Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 18. Kristus řekl … | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:kristus_rekl to cs:doznivani:hlas:kristus_rekl Marek Ištvánek
+++ Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 19. Christus sprach …! | 2020/10/18 00:03 | current
– angelegt Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Kristus řekl … ======
+====== Christus sprach …! ======
-Tato slova pronáší se dnes dojemně tisícerými způsoby: křesťany, ba i jinověrci. //Kristus řekl!// Tímto úvodem má býti již předem odstraněn každý rozpor. Ale každý, kdo takto mluví, chce tím svrhnouti se sebe jakoukoliv zodpovědnost. Ale naopak! Před Bohem ukládá tím na sebe nezměrnou zodpovědnost!
+Salbungsvoll hört man heute tausendfältig dieses Wort. //Christus sprach!// Mit dieser Einleitung soll jeder Widerspruch von vornherein genommen sein. Doch auch die eigene Verantwortung will damit abwälzen von sich ein jeder, welcher also spricht. Aber statt dessen nimmt ein jeder damit ungeheuere Verantwortung auf sich … vor Gott!
-Avšak nikdo na to nemyslí, dokud nedopadnou na něj následky s takovou silou, pod níž se musí navždy odmlčeti. Tato hodina přichází! Kameny odplaty se již valí! Pro mnohé lidské duše vzniká jich však nejvíce ze slov: //Kristus řekl!//
+Doch daran denkt er nicht, bis es sich auf ihn wälzen wird mit einer Wucht, die ihn für immer muß verstummen lassen! Die Stunde kommt, schon sind die Steine der Vergeltungen im Rollen! Der größte aller aber erstand vielen Menschengeistern in den einleitenden Worten: //Christus sprach!// — —
-Za těmito slovy následuje pak zpravidla nějaká věta z „Písma svatého“, která má sloužiti k útěše, uklidnění, povzbuzení, nebo také jako výstraha, či dokonce jako hrozba. Často má nabádati i k obraně a k boji. Má býti jako balsám a jako meč, jako štít a zároveň jako měkká poduška.
+Es folgt den Worten dann irgendein Satz aus der „Heiligen Schrift“, der dienen soll zu tröstender Beruhigung, zum Ansporn, auch zur Warnung und sogar zur Drohung, oder Abwehr und zum Streit. Als Balsam wird es angewendet und als Schwert, als Schild und auch als sanftes Ruhekissen!
-To všechno bylo by pěkné a veliké, bylo by to dokonce //správné,// kdyby slova, uváděná jako Kristova, žila ještě v tom smyslu, jak je Kristus //skutečně// řekl!
+Das alles wäre schön und groß, wäre sogar das //rechte,// wenn die angeführten Worte in dem //gleichen Sinn// noch lebten, wie sie Christus //wirklich// sprach!
-Ale tak tomu //není!// Mnohá tato slova vytvořili //lidé// sami ze sebe při matném vzpomínání, a proto nemohli podat již stejný smysl slov Kristových.
+Aber so //ist// es nicht! Die //Menschen// formten viele dieser Worte aus sich selbst in mangelhaftester Erinnerung, und konnten dabei nicht den gleichen Sinn der Worte Christi wiedergeben.
-Potřebujete se jen rozhlédnouti, jak je tomu dnes. Kdo chce vysvětlit nebo jen ze vzpomínky //vlastními// slovy napsati něco z poselství Grálu, které je přece vytištěno a mnou napsáno, tu //již dnes// nepodává to tak, aby to odpovídalo vlastnímu smyslu. Z druhých úst, z druhého pera vycházejí již změny, nová slova vlastní smysl zahalí a často i změní. A to i při nejlepší vůli. Už to nikdy není //totéž,// co jsem řekl //já.//
+Ihr braucht ja nur zu sehen, wie es heute ist. Wer aus der Gralsbotschaft, die doch gedruckt vorliegt, und von mir selbst geschrieben ist, irgend etwas erklären will mit //eigenen// Worten oder Niederschriften nur aus Erinnerung heraus, der bringt es //heute// schon nicht so, wie es dem eigentlichen Sinn entspricht. Durch einen zweiten Mund, durch eine zweite Feder gehend kommen stets Veränderungen, mit neuen Worten wird der eigentliche Sinn verbogen, manchmal gar entstellt, im besten Wollen, dafür einzutreten. Es ist niemals //das// Wort, das //ich// gesprochen habe.
-Oč horší to bylo tehdy. Jakékoliv písemné, Synem Božím sepsané podání nám chybí. Všechno mohlo býti předáno potomstvu //pouze// prostřednictvím druhých až třetích lidí tohoto světa. A to mnohem později, když Kristus opustil hrubohmotnost! Všechno vzniklo teprve z nedostatečných lidských vzpomínek, spisy a vypravování, také i slova, o nichž dnes s jistotou ze zvyku předpokládáme, že je //Kristus řekl!//
+Und wieviel schlimmer damals, da vom Gottessohne selbst doch Niederschriften seines Wortes fehlen, und alles //nur// durch zweite, dritte Menschen dieser Nachwelt übermittelt werden konnte. Erst lange nach der Zeit, da Christus die Grobstofflichkeit verlassen hatte! Alles erstand erst aus der mangelhaften menschlichen Erinnerung heraus, die Niederschriften und Erzählungen, und alle Worte, denen man jetzt mit Bestimmtheit stets vorauszusetzen sich gewöhnte: //Christus sprach!//
-Již tehdy dílo Luciferovo, svésti lidský rozum ke zlému, ve svém neblahém vzrůstu pracovalo k tomu, aby Kristovo slovo nemohlo nalézti //takovou// půdu, která by umožnila správné pochopení. To byl šachový tah temnot, jemuž nebylo rovno. Správné pochopení všech slov, která nemluví o hrubohmotnosti, jest možné pouze nezeslabenou spoluprací citového mozku, který však již za pozemského času Kristova byl velmi zanedbán. Tak zakrněl a nemohl pracovati plnou činností.
+Schon damals hatte das Werk Luzifers, den menschlichen Verstand zum Götzen zu erheben, in seinem unheilvollen Wachsen dazu vorgearbeitet, daß Christi Worte nicht //den// Boden finden konnten, welcher richtiges Erfassen möglich macht. Das war ein Schachzug aus dem Dunkel ohnegleichen. Denn richtiges Erfassen aller Worte, welche nicht von Grobstofflichkeit sprechen, ist nur unter //ungeschwächter// Mitarbeit eines Empfindungshirnes möglich, das aber schon zu Christi Erdenzeit bei allen Menschen stark vernachlässigt, damit verkümmert worden war, und seine volle Tätigkeit nicht leisten konnte.
