Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 26. Hleď, člověče, jak máš putovati stvořením, aby osudové nitky podpořily tvůj vývoj a nebrzdily jej! | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:hled_clovece_jak_mas_putovati_stvorenim_aby_osudove_nitky_podporily_tvuj_vyvoj_a_nebrzdily_jej to cs:doznivani:hlas:hled_clovece_jak_mas_putovati_stvorenim_aby_osudove_nitky_podporily_tvuj_vyvoj_a_nebr Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 26. Hleď, člověče, jak máš kráčet tímto stvořením, aby osudová vlákna nebrzdila tvůj vzestup, nýbrž jej podporovala! | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:hled_clovece_jak_mas_kracet_timto_stvorenim_aby_osudova_vlakna_nebrzdila_tvuj_vzestup_nybrz_jej_podporovala to cs:doznivani:plamen:dil_i:hled_clovece_jak_mas_kracet_timto_stvorenim_aby_osudova_vlakna_nebrzdila_tv Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Hleď, člověče, jak máš putovati stvořením, aby osudové nitky podpořily tvůj vývoj a nebrzdily jej! ======
+====== Hleď, člověče, jak máš kráčet tímto stvořením, aby osudová vlákna nebrzdila tvůj vzestup, nýbrž jej podporovala! ======
-Vzdor tomu, že Poselství obsahuje všechny ukazovatele cesty, kudy lidé mají jíti ve stvoření, chtějí-li přijít vzhůru do světlých výšin, vždy znovu ozývá se v jednotlivcích úzkostlivá otázka: Co mám //já// dělat, abych šel skutečně správně!
+Ačkoliv Poselství v sobě skrývá všechno, co lidem ukazuje cestu, kterou musí jít skrze stvoření, pokud chtějí dojít vzhůru do světlých výšin, opakuje se stále znovu v jednotlivcích úzkostlivá otázka: Co mám dělat //já,// abych šel skutečně správně!
-Velmi mnozí jsou takto mučeni, protože člověk si tak rád činí všechno mnohem nesrozumitelnějším, než to skutečně je. //Potřebuje si// podivným způsobem všechno ztěžovati, poněvadž nemá v sobě síly, aby se vážně a horlivě zabýval tím, co je //prosté//. Všechna jeho dovednost k tomu nestačí.
+Tento pocit trápí velmi mnohé, protože člověk se rád snaží činit všechno obtížnějším, než to skutečně je. //Potřebuje// si zvláštním způsobem všechno ztěžovat, protože nemá v sobě sílu, aby se s vážností a horlivostí zabýval něčím //jednoduchým.// K tomu veškerá dovednost již nestačí.
-Nevidí-li před sebou těžkostí, nedokáže vypnout své síly a používat jich. Nedostatek těžkostí činí ho pohodlným a ochromuje celou jeho činnost. Z tohoto důvodu nedbá prostoty a naopak, může-li, zkřiví všechno prosté v nesrozumitelné jen proto, aby bylo těžko poznat pravé, které je povždy spojeno s prostotou. A tak člověk trvale plýtvá silou i časem!
+Pokud nevidí před sebou nesnáze, nedokáže nikdy napnout své síly, aby je využil; neboť nedostatek potíží činí ho rychle pohodlným a nakonec ochromí celé jeho působení. Z tohoto důvodu nedbá také prostoty, nýbrž, může-li, sám ještě všechno prosté učiní zkřivením nesrozumitelným, jen aby bylo těžké ve zkřiveninách nakonec znovu poznat to pravé, které zůstává zakotveno jen v prostém. Tak člověk neustále promrhává sílu a čas!
-Člověk potřebuje //překážky,// aby se dostal k cíli. Jen tak vzpruží všechnu svou sílu, čehož nikdy nedokáže, vidí-li něco //prostě// před sebou.
+Člověk potřebuje //překážky,// aby se dostal k cíli, neboť jen tak ještě vzchopí svou sílu, což už více nedovede, pokud jej vidí //jednoduše// před sebou.
-Ačkoliv to zpočátku zní jako velikost, je to přesto jen znamením nejhlubší slabosti! Jako oslabené tělo potřebuje rozčilujících prostředků, aby mohlo vyvíjeti svou činnost, tak potřebuje lidský duch jako dráždidlo k vypětí své síly nejprve vědomí, že musí něco překonat, aby dosáhl cíle! Z toho vznikla tak zvaná věda, která všechno prosté zahaluje a sahá až k směšnostem, jen aby měla něco jiného než druzí a mohla se tím blýskati.
