Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 69. Duchovní úrovně II. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:duchovni_urovne_ii to cs:doznivani:hlas:duchovni_urovne_ii Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl II » 10. Duchovní úrovně II. | 2022/03/05 22:42 | current
– ↷ Page moved from cs:prednasky:doznivani_2_plamen:duchovni_urovne_ii to cs:doznivani:plamen:dil_ii:duchovni_urovne_ii Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
 ====== Duchovní úrovně II. ======
-Parsifal! Jak známé je toto slovo mezi pozemskými lidmi a přece žádný z nich nemá ani ponětí o skutečnosti.
+Parsifal! Jak velmi známé je toto slovo mezi pozemskými lidmi, ze kterých však nikdo nemá ani tušení o skutečnosti.
-Báseň, pověst! Těmito slovy vyjadřují správně to, co o tom slově dnes vědí. To, co oni míní, není ve skutečnosti nic jiného, než zbásněná pověst, která se udržela jen jako zlomek dřívějšího vědění.
+Báseň, pověst! Tím postihují to pravé, když míní //to,// co o tomto slově dnes vědí; neboť to není ve skutečnosti nic jiného než pověst stanuvší se básní, která se ještě jako taková zachovala jako zlomek někdejšího vědění.
-Již ve své první přednášce o tomto thematu jsem řekl, že před dávnými a dávnými časy přišly z duchovních úrovní až do hrubohmotnosti této země vždy jen malé zlomky vědění.
+Jak jsem již ve své první přednášce o tom řekl, jsou to vždy jen malé zlomky, které sešly dolů z duchovních úrovní až do hrubohmotnosti této země, před dlouhými, dlouhými časy.
-Básníci //dnes// známých pověstí o Grálu nejsou vůbec prvními, kteří se tím zabývají a kteří při prohloubení do své práce mohli ještě jednou vytušiti několik světlých výhledů.
+Básníci //dnes// známých pověstí o Grálu nejsou nikterak prvními, kteří se tím zabývali a při prohloubení ve své práci mohli opět vytušit několik záblesků Světla.
-Daleko, daleko zpět jsou časy, v nichž pronikly //první// zprávy o hradu Světla a jeho obyvatelích z duchovních úrovní až dolů k zemi. S nimi také přišla zpráva o svatém Grálu.
+Daleko, daleko zpět leží časy, kdy pronikly //první// poukazy na světlý hrad a jeho obyvatele z duchovních úrovní až dolů k zemi, s nimi také zvěsti o svatém Grálu.
-Tehdejší obyvatelé země, kteří ještě společně a nerušeně spolupracovali s bytostnými a rádi se s nimi radili, přijali tuto zprávu s uctivým obdivem a dětskou důvěrou. Aniž by sami věděli, pomáhali tak lidé zářením své duchovní jiskry opět také bytostným. Tak se stvoření rozvíjelo v hrubohmotnosti stále víc a více a s ním i duchovní jiskry, slibující nejnádhernější rozkvět.
+V uctivém úžasu a dětské důvěře bylo to tehdy přijato obyvateli země, kteří ještě společně bez poruch spolupůsobili s bytostnými a rádi si od nich nechali poradit. Aniž by to sami věděli, pomáhali lidé s vyzařováním své duchovní jiskry také opět bytostným, a tak se stvoření v hrubohmotnosti stále více rozvíjelo s duchovními jiskrami, které slibovaly nádherný rozkvět.
-//Tehdy,// dávno před nyní známými velikými převraty na zemi, ještě dříve než lidé učinili z rozumu modlu a tím zavinili svůj odklon od Světla i pád, bylo vytvořeno spojení s hradem Světla. Paprsky mohly nerušeně proudit až dolů k zemi a v těchto paprscích mohli pozemští lidé vytušiti Parsifala.