-Tím měl Lucifer ve své moci také všechno pozemské lidstvo! A to byla jeho zbraň proti všemu Světlu.
+Damit hatte Luzifer auch die Erdenmenschheit in seiner Gewalt! Und das war seine Waffe gegen das Licht! —
-Jedině lidský citový mozek, zadní mozek může podržeti vzpomínky //beze změny.// To však nemůže rozum předního mozku!
+//Unentstellt// Erinnerungen zu behalten, vermag allein das menschliche Empfindungshirn, also das hintere Gehirn, nicht aber der Verstand des vorderen Gehirnes!
-Tak vymstil se při tom dědičný hřích lidstva hluboce a pronikavě jen na tomto lidstvu samotném. Lidstvo nechalo lehkomyslně zakrnět zadní mozek, ačkoliv jedině ten jest schopen uchovati v obrazech a citech všechno dění a zážitky //tak,// jakými //skutečně// byly a to beze změny a nezeslabené. Tak, aby mohly býti kdykoliv přesně vyvolány.
+Es rächte sich tief einschneidend dabei die Erbsünde der Menschheit nun an dieser selbst, die leichtfertig das hintere Gehirn so arg verkümmern ließ, welches allein alle Geschehen und Erlebnisse als //solche// festzuhalten fähig ist, in Bildern und Empfindung, //so,// daß sie zu jeder Zeit genau auch auferstehen, wie sie //wirklich// waren, unverändert, //ungeschwächt// sogar.
-Přední mozek tak učiniti nemůže, poněvadž je více vázán na hrubohmotný pojem času a prostoru a není vytvořen //k přijímání, nýbrž k vysílání do pozemského.//
+Das Vorderhirn vermag das nicht, da es mehr an den grobstofflichen Raum- und Zeitbegriff gebunden ist, und nicht zur //Aufnahme,// sondern zur //Aussendung ins Irdische// geschaffen wurde.
-A tak i podání popisů všeho prožitého a slyšeného za dob Kristových vycházelo ze vzpomínek, promísené pozemsky lidskými názory a tím i nevědomky pozemsky přizpůsobené. Nikdy nebylo podání tak čisté, jak by je byl viděl a podržel citový mozek, plný síly. Drápy Luciferových pomocníků zaryly se již příliš hluboko a držely své otroky rozumu příliš pevně.
+So ging nun auch die Wiedergabe der Beschreibungen des Erlebten und Gehörten während Christi Erdenzeit nur mit den irdisch-menschlichen Anschauungen vermischt aus der Erinnerung ganz unbewußt irdisch zurecht gearbeitet hervor, nicht aber in der Reinheit, wie sie ein kraftvolles Empfindungshirn behalten und gesehen haben würde. Die Krallen von Luzifers Trabanten hatten ihre Furchen schon zu tief gegraben, hielten ihre Sklaven des Verstandes unentrinnbar fest, so daß diese den größten Schatz, die Gottesbotschaft, ihre einzige Errettungsmöglichkeit, nicht mehr richtig erfassen oder halten konnten und an sich ungenützt vorübergehen lassen mußten.
-Vmyslete se do toho sami. Pochopiti to všechno nevyžaduje velikou námahu. Ke Kristu přicházeli mnozí lidé, kteří se ptali a chtěli si vyprosit tu neb onu radu. On také rád udílel jim tyto rady ve své veliké lásce, která nikdy neumdlévala, poněvadž byl živoucí láska a //jest jí ještě i dnes!//
+Denkt Euch nur selbst hinein, es kostet nicht viel Mühe, sich dabei zurechtzufinden. Zu Christus kamen viele Menschen, die ihn fragten, um diesen oder jenen Rat ihn baten, denen er den Rat dann auch gern gab in seiner großen Liebe, welche nie versagte, weil er lebende Liebe war und heute auch //noch ist!//
-Nebyl však při tom nikdy sám. Kromě učedníků bylo tu často mnoho zvědavců a posluchačů. Tázajícím se nebo prosícím dával takové rady, jaké //oni// potřebovali. Vezměte si za příklad onoho bohatého mladíka, který se chtěl dozvědět, která cesta by ho mohla vésti do království Božího. Syn Boží mu radil, aby rozdal chudým celý svůj majetek a pak ho následoval.
+Er gab also dem Fragenden und Bittenden Bescheid, wie //dieser// es benötigte. Nehmen wir einmal ein Beispiel.
-Následovati Krista neznamená však nic jiného, než říditi se jeho slovy.
+Jenen reichen Jüngling, der begierig war zu wissen, welcher Weg ihn nach dem Himmelreiche führen könne! Der Gottessohn riet ihm, seine ganze Habe zu verteilen an die Armen und dann ihm zu folgen.
-Kolem stojící zachytili letmo tuto episodu a pochopili ji tak, jako mnohé jiné. Předávali ji pak dále tím způsobem, jak ji každý jednotlivec lidsky přijal. A to jen zřídka odpovídalo nebo to vůbec neodpovídalo vlastnímu smyslu původního slova Kristova. Neboť již několik slov v jiné formě mohlo změniti celý smysl.
+Christus zu folgen heißt nichts anderes, als nach seinen Worten sich genau zu richten.
-První zpravodajové spokojili se pouze s //vyprávěním// prostých zpráv. Později byly však tyto rady jednotlivcům postaveny jako základní zákony pro celé lidstvo. To však učinilo pak //lidstvo// samo, ne Kristus, Syn Boží!
+Flugs nahmen nun die Umstehenden dieses Vorkommnis, wie so viele andere, zur Kenntnis, um es weiterzugeben nach der Art, wie es ein jeder Einzelne für sich nun menschlich aufgenommen hatte. Und das entsprach nur selten oder nie dem eigentlichen Sinn der ursprünglichen Worte Christi. Denn wenig Worte in anderer Form vermögen schon den ganzen Sinn zu ändern.
-A toto lidstvo se také odvážilo zcela prostě tvrdit: //Kristus řekl! Jemu// vkládali do úst to, co lidé sami ve vzpomínkách špatně pochopili a oděli pak do forem a slov, která dnes u křesťanů mají býti jako //Slovo Boží// nedotknutelnými určeními.
