec může jíti dále.
+Zůstaňme tedy prozatím ještě u jednotlivce. Od něj vychází kromě jiných věcí //tři// tkaniny různých druhů, protože jeho cítění není vždy stejné s myšlením a myšlení nemusí být vždy v přesném souladu s jeho jednáním! Kromě toho jsou vlákna cítění zcela jiného druhu; neboť dosahují do jemnohmotnosti a do duchovna a //tam// jsou zakotvena, zatímco vlákna myšlení zůstávají //jen// v //jemné// hrubohmotnosti a //tam// se musí vyžít.
-Nemáte ani tušení, jak daleká je cesta tak mnohé duše, než dospěje do jemnohmotnosti! Nemluvě při tom ani o duchovním.
+Vlákna jednání jsou však //ještě// hutnější a těžší, proto jsou zakotvena v nejbližším pozemském bytí, a musí být tedy po odloučení ze země proputována a vyžita //nejdříve,// před tím, než duše vůbec může pokračovat dál.
-A to všechno nazývá člověk ve své povrchnosti krátce záhrobím a je s tím spokojen. Ve své lenosti slévá všechno do jednoho hrnce.
+Ani vůbec netušíte, jak daleká je cesta tak mnohé duše, než dospěje teprve jen do jemnohmotnosti! Nemluvě při tom o duchovnu.
-Mnoho duší je ještě dlouho připoutáno k zemi, protože visí na nitkách pevně zakotvených hned vedle těžké hrubohmotnosti. Duše se může od toho vzdálit teprve tehdy, když se prožitím osvobodila. To znamená, když v nucené pouti přišla k poznání, že všechny tyto věci nemají vůbec té ceny a důležitosti, jakou jim přikládala, a že to bylo nicotné a falešné, když kdysi na zemi na ně vyplýtvala tolik času. To trvá často velmi dlouho a je to někdy hodně trpké.
+To všechno nazývá člověk ve své povrchnosti krátce oním světem a je s tím, jak se zdá, také spokojen. Ve své lenosti hází všechno do jednoho pytle.
-Mnoho duší bývá mezitím z těžké hrubohmotnosti znovu přitahováno. Dochází tak opět a mnohokrát k pozemskému vtělení, aniž by duše zatím došly do jemnohmotnosti. Musely zůstati v jemné hrubohmotnosti, protože se odtamtud nemohly dost rychle vyprostiti. Nitky je tam příliš pevně držely. A nějaké chytrácké proklouznutí není tam možné.
+Mnoho duší je ještě dlouhý čas připoutáno k zemi, poněvadž lpí na vláknech, která jsou hustě a pevně zakotvena u této těžké hrubohmotnosti. Duše se z nich může vyprostit teprve tehdy, když se v nich prožitím osvobodila, to znamená, když v nuceném jejich proputování dospěla k poznání, že všechny tyto věci nemají vůbec tu hodnotu nebo důležitost, kterou jim přikládala, a že bylo nicotné a falešné pro ně kdysi na zemi promarnit tak mnoho času. Trvá to často velmi dlouho a je to mnohdy velmi hořké.
-Zde na zemi je člověku mnohé umožněno, co po svém odchodu již nedokáže. Je pak závislejší na zákonech tohoto stvoření a musí všechno přímo prožívat, aniž to pak těžkopádná hrubohmotná schrána nějak tlumí. Pozemská schrána může svou hutnou tíží a nepropustností mnohé //prodloužit// ale nikdy ne zamezit. Tím se vyřízení mnohých věcí jen odloží, ale nic se nezruší.
+Mnoho duší bývá zatím opět přitahováno z těžké hrubohmotnosti, dochází zde opět znovu a znovu k pozemské inkarnaci, aniž mezitím dospěly do jemnohmotnosti. Musely zůstat v jemné hrubohmotnosti, poněvadž se odtamtud nemohly tak rychle uvolnit. Vlákna je tam držela příliš pevně. A nějaké vychytralé proklouznutí tam není možné.
-//Všechno,// co člověk zde na zemi cítil a myslel, na něj čeká. Rovněž i přísně spravedlivé výsledky jeho jednání.
+Zde na zemi je pro člověka možné tak mnohé, co po svém odloučení již více nemůže. Visí pak pevněji v zákonech tohoto stvoření, všechno bezprostředně prožívá, aniž by to těžkopádná hrubohmotná schrána mezitím oddalovala. Pozemská schrána ve své hutné těžkopádnosti a nepropustnosti to //oddalovat// může, avšak nikdy tomu nemůže zabránit. Tím je tak mnohé pro vyrovnání jen odloženo, nikdy však zrušeno.
-Když člověk cítí, klíčí při tom vznikající nitky jako malá setba ze země. Malí bytostní se jich ujímají a pečují o ně. A tu se dostává v těžké hrubohmotnosti naprosto stejně pečlivého ošetření pleveli, tak jako ušlechtilým výhonkům. Rozvinou se a poprvé zakotví na hranici jemné hrubohmotnosti. Odtamtud jdou dále do rukou bytostných jiného druhu, kteří je vedou do jemnohmotnosti. Na jejich hranici opakuje se zakotvení a další vyvedení do bytostného. Odtamtud dosáhnou až do duchovního, kde se jim od mnoha bytostných jiného druhu dostane konečného zakotvení.
