cs:doznivani:hlas:kdo_nyni_nechce_znati_moje_slovo_kvuli_necemu_jinemu_toho_nebudu_ja_znat_v_hodine_jeho_nouze
Differences
This shows you the differences between two page versions.
| Česky » Doznívání k Poselství Grálu » Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 41. Kdo nyní nechce znáti moje Slovo kvůli něčemu jinému, toho nebudu já znát v hodině jeho nouze! | 2022/03/05 22:37 | current – ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:kdo_nyni_nechce_znati_moje_slovo_kvuli_necemu_jinemu_toho_nebudu_ja_znat_v_hodine_jeho_nouze to cs:doznivani:hlas:kdo_nyni_nechce_znati_moje_slovo_kvuli_necemu_jinemu_toho_nebudu_ja_znat_v_hodine_jeho_ Marek Ištvánek | Deutsch » Nachklänge zur Gralsbotschaft » Band I - 1934 » 40. Wer nun mein Wort nicht kennen will um eines Anderen willen, den werde ich nicht kennen in der Stunde seiner Not! | 2020/10/18 23:24 | current – Marek Ištvánek | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ====== | + | ====== |
| - | Kdo nyní nechce znát mé Slovo! Tato věta nemá býti výstrahou, nýbrž úderem. Je to rána, která ostře dopadá na všechnu lenost a pohodlnost lidských duchů, na všechnu jejich domýšlivost a rozumbradství. | + | Wer nun mein Wort nicht kennen will! Der Satz soll keine Warnung sein, sondern er ist ein Schlag. Ein Schlag, der sich scharf gegen alle Trägheit und Bequemlichkeit der Menschengeister richtet, gegen deren Dünkel und Besserwissenwollen. |
| - | Co vše spočívá však v této nechuti k poznání, je velmi obsáhlé. Není tím míněno jen odmítnutí, nebo každé rozumbradství, nýbrž také vlažnost, lenost nebo bázlivost z jakéhokoliv důvodu. A ten člověk, který Slovo již přijal a nesnaží se vší silou přetvořit je v sobě k životu, který sní nečinně v domýšlivosti jistého vlastnictví mého Slova a usíná v tom tak, jak si to mnozí věrní věřící církví učinili zkázonosným zvykem, toho zasáhne tato rána s touž nezmírněnou mocí. | + | Was aber alles in diesem Nichtkennenwollen liegt, ist weit umfassend. Es ist damit nicht nur die Ablehnung gerichtet, jedes Besserwissenwollen, sondern auch die Lauheit, Trägheit oder Scheu aus irgend einem Grunde. Und wer das Wort schon angenommen hat und sucht es nicht mit aller Kraft in sich zum Leben zu gestalten, träumt in dem Wahne sicheren Besitzes meines Wortes tatenlos und schlaff dahin, wie es so viele treue Kirchengläubige sich zur verderblichen Gewohnheit machen, den trifft es mit derselben, unverminderten Gewalt. |
| - | A když se praví: „Kvůli něčemu jinému!“, tu i v tom je obsaženo víc, mnohem víc, než by každý povrchní čtenář nebo posluchač v tom chtěl vidět. Tato krátká slova obsahují přece | + | Und wenn es heißt: „Um eines anderen willen!“ so liegt auch darin mehr, viel mehr, als jeder Oberflächliche unter den Lesern oder Hörern daraus nehmen will. Umfassen doch die kurzen Worte //alle Menschenschwächen,// deren nicht wenige sind. |
| - | Již malá ješitnost zaviňuje u mnohého člověka, že v daném okamžiku potlačí přiznání se ke Slovu. On se bojí, aby se tím před lidmi neobnažil nebo nevyvolal posměch spolubližních. Bylo by mu trapno, kdyby musel vidět třeba jen úsměšek na rtech někoho jiného. | + | Sogar die liebe Eitelkeit läßt manchen Menschen zu dem gegebenen Augenblicke das Bekenntnis zu dem Worte unterdrücken. Er fürchtet, sich damit eine Blöße zu geben oder den Spott des Nebenmenschen herauszufordern. Es wäre ihm peinlich, auch nur ein Lächeln auf den Lippen eines anderen darüber sehen zu müssen. |