+Die ersten Weitergebenden begnügten sich jedoch mit dem //Erzählen,// einfachen Berichten. Später wurden diese Einzelratschläge aber als Grundgesetze für die ganze Menschheit aufgestellt! Das tat jedoch die //Menschheit// dann, nicht Christus selbst, der Gottessohn!
-V tom jest //tisíceronásobná vražda slova// Syna Božího, na //skutečném// slově Božím.
+Und diese Menschheit hat sich auch erkühnt, ganz einfach zu behaupten: //Christus sprach!// Sie legt //ihm// in den Mund, was Menschen selbst nur aus Erinnerung heraus und falschem Auffassen in Formen und in Worte kleideten, die heute nun den Christen als das //Gotteswort// bestimmend bleiben sollen, unantastbar.
-Každý člověk ví zcela přesně, že není schopen, aby po týdnech nebo měsících //bez chyby// vylíčil něco, co někdy prožil a co slyšel! Nemůže to nikdy do slova opakovati úplně přesně. A jsou-li tu dva, tři, čtyři, nebo dokonce více lidí, kteří současně viděli, nebo slyšeli totéž, tu právě tolikrát různé bude jejich líčení. O tom dnes nikdo nepochybuje.
+Darin liegt //tausendfacher Mord// am //wahren// Wort des Gottessohnes!
-To je samozřejmé, že z tohoto poznání musíte vyvodit také důsledky pro to, co bylo! Důsledky, které jsou nutné a nedotknutelné.
+Ein jeder Mensch weiß ganz genau, daß er nicht fähig ist, nach Wochen oder Monden //unfehlbar// noch zu schildern, was er einst erlebte, was er hörte! Vermag es wörtlich //niemals// ganz genau zu wiederholen. Und wenn es zwei, drei, vier oder auch zehn Menschen sind, welche gleichzeitig dasselbe hörten oder sahen, so wird man ebensoviel Vielfältigkeit in der Schilderung erhalten. An dieser Tatsache hegt heute niemand mehr noch Zweifel.
-Za pozemského života Syna Božího nebylo tomu jinak! Vidíte to dost zřetelně u Evangelistů! Jejich zprávy častokrát nesou zřejmě tuto pečeť. Uveďme příklad: Petr, jako první z učedníků ve svém poznání, pravil Synu Božímu: „Ty jsi Kristus, Syn Boha živého!“
+Da liegt es doch sehr nahe, daß Ihr bei der Erkenntnis einmal Folgerungen rückwärts schließen müßtet! Folgerungen, welche zwingend, unantastbar sind.
-Také Evangelisté podávají tato významná slova i Kristovu odpověď. Nečiní tak však nikterak jednotnou formou. Matouš poukazuje, že tím obrazně propůjčil Syn Boží Petrovi klíč ku království Božímu, že ho učinil skálou budoucí obce.
+Denn anders war es auch nicht zu des Gottessohnes Erdenzeit! Ihr seht es deutlich genug bei den Evangelisten! Deren Berichte tragen vielfach sichtbar diesen Stempel. Als Petrus zum Beispiel als erster von den Jüngern seine Erkenntnis zu dem Gottessohne sprach: „Du bist Christus, des lebendigen Gottes Sohn!“
-Ostatní Evangelisté uchovali Kristovu odpověď všeobecněji, což je správnější. Petr byl //prvním,// který toto přesvědčení vyslovil. Jako přesvědčení nebyla to jen slova, nýbrž stalo se to ve stvoření ihned činem! V jemnohmotnosti vznikla ihned, rychle a bezprostředně forma! Poctivé přesvědčení, které tak Petr svými slovy zakotvil ve stvoření, jeho poznání stalo se v témže okamžiku v jemnohmotnosti ihned skálou, která pak zůstala jako základní kámen k výstavbě budoucí obce pro všechny ty, kteří ve stejně prostém a poctivém přesvědčení byli schopni uvěřiti v Syna Božího. A tím měl Petr ve svých rukou také klíč k ráji. Neboť toto přesvědčení, že Ježíš je Syn Boží, přináší v sobě také přirozeně snahu //žíti// podle jeho slov! //To// je také pro //každého// člověka //klíčem// ke království Božímu! Tím je //každému// tento klíč vtisknut do ruky.
+Dieses bedeutungsvolle Wort und auch die Antwort Christi geben die Evangelisten wieder, aber nicht in durchaus einheitlicher Form. Matthäus bringt den Hinweis, daß der Gottessohn daraufhin Petrus bildlich einen Schlüssel zu dem Himmelreich verleiht, daß er ihn zum Felsen macht für eine werdende Gemeinde, während die anderen Evangelisten Christi Antwort aber allgemeiner halten, was richtiger ist.
-Ovšem jen za předpokladu, že slovo Boží přijal //nezměněné// do sebe, že mu správně porozuměl a podle něho žije. Kristus znal tento pochod, který se podle zákonů stvoření při Petrových přesvědčivých slovech v jemnohmotnosti odehrál. Vyslovil ho a vysvětlil učedníkům.
+Petrus sprach nur //als erster// diese Überzeugung wörtlich aus. Und solcherart Geschehen bleiben nicht nur Worte, sondern werden in der Schöpfung sofort Tat! Erstehen schnell //zur Form// in der Feinstofflichkeit, unmittelbar! Die ehrliche Überzeugung, welche Petrus damit in die Stofflichkeit verankerte durch seine Worte, sein Bekenntnis, wurden feinstofflich im gleichen Augenblick zum Fels, welcher als Grundstein liegen blieb zum Aufbau einer späteren Gemeinde, für alle, die in //gleicher,// schlicht ehrlicher Überzeugung an den Gottessohn zu glauben fähig werden können!
-Zákonitost jemnohmotných pochodů je také každému čtenáři mého poselství Grálu známa. Petr svým procítěným a také vysloveným vyznáním byl prvním, který tím obdržel klíč k ráji. Mohl-li na zemi zprostředkovati stejné přesvědčení, otvíral tím takovým lidem také království Boží. Kdo však nechtěli sdíleti jeho přesvědčení, těm muselo toto království také zůstati uzavřeno. To všechno jest zcela přirozené a samočinné dění, prosté a jasné.