+Čeká ho //všechno,// co člověk zde na zemi cítil a myslel, a také přísně spravedlivé následky jeho konání.
-Při každém zakotvení na hranicích ztratí tyto nitky určitou vrstvu, aby mohly jít do jiného druhu. I to jde podle zákona a podle současného druhu úrovně. A všechny tyto vývoje podléhají činnosti bytostných!
+Když člověk cítí, tak vznikají při tom rostoucí vlákna, která se jeví jako malé ze země klíčící osivo, přijaté a pěstované malými bytostnými. Jako v těžké hrubohmotnosti je při tom pleveli dána přesně stejná starostlivá péče jako ušlechtilým výhonkům. Rozvinou se a poprvé se zachytí na hranici jemné hrubohmotnosti, aby se pak mohla ubírat dál, do rukou jiného druhu bytostných, kteří je vedou skrze jemnohmotnost. Na její hranici opakuje se zachycení a další vedení do bytostného, z něhož pak dosáhnou do duchovna, kde se jim opět od jiného druhu bytostných dostane jejich konečného zakotvení.
-Protože cit má svůj původ v pohyblivosti //ducha,// jsou jeho nitky neseny do duchovního! Táhnou odtamtud k duši, nebo ji alespoň udržují, dokud tato má ještě v jemné hrubohmotnosti něco prožít nebo odložit. Proto není možno, aby duše, která je mnoha nitkami zakotvena v duchovnu, tak rychle klesla nebo padla, jako taková duše, která má na sobě jen nitky z jemné hrubohmotnosti, protože byla na zemi duchovně líná. Připoutala se na hmotnost tím, že jen její požitky považovala za hodné úsilí.
+Taková je cesta //dobrého// chtění, která vede //vzhůru.// Cesta špatného chtění vede stejným způsobem //dolů.//
-Duše, která je tažena nitkami svého chtění, nevidí tyto nitky, tak jako je nevidí člověk zde na zemi, protože jsou vždy o něco jemněji uzpůsobeny než nejzevnější schrána, ve které se duše současně ještě pohybuje. V tom okamžiku však, kdy tato schrána prožitím v poznání dosáhne stejné jemnosti, jakou mají nejhutnější, ji dosud poutající nitky, že by je tím jako stejný druh mohla vidět, odpadnou tyto jako vyřízené. Proto nemůže duše nitky k ní připoutané nikdy skutečně vidět. --
+Při každém zakotvení na hranicích ztrácí tato vlákna určitou vrstvu daného druhu, kterou nechávají zpět, aby mohla v jiném druhu pokračovat dál. Také to probíhá přesně podle zákona a příslušného druhu úrovně. A všechny tyto vývojové pochody jsou podřízeny činnosti bytostných!
-Tak stojí tito malí bytostní, //pozemsky// myšleno, ve službě lidského ducha, protože obstarávají vykonávání vědomého nebo nevědomého chtění lidí. A přece jednají ve skutečnosti jen podle vůle Boží, jejíž zákon tak plní!
+Protože cit dobrého chtění má svůj původ v pohyblivosti //ducha,// jsou nesena tato vlákna také do duchovního. Vedou odtamtud k duši, nebo ji alespoň //drží,// pokud má ještě v jemnohmotnosti mnohé k prožití a odložení. Tím nemůže, pokud je mnohými takovými vlákny v duchovnu zakotvena, tak rychle klesnout a zřítit se jako duše, která na sobě nese jen vlákna z jemné hrubohmotnosti, poněvadž byla na zemi duchovně líná, poutala se jen na hrubohmotnost a považovala její požitky za jediné hodné úsilí.
-V této činnosti je tedy jen //zdánlivé// ovlivňování se strany lidského ducha. Rozdíl se jeví jen v tom, odkud to pozorujeme.
+Duše, která je tažena vlákny svého chtění, sama tato vlákna vidí právě tak málo jako člověk zde na zemi, protože jsou vždy o něco jemnějšího uzpůsobení než nejzevnější schrána, ve které se duše právě ještě pohybuje. Avšak v okamžiku, kdy tato schrána dosáhne skrze prožití v poznání stejné jemnosti jako nejhutnější mezi ještě existujícimi vlákny, a tím by je ve stejnorodosti vnější schrány mohla vidět, odpadnou tato jako již vyřešená, takže skutečné spatření takovýchto vláken s nimi spojenou duší nikdy nenastane. —
-Když jsem v dřívějších přednáškách o zvratném působení mluvil o nitkách, které z vás vycházejí a jsou odráženy nebo přitahovány, viděli jste obrazně před sebou asi jen spleť nitek. Nebylo však možno se domnívat, že tyto nitky běží samy někam jako červi. Musí procházet rukama a být vedeny dále. A tyto ruce náleží zde činným malým bytostným, o kterých jste dosud nemohli nic vědět.