+Zní to zpočátku, jako by to bylo něco velikého, avšak je to jen známkou nejhlubší slabosti! Jako oslabené tělo potřebuje prostředků, které je vybičují, aby ještě mohlo provádět svou činnost, tak potřebuje lidský duch jako dráždidlo napřed vědomí, že k dosažení cíle musí něco překonat, aby v tom napnul své síly! Z toho povstala kdysi i takzvaná věda, která vším jednoduchým opovrhuje a sahá v tom až ke směšnostem, jen aby byla o něco kupředu před jinými a mohla se blýsknout.
-Není to však jen věda, která od dávných dob takto jedná. Namáhavě zřídila zdánlivou stavbu a vydává za veliké věci všechno, co je ve stvoření méněcenné, vyumělkované, ztrnulé a zkřivené, ba často dokonce i překážející.
+Avšak není to jen věda samotná, která takto jedná již dlouhý čas a namáhavě buduje lesklou stavbu zdání, která vydává něco, co je pro stvoření méněcenné, vyumělkované, křečovité a zkřivené, ba dokonce často i brzdící, za veliké.
-Celé zřízení státu a soudnictví jest stejného druhu. Dokonce i jednotlivec stavěl již ze základu svůj pozemský život falešně! Příliš zamotaně, než je mu zdrávo, jen aby líného ducha v jeho zatemnění mohl dráždit, aby se před jinými zdál důležitějším. Jen toto snažení je pravý důvod k zmrzačení a zmatení veškeré přirozenosti a prostoty. Ctižádost dosáhnout předního místa, domýšlivost zbádati a tak stanoviti zákony o vědě, která se nikdy nemůže stát skutečným věděním, dokud se člověk ještě vzpírá pokorně v oddanosti před velikostí Boží prostě //přijímati//. Toto všechno však ho strhuje dolů.
+Státní zřízení a soudní moc jsou stejného druhu, dokonce i jednotlivec dal stavbě svého pozemského života již od základu povstat falešně! Příliš zamotaně, než je zdrávo, jen aby líného ducha v jeho zatemnění ještě podnítil k vyniknutí před druhými; neboť //toto// úsilí je samo o sobě také pravou příčinou zkomolení a zmatení vší přirozenosti a jednoduchosti těmito lidskými duchy. Ctižádost po vyniknutí, domýšlivost vyzkoumat, a tím stanovit zákony o vědění, které se nikdy nemůže stát skutečným věděním, pokud se člověk ještě vzpírá pokorně a jednoduše //přijímat// v oddanosti před Boží velikostí. To všechno ho však udržuje dole.
-Není ničeho, co by člověk mohl skutečně vytvořiti, nebéře-li z toho, co již z Boží vůle vzniklo. On sám nemůže nově stvořiti ani jediného zrnečka písku, aniž by k tomu použil hmoty, ve stvoření se nacházející!
+Není ničeho, co by člověk skutečně mohl vytvořit, aniž by vzal z toho, co již povstalo skrze Boží vůli! Ani jediné zrnko písku není schopen sám nově vytvořit bez toho, aby předem nenalezl k tomu již veškerou látku ve stvoření!
-Člověk nemůže nyní poznati, jak směšným se dnes jeví, ale přijde doba, kdy se za všechno, co dělá, bude nevýslovně stydět a pak by rád smazal dobu, ve které se domýšlel být tak velikým a vědomým!
+Nyní ještě nemůže poznat, jak směšně dnes působí, avšak přijde čas, kdy se bude ještě nevýslovně stydět a chtěl by rád smazat dobu, v níž se domýšlel být tak veliký a vědoucí!
-S přehlížením, často též s pohrdlivým úsměvem jde člověk kolem každé velké prostoty Božích zákonů, které mé Poselství i druh jeho slov nese v sobě! Neví, že právě tím odkrývá svou největší prázdnotu, kterou jako člověk je schopen projeviti. Její následky jsou to nejhorší, co ho //musí// nyní zasáhnouti v paprscích soudu; neboť se tím staví na nejnižší místo mezi všemi tvory. //Jedině// člověk se tak zvrhl, že nedovede správně //přijímat// dary stvoření a používat jich. Člověk se domýšlí být příliš velikým a vznešeným, než aby vděčně přijímal od svého Tvůrce všechno to, co potřebuje a proto není už vůbec hoden toho, aby směl ještě dále požívat milosti.