+//Tehdy,// dávno před nyní známými velkými převraty na zemi, ještě dříve, než lidé učinili rozum svým bůžkem, skrze což nastalo odtržení od Světla, čímž došli k pádu, bylo vytvořeno spojení se světlým hradem; neboť paprsky mohly bez překážky proudit až dolů k zemi a v těchto paprscích mohli pozemští lidé již vytušit Parsifala.
-Pak však nastala vinou lidí nadvláda modly rozumu. A odřezala spojení s hradem Světla. Samočinným následkem byla nevědomost o něm a proto i nemožnost duchovního tušení cestou citu.
+Avšak potom nastala lidmi ustanovená nadvláda bůžka rozumu a s ní bylo spojení s hradem Světla odříznuto, což způsobilo jako samočinný následek nevědomost o něm, nemožnost duchovního vytušení skrze cítění.
-Na konec zaschla i schopnost //bytostného// přijímání. Po tom již všechna samozřejmá prožití ve vědění o bytostných pomocnících zapadla do říše bájí. Dosavadní vývoj, usilující přímým směrem vzhůru, byl tak zcela neočekávaně přetržen.
+Nakonec zaschla také ještě schopnost //bytostného// přijímání a všechno samozřejmé prožití ve vědění o bytostných pomocnících se odebralo do říše bájí, takže až do té doby v přímé linii vzhůru usilující vývoj dostal zcela neočekávané trhliny.
-Kdyby lidé zůstali //takovými,// jakými byli v době, když k nim přišla první zpráva o světlém hradu a Parsifalu, byli by se svým stálým vzestupem stali skutečnými pány v nejlepším slova smyslu. Žádný z lidí by nebyl zničen při převratech, které se, se zrajícím vývojem, čas od času opakují.
+Kdyby lidé zůstali //takovými,// jakými byli v mnou uvedené době, lidmi, ke kterým přišla již až dolů na zem první zvěst o světlém hradu a Parsifalovi, tak stali by se dnes ve stálém vzestupu skutečnými pány veškeré hrubohmotnosti v nejlepším budujícím slova smyslu. Nebyl by také žádný člověk zničen při převratech, které se ve zrajícím vývoji musely čas od času odehrát.
-Velké //katastrofy// byly vždy vývojovou nutností. Ne však zánik tak mnohých národů, který s tím býval vždy spojen.
+Velké //katastrofy// byly vždy nutností vývoje, avšak ne zániku tak mnohých národů, který s tím býval téměř vždy spojen.
-Kdyby se byli lidé tak rouhavě a lehkomyslně nevzdávali spojení s bytostnými pomocníky světlých výšin, byli by vždy v pravý čas před každou nouzí varováni a odvedeni od ohrožených částí země, aby unikli zániku! Tak se dříve také dělo, když lidé se dali vésti pomocníky, které jim Tvůrce přidělil z bytostného a duchovního světa a s nimiž oni vděčně a radostně udržovali spojení.
+Kdyby se lidé lehkomyslně a rouhavě nevzdali spojení s bytostnými pomocníky a světlými výšinami, tak by byli před každou nouzí vždy včas varováni a z ohrožené krajiny odvedeni, aby unikli zničení! Neboť tak se to tehdy také dělo, když se lidé nechali ochotně vést od pomocníků, které jim Stvořitel přidělil z bytostného a duchovního světa, s nimiž se snažili vděčně a radostně udržovat spojení.
-Rozum, svým domýšlivým chtěním být chytřejší, způsobil, že se lidé stále víc olupovali o tyto nesmírné pomoci. Tím si často vynutili zánik, plný hrůz a bolestí, stejně tak, jak si jej dnes opět vynucují, když už vůbec nechtějí slyšet posledních výstrah ze Světla a domnívají se, že ví všechno lépe, tak jako vždy!
+Tak se však vždy sami olupovali později o tyto neocenitelné pomoci skrze domýšlivé chtění rozumu být chytrým a vynutili tím vícekrát svůj bolestiplný zánik, jak si jej také nyní vynutí, protože již více nechtějí slyšet poslední volání ze Světla a domnívají se ještě vědět vše lépe, jak již tolikrát!