| - | Ve zbabělosti omlouvá se pak v nitru sám sobě a uklidňuje se tím, že Slovo je mu „příliš svaté“, než aby je vydal posměchu. | + | In Feigheit entschuldigt er sich dann innerlich selbst mit der Beruhigung, daß ihm das Wort „zu heilig“ sei, um es dem Gespött preiszugeben. |
| - | To jest zcela dobrý utišující prostředek pro slabochy. Je však naprosto nesprávný všude tam, kde je člověk na to tázán. Obratné obejití odpovědi nebo vyhýbavá odpověď na otázku je totéž jako zapření. Silný dá na to vždy vážnou, klidnou a určitou odpověď a taková odpověď nebude nikdy posmívána, poněvadž v ní světlá pomoc potlačí jakýkoliv popud k posmívání. | + | Das ist ein ganz gutes Beruhigungsmittel für Schwächlinge; |
| - | Nedá-li pokoje útočný tazatel ani pak, možno ho odbýt krátkou a ostrou odpovědí, aniž je nutno, aby člověk při tom popíral vlastní přesvědčení nebo je ustrašeně potlačil. | + | Läßt dann ein angreifenwollender Frager noch keine Ruhe, so kann er kurz und scharf zurückgewiesen werden, ohne daß man seine eigene Überzeugung dabei verleugnet oder ängstlich unterdrückt. |
| - | Slovy „k vůli něčemu jinému“ není míněn jen jiný člověk, nýbrž i cokoliv | + | Mit den Worten |
| - | Svaté Slovo nesmí být tedy již více popíráno s ohledem na nějakého jiného člověka, nechť je to již z lásky nebo bázně. Rovněž tak nesmí býti zanedbáno z pohodlnosti nebo pro povolání a všední práci v bludu, že po práci musí mít člověk klid, nebo že zotavení je nutnější než namáhavé studium, nebo že starosti o denní chléb nedovolují nutné otevření duše, jak je Slovo vyžaduje. | + | Das Heilige Wort darf also nicht verleugnet werden aus Rücksicht auf einen anderen Menschen, sei es nun aus Liebe oder Furcht, ebensowenig darf es vernachlässigt werden aus Bequemlichkeit, oder um der Berufs- und Alltagsarbeit willen, in dem Wahne, daß man nach der Arbeit seine Ruhe haben müsse oder die Erholung nötiger sei als mühevolles Studium, oder daß die Sorgen um tägliches Brot die für das Wort bedingte Seelenöffnung nicht gestatten. |
| - | Všechno to je pak „nechtíti znáti Slovo kvůli něčemu jinému!“ | + | Alles das ist dann „Das Wort nicht kennen wollen um eines anderen willen!“ |
| - | Nyní nastala doba pro otevřené a odvážné přiznání! Přiznání na přímé otázky. Nemá tedy snad Slovo býti nošeno za těmi, kteří | + | Jetzt ist die Zeit gekommen für freimütiges, |
| - | Příkaz, že svaté Slovo nelze vnucovat, že nesmí býti nabízeno anebo za někým donášeno, má docílit, aby každý jednotlivec dokázal, zda má v sobě opravdovou touhu po Pravdě. | + | Daß für das Heilige Wort niemals geworben werden darf, daß es nicht angeboten und nicht nachgetragen werden soll, erreicht, daß dadurch jeder einzelne zu zeigen hat, ob er tatsächlich Sehnsucht nach der Wahrheit in sich trägt. |
| - | Kde taková touha skutečně v nitru jest a kde není zkalena nebo zatlačena rozumovou ješitností rozumbradství, tam zasahuje duchovní pomoc nyní tak silně, že takový člověk v každém případě přijde v pravý čas do styku s mým Slovem a tím je mu dána i příležitost ke konečnému rozhodnutí o jeho cestě. | + | Wo solche Sehnsucht innerlich wirklich vorhanden ist, und wo sie nicht getrübt oder verdrängt wird von Verstandeseitelkeit des Besserwissenwollens, dort greift geistige Hilfe //so// stark ein, daß er auf jeden Fall zu rechter Zeit für ihn mit meinem Worte in Berührung kommt und ihm damit Gelegenheit gegeben ist zu der endgültigen Entscheidung über seinen eigenen Weg. |
| - | Ti, kteří | + | Die solche Sehnsucht aber //nicht// mehr in sich tragen, sind bereits gerichtet! |
| - | Je to samočinné působení zákona, který na této zemi kráčí nyní neúprosně kupředu. | + | Es ist ein selbsttätiges Wirken des Gesetzes, das jetzt unerbittlich vorwärts schreitet auch auf Erden. |