+Tak stojí tito malí bytostní //pozemsky// myšleno ve službách lidského ducha, protože řídí podle druhu vědomého nebo nevědomého chtění lidí jeho provedení, a přece ve skutečnosti jednají jen podle vůle Boží, jejíž zákony tak naplňují!
-Nyní však stojí před vámi živý obraz. Představte si, že jste trvale obklopeni těmito bytostnými, kteří vás pozorují, každou nitku ihned přijímají a vedou tam, kam patří. Ale nejen to, oni ji zakotví a ošetřují až k vzejití setby, ano až do květů a plodů, tak přesně, jako jsou zde v těžké hrubohmotnosti všechna semena rostlin vypěstována bytostnými, abyste z nich mohli mít plody a ovoce.
+V této činnosti spočívá vliv skrze lidského ducha tedy jen //zdánlivě.// Rozdíl se ukazuje pouze v tom, ze které strany je to pozorováno.
-Je to tentýž základní zákon, totéž působení, jenže je prováděno jiným druhem bytostných, kteří jsou v tom, jak vy byste pozemsky řekli, specialisty. A tak prostupuje stejné tkaní a stejné působení //vše,// celé stvoření a způsobuje to pod dozorem a péčí bytostných setbu, klíčení, vzrůst, květ i přinášení ovoce, ať běží o jakýkoliv druh. Pro každý druh je tu bytostné působení a bez bytostného působení nebylo by žádných druhů.
+Když jsem v přednáškách o vzájemném působení kdysi hovořil o vláknech, která od vás vychází, jsou odpuzována a přitahována, tak jste obrazně před sebou viděli doposud asi jen spleť vláken. Nešlo však přijmout to, že by tato vlákna sama běžela dál stejně jako nějací červi, nýbrž musela procházet rukama, být vedena, přičemž tyto ruce patří takto působícím malým bytostným, o nichž jste doposud nemohli ještě nic vědět.
-A tak vzniklo z činnosti bytostných pod nátlakem nízkého chtění lidí a zakotvením z něho vycházejících nitek také peklo! Nitky špatného chtění dojdou tam zakotvení, vzrůstu, rozkvětu a přinesou nakonec také stejné plody, které musí přijmouti //ti// lidé, kteří zplodili setbu.
+Nyní však před vámi stojí živoucí obraz. Představte si, že jste trvale obklopeni těmito bytostnými, kteří vás pozorují, ihned přijímají každé vlákno a vedou je tam, kam patří. Avšak nejen to, nýbrž je i zakotví a pečují o něj až do vzejití setby, ba až k rozkvětu a plodům, přesně tak, jako jsou zde v těžké hrubohmotnosti bytostnými ošetřovaná všechna semena, až z nich pak nakonec můžete mít plody.
-Proto vládne v těchto nížinách stravující chlípnost s prostředím, které se k ní hodí, vraždychtivost, spory a všechny výhonky lidských vášní. Všechno však tryská z téhož zákona, v jehož splnění malí bytostní formují i pohádkovou //krásu// světlejších říší! --
+Je to stejný základní zákon, stejné působení, jen provedené jiným druhem bytostných, kteří, jak bychom pozemsky řekli, jsou v tom specialisty. A tak proniká celé stvoření stejné tkaní, stejné působení setby, vzejití, vzrůstu, rozkvětu a přinášení plodů pod dohledem a péčí bytostných pro //všechno,// lhostejno, co a jakého druhu to je. Pro každý druh je zde také bytostné působení a bez bytostného působení nebyly by zase dány žádné druhy.
-Tak chci nyní vyvolávati před vámi z celého stvoření obraz za obrazem, až se vám dostane jednotného a velkého přehledu. Pak už nebudete kolísat na svých cestách a nebudete bloudit, protože pak budete vědět. V základě špatný a zavrženíhodný byl by ten, kdo by //pak// ještě //nechtěl// řídit svou cestu k světlým výšinám.
+Tak povstalo působením bytostných z popudu nízkého chtění lidí v zakotvení z toho vzniklých vláken také takzvané peklo. Vlákna špatného chtění přišla tam k zakotvení, vzrůstu, rozkvětu a přinesla nakonec také odpovídající ovoce, které museli přijímat //ti// lidé, kteří setbu zplodili.
+Proto vládne v těchto nížinách stravující chlípnost se svým odpovídajícím prostředím, vraždychtivost, rozepře a všechny nešvary lidských vášní. Všechno však vzniká skrze stejný zákon, v jehož splnění malí bytostní formují i pohádkovou //krásu// světlejších říší! —
+Tak dávám nyní před vámi ze stvoření vyvstat obraz za obrazem, až dostanete jednotný, velký přehled, který vás nenechá nikdy zakolísat na vašich cestách a nenechá vás zbloudit, poněvadž pak budete vědoucí. Avšak musel by se ukázat jako již od základu zcela zkažený a zavrženíhodný ten, kdo by //pak// ještě svou cestu //nechtěl// řídit ke světlým výšinám.