-Nouze, zoufalství a zánik jsou vždy jen následky falešného jednání, zvratné působení podle zákonů stvoření. Kdo opravdu //chce,// může to velmi lehce pochopiti. Je to tak prosté a tak jasně samozřejmé, že později sami nebudete moci pochopiti, jak se to stalo, že bylo možno něco takového přehlédnout. Jak byla možna taková nedbalost, když při opatrnosti bylo možno nejen ušetřiti si všechna utrpení, ale dokonce změnit je v radosti!
+Nouze, zoufalství a zánik je vždy jen zákonům stvoření odpovídající vzájemné působení falešného konání, což přece konec konců není těžké pochopit, pokud člověk jen //chce!// Spočívá v tom tak prostá a jasná samozřejmost, že budete později sotva chápat, jak mohlo dojít k tomu, něco takového přehlédnout a ostře toho nedbat, aby se tím nejen uspořila všechna utrpení, nýbrž aby se dokonce proměnila v radost.
-Vy dnes již sami zřetelně vidíte, že se žádný člověk tomu nemůže ubránit. Nedokáže to ani národ, ba ani spojené chtění celého lidstva by toho nedosáhlo! Všechno ve stvoření zůstává přece jen tvorstvem závislým na vůli Boží! //Nikdy// to nebude jiné.
+Vy přece dnes sami dosti zřetelně vidíte, že se žádný člověk tomu nemůže skutečně bránit. Žádný národ, také ani spojené chtění celého lidstva by nedokázalo něco takového; neboť všechno ve stvoření sestává jen ze závislých tvorů vůči Boží vůli! Jiné to nebude //nikdy.//
-Toto podřizování se spoutanému a poutajícímu rozumu bylo vždy jen falešné jednání. A jako přirozený následek byl tu pak zánik mnoha jednotlivců a celých národů. Oni sami se vyloučili z možnosti jakékoliv záchrany, kterou by jim dalo vyšší vedení.
+Tak bylo to vždy jen falešné konání, podrobení se vázanému a poutajícímu rozumu, čehož přirozeným následkům muselo padnout za oběť mnoho jednotlivců i celých národů, protože se udržovali odloučeni od jakékoliv možnosti záchrany skrze vyšší vedení.
-Můžete v tom lehce poznat velikou prostotu působení Božských zákonů. Můžete také vidět, co lidé sami pro sebe zameškali.
+Můžete v tom lehce poznat velikou jednoduchost účinku Božích zákonů a také spatřit, co lidé sami pro sebe zameškali.
-Tímto dal jsem vám dnes jen letmý výhled do velkého působení ve stvoření. Lidé si tím již často lámali hlavu. Vy však můžete na základě Poselství vidět, že všechno neštěstí, všechen strach a utrpení si může člověk připsat sám. Kdyby byl svévolně nechodil falešnými cestami, mohl se mnohému vyhnouti.
+Dal jsem vám tím dnes letmý pohled do onoho velkého působení stvoření, nad čímž si lidé již tak často lámali hlavu, abyste s Poselstvím v ruce mohli vidět, že všechno neštěstí, všechen strach a utrpení si má člověk připsat jen sám sobě a mnohému by se mohl vyvarovat, kdyby svévolně nezabočil na falešné cesty.
-//Každý// děj ve stvoření můžete z Poselství jasně poznati a zdůvodniti. Víte o nezměnitelných účincích zákonů ve stvoření, které jsem vám vylíčil a znáte jejich lehce přehlednou jednoduchost a velikost.
+//Každé// dění můžete skrze Poselství jasně poznat a //zdůvodnit,// co se ve stvoření odehrává. Vy víte o nezměnitelných účincích zákonů stvoření, které jsem vám popsal, znáte jejich lehce přehlédnutelnou jednoduchost a velikost.
-Budete se opět stále dovídat, že jsem vám Poselstvím dal klíč k správnému vysvětlení //každého// děje a tím i celého stvoření. Přesto však ani netušíte, jaký poklad ve skutečnosti máte v rukou!