+Shovívavě, někdy snad i s posměšným úsměvem jde nyní člověk okolo každé velké jednoduchosti Božích zákonů, kterou v sobě nese i mé Poselství a druh jeho slov! Neví, že tím ukazuje svou největší slabinu, kterou je jako člověk schopen ukázat a jejíž následky jsou tím nejhorším, co ho //musí// nyní zasáhnout skrze paprsky soudu; neboť se tím staví na nejnižší místo ze všech tvorů, protože se //on sám// odnaučil správně //přijímat// a používat dary ze stvoření. Člověk se domýšlí být příliš velikým a vznešeným, než aby vděčně od svého Stvořitele přijímal všechno to, co potřebuje, a proto také již není více hoden, aby ještě nadále požíval milosti.
-A přece měly a mohly být zákony stvoření každému tvoru zcela srozumitelné, prosté a nezmatené. Vždyť přece každý tvor sám z nich povstal.
+A přece měly a mohly být zákony ve stvoření každému tvoru zcela pochopitelné, jednoduché a nezmatené, protože každý tvor z nich přece povstal.
-Co však člověk z nich ve svém pomatení udělal!
+Co však z nich člověk ve svém bludu učinil!
-Sami poznáváte ve všech lidských zákonech každého státu a společenského řádu, co dokáže člověk za nesrozumitelnosti a pomatenosti! Celý lidský život sotva dostačí, abyste je prostudovali jen v //jediném// státě. K jejich správnému výkladu musí být určeni zvláštní učenci, kteří velmi často vedou při o tom, kdy a jak jich může býti použito. To dokazuje, že ani tito znalci práva nemají ujasněn jejich smysl.
+Co může v nesrozumitelnosti a obtížnosti vykonat, poznáváte sami ve všech lidských zákonech každého státu a společenského pořádku! Celý lidský život by sotva stačil na to, abyste je všechny správně prostudovali jen v //jednom// státu. Musí k tomu být napřed zvláštní učenci, aby je také správně vysvětlili. A ti o nich ještě často vedou spory, jak a kdy mohou být použity. To dokazuje, že dokonce i mezi těmito znalci práva nepanuje jasnost o samotném jejich smyslu.
-Tam, kde je možno se přít, není jasnosti. Kde není jasnosti, tam chybí správnost a tím také oprávnění tohoto zákona!
+Kde však může dojít ke sporům, tam také //není// žádné jasnosti. Kde není žádné jasnosti, tam chybí správnost a tím také oprávnění příslušného zákona!
-Aby člověk mohl v klidu a nedotčeně žít, musel by být učencem a znalcem těchto lidmi pochybně, nejasně a zamotaně stanovených zákonů! Jaký nesmysl je v této skutečnosti! A přece je tomu tak. Dost často uslyšíte z odborné strany poznámku, že je podle pozemských zákonů možno napadnout, obvinit a odsoudit //každého// na zemi žijícího člověka, najde-li se ochotný žalobce. Žel, je tomu tak! A přece je každý člověk podroben těmto zákonům, aniž by byl přiměřeně o nich poučen.
+Nyní musel by být každý jednotlivý člověk nejprve znalcem těchto lidmi stanovených, sporům podléhajících, nejasných a zmatených zákonů, aby mohl žít nedotčen! Jaký nesmysl spočívá v těchto skutečnostech! A přece je tomu tak. Z odborných kruhů je přece dosti často slyšet poznámka, že podle pozemských zákonů lze //každého// na zemi žijícího člověka napadnout a nějakým způsobem shledat vinným, pokud k tomu bude vůle. A to je žel pravda! A přece je každý jednotlivý člověk podroben těmto zákonům, aniž by mohl být o nich přiměřeně poučen.
-I toto všechno obrátí se velmi brzy samo sebou v hromadu trosek, jak je to zaslíbeno, protože je to nejnemožnější chorobná zmatenost!
+Toto všechno se samo sebou velmi brzy musí stát hromadou trosek, protože to patří k nemožnostem nejnezdravějšího zmatku.
