Differences

This shows you the differences between two page versions.

Swap left and right side | Link to this comparison view

--- Poselství doznívá - 1931-1936 - Hlas - 1997 » 34. Člověče, jaký »jsi«. | 2022/03/05 22:37 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:poselstvi_dozniva_hlas:clovece_jaky_jsi to cs:doznivani:hlas:clovece_jaky_jsi Marek Ištvánek
+++ 1934-1936 - Plamen - 2015 » Díl I » 33. Jaký »jsi,« člověče! | 2022/03/05 22:41 | current
– ↷ Page moved from cs:doznivani:1934:plamen:jaky_jsi_clovece to cs:doznivani:plamen:dil_i:jaky_jsi_clovece Marek Ištvánek
@@ Line 1: / Line 1: @@
-====== Člověče, jaký »jsi«. ======
+====== Jaký »jsi,« člověče! ======
-//Taková// je otázka, která ti zazní vstříc v soudu! Jaký //jsi,// ne jakým jsi //byl!//
+To je otázka, která ti v soudu zaburácí vstříc! Jaký //jsi,// ne jaký jsi //byl!//
-Buď tedy bdělým, chceš-li obstát v soudu! Tak volám již dlouho k lidským duchům. Mé výstrahy však dozněly bez povšimnutí. Jen někteří slyšeli mé volání, //chtěli// je slyšet! Ostatní se domnívali, že mají cosi mnohem lepšího, s čím až dosud byli spokojeni. Nechť to bylo již učení církví, nebo to, co jim poskytovaly mnohé sekty, či úplná nevěra ke všemu, co není pozemsky viditelné a hmatatelné.
+Buď tedy bdělý, pokud chceš v soudu obstát! Tak volám již dlouho k lidskému duchu. Avšak mé výstrahy dozněly nevyslyšeny. Jen nemnozí slyšeli volání, //chtěli// je slyšet! Ostatní se domnívali mít něco lepšího, s čímž se doposud spokojili, ať už to bylo v učení církví nebo nabídce mnohých sekt, nebo v úplném odmítání víry v to, co není pozemsky viditelné, pozemsky hmatatelné.
-Ti však, kteří //chtějí// slyšet, jsou příliš málo přísní k sobě. Nejsou dosti poctiví vůči svému duchu. „Jaký //jsi,// člověče“, stane náhle před ním v působení živých zákonů tohoto stvoření a to právě tehdy, kdy nebude na to připraven. Neboť i kdyby se člověk po léta snažil býti //takovým,// aby mohl odolati bouřím, které nad ním zuří s ohromnou silou, nic mu to nepomůže, kdyby toho na konec třeba jen na hodinu zanechal. Až přijde jeho čas, zřítí se přece, poněvadž v okamžiku dění nebyl //tak// bdělým, jakým měl býti v síle Světla, kterou k tomu obdržel. A to přijde přes noc!
+Avšak ti, kteří chtějí //slyšet,// jsou vůči sobě příliš málo přísní. Nejsou dosti poctiví vůči svému duchu. „Jaký //jsi,// člověče!“ stane náhle v účinku živoucích Božích zákonů tohoto stvoření před ním, právě tehdy, když k tomu nebude připraven. Neboť i když se mnoho let také snažil být //takovým,// aby mohl přestát bouře, které nad ním zuří s ohromnou silou, není mu to nic platné, pokud toho nakonec zanechá jen na jednu hodinu. Když však přijde jeho čas, tak se přece zřítí, protože v okamžiku dění nebyl //tak// bdělý, jak být měl v síle Světla, která mu k tomu byla dána. A to přijde přes noc!
-Povolaní a vyvolení jsou na tom mnohem hůře a jsou v mnohem větším nebezpečí než druzí, neboť v nich se naplní, co již Ježíš kdysi zaslíbil: Čím více kdo přijal, tím více bude od něj požadováno! //Nejvyšší// hybnost ducha i těla jest neúprosným zákonem při každém vývoji ke vzestupu a ke službě Světlu! Síla, kterou jsem vám mohl dáti, bude pro vás záhubou, jestliže jí bez úchylky nepoužíváte v //tom// smyslu, v jakém vám byla dána! Pozvedne vás vysoko, nebo vás stlačí dolů, posílí vás, nebo vás rozdrtí, přesně podle toho, jakými jste sami v sobě!
+Komu bylo mnoho dáno, od toho bude mnoho požadováno! //Nejvyšší// čilost v duchu a v těle je neúprosným zákonem každého vývoje ke vzestupu a službě ve Světle! Síla se vám stane osudnou, pokud ji neochvějně nevyužijete v //tom// smyslu, v jakém vám byla dána! Pozvedne vás vysoko nebo stlačí dolů, posílí vás nebo rozdrtí, přesně podle toho, jakými jste //vy sami// v sobě!
-Pod silou Světla není žádné střední cesty! Zůstat nečinným, nebo líně vyčkávati se začátkem dobrého chtění, má za následek //pád,// stejně tak jako falešné použití!