+Stále více budete zažívat, že jsem vám s Poselstvím dal klíč ke správnému výkladu //každého// děje a tím celého stvoření! Vy však navzdory všemu také pak ještě netušíte, jaký poklad tím ve //skutečnosti// držíte ve svých rukou!
-Prozkoumejte jej s velikou pílí a neustálou bdělostí! Pak budete mít k věčnému životu cestu, po níž bude třeba jen jít, abyste ho dosáhli.
+Nechte svou horlivost a neúnavnou bdělost jej postupem času prozkoumat, pak máte cestu k věčnému životu, kterou potřebujete jen jít, abyste ho dosáhli.
-Lidé měli tedy již před pravěky první a správné zprávy o Parsifalu. Vědění o tom šířilo se mezi nimi od úst k ústům, od rodičů na děti.
+Lidé obdrželi tedy již před dávnými věky první a správné zvěsti o Parsifalovi. Vědění o něm předávalo se mezi nimi dále od úst k ústům, od rodičů k dětem.
-Jak zanikala čistota spojení se Světlem, tak se znenáhla kalilo i podání původního vědění. Rostoucí rozum nepozorovaně měnil a nakonec zmrzačil podání tak, že zůstala jen pověst, která neměla již ani podobnosti s dřívějším věděním.
+V zániku čistoty spojení s působením stvoření se však také pozvolna dalším předáváním původního vědění zatemňovaly, byly narůstajícím rozumem nepozorovaně posunuty a nakonec zkomoleny a zůstaly jen jako pověsti, které již více neměly žádnou podobnost s někdejším věděním.
-Lidé, usilující o ušlechtilost, stále častěji se ujímali těchto zlomků pověstí a snažili se z nich vytvořit něco //hrubohmotného// zde na zemi. Domnívali se, že původ těchto zkazek leží v dávno minulých pozemských událostech.
+O ušlechtilost usilující lidé se pak stále znovu ujímali těchto zlomků pověstí a snažili se zde na zemi //hrubohmotně// něco z toho vytvořit, protože se domnívali, že původ těchto podání musel kdysi spočívat v dávno minulém //pozemském// vzoru.
-Chtěli je obnovit a často se o to po dlouhých přestávkách pokoušeli. Tak se stalo, že se i dnes opět mnohý badatel domnívá, že nachází //původ// těchto pověstí v některém takovém pozemském pokusu v uplynulých staletích, aniž by ovšem našel to pravé.
+Chtěli je obnovit a zkoušeli to často ve velkých časových údobích. Tak došlo k tomu, že se i dnes opět mnohý badatel domnívá, že nalézá //původ// v nějakém pozemském pokusu z minulých staletí, aniž by však našel to pravé.
-Člověk //nevychází// ze zmatků, i kdyby nevím jak chtěl. Chybí mu souvislost se skutečností, kterou mu já nyní chci opět dát, abych odstranil vše nesprávné.
+Člověk //nevyjde// ze zmatků, i když se také chce tak velmi namáhat; neboť mu schází souvislost se skutečností, kterou mu já právě teď opět chci dát, aby všechno falešné vyhladil.
-Parsifal! Nelze jej odděliti od Imanuele. Imanuel jest v něm a on působí z Parsifala. Může být také řečeno, že Parsifal jest Prakrálovnou Elisabeth zformovanou schránou Imanuelovou. V této schráně Imanuel stojí a působí na vrcholu stvoření. Tato schrána vznikla z něj. Jinak by vůbec nebyla, nemohla být, neboť Imanuel v Parsifalu jest původem a východiskem všeho stvoření vůbec.
+Parsifal! Nelze jej oddělit od Imanuele; neboť Imanuel je v něm a působí z Parsifala.