| - | Pro každého pozemského člověka přijde proto nyní i hodina jeho nouze, kdy bude Slova velmi potřebovat! | + | Für jeden Erdenmenschen kommt deshalb nun auch die Stunde seiner Not, wo er des Wortes sehr bedarf! |
| - | Já a Slovo jsme jedno! Kdo zná tedy mé Slovo, ten zná i mne. Osobní setkání není při tom nutné, neboť takový člověk obdržel tím duchovní spojení se mnou; je jedno, zda si je toho vědom nebo ne. Člověk, který přijal mé Slovo, přijal i mne a je se mnou spojen. | + | Ich und das Wort sind eins! Wer also mein Wort kennt, der kennt auch mich. Ein körperliches Sehen ist dabei nicht notwendig; denn er hat dadurch geistige Verbindungen mit mir erhalten, gleichviel, ob ihm das bewußt ist oder nicht. Der Mensch, der mein Wort aufgenommen hat, hat damit auch mich aufgenommen, ist mit mir verbunden. |
| - | Kdo je však takovýmto způsobem spojen, nemůže býti odvlečen temnotami. Temnoty nemohou ho s sebou strhnouti do říší rozkladu, kam jsou samy nyní vytlačovány tlakem Světla! | + | Wer aber solcher Art verbunden ist, der kann nicht weggezogen werden von dem Dunkel. Das Dunkel vermag ihn nicht mit hinabzureißen in die Regionen der Zersetzung, wohin es selbst nunmehr gestoßen wird vom Druck des Lichtes! |
| - | A tato hodina nouze stane se rozhodujícím okamžikem pro každého lidského ducha! | + | Dieser für jeden Menschengeist entscheidende Augenblick wird für ihn die Stunde seiner Not! |
| - | Nežije-li pevně ve Slově, nemůže se zachytit nitky, která by ho udržela. Jeho duch bude dále bloudit, jestliže se dokonce nepřipojí k temnotám, aby s nimi klesl do hrůzy. I ti duchové, kteří jinak vždy rádi //pomáhají,// musí v těchto případech státi nečinně stranou. Nezakotvil-li duch ve Světle, strhnou ho klesající temnoty s sebou. Zůstal volný, a proto ho Světlo neudrží! Protože nadále nesmí žádný duch nerozhodně bloudit ve vlažnosti, zbývá mu jen: Buď vzhůru ke Světlu, nebo dolů do temnot! Doba váhajícího čekání nebo uvažování již nyní přešla. | + | Lebt er nicht fest im Wort, so kann der Faden sich nicht knüpfen, der ihn sicher hält, sein Geist bleibt frei umherirrend, wenn er nicht gar sich mit dem Dunkel dabei noch verknüpft und mit diesem hinabsinkt in das Grauen. Auch die sonst immer gern //helfenden// Geister müssen in //den// Fällen tatenlos daneben stehen. |
| - | „Toho i já nebudu znát v hodině jeho nouze!“ To jest tedy také těžký rozsudek v celém stvoření. | + | Bleibt aber ein Geist frei, hat er sich nicht im Wort verankert, so reißt ihn das hinabsinkende Dunkel mit, weil ihn das Licht nicht hält und weil kein Geist noch weiterhin in Lauheit unentschieden schweben und irrend verbleiben kann. Entweder aufwärts nach dem Lichte zu oder hinab ins Dunkel! Die Zeit zögernden Abwartens und Abwägens ist nun vorüber. |
| - | Je to žalostné, že lidé sami tupě přecházejí kolem těchto vážných věcí a že ve své duchovní lenosti poznají všechno teprve tehdy, až to poznat //musí//. Ale pak je pozdě. Avšak i v této smrtonosné lenosti jsou jen účinky dosud tak rouhavě používané //svobodné vůle// celého lidstva, které se samo nutí do takovéto tuposti. -- | + | „Den werde ich nicht kennen in der Stunde seiner Not!“ ist somit auch ein schwerer Urteilsspruch in der gesamten Schöpfung. |
| - | Všichni lidé jsou podřízeni zákonům tak jako každý tvor. Jsou zákonem obklíčeni a proniknuti a v zákoně a skrze zákon také vznikli. Žijí v něm a svobodnou vůlí utkávají si sami svůj osud a své cesty. | + | Ein Jammer, daß die Menschen selbst an diesen ernsten Dingen stumpf vorübergehen und in ihrer Geistesträgheit alles erst erkennen, wenn sie es erkennen //müssen.// Aber dann ist es zu spät. Doch auch in dieser todbringenden Trägheit liegen nur die Auswirkungen des bisher so frevelhaft genützten //freien Wollens// aller Menschheit, die sich selbst in solche Stumpfheit zwang. — |