+Střední cesta je při síle Světla vyloučena! Nečinnost, jakož i líné vyčkávání v dobrém chtění přináší stejný účinek jako falešné použití, //tedy pád!//
-Chtění musí se státi činem, jakmile vás nyní dostihnou vlny, předurčené každému jednotlivci, již při jeho zrození!
+Chtění musí se stát činem, když vás nyní dostihnou vlny, které byly předvídané již při zrození pro každého jednotlivce!
-Ale nejen vám, ale //každému// člověku nastává nyní na zemi doba jeho očistění nebo zkázy. Dostaví se přesně podle zákonů a on samojediný má při tom v rukou celý svůj osud.
+//Každý// člověk na zemi má nyní svůj čas k očištění nebo zničení. Přijde nad něj podle zákonů a on jediný má také při tom v rukách svůj osud.
-Nestane se tak všude ve stejnou hodinu, nýbrž každého to zasáhne tehdy, kdy je mu to předurčeno! Je to poslední třídění k soudu!
+Nestane se tak všude ve stejnou hodinu, nýbrž každého to zasáhne tak, jak je to pro něj předvídané! To je poslední třídění k soudu!
-Pro vás pak, vyvolení a povolaní, poslední třídění před počátkem! Jen ten, kdo je schopen vítězně prožít toto samočinné třídění, jen //ten// je pak skutečně vyvolen k činu! K výstavbě v tisícileté říši! A to všechno má sám ve svých rukou!
+Jen ten, kdo je schopen vítězně prožít toto samočinné třídění, jen //ten// je tím pak vyvolen k činu! K výstavbě v říši tisíce let. A všechno to má sám ve svých rukou!
-Nepřijal-li výstrah, které jsem tak často dával, tak opravdově, jak měly býti každým jednotlivcem přijaty v neúprosné spravedlnosti, přivodil si tím jen neblahé důsledky, neboť ho to přesně zasáhne tak, //jakým ve skutečnosti jest!// Ne snad podle toho, jakým se //domnívá// býti!
+Nepřijal-li varování, která jsem tak často dával, vážně pro sebe tak, jak musí být každým jednotlivcem přijata, tak přivodí si nyní pro sebe nepříznivé následky v neúprosné spravedlnosti; neboť //jaký on je,// tak ho to zasáhne. Přesně podle //skutečnosti.// Ne snad podle toho, jakým se //domnívá// být!
-Při tom se prokáže, kdo plně využil síly ve snaze po splnění povolání, nebo kdo si s ní jen pohrával v ješitném vzletu, třeba sebe nepatrnějším. Ukáže se, komu se opravdu vážně jednalo o službu a kdo chtěl býti jen při tom, aby nic nepromeškal.
+Při tom se osvědčí, kdo sílu plně použil ve svém úsilí ke splnění povolání, nebo kdo si s ní jen pohrával v ješitném vzletu, třeba také sebenepatrnějším. Stane se zjevným, komu se vážně jednalo o chtění sloužit, nebo kdo chtěl být jen při tom, aby nic nepromeškal.
-Běda, kde se mohla zahnízdit domýšlivost nebo falešná ctižádost, takže pro opravdovou pokoru nebylo již místa! Ukáže se to k úděsu toho, kdo se tím dal otrávit a odhodí ho to stranou.
+Běda, kde se mohla uhnízdit domýšlivost nebo falešná ctižádost, takže se více nenašlo žádné místo pro opravdovou pokoru! Ukáže se to k úděsu toho a ke straně bude vržen ten, kdo se tím nechal otrávit.
-Pravím vám, přesně bude zváženo a změřeno vše, co se ve vás hýbe, ba i to co sami již považujete za pohřbené, jestliže to skutečně od vás již neodpadlo! --
+Pravím vám, že bude až do nejmenšího zváženo a změřeno vše, co se ve vás hýbe, dokonce i to, co vy sami považujete za pohřbené, pokud to od vás skutečně neodpadlo! —
-//Strachuji se o vás,// neboť při tom nemohu vám nijak pomoci! Sami musíte probojovat toto poslední, při čemž buď obstojíte nebo padnete!
+//Obávám se o vás;// neboť jedině vy musíte nyní probojovat toto poslední, abyste obstáli, nebo padli!
-Nic nepravého nesmí zůstati při výstavbě v mé blízkosti! Božské zákony to nyní vyřadí. Jakým způsobem se to stane, řídí se opět podle každého jednotlivce.