-On jest tvořící vůle Boží a Bůh jest s ním, v něm. Že něco tak vznešeného mohlo být zkresleno až k //takové// figuře, jak si ji dnes lidstvo myslí pod jménem Parsifala, to je možno jen u pozemských lidí. Jen oni dovedou všechno srazit v prach svým rozumem, který sám je přece z prachu. Cokoliv chce pozemské lidstvo pochopit svým rozumem, to ihned a přirozeným způsobem srazí do prachu, strhuje dolů do oblasti //pozemského// porozumění. Tím je vše ihned vtěsnáno do úzkých hranic hrubé hmotnosti. I to nejvyšší je zahaleno do hutnosti a tíhy pomalého pohybu v pásmu nejnižšího ochlazení. Pak zcela samozřejmě nemůže mít takto snížená představa ani podobnosti s opravdovou skutečností, která jest v docela jiných poměrech a v //takových výšinách,// jaké lidský //duch// není schopen pochopit. Tím méně ji může chápat lidský rozum!
+Mohlo by být také řečeno, že Parsifal je Prakrálovnou Elisabeth zformovanou schránou Imanuele, skrze kterou Imanuel působí stoje na vrcholu stvoření, které teprve z něj mohlo povstat a jinak by bývalo nebylo, vůbec by nemohlo být; neboť Imanuel v Parsifalu je původem a počátkem stvoření vůbec.
-Výrazem „srazit v prach“ není míněna špína, nýbrž jen //zpozemštění!//
+On je tvůrčí Boží vůle a Bůh je s ním, v něm. Že něco takového mohlo být strženo až k //té// figuře, za jakou dnes Parsifala pozemské lidstvo považuje, je také možné jen tomuto pozemskému lidstvu, které všechno vtiskne do prachu skrze svůj rozum, který sám přece z prachu povstal.
-Výraz prach a z prachu je tu použit místo pojmu hrubohmotnost. Mnohým lidem to snad bude srozumitelnější, protože se to tak říkává.
+Cokoliv se toto lidstvo snaží přijmout svým rozumem, vtiskne to tím také v přirozeném dění v prach, strhne to tedy dolů do oblasti schopnosti //pozemského// chápání. Tím také všemu stanovuje úzké hranice hrubé hmotnosti, to nejvyšší je zahaleno do hutnosti a tíže pomalého pohybu v pásmu nejzazšího ochlazení, a tím zcela samozřejmě nemůže nést na sobě žádné podobnosti tohoto dolů strženého se skutečností, která je ve zcela jiných poměrech a nalézá se v //takových výšinách,// které není schopen pochopit lidský //duch,// tím méně pozemsky vázaný rozum!
-//Takový// je tedy Parsifal! První ve stvoření! Má v sobě //bezbytostné// jádro z Boha, jest spojen s Imanuelem a zůstane tak také po všechny věky, protože Imanuel z něj působí a tak vládne stvoření. Proto jest Králem všech králů, Syn Světla, často nazývaný knížetem Světla!
+Výrazem „stáhnout do prachu“ není tady míněno vtlačení do špíny, nýbrž pouze //zpozemštění!//
-A nyní postavte vedle něj hrdinu pověstí! Jaká je tu před vámi nemožná pokřivenina.
+Výraz prach a z prachu zrozen je dosazen namísto pojmu hrubohmotnost, což bude snad mnohým lidem ještě srozumitelnější, protože to je obvyklé v lidové mluvě.
-Nyní je možno pochopiti jak se to stalo, protože můžeme přehlédnouti celek a rozděliti jej do //tří velkých částí.//
+Tedy //to// je Parsifal! //První// ve stvoření! On nese v sobě bezbytostné jádro z Boha, je spojen s Imanuelem a zůstává tak také po celou věčnost, protože ten z něj působí, a tak vládne stvoření. Tím jest Králem všech králů, Synem Světla, také nazývaný knížetem Světla!
-Představte si každou z těchto částí samu o sobě živě a obrazně před svým duchem.
+Nyní postavte vedle něj postavu z básní! Jakou nemožnou karikaturu před sebou vidíte.
