Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 63. Lidské slovo. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:lidske_slovo to cs:doznivani:hlas:lidske_slovo Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 4. Lidské slovo. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:lidske_slovo to cs:doznivani:plamen:dil_ii:lidske_slovo Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Lidské slovo. ======
-Abyste vy, lidé, mohli v hrubé hmotnosti uzrávat, dal vám Stvořitel jednu velikou milost: Schopnost formovati slova! Nikdy jste neznali opravdovou cenu tohoto vznešeného daru, protože jste se o to nikdy nesnažili a používali této schopnosti velmi lehkomyslně. Nyní musíte hořce protrpět všechny následky svého falešného jednání.
+Vám lidem byla od Stvořitele jako veliká milost pro vaše zrání v hrubé hmotnosti darována schopnost formovat slova!
-Utrpení jest již kolem vás a vy ještě neznáte příčin, jejichž následování přináší takové utrpení.
+Nikdy jste nepoznali pravou hodnotu tohoto vysokého daru, protože jste se o to nikdy nenamáhali a zacházeli jste s ním povrchně. Nyní musíte mezi všemi následky svého falešného jednání hořce trpět.
-S dary Všemohoucího si nesmí nikdo hrát, aniž by si neuškodil. Tak tomu chce zákon, působící ve stvoření, který se nedá oklamat.
+Stojíte v tomto utrpení a neznáte ještě //příčiny,// jejichž následování takovéto utrpení přináší.
-A myslíte-li, že tato schopnost mluviti, tedy vaše schopnost formovati slova, která pak mluvením prosazují vaše chtění hrubé hmotnosti, jest neobyčejně důležitým darem vašeho Tvůrce, pak vězte také, že vám z toho vyrůstají povinnosti. Vyvstává vám nezměrná zodpovědnost, neboť vy máte řečí působiti ve stvoření!
+S dary Všemohoucího nesmí si nikdo zahrávat, aniž by si při tom uškodil, tak to chce zákon, který působě spočívá ve stvoření a který se nikdy nenechá oklamat.
-Slova a věty, které formujete, tvoří váš zevní osud na této zemi. Jsou jako setba v zahradě, kterou kolem sebe vysazujete, neboť každé lidské slovo patří k tomu nejživějšímu, co můžete //vy// v tomto stvoření pro sebe udělat.
+A když si myslíte, že tato možnost mluvit, tedy vaše schopnost vytvářet slova, která skrze řeč zakotvují vaše chtění do hrubé hmotnosti, je obzvlášť vysokým darem Stvořitele, tak také vězte, že vám tím vyrůstají povinnosti a povstává tím obrovská odpovědnost; neboť máte řečí a skrze řeč působit ve stvoření!
-Dávám vám dnes k uvážení výstrahu: V každém slově spočívá oživující schopnost, protože všechna slova jsou pevně zakotvena v prazákonech stvoření!
+Slova, která formujete, věty, tvoří váš vnější osud na této zemi. Jsou jako osivo v zahradě, kterou kolem sebe pěstujete; neboť každé lidské slovo patří k tomu nejživoucnějšímu, čím //vy// v tomto stvoření můžete pro sebe působit.
-Každé slovo, vytvořené člověkem, vzniklo pod tlakem vyšších zákonů. Musí se podle svého použití tvořivě vyžít zcela určitým způsobem!
+To vám dávám dnes varovně k uvážení: v každém slově spočívá vybavující schopnost, protože všechna slova jsou pevně zakotvena v prazákonech stvoření!
-//Použití// jest v rukou lidí. Podle jejich svobodné vůle. Vyžití však nikdo nemůže zvládnout, neboť je přísně spravedlivě vedeno svatým zákonem takovou mocí, kterou lidé dosud neznají.
+Každé slovo, které člověk vytvořil, povstalo pod tlakem vyšších zákonů a musí zformováno působit podle použití zcela určitým způsobem!
-Proto musí v konečném zúčtování přijít jen bědy na každého člověka, který zneužíval tajuplné působivosti slov!