+Avšak chci vám dnes ještě vysvětlit, že to s jistotou zasáhne slabosti, velké i malé, aby tím byly vypáleny a příště již více nepřekážely čistému tvoření ve sloužící radosti! Ničeho z nich nezbude. Jdete nyní ohněm očistného procesu, který //musíte// přestát, pokud v něm nechcete zahynout. —
-Chci vám však dnes ještě vysvětlit, že to přesně a jistě zasáhne všechny vaše slabosti, veliké i malé, aby tím byly vypáleny a příště již nepřekážely čistému tvoření radostnou službou. Ničeho z nich nezůstane! Procházíte nyní ohněm očisty, ve které //musíte// obstát, nechcete-li v ní zahynout. --
+Kdo však stojí opravdově a správně ve vážném pokorném chtění ke službě, ten bude v těchto vlnách jen posílen a skrze ně ve velikém napětí pozdvižen vysoko vzhůru, což mu přinese poslední průlom vzhůru, který ho teprve připraví ke splnění jeho úkolu ve službě Grálu! —
-Kdo však stojí opravdově a správně ve vážné a v pokorné snaze ke službě, ten bude těmito vlnami jen posílen a ve velikém napětí povznesen jimi vysoko vzhůru. Tento poslední náraz vzhůru učiní ho teprve schopným splniti jeho úkol ve službě Grálu! --
+Každý člověk na zemi to prodělá. Žádný nezůstane toho ušetřen.
-Všichni lidé na zemi musí to po vás prodělat. Nikdo toho nezůstane ušetřen. Vy však zde na Hoře, protože jdete napřed, musíte býti prvními mezi všemi lidmi! Jest to podmíněno zákonitostí ve stvoření, že vás v první hodině zasáhne síla Světla, abych při počátku nevláčel s sebou přítěž, nýbrž byl obklopen lidmi, kteří dorostli na svou úlohu //v každém// směru, v nejčistším chtění i v radostném činu!
+Chci vám také vysvětlit, jaký je postup, který bude probíhat na vás, abyste skrze tyto týdny kráčeli vědomě. Avšak uvažte, že tímto věděním vzrůstá také vaše zodpovědnost!
-Proto ještě jednou k vám o tom mluvím! Chci vám také vysvětlit jaký jest tento pochod, který se bude odehrávat na vás, abyste kráčeli touto dobou jako vědoucí. Uvažte však, že toto vědění zvyšuje také vaši zodpovědnost!
+Pro každého člověka, který dnes žije na zemi, je dána jeho dráha již od zrození //tak,// aby v této době, která nyní leží krátce před ním, byl podroben určitým paprskům, které působí přípravně pro konečný soud, jako poslední roztřídění, které rozhodne o jeho osudu. Tato doba trvá pro každého //měsíce.// Nelze ji prožít jen v hodinách nebo dnech. Také jí nikdo nemůže uniknout. Nemůže být také zadržena nebo odkloněna, také nemůže být ani o jedinou vteřinu oddálena!
-Pro každého člověka, žijícího dnes na této zemi, jest jeho dráha již od zrození stanovena //tak,// že v době, která leží nyní krátce před ním, je podroben určitému záření. Toto záření je přípravou pro konečný soud, jako poslední třídění, které rozhodne o jeho osudu. Tato doba trvá u každého řadu //měsíců.// Nelze ji prožíti jen za několik dnů nebo hodin. Nikdo jí také nemůže uniknout. Nemůže býti zadržena ani odchýlena, také však ani o vteřinu posunuta!
+K tomu sem přichází shůry nově tlak Světla, který účinky vybavuje a zesiluje. Tak mocně, že tomuto tlaku Světla neodolá žádný odpor, ať už je také sebepevnější a sebehouževnatější.
-K tomu přistupuje nově tlak Světla shůry, který vybavuje a zesiluje účinky. Tak mocně, že tomuto tlaku Světla neodolá žádný odpor, nechť je sebe tužší a pevnější.
+Tak stojí člověk určitou dobu jako pod sprchou, která přichází ze všech stran a které je bezpodmínečně nucen čelit. Nemůže uniknout, nemůže při tom ani dopředu, ani dozadu, ani stranou, nemůže se také skrýt ani se toho uchránit.
-Tak stojí člověk po určitou dobu jako pod sprchou, která přichází se všech stran a je bezpodmínečně nucen ji vydržet. Nemůže utéci, nemůže při tom ani kupředu, ani nazpět, ani stranou. Nemůže se také ukrýt nebo schovat.
+To všechno je nevyhnutelný prožitek! Tento děj by se snad dal porovnat s tlakovou zkouškou, ačkoliv tento obraz správně nepodává vlastní událost. Nejedná se při tom jen o zcela určitý tlak, který každý člověk musí být schopen vydržet, nechce-li se pod ním zhroutit, nýbrž tento tlak má život a učiní také všechno ostatní živoucím, probouzí k pohybu nebo nutí, aby se všechno pod ním nacházející hýbalo, také to, co dřímá.
-To všechno musí nevyhnutelně prožít! Tento pochod bylo by možno srovnat se zkouškou tlaku, ačkoliv tento obraz nepodává správně průběh dění. Nejedná se při tom jen o zcela určitý tlak, který by každý člověk musel vydržet, nechce-li se pod ní zhroutit. Tento tlak chová v sobě život, všechno ostatní oživuje, probouzí k pohybu nebo nutí, aby se vše, pod ním nacházející pohybovalo, i to co dříme.