+Und //damit// hatte Petrus auch den Schlüssel zu dem Paradiese in der Hand. Denn diese Überzeugung, daß Jesus der Gottessohn ist, bringt natürlich auch den Drang mit sich, nach seinem Wort //zu leben! Das// aber ist für //jeden// Menschen gleichzeitig der //Schlüssel// zu dem Himmelreich! Dieses Bekenntnis //ist// der Schlüssel, vorausgesetzt, daß ein derart Bekennender das Gotteswort //unentstellt// in sich aufnimmt, es recht versteht, und darnach lebt. Christus wußte diesen schöpfungsgesetzmäßigen Vorgang, der sich bei Petri überzeugten Worten feinstofflich vollzog, und sprach ihn aus, erklärend für die Jünger. Die Gesetzmäßigkeit feinstofflicher Vorgänge ist auch jedem Leser meiner Gralsbotschaft bekannt.
-Kristus chtěl a //mohl// vybudovati svou obec jenom //na takovémto// přesvědčení, jak je Petr vyslovil! Proto zformovala se přesvědčivá slova Petrova ve skutečnosti jemnohmotně ve skálu, která mohla býti základem pro stavbu, kterou později stejně přesvědčení vytvořili ve stvoření. //Toto přesvědčení// vytvářelo, formovalo a //stalo se// skutečně skálou, ne však Petr jako osoba!
+Petrus war also nur durch sein empfundenes und ausgesprochenes Bekenntnis als erster darin auch der erste, der den Schlüssel zu dem Paradiese damit erhielt. Und wem er auf Erden diese gleiche Überzeugung später vermitteln konnte, dem öffnete er damit auch stets das Himmelreich. Die aber seine Überzeugung nicht teilen wollten, denen mußte es verschlossen bleiben. Das alles ist ein ganz natürliches, selbsttätiges Geschehen, klar und einfach, und ist nicht an Petrus gebunden, noch von ihm abhängig.
-Matouš podal však smysl Kristovy odpovědi podle //svého// vlastního názoru čistě osobně, jako by se týkala jen Petra.
+Christus wollte und //konnte// einer Gemeinde auch nur //eine solche Überzeugung// zu Grunde legen, nicht aber eine Person! Petrus war nur gerade der, der es zuerst wirklich in Überzeugung ausgesprochen hatte. Die //Überzeugung// bildete, formte, //wurde// der Fels, nicht aber Petrus als Person!
-Právě Matouš ukazuje, že mnohému neporozuměl, že všechno zpracoval svým způsobem a snažil se to bezstarostně předati dále. Tak jako již na počátku jeho sepsání:
+Matthäus aber gibt dem Sinne der Antwort Christi nach seiner eigenen Anschauung rein Persönliches, als nur Petrus betreffend, weiter.
-Matouš 1:21 (Zvěstování anděla Josefovi):
+Gerade Matthäus zeigt vieles mißverstanden, das er dann in seiner Art verarbeitet sorglos weitergibt. Wie schon am Anfang seiner Niederschriften
-„Porodíť pak syna a nazveš jméno jeho Ježíš. Onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.“
+Matthäus 1, 21 (Verkündung des Engels an Josef).
-Na to ve verši 22. a 23. následuje v Matoušovi: „Toto všecko pak stalo se, aby se naplnilo, co povědíno bylo od Pána skrze proroka řkoucího: Aj, panna těhotná bude a porodí syna a nazveš jméno jeho Imanuel, které se vykládá: Bůh s námi!“
+„Und sie wird einen Sohn gebären, des Namen sollst Du Jesus heißen; denn er wird sein Volk selig machen von ihren Sünden.“ Darauf folgert Matthäus weiter in Vers 22 und 23:
-Matouš sám, vykládaje proroctví Izaiášovo, chtěl je úzce spojiti s narozením Syna Božího a to způsobem, který velmi zřetelně ukazuje, že ve svých sepsáních nechává mluviti jen své vlastní osobní názory a není tedy věcným.
+„Das ist aber alles geschehen, auf daß erfüllet würde, das der Herr durch den Propheten gesagt hat, der da spricht: „Siehe, eine Jungfrau wird schwanger sein, und einen Sohn gebären, und sie werden seinen Namen Imanuel heißen, das ist verdolmetschet: Gott mit Uns!““
-To by mělo sloužit každému jako výstraha, že tato sepsání nejsou slovem Božím, ale že je nutno považovati je za čistě osobní názory spisovatelovy.
+Matthäus will hier die Prophezeiung von Jesaja erklärend eng verbinden mit der Geburt des Gottessohnes, in einer Art, die allzudeutlich zeigt, daß er in seinen Niederschriften nur die eigene persönliche Auffassung sprechen läßt, also nicht sachlich bleibt.
-Matouš ku příkladu nevidí vůbec rozdílu mezi zvěstováním Izaiáše, které sám uvádí, a zvěstováním andělovým. V dětské nevinnosti je navzájem úplně pomíchal, //poněvadž si to „tak myslel“,// nestaraje se o to, je-li to správné. Při tom vůbec nevidí, že uvedená zde //jména// jsou rozdílná.
+Das hätte jedermann //als Warnung// dienen sollen, daß diese Niederschriften nicht etwa als Gotteswort, sondern nur als persönliche Anschauung des Verfassers angesehen werden dürfen!
-Avšak tato jména nebyla bez účelu označena úplně přesně.
+Matthäus sieht zum Beispiel nicht einmal den Unterschied zwischen der Ankündigung durch Jesaja, die er selbst anführt, und der des Engels, sondern mischt sie beide mit kindlicher Unschuld ineinander, weil //er// es so „sich denkt“, ganz unbekümmert darüber, ob es auch richtig ist. Er sieht dabei nicht einmal, daß die darin genannten //Namen// unterschiedlich sind.
-Izaiáš zvěstuje //„Imanuel“,// anděl však //„Ježíš“!// Není to tedy Imanuel, kterého Maria porodila, a proto není také tím, jehož zvěstoval Izaiáš!
+Aber nicht ohne Zweck wurden sie ganz bestimmt bezeichnet!
-Matouš však //myslel// si to jinak. Ale skutečně nevinně, bez úmyslu.
+Jesaja kündet //„Imanuel“.// Der Engel aber „Jesus“! Also ist es nicht Imanuel, den Maria gebar, und deshalb auch nicht der, von dem Jesaja kündet!
-Izaiáš zvěstoval Imanuele, Syna Člověka, anděl však Ježíše, Syna Božího! Jsou to zřetelně dvě různá zvěstování, vyžadující dvou rozdílných splnění, která musí býti splněna dvěma různými osobami. Smísení obou těchto pochodů je nemožné. Mohlo by se tak státi jen při //úmyslném// lidském chtění, kdyby se nedbalo všech základů.