+//Použití// spočívá v rukou člověka podle jeho svobodné vůle, avšak účinek není schopen nikdy ovládat, neboť ten odpovídaje svatému Božímu zákonu je přísně a spravedlivě veden jemu doposud ještě neznámou mocí.
-Kde však je //nějaký// člověk, který by v tom ještě nehřešil. Celé lidské pokolení vězí po tisíciletí hluboko v této vině. A kolik běd a utrpení bylo již rozseto po této zemi falešným používáním daru moci mluviti!
+Proto přijdou nyní při konečném zúčtování bědy na každého člověka, který zneužíval tajemné účinky slova!
-Svým zkázonosným, lehkomyslným žvaněním všichni lidé rozsévali jed. Setba správně vzešla. Plně vykvetla a přináší nyní plody, které musíte sklízet, ať chcete nebo nechcete. Vždyť jsou to všechno následky //vašeho// jednání, které jsou vám nyní házeny do klína!
+Kde je však //takový// člověk, který se v tom ještě //neprohřešil!// Celé lidské pokolení hluboko vězí v této vině již tisíce let.
-Že tento jed //musí// přinést ty nejodpornější plody, nemůže překvapiti nikoho, kdo zná zákony ve stvoření. Zákony ve stvoření se neřídí podle lidských domněnek, ale jdou klidně svými velkými cestami, bez zdržování, bez odchylky, od prapočátků a nezměněně po všechnu věčnost.
+Co bylo již za zlo skrze falešné použití tohoto daru smět mluvit rozseto nad touto zemí!
-Rozhlédněte se, lidé, kolem sebe jasně, nezaujatě: //Musíte// bez překážek poznat samočinné Božské zákony nejsvětější vůle. Vždyť máte před sebou všechny plody své setby! Kam se podíváte, všude dnes uvidíte na vrcholu všeovládající hřmotné řeči. Tato setba //musela// vést rychle k rozkvětu, aby nyní v dozrávání ukázala své pravé jádro, čímž se pak jako nepotřebná sama zhroutí.
+Všichni lidé skrze zkázu přinášející lehkomyslné žvanění zasévali jed. Setba správně vzešla, došla k plnému rozkvětu a přináší nyní ovoce, které musíte sklízet, ať už chcete nebo ne; neboť to všechno jsou následky //vašeho// konání, které vám nyní budou vrženy do klína!
-//Musela// zrát pod zvýšeným tlakem ze Světla, musí vystřelit do výše jako ve skleníku, aby se ve své dutosti bez jakékoliv opory zhroutila a pohřbila pod sebou všechny ty, kteří s lehkomyslnou důvěřivostí nebo sobeckými nadějemi se uchýlili pod takovou ochranu.
+Že tento jed //musí// přinést nejodpornější plody, nepřekvapí nikoho, kdo zná zákony ve stvoření, které se neřídí podle lidských domněnek, nýbrž jdou klidně svou velikou cestou, nezadržitelně, bez odchylky, od prvopočátku a nezměněně také po celou věčnost.
-Doba sklizně přichází! Všechny následky falešných řečí padají již nyní zpět, na jednotlivce, tak jako na celé masy, které takové řeči opětovaly.
+Pohleďte kolem sebe, lidé, jasně a nepředpojatě: //Musíte// bez dalšího poznat samočinné Boží zákony nejsvětější vůle, protože přece máte před sebou plody své setby! Kamkoliv pohlédnete, tam je na špici stojící vznešeně znějící řeč, všechno řídící. Ta //musela// tuto setbu rychle přivést k takovémuto rozkvětu, aby nyní dozrávajíc ukázala své pravé jádro, čímž se jako nepotřebná pak zhroutí.
-Zralost ke žním přináší a //přirozeně// ukazuje přísnou důslednost působení Božských zákonů v tom, že nyní, nakonec, museli dostat do rukou nejvyšší moc a nejsilnější vliv největší žvanilové. To je nejvyšší bod a výsledek neustále falešně používaného slova, jehož tajuplného působení bláznivé lidstvo více nezná. Nemohlo znát, protože se už dávno uzavřelo jakémukoliv vědění.