+Jak následují události v celém stvoření během jeho očisty, tak je tomu současně nyní také v jednotlivcích, kteří z toho nemohou být vyloučeni, které to dokonce zasáhne nejostřejším způsobem. Takto vzkříšené anebo probuzené bude ještě posíleno, lhostejno, zda je to dobré nebo zlé. Naroste to v tomto posílení!
-Tak, jak probíhá dění v celém stvoření během očisty, tak je tomu současně také u jednotlivců. Nikdo nemůže z toho býti vyloučen a člověka to právě zasáhne nejostřejším způsobem. Takto probuzené nebo povzbuzené bude ještě posíleno, při čemž je lhostejno, je-li to dobré nebo zlé. Touto silou pak vše vzroste a rozmnoží se!
+Avšak zlo vzdoruje jako jinorodé tomuto tlaku Světla a posílí ve svém nárůstu také svůj odpor, což však musí způsobit bolest jen jemu samotnému, protože mocný tlak Světla neustoupí ani o vlásek. Zlo je tím nuceno si samo doslova rozbít hlavu, aby se zničilo zhroucením se v sobě.
-Zlo stojí však jako jiná podstata vůči tomuto tlaku Světla a posílí ve svém vzrůstu také svůj odpor, což mu samotnému ovšem musí způsobiti bolest, poněvadž mocný tlak Světla neuhne ani o vlásek. Zlo bude tím donuceno doslovně si samo narazit hlavu, aby zničeno zhroutilo se samo v sobě.
+Dávám vám tím ovšem jen obraz. Je to však skutečný děj; neboť zlo je nuceno samo sebe zničit ve všech částech a ve //vlastním pohybu,// který je tak silně podněcován tlakem Světla. Také všechny omyly a falešné názory budou vydány napospas sebezničení, protože nemohly dosáhnout žádného //podporujícího// spojení se Světlem.
-Podávám vám tím ovšem jen obraz. Skutečný postup však je takový, že zlo jest donuceno svým //vlastním pohybem// samo sebe ve všech částech zničit. Silným tlakem Světla bude k tomu donuceno. Protože všechny omyly a falešné názory nemohou míti povzbuzujícího spojení se Světlem, samy v sobě se zničí.
+Nyní si představte člověka, který v sobě nese mnoho slabostí a také chyb a nehodlá je s vynaložením veškeré síly odložit. U něj pak nevyhnutelně nastupuje za následek to, že také jeho pozemské tělo není schopno vůbec vydržet tyto mocné nárazy a zahyne, tedy se //také// musí zhroutit, zatímco při méně úporných chybách bude pozemské tělo vystaveno jen lehkému spolutrpění.
-Představte si nyní člověka, který má mnoho slabostí a chyb a není ochoten s vynaložením veškeré své síly je odložit. Nevyhnutelným důsledkem musí býti pro něho pak to, že jeho pozemské tělo neodolá těmto mocným nárazům a zahyne. Musí se tedy //také// zhroutit, zatím co pozemské tělo jiného člověka i při několika tvrdošíjných chybách bude pouze lehčeji spolutrpěti.
+Těla se to přirozeně dotkne vždy tam, kde slabá místa poskytují místo účinku nebo kde spočívá nějaká nemoc. Není vyloučeno, že u mnohých lidí poskytnou místo účinku mozkové buňky, čímž pak přijde pomatenost myšlení, která se falešně nazývá pomateností ducha. Ve skutečnosti je to jen rozum, který je podroben zmatku, nikdy ne duch! Jen činnost pozemského mozku prodělává poruchy, protože pomatenost ducha není vůbec možná.
-Přirozeně, že i tělo bude vždy zasaženo tam, kde slabá místa poskytují možnost zásahu, nebo kde dříme nějaká nemoc. Není vyloučeno, že u mnohých lidí poskytnou možnost zásahu mozkové buňky, čímž vznikne pomatenost myšlení, kterému se nesprávně říká pomatenost ducha. Ve skutečnosti jest to pouze rozum, který je podroben pomatenosti, nikdy však duch! Jen činnost pozemského mozku podléhá poruchám, kdežto pomatenost ducha je úplně vyloučena.
+S odložením těla následkem pozemské smrti zmizí také beze všeho chorobná pomatenost takovéhoto nemocného.
-Chorobná pomatenost takového nemocného končí jeho pozemskou smrtí, tedy s odložením hrubohmotného těla.
+Právě v poruchách mozkové činnosti ukáží se hříchy mnohých škol, které přetěžovaly přední mozek mládeže věcmi, které vůbec nepotřebují k praktickému použití v jejich pozemském životě. Ješitnost v tomto stala se neštěstím a zločinem; neboť tím nezůstala síla ani čas k tomu, co by bylo nutné a pro každého člověka nezbytné: poznat Boží vůli ve stvoření!
-Právě v této pomatenosti ukáží se hříchy mnohých škol, které přetěžovaly přední mozek mládeže věcmi, kterých ve svém pozemském bytí vůbec prakticky nemohla použíti. Ješitnost nad touto „učeností“ stane se chorobnou a zločinem, neboť nezbude jim proto již síly ani času k tomu, co by bylo mnohem potřebnější a co je pro každého člověka nezbytné: Poznání Božské vůle ve stvoření!