-Lidský duch tak prokázal důkladně svoji neschopnost. Vytvořil si jen nedůstojné zotročení, protože nespojil pozemské zákony s prazákony ve stvoření, které se nikdy nesnažil poznat. A přece jen na //jejich// půdě může být vybudováno všechno, co má mít zdar! Tedy také //spravedlnost!// I ona, jako všechny ostatní základní zákony, spočívá jen v jasné, veliké //prostotě//.
+Lidský duch v tom důkladně prokázal svou neschopnost. Vytvořil tím nedůstojné zotročení, protože pozemské zákony nepřivedl ke spojení s prazákony ve stvoření, které se nikdy nesnažil poznat. Avšak jen na //jejich// půdě zbudováno může povstat to, co je prospěšné! Tak i //spravedlnost!// A i ona spočívá jako všechny základní zákony opět jen v jasné a veliké //prostotě.//
-V čem není prostoty, to nemá trvání! Prostota Božských zákonů toho nedovolí! Což to člověk nikdy nepochopí?
+Co v sobě nemá prostoty, nemá nikdy trvání! Prostota Božích zákonů to jinak nedovolí! Cožpak se to člověk nikdy nenaučí chápat?
-V dění všech věků může zcela přesně poznat, že jen //tam// se mohly podařit veliké věci, kde všechna síla byla řízena na //jeden// bod. To ukazuje přece jasně na nutnost zjednodušení! Nic jiného není třeba! Musíte v tom něco konečně nalézti! Každý člověk zná hrozící nebezpečí, které má roztříštěnost //vždy// za následek!
+V dění všech dob může zcela přesně poznat, že veliký úspěch mohl nastat jen //tam,// kde byla všechna síla směřována na //jeden// bod! To přece zřetelně ukazuje na nutnost zjednodušení! Musíte v tom přece konečně něco nalézt! Každý člověk přece zná hrozící nebezpečí, které se //vždy// projevuje v roztříštěnosti.
-Vidíte v tom zákon moci každého //zjednodušení!// Vítěznou velikost, kterou lze dokázati jen //jednoduchostí!//
+Spatřujte v tom zákon moci každého //zjednodušení!// Vítěznou velikost, která dospěje k působení jen v //jednoduchosti.//
-A přece jste ztratili pojem hodnoty každé jednoduchosti. Jen v jednoduchosti se ukazuje pravá síla, pravá vznešenost, vědění a půvab. Také v prostotě výrazů a pohybů.
+A přece jste ztratili pojem hodnoty pro každou jednoduchost. Jen v jednoduchosti se ukazuje pravá síla, ryzí vznešenost, vědění a půvab. Také v jednoduchosti výrazů a pohybů.
-To je vám všem zcela přesně známo! A přece nedovedete poznat pravou její cenu! Proto nedovedete ji ani pochopit, ani převést do svého //myšlení,// aby pak mohla přijít k výrazu ve vaší řeči a jednání.
+To je vám všem zcela přesně známo! A přece se neučíte oceňovat její vlastní hodnotu, a proto ji také nemůžete uchopit, nemůžete ji převést do svého //myšlení,// aby pak ve vaší řeči a ve vašem konání mohla dojít k výrazu.
-Člověk nedokáže být prostým tak, jak by se to musel naučit ve stvoření. Dosáhnout ve svém myšlení a jednání velikosti prostoty zdá se být člověku nejen těžké, ale on to už vůbec ani nedokáže! To všechno stalo se mu již nedosažitelným.
+Člověk nedokáže být prostým tak, jak by se to ve stvoření musel naučit. Dosáhnout velikosti jednoduchosti ve svém myšlení a ve svém konání, to připadá člověku nejen těžké, nýbrž to již vůbec nedokáže! To vše stalo se pro něj již nedosažitelným.
-Proto nerozumí také prostotě řeči a vysvětlování v Poselství. Ve svém pokřiveném smýšlení se domnívá, že tento jedině správný způsob jasného vyjadřování je //pro něj// příliš dětský a že v něm nemůže být proto nic cenného. Tak zůstanou mu skryty skutečné hodnoty Poselství, protože není schopen je přijati. Nevidí a nepozná pravou velikost a moc, je-li oděna v prostá slova.
+Proto také již více nerozumí jednoduchosti řeči a vysvětlování, která spočívá v Poselství. Ve svém pokřiveném smýšlení se domnívá, že tento jedině správný a bohatý způsob vyjadřování je //pro něj// příliš dětský, a proto také v sobě nemůže skrývat nic cenného. Tak zůstanou mu jeho vlastní hodnoty také uzavřeny, protože //on// není schopen je přijmout. Nevidí a nepoznává velikost a moc, jakmile jsou oděny do prostých slov.