| - | Tyto samočinné cesty vedou člověka při vtělení cílevědomě k takovým rodičům na zemi, jaké pro své dětství bezpodmínečně potřebuje. Tak přijde člověk do // | + | Alle Menschen stehen im Gesetz wie jede Kreatur; sie sind von dem Gesetz umklammert und durchzogen, und im Gesetz, durch das Gesetz sind sie ja auch erstanden. Sie leben darin, und im freien Wollen weben sie sich selbst ihr Schicksal, ihre Wege. |
| - | V prožívání, které z toho vzniká, zraje také dále, neboť bylo-li jeho předcházející chtění zlé, tu budou takové i jeho plody a on to musí poznat. Toto dění s nevyhnutelnými následky je současně trvalým splňováním kdysi vyvolaných přání. Taková přání dřímají skrytě v každém chtění, ba jsou hnací silou každého chtění. Tyto plody přicházejí ovšem často o celý pozemský život později, avšak vždy se dostaviti musí. | + | Diese selbstgewebten Wege führen sie auch zielsicher bei Inkarnierungen hier auf der Erde hin zu jenen Eltern, die sie unbedingt für ihre Kindheit brauchen. Damit kommen sie auch in //die// Verhältnisse hinein, die ihnen nützlich sind, weil sie damit gerade //das// erhalten, was als Frucht der Fäden des eigenen Wollens für sie reifte. |
| - | V těchto důsledcích je mimo to současně ještě // | + | In dem daraus entstehenden Erleben reifen sie auch weiter; denn wenn das vorherige Wollen übel war, so werden auch die Früchte ganz entsprechend sein, welche sie dabei kennen lernen müssen. Es ist dieses Geschehen mit den unausbiegbaren Endfolgerungen gleichzeitig auch immerwährende Erfüllung der einmal gehegten Wünsche, die in jedem Wollen stets verborgen schlummern, die ja die Triebfeder zu jedem Wollen bilden. Nur kommen solche Früchte oft ein Erdenleben später, aber sie bleiben niemals aus. |
| - | Tak to působí v trvalém pohybu bez přerušení v celém stvoření a lidský duch tak jako každý tvor si tká neustále v tkanivu zákonů svůj vlastní osud a druh své cesty. Každé hnutí jeho ducha, každé zakolísání jeho duše, každé jednání jeho těla, ba každé slovo navazuje pro něho nevědomky a samočinně vždy nová vlákna k předcházejícím, | + | In diesen Folgerungen liegen außerdem gleichzeitig noch die //Ablösungen// alles dessen, was der Mensch bis dahin formte, sei es Gutes oder Übles. Sobald er daraus Lehren ziehend zur Erkenntnis seiner selbst gelangt, so hat er damit auch die unbedingte Aufstiegsmöglichkeit in jedem Augenblick, sowie aus //jeder// Lebenslage; denn nichts ist //so// schwer, daß es sich nicht wandeln könnte bei dem ernsten Wollen zu dem Guten. |
| - | Tím je i každé pozemské jméno v zákoně. Není nijak náhodné, aniž by k tomu nositel sám nedal předem podklad, poněvadž každá duše ku vtělení nezadržitelně běží po vláknech | + | So wirkt es mit andauernder Bewegung ohne Unterbrechung in der ganzen Schöpfung, und immerfort webt auch der Menschengeist wie jede Kreatur in den Gesetzesfäden sich sein Schicksal, die Art seines Weges. Jede Regung seines Geistes, jede Schwankung seiner Seele, jede Handlung seines Körpers, jedes Wort knüpft ihm unbewußt und selbsttätig immer aufs neue Fäden zu den bisherigen, //an//einander, // |