+Ta //musela// dozrát pod zvýšeným tlakem ze Světla, musí jako ve skleníku vyhnat do výše, aby ve své prázdnotě ztratila každou oporu a zřícena pohřbila pod sebou všechno, co se domnívalo, že se v lehkomyslné důvěře nebo v sobeckém očekávání skryje pod její ochranu.
-Nedbalo hlasu varujícího Ježíše, Syna Božího, který již tehdy pravil:
+Čas sklizně již započal! Tím dopadnou všechny následky falešných řečí nyní konečně zpět, jak na jednotlivce, tak na celé masy, které takové řeči podporovaly.
-„Vaše řeč budiž ano, nebo ne; což nad to jest, jest zlo!“
+Zralost ke sklizni přináší také //přirozeně// s sebou, a to ukazuje přísnou důslednost účinků Božích zákonů, že nyní na konci musí také obdržet nejsilnější vliv a největší moc největší žvanilové, jakožto vrchol a ovoce tohoto trvale falešného použití slova, jehož tajuplné působení pošetilé lidstvo již více nemohlo znát, protože se vědění o tom již dlouho uzavíralo.
-V těchto slovech je mnohem víc, než vy si myslíte. Je v nich skryt pro celé lidstvo vzestup nebo záhuba.
+Nedbalo na hlas varujícího Syna Božího Ježíše, který již tehdy řekl:
-Svým sklonem k mnohému a nepotřebnému mluvení zvolili jste //záhubu.// Již se k vám blíží. Aby vám usnadnila zachraňující poznání všech špatných plodů, které jste si vynutili sami falešným používáním slova, ukáže vám je ještě jednou zřetelně před všeobecným pádem v soudu.
+„Vaše řeč budiž ano nebo ne; neboť co nad to jest, je od zlého!“
-Síla zvratného působení vynáší nyní na špičky mistry vašich vlastních hříchů tak, abyste vy tím byli utlačeni a tím mohli se v poznání od toho konečně osvoboditi nebo zahynouti.
+V těchto slovech spočívá mnohem víc, než si myslíte; neboť skrývají pro lidstvo výstavbu nebo úpadek!
-To //jest// spravedlnost a současně pomoc, jakou jen vůle Boží ve své dokonalosti vám může poskytnout!
+Skrze svůj sklon k přílišným a nepotřebným řečem zvolili jste si //úpadek,// který vám již nastal. Ukáže se vám také ještě zcela jasně nakonec před všeobecným pádem v soudu k usnadnění záchranného poznání všech plodů, které jste si skrze falešné použití slova sami vynutili.
-Ohlédněte se přece! Vždyť to //musíte// poznat, jestliže chcete! A těm, kteří ještě váhají, bude závoj jimi samými držený před očima ovocem jejich chtění násilím stržen v horším a těžším utrpení než dosud, aby země byla očistěna od tlaku jejich velké viny.
+Vzájemně působící moc pozvedá mistry vašich vlastních hříchů do čela tak, že vám od nich hrozí rozdrcení, abyste se v poznání konečně od toho osvobodili, nebo při tom zahynuli.
-Celé lidstvo na tom spolupracovalo, nejen jednotlivci. Jsou to květy všech falešných jednání minulých staletí, které dnes musí v těchto posledních plodech uzrát v soudu a touto zralostí zaniknout.
+To //je// spravedlnost a pomoc současně, jak vám ji jen Boží vůle ve své dokonalosti může poskytnout!
-Lehkovážné, nesmyslné a bezmyšlenkovité, vždy však falešné žvanění jest proti prazákonům stvoření. Muselo se vystupňovat až ve všeobecnou nemoc, jak se dnes jeví. V otřásající horečce, jako v bouři, bude nyní shazovat své plody … budou padat lidstvu do klína.