-To je //jeho// neschopnost! Při prostotě a jasnosti musí duch vyvinout sílu //sám v sobě,// zatím co při překážkách zmatenosti přistupuje podnět k vypětí síly //zvenčí!// Dnešní lidský duch však //potřebuje// tento popud //zvenčí,// aby se vůbec nějak pohnul. Proto ani nesnáší prostoty a jasnosti. Prostota ho uspává a ochromuje, poněvadž je líný, aby sám ze sebe vyvinul v sobě sílu, která jedině mu může přinést opravdový užitek a pomoc ke vzestupu.
+To spočívá v //jeho// neschopnosti! Při jednoduchosti a jasnosti musí duch vyvinout sílu //sám v sobě,// zatímco při překážkách vlivem zmatku přichází podnět k rozvoji síly k němu //zvenčí!// Lidský duch dneška však //potřebuje// žel tento podnět //zvenčí,// aby vůbec mohl být trochu pohyblivý. Proto nesnáší jednoduchost a jasnost. Jednoduchost ho nechává usnout, ochromuje ho, protože je příliš líný vyvinout sám od sebe sílu, která mu jedině může přinést skutečný užitek a pomoci mu vzhůru.
-Při prostotě a jasnosti kolem sebe nedovede se udržet čilým. Jeho síla na to nestačí, protože ji nevyvinul. Touto leností vystupují zcela přirozeně všechny překážky tím vytvořené. Tyto překážky slouží dnes jednotlivcům jako dráždidlo, jako povzbuzující prostředek, jak to bylo již vysvětleno. Aby přemohli své vlastní překážky, spotřebují tu trošičku síly, která v nich vznikne při shlédnutí těchto překážek a pak jim už nic nezbude pro skutečný pokrok a vzestup, který by mohl začít po jejich překonání. Leží-li cesta před nimi prostá a jasná, znaví se touto prostotou, není jim dost „interesantní“, protože se už nemohou nadýmat svou velikostí a vyvolávají znovu nové zmatky, aby to, co oni dělají, „k něčemu vypadalo“, nebo nějak „znělo“.
+Při jednoduchosti a jasnosti kolem sebe není schopen se udržet čilým. K tomu jeho síla již více nedostačuje, protože ji nikdy nerozvinul. Skrze tuto lenost zcela přirozeně neustále vystupují překážky, které si tím vytvořil. Tyto překážky slouží dnes některým jako dráždivý, povzbuzující prostředek v již objasněném smyslu. Avšak aby překonali tyto překážky, které si sami vytvořili, spotřebují v sobě tu trošku síly, která v nich při pohledu na tyto překážky vznikne, z níž však již nic nezůstane pro skutečný pokrok a vzestup, který by teprve po překonání těchto překážek mohl započít. Leží-li nejprve před nimi cesta opět prostě a jasně, znaví se touto jednoduchostí, která pro ně není dost „interesantní“, protože se pak více nemohou honosit svou vlastní velikostí, a opět vytváří nový zmatek, aby to, co dělají, nějak „vypadalo“ nebo nějak „znělo“.
-To všechno se stále znovu opakuje, protože v dnešní době chybí lidským duchům jim vlastní skutečná velkorysost.
+To vše děje se stále a stále znovu, protože vlastní, skutečná velikost lidským duchům v dnešní době schází.
-Vidíte to tělesně u tělocvikářů. Při předvádění svých cviků vyvíjejí sílu a obratnost s půvabem pohybů, v čemž se jeví ovládání těla. Ale je jen málo ze všech tělocvikářů celého světa, kteří by trvale, tedy i ve všedním životě, ukazovali, že ovládají své tělo. Jejich držení těla při sezení, stání, mluvení i při chůzi je často žalostné. Je to důkaz, že vyvíjejí sílu jen tehdy, když ji cvičí nebo předvádějí, když chtějí něco ukázat. Ale ovládat plně své tělo celý den a to //vlastní// silou, z čehož má tělo desetkrát větší užitek, než z několika hodin cvičení, tuto sílu //nedovedou// bez zevního popudu vyvinout, neboť k tomu je třeba něčeho mnohem většího!