-Jen tak můžete přehlédnout //celek// a pochopiti, co se vám snažím ujasnit.
+Avšak již lze pochopit, jak se to všechno stalo, když se může celek přehlédnout a rozdělit do //tří velkých částí.//
-//První základní podmínka// k porozumění jest:
+Nechte však každou ze tří částí zcela samu pro sebe obrazně ožít před svým duchem.
-Je nutno mysleti si Parsifala jako Syna Světla, který přichází //shůry// do stvoření a který není snad vyzdvižen ze zdola. On jest začátek a konec ve stvoření, Alfa i Omega všeho bytí za hranicemi Božského a tím králem svatého Grálu, králem stvořených.
+Jen tak můžete přehlédnout //celek// a porozumět tomu, co se vám tím snažím objasnit.
-//Druhá podmínka://
+//První základní podmínka// k pochopení je:
-Velké očistné dílo Parsifalovo, které ho osobně vede všemi světy, podmiňuje bezpodmínečné poznání všeho zla vlastním prožitím a musí skončit spoutáním Luciferovým k ochraně všech stvoření a všech tvorů, kteří zbudou po očistě.
+Parsifala jakožto Syna Světla si lze myslet jako toho, který přichází //shůry// do stvoření, ne snad pozvednutého zdola vzhůru, jako počátek a konec ve stvoření a Alfu a Omegu pro všechno tkaní mimo Božské a tím Krále svatého Grálu, Krále stvořených!
-//Třetí podmínka://
+//Druhá://
-Pád a velké selhání vyvinutých, to jest lidských duchů ve hmotnosti. Pád, který vyžaduje rozbití jejich falešné svévole a bezpodmínečné dosazení vůle Boží ve zřízení tisícileté říše. V tisícileté říši bude dosaženo dobrovolné vpravení se všeho lidského chtění do vůle Boží a tím bude úplně zajištěn nerušený trvalý vývoj všech stvoření, kroužících v záplavě Světla. --
+Parsifalovo velké očistné dílo, které ho osobně vede skrze světy, podmiňuje jeho poznání všeho zla skrze vlastní prožití, jemuž je neomezeně vystaven, což musí skončit spoutáním Lucifera za účelem ochrany stvoření a všeho tvorstva, které zůstane po očistě.
-Kdo tyto tři části //jednotlivě// dobře pochopí a je schopen si je alespoň obrazně představiti, ten může dobře pochopit, jak vznikaly znenáhla dnešní nesprávné básně. K zemi pronikaly částečné zprávy z těchto tří událostí a mnohé z nich předpovídaly.
+//Třetí://
-Neporozuměním vtlačili lidé všechno do hrubých pojmů nejhutnější hmotnosti, přesadili to na zemi a tak namíchali směs, z níž vzešly dnešní básně.
+Pád a velké selhání vyvinutých, tedy lidských duchů ve hmotnosti, činí nutným rozbití jejich falešné svévole a bezpodmínečné dosazení Boží vůle v nastolení říše tisíce let, dokud nenastane dobrovolné vřazení se veškerého lidského chtění do vůle Boží, a tak bude zcela zajištěn nerušený další vývoj stvoření v záchvěvech Světlem proniknutých kruhů pohybu.
-Musíte přesně sledovat má slova. Musíte jich také //poslechnouti// a představiti si živé obrazy tří částí jako ohromné jednotlivé události, o nichž jen částečné zprávy mohly proniknout k zemi otevřenými kanálky. Tyto kanálky jsou silně zaneseny a stejně propouští jen kalné věci smísené již s lidskými smyšlenkami, které tvoří bahno v těchto kanálcích.
+Kdo tyto tři //jednotlivé// části správně pochopí a je schopen si je jasně představit alespoň jako obraz, ten může zcela dobře pochopit, jak pozvolna vznikaly dnešní falešné básně. Zlomky zvěstí o těchto třech událostech pronikaly tu a tam dolů k zemi a mnohé z nich předpovídaly.