+Pohleďte přece kolem! //Musíte// to přece poznat, pokud to jen chcete. A těm, kteří v tom ještě váhají, těm bude závoj, který si sami drží před svými zraky, ovocem jejich chtění ještě násilně stržen skrze ještě horší utrpení než doposud, aby tato země byla očištěna od tlaku vaší veliké viny!
-Proto není třeba litovat lid, který musí pod tím sténat a trpět. Je to ovoce jejich //vlastního// chtění, které musí být požíváno i když chutná shnile a hořce a mnohým přinese zkázu. Z jedovaté setby může být sklizen jen jed. Řekl jsem již ve svém Poselství: Sejete-li bodláčí, nemůžete sklízet pšenici!
+Celé lidstvo je v tom zapleteno, nejen jednotlivci. Jsou to květy všeho falešného jednání minulých staletí, které dnes musely dozrát pro soud v těchto posledních plodech, aby s touto zralostí zanikly.
-Tak také nemůže nikdy ze štvavých řečí, posměšků a škodolibosti vašich spolubližních vzniknouti žádný vzestup; neboť každý druh a způsob může zrodit jen //stejné,// může přitahovat jen stejnorodé! Nesmíte //nikdy// zapomenout na tento zákon stvoření! Působí //samočinně// a všechno lidské chtění proti němu nic neznamená! Nikdy nic, slyšíte dobře? Vryjte si to v paměť, abyste toho vždy dbali ve svém myšlení, mluvení, jednání; neboť z toho vyplývá vše a roste váš osud! Nedoufejte proto nikdy v něco jiného, než vždy jen v ovoce stejného druhu, jako byla setba! Vždyť to konečně není tak těžké a přece právě v tom nejvíce chybujete. Pohanění může přinést jen pohanění, nenávist jen nenávist a vražda jen vraždu. Ušlechtilost však, mír, světlo a radost může tryskat opět jen z //ušlechtilého// myšlení.
+Lehkovážné, nesmyslné a bezmyšlenkovité, vždy však falešné tlachání, které se zachvívá proti prazákonům stvoření, muselo se vystupňovat až k //všeobecné// nemoci, která se dnes ukazuje a musí nyní také v horečném třesu jako v bouři shazovat své plody … padnou lidstvu do klína.
-Osvobození a spása není v pokřiku jednotlivců nebo davu. Lid, který se dá vést žvanily, musí bezpodmínečně a právem dojít špatné pověsti, v bídu a smrt, v úzkost a opuštění. Násilím bude sražen do špíny.
+Není proto politováníhodným žádný národ, který nyní musí pod tím sténat a trpět; neboť je to ovoce //vlastního// chtění, které musí být požíváno, i když je shnilé a chutná hořce a mnohým přináší zkázu, protože z jedovaté setby může vzejít také jen jed.
-A jestliže se plody a sklizeň dosud tak často neobjevily v //jednom// pozemském životě, nýbrž až v pozdějším, pak je tomu nyní jinak. Naplnění svaté vůle Boží vynucuje //bezprostřední// vyžití všeho dění na zemi a tím také vyžití všech osudů lidí a národů! Konečné zúčtování!
+Řekl jsem již ve svém Poselství: pokud zaséváte bodláky, nemůže z toho vzejít žádná pšenice!
-Střezte proto svá slova! Pečlivě dbejte své řeči. Vždyť i lidské slovo jest čin. Ovšem, že se může zformovati jen v úrovni jemné hrubohmotnosti, z níž pak působí na všechno pozemské.
+Tak také nemůže nikdy ze štvavých řečí, posměchu a škodolibosti vašich bližních vzniknout jakákoliv výstavba; neboť každý druh a způsob může přece zrodit jen //stejné,// může přitahovat jen stejnorodé! Tohoto zákona stvoření nesmíte //nikdy// zapomenout! Projevuje se //samočinně// a všechno lidské chtění proti němu nikdy nic nezmůže! Nikdy, slyšíte to dobře? Vryjte si to do sebe, abyste na to vždy dbali ve svém myšlení, řeči i jednání; neboť z toho klíčí vše a vyrůstá váš osud! Neočekávejte tedy nikdy něco jiného než vždy jen ovoce stejného druhu setby!