+Vidíte to tělesně také u gymnastů. Během předvádění svých cviků vyvíjí sílu a obratnost s půvabem pohybů, v čemž se ukazuje ovládání těla. Avšak jen málo cvičenců z celého světa ukazuje trvale, tedy také v každodenním životě, ovládání těla. Jejich držení těla při sezení, při rozhovoru, ve stoje a také při chůzi je často žalostné. Je to důkazem toho, že vyvíjejí sílu jen tehdy, když cvičí nebo předvádí, tedy chtějí něco ukázat. Avšak energicky své tělo ovládat celý den, k čemuž je třeba //vlastní// síla a z čehož má tělo desetkrát více užitku než z několika hodin cvičení, takovouto sílu //nejsou// schopni bez vnějšího popudu vynaložit; neboť to vyžaduje víc, mnohem víc!
-Všechen tělocvik a zvláštní cvičení mohou klidně odpadnout, jestliže člověk sebe a své tělo //skutečně// ovládá. Pak musí být každý sval trvale v pohybu a to vyžaduje síly a vůle. Jakákoliv zvláštní cvičení jsou jen žalostnou náhražkou za vědomou sílu veliké prostoty, jaká je v samozřejmosti trvalého sebeovládání.
+Veškerý tělocvik a zvláštní cvičení by mohly klidně odpadnout, pokud by člověk sebe a své tělo //skutečně// ovládal; neboť pak musí být každý sval neustále v pohybu a to vyžaduje sílu a vůli. Každé zvláštní cvičení dává vždy jen žalostnou náhražku za vědomou sílu velké jednoduchosti, která spočívá v samozřejmosti trvalého sebeovládání.
-Tak jako se cvičením je tomu ve //všech// věcech. Člověk nepotřebuje provádět zvláštnosti, jakmile //správně// putuje stvořením. Všechno je mu dáno ve vší prostotě a všechno je v něm, aniž by tomu měl uměle napomáhati. Jak používají lidé ke své výživě všech možných a nemožných dráždidel, aby tělo povzbudili, a prostředků, jako kouření a opojných jedů, aby k tělu patřící nervy a mozek vybičovali, což v sebeklamu považují za povzbuzování myšlení, tak používají pro svého ducha zmateností, aby tím vyhověli domýšlivosti.
+Jak je tomu s cvičením, tak je tomu ve //všech// věcech. Člověk nepotřebuje vykonávat zvláštnosti, jakmile kráčí //správně// stvořením. Všechno je mu při tom dáno v jednoduchosti a všechno je v něm, aniž by tomu měl uměle napomáhat. Jak lidé používají ke své výživě všechna možná i nemožná dráždidla, aby povzbudili tělo, prostředky jako je kouření a omamné jedy, aby vybičovali k tělu náležící nervy a mozek, zatímco to v sebeklamu považují za podporu myšlení, tak používají pro ducha zmatek, aby se tím oddávali domýšlivosti.
-Proto jsem nucen stále a vždy znovu tvořit nová slova o věcech, na které by stačil zcela prostý výraz, jen abych je učinil pro vás trochu srozumitelnějšími! Snažím se stále o nové a nové vylíčení toho, co jsem již řekl, protože nedovedete přijímat jednoduchost a prostotu pravdy, života a stvoření, v němž je přece zakotvena vaše cesta a celé vaše bytí.
+Proto jsem opět nucen stále a stále znovu vytvářet mnoho slov o věcech, které by ve skutečnosti musely být ihned vystihnuty zcela jednoduchým výrazem, jen abych vám to učinil poněkud srozumitelnějším! Usiluji neustále o nové vylíčení všeho již řečeného, protože nedovedete přijímat jednoduchost, strohost Pravdy a života, jakož i stvoření, v němž spočívá zakotvena také vaše cesta a celé vaše bytí.
-Nemuseli byste se vůbec ptát, co máte dělat a čeho zanechat! Rozbijte jen bludné zahrady //v sobě,// které tak starostlivě pěstujete a podporujete a jimiž stále znovu vytváříte nové hloží svými myšlenkami. Vy myslíte //příliš// mnoho! Z tohoto důvodu nedovedete vůbec //opravdově// promyslet to, co je vám užitečné. --
+Nemuseli byste se vůbec ptát, co máte dělat a čeho zanechat! Rozbijte jen ona bludiště ve vás, která tak pečlivě opatrujete a udržujete, v nichž vytváříte svými myšlenkami vždy jen nové houští! Myslíte //příliš// mnoho a z tohoto důvodu nemůžete //skutečně// promyslet //vůbec nic,// nic, co je vám k užitku.