+Útok na tělo spočívá ve zpětném nárazu vzpírající se falešnosti a v úsilí, kterému se musí odevzdat za násilného a bezprostředního posílení skrze tlak Světla. Světlo samo neútočí, nýbrž jen //jest// a //stojí!// Avšak jako neochvějná zeď přibližuje se stěna Světla stále blíže, neustále zužujíc prostor, ve kterém se falešné musí vyžít, až se tam zcela zničí.
-Útok na tělo záleží ve zpětném odrazu vzpírající se nesprávnosti a v námaze, která se musí dostavit z násilného a bezprostředního posílení tlakem Světla. Světlo neútočí samo, nýbrž pouze //stojí a jest!// Jako neochvějná zeď přibližuje se světelná stěna stále blíž a blíže, zužujíc prostor, ve kterém se všechno falešné musí vyžít, až úplně zmizí.
+Tak je tomu u //těch// lidí, kteří vůči Světlu nestojí správně, a proto se také nezachvívají v zákonech. Člověka, který ve stvoření stojí správně, musí tyto paprsky pozvednout vysoko až k hranici, kde není nebezpečí, že bude spolustržen do přicházejícího rozkladu. Vypálí v něm všechno, co nestojí zcela v souladu se zákony tohoto stvoření. Avšak pouze jen tehdy, pokud člověk k tomu dá možnost skrze železné a bezohledné sebepřekonání v poznání svých chyb a falešných zvláštností. Aby to //mohl// učinit, je mu to velmi usnadněno tím, že skrze toto záření se v něm všechno posílené falešné stane viditelným. Nastavší viditelnost takovýchto chyb nenastává snad v pohodlných obrazech, jak by snad člověk opět mylně očekával podle svého duchovně líného způsobu, nýbrž se musí o to snažit, jinak se mu nedostane žádné odměny ani pomoci. Může to //sám// pozorovat, pokud pro to v poctivém chtění otevře svůj zrak! Pak rychle uvidí, v čem klopýtá a naráží u bližních. S určitou námahou může to poznat již v počínání jeho bližních vůči němu; neboť chce-li //skutečně// vzhůru, tak nebude také ve všech věcech, lehčích i těžších nárazů a nesrovnalostí, při každé poruše harmonie, více hledat chyby u //jiných// a domnívat se, že je našel, nýbrž jen //sám u sebe! Takovýmto// způsobem ještě včas pozná všechno, co mu schází. Tedy jen //v prožití!// Jiné poznání pro něj není.
-Tak jest tomu u //těch// lidí, kteří nestojí správně ve Světle a proto také se v zákonech nezachvívají. Neboť lidi stojící ve stvoření správně, musí povznésti toto záření vysoko až ke hranici, kde jim už nehrozí nebezpečí, že budou spolu strženi do přicházejícího rozkladu. Vypálí v nich pouze vše to, co není v úplném souhlasu se zákony tohoto stvoření. Avšak jen v tom případě, když člověk poskytne k tomu možnost tím, že bezohlednou a železnou snahou vůči sobě překoná v poznání své chyby a falešné vlastnosti. Aby to //mohl// učiniti, je mu velmi ulehčeno tím, že tímto zářením posílí se v jeho nitru všechno falešné a nesprávné a stane se tak viditelným. Viditelnost takových chyb neprojevuje se v nějakých pohodlných obrazech, jak by snad mylně lidé ve své duchovní lenosti opět očekávali, nýbrž každý musí se snažiti sám, aby je viděl, jinak by pro něho nebylo žádné odměny ani pomoci. Může je //sám// uvidět, otevře-li v poctivém chtění svoje oči! Pak rychle uvidí, čím naráží u svých bližních a co ho u nich odpuzuje. S trochou námahy může to poznati již v tom, jak se jeho bližní projevují vůči němu. Neboť chce-li //opravdu// vzhůru, tu ve všech věcech, při lehčích i těžších srážkách a neshodách, při každém porušení harmonie nebude již hledati chyby //u druhých,// nýbrž //sám v sobě! Takovým// způsobem pozná ještě v pravý čas vše, co mu chybí. Tedy jen v //prožití!// Jiného poznání pro něho není.
+Rozhlíží-li se //takto// kolem sebe, učinil také ve svém boji již ten nejtěžší krok, který ho povede k vítězství! //V tomto prvním kroku spočívá pro něj hlavní věc!// Nedbá-li na to, nemůže nikdy projít, nýbrž musí klesnout, i když je //ještě// jeho chtění sebelepší. Opomene-li však tento krok, neměl také pravého chtění, nýbrž klamal v tom sám sebe, podváděl se ze samolibosti nebo pohodlnosti a ovoce takovéto domýšlivosti na něj dopadne.