-Již po tisíciletí nemůže nic více proniknout k zemi jasného a čistého.
+V neporozumění bylo lidmi všechno vtlačeno do hrubých pojmů nejhutnější hmotnosti, na zem přesazené, a tak promísené do jedné směsice, ze které pak vzešly poslední básně.
-Při tom všem míním jen //události ve stvoření,// které jsou ve falešném chtění selhávajícími tvory ve vývoji vynuceny. Svým vysvětlováním sleduji jen tuto //jedinou// cestu! Vše ostatní nechávám stranou. Není v tom tedy obsaženo vykupitelské dílo, které se pokusil vykonati Ježíš, Syn Boží, pro pozemské lidi. To bylo také zcela zvláštní dílo lásky.
+Musíte má slova přesně sledovat, musíte je také //uposlechnout// a představit si živoucí obraz tří částí jako ohromné jednotlivé události, ze kterých mohly proniknout k zemi jen částečné zvěsti skrze k tomu otevřené kanály, které jsou zle zaneseny a beztak propouští již jen kal smíšený s lidskými smyšlenkami, které se usadily jako bahno v těchto kanálech. Jasné a čisté nemůže již po tisíciletí proniknout až k zemi.
-Musíte mne přesně sledovat, neboť mi jinak nemůžete rozumět. Snad je dobré, když vám jednou vysvětlím svou řečí, jaký je to děj.
+Při tom všem nyní míním jen //děje ve stvoření,// které se nuceně odehrávají z vývoje ve špatném chtění selhávajících tvorů, a ve svých vysvětleních sleduji především tuto //jednu// cestu!
-Vidím //celé// dění před sebou, protože je přehlížím v jeho dokonalém působení až do nejjemnějších rozvětvení. Vidím vše //současně ve vědění;// neboť jsem to já, který to působím.
+Všechno ostatní nechám ještě stranou. Není v tom tedy zahrnuto také vykupitelské dílo Syna Božího Ježíše, o které se pokusil mezi pozemskými lidmi; neboť to bylo samostatně stojící dílo lásky.
-Nyní se snažím tím, co vám chci vysvětliti, razit přímou cestu, na které byste mohli hlavní věci pochopit //tak,// abyste si udrželi základní obraz toho, co se vás dotýká a co si máte z této přednášky vzít. Musím to vše vtlačiti do tak úzkých forem, jaké jsou přizpůsobeny schopnosti chápání vyvinutých lidských duchů. Když jsem toho dosáhl, pak musím ještě hledat vhodná slova a formy výrazu, které by ve vás vyvolaly //takový// obraz, který vám chci dát.
+Musíte mě přesně sledovat, jinak tomu nemůžete rozumět. Je snad zcela dobré, když vám proto také jednou vysvětlím, jaký je to děj, když k vám promlouvám:
-To vše se však neděje //za// sebou, nýbrž //současně// ve mně. Já vám pak dávám nepřehledné a také nepochopitelné pro vás děje, v nichž se minulost a budoucnost dokonávají v přítomnosti. To je děj, jehož druh není lidský duch schopen pochopiti v jakékoliv vám přístupné formě!
+Vidím //celé// dění před sebou, protože je přehlížím v jeho úplném působení až do nejjemnějších rozvětvení. Vidím všechno //současně ve vědění;// neboť jsem to přece také já, který to působí.
-Z tohoto, pro vás nepochopitelného děje, dostáváte po kapkách, takovým způsobem, aby krůpěje v celku dávaly poživatelný a posilující nápoj, sílící vaše vědění a vedoucí vzhůru, jestliže jste vy ochotni vzíti si toto posílení na cestu.
+Nyní snažím se skrze to, co chci vysvětlit, prorazit přímou cestu, na které můžete chápat hlavní věc //tak,// abyste o //tom,// čeho se to týká, získali základní obraz, který máte v přednášce přijmout. Avšak to všechno musím nejprve vtlačit do tak úzké formy, která je přizpůsobena schopnosti chápání vyvinutých lidských duchů. Dosáhl-li jsem toho, pak musím ještě hledat vhodná slova a formy vyjádření, které vám dají vzniknout obraz, který chci poskytnout.