-Všemohoucí Bůh dal vám tento zákon:
+Pro vás platí zákon všemohoucího Boha:
-Je vám dovoleno proputovati stvoření! Jděte tak, abyste nezpůsobili jiným utrpení při splnění svých žádostí! Jinak dostanou se do koberce vaší cesty nitky, které vás budou strhovat dolů ze vzestupu ke světlým výšinám vědomého, radostného tvoření v zahradách všech říší vašeho Boha!
+Je vám umožněno proputovat stvoření! Jděte tak, abyste druhým nezpůsobili utrpení kvůli splnění své žádosti! Jinak vetkají se do koberce vaší cesty vlákna, která vás budou zdržovat od vzestupu do světlých výšin vědomého radostného tvoření v zahradách všech říší vašeho Boha!
-Je to základní zákon, ve kterém se skrývá všechno, co potřebujete vědět. Jestliže toho poslechnete, nemůže se vám ničeho stát! Budete vedeni //vzhůru// všemi nitkami, které vytvářejí vaše myšlení, chtění a konání.
+To je základní zákon, který v sobě pro vás nese všechno, co nutně potřebujete vědět. Dodržujete-li ho, tak se vám nemůže nic stát. Budete vedeni jen //vzhůru// všemi vlákny, která vytváří vaše myšlení, vaše chtění a vaše jednání.
-Proto řekl kdysi Syn Boží ve vší prostotě: Milujte svého bližního, jako sebe samého! Je to v základě přesně totéž.
+Proto řekl kdysi Syn Boží ve vší jednoduchosti: „Milujte svého bližního jako sebe sama!“ Je to v základě zcela přesně tentýž smysl.
-Smíte //proputovati// stvoření! V tom je příkaz trvalého //pohybu!// Nesmíte zůstat stát! To také nemůžete, protože vás vámi vytvořené nitky, které formují vaše cesty, ženou //stále// podle svého druhu buď vzhůru nebo chvíli rovně nebo také dolů. Nemůžete zůstat stát, ani kdybyste sami chtěli!
+Smíte proputovat stvořeními! V tom spočívá příkaz trvalého //pohybu!// Nesmíte zůstat stát! To byste ani nedovedli, protože vás vlákna vámi vytvořená, která formují vaši cestu, ženou //stále// vpřed podle svého druhu, buď vzhůru nebo nějaký čas rovně a nebo také dolů. Zastavit se nemůžete nikdy, i kdybyste to sami chtěli!
-//A při tomto putování nemáte jiným, kteří jako vy putují stvořením, přivoditi utrpení, abyste tím splnili nějakou svou žádost!//
+//A při tomto putování nemáte jiným, kteří stejně jako vy také putují stvořením, způsobovat utrpení, abyste tím splnili nějakou žádost!//
-Není tak těžké pochopiti to správně, při klidném cítění víte zcela přesně kdy, kde a jak působíte jiným utrpení. Zbývá vám jen ujasniti si, co všechno spadá pod pojem //žádosti!// To vám však řekl již Mojžíš jasně v přikázáních! Není nutno, abych to ještě jednou opakoval.
+Není těžké toto správně pochopit; neboť při klidném cítění víte zcela přesně, kdy a jak druhým působíte utrpení. Co vám při tom ještě zbývá učinit, je ujasnit si, co všechno spadá mezi //žádosti!// To však bylo vám již kdysi jasně řečeno v přikázáních skrze Mojžíše! Není nutné, abych to ještě jednou opakoval.
-//Všeho// můžete zde ve stvoření užívati, ode všeho ochutnati, jen to nesmí být na škodu spolubližnímu! To se stává jen tehdy, když se stanete otroky svých žádostí!
+//Všechno// můžete zde ve stvoření užívat, ode všeho okusit, jen to nesmí být ke škodě vašim bližním! To opět nastává také jen tehdy, když se stanete otroky svých žádostí.
-Přece však nesmíte žádosti chápati příliš jednostranně. Nespadají do nich jen pozemské statky, nýbrž i žádosti poškoditi pověst vašeho bližního, poddávat se svým slabostem a ještě mnoho jiného!