| - | Nakonec napínají se při tom vlákna stále víc a více v přibývajícím hmotném zhuštění tam, kde se záření hrubé jemnohmotnosti dotýkají úzce záření jemné hrubohmotnosti, kde si podávají ruce //k magneticky pevnému// vzájemnému připoutání pro dobu nového pozemského bytí. Dotyčné pozemské bytí trvá pak tak dlouho, až původní síla tohoto záření duše rozuzlováním a odpykáváním nejrůznějšího způsobu se v pozemském životě změní, čímž současně i ona magnetická síla přitažlivosti řídí se stále víc směrem vzhůru než dolů ke hrubohmotnosti. A nakonec tím nastane opět úplně zákonité oddělení jemnohmotné duše od hrubohmotného těla, poněvadž nikdy nenastane skutečné smísení, nýbrž pouze // | + | Dadurch steht auch ein jeder Erdenname im Gesetz. Er ist nie zufällig, nie ohne daß der Träger selbst die Grundlage dazu vorher gegeben hat, da jede Seele zu der Inkarnierung an den Fäden |
| - | Tak se však také stává, že duše od těla zničeného násilím nebo stráveného nemocí, ba i od těla zeslabeného stářím musí se oddělit v okamžiku, | + | Es straffen sich dabei zuletzt die Fäden immer mehr in zunehmender stofflicher Verdichtung dort, wo sich die Strahlungen der groben Feinstofflichkeit mit den Strahlungen der feinen Grobstofflichkeit eng berühren und die Hände reichen zu //magnetartigem// festem |
| - | Tím vzniká pak pozemská smrt, rozpad, neboli odpadnutí hrubohmotného těla od jemnohmotného obalu ducha, tedy jejich rozdělení. Je to pochod, který podle pevně platných zákonů nastává mezi dvěma druhy, které se poutají k sobě jen při přesně odpovídajícím stupni tepla následkem při tom vyráběného vyzařování. Nemohou se však navzájem sloučit a odpadnou opět od sebe, jestliže jeden z těchto dvou rozličných druhů nemůže již plnit dané podmínky. | + | Das jeweilige Erdensein währt dann so lange, bis die ursprüngliche Stärke dieser Strahlungen der Seele durch Auslösungen mancher Art im Erdenleben sich verändert, womit gleichzeitig auch jene magnetartige Kraft der Anziehung sich mehr nach oben richtet als hinab zum Grobstofflichen, wodurch zuletzt wiederum die Trennung der Feinstofflichkeit der Seele von dem grobstofflichen Körper sich gesetzmäßig ergibt, da eine wirkliche Vermischung niemals stattgefunden hat, sondern lediglich ein //Anschluß,// der magnetartig gehalten wurde durch eine ganz bestimmte Stärke des Wärmegrades der gegenseitigen Ausstrahlung. |
| - | Dokonce i při spánku hrubohmotného těla vzniká uvolnění pevného jinak připoutání duše, poněvadž tělo ve spánku vydává jiné vyzařování, které nedrží tak pevně jako to, kterým je podmíněno pevné připoutání. Poněvadž toto záření tu je, nenastává rozdělení, | + | So kommt es aber auch, daß sich die Seele von einem durch Gewalt zerstörten Körper oder von einem durch Krankheit zerrütteten oder durch Alter geschwächten Körper in dem Augenblicke trennen muß, wo //dieser// durch seinen veränderten Zustand nicht mehr //die// Stärke der Ausstrahlung erzeugen kann, die eine derartige magnetische Anziehungskraft bewirkt, welche nötig ist, um seinen Teil zu dem festen Aneinanderschluß von Seele und Körper beizutragen! |
| - | Má-li však nějaký člověk ku příkladu sklon jen ke hrubohmotnému, jako tak hrdě se označující realisté nebo materialisté, tu jde s tím ruku v ruce, že jeho duše v této touze vyrábí zvlášť silné vyzařování se sklonem ke hrubohmotnosti. Tento děj má za následek velmi těžké pozemské umírání, protože se duše snaží jednostranně křečovitě přidržet hrubohmotného těla, a tu pak nastává stav, jemuž se říká těžký smrtelný zápas. Způsob a druh vyzařování je tedy rozhodným pro mnohé, ba pro všechno ve stvoření. Tím dají se vysvětlit veškeré děje. | + | Dadurch ergibt sich der Erdentod, oder das Zurückfallen, das Abfallen des grobstofflichen Körpers von der feinstofflichen Hülle des Geistes, also die Trennung. Ein Vorgang, der nach feststehenden Gesetzen erfolgt zwischen zwei Arten, die sich nur bei einem genau entsprechenden Wärmegrad durch die dabei erzeugte Ausstrahlung aneinanderschließen, nie aber verschmelzen können, und die wieder voneinander abfallen, wenn eine der zwei verschiedenen Arten die ihr gegebene Bedingung nicht mehr erfüllen kann. |