+Jesaja kündete „Imanuel“, den Menschensohn, der Engel aber „Jesus“, den Gottessohn! Es sind dies deutlich zwei verschiedene Ankündigungen, sie fordern zwei verschiedene Erfüllungen, die wiederum durch zwei verschiedene Personen gebracht werden müssen. Eine Vermischung dieser beiden Vorgänge ist unmöglich, sie kann auch nur mit //absichtlichem// menschlichen Wollen unter Umgehung aller Grundlagen beibehalten werden.
-Matouš neměl při tom zlého úmyslu. Bylo to pouze sepsání jeho prostého názoru bezstarostným způsobem. Mohlo se mu lehce státi, že to vše spojil, protože tehdy, mnohem více než dnes, čekalo se na splnění zaslíbení starých proroků a toužebně se v tom žilo. Netušil, že z toho vznikne neštěstí ještě většího neporozumění.
+Matthäus hatte keine üble Absicht dabei, es war lediglich die Niederschrift seiner einfachen Anschauung in sorglosester Art. Daß er es verband, konnte ihm leicht geschehen, da man damals mehr als heute der Erfüllungen von Verheißungen alter Propheten harrte und sehnsüchtig darin lebte. Er ahnte nicht, welches Unheil noch größeren Mißverstehens daraus erwuchs.
-O splnění zaslíbení „Imanuele“ nepotřebuji se zde šířit, poněvadž jsem o tom již vícekrát v poselství Grálu podrobně mluvil.
+Über die Erfüllung der Verkündung „Imanuels“ brauche ich hier nichts weiter zu sagen, da ich darüber schon mehrfach in der Gralsbotschaft ausführlich sprach. —
-Neporozumění a špatné pochopení bylo tedy za časů Kristových právě tak, jako dnes! Ježíš sám poukazoval velmi často na to, že mu jeho učedníci nerozumí a rozuměti nemohou! Myslíte, že tomu bylo jinak, když pak již neprodléval mezi nimi?
+Das Mißverstehen war also zu Jesu Erdenzeit genau wie jetzt! Er selbst klagte doch oft genug darüber, daß ihn seine Jünger nicht verstanden! Nicht verstehen konnten! Denkt Ihr, daß dies dann anders war, als er nicht mehr bei ihnen weilte?
-Mnozí lidé, kteří myslí málo nebo vůbec nic, na to řeknou: „Později přišel k nim Duch Svatý!“ Avšak duch nezmění současně i nedostatky mozků. Zbabělci považují za hřích toto si uvědomit. Při tom je to pouze výmluva pro jejich lenost v duchu, o kterém se domnívají, že ho tím okrašlují.
+„Der Geist ist später über sie gekommen“, sagen darauf viele Menschen, welche wenig oder überhaupt nicht denken! Der Geist änderte aber nicht gleichzeitig auch die Mängel des Gehirns. Doch so zu denken halten Schwächlinge für Sünde, während es nur eine Ausrede für ihre Trägheit in dem Geiste ist, die sie damit beschönigen zu können wähnen.
-Brzy však již procitnete z rozmarnosti takového myšlení! „Ale až přijde Syn Člověka, …“ vysvětloval Kristus varovně a výstražně. Myslete na to, když nyní přichází hodina zvěstování, v níž Pán sám zjevuje, že Syna Člověka na zem //vyslal!// Myslete na to, že Kristus tím hrozil všemu duchovně línému lidstvu!
+Ihr werdet aber bald erwachen aus der Lauheit solcherlei Gedanken! „Wenn aber der Menschensohn kommen wird …“ erklärte Christus warnend, drohend. Denket daran, wenn nun die Stunde der Verkündung kommt, in der der Herr selbst offenbart, daß er den Menschensohn zur Erde //sandte!// Denket daran, daß Christus aller geistesträgen Menschheit damit drohte! — —
-Když Kristus řekl mladíkovi, že má rozdat všechen svůj majetek, tu bylo toho třeba jen //tomuto// mladíkovi, neboť on se ptal: „Co mám //já// činiti?“ Kristus pak dal //jemu// na to odpověď. V tomto smyslu neměla platit pro celé lidstvo!
+Wenn er nun einst dem reichen Jünglinge auch sagte, daß dieser all sein Hab und Gut verschenken soll, so war dies nötig nur für //diesen;// denn er hatte ja gefragt: „Was soll //ich// tun …?“ Und Christus gab //ihm// darauf Antwort, es sollte nicht in diesem Sinn der ganzen Menschheit gelten!
-Tato rada mohla prospěti bohatému mladíkovi //zcela osobně//. On sám byl v sobě zcela sláb, aby v příjemnostech svého bohatství se vnitřně vzchopil a povznesl vzhůru. Proto bohatství bylo překážkou vzestupu jeho ducha! Nejlepší rada, kterou mu tedy Kristus mohl dáti, byla přirozeně ta, aby všechno překážející odstranil. V tomto případě tedy pouze bohatství, které mladíka svádělo k pohodlnosti. Ale také jenom proto! Ne proto, že by člověk neměl míti bohatství!
+Dem reichen Jüngling //ganz persönlich// konnte der Rat nützen. Er war in sich zu schwach, um bei der Annehmlichkeit seines Reichtumes sich innerlich emporzuraffen. Deshalb war Reichtum für ihn Hemmnis zu dem Aufstieg seines Geistes! Der beste Rat, der ihm deshalb von Christus werden konnte, war natürlich der, der alles Hemmende beseitigte. In diesem Falle also den Reichtum, der den Jüngling zur Bequemlichkeit verleitete.
-Člověk, který své bohatství neshromažďuje bez účelu jen proto, aby si mohl opatřit zábavu, ale který ho používá //správně,// zhodnocuje je v pravém smyslu ku blahu mnohých, ten je mnohem cennější a výše stojící než ten, který je všechno rozdá! Stojí mnohem výše, poněvadž je povzbuzovatelem ve stvoření!
+Aber auch nur deshalb! Nicht, daß ein Mensch nicht Reichtum haben soll!
-Takový muž v důsledku svého bohatství může dávati zaměstnání tisícům lidí po celý svůj pozemský život. Dává jim tak vědomí vydělaného živobytí, což působí velmi silně a povzbudivě na ducha i na tělo! Jako samozřejmost musí ovšem při tom býti správné rozdělení práce a odpočinku tak, jako musí býti dána za každou vykonanou práci správná protihodnota. Musí zde tedy být spravedlivé vyrovnání!