-Nedomnívejte se však, že se rozmluvy podle svého slovního znění naplňují a zrají k činu, když mluvící nemá ve své duši //nejčistší// úmysly! Naopak, slova formují //to,// co v nich vystupuje a rozechvívá //nitro mluvícího.// Tak může jedno a totéž slovo přinést dvojí účinek a běda tam, kde se opravdu nezachvívalo v plné čistotě.
+To přece není nakonec tak těžké, a přece právě v tom stále znovu chybujete! Potupa může přinést zase jen potupu, nenávist jen nenávist a vražda jen vraždu. Avšak ušlechtilost, mír, světlo a radost může opět vycházet také jen z //ušlechtilého// myšlení, nikdy jinak.
-Snímám závoj z vašeho dosavadního nevědění o tom, abyste vědomě mohli prožít zlé následky a čerpat z toho užitek pro budoucnost.
+Osvobození a spása nespočívá v pokřiku jednotlivců a mas. Lid, který se nechá vést žvanily, musí bezpodmínečně a právem dojít ke špatné pověsti, k nouzi a smrti, k ubohosti a zbídačení; násilím bude sražen do špíny.
-K pomoci dávám vám nový zákon: Střezte své //slovo! Vaše řeč budiž prostá a opravdová!// Podle svaté vůle Boží skrývá v sobě schopnost formovati, jež je podle druhu slov a mluvícího buď tvořivou nebo také ničivou.
+A pokud se plody a sklizeň doposud tak často ještě neukázaly v //jednom// pozemském životě, nýbrž teprve v pozdějších, tak nyní tomu je jinak; neboť splnění svaté vůle Boží vynucuje //bezprostřední// vybavení veškerých událostí na zemi a tím také rozuzlení všech osudů lidí a národů! Konečné zúčtování!
-Nepromarňujte těchto vznešených darů, které vám Bůh tak milostivě poskytl, ale snažte se je správně poznat v celé jejich hodnotě. Síla řeči byla dosud kletbou těm lidem, kteří jako Luciferovi trabanti ji zneužívali ve zlých důsledcích zkřiveného a jednostranně přepěstěného rozumu!
+Střežte proto svá slova! S pečlivostí dbejte své řeči; neboť také lidské slovo je čin, který ovšem může tvořit formy jen v rovině jemné hrubohmotnosti, která se působíc noří do všeho pozemského.
-Chraňte se proto lidí, kteří mnoho mluví; neboť s nimi kráčí rozklad! //Vy// však máte být //tvořivými// v tomto stvoření a ne žvanily!
+Avšak nedomnívejte se, že přísliby se při tom naplní podle jejich slovního znění a dospějí k činu, když řečník nenese při tom ve své duši nejčistší úmysly, nýbrž slova zformují //to,// co se z //nejhlubšího nitra řečníka// současně s nimi spoluzachvívá. Tak může přinést totéž slovo dvojí účinek a běda tam, kde se nezachvívá opravdově v plné čistotě!
-Střezte své slovo! Nemluvte jen, abyste mluvili! Mluvte jen tam a tehdy, když je to nutné. V lidském slově má se odrážet odlesk slova Božího, jež jest životem a věčně jím bude.
+Snímám závoj z vaší dosavadní nevědomosti o tom, abyste nyní mohli vědomě prožít špatné následky a mohli z toho vyzískat užitek pro budoucnost.
-Vy víte, že celé stvoření zachvívá se v slově Pánově! Nestojí to za přemýšlení? Stvoření zachvívá se v něm tak jako vy, kteří patříte ke stvoření. Stvoření vzniklo z Pánova slova a je slovem udržováno.
+K pomoci dávám vám proto ještě jako nový zákon:
+//Dbejte na své slovo! Vaše řeč budiž prostá a opravdová!// Skrývá v sobě podle svaté vůle Boží schopnost formovat, budujíc nebo také ničíc, podle druhu slov a řečníka.