-Při tom musím zprvu mnohé věci vynechávati, abych je na jiném místě později znovu uvedl, vždy však tak, aby se obraz doplňoval. Všechno tkaní ve stvoření je //nad// lidským duchem příliš bohatě rozvětveno, mnohem živější a pohyblivější, než aby cokoliv z toho mohl, byť i jen obrazně, pochopiti. Proto je nutno učiniti mu to přístupným líčením jednotlivých oddělených částí.
+To vše neděje se však //po// sobě, nýbrž //současně// ve mně a já vám pak dávám pro vás nepřehledné a také nepochopitelné dění, v němž se minulost a budoucnost dokonává v přítomnosti, děj, jehož druh lidský duch vůbec není schopen domyslet, v pro vás přístupné formě!
-Vynaložte alespoň desetinu //námahy,// jakou musím vynaložit já, abych vám vůbec mohl něco přiblížiti, a pak dosáhnete pro sebe //všechno!//
+Dostáváte tak kapku po kapce z vám nepochopitelného, a přece takovým způsobem, aby kapky společně dávaly poživatelný nápoj plný síly, který vás ve vědění posílí a napomůže vzhůru, jestliže jen chcete toto posílení přijmout jako pokrm na cestu.
-Snad někdy později vám ještě povím, jak je to ve světlém hradě. Osvětlím vám úrovně, které se daleko od něj mohly vyvíjeti, až na konec dojdeme dolů k místu, kde zůstaly lidské duchovní zárodky jako poslední sraženina duchovna. Odtamtud vyšly na pouť všemi hmotnostmi, aby došly vývoje, po němž všechny toužily.
+Mnohé musím velmi často při tom zpočátku ještě vynechat, abych to na jiném místě mnohem později přidal, avšak potom vždy tak, aby to doplnilo obraz, k němuž to skutečně patří; neboť pro pozemského lidského ducha je všechno tkaní ve stvoření //nad// ním příliš bohatě rozvětvené, příliš živé a pohyblivé, než aby něco z toho mohl i jen obrazně uchopit, pokud to pro sebe nedostane zpřístupněno ve zvláštním vylíčení.
-Nejprve dávám vám obrazy o tom, jak to //jest// a později teprve o tom, jak to kdysi vzniklo; protože události jsou pro vás příliš veliké. Nejprve máte zvědět jak vše //jest,// neboť to nejvíc potřebujete, protože máte stále počítat jen s přítomností pro sebe a z ní vycházející budoucnosti. Budete-li v tom pevní, pak můžeme kráčet dále ve vědění.
+Dejte si desetinu //té// námahy, kterou si musím dát //já,// abych vám to teprve zpřístupnil, a dosáhnete tím pro sebe //všeho!//
-Dnes naučte se znát tři základní části, spojené se jménem //Parsifal.//
+Snad vám ještě později vylíčím, jak //je// tomu ve světlém hradě, a pak osvětlím úrovně, které se mohly dále rozvinout, až nakonec do míst, kde zůstaly lidské duchovní zárodky jakožto poslední sraženina duchovna, aby v putování skrze všechny hmotnosti dosáhly vývoje, k němuž nutkání a touhu po jeho naplnění v sobě všechny nesou.
+Nejprve dávám vám //o tom// obraz, jak to //je,// a později snad ještě o tom, jak to kdysi povstalo; neboť dění je pro vás příliš veliké. Nejprve máte vědět, jaké to //je;// neboť //to// potřebujete, protože máte stále pro sebe počítat s přítomností a z ní se rozvíjející budoucností. Stojíte-li //v tom// pevně, tak můžeme pak kráčet dál ve vědění.
+Pro dnešek se naučte znát tři základní části, které jsou spojeny se jménem //Parsifal.//