+Ein Mensch, der seine Reichtümer nicht nutzlos anhäuft, um sich selbst Vergnügen damit zu bereiten, sondern der sie //richtig// nützt, sie in dem rechten Sinn verwertet, //um//wertet zu dem Segen vieler, ist weit wertvoller und höher stehend, als einer, der sie allesamt verschenkt! Er steht viel größer, fördernd in der Schöpfung!
-To všechno udržuje pak ve stvoření //pohyb,// který jest nutný pro zdraví a harmonii. Jednostranné darování bez protihodnoty přináší však podle zákonů stvoření jen poruchy a zácpy, což se projevuje //ve všem//. Také v pozemském těle, kde nedostatek pohybu přináší otravu krve a návaly krve, protože jen pohyb přivádí do krve zvýšený oběh kyslíku a tím pak krev proudí žilami volněji a čistěji.
+Ein solcher Mann vermag infolge seines Reichtumes Beschäftigung zu geben Tausenden während des ganzen Erdenseins, gibt ihnen damit das Bewußtsein selbstverdienten Unterhaltes, welches stärkend, fördernd wirkt auf Geist und auf den Körper! Nur muß als selbstverständlich dabei rechte Einstellung verbleiben in der Arbeit und der Ruhe, sowie rechter Gegenwert gegeben sein für jede Arbeitsleistung, es muß dabei ein streng gerechter Ausgleich bleiben!
-Tento zákon nutného pohybu nachází člověk všude v tisícerých formách, avšak v principu zůstává vždy týž. Je v každém jednotlivém případě a zasahuje zpětným působením do celého stvoření a do všech úrovní. Duch sám potřebuje provádět tento zákon bez ustání, má-li trvale býti, zůstati silným a stoupati vzhůru.
+Das hält //Bewegung// in der Schöpfung, welche unerläßlich ist zu der Gesundung und zur Harmonie. Einseitiges Verschenken aber ohne Gegenwert zu fordern bringt schöpfungsgesetzmäßig nur Stockung, Störungen, wie es sich in //allem,// auch im Erdenkörper zeigt, wo durch Bewegungsmangel Blutverdickung, Blutstockung entsteht, weil nur in der //Bewegung// ein dadurch erhöhter Sauerstoffumsatz das Blut freier und reiner durch die Adern strömen läßt.
-Nemůže tak činiti bez pohybu! V bezpodmínečném vyrovnání, v dávání a přijímání jest nutný pohyb vždy a všude.
+Dieses Gesetz notwendiger Bewegung findet der Mensch //überall,// in tausenderlei Formen, aber im Kern sich immer gleichend. Es liegt in jedem Einzelfall und greift doch wechselwirkend ineinander in der ganzen Schöpfung, durch alle Ebenen, und selbst der Geist bedarf der Ausübung dieses Gesetzes ohne Unterbrechung, wenn er fortbestehen, kraftvoll bleiben, aufwärtssteigen will.
-V radě, kterou dal Syn Boží bohatému mladíkovi, nevyslovil žádný všeobecný zákon, ale platilo to právě jen samotnému mladíkovi, nebo ještě těm, kteří se mu //podobají// a jsou také //slabí,// aby mohli ovládati bohatství. Kdo se nechá bohatstvím ovládnouti, ten ho také nemá míti, neboť bohatství mu neslouží. Jen ten, kdo sám je ovládá a v jehož rukou přinese užitek, jen takový je //má// míti, poněvadž tím dovede pomoci sobě a mnoha jiným, protože tím podporuje pohyb ve stvoření.
+Nichts ohne dies! Bewegung überall in unbedingtem Ausgleiche des Gebens und des Nehmens.
-To však se nestává při darování, nebo se tak stává jenom velmi zřídka! Mnozí lidé potřebují nouzi, aby je teprve přivedla k probuzení a k pohybu. Jakmile se jim však z cizí strany pomůže příliš rychle, pak opět v tom zleniví, spolehnou se na tuto pomoc a jdou tak duchovně dolů. Takoví lidé sami nemohou zůstati v pohybu bez popudu, žijí pak bez cíle a vyplňují svůj čas často //jen tím,// že vidí všechno špatné jenom na druhých místo na sobě. Sami v sobě přejí si však míti všechen majetek, který vlastní druzí. Takovým jednostranným obdarováváním vychovává se jen pokolení lenochů, které je neschopné pro svěží radostný život a tím přináší škodu do celého stvoření!
+Es war kein allgemeiner Grundsatz, den der Gottessohn aufstellte in dem Rat, den er dem reichen Jüngling gab, sondern er galt gerade nur dem Jüngling ganz allein, oder noch denen, die ihm //gleichen,// die auch zu schwach sind, Reichtum zu beherrschen. Wer sich vom Reichtume beherrschen läßt, der soll ihn auch nicht haben; denn ihm dient er nicht. Nur wer ihn selbst beherrscht, in dessen Hand wird er auch Nutzen bringen, und dieser //soll// ihn haben, da er damit sich und vielen anderen zu helfen weiß, da er damit Bewegung in der Schöpfung hält und fördert.
-Kristovou radou //nic takového// nebylo míněno. --
+Das kommt in dem Verschenken nie oder nur äußerst selten! Viele Menschen bringt die Not erst zum Erwachen, zur Bewegung. Sobald ihnen von fremder Seite aber zu schnell Hilfe wird, erschlaffen sie darin, verlassen sich auf diese Hilfe und gehen geistig dabei unter, weil sie ohne Antrieb selbst nicht in Bewegung bleiben können. Ohne Ziel leben sie dann dahin, und füllen ihre Zeit oft nur noch //damit,// alles //das// an anderen, nur nicht an sich zu sehen, was zu tadeln ist, sich selbst aber zu wünschen, was die anderen besitzen. Ein faul Geschlecht wird mit dem einseitigen Schenken großgezogen, untauglich für frisches, frohes Leben, und schadenbringend damit für die ganze Schöpfung!
-Syn Boží také nikdy nemluvil proti bohatství samotnému, nýbrž vždy jen proti bohatým lidem, kteří se dali svým bohatstvím zatvrdit a byli necitelní vůči nouzi druhého. Kteří obětovali duchovní svému bohatství a dali se jím cele ovládati.
+//So// war es nicht gemeint mit Christi Rat! — — —
-Že Kristus sám bohatstvím nepohrdal ani je nezavrhoval, ukazuje ve svých častých návštěvách v domech bohatých, kam často přátelsky přicházel jako host.