| - | Jak duše přijde právě k určitému, pro ni souzenému hrubohmotnému tělu, to jsem již vysvětloval ve své přednášce o tajemství zrození. Vlákna s budoucími rodiči byla navázána následkem jejich stejnorodosti, která působí zprvu přitažlivě a pak přitahují stále víc a více, až se vlákna s rostoucím tělíčkem v určité zralosti navzájem uzavrou a spojí, a donutí pak duši ke vtělení. | + | Sogar beim Schlaf des grobstofflichen Körpers erfolgt eine Lokkerung des festen Anschlusses der Seele, weil der Körper im Schlafe eine andere Ausstrahlung gibt, die nicht so fest hält, als die für den festen Anschluß bedingte. Da diese aber noch zu Grunde liegt, erfolgt nur eine //Lockerung,// keine Trennung. Diese Lockerung wird bei jedem Erwachen sofort wieder aufgehoben. |
| - | A rodiče mají také již //ono// jméno, které získali způsobem, jak vlákna pro sebe napínali. Proto musí býti stejné jméno vhodné i pro toho, kdo přichází, pro stejně utvářenou duši, která se musí vtělit. Dokonce i křestní jméno nového pozemského člověka přes zdánlivé uvažování je dáno takovým způsobem, jak to // | + | Neigt aber ein Mensch zum Beispiel nur nach dem Grobstofflichen zu, wie die sich so stolz bezeichnenden Realisten oder Materialisten, so geht damit Hand in Hand, daß deren Seele in diesem Drange eine besonders stark nach der Grobstofflichkeit neigende Ausstrahlung erzeugt. Dieser Vorgang hat ein sehr schweres irdisches Sterben zur Folge, da die Seele sich einseitig festzuklammern sucht an dem grobstofflichen Körper, und so ein Zustand eintritt, den man einen schweren Todeskampf nennt. Die Art der Ausstrahlung ist also ausschlaggebend für vieles, ja für alles in der Schöpfung. Es lassen sich sämtliche Vorgänge darin erklären. |
| - | //Druh// je základem všeho. Proto i při největším hloubání o jméně křtěncově bude vždy zvoleno nakonec tak, aby bylo ve shodě se zákonem. Bude to jméno, které druh vyžaduje nebo zasluhuje, poněvadž člověk nemůže při tom dělat nic jiného, ježto stojí v zákonech, které na něho působí podle jeho druhu. | + | Wie nun eine Seele gerade zu dem ihr bestimmten grobstofflichen Körper kommt, habe ich bereits erklärt in meinem Vortrag über das Geheimnis der Geburt. Die Fäden mit den zukünftigen Eltern sind geknüpft worden durch deren Gleicharten, die erst anziehend wirkten, mehr und mehr, bis sich die Fäden mit dem werdenden Körper bei einer bestimmten Reife aneinander schlossen und verknüpften, die dann eine Seele zu der Inkarnierung zwingen. |
| - | To vše nevylučuje nikdy svobodnou vůli, neboť každý | + | Und die Eltern tragen auch schon //den// Namen, den sie sich erwarben durch die Art, wie sie die Fäden für sich woben. Deshalb muß auch der gleiche Name passend sein für die herankommende, |
| - | Je zcela zavržitelnou omluvou, jestliže se někdo snaží oklamat sám sebe, že pod tlakem zákonů stvoření nemá svobodu své vůle. Všechno, co pod tlakem těchto zákonů musí sám na sobě prožít, jest jen plodem | + | Die //Art// ist grundlegend für alles. Demnach wird auch bei größtem Grübeln über Namen eines Täuflings immer so gewählt werden, daß diese Namen dem Gesetz entsprechen, |