-Rozhlíží-li se //takto// kolem sebe, učinil tím také již nejtěžší krok ve svém boji, který ho povede k vítězství! //Tento první krok znamená pro něj to nejdůležitější!// Nedbá-li toho, pak nikdy neprojde, nýbrž musí se zřítit, i kdyby měl sebe lepší vůli. Neučiní-li tohoto kroku, neměl ve skutečnosti nikdy opravdového chtění, nýbrž klamal a podváděl sám sebe, ze samolibosti nebo i z pohodlnosti. Ovoce takových představ pak sám na sobě ponese.
+Zcela jiné je to s lidmi, kteří v sobě nesou skutečně poctivé chtění, které vždy nechají povstat v čin a nezůstávají jen u chtění.
-Zcela jinak je tomu u lidí, kteří v sobě mají opravdu poctivé chtění, z něhož vzniká vždy čin a jež nezůstává jen při chtění.
+Tito obdrží skrze tlak Světla nečekané mocné posílení svého dobrého, čistého snažení, které je pozvedne vysoko nad hranici určenou pro soud, která jim poskytne záruku, jakmile započne bouře, která všechny ostatní strhne do oblasti rozkladu, který je souznačný s věčným zatracením.
-Tito obdrží tlakem Světla mocné, netušené posílení svých dobrých, čistých snah, které je vysoko povznese nad hranice, určené pro soud a dodá jim jistoty, jakmile bouře propukne a strhne všechny ostatní do pásma rozkladu, totožného s věčným zavržením.
+Probuďte se, vy lidští duchové! Nemáte ani jeden den k promarnění!
-Lidští duchové probuďte se konečně! A nepromarněte už ani jediného dne!
+Již Syn Boží kdysi k vám varovně volal: //Odpouštějte svým bližním!// Víte, co v tom spočívá? Myslíte ve všem příliš povrchně a nechcete ani hledat ve Slově, které skrývá tak nevýslovné poklady.
-Syn Boží volal k vám již kdysi varovně! //Odpouštějte svým bližním!// Víte vy, co je v tom obsaženo? Myslíte o všem příliš povrchně a nechcete zkoumat Slovo, skrývající tak nevýslovné poklady.
+Odpuštění vůči vašemu bližnímu má svůj začátek i konec v tom, že nedbáte //jeho// chyb! Že //nehledáte// chyby //v něm!// Jinými slovy, že se v tomto máte starat pouze //o sebe!// Že máte nejprve najít a odložit //své// chyby, dříve než se budete snažit vytýkat svému bližnímu jeho chyby.
-Odpuštění vašemu bližnímu spočívá v tom, že nedbáte //jeho// chyb! Že nehledáte chyby //v něm!// Jinými slovy, že se v tomto směru máte starat jedině //o sebe!// Že se máte snažit dříve najít a odložit //své// chyby, než budete chtít vytýkat chyby svému bližnímu!
+Ježíš věděl zcela přesně, že zcela vyplníte čas pozemského bytí, pokud budete dostatečně dbát sami na sebe, abyste postupovali vpřed a dozrávali //tak,// jak máte.
-Ježíš věděl zcela přesně, že úplně vyplníte dobu svého pozemského bytí, budete-li dostatečně dbát sami na sebe, abyste postupovali a dozrávali //tak,// jak máte.
+Zkoumejte nejprve jen sebe, teprve pak porozumíte svým bližním! V pochopení však spočívá odpuštění.
-Zkoumejte jen nejdříve sami sebe a pak teprve porozumíte svým bližním! V porozumění je však odpuštění.
+Kolik je však na zemi lidí, kteří takto jednají! Ani jediný takovýmto způsobem nepřijal do sebe Slovo Syna Božího. Ani //jedno// slovo, natož celé učení. Právě v neuposlechnutí //tohoto// požadavku spočívá vaše největší chyba! Tím se prohřešujete nejvíce a … tím při tom nejvíce promeškáte, ba dokonce tím prohrajete celé své bytí! A přece očekáváte, že navzdory tomu obstojíte!
-Kolik je však lidí na zemi, kteří takto jednají! Ani jediný nepochopil takto slova Syna Božího. Ani //jediného// slova, tím méně celé učení. Právě nedodržováním //tohoto// požadavku vzniká vaše největší chyba. Tím hřešíte nejvíce … a také proto nejvíce promeškáte, ba prohrajete celé své bytí! Vzdor tomu doufáte, že přece obstojíte!
+„Jaký //jsi,// člověče!“ To není otázka, nýbrž //požadavek!// Musíte se na něm rozbít, pokud se rychle nerozmyslíte! Varuji vás! Tak mnohý stojí již nad propastí a zřítí se, pokud se s veškerou silou v posledním okamžiku nestrhne zpět! Nehledejte již více chyby u druhých, nýbrž jen u sebe!
-„Jaký //jsi,// člověče!“ To není otázka, nýbrž //požadavek!// Musíte se na něm roztříštit, jestliže se rychle nerozmyslíte! Varuji vás! Mnohý stojí těsně na pokraji propasti a zřítí se, nevytrhne-li se v posledním okamžiku a s napětím všech sil! Nehledejte již chyb u druhých, ale v sobě!
+Neodmítejte poslední oporu, kterou vám mohu podat v okamžiku nejvyššího nebezpečí!