+Nemrhejte těmito vysokými dary, které vám Bůh tak milostiplně poskytl, nýbrž snažte se je správně poznat v celé jejich hodnotě. Síla řeči byla vám doposud kletbou skrze takové lidi, kteří ji jako luciferští trabanti zneužívali a tím hnali do špatných následků zkřiveného a jednostranně přepěstovaného rozumu!
+Chraňte se proto před lidmi, kteří mnoho mluví; neboť s nimi jde rozklad. Vy však máte být //budujícími// v tomto stvoření, žádnými žvanily!
+Dbejte na svá slova! Nemluvte, jen aby se mluvilo. A mluvte, jen když je to nutné! V lidském slově má spočívat odlesk Slova Božího, které je životem a věčně životem zůstává.
+Vy víte, že celé stvoření se zachvívá ve Slově Páně! Přemýšlejte o tom! Stvoření zachvívá se v něm, jakož i vy sami, kteří přece náležíte ke stvoření; neboť povstalo z něj a je skrze toto Slovo udržováno.
 Lidem bylo jasně zvěstováno:
-„Na počátku bylo Slovo! A Slovo bylo u Boha! A Bůh byl Slovo!“
+„Na počátku bylo Slovo! A to Slovo bylo u Boha! A //Bůh// byl Slovo!“
-V tom je všechno vědění, jen kdybyste z něj čerpali! Ale vy to čtete a nedbáte. Říká vám zřetelně:
+V tom spočívá pro vás veškeré vědění, pokud byste z něj jen čerpali. Avšak vy to čtete, a nedbáte toho. Říká vám to zřetelně: Slovo přišlo //z// Boha! Bylo a je částí z Něj. A toto Boží Slovo, živoucí tvořivé Slovo Boha Otce, to je //Imanuel!//
-Slovo přišlo //z// Boha, bylo a jest částí z něj. A toto Boží Slovo, živoucí stvořitelské slovo Boha Otce jest //Imanuel!//
+Ono se tak nejmenuje, nýbrž jím jest! V něm zachvívá se vše, co zde smí žít, z něj povstalo pak také celé stvoření; neboť on je také současně:
-Ono se tak nejmenuje, nýbrž jím jest! V něm se zachvívá vše, co zde smí žít. Z něj vzniklo také celé stvoření. On jest také současně: **//Budiž Světlo!//**
+Budiž Světlo!
-Malý odlesk moci //živoucího// Slova Božího, v němž jest vše, co jest mimo Boha samého, ten malý odlesk spočívá také //v lidském slově.//
+Malý odlesk z moci //živoucího// Slova Božího, které v sobě nese a obepíná vše, co je mimo Boha samotného, malý odlesk z toho spočívá také v //lidském slově!//
-Lidské slovo může sice vysílat své působení pouze do úrovně jemné hrubohmotnosti. To však stačí, aby to ve zvratném působení zformovalo osudy člověka a také i národů //zde na zemi!//
+Lidské slovo může sice vysílat své účinky jen až do úrovní jemné hrubohmotnosti, avšak to stačí, aby ve zpětném působení formovaly osudy člověka a národů //zde na zemi!//
-Myslete na to! Kdo mnoho mluví, stojí jen na půdě zkřiveného, jednostranně přehnaného rozumu! To jde vždy ruku v ruce. Podle toho to poznáte! A jsou to slova pozemských nížin, která nikdy nebudou schopna výstavby. Avšak slovo //má// stavět podle Božských zákonů. Neposlouchá-li tohoto příkazu, může zplodit jen zlo.
+Myslete na to! Kdo mnoho mluví, stojí jen na půdě zkřiveného, jednostranně přepěstovaného rozumu! To jde vždy ruku v ruce. Podle toho to poznáte! A jsou to slova pozemských nížin, která nikdy nejsou schopná budovat. Avšak slovo //má// budovat podle Božího zákona. Kde se tohoto přikázání nedbá, tam to může vytvořit jen pravý opak.