+Auch sprach der Gottessohn niemals gegen den Reichtum selbst, sondern immer nur gegen reiche Menschen, welche sich durch Reichtum gegen alles Mitempfinden für anderer Not verhärten ließen, die ihren Geist damit dem Reichtum opferten, für nichts als nur für Reichtum Interesse hatten, sich also ganz vom Reichtume beherrschen ließen.
-On sám také nebyl chudým, jak se to podivným způsobem dnes tak často myslí. Není vůbec žádného podkladu pro tuto všeobecnou domněnku o jeho chudobě.
+Daß Christus selbst den Reichtum nicht verachtete oder verwarf, zeigt er in seinen häufigen Besuchen reicher Häuser, in denen er als Gast freundschaftlich ein- und ausgegangen ist.
-Kristus neznal nikdy starostí o živobytí. Byl zrozen v poměrech, které označujeme dnes jako dobré, měšťanské poměry, protože tato půda zůstala tou nejzdravější. Neměl v sobě ani přepěstění z kruhů bohatých a šlechty, ani zahořknutí dělnické třídy. Bylo to přesně voleno. Josef, jeho pozemský otec, může být zván mužem zámožným a naprosto ne chudákem.
+Er war auch selbst nicht arm, wie sonderbarerweise so oft angenommen wird. Für diese fast volkstümlich gewordene Annahme seiner Armut liegt kein Grund vor.
-Že se Kristus tehdy narodil v betlémském chlévě, bylo pouze následkem přeplnění městečka Betléma při sčítání lidu, k němuž i Josef tam přišel. Josef prostě již nedostal žádného bytu, což i dnes může se státi mnohému člověku při mimořádných poměrech v některém místě. To nemá co činit s chudobou. V domě Josefově byly pokoje a ložnice podle způsobu a úrovně tehdejších blahobytných občanů.
+Christus kannte niemals Nahrungssorgen. Er wurde in Verhältnisse geboren, die man jetzt mit gutbürgerlich bezeichnet, da gerade dieser Boden allein noch der gesündeste verblieben war. Er trug weder die Überzüchtung aller reichen und der Adelskreise, noch die Verbitterung der Arbeitsklassen in sich. Es war genau gewählt. Josef, der Zimmermann, war wohlhabend zu nennen, durchaus nicht etwa arm.
-Kristus nemusel také žíti v chudobě! Poněvadž přicházel z Boha, neměl ovšem smyslu pro všechno to, co poskytuje bohatství nad životní nutnosti a co má cenu jen k pozemským účelům. Úkoly, které přišel vyplniti, neplatily však pozemskému, nýbrž jedině duchovnímu!
+Daß Christus damals in dem Stall zu Bethlehem geboren wurde, war lediglich die Folge einer Überfüllung des Ortes Bethlehem wegen der Volkszählung, weshalb auch Josef dorthin kam. Josef erhielt einfach keine Unterkunft mehr, wie es auch heute hier und da noch manchem Menschen leicht ergehen kann bei ganz besonderen Veranstaltungen. Mit Armut hatte dieses alles nichts zu tun. Im Hause Josefs wären Schlafräume nach Art der wohlhabenden Bürger gewesen.
-Nesprávně používá se dnes také Kristova poukazu, že lidé jsou „bratřími a sestrami“. Používá se toho jako odůvodnění pro pozemsky nezdravé komunistické ideje, právě tak, jako v odporně nasládlých vztazích k náboženství. Tak pracuje se temnotám přímo do rukou, neboť dnešní pojetí takového bratrství bezpodmínečně zdržuje svobodné, Bohem chtěné snažení jednotlivých lidských duchů. Při tom nemůže nikdy nastati zušlechtění. Jsou to stále jen nezdravé karikatury toho, co Kristus chtěl.
+Und Christus mußte auch nicht in der Armut leben! Dieser Begriff ist nur entstanden, weil der aus Gott Kommende keinen Sinn hatte für alles, was an Erdenreichtum über die irdischen Lebensnotwendigkeiten hinausging. Die Aufgabe, die zu erfüllen er gekommen war, galt nicht dem Irdischen, sondern dem //Geistigen// allein!
-Když mluvil o tom, že lidé jsou vespolek bratřími a sestrami, byl dalek toho, aby myslel na podobné výstřelky. Jeho řeči a vysvětlivky byly určeny pro //tehdejší// dobu, když nemrav otroctví byl v květu, kdy byli lidé prodáváni nebo darováni a tím byli považováni za tvory bez vůle.
+Falsch wird auch Christi Hinweis, daß die Menschen „Brüder und Schwestern“ sind, heute gebraucht. Wie irdisch ungesund für kommunistische Ideen, wie widerlich süßlich in den Beziehungen zur Religion. Gradewegs dem Dunkel in die Hand arbeitend; denn in heutiger Auffassung hält es unbedingt das freie, gottgewollte Aufstreben des Einzelmenschengeistes nieder. Veredelung kann dabei nie erfolgen. Es sind alles nur wiederum die ungesunden Zerrbilder von dem, was Christus wollte.
-Lidé jsou ovšem bratřími a sestrami //z ducha, ze svého původu. Jsou lidskými duchy,// kteří nesmějí býti považováni za zboží bez vůle, poněvadž každý lidský duch má v sobě schopnost sebe vědomé vůle.
+Wenn er davon sprach, daß Menschen allesamt Brüder und Schwestern sind, so war er weit davon entfernt, an derartige Auswüchse zu denken, wie sie jetzt vielfach darin bestehen. Er sprach aufklärend für die //damalige// Zeit, wo die Unsitte alles Sklavenwesens ihre höchsten Blüten trieb, wo man Menschen verschenkte und verkaufte, sie damit als willenlos betrachtete!
-Jen //tak// bylo to míněno. Nikdy však nemělo to znamenat //onu// rovnost, která se v tom hledá. Žádný lidský duch nepřijde do ráje jen proto, že se smí nazývat lidským duchem! Není žádné rovnosti ve všeobecném smyslu. Rozhodující roli hrají tu podmínky //zralosti.// Nejdříve musí lidský duch vyplnit a udělat všechno, co může ve svém chtění k dobru. Jen tím dochází ke zralosti, která mu učiní přístupným ráj. Ve stvoření stojí železné zákony, které nelze zbořiti nebo odsunouti označením „bratříčku a sestřičko“ ani zde na zemi! Syn Boží rozlišoval ostře duchovní od pozemského a přece kázal plniti toto pozemské, jak jest jasně a zřetelně vyjádřeno v jeho prohlášení: „Dávejte císaři, co jest císařovo, a co jest Božího, Bohu!“ --
+Die Menschen aber sind Schwestern und Brüder //aus dem Geiste, von ihrem Ursprung her.// Sind //Menschengeister,// welche nicht für willenlose Ware angesehen werden dürfen, da jeder Menschengeist die Fähigkeit eigenbewußten Willens in sich trägt.