| - | Tak nese teď každý člověk na zemi také přesně ono jméno, které si získal. Nejmenuje se tak jen proto, že tak jeho jméno zní, neříká se mu tak jen proto, nýbrž on takový | + | Das alles schließt trotzdem den freien Willen niemals aus; denn jede //Art// des Menschen ist in Wirklichkeit nur eine Frucht des eigenen und tatsächlichen Wollens, das er in sich trägt. |
| - | V tom není žádné náhody. Nějakým způsobem | + | Es ist nur eine ganz verwerfliche Entschuldigung, |
| - | To je vědění, které lidstvo dneška ještě nezná, a proto jest velmi pravděpodobné, | + | So trägt nun jeder Mensch auf Erden auch genau //den// Namen, den er sich erwarb. Deshalb heißt er nicht nur so, wie der Name lautet, er wird nicht nur so genannt, sondern er //ist// so. Der Mensch //ist// das, was sein Name sagt! |
| - | Proto není tak podivné, že nechce uznat mnohé věci jako neodchylné důsledky těchto zákonů, nýbrž posměvačně se jim vysmívá. Avšak právě v tom, co člověk nezbytně věděti | + | Darin gibt es keine Zufälle. Auf irgend eine Art //kommt// es zum vorgeschriebenen Zusammenhang; |
| - | Jen zoufalství může ještě dokázat rozbít tvrdé krunýře, které lidi nyní obklopují a takovým způsobem nyní omezují. | + | Das ist ein Wissen, das die Menschheit heute noch nicht kennt und über das sie deshalb sehr wahrscheinlich noch lächelt wie bei allem, was sie selbst noch nicht begreifen kann. Aber diese Menschheit kennt ja auch die Gottgesetze nicht, die schon seit Urbeginn der Schöpfung fest in diese eingemeißelt sind, denen sie selbst ihr eigenes Bestehen dankt, welche auch jede einzelne Sekunde auf den Menschen wirken, die ihm Helfer sowie Richter sind bei allem, was er tut und denkt, ohne die er überhaupt nicht einen Atemzug zu tun vermöchte! Und das alles kennt er nicht! |
| - | Nepotřebuji vám proto říkat, s jakými city přijímám nepřátelství, které lidé proti mně vysílali. Můžete si domyslet, co vidím před sebou v důsledku zákonů, když tak mnozí o mém Poselství soudí, nebo se mu posmívají, a když vás, kteří se snažíte mne následovat, považují za lidi, jdoucí po bludných cestách. //Každý z nich musí nyní jíti kolem meče Božské vůle//. Za každé slovo, za každou jednotlivou myšlenku musí tu stát, neboť nebude mu již nic z toho prominuto! | + | Deshalb ist es auch nicht verwunderlich, daß er viele Dinge nicht als unverbiegbare Folgerungen dieser Gesetze anerkennen will, sondern spöttelnd darüber zu lächeln sucht. Aber gerade darin, was der Mensch unbedingt wissen //sollte,// wissen //müßte,// ist er gänzlich unerfahren oder, unbeschönigt ausgedrückt, dümmer als irgend eine andere Kreatur in dieser Schöpfung, die mit ihrem ganzen Leben einfach darin schwingt. Und aus dieser |
| - | Budou nyní biti silou, které se nemohou ubránit. Jsou před ní bezmocni, protože ona probíhá a uhodí do nich těmi nitkami, které si sami spředli a utkali svým chtěním a jednáním! | + | Nur Verzweiflung kann es noch fertig bringen, die harten Schalen zu zertrümmern, |
| + | |||
| + | Ich brauche Euch wohl deshalb nicht zu sagen, mit welchen Empfindungen ich die Feindschaften aufnahm, die die Menschen gegen mich schon ausgespieen haben. Ihr könnt Euch denken, was ich vor mir in den Folgen des Gesetzes sehe, wenn so viele über meine Botschaft richten wollen oder sie bespötteln, | ||
| + | |||
| + | Sie werden nun geschlagen mit der Kraft, welcher sie nichts entgegensetzen können, vor der sie machtlos sind, und die durch diese Fäden läuft und in sie schlägt, welche sie selbst gesponnen und gewoben haben durch ihr Wollen und ihr Tun! | ||
cs:doznivani:hlas:kdo_nyni_nechce_znati_moje_slovo_kvuli_necemu_jinemu_toho_nebudu_ja_znat_v_hodine_jeho_nouze
Last modified: 2022/03/05 22:37 - Marek Ištvánek
Last modified: 2022/03/05 22:37 - Marek Ištvánek