+Avšak nesmíte chápat žádosti příliš jednostranně. Nespadá mezi ně jen pozemský majetek a tělo, nýbrž také žádost podkopat pověst vašeho bližního, dávat prostor vlastním slabostem, jakož i mnohé další!
-Právě dnes se velmi málo dbá na poddávání se vlastním slabostem a toto přece spadá pod splnění vašich žádostí ke škodě neb utrpení vašich spolubližních! Husté jsou nitky takto navazované a udržují pak dole každou duši, která takovým způsobem jednala. Sem spadá nedůvěra a závist, vznětlivost, hrubost a surovost, zkrátka nedostatek sebeovládání a výchovy. Neznamená to nic jiného, než nutný ohled na spolulidi, který //musí// být všude tam, kde má být harmonie. A jedině harmonie povzbuzuje stvoření i vás!
+Avšak právě dnes se příliš málo dbá na to, kolik je poskytováno prostoru vlastním slabostem, a přece toto spadá mezi plnění vlastních žádostí ke škodě nebo utrpení vašich bližních! Hustá jsou vlákna, která se při tom navazují a pak drží dole každou duši, která jednala takovýmto způsobem.
-Je to husté pletivo, které takto vzniká a musí přivésti k pádu mnohé právě proto, že se toho nedbá. A přece to přivozuje mezi lidmi nepokoj, útisk, zlobu a často také velmi těžké utrpení. V každém případě však škodu.
+Mezi to spadá nedůvěra a závist, vznětlivost, hrubost a surovost, jedním slovem nedostatek sebeovládání a výchovy, což neznamená nic jiného než nutný ohled na bližní, který být //musí// tam, kde má zůstat harmonie. A jedině harmonie podporuje stvoření i vás!
-Nechají-li lidé vzniknouti takové poruchy, rychle povstane vyzářením lehce nebo také silně vzrušené krve silně zkalená vrstva, která //odloučí// ducha od jeho světlého vedení! Stojí ihned sám v mlhách, je tak úplně nechráněn a může takovým způsobem přivoditi škody, kterých nelze více napraviti!
+Je to husté tkanivo, které z toho vzniká, pročež musí klesnout tak mnozí právě proto, že se toho dbá příliš málo, a přece to způsobuje bližním neklid, tlak, hněv a také často velmi těžké utrpení. V každém případě však škodu.
-Pamatujte si to všichni, kteří chcete vzhůru!
+Nechají-li se lidé jít takovýmto způsobem, vznikne ihned vlivem vyzařování lehce nebo také silně vzrušené krve silně zakalená vrstva, která //oddělujíc// položí se mezi jejich ducha a jejich světlé vedení! Stojí pak okamžitě sám, je také zcela nechráněn a to může takovým způsobem přivodit škodu, kterou již nikdy nelze napravit!
-Tato rada je záchranný pás, který může zachránit před utonutím, před zahynutím. Je to to //nejdůležitější// pro všechny v pozemském bytí!
+Nechť si to vštípí každý, kdo chce vzhůru!
-Vy všichni, kteří chcete náležet Grálu, abyste žili podle mého Poselství, slyšte proto ještě jednou Božský příkaz, spočívající ve tkaní tohoto stvoření:
+Tato rada je záchranným pásem, který ho může zachránit před utonutím, před zahynutím. Je to to //nejdůležitější// pro všechny v pozemském bytí!
-Na své dřívější přání smíte nyní vědomě putovati stvořením, nesmíte však jiným způsobiti utrpení, abyste tak splnili svou žádost! Jen to může navázat nitky, které by vás musely zdržeti dole. Žijte podle toho, pak budete také šťastni a budete stoupati vzhůru do světlých zahrad vašeho Boha, abyste tam radostně spolupracovali na dalším a věčném vývoji tohoto stvoření!
+Vy všichni, kteří chcete patřit Grálu, abyste žili podle mého Poselství, slyšte proto ještě jednou Boží přikázání, které spočívá ve tkaní tohoto stvoření:
+Na své někdejší přání smíte nyní vědomě proputovat stvoření! Avšak nesmíte při tom způsobovat druhým žádné utrpení, abyste tím splnili vlastní žádost! To jediné může navázat vlákna, která vás musí držet dole. Žijte podle toho, pak budete také šťastni a můžete kráčet vzhůru do světlých zahrad vašeho Boha, abyste tam radostně spolupůsobili na dalším a věčném vývoji tohoto stvoření.