-Střezte proto stále své slovo! A //stůjte// za svým slovem! Pravé cestě k tomu budete ještě vyučováni ve výstavbě království Božího zde na zemi.
+Dbejte proto vždy na svá slova! A //stůjte// za svým slovem! Pravou cestu k tomu se máte ještě naučit zde na zemi ve výstavbě říše Boží.
-Musíte se teprve naučit znát sílu slov, která jste dosud tak lehkovážně a hračkářsky zneuctívali.
+Nejprve se musíte naučit znát sílu slov, která jste tak povrchně a hračkářsky doposud znehodnocovali.
-Vzpomeňte jen nejsvětějšího slova vám daného. Slova: **//Bůh//**.
+Vzpomeňte jen na nejsvětější slovo, které vám bylo dáno, na slovo: BŮH!
-Mluvíte velmi často o Bohu, //příliš// často, než aby z něj mohla znít taková úcta, z níž by se dalo poznat, že to také správně //procítíte:// úcta, která by vám dovolila toto vznešené slovo ve zbožné oddanosti jen //šeptat,// abyste je pečlivě ochránili před jakýmkoliv způsobem znesvěcení.
+Mluvíte velmi často o Bohu, //příliš// často, než aby v tom mohla ještě zaznívat //ona// úcta, která dává poznat, že při tom také //cítíte// to pravé: úcta, která vám dovolí toto vznešené slovo jen //šeptat// ve zbožné oddanosti, aby bylo pečlivě chráněno před každým způsobem znesvěcení.
-Co jste však vy lidé učinili v slově z tohoto nejsvětějšího ze všech pojmů! Místo, abyste svého ducha pokorně a radostně připravovali k tomuto nejvyššímu výrazu, aby se vděčně otevřel nevýslovné síle záření z bezbytostné vznešenosti Světla opravdového bytí, jež dala vám jako všem ostatním tvorům možnost dýchat, opovažujete se strhovat toto slovo do nížin svého malicherného myšlení, zneužívat ve hře jako všední slovo, takže se stalo pro vaše uši jen prázdným zvukem a proto nemohlo najít vstup do vašeho ducha.
+Avšak co jste vy lidé učinili ve slově z tohoto nejsvětějšího ze všech pojmů! Místo abyste svého ducha pokorně a radostně připravili pro tento vznešený výraz, aby se vděčně otevřel nevýslovné síle záření bezbytostného majestátu Světla skutečného Bytí, která vám jako všem tvorům teprve umožnila dýchat, troufáte si ho strhnout do nížin svého nejmalichernějšího myšlení, hračkářsky ho používáte jako všední slovo, které se tím ve vašich uších muselo stát jen prázdným zvukem, a tak nemůže najít vstup do vašeho //ducha.//
-Pak je samozřejmé, že se toto nejvyšší ze všech slov jinak projeví, než u těch, kteří je v pravé úctě a poznání šeptají.
+Je pak samozřejmé, že se toto nejvyšší ze všech slov jinak projeví než u těch, kteří je v pravé úctě a poznání šeptají.
-Dbejte proto //všech// slov; neboť skrývají pro vás radost i utrpení, tvoří nebo boří, přinášejí jasnost nebo mohou také zmást vždy podle druhu, //jak// byla mluvena a použita.
+Dbejte proto //všech// slov; neboť pro vás skrývají radost nebo žal, budují nebo rozkládají, přináší jasnost, mohou však také mást, vždy podle způsobu, //jakým// jsou pronesena a použita.
-Později ve výstavbě chci vám dát také //takové// poznání, abyste mohli //děkovat každým// slovem, jež vám Tvůrce dovoluje nyní ještě promluviti! Pak budete také vy pozemsky šťastni a mír bude vládnout zde, na této dosud nepokojné zemi.
+Chci vám dát ve výstavbě později také //takové// poznání, abyste mohli //děkovat každým// slovem, které vám Stvořitel nyní ještě poskytuje k řeči! Pak máte být také pozemsky šťastní a mír zavládne zde na této doposud neklidné zemi.