-A tak je tomu s mnohými větami a zprávami v bibli, kterým //lidé// při dalším podání propůjčili //své// názory.
+Nur //so// war es gemeint, nie sollte es //die// Gleichberechtigung bedeuten, die man heute darin sucht. Es kommt ja auch kein Menschengeist ins Paradies, nur weil er Menschengeist sich nennen darf! Da gibt es keine Gleichberechtigung im allgemeinen Sinne. Es spielen die Bedingungen der //Reife// ausschlaggebend eine Rolle. Erst muß der Menschengeist alles erfüllen, alles tun, was er zu geben vermag in dem Wollen zu dem Guten. Nur darin kommt die Reife, die ihm das Paradies zugänglich machen kann.
-Ale všechna tato písma nechtěla býti tehdy žádným zákonem pro celé lidstvo, nýbrž měly to býti pouze zprávy. Také je nutno odpustit, že tehdejší pozemští lidé, i Kristovi učedníci, nerozuměli mnohému, co k nim Syn Boží pravil a co tak často činilo ho smutným. Že to všechno v neporozumění podali později vlastním způsobem, stalo se v nejlepší vůli a tak, jak to podrželi ve vzpomínkách, které z uvedených již důvodů nesmí býti považovány za nedotknutelné.
+Eiserne Gesetze stehen in der Schöpfung, welche durch Bezeichnung Brüderlein und Schwesterlein vom Ursprung her niemals zu stürzen oder zu verrücken sind! Auch nicht hier auf der Erde! Wie scharf der Gottessohn das Irdische vom Geistigen zu trennen und doch zu erfüllen selbst gebot, liegt klar und deutlich in seiner Erklärung: Gebt dem Kaiser, was des Kaisers ist, und Gott, was Gottes ist! —
-Neodpustitelné jest, že //později// lidé dovolili si odvážně tvrdit: //„Kristus řekl.“// A tak vkládali bludné lidské názory, výplody nedostatečných lidských vzpomínek, beze všeho do úst přímo Synu Božímu, jen aby tím podpořili jim prospěšné snahy, založit a udržovat systém, jehož mezery už od počátku, a to v celé stavbě, musely být každému silně cítícímu člověku nápadny. Jen požadavek slepé víry umožnil, že nesčetné díry ve výstavbě nebyly hned pozorovány!
+Und so ist es mit vielen Sätzen und Berichten in der Bibel, denen Menschen //ihre// Anschauung zu Grunde legten bei der Wiedergabe.
-Tato výstavba se udržovala a udržuje ještě dnes //jedině// přísným požadováním slepé víry a rozkazujícími slovy: //Kristus řekl!//
+Doch alle diese Schreiber wollten damals kein Gesetz daraus erstehen lassen für die ganze Menschheit, sondern nur berichten.
-A toto slovo, toto vypočítavé tvrzení, má se jim státi strašlivým soudem! Neboť je právě tak falešné, jako osobivé tvrzení, že Kristovo ukřižování bylo chtěno Bohem, aby všechny hříchy pozemských lidí byly smyty touto obětí! Co všechno je v této neuvěřitelné lidské domýšlivosti, která tak zkrášlila vraždu na Synu Božím, jaká k tomu patří drzá rouhavost, o tom poučí lidstvo budoucnost, až to všechno zakusí na sobě.
+Es ist ihnen auch zu verzeihen, daß die damaligen Erdenmenschen und auch Christi Jünger vieles nicht verstanden, was der Gottessohn zu ihnen sprach, und was ihn oft so traurig machte. Und daß sie alles später in der Art des eigenen Mißverstehens weitergaben, geschah im besten Wollen, so, wie es in den Erinnerungen festgehalten war, die unter den schon angeführten Gründen nicht als unantastbar angesehen werden dürfen.
-Já, Imanuel, vám však dnes pravím:
+Unverzeihlich aber ist, daß //später// Menschen einfach kühn als feststehend behaupten: //Christus sprach!// Und damit die irrenden Menschenanschauungen, die Erzeugnisse mangelhaften menschlichen Erinnerungsvermögens mit Bestimmtheit ohne weiteres dem Gottessohne unterlegen, nur um damit in eigennützigem Bestreben ein Lehrgebäude zu gründen und zu halten, dessen Lücken schon von Anfang an den ganzen Bau für jedes kraftvolle Empfinden morsch und hinfällig erscheinen lassen mußten, sodaß nur in der Forderung des blinden Glaubens Möglichkeit bestand, damit die zahllosen Löcher in dem Aufbaue nicht gleich gesehen werden konnten!
-Běda lidem, kteří kdysi zavraždili Syna Božího na kříži! Stokrát běda však vám, kteří jste ho tisíckrát přibili na kříž v jeho slově! A kteří ho ještě dnes vraždíte denně, každou hodinu vždy znovu! Přijde na vás těžký soud! --
+Sie hielten und sie halten sich noch heute //nur// mit strenger Forderung des blinden Glaubens und dem einschneidenden Worte: //Christus sprach!//
-Amen!
+Und dieses Wort, diese berechnende Behauptung soll ihnen zum entsetzlichen Gerichte werden! Denn es ist ebenso falsch wie die Anmaßung zu sagen, daß Christi Kreuzigung von Gott gewollt gewesen ist, um alle Sünden dieser Erdenmenschen mit dem Opfer wegzuwaschen! Was darin alles liegt, den Mord am Gottessohne in so unglaublichem Menschheitsdünkel derart zu entstellen, welche dreiste Frevelhaftigkeit dazu gehört, das zu erkennen wird die Zukunft lehren, die Menschheit nun an sich erfahren.
+Ich, Imanuel, sage Euch heute:
+Wehe den Menschen, die den Gottessohn am Kreuze einst gemordet haben! Hundertfach Wehe aber Euch, die Ihr ihn nachdem tausendfältig an das Kreuz geschlagen habt in seinem Wort! Und ihn noch heute darin mordet, täglich, stündlich immer wieder neu! Es wird ein schwer Gericht über Euch fallen! — —