-Nezahoďte poslední oporu, kterou vám mohu podati v okamžiku nejvyššího nebezpečí!
+Již tak často jste na ni vůbec nedbali, přestože vám ji Syn Boží nabízel v každé větě. Také když k vám pravil: „Miluj svého bližního jako sebe sama!“
-Tak často jste na to vůbec nedbali, ačkoliv to bylo základem každé věty Syna Božího. I když k vám pravil: „Miluj bližního, jako sebe samého!“
+Tak je také zde tentýž smysl. Stále znovu dával vám stejnou radu, s níž jste mohli zdatně kráčet vpřed, pokud byste skutečně chtěli! Avšak k tomu byste museli také sami myslet, sami jednat, a to bylo od vás požadováno příliš mnoho! To se musí hořce, velmi hořce na vás vymstít!
-Také zde je týž smysl. Dával vám vždy tutéž radu, podle níž mohli jste vyzbrojeni kráčet kupředu, kdybyste skutečně chtěli! Avšak při tom museli byste také sami myslet, sami jednat a to bylo požadováno od vás příliš mnoho! Hořce, velmi hořce se to na vás vymstí!
+Buďte proto konečně bdělí a nesněte více o minulosti ani o budoucnosti, nýbrž prožívejte //okamžik, přítomnost!// To jediné může vám přinést ještě užitek!
-Proto buďte konečně bdělí a nesněte o minulosti ani o budoucnosti, ale prožívejte //okamžik, přítomnost!// Jedině to vám může ještě přinést užitek!
+„Jaký //jsi,// člověče!“ Tak to žádá zákon stvoření v soudu! —
-„Jaký //jsi,// člověče!“ Tak požaduje to zákon stvoření v soudu! --
+Ještě jedno varování chci vám proto dát, dříve než vás tento závažný požadavek musí probudit z falešného bludu!
-Ještě jednu výstrahu chci vám dát, dříve než tento závažný požadavek vás musí probudit z falešného bludu!
+Nestarejte se o to, čím jste již kdysi dříve byli zde na zemi! Toto vědění vám v soudu nemůže pomoci; neboť se to nepočítá! Teprve později, když k tomu budete zralejší, může vám to říct mnohé! Pak z toho můžete vytěžit //ponaučení,// které vám pro přítomnost přinese mnoho užitku, pokud se svým myšlením postavíte k tomu správně.
-Nestarejte se o to, čím jste byli kdysi dříve zde na zemi! Toto vědění nemůže vám v soudu nijak prospěti, protože to neplatí! Teprve později, až budete pro to zralejší, může vám to mnoho říci! Pak se budete moci z toho //poučit,// což vám přinese pro přítomnost mnoho užitku, použijete-li svého myšlení správně.
+Jen zvědavost a také ješitnost nechává mnohé mezi vámi se na to tak naléhavě ptát. Nečerpáte však z toho to, co byste již dnes z tohoto vědění čerpat mohli a čerpat měli: //Spokojenost a dík za svou přítomnost;// neboť jste doposud na zemi směli vychutnat všechno! Není ani jediný, který by již nebyl pozemsky bohatý nebo nějakým způsobem panující. Není ani jednoho, který by již nevychutnal veškeré radosti této země. Proto nemáte žádné právo ani důvod závidět těm, kteří dnes vládnou, ani těm, kteří jsou majetní a kteří možná ve vám příznivém čase museli pod vámi samými živořit a strádat!
-Zvědavost, ano i ješitnost žene mnohé z vás, abyste se po tom naléhavě tázali. Vy však z toho nečerpáte to, co byste z tohoto vědění již dnes čerpati mohli a měli: //Spokojenost a dík za svou přítomnost!// Vždyť dosud mohli jste na zemi užíti všeho! Není ani jediného z vás, který by již nebyl pozemsky bohat, nebo kdo by nějakým způsobem byl již nevládl. Není ani jednoho, kdo by neužil již všech radostí této země. Proto nemáte žádného práva ani důvodu, abyste dnes vládnoucím záviděli. Ani těm, kdo mají dnes majetek a kteří snad dříve za vašich dobrých časů museli pod vámi samotnými trpět nedostatkem a strádat!
+Měli byste se poučit z toho, že jste právě nyní v takovém //postavení,// které je ještě nutné, abyste je okusili, abyste na něm dozráli nebo v něm napravili to, v čem jste dříve pochybili. Obojí může ve vás vyvolat jen dík za milost, která je vám poskytnuta v působení nezvratných zákonů, které nemohou být nikdy nespravedlivé, nikdy nechybují v nedotknutelné dokonalosti a které až do nejjemnějších odstínů přinášejí člověku jako ovoce //to,// co //on sám// jako setbu vložil do tohoto stvoření v rozhodnutích svého svobodného chtění!
-Máte se z toho poučit, že právě nyní jste v //takovém// postavení, jehož ještě potřebujete, abyste je využili a v něm dozráli nebo odpykali to, v čem jste dříve pochybili. Obojí má ve vás vzbudit dík za milost, která vám byla povolena v působení neodchylných zákonů, jež nemohou být nikdy nespravedlivými a nikdy se nemýlí v nedotknutelné dokonalosti, jež až do nejjemnějších odstínů přináší vždy člověku jako ovoce //to,// co on //sám// dal do tohoto stvoření jako semeno v rozhodování svého svobodného chtění!
+Utrpení, které ho zasáhne, //je jeho vlastní čin,// jakož i radost, kterou mu zákon dopřál! A když smí trpět nebo musí strádat, tak ví zcela přesně, že to vede k jeho osvobození od následků činů, které on sám vykonal, a tím je to pomocí ke vzestupu, který jedině ho může dovést ke světlým říším čisté radosti. Žije-li v bohatství, nebo dokonce jako panovník, tak má mu být doposud prožité napomenutím, aby to všechno //správně// udržoval ve smyslu Božích zákonů, tím přinášel štěstí svým bližním, aby ho to nepřivedlo ani jednou opět dolů a nebyl v příštím bytí v utrpení vázán na tuto zemi, nýbrž aby byl pozdvižen v díku těch, kteří skrze jeho působení mohli najít štěstí a mír.
-Utrpení, které vás zasáhne, je vašim //vlastním činem,// tak jako radost, kterou vás zákon obdaří! A když smíte trpět nebo strádat, víte jasně, že to vede k vašemu osvobození od následků činů, které jste provedli sami a tím, že je to pomocí ke vzestupu, který jedině vás může dovésti do světlých říší čisté radosti. Žije-li někdo v bohatství nebo dokonce jako vládce, tu má mu býti vše, co dosud prožil, výstrahou, aby všechno spravoval //správně// ve smyslu Božských zákonů. Má přinést požehnání svým spolubližním, aby nebyl tak přiveden znovu dolů a připoután zármutkem v příštím bytí na této zemi, nýbrž aby byl povznesen díkem těch, kteří jeho působením mohli najíti štěstí a mír.
+//Jedině k tomu// má vám sloužit budoucně toto vědění. Avšak dnes pohráváte si jen v ješitné samolibosti s myšlenkami, čím jste kdysi již byli, a dokonce se tím i pyšníte, jako by vám to dnes mohlo být nějak k užitku.
-//Jedině// k tomu má vám v budoucnu sloužit toto vědění. Dnes však pohráváte si jen v ješitné samolibosti s myšlenkou, čím jste kdysi již byli a dokonce se tím pyšníte, jakoby vám to mohlo býti dnes nějak užitečné.
+Pravím vám, že pokud sami nejste schopni z toho vytěžit užitek //pro vaši přítomnost// ve smyslu, který jsem uvedl, tak to nemá žádný účel a může to přinést jen škodu. Co je platno zákonům tohoto stvoření, zda jste zde na zemi kdysi byli císaři nebo králi, apoštoly nebo papeži: „Jaký //jsi,// člověče!“ musí každý jednotlivě vyznat //v prožití!// A vaše odpověď spočívá v //nynějším// bytí, zcela jedině ve vašem založení!
-Pravím vám, že nejste-li schopni čerpati z toho zisk pro //vaši přítomnost// ve zmíněném již smyslu, pak to nemá žádného účelu a může vám to jen škodit. Co je platno mně a zákonům tohoto stvoření, jestliže jste byli kdysi zde na zemi císaři a králi, apoštoly nebo papeži! „Jaký //jsi,// člověče!“ musí v //prožití// poznat každý jednotlivec! A vaše odpověď jest jedině v //nynějším// bytí a ve vaší podstatě!
+A tento těžký okamžik stojí před vámi! //Bděte!// —
-A tento těžký okamžik stojí před vámi! //Bděte!// --
+Každou hodinou může přijít!
-Může přijít každou hodinou!
+Nenastane to u všech současně, nýbrž postupně! U každého jednotlivce novým způsobem. Tento způsob podmiňují jeho slabosti.
-Poněvadž dlíte zde na blízku živoucího zákona, projeví se //nejdříve// na vás, než se rozšíří mezi ostatním lidstvem! Ne u všech současně a společně, nýbrž po sobě. Tak se to odehraje. U každého jiným způsobem. Tento způsob je podmíněn vašimi slabostmi.
+Pokud si při tom v //pravém// smyslu vyprosí sílu, dostane se mu jí. Síla mu také pomůže, za předpokladu, že se snaží uznat a vážně překonávat //ty// chyby, //které sám v sobě nese!//
-Vyprosí-li si při tom někdo sílu //pravým// způsobem, bude mu dána. Více učinit nemohu. Avšak síla mu také pomůže překonat vše, ovšem za předpokladu, že pozná a vážně se snaží překonat //ty// chyby, //které sám nosí v sobě!//
+Neohlížej se proto nikdo na druhého; neboť nikdo není tak čistý, aby nemusel sám bojovat!
-Nechť se nikdo neohlíží na druhého, protože nikdo není tak čist, aby sám nepotřeboval bojovat!